Hodnocení zvukové grafiky Českého rozhlasu Plus

17. 3. 2015 zveřejněno na webu Klubu rozhlasové analytické publicistiky (KRAP)

■   ■

[na základě výzkumu mezi členy Klubu v období:

listopad 2014 – leden 2015]

■   ■

Praha – 2015

[Klub rozhlasové analytické publicistiky (KRAP) – volné společenství existující od roku 2008 /původně pod názvem Klub přátel Šestky (KPŠ)/ a sdružující posluchače a přátele kvalitních současných a budoucích rozhlasových analyticko-publicistických pořadů a rozhlasové novinařiny, která má kořeny v Českém rozhlase 6 navazujícím na vysílání Rádia Svobodná Evropa]

Motto:

K březnovému dvouletému výročí počátku vysílání stanice ČRo Plus

předkládáme v přátelském duchu soubor podnětů.

Úvod

Obecněji ke zvukové grafice

Stanice mluveného slova, přesněji řečeno stanice lidskou řečí vyslovovaných myšlenek, za níž ČRo Plus považujeme, využívá krátkých hudebních vložek k propojení a oddělení slovních vyjádření. Vžil se pro to termín zvuková grafika.¹ Snad odvozená od obrazového doplňování knih a jiných obsáhlejších textů. Podobně jako v tomto případě, i zvuková grafika má za úkol především přispět ke strukturování pořadů, komentářů a jiných časově nebo obsahově složitějších slovních projevů. Zvuková grafika má především pomáhat posluchači v orientaci, jakou stanici, jaký pořad a často i jaké jeho části právě poslouchá. Předním úkolem zvukové grafiky má být podle nás především výrazná a dle možností stanici charakterizující znělka i znělky jednotlivých druhů pořadů v jinak složité architektuře programu vysílání. Znělky svou funkci mohou dobře plnit jen tehdy, jsou-li užívány dlouhodobě. Vytvoří pouto posluchače se stanicí i jednotlivými pořady. Je proto na místě varovat před jejich častějšími změnami, k nimž bohužel v posledních letech dochází. Hudební vložky mají, jak je tomu vždy u každého hudebního díla, svůj myšlenkový obsah nebo alespoň v posluchači budí jistou představu. Myšlenkové obsahy hudebních vložek by měly nebo mohly být v souladu s myšlenkou doprovázeného pořadu. Není-li tomu tak, působí v určitém slova smyslu rušivě a vybočují ze svého úkolu. Vložky by neměly být nikdy hlasitější než slovní projev a jejich časová délka by měla být raději kratší. Pro posluchače – zvláště stanice mluveného slova – je téměř nepřijatelné, aby hudba zněla současně s pronášením textu, poněvadž hrozí snížení srozumitelnosti a i odvádění pozornosti za hranice vlastního smyslu pořadu. A to se často děje a posluchači se stává rozhlasové sdělení méně srozumitelné. Drží-li se tvůrce grafiky a režisér těchto zásad, je grafika vítaným prostředkem ke strukturování vysílání a do určité míry je i dekorujícím prvkem vysílání, i když nutno říci, že tato funkce grafiky je druhořadá.

Názory členů Klubu zjištěné výzkumem

Zmíněné principy grafiky odpovídají mínění členské základny Klubu a předkládané úvahy jsou výsledkem aktivních snah a vyslovených názorů a stanovisek pětiny členů Klubu rozhlasové analytické publicistiky. ² Rádi bychom poukázali i na tradici a odkaz stanice Svobodná Evropa a předchozích stanic, především ČRo 6, ale i ČRo Leonardo a ČRo Radio Česko, na něž stanice ČRo Plus navazuje. Myslíme si, že zvuková grafika bude tím více úspěšná, čím bude úspornější a čím méně bude plnit snahu jejích mnoha současných tvůrců po originalitě a průraznosti.

------------------------------  

¹ Zvukovou grafikou rozumíme veškerý formální projev stanice mimo obsahové sdělení.

