neděle 14. července 2013

Český rozhlas 2 – hihňorádio

14. 7. 2013 napsali Tomáš Němec a Pavel Roháček v diskusi na webu Český rozhlas Dvojka

Tomáš Němec 
Vzhledem k tomu, že Český rozhlas Dvojka zanedbává připomínky posluchačů na svém webu v systému Disqus, avšak velmi čile ji mnohokrát denně iniciuje na své facebookové stránce, dovoluji si sem zkopírovat, co jsem odpověděl na dotaz Českého rozhlasu 2 - Praha (na facebooku se TO dosud nejmenuje Dvojka) k fotografii pana Alfréda Strejčka:

*** *** ***
Český rozhlas 2 - Praha napsal:
Má úžasný, charismatický hlas. Máte ho rádi a tak jej máte mít.
Nedělním ranním průvodcem na Dvojce tak bude Alfréd Strejček.
Co je na jeho hlasu tak podmanivého? Proč jej "tak chcete"? ...
*** *** ***
Tomáš Němec napsal:
Není to jen kvůli jeho hlasu. Je to vzdělaný člověk. Nezakrývá
komplexy méněcennosti jako mnozí vedoucí pracovníci Českého rozhlasu, speciálně
pan Mgr. Jaromír Ostrý. Za panem Alfrédem Strejčkem je vidět práce a za
panem Jaromírem Ostrým je vidět smetiště.

Pavel Roháček  

Upřímně řečeno, pan Strejček má na můj vkus trochu patetický projev, ale s tím vzděláním máte naprostou pravdu. Bohužel, je to právě široký nadhled a vzdělání (ne to papírové), které současnému vedení stanice citelně chybí, a snaží se tento nedostatek zakrýt údajnou snahou o zvýšení poslechovosti.
Dokud byl ředitelem ČRo2 Praha Jiří Vejvoda, zapínal jsem tuto stanici vždy s respektem, protože pro mě představovala jakýsi pilíř hodnot, mj. i na základě toho, jak se sám Vejvoda čas od času na jejích vlnách prezentoval. Udivilo mě, že byl nedávno (tak 2 měsíce zpět) pozván do JJJ, ale vůbec mě nepřekvapil tím co říkal. Že dodnes spolupracuje s BBC, a že i BBC má své konzervativní posluchače, kteří dlouhodobě vyžadují jakési "pevné kotvy", pevnou kvalitu.
Pracuji v Zürichu, a proto ve snaze se naučit tu jejich švýcarskou hatmatilku poslouchám občas SRF1. Budete se divit - když si odmyslím dopravní zpravodajství, vysílá tato stanice prakticky totéž, co dříve Vejvodova Praha. A to je celý problém - dokud byl ředitelem stanice filosof s evropským rozhledem, bylo vysílání Prahy na evropské úrovni. Dnes tuto stanici řídí hihňoOstrý z tehdejší hihňoTrefy, tak holt tady máme hihňorádio...

středa 3. července 2013

Tak co je to vlastně veřejnoprávnost – služba bez ohledu na výdělek

2. 7. 2013 napsala Alena Gajdůšková na blogu Respekt.cz

Nezní to dobře, takové to „vždyť jsem to vždycky říkala“. V tomto kontextu to však opět musím připomenout. Koncem června se totiž opět ukázalo, že veřejnoprávní média mají svou nezastupitelnou roli. Po přechodu frekvence BBC ke koncernu Lagardère (majitel komerčních vysílačů Evropa 2 a Frekvence 1) řada lidí říkala: „No vida, a teď bude soukromé rádio informovat stejně dobře jako rádio veřejnoprávní – však je BBC značkou, která to zaručí.“
Řada redaktorek a redaktorů se
pokusila zachovat tradici Rádia Česko, která se rozvíjela v tradici BBC-Czech Section, i za nových podmínek. Nepovedlo se to. Koncem června dali téměř všichni – zkušené redaktorky a zkušení redaktoři – u soukromoprávního BBC/Lagardère výpověď. Proslýchá se, že nový majitel frekvence nemá pro kvalitní zpravodajství smysl. A opravdu se zatím nepodařilo zarazit povrchnost zprávařů u věcí, které jim jsou na hony vzdálené či neznámé, protože u ostatních vysílačů Lagardère o tom nemuseli vědět nic.

Mezitím si Český rozhlas vytvořil novou strukturu zpravodajství, která stále ještě pokulhává za tím, co Rádio Česko a Český rozhlas 6 (bývalá Svobodná Evropa), tedy dnes zaniklé stanice, byly schopny na frontě všeobecného informování poskytnout. Novému dítěti, Českému rozhlasu plus, chybí ona Lagardèrovi předaná frekvence VKV. Chybí i redakce, která by byla schopná poskytnout informace během dne – zpravodajství hlubšího rázu, tedy nejen holé zprávy, začíná v 16 hodin. Slyším také, že chybí kapacita. Mladí lidé si tuto novu stanici sice mohou pustit přes internet, ale nejsou toho schopni všichni – a hledání na středních vlnách sice není složité, ale nefunguje zdaleka na všech přijímačích.

Současně se Radiožurnál lehce přizpůsobuje většinovým choutkám, kombinuje divoce hudbu s jednoduchými texty se zpravodajstvím, na které je nutné čekat po dobu hudebního kousku, který nemusí být každému příjemný, i když je většinový. Tato stanice tedy není oním zdrojem základní informovanosti, která je definovaná mezinárodními úmluvami a nesmí šilhat po výdělku. Český rozhlas se mění. To nemusí být špatné, ale zásadní otázkou pro mne je rozsah přenosu důležitých informaci, i když nemají takovou sledovanost. Kapacita musí být časová (tedy od rána), frekvenční (tedy na VKV), jakož i profesionální (či intelektuální). To je úkolem veřejnoprávního média. Musí poskytovat tolik informací, aby si člověk, který se ptá, co se to vlastně u nás i ve světě děje, mohl udělat vlastní názor. Proto musí existovat zpravodajský kanál, který nešilhá po sledovanosti, ale souží - vedle kulturních kanálů, popových stanic, sportovního zpravodajství, a jiných.

Doufám, že to nebude trvat dlouho, než se Český rozhlas s touto výzvou vyrovná. Doufám také, že tým těch, kteří to chtěli v tradici BBC zkusit i se soukromoprávním rádiem, bude možné získat pro Český rozhlas. Pokrýt šíři informací i další nutné hodiny zpravodajství není možné s každým – a také ne s libovolně malým týmem. K tomu je nutné mít zkušenost – a ona stará zkušenost s BBC-Czech section je něčím, co rozhlas opravdu potřebuje.