pátek 31. srpna 2012

Český rozhlas si registruje Rádio Plus. Název budoucí stanice mluveného slova?

31. 8. 2012 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz 

Dvě ochranné známky Český rozhlas Plus a Rádio Plus evokují název připravované celoplošné stanice mluveného slova, která měla využívat frekvence BBC.


Dvě nové ochranné známky – Český rozhlas Plus a Rádio Plus – si nechal začátkem tohoto týdne u Úřadu průmyslového vlastnictví registrovat Český rozhlas. Po dětském Rádiu Junior, jehož známku si nechal u patentového úřadu zapsat 10. srpna a které zahájí vysílání už příští pondělí 3. září, jde o dvě nejnovější známky registrované tímto veřejnoprávním médiem. Mohlo by jít o první varianty názvu připravované stanice mluveného slova, která má zahájit vysílání na začátku příštího roku.

Stanice mluveného slova má integrovat nynější zpravodajské Rádio Česko, vědecko-populárníČeský rozhlas Leonardo a publicistickou stanici Český rozhlas 6, které jako samostatné okruhy zaniknou. Původně měl nový program vysílat na frekvencích české BBC, to však nepovolila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Český rozhlas proto zvolí provizorní řešení a stanici mluveného slova dočasně umístí na střední vlny, kde bude vysílat méně hodin denně než plánoval s BBC.


Zda jsou Český rozhlas Plus a Rádio Plus opravdu varianty pro název nové stanice mluveného slova, však není jisté. Tiskové oddělení Českého rozhlasu na oficiální dotaz serveru DigiZone.cz od včerejšího odpoledne nereagovalo.

Jan Potůček

Jan Potůček 150
Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

čtvrtek 30. srpna 2012

Dětské Rádio Junior startuje 3. září. Český rozhlas mu dá prostor i na Dvojce

30. 8. 2012 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz


Hlavní vysílací platformou pro Rádio Junior bude internet. Nabídne na něm hned dva písničkové streamy pro mladší a starší děti a spoustu her.


Společně se začátkem nového školního roku zahájí v pondělí 3. září vysílání připravovaný dětský okruh Českého rozhlasu Rádio Junior. K dispozici bude na webové adresewww.radiojunior.cz a od pondělí do soboty i denně od 19 hodin na Českém rozhlasu 2 – Praha, označovaném jako Dvojka. Podle mluvčího rozhlasu Jakuba Čížka půjde o hodinový vysílací blok určený dětem od tří do 12 let plný pohádek, písniček a čtené tvorby, tedy jakýsi rozhlasový Večerníček.

„Uvědomujeme si, jak rozdílné zájmy děti mohou mít v rozmezí jen pár let. Pracovně máme cílovou skupinu dětí rozdělenou na čtyři kategorie – na předškolní děti a potom celou základní školu rozdělenou po třech třídách. Každá skupina má samozřejmě svůj přesah. Páťáka zajímá, co dělá sedmák, ale také si něco najde mezi tématy pro třeťáky. Rád si zahraje hru, ale také potřebuje něco do školy. Ve vysílání Rádia Junior i na jeho webových stránkách si každé dítě najde to své,“ uvedla Zora Jandová, vedoucí tvůrčí skupiny ČRo pro děti a mládež.


Na interentu nabídne Rádio Junior i dva písničkové streamy, Rádio Junior Mini pro mladší a Rádio Junior Maxi pro starší děti. Třetí stream zaměřený na mluvené slovo přibude na podzim.„Chceme využít rodinné stříbro – kvalitní mluvené slovo. V archivu Českého rozhlasu se ukrývají překrásná díla: vyprávěné příběhy, četby i rozhlasové hry,“ uvedl Filip Rožánek ze sekce Nových médií ČRo. Pod web Rádia Junior nově přejde o dětský Webík, který byl dosud hlavní internetovou aktivitou ČRo pro děti. V nové podobě se představí koncem září.

Foto: Český rozhlas
Zpěvačka Ewa Farna se na Rádiu Junior představí v pořadu Škola hitů, v němž bude vyprávět o svých nejoblíbenějších písničkách
Kromě samotného vysílání a internetových speciálů připravuje Rádio Junior i nemediální aktivity. “Připravuje mnoho akcí, na kterých se s dětmi i jejich rodiči bude moci setkat. Jako první se bude podílet na programu akce Back to school, kterou pořádá obchodní dům Kotva na Náměstí Republiky v Praze v první školní den. Program začne už po 11. hodině bláznivým představením z rozhlasového zákulisí „Jak (ne)dělat rádio“ a zábava bude na místě pokračovat až do pozdních odpoledních hodin,” uvedl mluvčí rozhlasu Čížek.

Jan Potůček

Jan Potůček 150
Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

Český rozhlas představuje Rádio Junior

30. 8. 2012 publikováno na webu Českého rozhlasu


Děti v rozhlasovém studiu - Foto: Martin Kutil
Děti v rozhlasovém studiuFoto: Martin Kutil

Český rozhlas přichází s novým formátem vysílání pro děti. Pod názvem Rádio Junior bude od 3. 9. 2012 fungovat web radiojunior.cz a stejnojmenný hodinový blok ve vysílání Dvojky Českého rozhlasu od pondělí do soboty od 19 hodin.

Zora Jandová - Foto: Elena Horálková
Zora JandováFoto: Elena Horálková

V celku by Rádio Junior mělo obsáhnout zájmy dětí ve věku od 3 do 12 let. „Uvědomujeme si, jak rozdílné zájmy děti mohou mít v rozmezí jen pár let. Pracovně máme cílovou skupinu dětí rozdělenou na čtyři kategorie – na předškolní děti a potom celou základní školu rozdělenou po třech třídách. Každá skupina má samozřejmě svůj přesah. Páťáka zajímá, co dělá sedmák, ale také si něco najde mezi tématy pro třeťáky. Rád si zahraje hru, ale také potřebuje něco do školy. Ve vysílání Rádia Junior i na jeho webových stránkách si každé dítě najde to své,“ vysvětluje Zora Jandová, vedoucí tvůrčí skupiny pro děti a mládež
Web kromě obsahu z vysílání nabídne dva písničkové streamy, jeden pro mladší (Rádio Junior Mini) a jeden pro starší děti (Rádio Junior Maxi). 
Během podzimu se k nim přidá ještě třetí stream. Bude se věnovat mluvenému slovu. „Chceme využít rodinné stříbro – kvalitní mluvené slovo. V archivu Českého rozhlasu se ukrývají překrásná díla: vyprávěné příběhy, četby i rozhlasové hry,“ dodává Filip Rožánek z ČRo Nová média. 
Změna podoby čeká také Webík, stránky pro nejmenší, které rozhlas provozuje už od roku 2001. Bude jednou z částí Rádia Junior. V inovované podobě se představí koncem září. 
Hodina denního vysílání bude tvořena povídáním s hostem na nejrůznější témata, četbou na pokračování, velkou rodinnou soutěží a pohádkami od Hajaji. V pořadech v prvním týdnu v září bude postupně představen nový formát vysílání tak, aby posluchači věděli, co je nadále čeká. Hosty Magdaleny Šorelové se tak stanou členové týmu Rádia Junior, kteří jeho podobu připravují. 
10. září začne čtení na pokračování s vodnickou tématikou v příběhu Zory Jandové „Tatrmani“ v nenapodobitelném ztvárnění Jiřího Lábuse. Zahájena bude i velká soutěž, jejíž hlavní cena pozná svého výherce před Vánoci. 
Rádio Junior se vydá i mimo rozhlasové vysílání. Připravuje mnoho akcí, na kterých se s dětmi i jejich rodiči bude moci setkat. Jako první se bude podílet na programu akce Back to school, kterou pořádá obchodní dům Kotva na Náměstí Republiky v Praze v první školní den. Program začne už po 11. hodině bláznivým představením z rozhlasového zákulisí „Jak (ne)dělat rádio“ a zábava bude na místě pokračovat až do pozdních odpoledních hodin.
 
Další zajímavé informace naleznete v přiložených souborech. 

Autor:  Odbor komunikace a vnějších vztahů

Od září bude Ostrá dvojka nadupaná novými pořady


Dvě největší hvězdy Ostré dvojky 
Pavel Kudrna (moderní a současný za každé situace a režimu) 
Zora Jandová (nová loajální posila Jaromíra Ostrého)

představili 30. srpna 2012 nové vysílání pro děti pod vedením Zory Jandové a pod názvem Rádio Junior, které začne vysílat od 3. září 2012.

neděle 26. srpna 2012

NEDĚLNÍ VIDEOROZHOVOR: TOMÁŠ PANCÍŘ: SMYSLEM CENTRA ZPRAVODAJSTVÍ ČRO NENÍ DĚLAT REVOLUCI, ALE ZEFEKTIVNIT ČINNOST A NASTAVIT JEDNOTNÉ STANDARDY (2. ČÁST)

26. 8. 2012 zveřejněno na serveru Česká média





„Datum 1. ledna 2013 je nepřekročitelné,“ říká v rozhovoru pro Česká média o spuštění Centra zpravodajství Českého rozhlasu jeho ředitel Tomáš Pancíř. Podle něj bude nástup nového systému zpravodajství postupný tak, aby posluchač ve smyslu změny struktury nic nepoznal. Zkušebním provozem Centra zpravodajství v posledních měsících letošního roku se rozumí testování struktury a komunikace, nikoliv zdvojování funkcí a postupné nahrazování novou strukturou. To by nebylo kapacitně možné. „Nejde si představit, že bychom dělali zpravodajství do zdi v posledním kvartálu, to je nesmysl,“ vysvětluje dále Pancíř v rozhovoru s redaktorem ČM Janem Bohdalem, který připravujeme pro publikaci v neděli 26. srpna. Pancíř se také vyjadřuje k některým veřejným názorům, které kritizují zpravodajství veřejnoprávního rozhlasu. Podle něj to statistiky a průzkumy neukazují. Smyslem proto prý není dělat revoluci proto, aby rozhlas popřel tato tvrzení, ale zefektivnit činnost a nastavit jednotné standardy pro zpravodajství. Ve předchozí struktuře to totiž při roztříštěnosti zpravodajství do jednotlivých stanic nebylo dobře možné. V rámci příprav Centra zpravodajství již proběhl objemový audit, který napovídá, jaké jsou požadavky jednotlivých stanic na zpravodajský obsah. „Když se budeme bavit jen o regionálních stanicích, tak to znamená vyrobit kolem 1700 příspěvků týdně a kolem 1000 „proudových“ dvouminutových příspěvků,“ upřesňuje Tomáš Pancíř. Celkově na jednotlivých segmentech Centra zpravodajství pracuje deset projektových týmů, které například připravují update webového portálu zpravy.rozhlas.cz.

odkaz  http://www.ceskamedia.cz/media/stalo-se/441274/nedelni-videorozhovor-tomas-pancir-smyslem-centra-zpravodajstvi-cro-neni-delat-revoluci-ale-zefektivnit-cinnost-a-nastavit-jednotne-standardy-2-cast

pátek 24. srpna 2012

O roli herce Zdeňka Junáka na Ostré dvojce


24. 8. 2012 napsali posluchači Tillo2  a Tomáš Němec v diskusi na webu ČRo2 – Praha

■     ■
Tillo2
Dobrý den všem diskutujícím.
Velmi dlouho jsem zde nebyl. A jak to tady pročítám, tak se opravdu nezměnilo nic. Ale vůbec nic.
Co mě motivovalo k návštěvě diskuse?  Jen zkusmo jsme se z Radiožurnálu vrátili
na Prahu, v očekávání něčeho nového. Chyba lávky, pan Holoubek i přes velmi svůj příjemný hlas stále dělá pomlky, kde nemá, obsah je plytký, hudba je výborná a paní Světla se snaží, seč může … ovšem, pak to přijde: najednou zazní do éteru hlas nějaké paní, tuším, že s vnučkou… nevím přesně… a začne neškoleným hlasem, ale o to s větší vervou bojovat o zájezd do Itálie, či kam.
My jsme přelaďovali v době každoranních stupidních ód na Dvojku, statečně jsme nadávali a vymýšleli u snídaně nepublikovatelné veršíky, ovšem toto, to prostě nemá konkurenci!  To je něco tak neuvěřitelného, že chudák statečná paní ani neměla šanci dozpívat sloku.
Fofrem jsme se vrátili na Radiožurnál.
Ještě jsme se doma domluvili na tom, že si naladíme Dobré jitro příští týden, kde snad by měl moderovat další matador z Brna. Mě to přijde jak nějaká nakažlivá choroba, taková brněnská infekce.
A lék na to asi je v nedohlednu.
■     ■
 Tomáš Němec
Citace ze zápisu jednání předsednictva Rady Českého rozhlasu dne 15. 8. 2012:

