středa 19. března 2014

Znepokojivý průzkum: Rada ČT a ČRo jsou pod vlivem politiků, zlobí se Češi

17. 4. 2014 zveřejněno na serveru Eurozprávy.cz

Praha - Celkem 92,7 % občanů České republiky se domnívá, že jsou Rada České televize (ČT) a Rada Českého rozhlasu (ČRo) při svých rozhodnutích politicky ovlivnitelné. Ukázal to exkluzivní průzkum společnosti SANEP, z jehož závěrů také mimo jiné vyplývá, že o činnost Rady ČT a Rady ČRo se zajímá 46,3% respondentů, kteří odpovídali na otázky šetření společnosti SANEP.

Dle názoru 47,1% dotázaných by do Rady ČRo a Rady ČT měly být voleny nezávislé a veřejností respektované osobnosti. Výhradně osobnosti bez jakéhokoli napojení na politiku a na politiky, pak do pozic radních ČT a ČRo preferuje dalších 31,2% dotázaných.
Většina skupiny dotázaných (76,7%), kteří se zajímají o činnost Rady ČT a ČRo, se také domnívá, že stávající volba členů Rady České televize a Českého rozhlasu Poslaneckou sněmovnou je nevyhovující.

Volbu členů Rady ČT a ČRo odbornou komisí, složenou například ze zástupců univerzit, preferuje 58,4% respondentů. Stávající volbu členů radních Poslaneckou sněmovnou pak preferuje 14,3% dotázaných.

V souhrnu 66% veřejnosti, která se zajímá o činnost členů Rady ČT a Rady ČRo, není spokojeno s tím, jak stávající Rada Českého rozhlasu plní svoji úlohu, kterou je zajištění kontroly veřejnoprávních médií veřejností. V případě Rady České televize pak není spokojeno s činností této rady v souhrnu dokonce 72,7% veřejnosti.

Za znepokojující lze pak považovat názor v souhrnu 70,2% dotázaných, kteří se domnívají, že je volba členů Rady ČT a ČRo dle stávající platné legislativy výhradně politickou volbou, kdy poslanci volí „své" kandidáty tak, aby volba kopírovala rozložení politických sil v Poslanecké sněmovně.

Exkluzivní průzkum společnosti SANEP, který se zaměřil na činnost Rady ČT a ČRo, poukazuje na poměrně závažnou nespokojenost s činností, ale i volbou členů těchto rad, kterou vnímá většina uvedené skupiny dotázaných jako politickou. V této souvislosti je pak vnímána Rada ČRo a ČT jako politicky ovlivnitelná, což by v rámci činnosti veřejnoprávních médií mělo být zcela nepřípustné. Ze závěru průzkumu společnosti SANEP lze pak vyvodit, že změna vnímání veřejnosti ve vztahu k činnosti radních Rady ČRo a ČT by mohla nastat v případě změny volby či výběru osobností obou rad, které by neměly být jakkoli spojovány s politickou sférou.

Exkluzivní průzkum byl proveden ve dnech 10. 3. – 13. 3. 2014 na vybrané skupině 4.038 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-70 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 220 tisíc registrovaných uživatelů 14.213 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.


neděle 9. března 2014

Otevřený dopis členům Volebního výboru PSP ČR

6. 3. 2014 zveřejněno na serveru spolku SLOVO O SLOVĚ

OTEVŘENÝ DOPIS ČLENŮM VOLEBNÉHO VÝBORU PSP ČR

Volební výbor PSP
 Praha, 6. března, 2014

Vážení členové Volebního výboru PSP
Obracíme se na vás se žádostí, abyste zvážili možné další kroky ve věci řízení Rady ČRo a ČRo samotného coby média veřejné služby.

Důvod pro to, že se nyní obracíme přímo na vás, tkví v pro nás překvapujících reakcích na náš první otevřený kritický dopis a posléze i na druhý dopis uvádějící na pravou míru špatné pochopení některých předchozích tvrzení ze strany vedení Čro, s řadou emfatických útoků.
Byli jsme překvapeni tím, že závěr Rady ČRo týkající se našich kritických výhrad jde do ztracena: zákon údajně porušen nebyl a nic se tudíž nestalo. Kromě toho nám vedení ČRo vyhrožuje žalobou s tím, že jsme se dopustili utrhání na cti. Jak by asi dopadl ten, kdo by vznesl kritickou připomínku a byl zároveň zaměstnancem ČRo? Obáváme se, že takové počínání je v rozporu s principy platnými pro média veřejné služby v demokratické společnosti. Komu jinému jsme měli adresovat naši kritiku ČRo než Radě? Dopis týkající se média veřejné služby přece nemůže být tajný…

