Kandidátské projekty očima posluchače

20. 12. 2015 napsal Tomáš Němec

   V těchto týdnech se připravuje volba dalšího generálního ředitele Českého rozhlasu. Podle zákona o Českém rozhlase z roku 1991 se vystřídali od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 čtyři generální ředitelé: Vlastimil Ježek, Václav Kasík, Richard Medek a Peter Duhan. Z toho pouze Ježek a Kasík dokončili celé jedno volební období  Kasík byl však odvolán Radou ČRo v průběhu druhého volebního období a Duhan již v průběhu prvního období. Medek rezignoval z funkce krátce po svém zvolení. Generálního ředitele Českého rozhlasu volí podle zákona Rada Českého rozhlasu. Je to v podstatě jedna z jejích nejdůležitějších pravomocí, kterou může jednou za šest let zásadně ovlivnit chod Českého rozhlasu. Rozvojem internetu je i jednání Rady Českého rozhlasu čím dál tím víc otevřenější veřejnosti. Od roku 1998 zveřejňuje Rada Českého rozhlasu zápisy z veřejných zasedání, od roku 2007 zvukové záznamy z veřejných schůzí, od roku 2013 zveřejňuje i stížnosti posluchačů, odpovědi své i odpovědi kompetentních vedoucích zaměstnanců Českého rozhlasu.

   V těchto dnech přistoupila Rada Českého rozhlasu i k naprosté otevřenosti při volbě generálního ředitele Českého rozhlasu. Nejenže dvoukolovou volbu ředitele realizuje na veřejné schůzi, jak tomu bylo zvykem i v minulosti. Letos zveřejnila na své internetové stránce na webu Českého rozhlasu kompletní kandidátské projekty všech zájemců ještě před vlastním výběrovým řízením. Odkaz - http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/formalni-pozadavky-na-generalniho-reditele-splnilo-celkem-26-uchazecu--1565087

  

   Mám sice pocit, že to ani skalní posluchače Českého rozhlasu příliš nezajímá, avšak já jsem uvítal možnost seznámit je s těmito projekty ještě před zúžením výběru a udělám si v tomto článku takové soukromé hodnocení. Kromě dalších náležitostí, které rada specifikovala v podmínkách řízení, zadala i základní osnovu kandidátského projektu:

■     ■

„Situace a výhled Českého rozhlasu 2016-2021“.

Projekt by se měl věnovat především:

1) Hodnocení současné situace ČRo a výhledu do dalších 6 let,

2) Pohled na profilaci jednotlivých stanic ČRo, 3) Organizačně-provozním záležitostem (mj. ve vztahu k projektu předchozího generálního ředitele, jeho realizaci a důsledkům),

4) Definici motivace uchazeče a jeho přihlášky na pozici generálního ředitele ČRo. Rozsah projektu se předpokládá 5-10 normostran.

■     ■

   Na rozdíl od předchozí volby generálního ředitele, kdy Rada ČRo oslovila pouze šest vytipovaných osob, je nynější řízení otevřené, to znamená, že se do něj může přihlásit kdokoli, kdo splní formální kritéria a sepíše projekt.

