Program veřejné schůze Rady ČRo 28. 11. 2012

Veřejná schůze Rady ČRo se koná dne 28. 11. 2012 ve 14:00 hod. v Českém rozhlase, místnost číslo 010, Římská 15, Praha 2. 

Z programu:

- Zahájení
- Schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- Zpráva o činnosti Dozorčí komise Rady ČRo za 3. čtvrtletí 2012
- Poslechovost - výsledky Radioprojektu v období od 1. 4. - 30. 9. 2012 
- Informace o předvolebních průzkumech využívaných ČRo pro krajské volby 2012 
- Stížnosti/připomínky posluchačů
- Různé
- Závěr

RadioProjekt II.+III.Q’12: Český rozhlas zazářil rovněž v denní poslechovosti

19. 11. 2012 napsal Jerry Prohaska  na serveru radiotv.cz

ANALÝZA DENNÍ POSLECHOVOSTI - Rádio Impuls si denně naladí 1,053 milionu posluchačů, od minulého průzkumu polepšilo o 11 tisíc, meziročně o 46 tisíc posluchačů, jedná se však jen o minimální čísla v rámci statistické odchylky. Frekvence 1 je s výsledkem 949 tisíc posluchačů denně nadále druhou nejposlouchanější českou stanicí. Vyplývá to z průzkumu poslechovostiRadioProjekt II. + III. Q. 2012, který pro RS SKMO zpracoval STEM/MARK Median.

Dnes vás v analýze průzkumu poslechovosti seznámíme s výsledky denního ukazatele. V této vlně RadioProjektu bylo dotazováno asi 15 tisíc náhodně vybraných respondentů. Věková struktura vzorku se pohybuje v rozmezí 12-79 let ve sledovaném období 1. dubna až 30. září 2012.

Analýza týdenní poslechovosti: Radiožurnál mezikvartálně vyniknul s největším absolutním posílením

Všechna následující data udávají počet posluchačů v tisících, jedná se o denní ukazatel poslechovost, tedy počet posluchačů, kteří danou stanici ladili každý den. V článku jsou uvedena výhradně čísla z celostátního pohledu. V článku se věnujeme jen signifikantním posunům, kompletní výsledky přikládáme v přiloženém dokumentu.

Celoplošné stanice

Rádio Impuls si každý den naladí 1,053 milionu posluchačů, v mezikvartálním výsledku získává 11 tisíc, meziročně 46 tisíc. Druhá Frekvence 1 (949 / +14 / +12) i třetí Evropa 2 (877 / -13 / +25) nezaznamenaly v rámci měření poslechovosti žádné výkyvy poslechovosti a prakticky se jejich výkon nezměnil. Český rozhlas 1 - Radiožurnál (783 / +73 / +86) si připisuje signifikantní nárůst v obou srovnáních a dostává se velmi blízko k hranici 800 tisíc posluchačů. Velmi dobře se dařilo tentokrát také Českému rozhlasu 2 - Praha (437 / +49 / +66). ČRo 3 - Vltava (64 / -3 / +5) nevybočuje z normálu.

celý článek najdete v odkazu http://www.radiotv.cz/p_radio/radioprojekt-iiiiiq%E2%80%9912-cesky-rozhlas-zazaril-rovnez-v-denni-poslechovosti/

Trialog B - rozhovor Jakuba Kamberského s rozhlasovými režiséry Weinlichem a Mančalem – čtvrtek 15.11. od 20. hod. v Praze

napsal Jakub Kamberský na facebookové stránce Trialog B

čtvrtek 15.11. 2012 od 20. hod. klubu Biograf v Praze 5, Plzeňská 210

zvukový sestřih večera - http://kiwi6.com/file/s2s5ldanj4

Budeme společně vzpomínat na profesní začátky obou hostů, tedy rozhlasových režisérů Karla Weinlicha a Petra Mančala, vzpomeneme na kolegy a lidi, kteří oba ovlivnili či někam nasměrovali, zamyslíme se nad úlohou rozhlasu v jeho zlaté éře 60. let a dnes, zazní i ukázky z režijních prací, dojde jistě i na nějaké veselé historky z natáčení, jak se s oblibou říká.
Půjde o dílem připravený, dílem improvizovaný večer, jehož součástí budou i dotazy návštěvníků.

Informace

Trialogy B jsou večery besedního charakteru, pořádané v nově otevřeném klubu Biograf, Plzeňská 210 Praha 5, bývalé kino Na zámečnici. Poblíž tramvajové zastávky č. 9, 10, 16, vedle rohové restaurace Ladronka.