Hlavním důvodem odmítnutí naší kritiky pana ředitele Petera Duhana i Rady bylo to, že naše připomínky údajně postrádají podklady. Ovšem až do této chvíle jsme od nikoho nedostali pozvání k jednání a ani se nás na podklady nikdo neptal. Navíc řada argumentů v našem materiálu je naprosto věcných. Za těchto okolností je apodiktické tvrzení o tom, že pro svá tvrzení nemáme žádné důvody, zavádějící. Ukazuje jen, že na nápravě věcí v ČRo nemá Rada žádný zájem.

Obáváme se, že bude třeba důkladnější kontroly ČRo tak, aby toto medium veřejné služby bylo ochotno komunikovat s veřejností a aby Rada byla skutečně funkční. Prezentace kandidátů do Rady ČRo v minulých dnech k tomu ostatně přinesla řadu argumentů.

Přílohy:
1. dopis Radě ČRo
vyjádření vedení ČRo na webu bez adresáta
2. dopis Radě ČRo
vyjádření Právního oddělení ČRo adresované spolku SLOVO O SLOVĚ
vyjádření Rady ČRo adresované spolku SLOVO O SLOVĚ

Podepsáni:
doc. MUDr. PhDr. Jan Payne, PhD., předseda SLOVO O SLOVĚ
ing. Milan Haluška, člen výkonného výboru SLOVO O SLOVĚ
ing. Zdeněk Řeřicha, člen výkonného výboru SLOVO O SLOVĚ
Mgr. Josef Zemek, člen výkonného výboru SLOVO O SLOVĚ

Kontakt:
Budečská 39, 120 00 Praha 2


neděle 2. března 2014

Od května se chystá zostření programu stanice Vltava

2. 3. 2014 napsal Tomáš Němec s použitím zvukového záznamu z veřejné schůze Rady Českého rozhlasu z listopadu 2013 a rozhovoru se šéfredaktorem stanice Vltava Lukášem Hurníkem, který byl publikován v Týdeníku Rozhlas č. 10 / 2014

   Na listopadovém zasedání Rady ČRo řekl generální ředitel Českého rozhlasu Peter  Duhan (31 minuta záznamu 1. části): "Já se domnívám, že Vltava je dlouhodobě, to znamená dva tři roky zralá na to, aby svůj program nějakým způsobem liftovala, abych to řekl srozumitelným jazykem. Takže nebylo to vázáno na poslední výzkum, je to vázáno na dlouhodobé pozorování u této stanice."
Náměstek pro program a vysílání René  Zavoral dodává: "Jenom doplním. Samozřejmě platí, že stanice typu jako je Vltava, tedy typu arte, určitě nikdy nebude stanicí s nějakým masovým publikem, je to stanice pro výlučnou skupinu posluchačů. Nicméně ta čísla, která vykazuje, ještě úplně neodrážejí možný potenciál této stanice na trhu, jak bychom si představovali, který by mohla mít, tedy opravdu je snaha přilákat posluchače, nové posluchače k poslechu této stanice. Pravdou je to, co říkal pan generální ředitel. My jsme se vlastně už začali bavit o změnách na stanici Vltava v polovině června na programové konferenci v Národním muzeu a je připraveno opatření programových změn, které by mely platit od 5. května. Shodou okolností v květnu vysílá tato stanice padesát let, tedy i k tomuto výročí do jisté míry připravujeme tyto změny. A je pravda, že schéma se 10 let prakticky za stávajícího šéfredaktora Lukáše Hurníka nijak zásadně neměnilo. Je vidět, že ta stávající podoba nemá potenciál nabrat nové posluchače a my bychom samozřejmě ty posluchače rádi zase přilákali."

