Dojmy z listopadového setkání Klubu přátel Šestky

11. 11. 2012 napsal Tomáš Němec

    V sobotu 10. listopadu  jsem měl možnost zúčastnit se setkání Klubu přátel Šestky, to jest posluchačů stanice Český rozhlas 6.  Pozval mě pan David  Klíma, koordinátor Klubu. Já sám nejsem členem tohoto klubu, i když zmíněnou stanici poslouchám velmi často. Pan Klíma mě však pozval spíše jako  zájemce o činnost celého Českého rozhlasu, jehož aktivita se projevuje také správou a editací tohoto blogu.

   Nechci tady podávat kompletní informaci o průběhu  sobotního setkání, spíš se podělit o několik dojmů a asociací.  Klub přátel Šestky se liší od jiných posluchačských seskupení tím, že má konkrétní členskou základnu a úzkou skupinku dobrovolníků z různých míst republiky, kteří častěji komunikují mezi sebou a zároveň schraňují náměty a názory, které případně předávají redaktorům stanice Český rozhlas 6.

        Celé setkání se neslo ve znamení nejistoty, jaký bude osud jednotlivých pořadů stanice po jejím sloučení s dosud internetovou a digitální vědeckopopulární stanicí Český rozhlas Leonardo, případně se stanicí Český rozhlas  Rádio Česko, která v současné době ještě vysílá v síti BBC.  Posluchači jsou už  totiž poučeni změnami, které v minulosti dávnější i nedávné ovlivnily stanice  Radiožurnál a Praha a které vedly ke zhoršení programu. Každý z přítomných přinesl nějaký námět, na který chtěl znát odpověď od pracovníků rozhlasu. Diskutovalo se také o právě proběhlé anketě „Moderátor roku“, která podle přítomných nebyla hodna Českého rozhlasu a odporovala i některým bodům kodexu Českého rozhlasu. V tomto smyslu byl sestaven dopis Radě Českého rozhlasu, který jsem podepsal i já.

   Na druhou polovinu přišli i redaktoři stanice Daniel Raus, Terezie Jirásková, Libor Dvořák , Ivan Štern a Jan Rejžek, aby diskutovali o právě probíhajících změnách. Nejpodrobněji analyzoval celou situaci první šéfredaktor ČRo6 Ivan Štern.  Pohovořil  i o celém uplynulém desetiletí od založení stanice po zrušení českého vysílání Svobodné Evropy.  Připomněl, že tehdy se také vyskytly protesty a nespokojenost s ukončením vysílání Svobodné Evropy, ale že posluchači si pak zvykli na stanici ČRo6.

   Členové Klubu přátel Šestky argumentovali tím, že po direktivních změnách na stanici Praha došlo k výraznému snížení kvality vysílání a zvýšení plytkosti pořadů.  Rozhlasoví redaktoři však nedokázali dát konkrétnější informace o pořadech na chystané stanici mluveného slova Český rozhlas Plus.  Bylo patrné, že zatím ještě o ničem nerozhodují. Líbil se mi dotaz jedné paní,  zda pan Peter Duhan, nynější generální ředitel, ale také bývalý šéfredaktor ČRo6 „nezblbnul“ a nekope proti zájmům  proti své „mateřské“ stanice. Na to se jí ovšem nemohlo ze strany rozhlasových pracovníků dostat kladné odpovědi. Naopak, ti se snažili  pana Duhana bránit prostřednictvím ne zcela jasných informací, které sami měli k dispozici.  Šéfredaktor Daniel Raus se snažil vysvětlit změny, které nastanou  činností programových center .