   Bylo pro mě nesmírně zajímavé se s těmito projekty seznámit. U několika se mi zdálo, že autoři se zúčastňují výběrových řízení častěji a prostě zkouší, zda to někde vyjde. Ale u většiny jsem se setkal se znalostí Českého rozhlasu, ať „zevnitř“ nebo zvenčí. Potěšilo mě, že jsem polovinu uchazečů identifikoval jako současné nebo minulé zaměstnance Českého rozhlasu, u kterých lze předpokládat znalost vnitřního chodu. A to považuji za dost důležité, protože už jsme tak daleko od roku 1989, že nehrozí návaznost uvnitř rozhlasu na struktury předlistopadové komunistické strany. Na druhé straně je celkem jasné, že práce v Českém rozhlase je natolik odlišná od práce v jiných médiích, že mnozí zde strávili celý svůj profesní život, což může i nemusí být na škodu. Příkladem může být Jaromír Ostrý, současný ředitel Českého rozhlasu Brno a Zlín. Naštěstí jeho přihláška nesplnila formální požadavky řízení a tak byl již v úvodu vyřazen. Jaromír Ostrý strávil celý svůj život v Českém rozhlase a byl vytažen do pražského ústředí Českého rozhlasu, aby zde dokázal Pražákům, že vše, co dobrého bylo vytvořeno v uplynulých desetiletích, se dá postavit na hlavu. Morální škody, které způsobil změnou obsahového zaměření stanice Praha a následně i zrušením jejího názvu, se sice pomalu odstraňují, ale Ostrého myšlení honby za poslechovostí pomocí pokleslé až vulgární zábavy pevně zapustilo kořeny i na jiných stanicích a dokonce i v sekci tzv. nových médií. Jaromír Ostrý je ostatně příkladem dalšího omezení, které já vidím pro účely funkce generálního ředitele. Je mu už přes šedesát let. Takoví zájemci jsou mezi kandidáty ještě tři. Myslím, že by generálnímu řediteli Českého rozhlasu nemělo být při nástupu do funkce víc než 59 let, aby se mohl dožít konce funkčního období ještě relativně svěží ve věku 65 let. Peter Duhan nastoupil do funkce v 64 letech. Psychická zátěž na té pozici je opravdu enormní. Po dvou letech bylo vidět na panu Duhanovi, že už chřadne i fyzicky a poslední dva roky už byl i častěji nemocen. Samozřejmě, nemocen může být i podstatně mladší člověk, jak se ukázalo na Duhanově předchůdci Richardu Medkovi. Ale přece jen vyšší věk bych považoval za rizikový.  To ovšem neznamená, že starší kandidáti nemohou mít vynikající projekty. Proto jsem se seznámil i s těmi

   Zvolil jsem si však svoje vlastní kritéria hodnocení:

1. věk do 59 let

2. současný nebo bývalý zaměstnanec Českého rozhlasu

3. pozitivní nápad

4. negativní nápad

5. celkový dojem (pět stupňů)