   To je konec citace, kterou jsem pracně opsal ze zvukového záznamu na stránce Rady ČRo. Pan Zavoral lehce poukázal na to, že se schéma na Vltavě dlouho neměnilo spíše jako mínus současného šéfredaktora Hurníka. Je zřejmé, že pokud se nové schéma nezdaří tak jako se nezdařilo ani na ostatních stanicích, pan Hurník bude mít "zásluhu" jen minimální. Připojuji odkaz na audiozáznam -http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3014041

   Aktuální číslo Týdeníku Rozhlas (10 / 2014)  přináší rozhovor se šéfredaktorem stanice Vltava Lukášem Hurníkem. Po vzoru pokrokového duhanovského vedení Českého rozhlasu jsou změny označeny počítačovou terminologií jako „restart“. Po přečtení článku na mně padl smutek. Půl roku po odchodu Jaromíra Ostrého z celoplošné stanice Praha/Dvojka  dopadlo  zostření programu i na stanici Vltava. Šéfredaktor Lukáš Hurník je však rozhlasu a kultury více znalý než Jaromír Ostrý.  Také ho považuji za vnímavějšího vůči posluchačům. Proto doufám, že  změny, které se na Vltavě objeví 5. května, nebudou tak uši trhající jako ty, které den ze dne zavedl Jaromír Ostrý na stanici Praha v únoru 2011. Pokud tam bude něco tak špatného jako na bývalé stanici Praha, rozhodně to nebudu připisovat panu Hurníkovi, ale náměstkovi generálního ředitele Renému Zavoralovi. To je člověk, který sice program řídí, ale sám nikdy žádný rozhlasový pořad nenatočil. Je to však univerzální šéf čehokoli. Je jedno, jestli v bance nebo v rozhlase. Rád rozhoduje o věcech, kterým nerozumí.

   A teď si přečtěte rozhovor s Lukášem Hurníkem o změnách na stanici Vltava od května 2014. Další zostřování  vysílání stanic Českého rozhlasu budeme muset trpět až do konce volebního období Petera Duhana, tj. do roku 2017. Na bezzubou Radu Českého rozhlasu nelze spoléhat. Tedy nelze spoléhat na to, že by Rada Českého rozhlasu odvolala Petra Duhana tak jako odvolala jeho předchůdce Václava Kasíka.