Popis

Tyto komorní večery budou koncipovány tak, že autor a moderátor v jedné osobě, kulturolog a rozhlasový publicista Jakub Kamberský si vždy bude zvát dva hosty, kteří mají něco společného, nejen profesně, ale hlavně pak lidsky. Mělo by jít o atraktivní zavedená jména, ale i začínající umělce. Jednou podmínkou je, aby nešlo o celebritu, druhou pak, aby měli daní hosté návštěvníkům co sdělit.

Trialogy b vzdáleně odkazuji na legendární televizní cyklus Miroslava Horníčka Hovory H z konce 60. let. Autor se nikterak nechce srovnávat s mistrem humoru a glosy, jde spíš o gesto piety a úcty.

zvukový sestřih večera - http://kiwi6.com/file/s2s5ldanj4

odkaz - http://www.facebook.com/events/530211467004523/

Dojmy z listopadového setkání Klubu přátel Šestky

11. 11. 2012 napsal Tomáš Němec

    V sobotu 10. listopadu  jsem měl možnost zúčastnit se setkání Klubu přátel Šestky, to jest posluchačů stanice Český rozhlas 6.  Pozval mě pan David  Klíma, koordinátor Klubu. Já sám nejsem členem tohoto klubu, i když zmíněnou stanici poslouchám velmi často. Pan Klíma mě však pozval spíše jako  zájemce o činnost celého Českého rozhlasu, jehož aktivita se projevuje také správou a editací tohoto blogu.

   Nechci tady podávat kompletní informaci o průběhu  sobotního setkání, spíš se podělit o několik dojmů a asociací.  Klub přátel Šestky se liší od jiných posluchačských seskupení tím, že má konkrétní členskou základnu a úzkou skupinku dobrovolníků z různých míst republiky, kteří častěji komunikují mezi sebou a zároveň schraňují náměty a názory, které případně předávají redaktorům stanice Český rozhlas 6.

        Celé setkání se neslo ve znamení nejistoty, jaký bude osud jednotlivých pořadů stanice po jejím sloučení s dosud internetovou a digitální vědeckopopulární stanicí Český rozhlas Leonardo, případně se stanicí Český rozhlas  Rádio Česko, která v současné době ještě vysílá v síti BBC.  Posluchači jsou už  totiž poučeni změnami, které v minulosti dávnější i nedávné ovlivnily stanice  Radiožurnál a Praha a které vedly ke zhoršení programu. Každý z přítomných přinesl nějaký námět, na který chtěl znát odpověď od pracovníků rozhlasu. Diskutovalo se také o právě proběhlé anketě „Moderátor roku“, která podle přítomných nebyla hodna Českého rozhlasu a odporovala i některým bodům kodexu Českého rozhlasu. V tomto smyslu byl sestaven dopis Radě Českého rozhlasu, který jsem podepsal i já.

   Na druhou polovinu přišli i redaktoři stanice Daniel Raus, Terezie Jirásková, Libor Dvořák , Ivan Štern a Jan Rejžek, aby diskutovali o právě probíhajících změnách. Nejpodrobněji analyzoval celou situaci první šéfredaktor ČRo6 Ivan Štern.  Pohovořil  i o celém uplynulém desetiletí od založení stanice po zrušení českého vysílání Svobodné Evropy.  Připomněl, že tehdy se také vyskytly protesty a nespokojenost s ukončením vysílání Svobodné Evropy, ale že posluchači si pak zvykli na stanici ČRo6.

   Členové Klubu přátel Šestky argumentovali tím, že po direktivních změnách na stanici Praha došlo k výraznému snížení kvality vysílání a zvýšení plytkosti pořadů.  Rozhlasoví redaktoři však nedokázali dát konkrétnější informace o pořadech na chystané stanici mluveného slova Český rozhlas Plus.  Bylo patrné, že zatím ještě o ničem nerozhodují. Líbil se mi dotaz jedné paní,  zda pan Peter Duhan, nynější generální ředitel, ale také bývalý šéfredaktor ČRo6 „nezblbnul“ a nekope proti zájmům  proti své „mateřské“ stanice. Na to se jí ovšem nemohlo ze strany rozhlasových pracovníků dostat kladné odpovědi. Naopak, ti se snažili  pana Duhana bránit prostřednictvím ne zcela jasných informací, které sami měli k dispozici.  Šéfredaktor Daniel Raus se snažil vysvětlit změny, které nastanou  činností programových center .

