Věnoval Český rozhlas nedostatečnou pozornost tématu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP)?

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 27. 5. 2015

■     ■

Nepřijatý návrh usnesení   Rady Českého rozhlasu
Rada Českého rozhlasu na základě podnětu posluchače T. Rašovského, z 3. 4. 2015, a s oporou ve vlastní rešerše v mediálních archivech a vyhledavačích  konstatuje, že Český rozhlas do 31. 3. 2015  věnoval výrazně nedostatečnou pozornost tématu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP). Většina odvysílaných příspěvků navíc zazněla na stanici ČRo Plus, která má velmi malou poslechovost (a omezený dosah na VKV).
Vzhledem k mnohostranné závažnosti tématu TTIP Rada ČRo žádá, aby ČRo řádně plnil své povinnosti dané § 2 odst. 2 písm. a) (poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů) a § 2 odst. 2 písm. b) zákona o ČRo (přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky), aby dbal na závazky deklarované v Kodexu Českého rozhlasu, zejména ty uvedené v jeho Preambuli v písmenech e) a f) a v článku 6.1 („Český rozhlas poskytuje posluchačům informace důležité pro jejich všestrannou orientaci a svobodné utváření názorů“).
Rada ČRo žádá vedení Českého rozhlasu, aby ČRo věnoval tématu TTIP náležitou pozornost a zpracovával je kvalitně, pluralitně a vyváženě.
Hlasování:  
Pro:  P. Šafařík, H. Dohnálková, M. Stehlík, T. Kňourek
Proti: 0
Zdržel se: M. Badal, I. Tesař, E. Kukuczka
Hlasování: 4 - 0 - 3       
Usnesení nebylo přijato.

■     ■

 27. 5. 2015            

Stanovisko  člena Rady ČRo Petra Šafaříka k tématu, nakolik ČRo referuje o  TTIP (v návaznosti na stížnost posluchače T. Rašovského) ‒ příloha k zápisu z veřejné schůze Rady ČRo 27. 5. 2015

Obsah:

Úvod...............................................................................................................................

I.  Obecně k významu TTIP a časová osa některých událostí z přípravy TTIP

II. Pojetí rešerší toho, nakolik ČRo referuje o  TTIP

III. Zjištění a stručná interpretace rešerší

IV.  Závěr ve vztahu k normám závazným pro ČRo.

V.  Doklady k rešerším ‒ kopie vyhledaných výsledků, linky atp.

VI. Printscreeny ke třem rešerším

Úvod

Tímto využívám  jako člen Rady Českého rozhlasu možnost připojit k zápisu z veřejné schůze RČRo své individuální stanovisko (umožňuje to Jednací řád Rady ČRo).

Rada ČRo se na své květnové veřejné schůzi (27. 5. 2015) zabývala tím, zda referuje Český rozhlas o tématu  TTIP (Transatlantické obchodní a investiční partnerství) v náležité míře. Dělo se tak v návaznosti na  část stížnosti posluchače Tomáše Rašovského z 30. 3. 2015 (text jeho stížnosti, odpověď Rady ČRo i připojené vyjádření vyžádané Radou ČRo od vedení ČRo by měly být dostupné v  části internetových stránek RČRo nazvané „Stížnosti a podněty“ zde:   http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/  (platnost všech linků uvedených v tomto stanovisku je ověřena k 27. 5. 2015).

V tomto individuálním stanovisku chci písemně uvést zaprvé důvody, které mne vedly k iniciaci a spoluautorství návrhu usnesení, které na květnové veřejné schůzi RČRo nebylo přijato (text návrhu usnesení je součástí zápisu VS dostupného zde: http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy ). Zadruhé zde překládám výsledky a interpretaci třech rešerší, které jsem k tématu míry, s níž ČRo referuje od TTIP, udělal dne 24. 5. 2015 a zaslal je téhož dne se svou interpretací a závěry všem členům Rady ČRo. Předesílám, že jsem dvě ze tří rešerší pojal tak, jak se o ni může pokusit kdokoliv prostřednictvím internetu. Zatřetí zde uvádím doklady k oněm rešerším ‒ kopie vyhledaných výsledků, linky, printscreeny atp. 

I. Obecně k významu TTIP a časová osa některých událostí z přípravy TTIP

TTIP (chystaná smlouva o volném obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy) je jedno z velmi významných současných (nejen) politických témat ‒ se souvislostmi  a dopady globálními, domácími, mezinárodněpolitickými, ekonomickými, právními, ekologickými...

Zjednodušená časová osa některých událostí spojených s TTIP (= pomůcka ke zhodnocení toho, zda, nakolik, kdy  a jak reagoval ČRo  ‒ řada jiných médií právě u oněch událostí o TTIP referovala):

- březen 2013 ‒ zveřejnění analýzy vypracované britským  institutem Centre for Economic Policy Research na zakázku Evropské komise (jeden z často citovaných dokumentů podporujících TTIP;  http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2013/march/tradoc_150737.pdf , http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-13-211_en.htm )

- červen 2013 – oficiální ohlášení záměru vrcholnými politiky EU a USA (17. 6. 2013, summit G8) a začátek finálních příprav smlouvy (příklady reakce světových médií: http://www.voxeurop.eu/en/content/press-review/3892071-good-deal-cameron-and-obama );  zároveň roste kritika  TTIP (příklad z významného masmédia: http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/nov/04/us-trade-deal-full-frontal-assault-on-democracy )

- březen 2014 ‒ text chystané smlouvy unikl na veřejnost; řada kritických ohlasů; Evropská komise  reagovala veřejnými konzultacemi částí chystané smlouvy

