Český rozhlas oslavil devadesátileté výročí, jeho generální
ředitel Peter Duhan nahlas přemýšlel o tom, jak bude vypadat, až bude mít
stovku.
"Trošičku jinak," prohlásil a upřesnil to: "Bude
podstatně více pracovat s novými médii, protože to je obrovská výzva pro každý
rozhlas. Éra masových médií postupně končí a skutečně nastupuje éra sociálních
médií." Jsem poslední, kdo by zpochybňoval význam sociálních médií. Jsou velkým
obohacením novinářské práce. Nastartovala jiný druh komunikace s publikem či
čtenáři.
Ale co to znamená, když šéf veřejnoprávní instituce
mluví o éře sociálních médií? Bude rádio "vysílat" na Facebooku či Twitteru?
Osobně považuji Duhanem proklamované "souznění" a "obsáhnutí" sociálních sítí za
nešťastný omyl.
Český rozhlas pomohl Facebooku v Česku k jeho vysoké
oblibě. Nikde na světě jsem z rádia neslyšel tak často "diskutujte s námi na
Facebooku", "najdete nás na Facebooku" atd. Ve vysílání Českého rozhlasu nebo
České televize málem nesmíte říci slovo "googlovat", protože by to byla nevhodná
propagace soukromé firmy, ale každou půlhodinu vás některý z moderátorů pošle na
Facebook. Neměli bychom spíše sedět na zadku a poslouchat ten jejich
rozhlas?
Prožíváme největší revoluci v médiích od dob
Gutenberga, o tom není pochyb. Komerčním mediálním institucím docházejí dech i
peníze. Nedaří se jim přijít s novými udržitelnými obchodními modely. V
některých zemích, třeba USA, začíná pomalu fungovat zpoplatnění on-line obsahu.
Ale právě existence silných a úspěšných veřejnoprávních médií to v zemích jako
Česko či Británie nesmírně komplikuje.
Český rozhlas a Česká televize se nemají se sociálními
médii snažit "souznít", ale existovat pyšně a důstojně vedle nich. Diskutovat se
čtenáři v éteru, ne na facebookových stránkách. Ctít tradiční žánry. Komerční
média tyto pozice vyklízejí, protože tam nejsou peníze. Veřejnoprávní média si
platíme právě proto, aby je udržela.
Pan Čermák má pravdu, poslední dva roky je řada pořadů Českého rozhlasu vysílána tím způsobem, že v pořadu je jen něco, tedy pořad má sice začátek, ale nemá konec a v pořadu se dozvíte že více pořadů "najdete na našich internetových stránkách". Čili pokus se něco chcete dozvědět, pořád musíte koukat na internet. Je jasné, že rozhlasový čas na rozdíl od internetového prostoru není nafukovací, ale ze zvukového pořadu se tak stává jen jakýsi doplněk k psanému a obrázkovému textu na internetu. Možná, že si tím Český rozhlas pod sebou podřezává větev.
OdpovědětVymazatSouhlasím s Vámi. Kromě toho rozhlas pomíjí své staré posluchače, kterým Facebook (a další) nic neříká. Na ty se, s prominutím, vykašlal.
VymazatNaprosto s Vámi souhlasím.Dnešní média jsou určena zřejmě jenom pro mladou generaci a vysílání by mělo být více generační přece a nejenom pro určitou skupinu posluchačů.Ale co chtět od lidí,kteří mají ve třiceti vedoucí funkce,či ještě mladší,kteří přímo moderují rozhlasové stanice..Já často u toho vysílání doslova rostu a nejvíce tehdy,když něco melou o nikdy neexistujícím komunismu,totalitě a dalších perly z minulosti.Také nevím,proč jsou veškeré informace,či dokumenty z doby ČSSR před rokem 1989 v trezoru.Asi nám chtějí vnutit tu myšlenku,že jsme v té době asi snd ani nežili!!.Eda
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazat