30.04.2012 napsala Jana Perglerová v deníku Právo
ROZHOVOR S GENERÁLNÍM
ŘEDITELEM ČESKÉHO ROZHLASU PETREM DUHANEM
* Jsem pravidelná posluchačka Radiožurnálu ráno mezi šestou až osmou hodinou. Vadí vám, tak jako mně, když moderátor řekne špatně čas, splete se třeba o hodinu, neopraví se hned ani po písničce a pokračuje ve své řeči dál, jako by se nic nestalo?
Vadí mi to přinejmenším stejně jako vám a dalším posluchačům. Každý se může někdy splést a stane se to i moderátorovi Radiožurnálu. Samozřejmě že si přeji, aby projev našich moderátorů byl fakticky bezchybný. Ale ještě více mě zajímá, zda je obsahově pestrý, dostatečně kultivovaný a přitom třeba i zábavný. Víte, když Jan Pokorný dokáže v ranním interview rozesmát předního ústavního činitele a přitom se bavit o vážné vládní situaci a ještě v souvislostech, mám z toho velmi dobrý pocit.
* Zábavný moderátor je určitě vítaný, ale posluchač Českého rozhlasu si více všimne, jak moderátor vyslovuje, jak se pere s některými výrazy a pak použije nespisovný. Občas se moderátoři přeřeknou, někdy kouzelně, většinou úsměvně. Ale neměly by přebrepty znít často, co myslíte?
Moderátor v rozhlase má v tomto těžší úlohu než jeho kolega před televizní kamerou. Navíc Českému rozhlasu se pro jeho společenskou úlohu odpustí mnohem méně než soukromým rádiím. A já to přijímám. Český rozhlas má za cíl kultivovat český jazyk a udržovat jeho spisovnost, má být vzorem. Pokud ale posloucháte ranní proud na Radiožurnálu, na Dvojce nebo třeba i na Radiu Wave a porovnáte kvalitu moderátorů s ostatními rádii, vyjde vám v tomto směru Český rozhlas jednoznačně nejlépe.
* Ranní proud je u většiny posluchačů spojený s příjemnou hudbou. Podle mě se ale hudba na Radiožurnálu, hovořím stále o ranním vysílání, nezlepšila. Pořád slyšíme do omrzení Madonnu, skupinu ABBA, z našich třeba Chinaski. Nic proti nim, jsou výborní, ale co kdybyste ráno pustili například Šrouby a matice? Nebo Every 2nd End? Řeknete mi, že takové písničky si mám jít poslouchat na Radio Wave?
Hudba na Radiožurnálu je dlouho, vlastně neustále, diskutované téma. Na hudbu Radiožurnálu zaznívá soustavná kritika, ale všimněte si, že nikdo nejde po faktech. Pokud máme snahu vysvětlit hudebním kritikům, novinářům, ale i veřejnosti, jak se tvoří hudební dramaturgie a proč se hrají ty které písničky, nikdo už argumentům nenaslouchá. A my jsme připraveni své kroky vysvětlit. Ne zarytě a za každou cenu bránit, ale opravdu vysvětlit.
* Prosím, tady máte prostor svou hudební dramaturgii vysvětlit.
Radiožurnál poslouchají silné skupiny posluchačů od třiceti do šedesáti let. A pro tuto opravdu širokou skupinu má stanice sestavený hudební program a strategii. Nabízíme písně od sedmdesátých let až po současnost, včetně vámi tázané Šrouby a matice, která je mimochodem v playlistu již od listopadu 2011. I přesto, že lidé poslouchají Radiožurnál hlavně kvůli zprávám a reportážím, nabízí tato stanice i aktuální novinky, které můžete slyšet každou hodinu v jejím vysílání. Jen pro představu, jsou to dnes už hity, jako Nina od Tomáše Kluse, Set Fire To The Rain od Adele, New Age od Marlon Roudette. Z aktuálních novinek pak Bruno Mars s písní Count Of Me, Charlie Straight a jejich Coco nebo od Fun skladba We Are Young a jiné. Prosím, otiskněte to, ať si to naši kritici konečně přečtou.
* Otiskneme, ale nemohu vám zaručit, že si to kritici přečtou.
Mohu k hudbě ještě něco dodat? Všechny písničky, které Radiožurnál hraje, jsou vybrané posluchači v hudebních testech. Musíme ale najít správný mix i se staršími hity, proto slyšíte Madonnu, ABBU, Chinaski. A ještě k tomu musím dodat, že stále pracujeme na tom, jak hudební dramaturgii dále obohatit a zlepšit.