--------------------------------------
Generální ředitel Peter Duhan okomentoval nárůst posluchačů ČRo2 za období 1.1,2012 - 30. 6. 2012 těmito slovy: "ČRo 2 je nyní velmi dobře posazena, projevila se stabilizace moderátorských dvojic, změny byly pozvolné, volené směrem k zábavě.."
--------------------------------------

Čili pane/paní (přezdívko) Tillo2 Váš výkřik zní v této souvislosti opravdu osaměle. Další zajímavosti o úspěších vedení Českého rozhlasu najdete na stránce Rady Českého rozhlasu v zápisech z veřejných schůzí a z jejich příloh a také ve zvukových záznamech průběhu schůzí. To ovšem posluchače příliš nezajímá. Ale pak se diví.
■     ■

Tillo2
Dobrý večer pane Němče,
v první chvíli jsem si myslel, že je vaše odpověď myšlena smrtelně vážně. Až poslední dvě věty mě mírně uklidnily...
A co se osamělosti výkřiků týče: tady snad jsou všechny výkřiky osamělé a tak trochu do tmy :-), nebo ne?
A snad ještě poznámečku, myslíte si, že by můj osamělý výkřik mohl nějak ovlivnit úspěšnost léčby té sněti brněnské, která tak zachvacuje organismus našeho rozhlasu?  Nedávno jsme se setkali na Praze, někdy odpoledne,  že moderoval (naprosto nečekaně)  brněnský herec dabující v TV toho plešatého pána s náušnicí,co prodává na teleshopingu nezbytnosti, pořad písniček na přání.
Děkuji za reakci
(ten) Tillo2
■     ■

Tomáš Němec
Svou reakci jsem sice myslel vážně, pane Tillo2, ale ono je to úplně jedno, jak jste ji pochopil. Důležité je, jaké jsou priority vysílání Českého rozhlasu. A ty, podle mého názoru, jsou jednoznačně  dány tím, co zvýší postavení stanic na žebříčku poslechovosti podle výzkumů RADIOPROJEKTu. Výsledky za poslední půlrok najdete např. na posluchačském blogu v sekci 09. Mediální informace anebo v originálních analýzách, které si najdete přes internetový vyhledavač.  Vedení Českého rozhlasu ani Radu Českého rozhlasu ani tak nezajímá obsah vlastního vysílání, jako porovnání poslechovosti se soukromými celoplošnými stanicemi. A v tomto srovnání stanice Českého rozhlasu hluboce prohrávají. Zatímco žebříček vedoucí Rádio Impuls denně poslouchá přes 1 milion posluchačů, druhou Frekvenci 1 hodně přes 900 tisíc a hudební rádio Evropa 2 téměř 900 tisíc posluchačů, zatímco  čtvrtý v pořadí Radiožurnál poslouchá  denně jen málo přes 700 tisíc posluchačů a pátá naše oblíbená/neoblíbená  Praha/Dvojka má podstatný propad na necelých 400 tisíc posluchačů. Obsahově kvalitní Vltavu poslouchá jen necelých 70 tisíc posluchačů, což je 15x méně než u rádia Impuls na prvním místě. A to už nemluvím o posluchačsky bezvýznamných stanicích  jako jsou ČRo6, ČRo - Rádio Česko nebo ČRo Leonardo (které však poslouchám já).
Milý pane Tillo2, vidíte, že jsem napsal dlouhý odstavec, aniž jsem zatím došel k Vašemu poukazu na angažování brněnského herce Zdeňka Junáka v pořadu písniček na přání.  Myslím si, že Vaše nelibost nad způsobem vysílání pana Junáka se zcela mine účinkem. Na tomto místě určitě.  Pan Junák má oproti paní Stáně Dufkové ve vysílání mnohé výhody. Jakožto profesionální herec dokáže mluvit bez neustálého zakoktávání, dokáže přijmout během určené doby víc telefonátů posluchačů a přitom jeho projev je lidový, takže se víc přibližuje stylu bavičů rádia Frekvence 1. A to mají posluchači rádi. Pan Zdeněk Junák je zárukou zvýšení poslechovosti Ostré dvojky alespoň o nějakou desetinu procenta.
Závěrem bych opět ocitoval ze zápisu předsednictva Rady Českého rozhlasu ze dne 15. 8. 2012 a to bod, týkající se stížností posluchačů:
----------------------------------------
ad 6. Stížnosti
B. Zoubek:
- přečetl návrh odpovědi p. Petrovi Smolkovi (hudba na ČRo).  P. Šafařík ohlásil, že do příští schůze předsednictva předloží  alternativní návrh reakce na stížnost p. Smolka.
 Pí Marie Herzlíková – připomínky k vysílání Dvojky  - zaslala dodatečně svoji identifikaci, čeká se na vyjádření z KGŘ.
Další došlé stížnosti byly bez identifikace a byly založeny
--------------------------------
Identifikací, rozumí se, milý pane Tillo2, pravé jméno stěžovatele (nikoli přezdívka), jeho fyzická adresa bydliště, na kterou mu je možno v případě nutnosti poslat dopis  (tedy nejenom e-mail). Čili, milý pane Tillo2, Vaše stížnost byla bez identifikace a jest založena bez odpovědi ostatně jako všechny výkřiky nás posluchačů v této legrační diskusní skupině.
■     ■

Tillo2
Dobrý den, děkuji za vyčerpávající reakci.
Odnáším si z ní to, že se vlastně ani nemá smysl obtěžovat, protože se druhá stran obtěžovat nebude ani omylem.
Nu což.
Pana Junáka nesnáším od té doby, co "obětoval hlas" Pépimu, který vychvaloval nože, které řežou plechovky. Jeho vlezlý hlas těžko nahradí něžný a přátelský hlas paní Dufkové.