■     ■


sobota 1. března 2014

Poslancům se představili adepti do Rady Českého rozhlasu

28. 2. 2014 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz

KANDIDÁTI DO RADY ČESKÉHO ROZHLASU
Jan Krůta
Bývalý ředitel Bontonu, nakladatelství mu zkrachovalo na „dobrých knížkách“, pak založil PR agenturu, ta prý taky tolik nejde. „Štěkat hodně nahlas a občas roztrhnout nějakou nohavici,“ zakončuje svůj fejeton, který zvolil jako formu představení se, závazkem textař Jan Krůta. „Proboha, proč se do Rady České televize všichni tak derou? To mají za vzor Helenu Fibingerovou?“ ptal se v průběhu fejetonu. „Helenou Fibingerovou nikdy nebudu,“ odhadl nato. „Nemá cenu dělat ramena, že vím všechno,“ vyhýbá se zprvu otázce na nový okruh Českoho rozhlasu a žádá o sto dní hájení. Není pro dětské rádio Junior, dal by důraz na mládež. Výhodou rozhlasu oproti televizi je hudební archiv, který Český rozhlas má.
Pavel Hekela
Třináct let pracoval v Českém rozhlasu, loni na podzim přišel o místo ředitele olomouckého studia, když neuspěl ve výběrovém řízení na přeobsazení pozice. Práce v rozhlasu ho bavila natolik, že chce pracovat v jeho radě. Viděl by „velký prostor pro ombudsmana v Radě Českého rozhlasu“, jak směrem k zaměstnancům, tak v roli smírčího orgánu vůči veřejnosti. Poslanci Kortemu to přijde jako alibismus, protože takovou roli má mít právě rada jako taková. Hekela zdůrazňuje význam regionálního vysílání – lokální studia by měla být malé Dvojky v regionech, a Dvojka by neměla být jen rodinná. „Tak striktní vznik zpravodajských center podvázalo regionální zpravodajství,“ kritizuje Duhanovu restrukturalizaci. Řízení z centra podle něj není metodické, ale direktivní
Mikoláš Chadima
„Stárnoucímu rockerovi na volné noze se začaly krátit příjmy a tak jsem začal uvažovat o novém zaměstnání.“ Klepou se mu prý nohy, poněvadž nikdy ještě nebyl grilován. „Práci jsem neflákal ani za minulého režimu.“ Vy jste možná jako jedinej pochopil, v čem je to členství v radě,“ děkuje poslanec Jandák. Chadima totiž začal tím, že nenese vizi o světlých zítřků rozhlasu, protože nebude generální ředitel, ale dohlížející radní. Poslanec Berkovec se táže na program České televize, opraven, že už jde o rozhlas. „Světlé místo je Vltava, stanice, kterou asi jako jedinou poslouchám. Moje žena poslouchá Radiožurnál a máme spolu půtky, mluvené slovo se dá, hudba ne.“ Následuje diskuse na téma pokleslého vkusu populace. „Jste aktivní člen OSA, jak byste řešil střet zájmů, kdy byste jako radní Českého rozhlasu projednával novou smlouvu a měl byste hájit rozhlas?“ zajímá poslance Kolovratníka. Chadimova zdrcující upřímnost pokračuje: „Já bych ho moc nehájil, protože jsem především autor.“
Hana Dohnálková
Vystudovaná hudební vědkyně z Filozofické fakulty UK, nyní muzikoložka ve filharmonii. Po jejím rozboru s části pro otázky klade poslanec Holík záludný dotaz, zda by byla pro větší prostor pro vzdělávací pořady na úkor populárních. Odpovědí je, že to radním nepřísluší.
Jiří Florian
Přichází bývalý předseda Rady Českého rozhlasu, za jeho působení rada vyhodila tehdejšího generálního ředitele Václava Kasíka, zpackala to tak, že přitom porušila svá jednací pravidla. Florian 45 let dělá v České televizi v Brně, nyní na externí smlouvu. „Český rozhlas mám rád, je to významná kulturní instituce, zanedlouho bude slavit 90 let,“ podotkl Florian k výročí, které proběhlo loni. „Udělám vše pro to, aby se rozhlas rozvíjel do výšek stále vyšších a aby měl dav spokojených posluchačů,“ prohlásil. Poslanec Kolovratník, tehdy manažer rozhlasu, následně zvedl téma přehmatů Florianovy rady, hlavně obvinění rádia Wave z propagace fašismu. „První problém, na který rada narazila, že Wave v jednom pořadu ve večerních hodinách moderátor zřejmě pod vlivem, vyzýval posluchače, aby volali, jak prezident Klaus s jeho paní intimně žijí. Byla z toho tehdy velká nepříjemnost, rada se tím začala zabývat, generální ředitel odvolal ředitele stanice, od té doby mělo Wave jen šéfredaktorku. Pracovníci rádia to těžce nesli a měl jsem pocit, že obviňovali radu, že zlá rada to zařídila. Tentýž expert, co odhalil předchozí prohřešek, doložil pak českým překladem konkrétní písně, že se v ní zpívalo něco o hákových křížích a podobně. Rada na toto téma začala diskutovat a přepis se pak objevil v médiích.“ Čtenáři měli pocit, že to je přepis oficiální, nějakých verdiktů. „Rada neobvinila rádio Wave, že by propagovala fašismus. Obviněn nikdo nebyl a neexistuje usnesení rady, že rada rádio Wave tak obvinila z propagce fašismu. Šlo pouze o diskusi, která byla velmi živá a byla daná tím, že tentýž expert odhalil problém i předtím. Pak se ukázalo, že ten překlad byl špatný.“ Dál Florian musí odpovídat na nesrovnalosti v systému odměn pro předsednictvo své tehdejší rady.