* Ještě z jiného hudebního proudu. Dřívější šéfka zpravodajských stanic Hana Hikelová tvrdila, že Karel Gott a Helena Vondráčková se hrají na jiných stanicích Českého rozhlasu, ale posluchači Radiožurnálu je podle průzkumů prý nechtějí slyšet. Hikelová odešla, situace se nezměnila. Co máte proti Gottovi, že ho Radiožurnál stále nehraje? A hrát nebude?
V lednu 2008 došlo k celkové změně formátu Radiožurnálu, jak programového, tak hudebního. Tato změna měla mimo jiné za úkol posílit posluchače ve věkové skupině nad třicet let. Výsledky průzkumu prokázaly, že Karel Gott není žádaným umělcem pro tuto cílovou skupinu. Dnes, po čtyřech letech, má Radiožurnál nejsilnější věkovou skupinu právě nad třicet let. Písničky Karla Gotta hrají další naše stanice, dokonce na Dvojce má Karel Gott svůj pořad.
* Snad jste k hudbě řekl vše. Jak vycházíte s podřízenými? Stále platí, co jste prohlásil při volbě generálního ředitele, že budete hledat konsenzus, protože autoritářský manažer většinou prohrává?
Ano, platí. Preferuji hledání konsenzu a moji kolegové mi to jistě potvrdí. Na věci mám svůj pohled a názor. Zejména na stanicích a jejich programu, tedy na tom zásadním, co Český rozhlas veřejnosti nabízí, mi maximálně záleží a i zde vedu s kolegy otevřenou debatu a dokážu přijmout jejich odlišný názor, pokud mě přesvědčí svými argumenty. Ovšem i demokracie má své hranice a každý si musí uvědomit, že je to generální ředitel, kdo nese plnou odpovědnost za činnost Českého rozhlasu.
* Jste již přes půl roku stálým generálním ředitelem významné veřejnoprávní instituce. Jak se vám daří plnit priority vašeho projektu, díky kterým jste byl zvolen? S čím jste nejdále?
Hned po svém zvolení jsem zahájil přeměnu Českého rozhlasu podle své vize, kterou jsem představil v kandidátském projektu. První kroky se týkaly vnitřních organizačních změn. Za první tři měsíce jsme změnili základní vnitřní strukturu rozhlasu, jmenoval jsem první dva své náměstky, změnil se Statut Českého rozhlasu. Ještě do konce roku jsem obsadil pozici personálního ředitele, klíčovou funkci pro práci se zaměstnanci. Taktéž do konce roku jsme v top managementu připravili základní koncepci změn, které chci do roku 2014 realizovat. Dnem 1. března se stal programovým náměstkem Jan Menger a od 1. května bude mít rozhlas kompletní management. V sekci programu a vysílání vzniknou tři připravovaná centra, a sice Centrum vysílání, Centrum zpravodajství a Centrum výroby a v jejich čele stanou tři ředitelé. Je za tím kus práce a já z toho mám radost, že se Český rozhlas mění! Změny, které pocítí naši posluchač, přijdou vzápětí. První část chceme stihnout do konce roku, další v průběhu roku příštího.
* Asi nejvíc vášní vzbudil záměr, že Radiožurnál se promění v plnoformátovou stanici posluchačů mladšího a středního věku, zhruba od 20 do 40 let, s posíleným a hlavně jiným hudebním obsahem než teď. Jak příprava omlazené stanice nyní, v dubnu 2012, vypadá?
Omlazení Radiožurnálu bude přicházet postupně. Je to naše nejposlouchanější stanice a určitě nechceme, aby ztratila své dosud věrné posluchače z řad starších ročníků. Zpravodajství a publicistiku dělá Radiožurnál nejlépe a posluchači si ho za to chválí. Zaměříme se proto spíše na hudební složku, o které jsem se už zmiňoval. Tam vidím potenciál, jak ještě navýšit auditorium o generaci dnešních třicátníků, ale i o mladší skupinu.
* Posluchačům středního a zralejšího věku, zhruba od 40 do 60 let, má být určen národní okruh Praha, dnes ČRo 2, spojený s regionálními studii. Co je v přípravě nového?
