středa 22. srpna 2012

„Odborný diskurs“ v pořadu ČRo 2-Praha Čaj pro dva

20. 8. 2012 napsal Tomáš Koloc na serveru Britské listy

   Na podporu článku "Nepřesnosti v Českém rozhlase" bych chtěl zmínit, že hrubé faktické chyby, jejichž používání bylo ještě donedávna výsadou internetových periodik jako je Aktuálně.cz, se už začínají objevovat i v takových médiích, jako je Český rozhlas (který se hrdě tváří, že je českou BBC). Ve středu 15. srpna jsem si náhodou naladil pořad ČRo 2-Praha Čaj pro dva, jehož předmětem byla debata o televizních seriálech. Debata se spíše než kvalitě jednotlivých děl věnovala jejich sledovanosti, což místy přecházelo až v marketingové přetahování mezi exponenty jednotlivých televizí.


Ve chvíli, kdy přece jen došlo na otázku kvality jednotlivých seriálů, vyslovil se účastník debaty pan Jaromír Volek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, že osobně považuje za nejlepší ze všech „Hubačův seriál Byl jednou jeden dům“. Vzhledem k tomu, že telefony do studia (neboť pořad je interaktivní a diskutující jsou během něj v kontaktu s posluchači) byly obsazené, využil jsem možnost zaslat na internetovou adresu pořadu (odkud jsou vzkazy ve vysílání obyčejně čteny) svou poznámku, že se seriálem Byl jednou jeden dům, který pan doktor Volek pokládá za svého favorita, nemá jinak fenomenální scenárista Jiří Hubač nic společného, neboť jej napsali spisovatel Jan Otčenášek spolu s režisérem a dramatikem převážně historických děl Oldřichem Daňkem za dramaturgie další skvělé televizní scenáristky (odbornice na dramatizace děl české literatury) Jany Dudkové. I laik, který má embryonální znalost české dramatické literatury 2. poloviny 20. století ze seriálu na první pohled pozná typické dějové zázemí tvorby Jana Otčenáška; meziválečný a válečný příběh z pražského pavlačového domu (srov. např. Romeo, Julie a tma, 1959, režie adaptace Jiří Weiss, druhá adaptace 1997, režie Karel Smyczek, či Lásky mezi kapkami deště, 1979, režie Karel Kachyňa).
Můj poukaz na základní neznalost účastníka diskuze, který byl redaktorkou traktován jako „odborník, mluvící o svém oblíbeném díle“ však v pořadu uveden nebyl.
Pokud chce Český rozhlas 2 zůstat práv sloganu, kterým charakterizuje svou programovou náplň „Evergreen, zábava i poznávání“ měl si dávat pozor, koho na svých vlnách nechá „plnit“ onu poslední poznávací funkci. Pokud by se totiž poslední slovo sloganu změnilo na „marketing“ byla by to škoda už proto, že novým šéfredaktorem stanice se stal Jaroslav Ostrý, dlouholetý režisér fenomenálního rozhlasového populárně-vzdělávacího pořadu Toulky českou minulostí, který už sedmnáct let neděli co neděli (za neutuchajícího zájmu posluchačů) přitažlivým způsobem vzdělává posluchače ČRo v kapitolách z české historie...

3 komentáře:

  1. Eva Ondřejová22. srpna 2012 v 22:59

    Nepřesnosti a omyly u odborníků v rozhlasovém vysílání jsou, podle mě, ojedinělé. Horší je, že někdy hlásají bludy moderátoři v touze blýsknout se svými "vědomostmi", které si povrchně osvojili před vysílaným tématem. Je samozřejmě jasné, že moderátor nemůže obsáhnout všechno to, co odborník získával dlouholetým studiem. Proto ale nemusí bohorovně hlásat do éteru omyly, pokud si svými znalostmi není absolutně jistý. Spíš má v takovém případě dialog řídit, usměrňovat a ptát se, jak to ostatně ti dobří také dělají. Bohužel s novým stylem vysílání, kdy všichni mluví spatra, musí se omyly objevovat. Pokud by byl pořad připravený a předtočený, na chybu by se přišlo před vysíláním.
    A k těm Toulkám: na těch má zásluhu pan Ostrý jen jako režisér ( snad vybírá i hudbu?). Nápad a tvorba všech dílů je práce pana Veselého. Doufám, že se nepletu, když budu tvrdit, že pokud by se režisér změnil, nic převratného by se s pořadem nestalo.

    OdpovědětVymazat
  2. Vynikající postřeh s tím režisérem!

    To máte podobné jako u filmu, ani tam na režisérovi nezáleží, ten pouze vybere scénář, herce a snad hudbu a pak už to jede samo. A u většiny filmů byste na výsledku změnu režiséra ani nepostřehla.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Eva Ondřejová23. srpna 2012 v 15:05

      Řekla bych, že u filmu je to něco jiného, co režisér, to jiné pojetí, změnou režiséra se změní i film, každý režisér má svůj vlastní "rukopis". Je - li však dán text, účinkují čtyři lidé, je rozhlasová režie až skoro zbytečná, ti čtyři by to zvládli po domluvě i bez režiséra.

      Vymazat