A když jsme u procent, mohu prohlásit, že celá naše rodina ze sta procent na 100% přestala tento paskvil říkající si Dvojka poslouchat.
■     ■

Tomáš Němec
Domníval jsem se, pane Tillo2, že tady nediskutujeme o televizi, ale o rozhlase. Já se z nedostatku času a dokonce i zdravotního stavu téměř vůbec na televizi nedívám, i když také platím koncesionářský poplatek. O to víc ovšem poslouchám rádio. Díky internetovému radiopřijímači, který jsem tady už několikrát popisoval, mě nečiní potíže přeladit v kteroukoli chvíli z Leonarda na ČRo Brno. Rádio Dechovka nebo Rádio Pohádka, stejně tak jako na kteroukoli ze stanic BBC nebo ostravský Proglas. Nevýhodou takového radiopřijímače dnes je, že potřebuje být v dosahu internetového wifi signálu a nefunguje tedy v dopravních prostředcích. Což mě ovšem vzhledem ke svému životnímu stylu nevadí, ale je mi jasné, že pro absolutní množství posluchačů je to rozhodující překážka. Proto se ozývám, kde to jen jde, pane Tillo2.
Co se týče pana Junáka, plně ho chápu. Abyste ho pochopil také vy, doporučuji vám, abyste si někde sehnal ke shlédnutí italsko-francouzský film z roku 1973  "Buď zdráv, umělče" s Marcellem Mastroianim v hlavní roli. Obsah jednou větou: Nicolas Montei je herec, který to však ve svých pětačtyřiceti dotáhl jen k epizodním rolím. Svůj příjem proto musí dohánět řadou malých "kšeftů".  
Pan Zdeněk Junák je na rozdíl od hrdiny filmu dobrým brněnským divadelním hercem, ale jeho finanční příjem jistě není tak veliký, aby nemusel hledat přilepšení jinde,ať už je to v televizní reklamě nebo v rozhlasovém pořadu, který mu nabídne kamarád Ostrý.
Ten film s Mastroianim Vám opravdu doporučuji! Je to výborná komedie. Uvidíte slavného herce, jak se musí pitvořit, když dabuje zvířátka do kresleného seriálu, uvidíte, kolikrát se musí ponížit, aby sehnal obživu. Tímto čtyřicet let starým zahraničním filmem pochopíte i současné české herce.
■     ■

čtvrtek 23. srpna 2012

Český rozhlas bude mít nižší rozpočet

22. 8. 2012 zveřejněno na portálu Týden.cz


Český rozhlas vyhlásil 2,5milionový tendr na nové logo

20. 8.2012 zveřejněno na portále Týden.cz


Veřejná soutěž Českého rozhlasu - Nová korporátní identita ČRo

22.8. 2012 zveřejněno na webu Českého rozhlasu



V souladu s uvažovanou změnou korporátní identity Českého rozhlasu vyhlásil Český rozhlas na toto téma veřejnou soutěž.
Dne 20. 8. 2012 bylo ve Věstníku veřejných zakázek (www.isvzus.cz) zveřejněno Oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon týkající se užší soutěže o návrh „Nová korporátní identita ČRo“. Tentýž den ČRo zveřejnil na svém profilu (https://verejnezakazky.rozhlas.cz) kvalifikační dokumentaci, která je podkladem pro doručení žádostí o účast v této soutěži a prokázání splnění zadavatelem požadované kvalifikace. Do 4. 9. 2012 tak mohou zájemci podávat žádost o účast spolu s prokázáním kvalifikace. Teprve poté budou ti zájemci, kteří prokážou splnění kvalifikace, vyzvání k podání soutěžních návrhů. 
Kvalifikační dokumentace tak není zveřejněna na webových stránkách ČRo, ale na jeho profilu a to z toho důvodu, že webové stránky ČRo nesplňují technické požadavky stanovené pro profil zadavatele vyhláškou č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele.
 
Autor:  Odbor komunikace a vnějších vztahů

odkaz na stránku Věstníku veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj  ČR- http://www.isvzus.cz/cs/Form/Display/353248

středa 22. srpna 2012

„Odborný diskurs“ v pořadu ČRo 2-Praha Čaj pro dva

20. 8. 2012 napsal Tomáš Koloc na serveru Britské listy

   Na podporu článku "Nepřesnosti v Českém rozhlase" bych chtěl zmínit, že hrubé faktické chyby, jejichž používání bylo ještě donedávna výsadou internetových periodik jako je Aktuálně.cz, se už začínají objevovat i v takových médiích, jako je Český rozhlas (který se hrdě tváří, že je českou BBC). Ve středu 15. srpna jsem si náhodou naladil pořad ČRo 2-Praha Čaj pro dva, jehož předmětem byla debata o televizních seriálech. Debata se spíše než kvalitě jednotlivých děl věnovala jejich sledovanosti, což místy přecházelo až v marketingové přetahování mezi exponenty jednotlivých televizí.


Ve chvíli, kdy přece jen došlo na otázku kvality jednotlivých seriálů, vyslovil se účastník debaty pan Jaromír Volek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, že osobně považuje za nejlepší ze všech „Hubačův seriál Byl jednou jeden dům“. Vzhledem k tomu, že telefony do studia (neboť pořad je interaktivní a diskutující jsou během něj v kontaktu s posluchači) byly obsazené, využil jsem možnost zaslat na internetovou adresu pořadu (odkud jsou vzkazy ve vysílání obyčejně čteny) svou poznámku, že se seriálem Byl jednou jeden dům, který pan doktor Volek pokládá za svého favorita, nemá jinak fenomenální scenárista Jiří Hubač nic společného, neboť jej napsali spisovatel Jan Otčenášek spolu s režisérem a dramatikem převážně historických děl Oldřichem Daňkem za dramaturgie další skvělé televizní scenáristky (odbornice na dramatizace děl české literatury) Jany Dudkové. I laik, který má embryonální znalost české dramatické literatury 2. poloviny 20. století ze seriálu na první pohled pozná typické dějové zázemí tvorby Jana Otčenáška; meziválečný a válečný příběh z pražského pavlačového domu (srov. např. Romeo, Julie a tma, 1959, režie adaptace Jiří Weiss, druhá adaptace 1997, režie Karel Smyczek, či Lásky mezi kapkami deště, 1979, režie Karel Kachyňa).
Můj poukaz na základní neznalost účastníka diskuze, který byl redaktorkou traktován jako „odborník, mluvící o svém oblíbeném díle“ však v pořadu uveden nebyl.
Pokud chce Český rozhlas 2 zůstat práv sloganu, kterým charakterizuje svou programovou náplň „Evergreen, zábava i poznávání“ měl si dávat pozor, koho na svých vlnách nechá „plnit“ onu poslední poznávací funkci. Pokud by se totiž poslední slovo sloganu změnilo na „marketing“ byla by to škoda už proto, že novým šéfredaktorem stanice se stal Jaroslav Ostrý, dlouholetý režisér fenomenálního rozhlasového populárně-vzdělávacího pořadu Toulky českou minulostí, který už sedmnáct let neděli co neděli (za neutuchajícího zájmu posluchačů) přitažlivým způsobem vzdělává posluchače ČRo v kapitolách z české historie...