Pokud jde o národní okruh, tady budu strohý. Jeho koncepci připravíme do konce letošního roku a změna nastane nejdříve počátkem roku následujícího, tedy v roce 2014. Vysílání Dvojky a regionálních stanic tak letos určitě nedozná žádných větších změn.
* Prioritou má být váš záměr stanice mluveného slova a pak okruh pro náročnější posluchače, něco jako francouzská umělecká Arte, a u nás nynější ČRo 3 Vltava. Nynější Radio Česko tedy mezi vaše priority nepatří?
Spuštění nové zpravodajsko-publicistické stanice, která bude bez hudby, tzv. stanice mluveného slova, je opravdu momentální prioritou. Stanice vznikne integrací tří dosavadních stanic – Rádia Česko, ČRo 6 a Leonarda. Formát stanice ještě ladíme. Spustit ji plánujeme do konce letošního roku. Rádio Česko bude podstatným pilířem nové stanice, posluchači o tuto stanici nepřijdou. Naopak, budou moci zprávy, komentáře, magazíny a diskuse naladit po celý den.
* Hodláte měnit stanici Vltava?
Stanice Vltava je už nyní velmi dobře vyprofilovaná, zde není důvod pro velké změny. Rádi bychom však stanici vtělili větší dynamiku a mladší tvář. Musíme pracovat s novými formáty. Kratšími a zajímavějšími, především v průběhu dne. Po prázdninách například zařadíme pravidelnou lahůdku – takzvané minutové hry.
* Co si mám pod tím představit?
Nechte se překvapit. Včas budeme veřejnost informovat.
* Jak se budou do budoucna vyvíjet internetové stanice?
Myslíte asi speciální stanice, které nevysíláme na FM frekvencích, ale také na internetu, v televizi, přes satelit nebo dokonce v DAB. Tyto stanice mají v nabídce veřejnoprávního rozhlasu rozhodně své místo, jako všude jinde v Evropě. A to se nedívám jen směrem na západ. Musíme ale zvažovat jejich účelnost. Jak neustále a správně opakuje můj programový náměstek Jan Manger, jednoznačně budeme preferovat kvalitu před kvantitou. Zůstává stanice D-dur a Radio Wave. O osudu Leonarda a Rádia Česko jsem hovořil. Čistě internetové projekty Český rozhlas Jazz a Wave Party mají podle mého názoru smysl, stejně tak jako úvaha o dětské internetové stanici.
* Nedá mi to, než se zeptat na mnohokrát některými kritiky, možná i bývalými členy Rady Českého rozhlasu zatracované Radio Wave? Počítáte s ním?
Kolikrát mám pocit, že lidé hovořící o Radiu Wave ho snad ani neslyšeli. Zkuste si někdy pustit jeho ranní vysílání. Možná budete překvapena. Velmi přijatelná hudba i pro mě samého a k tomu mladé hlasy, které vás zvou na výstavy, do kina, představují nové knihy. Publicistické pořady o současných problémech mladých jsou na velmi vysoké úrovni. Od dubna má Wave navíc nové pořady a novou zvukovou grafiku. Bohužel fakt, že stanice nevysílá na FM, je velkým hendikepem. Je to škoda, mladí lidé by si to zasloužili. Jedním z hlavních cílů změn je i posílení pozice Českého rozhlasu na trhu, optimálně na 25 procent. Bez stanice pro mladé to nedokážeme.
* A co dětská stanice, kterou připravujete pro digitální internetové spuštění v září 2012? Máte už jasno, kdo ji povede? Nekopírujete záměr generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, který měl tentýž cíl, ale televizní a s jiným termínem?
Nová dětská stanice a nový dětský web je cíl, který jsem si taktéž předsevzal. Pro děti vysílají všechna veřejnoprávní rádia a televize v Evropě a vědí proč. Odmalička si vychovávají své posluchače a diváky, ale především, přinášejí kvalitní vzdělávací i výchovný obsah. Je logické, že Česká televize a Český rozhlas nechtějí zůstat pozadu. Jde přece i o kultivaci naší nejmladší generace. Formát dětské stanice a dětský web začne připravovat nově vznikající tvůrčí skupina pro děti a mládež, momentálně finišuje výběrové řízení na jejího šéfa. Byl bych rád, kdyby se nám vše podařilo ještě letos.
