Literatura na Vltavě
První vysílání přednášek, pohádek a poezie bylo v československém Radiojournalu realizováno v roce 1924. Jedním z prvních spisovatelů, který v rozhlase četl ze své tvorby, byl Petr Křička. Již v roce 1926 byla vypsána první soutěž o nejlepší rozhlasovou hru. Tradice vysílat v rozhlase současnou českou literaturu tedy trvá více než 85 let. Od počátku jde jednak o vysílání ukázek z rukopisů nebo již (časopisecky, knižně) publikovaných literárních děl, jednak o původní tvorbu pro rozhlas a dále publicistické pořady o literatuře. Bylo tomu tak v pražském Radiojournalu, ale i v brněnské a ostravské pobočce, které slovesnou tvorbu vysílaly ve vlastní dramaturgii. Adaptacím literárních děl pro rozhlas se věnovaly osobnosti jako E. F. Burian, Jindřich Honzl nebo František Kožík.Množství i spektrum literárních či literárně-publicistických pořadů v rozhlase je značné. Pro tyto – kulturní – úkoly má veřejnoprávní rozhlas specializovanou stanici, jíž je Český rozhlas 3-Vltava. Tento tzv. 3. program, vysílající od začátku na VKV pro intelektuálnější vrstvy posluchačů, vznikl v roce 1960 a v lednu 1964 získal samostatnou redakci. V Brně s ní od počátku spolupracoval Antonín Přidal a mezi externisty 3. programu patřili Suchý a Šlitr, Miroslav Horníček, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Emanuel Frynta. Roku 1972 po odloučení slovenského Devína byl okruh pojmenován Vltava a také v současnosti plní specifické úkoly jako stanice zaměřená na kulturní a umělecký program, která pro své posluchače zřídila i Klub Vltava.
Mezi cíle stanice Vltava přitom patří nejen o české literatuře informovat a přímo ji vysílat, ale i podílet se vlastní uměleckou tvorbou na rozvoji národní kultury a vytvářet podmínky k tvůrčím experimentům. Mezi pořady, které to umožňují, patří na stanici Český rozhlas 3-Vltava mezi posluchači oblíbená Četba na pokračování (denně v 18.30 hod.), půlhodinová Moderní (či také Klasická) povídka (čtvrtek 16 hod., resp. neděle 11.30 hod.), Noční bibliotéka (neděle 1:30 hod.), Stránky na dobrou noc (denně ve 23 hod.) nebo v prázdninovém vysílacím schématu Pokračování za pět minut. Verše (někdy doplněné recenzí, esejem či rozhovorem) uvádí čtvrthodinový Svět poezie (sobota 22.45 hod.), jediná báseň bývá náplní pětiminutového pořadu Nedělní verše (12.05 hod.), monotematicky je komponována desetiminutovka Poezie (všední dny ve 13.30 hod.). Hudba je poezii rovnocenným partnerem v pořadech Sladké je žít (jazz, sobota 17.45 hod.) a Souzvuk (klasika, neděle 9 hod.). Na pomezí uměleckých a publicistických žánrů se pohybuje Víkendová příloha (sobota 8 hod.) či cyklus fejetonů, esejů, úvah apod. Psáno kurzívou (všední dny 10 hod.). O událostech ve světě kultury se informuje v Mozaice (všední dny 7-9, 15-16 hod.)a diskutuje v Kritickém klubu (pondělí 16 hod.). K rozměrným programovým útvarům patří Páteční večer (20 hod.), kdysi až pětihodinový, dnes dvouhodinový, který seskupuje literární, hudební a publicistické segmenty v jeden, většinou monotematický celek. Nesmíme opomenout dramatickou literaturu – dramatizace kriminálních a humoristických knih nabízí Hra pro tento večer (čtvrtek 20 hod.). Dramatické maličkosti se vysílají v sobotu před polednem pod názvem Mikrohra. To nejlepší z českých i zahraničních původních rozhlasových her najdete v Klubu rozhlasové hry (úterý 21.30 hod.), který se chlubí autory jako Ludvík Aškenazy, Václav Havel, Milan Uhde či Ivan Vyskočil.