- duben 2014 ‒ v souvislostmi s přípravou TTIP schválil Evropský parlament  úpravu arbitrážního řízení mezi státy a investory (Investor-State Dispute Settlement ‒ ISDS); příklad referování o tom v zahraničních médiích: http://www.sueddeutsche.de/wirtschaft/geplantes-freihandelsabkommen-ttip-eu-parlament-winkt-sonderrechte-fuer-grosskonzerne-durch-1.1947133 )

- květen 2014  ‒ volby do Evropského parlamentu, kdy byla TTIP v řadě zemí během volební  kampaně probírána, v ČR také ‒  zejména diskusí o vlivu TTIP na farmářské trhy

- do konce r. 2014 měl být původně vypracován návrh smlouvy (= důvod pro včasný zájem o dané téma)

- září 2014 ‒ Evropská komise zamítla registraci Evropské občanské iniciativy* „Stopp TTIP“, organizátoři podali žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie a pokračují v občanské iniciativě kritické k TTIP

(*Evropská občanská iniciativa je nástroj k posílení přímé demokracie, který do práva EU přinesla Lisabonská smlouva)

- leden 2015 ‒  Evropská komise zveřejnila zprávu, v níž analyzovala výsledky veřejné konzultace o ochraně investic a urovnávání sporů mezi investorem a státem (ISDS); konzultace se zúčastnilo 149 399 lidí, 97% z nich bylo částečně nebo zcela proti TTIP, zejména vůči ISDS, viz např. http://ec.europa.eu/ceskarepublika/press/press_releases/150113_ttip_cs.htm , http://www.welt.de/politik/deutschland/article136341985/TTIP-Massenproteste-stuerzen-EU-in-Erklaerungsnot.html,  http://www.independent.co.uk/voices/comment/the-battle-against-ttip-is-a-battle-for-british-democracy-and-we-must-not-stop-fighting-it-9977509.html )

- únor 2015 ‒  Evropská komise zveřejnila část chystané smlouvy TTIP (http://trade.ec.europa.eu/doclib/press/index.cfm?id=1230 )

- průběžně se objevuje řada občanských iniciativ, prohlášení skupin vědců atp. kritických k TTIP, např. https://stop-ttip.org/european-citizens-initiative-demands-stop-negotiations-for-ttip-and-ceta/ , https://www.kent.ac.uk/law/isds_treaty_consultation.html,  http://www.kritik-freihandelsabkommen.de/?page_id=16  

- v květnu 2015 přesáhla evropská podpisová akce odpůrců TTIP organizovaná iniciativou „Stopp TTIP“ počet   1.900.000 podpisů ( https://stop-ttip.org  , údaj k 27. 5. 2015).

II. Pojetí rešerší toho, nakolik ČRo referuje o  TTIP

- dvě ze tří předložených rešerší jsem provedl tak, jak je může udělat každý s pomocí internetu; tj. ukazují, co nabízí ČRo těm zájemcům, kteří se k TTIP snaží něco zjistit rešerší na webu ČRo a v jeho volně dostupném internetovém archivu (iRadio)

- rešerše se zaměřily výhradně na počty příspěvků, nikoliv tedy na jejich obsah a záležitosti kvality, vyváženosti, plurality atp.

- doba vyhledávání: 24. 5. 2015, cca 12‒16:30 hod. (viz též printscreeny níže v V. části, s. 20‒31)

- rešerše a shrnutí jejich zjištění zde záměrně podávám velmi zjednodušenou formou; důraz je kladen na umožnění vlastního ověření rešerše zájemci; text vědomě nevznikl  jako odborný,  neobsahuje tedy řadu náležitostí odborného pojednání

III. Zjištění a stručná interpretace rešerší

Podle vykonané trojí rešerše ČRo publikoval ke dni rešerše, tj. do 24. 5. 2015, cca 16:30, 19 příspěvků/zmínek o TTIP (po vyloučení 3 duplikací/pouhých anoncí příspěvků).

Z oněch 19 byly 3 jen malé zmínky ze zahran. tisku v relaci „Svět ve 20 minutách“ na stanici ČRo Plus. 

Kromě několika zpráv z internetových stránek ČRo byla většina příspěvků ČRo o TTIP z malých stanic ČRo, zejména z ČRo Plus   Rádia Wave (na RW ale jen 2 příspěvky).  Tj. „zásah“ posluchačů ČRo oním tématem byl velmi omezený.

Na pořady Radiožurnálu nebo Dvojky o TTIP neodkázaly rešerše explicitně ani jednou (třikrát byla jako příspěvek vyhledána zpráva z webu ČRo ‒ níže jako „web zpravodajství“; u toho se lze domnívat, že se to objevilo ve zprávách i na velkých stanicích ČRo ‒ i to je ale málo, když je obdobím, které rešerše zachycuje, zhruba rok a půl ‒ 16.10.2013 do 24. 4. 2015).

6 z oněch celkových 19 příspěvků  jsou z doby poté, co vedení ČRo obdrželo od Rady ČRo stížnost p. Raškovského (3. 4.); oněch 6 novějších příspěvků ČRo o TTIP je z období necelých 14 dnů:  16.‒ 24. 4. 2015 (viz níže doklady k 1. rešerši  na s. 6‒8).  To znamená: do 15. dubna 2015 se ‒ podle zvoleného trojího způsobu vyhledávání  ‒ ČRo zabýval tématem TTIP jen 13krát.   To je vzhledem k závažnosti tématu a velkému množství jeho souvislostí, rovin atp., málo, tím spíše, že se to téma v České republice diskutovalo při kampani do Evropského parlamentu (volby v květnu 2014, debata o vlivu TTIP na farmářské trhy).