Jméno	věk	zaměstnanec	Pozitivní nápad	Negativní nápad	Celkový dojem
Böhm Tomáš	54	ne	--	Rozhlas moc nezná. Opisuje Duhanův projekt	0
Brunclík Milan	63	ne	Krizový rozhlas. Občan musí mít osobní přijímač Přejmenoval by Dvojku na Prahu a vzal by zpět Duhanem vyhozené rozhlasáky – např. Jiřího Hrubce Oceňuje současnou Vltavu	Bez účasti státu nerealizovatelné Nápady k pořadům nejsou špatné, ale jejich podání je naivní.	+
Bureš Michal	39	ano	Celá práce je výborná. Detailní znalost chodu Českého rozhlasu. Navrhuje pět vysílacích okruhů s logičtějším rozčleněním než dnes a s jednotným názvem Česko. Koncepce je stručná, ale neobsahuje slovní balast jako většina ostatních prací.	Chybí pohled na technickou stránku vysílání	+++++
Duspiva Zdeněk	51	ano	Častá personální obměna je chybná. Forma vysílání by neměla překračovat obsah, jinak vyznívá komerčně až konzumně. Regiony jsou nedostatečně podporovány. Outsourcing mnoha činností byl nevhodně aplikován. Dvojka se snaží podbízet známými obličeji. Do Vltavy byl nevhodně implementován program Wave. Utlumit bulvární nádech propagace některých projektů, soustředit se na veřejnoprávnost. Spolupráce s Českou televizí Vyzná se v digitalizaci. Odstranit roztříštěnost techniky. Celá práce je hodna přečtení	Nezná tolik rozhlas zevnitř.	+++++
Hazdrová Kopecká Eva	38	ano	Nutnost přehodnocení vnitřních finačních toků Otevřít výši koncesionářských poplatků. Poukazuje na nevyjasněné kompetence v řídící sféře a na rozbujelost marketingu na úkor vysílací sféry. Kritizuje oddělení výroby od stanic.. Zvyšování poslechovosti se nemůže dít na úkor přibližování se ke komerčním rádiím. Velmi pěkná analýza vysílání současných stanic včetně vědomí nevhodného názvu Dvojka. Dobře propracované definice úprav  programu stanic . Velmi pěkná koncepce		+++++
Hladký Marek	44	Ne	Navrhuje návrat názvu stanice Praha- Poukazuje na nesoučinnost stanic a nevyjasněnou kompetenci řízení. Navrhne projekt sloučení Českého rozhlasu a České televize.	Kritizuje projekt Petera Duhana, ale svým způsobem navrhuje jeho realizaci od začátku.	++
Karmazín Vladimír	58	ano		Příliš mnoho slovního balastu. Je patrné, že přestože je zaměstnancem rozhlasu, ani se v něm nevyzná, ani ho neposlouchá.	0
Knotek Milan	47	ano		Koncepce mi přijde naprosto formální a ničím nepřínosná. Určitým způsobem dubluje Duhanovu koncepci.	0
Končelík Jakub	40	ne		Práce je naprosto nepřehledná. Jakoby se jednalo o jakousi populární zábavnou přednášku. Mám dojem, že autor o Českém rozhlase četl, ale ještě ho neslyšel.	0
Konrád Martin	45	ne	Je tu řada posluchačských námětů na zlepšení obsahu vysílání, pro které určitě stojí za to si tento materiál přečíst.	Soudí, že v rozhlase je málo marketingových pracovníků. Nejsem si jist, že autor projektu má alespoň zásadní manažerské dovednosti.	++
Konvalina Miroslav	52	ano	Na první pohled je zvenčí patrný rozpor: management kyne a je se současným stavem ČRo spokojen, rádio vnímá v dobré kondici,  zatímco lidé podřízení, na kterých program stojí, jsou otráveni, demotivováni, a někteří možná ustrašeni. Stanice ČRo by se měly odlišovat tím, že neslouží, na rozdíl od privátních, v prvé řadě ke kulisovému poslechu informací, zábavy a hudby, ale mají vyšší ambici přinášet unikátní služby. Program v regionech trpí zbytečnou centralizací v Praze. Naším nejlepším marketingem musí být samotné kvalitní vysílání stanic ČRo. Tato koncepce stojí určitě za pozonost. Upozorňuje na mnohé vady uvnitř rozhlasu  a navrhuje jejich nápravu.	Některé formulace jsou příliš frázovité, ale to neubírá nic autorovi na znalosti prostředí ČRo	++++
Kopa Ondřej	44	ano	Kariérní řád	Práce působí prázdným a opsaným dojmem, přestože upozorňuje na některé často opakované náměty ke zlepšení.	++
Kralert Michael	45	ne	Chce sjednotit názvy stanic ČRo  1 – 5 Obsáhlá práce,která působí dojmem dobře prostudovaných podkladů		++
Kroc Vladimír	49	ano	ČRo mnohdy rezignuje na své prvvotní poslání, kterým je veřejná služba Marně a zbytečně se snaží klopýtat za komerčními rozhlasovými stanicemi v honbě za poslechovostí. Dvojce chce vrátit název Praha Velmi podrobná analýza vysílání všech okruhů i organizace práce. Vynikající znalost veškeré problematiky, i když je patrno, že autor strávil nejvíce času na Radiožurnálu. Ale nepodceňuje ani Vltavu		+++++
Mrzena Jan	53	ne		Práce je poněkud formální a obecná. Autor vychází z předpokladu, že když byl před časem předsedou Rady České televize, že by mohl být i generálním ředitelem Českého rozhlasu.	+
