pondělí 16. prosince 2013

Tu Prahu vám asi nevrátíme

15. 12. 2013 napsal Tomáš Němec

   Netlačte se, na každého se dostane, říká mladý vysoký robustní muž, okolo nějž se tlačí dav lidí. Ten muž je Jakub Hritz, marketingový pracovník rozhlasové stanice Český rozhlas Dvojka. Rychle si odškrtává jména v připraveném seznamu. Každý dostává dárek – aktuální číslo Týdeníku Rozhlas a poukázku na slevu při nákupu v Reprezentační  prodejně Českého rozhlasu. Přišel jsem na setkání posluchačů a moderátorů pořadu Noční mikrofórum. Je neděle, 15. prosince 2013.

   Lidé proudí do velikého, nově zrekonstruovaného studia S1 v budově Českého rozhlasu na Vinohradské ulici. Na pódiu v čele sálu sedí osm moderátorů pořadu: Jaroslav Svěcený, Vlastimil Harapes, Alena Kumstýřová, Světlana Lavičková,  Jan Cimický,  Gabriela Vránová,  Ondřej Kepka a  Martin Kratochvíl. Každý má před sebou hromádku svých portrétů, které jim nechala vytisknout stanice a podepisují se na ně zájemcům.  Po několika minutách se hlad po podepsaných fotografiích nasytí a lidé usedají do hlediště.  Jakub Hritz je vítá a předává mikrofon Aleně Kumstýřové, dramaturgyni pořadu, která před téměř třemi lety pořad vymyslela a dala dohromady skupinu moderátorů z řad populárních osobností.  Ze slov paní Kumstýřové se dozvídám, že se zde sešli členové Klubu přátel stanice Dvojka a také běžní posluchači, kteří se přihlásili na upozornění ve vysílání.  Odpolední vyprávění  bude natáčeno a použito ve vysílání Nočního mikrofóra na Štědrý večer, který bude živě moderovat Zora Jandová. Ta nyní chybí. Odjela do Švédska na konferenci o tom, jak se dělá dětské vysílání.   

   Vlastní pořad pak moderuje MUDr. Jan Cimický a ze setkání se tak stává určitá modifikace pátečního Nočního mikrofóra, kterým zpravidla provází také on. Pan Cimický zpovídá své  moderátorské kolegy a ptá se na jejich vánoční vzpomínky.  Obsah dvou hodin už je typizovaný tak, jak ho známe z rádia pouze s tou výjimkou, že hudbu živě obstarávají Jaroslav Svěcený na housle nebo Martin Kratochvíl na klavír. Uvědomuji si, že slovní projev paní Gabriely Vránové mi naživo nevadí tolik jako v rádiu.  Možná, že to je i jejím vizuálním projevem, který není v rádiu vidět. Paní Vránová působí jako vlídná učitelka v mateřské školce. Jinak dvě hodinky probíhají oním typickým způsobem, který známe z většiny pořadů stanice Dvojka a který trefně označil Jan Vedral ve známém rozhlasovém románu Xaver jako pořad „S celebritou u mámina kafáče“.  Po vyčerpání časového limitu pro setkání předává dr. Cimický mikrofon k závěrečnému slovu Aleně Kumstýřové. Ta ohlašuje překvapení. Jedna posluchačka nám zazpívá koledy. Z auditoria přichází k mikrofonu starší paní a bez doprovodu zpívá nádherným hlasem dvě koledy ze Šumavy, které jsem ještě nikdy neslyšel. Mimo plán však paní přidává svou vlastní historku o svém pejskovi.  Tím úplně rozhodí  dramaturgyni Kumstýřovou a zdá se, že závěr odpoledne se rozplyne do ztracena. Situaci však zachrání dr. Cimický, který se opět chápe mikrofonu a za potlesku diváků udělá profesionální rozhlasové odhlášení. 

   Jdu pogratulovat dr. Cimickému k jeho profesionální pohotovosti.  Loučím se i s paní Kumstýřovou, která mi dává podepsanou fotografii a já jí na oplátku dávám vizitku s adresou blogu „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“.

             Alena Kumstýřová

 Loučím se i s Jakubem Hritzem a dávám mu vizitku s adresou blogu.  Pan Hritz říká, že blog zná a pak dodává: Tu Prahu vám asi nevrátíme. Ale jen bojujte, dodává a v jeho hlase slyším jakousi shovívavost, protože to asi považuje za zbytečné. Přemýšlím o slově bojujte. Kdo? Já?  My? Existuje nějaké my? Možná, že pod tento článek napíše komentář jeden či dva lidé. Toť vše. Posluchači jsou lhostejní a vedení Českého rozhlasu je spokojeno.