Se zjištěnými nízkými počty koresponduje vyjádření, které si ke stížnosti p. Raškovského

vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu RČRo (radě zasláno 1. 5. 2015). Toto vyjádření vypracoval Mgr. Tomáš Pancíř, ředitel Centra zpravodajství ČRo, a je dostupné jako příloha odpovědi RČRo p. Raškovskému zde:  http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/ (vyhledání podle data a jména). T. Pancíř dokonce zmiňuje nižší počet příspěvků, než které vyhledaly tři rešerše představené v tomto individuálním stanovisku.  Na několika místech svého vyjádření T. Pancíř připouští, že se ČRo tématu TTIP teprve „hodlá intenzivně věnovat“, že  byl „spíše zdrženlivější“ atp.

Interpretace výsledků rešerší a také vyjádření vypracovaného  T. Pancířem, ředitelem Centra zpravodajství ČRo:  Je evidentní, že ČRo téma TTIP delší dobu opomíjel, rozhodně do počátku dubna 2015, kdy obdržel stížnost T. Rašovského.  Vyjádření, které RČRo  v té věci dostala od vedení ČRo,  problém spíše bezděky potvrdilo.

Je možné, že ČRo se tématem TTIP zabýval také v nějakém proudovém vysílání (nicméně nejspíš ne mnoho ‒ to by na to jinak vyjádření ČRo jistě náležitě poukázalo). 

Je patrné, že ČRo téma TTIP dlouhou dobu neidentifikoval jako důležité, popřípadě se z nějakého důvodu rozhodl nevěnovat mu větší pozornost.

Výše uvedená časová osa (s. 2) ukazuje, že důležitých událostí a podtémat v souvislosti s přípravou TTIP byla celá řada.  Srovnání příslušných bodů časové osy a datumů + témat vyhledaných příspěvků ČRo napovídá, že ČRo téma nesledoval průběžně a že pracoval bez žádoucí vazby k vývoji událostí/problematiky.

Téma TTIP je důležité i jako příklad fungování EU,  utváření evropského veřejného mínění atd. ČRo v daném případě zjevně příliš nepřispěl k tomu, aby české veřejnosti pomohl k evropskému rozhledu. Řada vědců, publicistů atd. vyslovuje kritiku vůči uzavřenosti až provincionalismu českého veřejného diskursu.   Soudím, že problematika malé míry referování ČRo o  TTIP (do 15. 4. 2015) nabízí  oné kritice podporu.

Tvrzení, že dosud ČRo o TTIP příliš nereferoval, protože se smlouva TTIP teprve chystá (to zaznělo ve zmíněném písemném vyjádření ČRo a od několika členů vedení ČRo také v diskusi na veřejné schůzi ČRo 27. 5. 2015, audionahrávka je dostupná odtud:    http://www.rozhlas.cz/rada/zvuk  ), zpochybňuji následujícími argumenty:

- jak uvedeno výše v časové ose, původně měl být návrh smlouvy TTIP vypracován do konce r. 2014, to byl silný důvod pro včasný zájem o dané téma

-  problematika TTIP je tak závažná a má přinejmenším od začátku své finální fáze v červnu 2013 tolik zajímavých souvislostí spojených se způsobem přípravy, reakcemi různých aktérů atp., že by se tomu mělo kvalitní masmédium dostatečně věnovat co nejdříve

- řada aspektů je podobná tématu mezinárodní Obchodní dohody proti padělatelství (ACTA), která nakonec v roce 2012 ztroskotala na odporu evropské veřejnosti (4. 12. 2012 smlouvu neratifikoval Evropský parlament); závažnost podobných témat tedy již byla prokázána, i jejich důležitost ‒ mj. odpor proti ACTA významně přispěl k tomu, že se v řadě evropských zemí etablovala nová politická síla: pirátské strany...

- Český rozhlas „zaspal“, vzhledem k malému počtu příspěvků vlastně to téma řádně nenastolil (agenda setting); výsledek (kontrolní) 3. rešerše (Newton Media Search) při zahrnutí internetových serverů (více než 1000 vyhledaných příspěvků k TTIP za období 25. 5. 2014 ‒ 24. 5. 2015) dokládá, že se tématem TTIP intenzivně zabývala média alternativní;   lze to tedy chápat také jako příklad toho, jak „velká/tradiční masmédia“ svými pochybeními posilují média alternativní, blogosféru atp.

- sebeujišťování představitelů ČRo o tom, že si ČRo počínal správně (popř.  že je ohledně TTIP dost času), snadno zpochybní pohled na práci řady významných zahraničních médií. Některé příklady jsem uvedl výše v „časové ose“; zde je cesta ke zjištění  dvou příkladů přístupu zahraničních rozhlasových stanic veřejné služby (podle vyhledávačů na  jejich webech, vyhledávací výraz „TTIP“):

WDR 2 ‒  http://www1.wdr.de/mediathek/audio/suche/audiosuche106.jsp  

(WDR 2 je jedna z pěti rozhlasových stanic veřejnoprávního vysílatele německé spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Westdeutscher Rundfunk)

BBC ‒ http://www.bbc.co.uk/search?q=Transatlantic+Trade+and+Investment+Partnership&sa_f=search-serp#page=3    (vyhledávač umožňuje rozlišení, zda jde o příspěvek z některé rozhlasové stanice BBC, až pod jednotlivými vyhledanými položkami)

IV. Závěr ve vztahu k normám závazným pro ČRo

ČRo v případě míry referování o TTIP do 15. 4. 2015 neplnil dobře své povinnosti dané § 2 odst. 2 písm. a) (poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů) a paragrafem 2 odst. 2 písm. b) zákona o ČRo (přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky). Dále RČRo u daného tématu nedostál svým závazkům deklarovaným v Kodexu Českého rozhlasu, zejména těm uvedeným v jeho Preambuli v písmenech e) a f) a v článku  6.1 („Český rozhlas poskytuje posluchačům informace důležité pro jejich všestrannou orientaci a svobodné utváření názorů“).