* Oblíbeným zaklínadlem všech manažerů jsou dvě slova – šetření a restrukturalizace. Jak postupuje jedno i druhé u vás v rozhlase? Slíbil jste například, že postupně snížíte počet zaměstnanců z 1500 na 1100. Jak jste s propouštěním daleko?
Český rozhlas šetří. Svědčí o tom i o více než šedesát miliónů vyšší zisk za loňský rok, než předpokládal schválený rozpočet. Musíme hledat úspory, pracovat efektivněji, pečlivě hlídat vydané prostředky. Náklady se zvyšují a příjem rozhlasu zůstává na prakticky stejné úrovni. Stejné a zároveň relativně stabilní, i když je hlavně na nás, abychom dbali i na výnosovou stránku rozpočtu. V tomto jsme již také podnikli určité kroky. Snížení počtu pracovníků je další z nutných opatření, které nás čeká. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Navíc bych pro zaměstnance rozhlasu chtěl vytvořit velmi slušné pracovní podmínky a ty, chtě nechtě, začínají dobrým ohodnocením. Při redukci počtu pracovníků budeme moci zaměstnance lépe zaplatit. I zde platí zákon přímé úměry.
* Český rozhlas má, pokud vím, také mnoho externistů. Budete snižovat stavy i u nich?
Snížení počtu pracovníků v rozhlase o 15 až 20 procent se bude týkat jak zaměstnanců, tak zejména externích spolupracovníků. A těch není málo, jak jste sama podotkla. Vše bude probíhat postupně v průběhu následujících tří let v souladu s realizací plánovaných změn.
* Už je definitivně u konce rekonstrukce historické budovy na Vinohradské třídě? Kolik stála peněz? Vedete v souvislosti se stavbou ještě nějaké spory s dodavateli?
Přestože se mi ještě za prozatímního mandátu podařilo obnovit a poté i dokončit stavební práce na rekonstrukci naší historické budovy, ještě není vše u konce. Problémy se vzduchotechnikou oddálily dokončení největšího Studia 1. Pevně věřím, že do konce roku se jednička dokončí. Stavební práce celkem stály přes 660 miliónů korun. Samozřejmě že vedeme spory s dodavateli, jsou však věcné, a proto řešitelné.
* Jak vycházíte se členy Rady Českého rozhlasu, která je vaším kontrolním orgánem, pokud jde o hospodaření Českého rozhlasu?
Rada má přece jen více pravomocí, než jen kontrolovat hospodaření. Její složení se v průběhu času mění, a tak se i vztah generálního ředitele mění. Za sebe mohu prohlásit, že s většinou členů Rady vycházím aktuálně velmi dobře a po čtvrtečním zvolení pana Tomáše Ratiborského předsedou Rady věřím, že tento stav bude oboustranný a bude se nadále pozitivně rozvíjet.
***
Po prázdninách zařadíme pravidelnou lahůdku – takzvané minutové hry
Český rozhlas má za cíl kultivovat český jazyk a udržovat jeho spisovnost, má být vzorem
* Jsem pravidelná posluchačka Radiožurnálu ráno mezi šestou až osmou hodinou. Vadí vám, tak jako mně, když moderátor řekne špatně čas, splete se třeba o hodinu, neopraví se hned ani po písničce a pokračuje ve své řeči dál, jako by se nic nestalo?
Vadí mi to přinejmenším stejně jako vám a dalším posluchačům. Každý se může někdy splést a stane se to i moderátorovi Radiožurnálu. Samozřejmě že si přeji, aby projev našich moderátorů byl fakticky bezchybný. Ale ještě více mě zajímá, zda je obsahově pestrý, dostatečně kultivovaný a přitom třeba i zábavný. Víte, když Jan Pokorný dokáže v ranním interview rozesmát předního ústavního činitele a přitom se bavit o vážné vládní situaci a ještě v souvislostech, mám z toho velmi dobrý pocit.
* Zábavný moderátor je určitě vítaný, ale posluchač Českého rozhlasu si více všimne, jak moderátor vyslovuje, jak se pere s některými výrazy a pak použije nespisovný. Občas se moderátoři přeřeknou, někdy kouzelně, většinou úsměvně. Ale neměly by přebrepty znít často, co myslíte?