Za specificky rozhlasový pořad – a řekněme „výkladní skříň“ literatury v rozhlase – lze považovat cyklus Schůzky s literaturou (neděle 20 hod.). Ambiciózním cílem, přiznaným i na webu (www.rozhlas.cz/vltava/porady), je nabídnout v této hodině vysílacího času rozhlasové pásmo. Tento syntetický monotematický útvar je metodou promyšlené montáže vytvářen z různorodých drobnějších částí (žánrů) tak, že se jeho dynamická kompozice blíží výstavbě dramatu. Pásmo využívá publicistických i uměleckých žánrů, avšak jeho základní intence a vyznění je dokumentární, nikoli fiktivní. V historii vytvářeli rozhlasová pásma s rozličnými tématy také básníci (Dalibor Chalupa) či reportéři (František Gel). Dnes se však tento žánr používá nejčastěji k prezentaci literárních monografií – portrétů spisovatelů, doplněných ukázkami z jejich děl, a to často při jubilejní příležitosti. Nemělo by však jít o pouhý sled informací a ilustrativních citací, nýbrž o portrét. U žánru rozhlasového pásma platí, že ona konstitutivní přetržitost, střídání žánrů a hlasů, není samoúčelná. Cílem je konfrontace pohledů, stanovisek, co nejautentičtější a současně umělecky působivé zachycení života a díla s jeho rozpory, konflikty, dramatickým pnutím. Na tvorbě cyklu Schůzky s literaturou se podílejí rozhlasoví redaktoři i externisté, spisovatelé, překladatelé, literární vědci, vysokoškolští studenti. Samozřejmostí je spolupráce herců a rozhlasových režisérů. Často jsou součástí pořadu rozhovory či reportáže. V posledních letech byly jednotlivé pořady věnovány i osobnostem současné české literatury: Jiřímu Kuběnovi, Pavlu Švandovi, Janu Skácelovi, Karlu Křepelkovi, Václavu Vokolkovi, Petru Holmanovi, Josefu Jedličkovi, Miloši Vodičkovi, Bohumilu Nuskovi, Zdeňku Volfovi, Lence Reinerové, Jiřině Haukové, Věroslavu Mertlovi, Milanu Kunderovi, Janu Trefulkovi, Ivanu Blatnému, Zbyňku Hejdovi, Ludvíku Kunderovi, Věře Linhartové, Vladimíru Macurovi, Josefu Škvoreckému, Josefu Hiršalovi a Bohumile Grögerové, Zdeňku Rotreklovi, Markétě Pilátové, Radimu Vašinkovi, Pavlu Zajíčkovi, Janu Balabánovi a dalším.
Není možné vyjmenovat všechny současné české básníky a prozaiky, jejichž tvorba je v rozhlase prezentována nebo kteří se na rozhlasových pořadech přímo autorsky podílejí. Široké spektrum pořadů umožňuje najít prostor pro kterýkoli literární žánr, cyklus Osudy k tomu ve všední dny v 11.30 hod. přidává memoáry.
Z titulů, které byly v posledních pěti letech vysílány formou četby na pokračování, uveďme např. Ústně více Pavla Kosatíka, Aaronův skok Magdaleny Platzové, Volyňský dalekohled Jiřího Oliče, Stopy za obzor Pavla Kolmačky, Nad rovinou Marie Stryjové, Dědu Jana Nováka, Peníze od Hitlera Radky Denemarkové, Konec nylonového věku Josefa Škvoreckého, Nebeské jezdce Filipa Jánského, Bílé břízy na podzim Arnošta Lustiga, Komandanta Vladimíra Macury, Kalvárii Iva Vodseďálka, Fotra Ivana Landsmana, Rok kohouta Terezy Boučkové, Jedním okem Elišky Vlasákové, Starce a smrt Jiřího Stránského, Snovou existenci Dagmar Halasové, Jablko se kouše Ivana Jelínka, Trip do Čech Josefa Škvoreckého, Milostný dopis klínovým písmem Tomáše Zmeškala, O bílých slonech Ireny Douskové, Cesty na Sibiř Martina Ryšavého, Zmizet Petry Soukupové, Pravdivý příběh Plastic People I. M. Jirouse, Moje zmizelé město Pavla Brycze, Hliněné dny Stanislava Berana, Tvrdou zemi Zdeňka Němečka, U útulku 5 Edgara Dutky, Opilost z hloubky Lubomíra Martinka, Zeptej se táty Jana Balabána. Podobně v řadách věnovaných poezii je dotčena každá významnější básnická sbírka. Připomeňme alespoň, že básník Miloš Doležal je redaktorem stanice Český rozhlas 3-Vltava a kromě poezie je jeho výsostným žánrem rozhlasový dokument. Jeho kolegyní je dramatička a prozaička Alena Zemančíková a v brněnském studiu v letech 1991–95 pracoval spisovatel Jiří Kratochvil, jehož eseje, povídky, romány i hry rozhlas pravidelně vysílá.
Tak jako už v roce 1926, iniciuje Český rozhlas i dnes tvorbu původních rozhlasových her. Kromě výhradně rozhlasových tvůrců se do těchto výzev a soutěží zapojují také spisovatelé známí i svou poezií či prózou. V rámci projektu Hra pro třetí tisíciletí se tak vysílaly hry Pavel Pavel Pavel Arnošta Goldflama, Zjasněná noc Milana Uhdeho, Prodám ucho, prodám hrob Antonína Přidala, Cesta k pólu Daniely Fischerové, Cesta do Lo Ignota Hany Slavíkové a Vykřičené domy Davida Drábka. V současnosti je aktuální projekt Vinohradská 12, zahrnující dvanáct původních her vysílaných vždy v čase Klubu rozhlasové hry, a to poslední úterý v měsíci. Jejich autory jsou David Drábek, Pavel Brycz, Marek Epstein, Petr Kolečko, Lenka Lagronová, Marek Horoščák, Magdalena Frydrychová, Jaroslav Rudiš, Tomáš Zmeškal, Martin Františák, Bogdan Trojak a Emil Hakl.