V. Doklady k rešerším ‒ kopie vyhledaných výsledků, linky atp.

3 druhy provedených rešerší:

1. Vyhledávačem umístěným na hlavní webové stránce ČRo  http://www.rozhlas.cz  

Trojí hledání (podle různého pojmenování TTIP v českém úzu): podle výrazů „TTIP“, „Transatlantická dohoda o obchodu a investicích“ a „Transatlantické obchodní a investiční partnerství“. 

2. S pomocí internetového archivu ČRo ‒  iRadio.cz  (http://hledani.rozhlas.cz/iRadio  ), opět se 3 variantami vyhledávacích výrazů: „TTIP“, „Transatlantická dohoda o obchodu a investicích“, „Transatlantické obchodní a investiční partnerství“.

Hledání v nejširším možném záběru, tj. s nastavením „fulltextovém hledání“  + „bez omezení“. 

3. Databáze Newton Media Search (dostupné jen registrovaným uživatelům), výběr na 1 rok (25.5.2014‒24.5.2015);  toto hledání  bylo spíše kontrolní a pro porovnání s jinými druhy českých médií (pořady ČRo nejsou v dané databázi významněji zpracovávány).

Pozor ‒ ne vždy jsou vyhledané příspěvky opravdu o TTIP, je nutné se se všemi podrobně seznámit,  evidentně totiž některé aplikace vyhledávají ne přesně celé víceslovné fráze, ale jednotlivá slova.  Níže uvádím linky a kopíruji u 1. a 2. rešerše všechny nalezené příspěvky (resp. to, co se zobrazuje – název, datum, začátek příspěvku), tj. včetně těch, které o TTIP nejsou.    Odlišuji to poznámkami i  v uváděných součtech. Na problém duplikací/pouhých anoncí upozorňuji níže.

---------------------------------------

poznámka editora blogu:

detailní rešerše viz konec originální přílohy na webu Rady Česk=ho rozhlasu – odkaz http://media.rozhlas.cz/_binary/03395636.doc

----------------------------------------

v Praze, 27. 5. 2015

Petr Šafařík

p.safarik@seznam.cz

Rada Českého rozhlasu

Vinohradská 12

120 99 Praha 2

■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy15/_zprava/zapis-z-5-verejne-schuze-rady-ceskeho-rozhlasu-27-5-2015--1495091

Meteor po roce od změny: Sobotka nedisponuje tak kultivovanou hravostí jako Janáč

11. 5. 2015 napsala Andrea Hanáčková v Týdeníku Rozhlas,  číslo 21/2015. str. 21

Chápeme Vaše psaní jako „hlasování“ pro to, aby se Rada Českého rozhlasu zajímala o kvalitu tzv. zvukové grafiky stanic Českého rozhlasu

Stížnost posluchačky S. Vráblíkové na zvukovou grafiku ČRo (duben 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 29. 4. 2015

■     ■

Text emailové stížnosti
 

Vážená a ctěná rado ČRO,

s nadšením až mladickým jsem si přečetla Váš závazek vyslovený ve vyjádřění ke "Stížnosti posluchače V. Cimického na slogany ČRo (únor 2015)". A totiž, že v případě, že se objeví více negativních ohlasů na tzv. positioning (to slovo jsem dodneška neznala, děkuji za dovzdělání, miluju totiž profesní slang a obzvláště jeho používání v textech určených veřejnosti), necháte "claimy" (poděkování - viz závorka výše) posoudit nezávislým expertem.

Moc vás prosím, udělejte to a vyberte, prosím, takového, u které je vysoký předpoklad, že doporučí úplné vyřazení zmiňovaných "claimů" z vysílání.  

Ovšem je-li vedení ČRO milejších pár surferů (abych si taky přisadila) po radiových vlnách, kteří nevědí, co, koho a kdy chtějí poslouchat, než skupina stálých posluchačů, pak naopak frekvenci této zvukové i informační vaty ještě zvyšte.

S dokonalou i dokonanou úctou
Simona Vráblíková 

■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Vážená paní Vráblíková, 

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Váš e-mail z 12. března. 

Těší nás, že čtete odpovědi Rady ČRo posluchačům. Sdílíme Váš názor, že v komunikaci s širokou veřejností není na místě používat profesní žargon.
Chápeme Vaše psaní jako „hlasování“ pro to, aby se Rada Českého rozhlasu zajímala o kvalitu tzv. zvukové grafiky stanic Českého rozhlasu i prostřednictvím zadání odborného posudku. 

Příprava zadávacího řízení k veřejné zakázce na analýzy pro potřeby Rady ČRo je v běhu. 

Vážená paní Vráblíková, děkujeme Vám za Váš aktivní zájem o úroveň vysílání Českého rozhlasu. 

S pozdravem 

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

Autor:  Klára Koblížková

■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-posluchacky-s-vrablikove-na-zvukovou-grafiku-cro-duben-2015--1484656

Stížnost posluchače K. Gavlase na úroveň vysílání ČRo Dvojka (duben 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 29. 4. 2015

■     ■

Text emailové stížnosti
 

Dobrý den, 

nebudu vás zahlcovat, tedy stručně. 