Moderátor v rozhlase má v tomto těžší úlohu než jeho kolega před televizní kamerou. Navíc Českému rozhlasu se pro jeho společenskou úlohu odpustí mnohem méně než soukromým rádiím. A já to přijímám. Český rozhlas má za cíl kultivovat český jazyk a udržovat jeho spisovnost, má být vzorem. Pokud ale posloucháte ranní proud na Radiožurnálu, na Dvojce nebo třeba i na Radiu Wave a porovnáte kvalitu moderátorů s ostatními rádii, vyjde vám v tomto směru Český rozhlas jednoznačně nejlépe.
* Ranní proud je u většiny posluchačů spojený s příjemnou hudbou. Podle mě se ale hudba na Radiožurnálu, hovořím stále o ranním vysílání, nezlepšila. Pořád slyšíme do omrzení Madonnu, skupinu ABBA, z našich třeba Chinaski. Nic proti nim, jsou výborní, ale co kdybyste ráno pustili například Šrouby a matice? Nebo Every 2nd End? Řeknete mi, že takové písničky si mám jít poslouchat na Radio Wave?
Hudba na Radiožurnálu je dlouho, vlastně neustále, diskutované téma. Na hudbu Radiožurnálu zaznívá soustavná kritika, ale všimněte si, že nikdo nejde po faktech. Pokud máme snahu vysvětlit hudebním kritikům, novinářům, ale i veřejnosti, jak se tvoří hudební dramaturgie a proč se hrají ty které písničky, nikdo už argumentům nenaslouchá. A my jsme připraveni své kroky vysvětlit. Ne zarytě a za každou cenu bránit, ale opravdu vysvětlit.
* Prosím, tady máte prostor svou hudební dramaturgii vysvětlit.
Radiožurnál poslouchají silné skupiny posluchačů od třiceti do šedesáti let. A pro tuto opravdu širokou skupinu má stanice sestavený hudební program a strategii. Nabízíme písně od sedmdesátých let až po současnost, včetně vámi tázané Šrouby a matice, která je mimochodem v playlistu již od listopadu 2011. I přesto, že lidé poslouchají Radiožurnál hlavně kvůli zprávám a reportážím, nabízí tato stanice i aktuální novinky, které můžete slyšet každou hodinu v jejím vysílání. Jen pro představu, jsou to dnes už hity, jako Nina od Tomáše Kluse, Set Fire To The Rain od Adele, New Age od Marlon Roudette. Z aktuálních novinek pak Bruno Mars s písní Count Of Me, Charlie Straight a jejich Coco nebo od Fun skladba We Are Young a jiné. Prosím, otiskněte to, ať si to naši kritici konečně přečtou.
* Otiskneme, ale nemohu vám zaručit, že si to kritici přečtou.
Mohu k hudbě ještě něco dodat? Všechny písničky, které Radiožurnál hraje, jsou vybrané posluchači v hudebních testech. Musíme ale najít správný mix i se staršími hity, proto slyšíte Madonnu, ABBU, Chinaski. A ještě k tomu musím dodat, že stále pracujeme na tom, jak hudební dramaturgii dále obohatit a zlepšit.
* Ještě z jiného hudebního proudu. Dřívější šéfka zpravodajských stanic Hana Hikelová tvrdila, že Karel Gott a Helena Vondráčková se hrají na jiných stanicích Českého rozhlasu, ale posluchači Radiožurnálu je podle průzkumů prý nechtějí slyšet. Hikelová odešla, situace se nezměnila. Co máte proti Gottovi, že ho Radiožurnál stále nehraje? A hrát nebude?
V lednu 2008 došlo k celkové změně formátu Radiožurnálu, jak programového, tak hudebního. Tato změna měla mimo jiné za úkol posílit posluchače ve věkové skupině nad třicet let. Výsledky průzkumu prokázaly, že Karel Gott není žádaným umělcem pro tuto cílovou skupinu. Dnes, po čtyřech letech, má Radiožurnál nejsilnější věkovou skupinu právě nad třicet let. Písničky Karla Gotta hrají další naše stanice, dokonce na Dvojce má Karel Gott svůj pořad.
* Snad jste k hudbě řekl vše. Jak vycházíte s podřízenými? Stále platí, co jste prohlásil při volbě generálního ředitele, že budete hledat konsenzus, protože autoritářský manažer většinou prohrává?