Nepřesnosti v Českém rozhlase

16.8. 2012 publikováno na serveru Britské listy


Stanovisko Národního kontaktního centra – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., k pořadu Českého rozhlasu 1 Dvacet minut Radiožurnálu ze dne 14. 8. 2012 s Cyrilem Höschlem
Dne 14. 8. 2012 proběhl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu rozhovor s psychiatrem Cyrilem Höschlem o jeho prohlášení, že v ČR není dost žen-expertek na vědecký výzkum, a proto o jeho dalším směřování rozhodují zejména muži. Rozhovor byl i o tom, zda by se mělo ve vědě dbát na rovné zastoupení mužů a žen.[1]
NKC – ženy a věda vítá, že se média a významné osobnosti české vědy i vědních politik, jako je Cyril Höschl, otevřeně začínají věnovat a vyjadřovat k problematice genderové rovnosti ve vědě a zastoupení žen v rozhodovacích pozicích vědy.
Rády bychom poukázaly na zásadní aspekty řečeného.
Z důvodu nízké obeznámenosti s problematikou genderové rovnosti i postavení žen v české vědě byly v pořadu uvedeny některé nepřesnosti, k nimž cítíme potřebu se alespoň z části vyjádřit:
Z hlediska podílu žen na rozhodování o vědě je ČR na 24., tedy na druhém místě od konce z evropských států. Co se týká rozhodování, je před ČR i Švýcarsko, které zmiňuje prof. Höschl jako příklad země, kde ženy získaly volební právo až velice pozdě, v roce 1971![2]
Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., od roku 2009 vydává Monitorovací zprávy o postavení žen v české vědě, které dokumentují nízké zastoupení žen jak na vertikální ose (tj. z hlediska postavení žen v rámci hierarchie pozic), tak horizontální ose (tj. z hlediska zastoupení žen v jednotlivých oborech). Tyto Monitorovací zprávy jsou distribuovány odpovědným orgánům, včetně Rady pro výzkum, vývoj a inovace jako poradnímu orgánu vlády. Je tedy nutné ohradit se proti nařčení z ideologie a nutnosti vrátit se k sociologii a demografii – tyty studie v ČR existují.[3]
Prof. Höschl poukazuje na nutnost evolučního přístupu, nenásilnost, na to, že věci se samy spraví postupně. Dostupná data však ukazují, že navzdory značnému nárůstu zastoupení žen mezi studujícími vysokoškolského studia, včetně doktorského stupně, v posledních dekádách, zůstává zastoupení žen ve vědě přinejmenším od roku 2001 naprosto neměnné.[4]
Prof. Höschl poukazuje na nedostatečný „pool“, ze kterého by bylo možné ženy vybrat, a na druhou stranu na fakt, že na pozicích, kde se provádějí nominace a výběr, ženy zastoupeny prakticky nejsou. Zde jsou smíšeny dva aspekty:
a) Pool žen je skutečně menší než pool mužů – ženy tvoří cca jednu třetinu výzkumných pracovníků a pracovnic ve vědě. Nicméně rozhodovací a poradní grémia sestávají z velice malého počtu osob – je proto otázka, zda je rozumné a smysluplné nemít v těchto pozicích ty nejlepší z nejlepších – ženy i muže. I když žen na těch nejvyšších pozicích je méně, měl by se výběr zaměřovat skutečně na kvalitu. Stávající praxe však spíše odráží určitý nerozumný přístup založený na „kvótě“ mužů v celkovém poolu vědců a vědkyň, a ne na té tak často traktované kvalitě. Pokud vybíráme do rozhodovacího grémia 20 nebo i 100 osob, je vysoce pravděpodobné, že na základě hlediska kvality by zastoupení žen mělo být blízko parity.[5] Prof. Höschl používá příměr pytlíku se 70 % červených a 30 % bílých kuliček. V případě výběru expertů ale nejde o náhodný výběr a pravděpodobnost, jde – jak sám prof. Höschl říká – o kvalitu. Lze předpokládat, že mezi těmi 30 % „bílých kuliček“ se najde dostatečný počet špičkových vědkyň na stejné kvalitativní úrovni jako v souboru 70 % „červených kuliček“. Z tohoto důvodu argumentaci celkovým poolem nepovažujeme za relevantní.
b) Druhým faktorem je vysoká maskulinizace rozhodovacích pozic. To, že na pozicích, kde probíhají nominace do expertních a poradních orgánů, jsou zastoupeni téměř výhradně muži, vede k tomu, že jsou do dalších pozic nominováni opět téměř výhradně muži. Tento proces je v odborné literatuře popsán jako „homosocialibilita“. Tento fakt například odráží i Akademická prémie AV ČR a Purkyněho stipendium AV ČR, které nebyly během své historie ani jednou uděleny ženě-vědkyni. Je ale reálné předpokládat, že v AV ČR není ani jedna vědkyně, která by v hodnocení obstála stejně dobře nebo lépe než mužští kolegové, kteří toto nejvyšší ocenění dostali? A stejně tak, je reálné předpokládat, že v zahraničí jsou pouze špičkoví badatelé se zájmem vrátit se zpět do Čech, ale žádné badatelky, které by bylo možné nominovat na Purkyněho stipendium? Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v minulosti upozornilo AV ČR, že tento fakt bezpochyby bude mít dopad na to, jak jsou obě tato ocenění vnímána – jako hájemství určené pouze mužům.
Prof. Höschl poukazuje i na to, že v hornictví také není stejné zastoupení žen jako mužů a že ve školství je žen více, zejména na nižších stupních. Tuto argumentaci považujeme za demagogickou z několika důvodů:
a) Základní školství je dlouhodobě podfinancované, neprestižní a vysoce náročné. Tuto práci jsou v současných podmínkách ochotné vykonávat z mnoha důvodů spíše ženy (platy jsou na muže příliš nízké, nedostatečná sociální prestiž, předsudky týkající se práce mužů s malými dětmi). Pokud by například v politice byly platy a distribuované zdroje stejně nízké jako v základním školství, zcela jistě by došlo k velice rychlé feminizaci politiky.
b) Věda má zcela jiné postavení než hornictví. Není tak fyzicky náročná (i když o vysilující a náročné povolání v případě výzkumu zcela jistě jde). Především ale věda požívá nepoměrně větší prestiž a má ve společnosti nepoměrně větší moc. Ovlivňuje život celé společnosti, jak ostatně dokládá i dokument Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ale zejména jde v oblasti tvorby politiky výzkumu, vývoje a inovací a práce Rady pro výzkum, vývoj a inovace o značnou část veřejných prostředků ze státního rozpočtu – cca 25 miliard Kč ročně – které přispívají daňové poplatnice a poplatníci. Vzhledem k tomu, že jde o oblast veřejné politiky, je nutné, aby o jejím směřování rozhodovaly jak ženy, tak muži, neboť tvoří zhruba stejnou část české společnosti.
Prof. Höschl také přiznává, že se Rada pro výzkum, vývoj a inovace dosud tématem genderové rovnosti nezabývala. Podle jeho názoru to není v její kompetenci. Již v naší tiskové zprávě k dokumentu Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze dne 30. 7. 2012[6] uvádíme:
„Česká republika se k naplňování strategie genderového mainstreamingu zavázala hned v několika nadnárodních i národních dokumentech.[7] Také veškeré dokumenty, které jsou předkládány na jednání vlády, mají být posouzeny mimo jiné s ohledem na jejich případný dopad na ženy a muže.[8] To vše však selhává. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, pod níž vědní politiky včetně dokumentu Priority VaVaI spadají, nejenže neplní, nebo není schopna tyto závazky plnit, nevyužívá ani možnost požádat o stanovisko Radu pro rovné příležitosti žen a mužů, která se genderovou problematikou na úrovni státních politik zabývá.[9]
Vzniklou situaci vnímáme jako pozitivní začátek diskuse, která povede ke zvýšení informovanosti i ke zvýšení genderové citlivosti k jednotlivým aspektům problematiky genderové rovnosti ve vědě.
Považujeme za klíčové vést debatu s odpovědnými orgány na téma mizivého zastoupení žen na rozhodovacích pozicích vědy a nutnosti vědní politiky reflektovat zájmy celé české společnosti, žen a mužů.
Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., je připraveno vést diskusi s odpovědnými orgány státní správy i výzkumných a univerzitních pracovišť o problematice nízkého zastoupení žen na rozhodovacích pozicích vědy i o problematice genderové rovnosti ve vědě. Uvítáme, pokud odpovědné orgány k této problematice přistoupí skutečně odpovědně a s vážností, jaké se tomuto tématu dostává v ostatních evropských zemích.