Jako koncesionář a bývalý náruživý posluchač stanice Praha – „Dvojka“, kterou jsem měl naladěnou ve všech pokojích, abych o nic nepřišel, vám jen oznamuju, že ty doby jsou pryč, a rádio zapínám jen na dobu nezbytně nutnou k tomu, abych vyslechl své oblíbení moderátory a pořady. Současný styl vysílání už mi nevyhovuje. Upoutávky, různé vstupy a ujišťování v průběhu jednotlivých pořadů mě ruší a rozčilují. Další kapitolou je vstupování do hovoru hostům, které dodá možná některým moderátorům slastný pocit, že Oni jsou tam ti hlavní, ale dořečené by mnohdy mohlo být zajímavější. O vaší neúctě k autorům, kterým ničíte jejich práci a spolehlivě rozbíjíte atmosféru pořadů, je snad zbytečné se zmiňovat stejně tak, jak zbytečné je zřejmě i toto sdělení, máte své jisté, ale dát vám svůj názor na vědomí jsem považoval za potřebné. 

Vaši odpověď nepotřebuju, lze si snadno domyslet, jak by vypadala. Výsledky vašich snah jsou, případně budou i bez ni zřejmé po zapnutí rádia. 

S pozdravem 

Karel Gavlas 

■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane Gavlasi,  

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Váš e-mail z 24. března 2015.
Byl směřován Českému rozhlasu a Rada ČRo byla obeslána jen v kopii. Přesto Vám odpovídáme, neboť Vámi zmiňovanou problematiku pokládáme za důležitou. 

Nejste sám, kdo dává ‒ i směrem k Radě ČRo ‒ najevo svou nespokojenost např. s tzv. zvukovou grafikou stanic Českého rozhlasu (různé upoutávky atp. a jejich četnost).
Pokud by se dále množily stížnosti, jako je ta Vaše, je možné, že by Rada ČRo zadala nezávislou odbornou analýzu vybraných aspektů vysílání Dvojky. Tedy například i ohledně pojetí moderace, k němuž se rovněž vyjadřujete kriticky. 

Vážený pane Gavlasi, děkujeme Vám za Váš aktivní zájem o vysílání Českého rozhlasu. 

S pozdravem 

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

Autor:  Klára Koblížková

■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-posluchace-k-gavlase-na-uroven-vysilani-cro-dvojka-duben-2015--1484654

Humor oné relace byl pokleslý, dává Rada Českého rozhlasu za pravdu posluchačce Čermákové

Stížnost posluchačky A. Čermákové na nevhodné vtipy ve vysílání ČRo Dvojka (duben 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 29. 4. 2015

■     ■

Text emailové stížnosti

STÍŽNOST
DVOJKA ráno dne 12.1.2015
Nechutné vtipy po ránu?
Vážený pane řediteli-
Vím, že hranice vkusu se posunuly a posunují - věřím, že pouze u lehce ovlivnitelné části lidí
Vím, že prakticky vše je dovoleno co se týká nemorálnosti
Ale nehodlám se k tomuto proudu přidat, a nechci přehlížet a mávnout rukou nad tím, jaké vtipy pouštíte po ránu
Nechápu proč..
Tento druh vtipu, pokud se tomu dá říci vtip se hodí hospody 4. kategorie
Abych mlčela, na to si českého rozhlasu příliš vážím-
Anna Čermáková 

■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Vážená paní Čermáková, 

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Vaši stížnost z 10. 2. 2014.
Předně se Vám omlouváme za zpoždění odpovědi. Vzniklo tím, že si Rada ČRo vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu také audionahrávku Vámi kritizovaného pořadu, ale obdržela ji až 3. dubna, tedy po své březnové veřejné schůzi.
Dáváme Vám za pravdu v tom, že humor oné relace byl pokleslý. Rada ČRo v té souvislosti apelovala na vedení Českého rozhlasu, aby bylo pozornější k úrovni podobných relací.

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka.

Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 29. dubna 2015. Text připojujeme v příloze. Chápejme ho prosím jako dokument o současné míře sebereflexe vedení ČRo v oné záležitosti ‒ sdělení Ing. Dittricha o tom, že humor na Dvojce má kultivovanou úroveň, nemáme doloženo žádnou analýzou atp. Pokud by se množily stížnosti, jako je ta Vaše, je možné, že by Rada ČRo zadala nezávislou odbornou analýzu vybraných zábavních pořadů ČRo. 

Vážená paní Čermáková, děkujeme Vám za Váš aktivní zájem o vysílání Českého rozhlasu. 

S pozdravem  

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

■     ■

Vyjádření vedení ČRo ke stížnosti paní A. Čermákové ohledně vtipů na stanici Dvojka
 

V ranním vysílání Českého rozhlasu Dvojka dne 12. 1. 2015 zazněl ve vysílání žert, který interpretoval známý zpěvák a komik Ivan Mládek. Tuto i ostatní anekdoty vybíráme z už odvysílaných zábavných pořadů naší stanice. Možná, že vtip takto vytržený z kontextu celého pořadu vyzněl ostřeji, než bychom si my sami přáli. Byl to ojedinělý případ, jinak si humor na Dvojce má kultivovanou úroveň. 

Miroslav Dittrich
šéfredaktor Český rozhlas Dvojka 

Autor:  Klára Koblížková

■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-posluchacky-a-cermakove-na-nevhodne-vtipy-ve-vysilani-cro-dvojka-duben-2015--1484647

Středa 29. dubna 2015: Brňané, přijďte osobně poznat členy Rady Českého rozhlasu!!!

Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 29. dubna 2015 od 13:00 hod. v budově Českého rozhlasu Brno, Beethovenova 4.