Němeček Tomáš	42	ne	Navrhuje projekt rozhlasových kurzů češtiny pro cizince. Český rozhlas by měl nabízet „to nejlepší z regionů“. Zaměstnanci mají na základě letitých zkušeností hlubokou nedůvěru ve vedení rozhlasu. Každoroční zveřejňování pracovních smluv managementu ČRo Obsazování funkcí podle prokazatelných schopností. Navrhuje poměrně hodně zajímavých zlepšení. Rozhodně stojí za přečtení.		+++++
Pancíř Tomáš	41	ano		Jakoby jen pokračoval v Duhanově rétorice. Nenašel jsem nic podnětného.	0
Ruml Jan	62	ne	Některé náměty pana Rumla mě přijdou zajímavé, práce stojí za přečtení, ale připomíná spíš hodnotící novinový článek než manažerskou koncepci		+
Skopalík, Jaromír	52	ne		Pan Skopalík srovnává to, jak vedl vydavatelství Vltava Labe-Přes s tím, jak by vedl Český rozhlas. Abych pravdu řekl, jeho argumentaci moc nerozumím, ale možná je to tím, že ve zveřejněné kopii chybí minimálně jedna stránka.	+
Skřivánek Tomáš	41	ne	Upozorňuje, že za předchozího ředitele bylo řečeno, že stav zaměstnanců bude snížen o 200 až 300, k čemuž nedošlo. ČRo Plus trpí nesourodostí. Chce zrušit nadbytečné manažerské posty (po auditu) Zřízení zpravodaje v Číně. Vymezit profilaci Radiožurnálu vůči Dvojce i vůči Plusu Vzdělávání redaktorů Projekt rozhodně stojí za přečtení		+++
Suchý Zbyněk	54	ne		Z tohoto projektu mě zaujala jen motivace autora: Asi před čtrnácti dny jsem viděl v programu České televize rozhovor s panem předsedou Rady Českého rozhlasu, ze kterého jsem se dozvěděl, že generální ředitel pan Duhan rezignoval a hledá se nástupce na tuto pozici. Stejně jako jsem kdysi pocítil potřebu opustit školu a začít pracovat, cítím jako výzvu tuto pracovní příležitost i nyní.	0
Vávra Jan	61	ne	Nějaká forma rozhovoru s hlavou státu by měla být součástí veřejnoprávního rozhlasu a ne komerčních stanic i přes problémy, které jsou známy, Program Dvojky by měl být postaven nejen na osobnostech, ale i na samostatných pořadech. Regionální stanice by se měly zaměřit na regionální zpravodajství.	Z vysílání by měla sálat pohoda a optimismus. Uvádí, že byl určitou dobu generálním ředitelem TV Nova, což v souvislosti s jeho tehdejší úlohou v odstranění Vladimíra Železného z funkce považuji za velké minus. Až na detaily mi koncepce Jana Vávry přijde nějak univerzální, bez znalosti prostředí.	+
Zavoral René	39	ano	Chce vytvořit pozici nezávislého rozhlasového ombudsmana, který by se intenzivně věnoval stížnostem posluchačů-	Přes znalost prostředí je Zavoralova práce plná Duhanovských marketingových  frází o Českém rozhlase jako sebevědomém médiu a je evidentně spokojen s tím, jak se rozhlas za Petera Duhana vyvíjel a svou úlohu v něm vytí jako pozitivní, zatímco já ji jako pozitivní nevidím.	+
Zýka Karel	48	ano	Dnes je Český rozhlas na první pohled v dobré kondici, jehož výstupy jsou kvalitní. Jedná se ale o kolos na hliněných nohách, jehož koncept odpovídá druhé polovině devadesátých let. Český rozhlas se musí zapojit do projektů EBU (Evropská vysílací unie) Český rozhlas potřebuje kvalitativně odlišné měření úspěšnosti, než jsou výsledky Radioprojektu. Navrhuje metody, které jsou dnes už připraveny. „Test veřejné hodnoty“ Na první místo řadí Plus, ne Radiožurnál. Uvažuje o důkladné revizi programu Dvojky a zvažuje návrat k názvu Praha. Jako jediný uvažuje o obnovení vědeckého Leonarda. Zýkova práce je plná námětů, které jsou realizovatelné, jak po stránce technické, programové a organizační. Hluboká znalost prostředí i toho, co je třeba zlepšit.		+++++
Žantovský Petr	53	Ne, ale zná prostředí ČRo dobře	Duhanova personální politika byla nekoncepční. Upozorňuje na nesystémovost vysílání Dvojky, uvažuje, jestli tento způsob nepřenechat privátním stanicím. Zdůrazňuje úlohu rozhlasového novináře		++++
Žůrek Petr	49	ne	Prosazuje ve výhledu dvanáctiletý horizont místo šestiletého.	Práce je příliš obecná bez znalosti rozhlasového prostředí. Přináší některé zajímavé náměty pro vysílání, ale není koncepční.	+

Zůžení výběru kandidátů cca na pět proběhne v pondělí 21. 12.  Mně připadlo zajímavých osm koncepcí, s jejichž autory by jistě stálo za to diskutovat. Jsou to 
Bureš Michal

Duspiva Zdeněk

Hazdrová Kopecká Eva

Konvalina Miroslav

Kroc Vladimír

Němeček Tomáš

Zýka Karel

Žantovský Petr

Je to můj osobní názor. Zde bych chtěl poukázat na kolektivní způsob rozhodování Rady ČRo. Hlasováním se sníží onen subjektivní názor jednotlivce, který je v takto důležité věci na škodu. Jsem přesvědčen, že v současné Radě ČRo je většina osobností, které nepodléhají politickému tlaku ve smyslu, že by Rada hlasovala jednotně. Jsem zvědav na zůžení výběru Radou ČRo.