   Myslím, že členům Klubu přátel Šestky to mnoho neřeklo, protože těžko mohou být podrobněji zasvěceni do chodu Českého rozhlasu.  Stále zůstává nepochopeno sloučení ČRo 6  a ČRo Leonardo, kteréžto stanice mají zcela odlišnou programovou náplň. Daniel Raus ujišťoval, že sloučení těchto programových náplní je reálné.  Ivan Štern vysvětloval, že změny  se budou dít za pochodu a že to ani jinak nejde. Posluchačům nebylo jasné, jak se to  všechno vměstná do času, který bude jen o dvě hodiny delší než současné vysílání ČRo6.  Štern poukázal na to, že v současné době je řada pořadů ČRo6 i Leonarda založena pouze na tom, že si redaktor sedne do studia s hosty a naplní určený čas mluvením, protože na hlubší zpracování materiálu není čas. Poukázal na to, že ke zvýšení informační úrovně pořadů by bylo dobré, kdyby se s natočenými materiály dalo pracovat jako se surovinou, ze které se vytvoří analytický pořad. Členové Klubu přátel Šestky se úplně  neshodli na účelnosti kontaktních pořadů, tj. aby posluchači měli možnost telefonicky vstupovat do vysílání. Někteří chtěli, aby tato možnost byla rozšířena, jiní poukazovali na to, že v současnosti volají do pořadů často lidé, kteří nemají k tématu co říci a pořad rozmělňují. Proti takovému rozmělňování však byli jak posluchači, tak redaktoři. Ivan Štern uvedl příklad jedné německé stanice, která dokáže i do filozofické debaty vhodně zapojit posluchače tím, že hovory probíhají na účet volaného, tedy na účet stanice a režisér pořadu může před vstupem posluchače do vysílání vyzpovídat a do debaty vpustit jen ty, kteří umějí mluvit k tématu.

   Přes vcelku otevřenou diskusi mi setkání s redaktory ČRo6 připadlo poměrně rozpačité. Patrně se instrukce „zeshora“, tedy od rozhlasového ředitele a jeho náměstků průběžně mění, takže se vlastní vysílání začne připravovat až na poslední chvíli a pan ředitel Duhan bude sdělovat Radě Českého rozhlasu, že si vysílání časem „sedne“, tak jako to udělal při změně stanice Praha na stanici Dvojka. Princip změn na stanici Dvojka spočíval v tom,  že program stanice Praha byl postaven na hlavu a čekalo se, co to udělá s posluchači. Vedení stanice pak vyhodnocovalo e-mailové i internetové reakce a nyní se pozvolna vrací k původnímu způsobu vysílání. Tím nemyslím, jen rozhlasové formáty, ale hlavně používání spisovné češtiny tzv. moderátory (dříve redaktory) a výběr  hudby.  Co dnes stanici Dvojka chybí, jsou vědeckotechnické pořady, které byly na stanici Praha před vznikem Leonarda.  Vznikem internetových (později digitálních) stanic  Leonardo,  Radio Wave, D-Dur, ČRo Jazz a Junior, byly obsahově ochuzeny dosud analogové stanice. Pamatuji, když pan Miroslav Bobek zakládal Leonardo a internetovou sekci Českého rozhlasu ČRo Online, měl to být předstupeň k úplné digitalizaci stanic Českého rozhlasu a obecně rozhlasových stanic. Soukromé rozhlasové stanice  však  zájem o digitalizaci neprojevily, ani vysílací podmínky nejsou ještě zdaleka pro přechod na digitalizaci připraveny a tak i Český rozhlas zpomalil.  Bohužel současné polovičaté řešení vedlo ke snížení obsahové pestrosti stanic Českého rozhlasu.

Závěrem mohu napsat, že to, jak bude vypadat stanice mluveného slova, bude možná překvapením nejen pro posluchače, ale i pro pracovníky této stanice. Otázkou je, zda to nebude překvapení nepříjemné.

-----------------------------------------

Pod čarou:

Klub přátel Šestky má svůj web, na který se dostanete kliknutím na zvýrazněnou první část této věty. Tam si jistě jeho členové vymění své názory. Pokud by však někdo z nich chtěl svůj příspěvek umístit současně i na tomto blogu, bude vítán, A to případně včetně informativní fotografie z tohoto setkání.  Každé umístění bude mít jistě své čtenáře.Samostatné příspěvky můžete zaslat na e-mailovou adresu nerustestanicipraha@seznam.cz

Dodatek 18. 11. 2012:
Na webu Českého rozhlasu najdete článek členů KPŠ Libora Pátého a Davida Klímxy o tomto setkání nazvaný  Setkání Klubu přátel Šestky v listopadu 2012. Článek je doplněn fotografiemi.