Jaroslav Růžička
Právník, předseda Dozorčí komise Rady Českého rozhlasu. Je pro efektivnější výběr rozhlasových poplatků, aniž by se zákonem navyšovaly. Tím by se podle něj dalo vybrat víc na redaktory. Dala by se také pronajímat prostory regionálních studií, které nejsou naplno využívané právě rozhlasem. Použít je pro činnost kulturního centra v regionech, což by přilákalo jak mladé, tak starší. Cestou, jak získat víc peněz, je podle Růžičky zpeněžit bohatý archiv, hudební nahrávky, vydávat je víc než teď. Nadnáší také téma užší spolupráce ČT a rozhlasu právě nad archivem, byť po tristní zkušenosti Slováků není vyloženě pro spojení.
Tomáš Ratiborský
Rekapituluje svou šestiletou práci v Radě Českého rozhlasu, které nyní předsedá. Za šest let dali tisíc usnesení, odvolali Kasíka a naopak instalovali řádného nového šéfa Duhana. „Myslím, že jsme zvolili dobře.“ Jako červená nit se jeho mandátem v radě vinula problematika rekonstrukce ústředního sídla na pražské Vinohradské třídě, která nedávno skončila účtem zhruba o 120 milionů vyšším než bylo plánováno. „Myslím, že jsem zdravým oponentem [maanagementu],“ odpovídá Ratiborský poslanci Kolovratníkovi, který je opačného názoru. Ratiborský potvrzuje, že byl v Soči, a to s náměstkem Koliandrem, jel v jiném turnusu než Duhan. Financoval to Český olympijský výbor, rada hradila diety na pět dní, celkem 250 eur. Výbor pozval rozhlas, ten pak postoupil dvě místa radním. „To bychom museli zasedat dva dni,“ ohrazuje se šéf rady proti tomu, že některé věci se rozhodují, respektive předpřipravují na neveřejných předsednictvech. „Hlavně mě to baví,“ říká k motivaci dál kandidovat. „To je podezřelý,“ reaguje poslanec Jandák.
Václav Chalupa
Známý veslař olympionik rekapituluje své působení vrcholového sportovce. Nyní technický ředitel sportovního centra v Račicích. „Tady vstupujete do vod zcela odlišných,“ začíná se ptát poslanec Korte. Zkouší z prodecur stížnosti veřejnosti směrem k radě. Pan Chalupa trochu tápe. Do placení koncesí ale apeluje vnést právě fair play, za něž byl oceněn – kdo poslouchá, ať platí. Veslaři, kteří Chalupu nominovali, jej prý přesvědčili, že v radě by mohlo být jeho místo, chce zastupovat obyčejné lidi.
Miloš Rejchrt
Bývalý radní České televize z doby krize v letech 2011 a 2012. „Úroveň Českého rozhlasu, zvlášť co se týče etických otázek, je velmi slušné a napomáhá prostředí, v němž vůbec etické povědomí může vznikat.“ Hovoří se o bohoslužbách ve vysílání, i ateistická část veřejnosti je podle Rejchrta „tak nějak k nedělnímu kafíčku potřebuje“. Tázán na názor ohledně snižování stavů v rozhlasu, nemá názor, neví, zato se poslanců ptá, jak nakládají s Kodexem, který rozhlas sněmovně podle zákona předložil. Poslanci zlehka tápou, slovo si vzal přítomný Štěpán Kotrba, bývalý radní rozhlasu.
Antonín Zelenka
Bývalý radní rozhlasu chce do kontrolního orgánu zas. „Moje jméno je značně profláklé, nesu si různá stigmata, jako škůdce v době televizní krize a destruktora rozhlasu,“ práskl se hned s odkazem na nedávné texty MF Dnes. „Břetislavu Rychlíkovi se omlouvám, že mu už čtrnáct let piju krev.“ Vrací se ke kauze Wave a fašismus, říká, že „se rada tehdy sekla“, za což se prý omluvila. Dostává se k tomu, proč kandiduje: „Je to prozaický důvod, jsem dvacet měsíců bez práce, protože nemohu jako radní po skončení mandátu dva roky pracovat v rozhlasu. Kdybyste se na to tedy podívali.“ Ano, rady jsou tu podle něj kvůli hlídání účelného nakládání s penězi, ale vždy je to podle něj věc subjektivního názoru. „Je účelné vynaložit několik milionů na projekt Odhalení?“ a „dívat se na opičky“, ptá se. „Už třináct let nejsem členem ODS ani žádné politické strany,“ říká v odpovědi poslanci Kolovratníkovi. „To neříkáte správně,“ kárá později Kolovratníka v debatě o střetu zájmů, když poslanec říká, že radní by nikdy zároveň neměl dělat pro ministerstvo. Regionální studia veřejnoprávních médií podle Zelenky vznikla zákonem proto, aby „hejtmanství měla svou vlnu“. „Pro naši zemičku“ to je ale naddimenzované řešení. „Je to zbytečné, je to drahé. Mělo by to podléhat velmi vážné debatě.“