Ano, platí. Preferuji hledání konsenzu a moji kolegové mi to jistě potvrdí. Na věci mám svůj pohled a názor. Zejména na stanicích a jejich programu, tedy na tom zásadním, co Český rozhlas veřejnosti nabízí, mi maximálně záleží a i zde vedu s kolegy otevřenou debatu a dokážu přijmout jejich odlišný názor, pokud mě přesvědčí svými argumenty. Ovšem i demokracie má své hranice a každý si musí uvědomit, že je to generální ředitel, kdo nese plnou odpovědnost za činnost Českého rozhlasu.
* Jste již přes půl roku stálým generálním ředitelem významné veřejnoprávní instituce. Jak se vám daří plnit priority vašeho projektu, díky kterým jste byl zvolen? S čím jste nejdále?
Hned po svém zvolení jsem zahájil přeměnu Českého rozhlasu podle své vize, kterou jsem představil v kandidátském projektu. První kroky se týkaly vnitřních organizačních změn. Za první tři měsíce jsme změnili základní vnitřní strukturu rozhlasu, jmenoval jsem první dva své náměstky, změnil se Statut Českého rozhlasu. Ještě do konce roku jsem obsadil pozici personálního ředitele, klíčovou funkci pro práci se zaměstnanci. Taktéž do konce roku jsme v top managementu připravili základní koncepci změn, které chci do roku 2014 realizovat. Dnem 1. března se stal programovým náměstkem Jan Menger a od 1. května bude mít rozhlas kompletní management. V sekci programu a vysílání vzniknou tři připravovaná centra, a sice Centrum vysílání, Centrum zpravodajství a Centrum výroby a v jejich čele stanou tři ředitelé. Je za tím kus práce a já z toho mám radost, že se Český rozhlas mění! Změny, které pocítí naši posluchač, přijdou vzápětí. První část chceme stihnout do konce roku, další v průběhu roku příštího.
* Asi nejvíc vášní vzbudil záměr, že Radiožurnál se promění v plnoformátovou stanici posluchačů mladšího a středního věku, zhruba od 20 do 40 let, s posíleným a hlavně jiným hudebním obsahem než teď. Jak příprava omlazené stanice nyní, v dubnu 2012, vypadá?
Omlazení Radiožurnálu bude přicházet postupně. Je to naše nejposlouchanější stanice a určitě nechceme, aby ztratila své dosud věrné posluchače z řad starších ročníků. Zpravodajství a publicistiku dělá Radiožurnál nejlépe a posluchači si ho za to chválí. Zaměříme se proto spíše na hudební složku, o které jsem se už zmiňoval. Tam vidím potenciál, jak ještě navýšit auditorium o generaci dnešních třicátníků, ale i o mladší skupinu.
* Posluchačům středního a zralejšího věku, zhruba od 40 do 60 let, má být určen národní okruh Praha, dnes ČRo 2, spojený s regionálními studii. Co je v přípravě nového?
Pokud jde o národní okruh, tady budu strohý. Jeho koncepci připravíme do konce letošního roku a změna nastane nejdříve počátkem roku následujícího, tedy v roce 2014. Vysílání Dvojky a regionálních stanic tak letos určitě nedozná žádných větších změn.
* Prioritou má být váš záměr stanice mluveného slova a pak okruh pro náročnější posluchače, něco jako francouzská umělecká Arte, a u nás nynější ČRo 3 Vltava. Nynější Radio Česko tedy mezi vaše priority nepatří?
Spuštění nové zpravodajsko-publicistické stanice, která bude bez hudby, tzv. stanice mluveného slova, je opravdu momentální prioritou. Stanice vznikne integrací tří dosavadních stanic – Rádia Česko, ČRo 6 a Leonarda. Formát stanice ještě ladíme. Spustit ji plánujeme do konce letošního roku. Rádio Česko bude podstatným pilířem nové stanice, posluchači o tuto stanici nepřijdou. Naopak, budou moci zprávy, komentáře, magazíny a diskuse naladit po celý den.
* Hodláte měnit stanici Vltava?
Stanice Vltava je už nyní velmi dobře vyprofilovaná, zde není důvod pro velké změny. Rádi bychom však stanici vtělili větší dynamiku a mladší tvář. Musíme pracovat s novými formáty. Kratšími a zajímavějšími, především v průběhu dne. Po prázdninách například zařadíme pravidelnou lahůdku – takzvané minutové hry.
* Co si mám pod tím představit?
Nechte se překvapit. Včas budeme veřejnost informovat.
* Jak se budou do budoucna vyvíjet internetové stanice?