pondělí 20. srpna 2012

Úžasňákovi - osobnosti, které mají duši




Studovat na moderátora je v Česku stále populárnější

19. 8. 2012 publikováno na serveru E15.cz


Vyzkoušet si čtecí zařízení, učit se správně vyslovovat nebo si natrénovat projev před kamerou. Takové možnosti nabízí obory českých vysokých a vyšších škol, na kterých lze studovat televizní a rozhlasové moderování. I když školné může stát i několik desítek tisíc korun, zájem o tohle zaměření roste, vyplývá z vyjádření zástupců škol.
 Aneta Savarová
„Před třemi lety se touto specializací zabývalo dvanáct studentů, v současné době se jedná takřka o čtyři desítky účastníků dílen,“ řekla zástupkyně ředitele pro vnější vztahy a komunikaci Vyšší odborné školy publicistiky (VOŠP) Monika Hrubalová. V rámci dílen VOŠP, kde roční školné vyjde na 28 tisíc korun, se studenti účastní stáží, při kterých si v reálném prostředí rozhlasového studia trénují čtení zpráv, pohádek a dalších textů.
Speciální předmět Moderování lze v rámci oboru Sociální a mediální komunikace absolvovat na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha (UJAK). Soukromá vysoká škola, na které roční školné vyjde na 50 tisíc korun, loni do bakalářského programu tohoto oboru přijala 256 studentů. „Počet nyní podaných přihlášek se tomuto číslu značně blíží, předpokládáme tedy stejný, nebo vyšší počet uchazečů,“ řekl Jan Červenka z oddělení komunikace UJAK.
Pod oborem Komunikace v médiích se lze na profesi moderátora připravit také na Literární akademii, kde rok prezenčního studia bakalářského oboru stojí 60 tisíc korun.

Speciální kurzy jsou i na Univerzitě Karlově
Předměty zaměřené na moderátorství lze ale absolvovat i na státních školách. Součástí bakalářského programu žurnalistiky na Univerzitě Karlově (UK) jsou například Mluvní a pohybová výchova nebo Základy správného mluvení.
Právě na UK vystudovala žurnalistiku řada známých televizních moderátorů. „Ve zprávách na České televizi je Marcela Augustová, Jakub Železný a Aneta Savarová, náš absolvent je i Václav Moravec,“ řekla Barbora Osvaldová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK.

Platy jsou nadprůměrné, ty nejvyšší má pár celebrit

Se známou tváří souvisí nadstandardní platové ohodnocení, které do určité míry vyrovnává ztrátu soukromí. „Je to určitá kompenzace za to, že nasazují svůj obličej a své já,“ řekl mediální poradce Vojtěch Bednář. Výši honorářů podle něj ovlivňuje také fakt, že se moderátoři podílí na popularitě pořadu. „Televize tak do nich musí investovat a zaplatit je, aby neodešli ke konkurenci,“ doplnil Bednář.
Průměrná mzda rozhlasových a televizních moderátorů byla loni podle dat Českého statistického úřadu 55 486 korun. „Průměrné číslo je hezká věc, ale je vyhnáno několika 'celebritami',“ podotknul Bednář s tím, že do této kategorie spadají i moderátoři lokálních stanic, kteří jsou hodnocení spíše podprůměrně. 

neděle 19. srpna 2012

Program veřejné schůze Rady ČRo 22. 8. 2012



Budova Českého rozhlasu v Římské ulici
Veřejná schůze Rady ČRo se koná dne 22. 8. 2012 ve 14:00 hod. v Českém rozhlase, místnost číslo 010, Římská 15, Praha 2.