Z programu:

- zahájení, schválení programu

- schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo

- zpráva o činnosti DK Rady ČRo za 1. čtvrtletí 2015

- informace o prodeji nemovitého majetku ČRo

- stížnosti, podněty posluchačů

- různé

- závěr

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/portal/

Digitalizace rozhlasového vysílání - pohled veřejnoprávního a soukromého provozovatele: Duhan versus Fleischmann

13. 4. 2015 zveřejněno v Týdeníku Rozhlas č. 17/2015

Osudy, „Osudy“ a věda v Českém rozhlase

10. 4. 2014 napsal Tomáš Němec

Některé Osudy na stanici Český rozhlas 3 - Vltava jsou opravdu zajímavé. Dnes vyprávěl divadelní vědec a publicista Vladimír Just pátý díl těch svých - http://www.rozhlas.cz/vltava/stream/_zprava/osudy-vladimira-justa--1474605 . Připomnělo mi to stejně spletitý osud, který vyprávěl, tuším předloni, dramatik a dramaturg Jan Vedral. Zatímco nedávné Osudy, ve kterých přední čeští vědci vyprávěli o osudech žen ve světové vědě, mi připadaly jaksi prázdné. Přímo bolestně poukazovaly na to, jak Český rozhlas dlouhodobě vytěsnil ze svého vysílání vědu a její popularizaci a nahradil ji laškovnými rozhovory hereckých moderátorek či ve večerních hodinách i moderátorů (také s vědci) na stanici Český rozhlas Dvojka anebo takřka obscénním pořadem nazvaným Laboratoř na stanici Český rozhlas Plus - místo pro váš názor, kde komicky diskutují o vědeckých poznatcích herci a vědci tak, "aby tomu rozuměl i naprostý laik herec" způsobem zábavné divadelní frašky. Ale Osudy, ve kterých vyprávějí o svém životě nejrůznější lidé a kde jsou vystříhány zvídavé otázky redaktorů, jsou skutečně přitažlivé. Doporučuji všem přehrát si celé Osudy Vladimíra Justa z rozhlasového archivu, či případně příští týden ještě ve vysílání na stanici Český rozhlas Vltava. 

Zkuste si pustit alespoň poslední díl Justových Osudů, ve kterém bilancuje svůj život jak z pozitivního, tak z negativního hlediska. Takový pohled na svůj život by si z nás starších měl udělat snad každý. Odkaz na 10. díl Osudů Vladimíra Justa - http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3360208

Quo vadis, Dvojko a co tím sledujete?

7. 4. 2015 napsala Lena Lenová na facebookové stránce tohoto blogu

Po zrušení diskuze na Dvojce, bylo posluchačům sděleno, že se hledají nové způsoby komunikace a bylo jim doporučeno, aby zatím využívali sociální sítě. Na facebooku Dvojky v současné době nejde na stránku přidat příspěvek, k mnohým článkům nejde ani přidat komentář, ba mnohé kritické a nepohodlné komenty jsou někým mazány! Quo vadis, Dvojko a co tím sledujete? Je to součást manipulace jakou je i váš vypečený slogan: Spolu je nám dobře?

odkaz https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=927196220665303&id=146179198767013

Hodnocení zvukové grafiky Českého rozhlasu Plus

17. 3. 2015 zveřejněno na webu Klubu rozhlasové analytické publicistiky (KRAP)

■   ■

[na základě výzkumu mezi členy Klubu v období:

listopad 2014 – leden 2015]

■   ■

Praha – 2015

[Klub rozhlasové analytické publicistiky (KRAP) – volné společenství existující od roku 2008 /původně pod názvem Klub přátel Šestky (KPŠ)/ a sdružující posluchače a přátele kvalitních současných a budoucích rozhlasových analyticko-publicistických pořadů a rozhlasové novinařiny, která má kořeny v Českém rozhlase 6 navazujícím na vysílání Rádia Svobodná Evropa]

Motto:

K březnovému dvouletému výročí počátku vysílání stanice ČRo Plus

předkládáme v přátelském duchu soubor podnětů.

Úvod

Obecněji ke zvukové grafice

Stanice mluveného slova, přesněji řečeno stanice lidskou řečí vyslovovaných myšlenek, za níž ČRo Plus považujeme, využívá krátkých hudebních vložek k propojení a oddělení slovních vyjádření. Vžil se pro to termín zvuková grafika.¹ Snad odvozená od obrazového doplňování knih a jiných obsáhlejších textů. Podobně jako v tomto případě, i zvuková grafika má za úkol především přispět ke strukturování pořadů, komentářů a jiných časově nebo obsahově složitějších slovních projevů. Zvuková grafika má především pomáhat posluchači v orientaci, jakou stanici, jaký pořad a často i jaké jeho části právě poslouchá. Předním úkolem zvukové grafiky má být podle nás především výrazná a dle možností stanici charakterizující znělka i znělky jednotlivých druhů pořadů v jinak složité architektuře programu vysílání. Znělky svou funkci mohou dobře plnit jen tehdy, jsou-li užívány dlouhodobě. Vytvoří pouto posluchače se stanicí i jednotlivými pořady. Je proto na místě varovat před jejich častějšími změnami, k nimž bohužel v posledních letech dochází. Hudební vložky mají, jak je tomu vždy u každého hudebního díla, svůj myšlenkový obsah nebo alespoň v posluchači budí jistou představu. Myšlenkové obsahy hudebních vložek by měly nebo mohly být v souladu s myšlenkou doprovázeného pořadu. Není-li tomu tak, působí v určitém slova smyslu rušivě a vybočují ze svého úkolu. Vložky by neměly být nikdy hlasitější než slovní projev a jejich časová délka by měla být raději kratší. Pro posluchače – zvláště stanice mluveného slova – je téměř nepřijatelné, aby hudba zněla současně s pronášením textu, poněvadž hrozí snížení srozumitelnosti a i odvádění pozornosti za hranice vlastního smyslu pořadu. A to se často děje a posluchači se stává rozhlasové sdělení méně srozumitelné. Drží-li se tvůrce grafiky a režisér těchto zásad, je grafika vítaným prostředkem ke strukturování vysílání a do určité míry je i dekorujícím prvkem vysílání, i když nutno říci, že tato funkce grafiky je druhořadá.