Oldřich Šesták
Předloni v červnu odvolaný náměstek pro správu a provoz generálního ředitele Duhana, s nímž se jejich cesty od blízké spolupráce (Šesták vedl Duhanovi kancelář, pak ho Duhan udělal výkonným ředitelem rádia) rozcházely, až se rozešly právě začátkem léta 2012. Šesták mohl zůstat ve vedení programu, ale nedokázal si představit, že by s Duhanem dál dělal. Jeho kroky před poslanci kritizuje. Není ujasněn počet okruhů, není jasné, jak budou fungovat regiony. „Stanice mluveného slova [Plus] odstartovala nešťastně, nevědělo se, kde vysílá. Jsou v ní spojena tři neslučitelná rádia, mnoho lidí kvůli tomu rozhlas opustilo.“ V rozhlasu je podle něj „finanční nestabilita“. Poslance Berkovce zajímá, jak tedy najdou s Duhanem znovu společnou řeč. „S bývalými partnerkami i milenkami vycházím dobře, i když se nestýkáme,“ odvětil Šesták. Dál kritizuje stanici Plus, název je podle něj nešťastný, plete se podle něj třeba s plzeňským FM Plus. Šestákovi přijde, že došlo „k prolnutí vedení rozhlasu a rady“, ta tak není příliš kritická. Šesták rovněž napadl nedávné přeobsazení míst ředitelů regionálních studií. „Zaměstnanci věděli výsledky dopředu,“ tvrdí.
Lenka Procházková
Spisovatelka, signatářka Charty 77, dcera Jana Procházky popisuje svou zkušenost z minulého režimu. Nedostatky rozhlasu vidí ve zpravodajství, i když jich ve srovnání ČT není tolik, chybí jí v něm pluralita názorů. Přesvědčila se o tom, když organizovala povědomí o církevních restitucích. „Česká televize na nás skoro poštvala policii, když jsme tiskovku uspořádali u jejích dveří, aby si toho konečně všimli.“ „Včasná komunikace kontroverzních témat snižuje napětí ve společnosti, smyslem veřejnoprávních médií je udržovat soudržnost, a ne aby to napětí vytvářela.“
Martin Engel
Trojnásobný mistr republiky v zápasu, bývalý zaměstnanec Fondu národního majetku, bývalý (osm let) středočeský zastupitel za ODS. Řekl, že jako laik nemá bližší vztah k rozhlasu. S poslanci rozebral spíše právní problematiku, zastoupování
Marek Šváb
Středoškolský učitel ekonomických předmětů je pozorným posluchačem a častým přispěvatelem do diskusí o rozhlase i komerčních rádiích, erudovaný diskutér. Člen a řadový zastupitel ČSSD v Trutnově. Neúspěšný kandidát do Rady Českého rozhlasu z roku 2010. Poslanec Komárek míní, že být zastupitelem a zároveň radním je střet zájmů, Šváb myslí, že když je zastupitelem řadovým, konflikt to není, ale byl-li by zvolen, je připraven se věnovat práci v radě „skutečně naplno“, tedy zřejmě rezignovat na zastupitelstvo. „Nový management zpřehlednil struktur stanic, u regionálního vysílání nejsem přesvědčen, zda je to v pořádku, ale projekt Regiony teprve začíná.“
Jiří Vejvoda
Osm let býval členem vedení rozhlasu, v letech 2004 až 2010 šéf ČRo2-Praha. Čtyři roku už nemá s rozhlasem nic společného. „Rozhlas silně klopýtá za tím, co dokáže BBC.“ „BBC neprohrála bitvu o mladého posluchače, kterou Český rozhlas prohrál.“ Vzorem je také americké rádio veřejné služby NPR. Poslanec Korte se ptá na Vejvodovu současnou tvorbu. Ten říká, že dělá pro Classic FM. „Můžu to ukončit, ale bude mě to mrzet.“ „Setsakra“ by ho ale bavila práce koncepční, a tou vidí právě práci v radě. Hovoří také o funkci ombudmana veřejnoprávního rádia.
Karel Michal
Bývalý zástupce šéfredaktora a ekonomický náměstek Svobodné Evropy. Volá po návratu dob, kdy rada působila „impulsivně a pozitivně“. Teď je vztah symbiotický, „jako že se nic neděje“. Odvolává se na iniciativu Slovo o slově. Vystoupil ostře proti nové značce veřejnoprávního rádia: „To je jako kdyby Mercedes změnil logo.“ Kritizuje stanici Plus, která nahradila zpravodajské Česko, publicistickou Šestku a Leonardo o vědě: „Dva různé svetry, každý mají zip, každý je jiný, když se chtějí spojit, nejde to.“
Předseda dozorčí rady Tablet Media Petr Schönfeld, dále porevoluční vydavatel Playboye a také spolužák poslance Korteho (ten nechal do zápisu zaznačit svou otázku, proč Chocholouš jako bývalý člen ÚV SSM vůbec chce do rady) Ivan Chocholouš a televizní kuchař a zastupitel v Královéhradeckém kraji Ivan Vodochodský dnes nepřišli. Poslanci přečetli jejich dopisy. Všichni tři napsali, že jsou v zahraničí.
Volba radních proběhne na schůzi sněmovny ve středu 5. března od 10.00.