² Z komunikace mezi některými členy Klubu v předchozích měsících vyplynula řada kritických a zároveň podnětných názorů na zvukovou grafiku. U příležitosti celoklubového Setkání, které se uskutečnilo v sobotu 8. listopadu 2014 v Galerii Vinohradská 12, byli členové Klubu vybídnuti k účasti na anketě zjišťující jejich názory na zvukovou grafiku ČRo Plus. Výsledky ankety se poté zabývali členové Klubu i jádra Klubu a výsledkem je tento písemný podnět, kterým Klub navazuje na obdobný text z listopadu roku 2013, ve kterém členové hodnotili pořady v březnu téhož roku vzniklého ČRo Plus.  

---------------------------------  

Hodnocení zvukové grafiky ČRo Plus (stav: zima 2014/2015)

- na základě výzkumu mezi členy KRAP

- výzkum proběhl v období 8. 11. 2014 - 10. 1. 2015

Všeobecně:

Drtivá většina respondentů konstatuje, že se dosud nepodařilo ani po formální a zvukové stránce sjednotit bývalé stanice Šestku, Česko a Leonardo do kompaktního vysílání nové společné stanice ČRo Plus. Tato nová stanice stále ještě připomíná slepenec či kombinaci tří samostatných stanic a audioarchivu.

Znělka stanice:

Respondenti jednomyslně postrádají znělku stanice jako hlavní identifikační značku. I jednotlivé pořady stanice by měly mít svou výraznou specifickou znělku, aby byly okamžitě rozpoznatelné, tak jak tomu bylo na stanici ČRo 6. To by umožnilo i účinnější reklamu pořadů na stanicích ČRo.

Reportáže:

Převážná část respondentů kritizuje rušivý vliv „vedlejších“ zvuků v pořadech reportážního typu. Tyto zvuky jsou často tak hlasité, že znemožňují porozumění mluveného slova. Důležitý je obsah sdělení a nikoliv akčnost prostředí.

Mezihry a jingly:

Většina respondentů považuje mezihry a jingly za příliš často vysílané. ČRo je veřejnoprávním médiem, placeným koncesionáři, nemusí „soutěžit“ s privátními médii ve frekvenci vysílaných jinglů, které mají posluchači permanentně připomínat, jakou stanici právě poslouchají. Mezihry a jingly mohou být nepochybně užitečným pomocníkem, jsou-li užívány s rozvahou a střídmě. Obecně by zvuková grafika měla vždy především sloužit obsahu, nikoliv být samoúčelná. Posluchači ČRo Plus (dříve ČRo 6, Česko a Leonardo) jsou natolik vyspělí, že tento rozdíl poznají.

Sebereklama a slogany:

Drtivá většina respondentů považuje sebereklamu a slogany typu „ČRo plus – víc než informace“ za rušivé a nepatřičné. Většina posluchačů ví, jakou stanici právě poslouchá.

Zprávy:

Většina posluchačů považuje zprávy ČRo Plus za podstatně horší, než bývaly zprávy na stanici ČRo 6. Chybí logické řazení zpráv podle závažnosti, přibývá zpráv bulvárního charakteru, přibylo sportovních zpráv, které kromě těch nejzávažnějších (MS, ME, OH) do programu nepatří, zmizelo závěrečné shrnutí nejdůležitějších titulků. Za problematické a neprofesionální je označováno vkládání originálních citací (například politiků, mluvčích atd.), které zejména ve formě useknuté „půlvěty“ jen zbytečně opakují předchozí zprávu přednesenou hlasatelem, či jsou na tak špatné technické úrovni či přednesené tak odpornou češtinou, že kazí dojem profesionálně připravené zpravodajské relace.

Znělky vstupující do slova:

Přechod znělek a zvuků do mluveného slova je většinou respondentů považován za vyloženě rušivý a nepatřičný. Podbarvování slova a spojování tematicky nesouvisejících témat či bloků pomocí hudební grafiky především ztěžuje orientaci v řečeném. Nejmarkantnější je tento nešvar v Ranním Plus, kde zvukové vlnky mezi tématy pomáhají vytvořit doslova kontinuální chaos témat, bloků a střídajících se hlasů. Zvuková grafika by měla vysílání strukturovat, jasně oddělovat témata. Tento koncept formálního členění patřil k pozitivním specifikům někdejší ČRo 6.