Rozhlasové hry mladých českých autorů se navíc uplatňují v cyklu Hry a dokumenty nové generace v pořadu Čajovna, a to každou čtvrtou neděli v měsíci. Cyklus byl zahájen v lednu 2007 z iniciativy dramatiků a rozhlasových pedagogů Jana Vedrala a Antonína Přidala. Jeho cílem je podpořit původní tvorbu začínajících autorů, avšak byla zde odvysílána i hra etablovaného spisovatele Jáchyma Topola Cesta do Bugulmy. Ze spisovatelů známých i tvorbou jiných literárních žánrů vysílali v Čajovně svá dramatická díla např. Kateřina Rudčenková (Niekur, Čas třešňového dýmu) či Jaroslav Rudiš (Léto v Laponsku – s Petrem Pýchou). Mimo cyklus byla v téže době realizována hra Radka Malého Pocit nočního vlaku.
Jednotlivé programové řady mají své internetové stránky (na www.rozhlas.cz/vltava), přinášející kromě článků zhusta i zvukové záznamy odvysílaných pořadů. Kromě toho lze na stránce Hry a literatura ve streamu http://www.rozhlas.cz/vltava/stream poslouchat vybrané literární a dramatické pořady ještě týden po jejich odvysílání.
Do Čajovny si soudobé, zejména mladé literáty zvou k debatě nad jejich novými knihami většinou více než jednou měsíčně také moderátoři Jaroslav Rudiš a Jaroslava Haladová, Kateřina Rathouská nebo Igor Malijevský.
Literatura na dalších stanicích ČRo a na soukromých rádiích
Český rozhlas 6 uvádí ve čtvrtek diskusní Kritický klub Jana Rejžka (čtvrtek 20.10 hod.), zaměřený na aktuality z naší i zahraniční kultury. Umělcům může být věnován i nedělní cyklus Portréty.
Rádio Česko, stejně jako Český rozhlas 1-Radiožurnál,připravuje publicistická ohlédnutí v pořadu Týden v kultuře a Radio Wave nabízí středeční „pořad o literatuře, o knihách, o čtení a psaní“ Liberatura se sloganem: „Osvobozujeme literaturu od všeho, od čeho je třeba.“
Také regionální stanice veřejnoprávního Českého rozhlasu mají pro své posluchače poměrně širokou nabídku pořadů o literatuře či přímo literárních. Plzeň vysílá každý všední den před polednem Literární doteky – četbu drobných literárních textů souvisejících povětšinou s regionem západních Čech. Kromě toho je každou sobotu a neděli připraveno půlhodinové Víkendové čtení.
České Budějovice sází na osvědčenou Četbu na pokračování (třicet minut každý všední den), jednou týdně se objeví v premiéře Rozhlasová povídka. Kromě Kulturní revue se zde v minulosti vysílal Putnův jihočeský literární místopis, kde literární historik Martin C. Putna představoval autory inspirované jižními Čechami anebo s regionem spjaté.
V ostravském vysílání Českého rozhlasu se objevují dva sobotní pořady se čtením v názvu: Čítárna (průvodce knižními novinkami) a Podvečerní čtení (autorská četba především moravskoslezských spisovatelů).
Olomouc vysílá pořad Knižní kurýr, který připravuje literární vědec Petr Hanuška, a cyklus Počteníčko, který je specifický účastí mladých autorů, povětšinou studentů oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě JAMU. Hanuška se podílí i na výběru titulů pro cyklus Setkání s literaturou, zaměřený na novinky české prózy.
Brněnské studio Českého rozhlasu se literatuře věnuje v sobotním literárně-publicistickém magazínu Zelný rynk a v cyklu Sobotní listování, představujícím nově vydané knižní tituly. Host ze světa literatury se může objevit i v nedělním pořadu Sedmé nástupiště. Četbám je otevřen také nedělní programový blok Račte vstoupit k Josefu Veselému.
Na rozhlasových vlnách mimo veřejnoprávní Český rozhlas se literatura objevuje sporadicky. Je tedy příjemným překvapením, že soukromé Radio 1 vysílá každé úterý desetiminutový Knižní servis (úterý 17.00), informující o knižních novinkách a nabízející i čtení a rozhovory. Literatuře se příležitostně věnují také internetová rádia, jako např. internetový rozhlasový projekt studentů Divadelní fakulty JAMU Black Box či partnerské Rádio R na Masarykově univerzitě v Brně.
Alena Blažejovská
Autorka textu je redaktorka literárně-dramatické redakce Českého rozhlasu Brno a docentka v ateliéru Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU.
odkaz http://www.czechlit.cz/odkazy/literarni-porady-v-rozhlase/?allInMonth=1&month=7&day=1&year=2014
Žádné komentáře:
Okomentovat