Názory členů Klubu zjištěné výzkumem

Zmíněné principy grafiky odpovídají mínění členské základny Klubu a předkládané úvahy jsou výsledkem aktivních snah a vyslovených názorů a stanovisek pětiny členů Klubu rozhlasové analytické publicistiky. ² Rádi bychom poukázali i na tradici a odkaz stanice Svobodná Evropa a předchozích stanic, především ČRo 6, ale i ČRo Leonardo a ČRo Radio Česko, na něž stanice ČRo Plus navazuje. Myslíme si, že zvuková grafika bude tím více úspěšná, čím bude úspornější a čím méně bude plnit snahu jejích mnoha současných tvůrců po originalitě a průraznosti.

------------------------------  

¹ Zvukovou grafikou rozumíme veškerý formální projev stanice mimo obsahové sdělení.

² Z komunikace mezi některými členy Klubu v předchozích měsících vyplynula řada kritických a zároveň podnětných názorů na zvukovou grafiku. U příležitosti celoklubového Setkání, které se uskutečnilo v sobotu 8. listopadu 2014 v Galerii Vinohradská 12, byli členové Klubu vybídnuti k účasti na anketě zjišťující jejich názory na zvukovou grafiku ČRo Plus. Výsledky ankety se poté zabývali členové Klubu i jádra Klubu a výsledkem je tento písemný podnět, kterým Klub navazuje na obdobný text z listopadu roku 2013, ve kterém členové hodnotili pořady v březnu téhož roku vzniklého ČRo Plus.  

---------------------------------  

Hodnocení zvukové grafiky ČRo Plus (stav: zima 2014/2015)

- na základě výzkumu mezi členy KRAP

- výzkum proběhl v období 8. 11. 2014 - 10. 1. 2015

Všeobecně:

Drtivá většina respondentů konstatuje, že se dosud nepodařilo ani po formální a zvukové stránce sjednotit bývalé stanice Šestku, Česko a Leonardo do kompaktního vysílání nové společné stanice ČRo Plus. Tato nová stanice stále ještě připomíná slepenec či kombinaci tří samostatných stanic a audioarchivu.

Znělka stanice:

Respondenti jednomyslně postrádají znělku stanice jako hlavní identifikační značku. I jednotlivé pořady stanice by měly mít svou výraznou specifickou znělku, aby byly okamžitě rozpoznatelné, tak jak tomu bylo na stanici ČRo 6. To by umožnilo i účinnější reklamu pořadů na stanicích ČRo.

Reportáže:

Převážná část respondentů kritizuje rušivý vliv „vedlejších“ zvuků v pořadech reportážního typu. Tyto zvuky jsou často tak hlasité, že znemožňují porozumění mluveného slova. Důležitý je obsah sdělení a nikoliv akčnost prostředí.

Mezihry a jingly:

Většina respondentů považuje mezihry a jingly za příliš často vysílané. ČRo je veřejnoprávním médiem, placeným koncesionáři, nemusí „soutěžit“ s privátními médii ve frekvenci vysílaných jinglů, které mají posluchači permanentně připomínat, jakou stanici právě poslouchají. Mezihry a jingly mohou být nepochybně užitečným pomocníkem, jsou-li užívány s rozvahou a střídmě. Obecně by zvuková grafika měla vždy především sloužit obsahu, nikoliv být samoúčelná. Posluchači ČRo Plus (dříve ČRo 6, Česko a Leonardo) jsou natolik vyspělí, že tento rozdíl poznají.

Sebereklama a slogany:

Drtivá většina respondentů považuje sebereklamu a slogany typu „ČRo plus – víc než informace“ za rušivé a nepatřičné. Většina posluchačů ví, jakou stanici právě poslouchá.

Zprávy:

Většina posluchačů považuje zprávy ČRo Plus za podstatně horší, než bývaly zprávy na stanici ČRo 6. Chybí logické řazení zpráv podle závažnosti, přibývá zpráv bulvárního charakteru, přibylo sportovních zpráv, které kromě těch nejzávažnějších (MS, ME, OH) do programu nepatří, zmizelo závěrečné shrnutí nejdůležitějších titulků. Za problematické a neprofesionální je označováno vkládání originálních citací (například politiků, mluvčích atd.), které zejména ve formě useknuté „půlvěty“ jen zbytečně opakují předchozí zprávu přednesenou hlasatelem, či jsou na tak špatné technické úrovni či přednesené tak odpornou češtinou, že kazí dojem profesionálně připravené zpravodajské relace.

Znělky vstupující do slova:

Přechod znělek a zvuků do mluveného slova je většinou respondentů považován za vyloženě rušivý a nepatřičný. Podbarvování slova a spojování tematicky nesouvisejících témat či bloků pomocí hudební grafiky především ztěžuje orientaci v řečeném. Nejmarkantnější je tento nešvar v Ranním Plus, kde zvukové vlnky mezi tématy pomáhají vytvořit doslova kontinuální chaos témat, bloků a střídajících se hlasů. Zvuková grafika by měla vysílání strukturovat, jasně oddělovat témata. Tento koncept formálního členění patřil k pozitivním specifikům někdejší ČRo 6.

Zelená vlna:

Přerušování programu kvůli dopravním informacím Zelené vlny je považováno většinou r-spondentů za velmi rušivé a program fragmentující. Jakkoliv lze pochopit, že Zelená vlna je „přínosem“ frekvence FM ČRo Regina do programu ČRo Plus, měla by se vysílat jen pro posluchače této frekvence. Pro ostatní frekvence by se mohla vysílat znělka Plusu či upoutávky na další pořady stanice.