Zelená vlna:

Přerušování programu kvůli dopravním informacím Zelené vlny je považováno většinou r-spondentů za velmi rušivé a program fragmentující. Jakkoliv lze pochopit, že Zelená vlna je „přínosem“ frekvence FM ČRo Regina do programu ČRo Plus, měla by se vysílat jen pro posluchače této frekvence. Pro ostatní frekvence by se mohla vysílat znělka Plusu či upoutávky na další pořady stanice.

Jazyk, mluvený projev:

Většina respondentů považuje úroveň jazykového projevu za permanentně se zhoršující. Zejména se zvyšuje rychlost jazykového projevu, která tento často činí nesrozumitelným. Klesá úroveň gramatiky, dikce, interpunkce a melodie projevu. Stoupá používání anglicismů (i tam kde máme české ekvivalenty!) a floskulí. Je zřejmé, že noví moderátoři a redaktoři neprocházejí systematickou jazykovou přípravou, že jejich texty nejsou čteny a korigovány a že jsou tolerovány projevy, které svou úrovní do veřejnoprávního vysílání nepatří. Ceníme si však vzorného jazykového projevu některých (většinou dlouholetých) pracovníků rozhlasu, kteří svým kultivovaným projevem dosahují o mnoho větší pozornosti a obsahového porozumění posluchači.

Opakování pořadů během dne:

Za nevyhovující považují respondenti nepravidelnost opakování pořadů stanice během dne. Některé příspěvky jsou během 24 hodin vysílány až 5x. Opakování se však neděje v „blocích“, ale v nepravidelných intervalech různé délky. To činí program nepřehledným a brání to například celovečernímu poslechu tak, jak to bylo možné v případě ČRo 6. Za opakování hodné by měly být považovány zejména ty nejhodnotnější pořady jako Lidé pera, Kořeny a pořady vyjadřující odezvu posluchačů na vysílání. ČRo Plus vlastně supluje již existující audioarchiv ČRo.

Osobnosti Plusu:

Respondenti postrádají častější projevy těchto pracovníků: Ivan Štern, Markéta Ševčíková, Marek Janáč, Václav Sochor, Goranka Oljača, Rudolf Kučera, Daniel Kroupa (i zesnulý Petr Příhoda).

Příjmové podmínky:

Respondenti poslouchají ČRo Plus v tomto pořadí: SV, internet, DAB (digitální vysílání). Někteří navrhují využití frekvence SV stanice ČRo 2 výhradně pro ČRo Plus.

Obecné připomínky k vysílání:

→ zpomalit mluvený projev

→ rozšířit tematickou pestrost

→ omezit plytké marketingové projevy

→ zvýšit věcnost

→ zlepšit spolupráci jednotlivých redakcí

→ vrátit se k elementární funkci vysílání veřejnoprávního rozhlasu – jeho osvětové

funkci formou kombinace informace, vzdělávání, zábavy, „hlídacího psa“ demokracie a stmelování naší inteligence

Shrnující nejdůležitější body vyplývající z výzkumu názorů členů Klubu

- znělka stanice (neexistence znělky a tím i nedostatečná identifikace stanice)

- výrazné znělky jednotlivých pořadů, vzájemné odlišení

- reportážní pořady: omezit vedlejší zvuky, klást důraz na mluvené slovo

- mezihry a jingly omezit, ČRo Plus NENÍ komerční stanicí

- omezit či zrušit sebereklamu a slogany, sebereklamu jen na další pořad

- jasně rozdělit znělky či hudební projevy a mluvené slovo (nesměšovat)

- Zelenou vlnu ponechat jen na frekvenci VKV Reginy, pro ostatní znělku stanice Plus či upoutávku na následující pořady

- zprávy: řazení dle priorit, vypustit bulvár, sport omezit na výjimečné výsledky, nezařazovat „půlvěty“ respondentů, na závěr zopakovat hlavní titulky a myšlenky

- celkový mluvený projev: ZPOMALIT (!), nepoužívat anglicismy a floskule, gramatika, dikce, interpunkce, melodie, normotvorná funkce jazyka ČRo

- do doby zavedení celodenního vysílání vysílat v pravidelných blocích

Závěrem

Konkrétní závěrečné náměty

Je zřejmé, že současný stav zvukové grafiky není nejlepší a potřebuje mnohá zlepšení. Především je potřeba věnovat pozornost znělkám. Předkládáme k úvaze nechat vytvořit několik souborů znělek (tj. znělky stanice a znělek pořadů) a podrobit je výběru posluchačů, přirozeně s využitím co nejširšího okruhu takto posuzujících. Důraz klademe na uskutečnění požadavku vyloučení současně vysílaného a prolínajícího se mluveného slova a hudby. Uvítali bychom omezení současného znění slov pronášených cizojazyčným řečníkem, byť s nižší zvukovou intenzitou, a česky mluveného překladu. Posluchači žádají, aby se režiséři snažili vcítit do situace posluchačů, kteří ne vždy mají možnost dokonalého a srozumitelného poslechu vysílaných pořadů a každé překrývání méně významným zvukem je pro ně zátěží hraničící s nesrozumitelností.

Přání členů Klubu

V samém závěru si dovolujeme vyjádřit přesvědčení, že s předloženými posluchačskými náměty učiní stanice dobré zkušenosti a že i ty stanice, které využívají zvukovou grafiku, se budou moci naším názorovým textem inspirovat. Jsme si vědomi toho, že v uvedeném textu jsou zmíněny i postoje našich posluchačů k vysílání mimo oblast zvukové grafiky. Je to proto, že posluchači využili této příležitosti k vyjádření svých připomínek.

Děkujeme všem zúčastněným členům Klubu za přispění k výsledné podobě tohoto písemného podnětu.

■   ■

■   ■

© Klub rozhlasové analytické publicistiky, Praha 2015

Koordinátor: David Klíma

Kontaktní informace:

e-mail – krap2014@email.cz nebo davkli@post.cz

klubový web – https://sites.google.com/site/klubrozhlasanalytpubl/home

klubová sekce na webu ČRo Plus – http://www.rozhlas.cz/plus/klubposluchacu

■   ■

■   ■

odkaz https://sites.google.com/site/klubrozhlasanalytpubl/dokumenty-klubu/02-zvukova-grafika

Kritika posluchačky M. Kovalové na propagační slogan na stanici Dvojka (březen 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 25. 3. 2015

Text emailové stížnosti 

Vážení,
dovoluji se ptát, komu se onen nesmyslný "slogan" -spolu je nám hezky- vykřikovaný neustále mezi vysíláním na Dvojce líbí?  

Cožpak necítíte, jak je ve vysílání dokonce i nelogický? Na první poslech to vypadá, že se předvádí hlasatelé co jsou zrovna ve studiu. 

Vy necítíte, že to jsou trapné vycpávky vysílání? Nemá Dvojka co říct, nemá dost slov, dost informací, dost hudby? I v Meteoru a dalších dobrých pořadech musí vykřikovat tento balast?
Nebudu dále rozebírat jak dalece se tím "sloganem" přibližuje Dvojka k bulváru, jen si ještě dovolím napsat o názorech lidí, kterých jsem se na "slogan" ptala (nebylo jich málo): Nikomu se nelíbí nebo říká: "taková je doba, povrchní, plná zbytečných řečí...". Ti lidé ale svůj názor do rozhlasu psát nebudou ... 

Prosím, sdělte mi, komu se "slogan" Dvojky líbí a jestli myslíte, že přitáhne posluchače. 

S pozdravem Marie Kovalová  

Odpověď Rady ČRo 

Vážená paní Kovalová,  

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Vaše psaní ze 14. a 15. 2. 2015.  

Velmi Vám děkujeme za Váš aktivní zájem o vysílání Českého rozhlasu. Nejste jedinou posluchačkou, která si Radě ČRo postěžovala na podobu tzv. zvukové grafiky, respektive na sebepropagační slogany stanic ČRo. Pokud by takových ohlasů dále přibývalo, nechali bychom danou problematiku posoudit nezávislým expertem. 