Český rozhlas chystá „nový Radiožurnál“. Má to být proudové vysílání, s hudbou víc pro muže

30. 10. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz

"V obsahu už jsme na cestě k rolling news. Už teď dokážeme reagovat na události téměř online," tvrdí šéfredaktor stanice Jan Pokorný.

Rádio není náměstí pro revoluci, míní šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. Foto: Karel Šanda, Český rozhlas

Nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu pod vedením šéfredaktora Jana Pokorného se má k 1. lednu 2013 představit jako „nový Radiožurnál“. Tak o chystané modernizaci prvního okruhu veřejnoprávního rádia hovoří aktuální interní plány, které v říjnu předložil náměstek pro program a vysílání instituce Jan Menger a do nichž Médiář.cz nahlédl.

V rámci Mengerem vedené sekce programu a vysílání by zároveň začátkem příštího roku měla začít plnohodnotně pracovat tři centra – vysílání, zpravodajství a výroby. Už od 1. listopadu má fungovat dětský stream Rádio Junior a napřesrok 1. března pak odstartovat stanice mluveného slovaoznačovaná jako Český rozhlas Plus, vznikající ze tří dosud samostatných stanic ČRo 6, Rádio Česko a ČRo Leonardo.

Zatímco stanice ČRo4 Plus, která má vysílat na středních vlnách, se staví ve formátu news/talk a zahrne analytickou publicistiku, investigativu, dokument, diskuse, komentáře a vědu, modernizovaný Radiožurnál má ctít formát news/music a přinášet tedy zprávy, servisní informace a hudbu. To vše v proudovém vysílání, tedy bez pevně ohraničených pořadů.

„Ve všední dny už v programu žádné ‘magazíny’ nejsou ani večer. Večerní Radiožurnál začíná v 19.00 a trvá do 24.00, včetně Hosta Radiožurnálu před půlnocí,“ připomíná šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. „V těchto dnech debatujeme o víkendovém schématu. Jak zachovat formát zpravodajského Radiožurnálu a přitom reflektovat víkendové rozpoložení posluchačů. Nechceme jít cestou ‘dva v jednom’, tedy přiblížit se o víkendu spíš formátu Dvojky. Na druhou stranu, některé dosavadní programy vysílané v sobotu nebo v neděli zejména večer pravděpodobně budou mít časem své místo na stanici mluveného slova.“

Na „proud“ už Radiožurnál najel. „V obsahu už jsme na cestě k rolling news. Máme silnější tým editorů. Už teď dokážeme mnohem operativněji reagovat na události téměř online. Častěji vysíláme mimořádná vystoupení k různým událostem – pro ilustraci: části tiskovek vyšetřovatelů k metanolové aféře, důležitá sdělení politiků. Tak, aby když někomu pípne na mobilu sms, že se někde něco děje, posluchač ‘návykově’ ladil Radiožurnál, protože ví, že tam o tom budou mluvit,“ představuje si šéfredaktor.

Novinky mají přijít též v dopravním zpravodajství Zelené vlny či ve zprávách o počasí, v tomto ale Pokorný zatím nebyl konkrétní. „Brzy se posluchači od nás dočkají častějších informací ze spotřebitelských témat všeho druhu,“ doplnil.

Změnit se má také zvukový obal stanice, tedy znělky: „Předpokládáme, že od Nového roku nasadíme inovovanou znělkovou grafiku, hlavní znělky, jingly a podobně a přijdeme i s novými claimy. To proto, že chceme mít Radiožurnál nejenom rychlý, pestrý, důvěryhodný, ale i hezký.“

A pokračuje též proměna playlistu – výběru a nasazování hudby. „Hudební složku bereme vážně. Obecně – playlist víc reflektuje složení publika. O něco víc ve prospěch mužů. Ti ve skladbě posluchačů mírně převažují. Ale jsem v debatách o hudbě navenek dlouhodobě opatrný. Ten diskusní kvas se odehrává uvnitř Radiožurnálu,“ přiblížil na dotaz Médiáře Pokorný. Hudební složka se podle něj mění průběžně: „Postupně. Rádio není náměstí pro revoluci. I ten nejzarputilejší odpůrce hudebního formátu Radiožurnálu musí uznat, že se výběr hudby proměnil.“

Aktuální změna se podle Pokorného neobejde bez personálních přesunů, nebudou prý ale převratné: „Už jsem říkal, že jsme doplnili tým editorů o další zkušené novináře. Průběžně hledáme i šikovné reportéry a zpravodajské moderátory. Ale žádný ‘přestup roku’ se zatím nerýsuje.“

odkaz  http://www.mediar.cz/cesky-rozhlas-chysta-novy-radiozurnal-ma-to-byt-proudove-vysilani-s-hudbou-vic-pro-muze/