   Myslím, že členům Klubu přátel Šestky to mnoho neřeklo, protože těžko mohou být podrobněji zasvěceni do chodu Českého rozhlasu.  Stále zůstává nepochopeno sloučení ČRo 6  a ČRo Leonardo, kteréžto stanice mají zcela odlišnou programovou náplň. Daniel Raus ujišťoval, že sloučení těchto programových náplní je reálné.  Ivan Štern vysvětloval, že změny  se budou dít za pochodu a že to ani jinak nejde. Posluchačům nebylo jasné, jak se to  všechno vměstná do času, který bude jen o dvě hodiny delší než současné vysílání ČRo6.  Štern poukázal na to, že v současné době je řada pořadů ČRo6 i Leonarda založena pouze na tom, že si redaktor sedne do studia s hosty a naplní určený čas mluvením, protože na hlubší zpracování materiálu není čas. Poukázal na to, že ke zvýšení informační úrovně pořadů by bylo dobré, kdyby se s natočenými materiály dalo pracovat jako se surovinou, ze které se vytvoří analytický pořad. Členové Klubu přátel Šestky se úplně  neshodli na účelnosti kontaktních pořadů, tj. aby posluchači měli možnost telefonicky vstupovat do vysílání. Někteří chtěli, aby tato možnost byla rozšířena, jiní poukazovali na to, že v současnosti volají do pořadů často lidé, kteří nemají k tématu co říci a pořad rozmělňují. Proti takovému rozmělňování však byli jak posluchači, tak redaktoři. Ivan Štern uvedl příklad jedné německé stanice, která dokáže i do filozofické debaty vhodně zapojit posluchače tím, že hovory probíhají na účet volaného, tedy na účet stanice a režisér pořadu může před vstupem posluchače do vysílání vyzpovídat a do debaty vpustit jen ty, kteří umějí mluvit k tématu.

   Přes vcelku otevřenou diskusi mi setkání s redaktory ČRo6 připadlo poměrně rozpačité. Patrně se instrukce „zeshora“, tedy od rozhlasového ředitele a jeho náměstků průběžně mění, takže se vlastní vysílání začne připravovat až na poslední chvíli a pan ředitel Duhan bude sdělovat Radě Českého rozhlasu, že si vysílání časem „sedne“, tak jako to udělal při změně stanice Praha na stanici Dvojka. Princip změn na stanici Dvojka spočíval v tom,  že program stanice Praha byl postaven na hlavu a čekalo se, co to udělá s posluchači. Vedení stanice pak vyhodnocovalo e-mailové i internetové reakce a nyní se pozvolna vrací k původnímu způsobu vysílání. Tím nemyslím, jen rozhlasové formáty, ale hlavně používání spisovné češtiny tzv. moderátory (dříve redaktory) a výběr  hudby.  Co dnes stanici Dvojka chybí, jsou vědeckotechnické pořady, které byly na stanici Praha před vznikem Leonarda.  Vznikem internetových (později digitálních) stanic  Leonardo,  Radio Wave, D-Dur, ČRo Jazz a Junior, byly obsahově ochuzeny dosud analogové stanice. Pamatuji, když pan Miroslav Bobek zakládal Leonardo a internetovou sekci Českého rozhlasu ČRo Online, měl to být předstupeň k úplné digitalizaci stanic Českého rozhlasu a obecně rozhlasových stanic. Soukromé rozhlasové stanice  však  zájem o digitalizaci neprojevily, ani vysílací podmínky nejsou ještě zdaleka pro přechod na digitalizaci připraveny a tak i Český rozhlas zpomalil.  Bohužel současné polovičaté řešení vedlo ke snížení obsahové pestrosti stanic Českého rozhlasu.

Závěrem mohu napsat, že to, jak bude vypadat stanice mluveného slova, bude možná překvapením nejen pro posluchače, ale i pro pracovníky této stanice. Otázkou je, zda to nebude překvapení nepříjemné.

-----------------------------------------

Pod čarou:

Klub přátel Šestky má svůj web, na který se dostanete kliknutím na zvýrazněnou první část této věty. Tam si jistě jeho členové vymění své názory. Pokud by však někdo z nich chtěl svůj příspěvek umístit současně i na tomto blogu, bude vítán, A to případně včetně informativní fotografie z tohoto setkání.  Každé umístění bude mít jistě své čtenáře.Samostatné příspěvky můžete zaslat na e-mailovou adresu nerustestanicipraha@seznam.cz

Dodatek 18. 11. 2012:
Na webu Českého rozhlasu najdete článek členů KPŠ Libora Pátého a Davida Klímxy o tomto setkání nazvaný  Setkání Klubu přátel Šestky v listopadu 2012. Článek je doplněn fotografiemi.