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka. Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 25. února 2015. Text připojujeme v příloze. 

Vážená paní Kovalová, doufáme, že navzdory tomu, co se Vám nelíbí, najdete v nabídce Českého rozhlasu zajímavé pořady. 

S pozdravem  

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

Vyjádření vedení ČRo  

Úkolem sloganu ve vysílání je stanici nějak charakterizovat, aspoň z části vystihnout povahu programu a to, co chceme posluchačům ve svém vysílání předat. Každá rozhlasová stanice má nějaký slogan. Radiožurnál má „Každý den s vámi“, Vltava zase „Umění slyšet“, atd.  

Posluchačka považuje slogan za zbytečný, ale je řada jiných posluchačů, kteří si Dvojku naladí jen občas a právě jim slogan a tzv. identifikace („Český rozhlas Dvojka“) může relativně rychle pomoci se zorientovat, co vlastně poslouchají. A konečně - máme také snahu seznámit s programem Dvojky i posluchače zcela nové, kteří si Dvojku naladí možná jen náhodně ze zvědavosti. 

Ing. Miroslav Dittrich
šéfredaktor Český rozhlas Dvojka 

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/kritika-posluchacky-m-kovalove-na-propagacni-slogan-na-stanici-dvojka-brezen-2015--1470862

Šéf rozhlasu Duhan přišel o část odměn. I kvůli sprostému Zemanovi

25. 3. 2015 napsala Hana Válková na serveru idnes.cz

Ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan dostane sníženou odměnu za druhé pololetí loňského roku. Místo maximálně možných 480 tisíc to bude 288 tisíc korun. Ve středu o tom rozhodla Rada Českého rozhlasu. Duhanovi vytkla mimo jiné porušení etického kodexu při odvysílání sprostých slov v živém pořadu Hovory z Lán.

Odměnu řediteli radní snížili proto, že nedodržel vytyčený cíl v poslechovosti a také za porušení etického kodexu. „Za každé z těchto kritérií je snížení o 20 procent,“ podotkl předseda rady Michal Stehlík.

Na stole měli členové rady celkem tři varianty snížení - o třicet, čtyřicet a padesát procent. Nakonec si jednohlasně odkývali tu, kterou navrhl Stehlík, tedy vyplacení 60 procent odměny, což je 288 tisíc korun.

Ředitel Peter Duhan snížení ve středu už komentovat nechtěl. „Prosím vás, je to jen 40 procent,“ mávl rukou nad prosbou o reakci. Už v únoru se ale kritice bránil. K nedodržení podílu poslechovosti uvedl, že do hodnocení nejsou zahrnuty některé platformy rozhlasu, které si vedou velmi dobře. K Hovorům z Lán pak dodal, že nešlo předvídat to, že prezident použije vulgární slova.

Ještě před jednáním padaly tři důvody, proč radní chtěli odměnu krátit. Prvním bylo porušení etického kodexu u pořadu Hovory z Lán, který po sprostých slovech Miloše Zemana na Českém rozhlase (ČRo) skončil a Zeman rozhovor poskytuje jiné komerční rozhlasové stanici (více čtěte zde).

Radní Duhanovi vyčítali také nesplnění podílu poslechovosti. Ten činil za druhé pololetí loňského roku 21,8 procenta místo očekávaných 22 procent. 

Třetí věcí jsou události kolem Dismanova dětského souboru. Z jeho vedení chtěl rozhlas odvolat umělecké vedoucí, manžele Zdenu a Václava Fleglovi, což vzbudilo vlnu nevole a přesvědčení, že rozhlas chce soubor zlikvidovat. ČRo reorganizaci hájil, ale od záměru propustit Fleglovi posléze ustoupil. Tento důvod se ale ve středu v debatě před schválením usnesení už neobjevil.

O snížení odměny se rada pokusila už na svém minulém zasedání v únoru. Tehdy se však radní přeli o to, jak moc mají odměnu snížit a nakonec se pro snížení bonusu nenašel dostatečný počet hlasů (více čtěte zde).