Z programu:

- Zahájení
- Schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- Výroční zpráva o hospodaření ČRo za r. 2011
- 2. aktualizace rozpočtu ČRo na r. 2012
- Výsledky hospodaření ČRo za 1.pololetí 2012
- Stížnosti, podněty, názory posluchačů
- Různé



Rozhlas bude i kvůli konci spolupráce s BBC propouštět. Šéf nové stanice má přijít zvenčí

17. 8. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru  Médiář.cz 

Ředitelem chystané stanice mluveného slova "určitě nebude" bývalý dlouholetý ředitel zpravodajství televize Nova Martin Ondráček.


Český rozhlas v souvislosti s plánovanou stanicí mluveného slova počítá s propuštěním až desetiny zaměstnanců, kteří se podílí na tvorbě programu v rámci celé instituce. ČTK to řekl náměstek generálního ředitele pro strategický rozvoj René Zavoral. Stanice mluveného slova vznikne do konce roku na základě sloučení stanic Český rozhlas 6, Český rozhlas Leonardo a Rádio Česko.
Se vznikem nové stanice souvisí personální změny. „Je jasné, že bude množina lidí, se kterými se Český rozhlas bude muset rozloučit. Ta množina se v celém součtu odhaduje mezi 8 až 10 procenty,“ řekl Zavoral. Podle něj jde o čísla za celou oblast programu. Někteří lidé sice přestanou pracovat v rámci stanic, nové pozice ale vzniknou v nově budovaných centrech zpravodajství a dalších programů.
Počet lidí, kteří pro rozhlas v rámci slučovaných tří stanic přestanou pracovat, podle něj nelze zatím přesně vyčíslit, protože tito zaměstnanci zároveň tvoří program i pro další stanice. Podle mluvčího rozhlasu Jakuba Čížka personální změny souvisí také s celkovou restrukturalizací v rámci veřejnoprávního rozhlasu.
Další vývoj dotčených stanic
Do konce roku sloučí stanice mluveného slova programy Český rozhlas 6 a Český rozhlas Leonardo, od nového roku pak zčásti převezme také program Rádia Česko. To dosud vysílá digitálně a v pásmu VKV prostřednictvím stanice BBC provozované firmou BBC Radiocom, kde má k dispozici šest hodin denně – od 8 do 11 a od 13 do 16 hodin.
Další detaily ke stanici mluveného slova představí rozhlas na podzim včetně názvu, programu i vedení. Zatím není potvrzeno, kdo se na nové stanici stane šéfredaktorem. Jisté je zatím jen to, že rozhlas o této pozici jedná s lidmi, kteří nepůsobí ve veřejnoprávní sféře. Konkrétní oslovený, který se momentálně rozmýšlí, podle ředitele Duhana nedělá ani v televizi, ani v rádiu.
„Je to proto, že mohou nabídnout jiný pohled na rozhlas a na moderní žurnalistiku 21. století, se kterou máme na některých stanicích trochu problémy,“ vysvětloval dnes Duhan, proč s kolegy vybral člověka zvenčí.
Na dotaz Médiáře odmítl, že by se šéfem nové stanice měl stát bývalý dlouholetý ředitel zpravodajství televize Nova Martin Ondráček, který – jak Duhan připomněl – teď v rozhlasu radí v oblasti editoriálních postupů.

NEDĚLNÍ VIDEOROZHOVOR: TOMÁŠ PANCÍŘ (ČRO): JSEM PŘESVĚDČEN, ŽE ZAJISTÍME NEZAUJATÉ A NEZÁVISLÉ VOLEBNÍ ZPRAVODAJSTVÍ (1. ČÁST)

19. 8. 2012 zveřejněno na serveru Česká média





Hlavním cílem předvolebního a volebního vysílání Českého rozhlasu je letos na podzim splnění poslání tohoto média veřejné služby. Rozhlas chce zajistit nezaujaté nezávislé zpravodajství, které nebude nijak ovlivňovat předvolební kampaň. „Nebudeme v žádném případě neféroví, jsem přesvědčen, že to dokážeme,“ říká v aktuálním rozhovoru pro Česká média ředitel Centra zpravodajství ČRo Tomáš Pancíř. Ke klasickému zpravodajskému obsahu přibude již prověřená série diskusí Martina Veselovského s politiky z jednotlivých krajů České republiky. Anketním způsobem na základě přesně stanovených pěti otázek budou shromážděny medailony kandidátů do Senátu a lídrů jednotlivých politických stran v krajích. Pancíř odhaduje jejich počet na zhruba pět set. Vizitky začne ČRo vysílat v týdnu od 3. září. Novinkou je, že všechny vizitky budou dostupné na zpravodajském webu zpravy.rozhlas.cz. „Volič bude mít servis a bude mít možnost porovnat odpovědi skutečně všech, kteří budou kandidovat,“ dodává v rozhovoru s redaktorem ČM Janem Bohdalem Tomáš Pancíř.
Druhou část rozhovoru s Tomášem Pancířem, která se týká připravovaného Centra zpravodajství ČRo, připravujeme na neděli 26. srpna.


odkaz: http://www.ceskamedia.cz/media/stalo-se/440730/nedelni-videorozhovor-tomas-pancir-cro-jsem-presvedcen-ze-zajistime-nezaujate-a-nezavisle-volebni-zpravodajstvi-1-cast

pátek 17. srpna 2012

Stanice mluveného slova ČRo na střední vlně? Mrtvý projekt, míní Miroslav Bobek

17. 8. napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz


Český rozhlas musel radikálně přehodnotit projekt nové stanice mluveného slova. Zákaz vysílání na frekvencích BBC ji posouvá na střední vlny, s omezeným rozsahem.


Na středních vlnách by nakonec měla vysílat nová stanice mluveného slova Českého rozhlasu, další plánovaný celoplošný okruh veřejnoprávního rozhlasu, který po Novém roce pohltí samostatný Český rozhlas 6Rádio Česko a Český rozhlas Leonardo. Poté, co rozhlasu nevyšel plán rozšířit vysílání na frekvencích BBC World Service v krajských městech, který odmítla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), musel management ČRo svoji původní vizi výrazně přehodnotit.