Jazyk, mluvený projev:

Většina respondentů považuje úroveň jazykového projevu za permanentně se zhoršující. Zejména se zvyšuje rychlost jazykového projevu, která tento často činí nesrozumitelným. Klesá úroveň gramatiky, dikce, interpunkce a melodie projevu. Stoupá používání anglicismů (i tam kde máme české ekvivalenty!) a floskulí. Je zřejmé, že noví moderátoři a redaktoři neprocházejí systematickou jazykovou přípravou, že jejich texty nejsou čteny a korigovány a že jsou tolerovány projevy, které svou úrovní do veřejnoprávního vysílání nepatří. Ceníme si však vzorného jazykového projevu některých (většinou dlouholetých) pracovníků rozhlasu, kteří svým kultivovaným projevem dosahují o mnoho větší pozornosti a obsahového porozumění posluchači.

Opakování pořadů během dne:

Za nevyhovující považují respondenti nepravidelnost opakování pořadů stanice během dne. Některé příspěvky jsou během 24 hodin vysílány až 5x. Opakování se však neděje v „blocích“, ale v nepravidelných intervalech různé délky. To činí program nepřehledným a brání to například celovečernímu poslechu tak, jak to bylo možné v případě ČRo 6. Za opakování hodné by měly být považovány zejména ty nejhodnotnější pořady jako Lidé pera, Kořeny a pořady vyjadřující odezvu posluchačů na vysílání. ČRo Plus vlastně supluje již existující audioarchiv ČRo.

Osobnosti Plusu:

Respondenti postrádají častější projevy těchto pracovníků: Ivan Štern, Markéta Ševčíková, Marek Janáč, Václav Sochor, Goranka Oljača, Rudolf Kučera, Daniel Kroupa (i zesnulý Petr Příhoda).

Příjmové podmínky:

Respondenti poslouchají ČRo Plus v tomto pořadí: SV, internet, DAB (digitální vysílání). Někteří navrhují využití frekvence SV stanice ČRo 2 výhradně pro ČRo Plus.

Obecné připomínky k vysílání:

→ zpomalit mluvený projev

→ rozšířit tematickou pestrost

→ omezit plytké marketingové projevy

→ zvýšit věcnost

→ zlepšit spolupráci jednotlivých redakcí

→ vrátit se k elementární funkci vysílání veřejnoprávního rozhlasu – jeho osvětové

funkci formou kombinace informace, vzdělávání, zábavy, „hlídacího psa“ demokracie a stmelování naší inteligence

Shrnující nejdůležitější body vyplývající z výzkumu názorů členů Klubu

- znělka stanice (neexistence znělky a tím i nedostatečná identifikace stanice)

- výrazné znělky jednotlivých pořadů, vzájemné odlišení

- reportážní pořady: omezit vedlejší zvuky, klást důraz na mluvené slovo

- mezihry a jingly omezit, ČRo Plus NENÍ komerční stanicí

- omezit či zrušit sebereklamu a slogany, sebereklamu jen na další pořad

- jasně rozdělit znělky či hudební projevy a mluvené slovo (nesměšovat)

- Zelenou vlnu ponechat jen na frekvenci VKV Reginy, pro ostatní znělku stanice Plus či upoutávku na následující pořady

- zprávy: řazení dle priorit, vypustit bulvár, sport omezit na výjimečné výsledky, nezařazovat „půlvěty“ respondentů, na závěr zopakovat hlavní titulky a myšlenky

- celkový mluvený projev: ZPOMALIT (!), nepoužívat anglicismy a floskule, gramatika, dikce, interpunkce, melodie, normotvorná funkce jazyka ČRo

- do doby zavedení celodenního vysílání vysílat v pravidelných blocích

Závěrem

Konkrétní závěrečné náměty

Je zřejmé, že současný stav zvukové grafiky není nejlepší a potřebuje mnohá zlepšení. Především je potřeba věnovat pozornost znělkám. Předkládáme k úvaze nechat vytvořit několik souborů znělek (tj. znělky stanice a znělek pořadů) a podrobit je výběru posluchačů, přirozeně s využitím co nejširšího okruhu takto posuzujících. Důraz klademe na uskutečnění požadavku vyloučení současně vysílaného a prolínajícího se mluveného slova a hudby. Uvítali bychom omezení současného znění slov pronášených cizojazyčným řečníkem, byť s nižší zvukovou intenzitou, a česky mluveného překladu. Posluchači žádají, aby se režiséři snažili vcítit do situace posluchačů, kteří ne vždy mají možnost dokonalého a srozumitelného poslechu vysílaných pořadů a každé překrývání méně významným zvukem je pro ně zátěží hraničící s nesrozumitelností.

Přání členů Klubu

V samém závěru si dovolujeme vyjádřit přesvědčení, že s předloženými posluchačskými náměty učiní stanice dobré zkušenosti a že i ty stanice, které využívají zvukovou grafiku, se budou moci naším názorovým textem inspirovat. Jsme si vědomi toho, že v uvedeném textu jsou zmíněny i postoje našich posluchačů k vysílání mimo oblast zvukové grafiky. Je to proto, že posluchači využili této příležitosti k vyjádření svých připomínek.

Děkujeme všem zúčastněným členům Klubu za přispění k výsledné podobě tohoto písemného podnětu.

■   ■

■   ■

© Klub rozhlasové analytické publicistiky, Praha 2015

Koordinátor: David Klíma

Kontaktní informace:

e-mail – krap2014@email.cz nebo davkli@post.cz

klubový web – https://sites.google.com/site/klubrozhlasanalytpubl/home

klubová sekce na webu ČRo Plus – http://www.rozhlas.cz/plus/klubposluchacu

■   ■

■   ■

odkaz https://sites.google.com/site/klubrozhlasanalytpubl/dokumenty-klubu/02-zvukova-grafika