Za první pololetí generální ředitel ČRo obdržel odměnu 456 tisíc korun, což bylo 95 procent možné výše. Snížení o pět procent z maximální částky tehdy rada zdůvodnila některými odůvodněnými stížnostmi posluchačů.

Autor: Hana Válková

odkaz http://zpravy.idnes.cz/rada-rozhlas-duhan-odmena-reditel-dqs-/domaci.aspx?c=a150325_125725_domaci_hv#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

Ve středu 25. března přistoupí Rada Českého rozhlasu ke druhému pokusu o schválení odměny generálnímu řediteli za 2. pololetí 2014

Můžete se přijít podívat!!!

Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 25. března 2015 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Galerie Vinohradská, suterén, Vinohradská 12, Praha 2. 
Z programu:

- zahájení, schválení programu
- schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- hodnocení regionálních studií ČRo za rok 2014 - 2015
- Výroční zpráva ČRo za rok 2014
- vyhodnocení ukazatelů výkonu práce generálního ředitele ČRo za 2. pololetí 2014
- neveřejný bod jednání
- nájemní smlouva
- stížnosti, podněty posluchačů
- různé
- závěr

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/portal/

Nejste jediným posluchačem, který si Radě ČRo postěžoval na podobu tzv. zvukové grafiky stanic Českého rozhlasu, přiznává Rada Českého rozhlasu

Stížnost posluchače V. Cimického na slogany ČRo (únor 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 25. 2. 2015

■     ■

Text emailové stížnosti
 

Dobrý den.
Reaguji na výkřiky v rozhlasu jako: “je nám s námi dobře”,”víme co se děje”,” každý den s námi”, “každý den s námi i v neděli”, dále je nepřípustná reklama v placeném rozhlase. Přejímáte móresy soukromých radií a potom je vhodné nevybírat poplatky . Pokud jste dobré rádio lidé Vás budou rádi platit dobrovolně. Velmi často poslouchám soukromá rádia, protože jsou lepší než Vy.
S pozdravem Vladimír Cimický 

■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Dobrý den,  

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Váš dopis z 31. 12. 2014.  

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Poskytl je Mgr. Ondřej Nováček, ředitel Centra vysílání Českého rozhlasu. 

Soudíme, že to sdělení poskytuje jisté základní vysvětlení. Dodáváme k tomu ale, že spíše než o „rozhlasové teorii“ Mgr. Nováček píše o marketingových nástrojích a že přesnější než o „positioningu“ by bylo psát o sloganech, mottech či „claimech“ jednotlivých stanic. „Positioning“ je totiž pojem širší než slogan (claim). 

Rada ČRo nicméně vyjádření Mgr. Nováčka na své veřejné schůzi dne 25. února 2015 vzala na vědomí, text připojujeme v příloze.  

Velmi Vám děkujeme za Váš aktivní zájem o vysílání Českého rozhlasu. Nejste jediným posluchačem, který si Radě ČRo postěžoval na podobu tzv. zvukové grafiky stanic Českého rozhlasu. Pokud by takových ohlasů přibývalo, nechali bychom danou problematiku posoudit nezávislým expertem. 

S pozdravem  

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

■     ■

Vyjádření vedení ČRo  

Slogany, které ve svém e-mailu označuje pan Cimický jako výkřiky, se v rozhlasové teorii nazývají positioning. Positioning slouží vedle názvu stanice posluchačům k tomu, aby se lépe a rychleji zorientovali v pestré nabídce stanic na rozhlasovém trhu. Je to běžný nástroj nejen v České republice, ale i ve vysílání komerčních i veřejnoprávních stanic napříč celou Evropou. Není to tedy pouze doména soukromých rádií, jak pan Cimický naznačuje.
Positioning též nelze chápat jako reklamu, protože je to nedílná součást značky stanice. Uznáváme, že positioning byl na Dvojce „Spolu je nám hezky“ od 15. září do 1. prosince slyšet častěji, než bylo předtím obvyklé. Bylo to důsledkem změny positioningu, protože do 15. září Dvojka používala positioning „Na vlně pohody“. Nový positioning byl tedy nasazen častěji, aby se posluchačům rychleji spojil s názvem stanice. Od 1. prosince byla frekvence opakování positioningu na Dvojce opět snížena.
Radiožurnál používá dokonce dva positioningy, a to „Víme, co se děje“ a „Každý den s vámi“.
První z nich je zařazován ke zpravodajství, ten druhý do zbytku vysílání.
Obecně platí, že positioning zabírá v každé hodině vysílání jen několik desítek vteřin času, tedy zcela zanedbatelný podíl. 