Pokud se BBC nepodaří rozhodnutí RRTV zvrátit, Český rozhlas plánuje umístit stanici mluveného slova na střední vlny, kde nyní vysílá ČRo 6. Místo 12 hodin denně by ale vysílala jen o něco déle než současná Šestka, která denně odbaví šest hodin vysílání. Novinářům to na dnešním setkání, na které server DigiZone.cz nebyl pozván, řekl generální ředitel ČRo Peter Duhan„Schéma nemá se současnou Šestkou mnoho společného, byť některé formáty zůstávají,“ citoval generálního ředitele ČRo server Médiář.cz.

Na plánovaném konci samostatného zpravodajského okruhu Rádio Česko, vědecko-populárního ČRo Leonardo a ČRo 6 se ale nic nemění. To se nelíbí bývalému šéfredaktorovi stanice Leonardo a nynějšímu řediteli pražské zoologické zahrady Miroslavu Bobkovi„Stanice mluveného slova je podle mého názoru velmi problematický projekt. Na střední vlně je to mrtvý projekt. Ve spojení se zrušením Leonarda a Rádia Česko by to pro Český rozhlas byl neodčinitelný krok k bezvýznamnosti,“ řekl Bobek serveru DigiZone.cz.


Peter Duhan ale novinářům řekl, že vysílání na střední vlně by mělo být jen dočasným řešením. Rozhlas se nevzdal myšlenky vysílání stanice mluveného slova na VKV. Rozhodnutí „velké“ vysílací rady ale ohrožuje pokračování Rádia Česko na vlnách BBC už od letošního 1. září. BBC totiž hodlá vysílání v FM pásmu z ekonomických důvodů ukončit. Pokud by prošla žádost na úpravu licenčních podmínek BBC, která počítala s rozšířením vysílání v češtině v podobě nové stanice mluveného slova ČRo, rozhlas by toto vysílání plně hradil. Takto k tomu ale nemá důvod.
Jakmile by BBC od září ukončila vysílání na VKV, znamenalo by to i konec vysílání Rádia Česko na společné frekvenci a jeho odchod do digitálních platforem. Pro Rádio Česko by to ale stejně znamenalo jen pozvolný konec, protože ať by s BBC od září pokračovalo, nebo ne, ke konci roku by stejně jako samostatná stanice zaniklo.

Jan Potůček

Jan Potůček 150
Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

Stanice mluveného slova Českého rozhlasu zřejmě odstartuje jen na středních vlnách

17. 8. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz


Do konce letošního roku přestanou vysílat veřejnoprávní stanice Rádio Česko, Šestka a Rádio Leonardo a na tomto společném půdorysu odstartuje stanice mluveného slova Českého rozhlasu. A to nejspíš pouze na středních vlnách, pokud se do té doby nepodaří překonat problémy, které nastaly nedávným odmítnutím vysílání rozhlasu na kmitočtech BBC, ze strany rady pro vysílání.
Místo plánovaného rozšíření na 12 hodin bude nový program zpravodajsko-analytické stanice mít zpočátku menší rozsah, má začínat jen o něco dřív než současné šestihodinové vysílání Českého rozhlasu 6 na středních vlnách. „Schéma nemá se současnou Šestkou mnoho společného, byť některé formáty zůstávají,“ uvedl generální ředitel rozhlasu Peter Duhan na dnešním setkání s novináři. Pracovní název „SMS“ (stanice mluveného slova) není finální, řekl.
„Budeme muset jinak pracovat marketingově pracovat se střední vlnou. Není to šťastné, ale je to přechodné řešení,“ podotkl Duhan. „Nevzdali jsme se VKV a hledáme legální cesty, jak na velmi krátkých vlnách zůstat,“ uvedl taky. Mezitím chce rozhlas vymyslet, jak přeskládat všechny své VKV kmitočty efektivněji, aby postavila novou síť pro velká města, jakou v Česku disponuje BBC. To pak chce nechat zanést do zákona, což ale nebude dříve než za několik měsíců.
„Český rozhlas udělal vše, co bylo možné, co se dalo a co bylo legální,“ prohlásil Duhan. „Pouze jako obchodní společnost mohla žádat o licenci a pouze jako obchodní společnost ji získala,“ podotkl k zamítnutí návrhu BBC Radiocom, firmy, která je českou pobočkou britského veřejnoprávního rozhlasu, rozšířit spolupráci s Rádiem Česko.
„Nabourává to absolutně moji koncepci stanice mluveného slova, s Českem jsem počítal jako s její integrální součástí. Nás to nesmírně překvapilo, vznik jsme přizpůsobit. Je to škrt přes rozpočet, ale stanice mluveného slova se nevzdáme,“ pokračoval Duhan.
Pokud BBC najde peníze, bude společné vysílání Česka s BBC na VKV pokračovat i po 1. září, pokud ne, BBC se odmlčí a zároveň Rádio Česko přejde jen do digitálních televizních sítích, uvedlo vedení veřejnoprávního rozhlasu. Zatím prý není rozhodnuto.
„Čekáme na to, co teď udělá BBC Radiocom. Teď je míč na straně Víta Koláře. Rozhodně nejde o ekonomické důvody ze strany Českého rozhlasu. Jde o ekonomické důvody na straně BBC,“ uvedl Duhanův náměstek René Zavoral. Pokud podají žalobu na rozhodnutí rady, soud se podle něj povleče měsíce, s nejistým výsledkem.

středa 15. srpna 2012

Stupně grilování - typický způsob práce "moderátorů" Ostré dvojky i Radiožurnálu

Poznámka editora blogu: Po přečtení článku Daniela Bímy ve 34 čísle Týdeníku Rozhlas mě přišel  název článku neúplný. Proto jsem si ho dovolil pro účely jeho zviditelnění na tomto blogu doplnit. Chápu, že "podnikový" časopis Českého rozhlasu by článek pod tímto názvem nemohl uveřejnit a autor sám by mohl namítnout, že takovýto smysl nechtěl ani svému článku dát, že článek ukazuje na obecný princip, laskavý čtenář že si může dosadit příklady podle svých zkušeností. Tak já jsem si je konkrétně dosadil. Tomáš Němec

Článek Daniela Bíny "Stupně grilování" byl publikován  13. 8. 2012 v Týdeníku Rozhlas č. 34/2012