Myslíte asi speciální stanice, které nevysíláme na FM frekvencích, ale také na internetu, v televizi, přes satelit nebo dokonce v DAB. Tyto stanice mají v nabídce veřejnoprávního rozhlasu rozhodně své místo, jako všude jinde v Evropě. A to se nedívám jen směrem na západ. Musíme ale zvažovat jejich účelnost. Jak neustále a správně opakuje můj programový náměstek Jan Manger, jednoznačně budeme preferovat kvalitu před kvantitou. Zůstává stanice D-dur a Radio Wave. O osudu Leonarda a Rádia Česko jsem hovořil. Čistě internetové projekty Český rozhlas Jazz a Wave Party mají podle mého názoru smysl, stejně tak jako úvaha o dětské internetové stanici.
* Nedá mi to, než se zeptat na mnohokrát některými kritiky, možná i bývalými členy Rady Českého rozhlasu zatracované Radio Wave? Počítáte s ním?
Kolikrát mám pocit, že lidé hovořící o Radiu Wave ho snad ani neslyšeli. Zkuste si někdy pustit jeho ranní vysílání. Možná budete překvapena. Velmi přijatelná hudba i pro mě samého a k tomu mladé hlasy, které vás zvou na výstavy, do kina, představují nové knihy. Publicistické pořady o současných problémech mladých jsou na velmi vysoké úrovni. Od dubna má Wave navíc nové pořady a novou zvukovou grafiku. Bohužel fakt, že stanice nevysílá na FM, je velkým hendikepem. Je to škoda, mladí lidé by si to zasloužili. Jedním z hlavních cílů změn je i posílení pozice Českého rozhlasu na trhu, optimálně na 25 procent. Bez stanice pro mladé to nedokážeme.
* A co dětská stanice, kterou připravujete pro digitální internetové spuštění v září 2012? Máte už jasno, kdo ji povede? Nekopírujete záměr generálního ředitele České televize Petra Dvořáka, který měl tentýž cíl, ale televizní a s jiným termínem?
Nová dětská stanice a nový dětský web je cíl, který jsem si taktéž předsevzal. Pro děti vysílají všechna veřejnoprávní rádia a televize v Evropě a vědí proč. Odmalička si vychovávají své posluchače a diváky, ale především, přinášejí kvalitní vzdělávací i výchovný obsah. Je logické, že Česká televize a Český rozhlas nechtějí zůstat pozadu. Jde přece i o kultivaci naší nejmladší generace. Formát dětské stanice a dětský web začne připravovat nově vznikající tvůrčí skupina pro děti a mládež, momentálně finišuje výběrové řízení na jejího šéfa. Byl bych rád, kdyby se nám vše podařilo ještě letos.
* Oblíbeným zaklínadlem všech manažerů jsou dvě slova – šetření a restrukturalizace. Jak postupuje jedno i druhé u vás v rozhlase? Slíbil jste například, že postupně snížíte počet zaměstnanců z 1500 na 1100. Jak jste s propouštěním daleko?
Český rozhlas šetří. Svědčí o tom i o více než šedesát miliónů vyšší zisk za loňský rok, než předpokládal schválený rozpočet. Musíme hledat úspory, pracovat efektivněji, pečlivě hlídat vydané prostředky. Náklady se zvyšují a příjem rozhlasu zůstává na prakticky stejné úrovni. Stejné a zároveň relativně stabilní, i když je hlavně na nás, abychom dbali i na výnosovou stránku rozpočtu. V tomto jsme již také podnikli určité kroky. Snížení počtu pracovníků je další z nutných opatření, které nás čeká. Současný stav je dlouhodobě neudržitelný. Navíc bych pro zaměstnance rozhlasu chtěl vytvořit velmi slušné pracovní podmínky a ty, chtě nechtě, začínají dobrým ohodnocením. Při redukci počtu pracovníků budeme moci zaměstnance lépe zaplatit. I zde platí zákon přímé úměry.
* Český rozhlas má, pokud vím, také mnoho externistů. Budete snižovat stavy i u nich?
Snížení počtu pracovníků v rozhlase o 15 až 20 procent se bude týkat jak zaměstnanců, tak zejména externích spolupracovníků. A těch není málo, jak jste sama podotkla. Vše bude probíhat postupně v průběhu následujících tří let v souladu s realizací plánovaných změn.
* Už je definitivně u konce rekonstrukce historické budovy na Vinohradské třídě? Kolik stála peněz? Vedete v souvislosti se stavbou ještě nějaké spory s dodavateli?