Ondřej Nováček
ředitel Centra vysílání 

■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-posluchace-v-cimickeho-na-slogany-cro-unor-2015--1460135

K čemu také používá Český rozhlas své právní oddělení

Stížnost posluchače V. Šindeláře na pořad Jak to vidí Tlučhořovi (únor 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 25. 2. 2015

Text emailové stížnosti 

Dobrý den,
každé ráno velmi rád poslouchám stanici ČR 2. A každé ráno mě poslech spolehlivě zkazí “Jak to vidí Tlučhořovi”.
Takovou snůšku blbostí o ničem a velmi často nesrozumitelnou – na obsah a provedení prostě není slušný výraz. 

Velmi mně zajímá zda tento pořad brzy skončí.
Také bych rád věděl, ve smyslu zákona č.106, kolik těchto několik naprosto ubohých a zbytečných minut stojí Český rozhlas a jaký je honorář účastníků pořadu.
Prosím konkrétní náklady a vyplacené částky. 

Děkuji za odpověď a přeji hezký den z Čro2
Šindelář Václav
P.S. pokud potvrdíte, že to “herci” dotují z vlastních prostředků, tak mě stačí když jím to co nejdříve znemožníte. 

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane Šindeláři,  

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Váš dopis z 10. 12. 2014. 

Rada ČRo si k němu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Poskytl je Mgr. Martin Jonák, vedoucí programu ČRo Dvojka. Z textu plyne, že Vámi kritizovaný pořad byl již zrušen. 

RČRo vyjádření Mgr. M. Jonáka vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 25. února 2015. Text připojujeme v příloze.  

K Vaší žádosti o sdělení nákladů na přípravu toho pořadu a honorářů účinkujících bylo Radě ČRo předáno vyjádření z právního oddělení ČRo, že požadované informace nespadají do působnosti Rady ČRo. 

Rada ČRo si ty informace i širší kontext ověří u své Dozorčí komise. Ta byla na veřejné schůzi ČRo 28. 1. 2015 nově zvolena a určitou dobu potrvá, než převezme svou agendu. Ohledně druhé části Vašeho psaní Vám tedy odpovíme po březnové veřejné schůzi Rady ČRo. 

S pozdravem 

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

Vyjádření vedení ČRo  

Rubriku Jak to vidí Tlučhořovi ČRo Dvojka před několika týdny zrušila. Ačkoliv nebyla posluchači většinou vnímána tak negativně jako posluchačem Šindelářem, přesto jsme při úpravě obsahu ranního vysílání přistoupili k tomuto kroku.
S pozdravem
Mgr. Martin Jonák
vedoucí Programu celoplošné stanice 

Vyjádření právního odd.: 

v případě dotazu pana Šindeláře, kterým požaduje od Rady Českého rozhlasu informace dle zákona č. 106/1999 Sb., jenž byl přeposlán Radou ČRo Českému rozhlasu, doporučujeme takovýto postup ČRo:
Sdělit Radě, že dle názoru ČRo by Rada žádost Václava Šindeláře dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, obsaženou v jeho e-mailu uvedeném níže, měla dle §14 odst. 5 písm. c) tohoto zákona odložit, neboť se požadované informace nevztahují k její působnosti, a s odůvodněním tuto skutečnost sdělit žadateli.
Zuzana Kurelová
Právní odd. 

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-posluchace-v-sindelare-na-porad-jak-to-vidi-tluchorovi-unor-2015--1460128