Přestože se mi ještě za prozatímního mandátu podařilo obnovit a poté i dokončit stavební práce na rekonstrukci naší historické budovy, ještě není vše u konce. Problémy se vzduchotechnikou oddálily dokončení největšího Studia 1. Pevně věřím, že do konce roku se jednička dokončí. Stavební práce celkem stály přes 660 miliónů korun. Samozřejmě že vedeme spory s dodavateli, jsou však věcné, a proto řešitelné.
* Jak vycházíte se členy Rady Českého rozhlasu, která je vaším kontrolním orgánem, pokud jde o hospodaření Českého rozhlasu?
Rada má přece jen více pravomocí, než jen kontrolovat hospodaření. Její složení se v průběhu času mění, a tak se i vztah generálního ředitele mění. Za sebe mohu prohlásit, že s většinou členů Rady vycházím aktuálně velmi dobře a po čtvrtečním zvolení pana Tomáše Ratiborského předsedou Rady věřím, že tento stav bude oboustranný a bude se nadále pozitivně rozvíjet.
***
Po prázdninách zařadíme pravidelnou lahůdku – takzvané minutové hry
Český rozhlas má za cíl kultivovat český jazyk a udržovat jeho spisovnost, má být vzorem
odkaz http://pravo.newtonit.cz/default.asp?cache=284710
---------------------------------------------------
Poznámka editora blogu: Připomeňme si slova Petra Duhana z 18. října 2011. Snad se již něco zlepšilo:
---------------------------------------------------
Poznámka editora blogu: Připomeňme si slova Petra Duhana z 18. října 2011. Snad se již něco zlepšilo:
Pusťte si, prosím, zvukový záznam kliknutím na obrázek:
Pan ředitel sice říká, že Český rozhlas má za cíl kultivovat český jazyk, udržovat jeho spisovnost a být vzorem. A jak vypadá praxe? Ouha, ouha. :-( Český rozhlas jde na ruku těm posluchačům, kterým je spisovná mluva spíše protivná, vsadil na podbízivost a průměrnost. O tom je ostatně celý projekt stanice Dvojka. Proto se stále obávám o osud stanice Český rozhlas 3 - Vltava. Možná namítnete, že "pan ředitel Duhan přece řekl...". Jenže pan ředitel už toho řekl, napsal a nasliboval tolik, že by to dalo na několik nových projektů a každý by byl jiný. Na slova tohoto pána prostě není spolehnutí. Rozhlas vede na komentátor, nikoli jako ředitel (viz. problém s hudební složkou na Radiožurnálu, který se přes stále opakované připomínky - mimo jiné i pana ředitele Duhana - stále výrazněji nemění).
OdpovědětVymazatCelkový dojem? Pan Duhan má na všechno odpověď, ze všeho dokáže vybruslit. Velmi pěkná je jeho připomínka o kultivaci češtiny, zvláště když on touto příliš nevládne. Vyděsila mne a i potěšila zmínka o stanici Vltava. Vyděsila mne proto, že i zde chystá dílčí reformy. Dobře víme, že na co sáhl, to ..... . Potěšilo mne, že mu stávající stav Vltavy celkem vyhovuje, nepřijde sem tedy jakýsi nový reformátor typu všemi oblíbeného Brouka Pytlíka Ostrého, který by z kdysi slušné stanice vytvořil zabijačkový guláš. Vyděsila mne jeho zmínka o zkracování pořadů, zejména o minutových hrách. To zase bude něco. Kvalitní pořad může být tříhodinový a neunaví, slabomyslnost vyčerpá již po minutě. Takže jediné, na co se já těším, že pan Duhan vše ještě jednou vše zváží a raději odejde na zasloužený odpočinek.
OdpovědětVymazatJediné co je jisté a čemu můžeme věřit je, že pan Duhan na zasloužený odpočinek určitě ještě nepůjde, bohužel pro nás. Kde jinde by měl tak jistý měsíční příjem, vždyť z důchodu se přece v této republice nedá žit.
OdpovědětVymazatMilá paní Ludmilo, škoda, že tady není možno označit příspěvek značkou "to se mi líbí" jako třeba na Facebooku. Vašemu komentáři bych dal určitě palec nahoru. Plat generálního ředitele Českého rozhlasu je určitě zajímavý přivýdělek k důchodu. :-)))
Vymazat