6 komentářů:

  1. Dobrý den, mýlíte se pane Němče, posluchači nejsou lhostejní, jsou dále naštvaní, ale unavení. Patřím k těm, co se angažovali hned zpočátku, ale poté, co bylo vše řečeno, napsáno, vyposlechnuto od pana PD(jakože se mu název dvojka taky nelíbí), není sil ani chuti bojovat s větrnými mlýny. Nevím, kdo je "nad"ředitelem generálního ředitele, protože to počáteční svaté nadšení a elán z budoucích změn nějak pominulo, co se pokazit dalo už se pokazilo, vč. nesmyslného řádění pana JO, který si ted vesele šéfuje v Brně. Ostatně i jeho režie v Toulkách už nabírá takovou formu, která vadí. Nevěděla jsem, že paní Kumstýřová je iniciátorkou zapojení"celýchbrit" do vysílání. Poslouchala jsem rozhovor s panem Anderlem na dvojce i na Radiožurnálu, a vězte, rozdíl byl více než patrný. Paní Výborná si vedla výborně, nebyla vtíravá, jako vždy profík. Na dvojce je to vždy úlisné, ale teď už se nedivím, protože zrovna hlas paní Kumstýřové mi byl vždy nepříjemný. Juchavý vlezlý projev, takový hooooodně vstřícný...
    Takže nyní vám přeji pěkné vánoce, pár dobrých moderátorů i pořadů zatím nezrušili, tak snad i to rádio na dvojce si občas pustíme a můžeme si přát aby nám nezrušili, to co ještě kvalitního zbylo. Doufejme.
    Hezké svátky všem příznivcům Prahy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenže to není žádná omluva, paní Ludmilo, že posluchači jsou unavení. Panu Duhanovi je už 65 let, určitě je taky unavený. Přesto dělá změny, o kterých on si myslí, že jsou správné. Nad ním už žádný nadředitel není. Jenom Rada Českého rozhlasu. A na tu chodí tak maximálně deset stížností za měsíc, někdy ani to ne. To je na jeden milion a šest set tisíc posluchačů, kteří každý den poslouchají Český rozhlas trochu málo. Takže pan Duhan nemá důvod, aby byl nespokojen a v klidu může pobírat svůj ředitelský plat.

      Vymazat
    2. Ale pane Němče, to, že pan Duhan si dělá co chce za naše poplatky, to ho bohužel nectí. Mně je o kousek míň, taky pracuju, takže o nějaké pracovní únavě tady není řeč. No a že si spokojeně bere ředitelský plat....to už vůbec nemusí být nespokojený přeci. Má moc, a taky bonusy za splněné plány....kdo to dnes má, že? Tady jde o to, že na nejvyšším místě, jako je Český rozhlas by měl být člověk, který nebude rušit zavedenou kvalitu, což není nic proti zavádění kvality nové. Ale všichni víme, co vyvedl ze stanicí, která se nyní zove Dvojka. Pro mě je to stanice blalbla. Ovšem těch pár pořadů, o nichž jsem již zmiňovala zde mnohokrát, ty mám ráda, a vyúžívám i iRadia k tomuto účelu. No a že posluchači jsou unavení a nepíší, to bude tím, že někteří si přeladí, někteří jsou rádi za ty nové hýkací pořady(kam se zařadil i Tobogán:), jiní dělají něco jiného. No. Apatie je v současné době tak trochu trend.

      Vymazat
  2. Zdravím přátele stanice Praha a přeji hodně zdraví do nového roku 2014.
    Já určitě nejsem lhostejná ke změně názvu stanice i ostatním zbytečným formálním změnám pro změny, Myslím, že odpovědní pracovníci si mohli ušetřit námahu a spoustu peněz na náklady s tím spojené. Ty změny určitě značně narušily příznivou atmosféru ve vztahu mezi nimi a námi (což prý má vyjadřovat nový sporný název). To se odráží i v různých reakcích na obsah vysílání. Prostě se nedaří využít dobře míněných rad ke zlepšení vysílání ve skutečně dobrém vztahu.
    Já sama jsem psala své názory (vždy zdvořile rozhořčené) opakovaně panu Duhanovi (ještě téměř před rokem mi slíbil, že se otázkou Ptaha/Dvojka budou pečlivě zabývat a popřál mi hezké dny s Prahou), Ostrému, Kokmotosovi, Magni, Holoubkovi, Tamchynovi, Dittrichovi, Radě - bez odpovědi.Když jsem si přečetla stížnost Radě od Zd. Šimka ze září 2013 a hlavně odpověď pana Ostrého a závěr Rady k tomu, dostala jsem strach o své zdraví. Za to mi snad to radio nestojí. Myslím, že se brzy dozvíme, že nejen 98 % posluchačů je spokojeno, ale že všechny změny ČRo provedl na naléhavá přání 99 % posluchačů.

    OdpovědětVymazat
  3. Dodatek: Možná menší účast v diskusích je ovlivněn menší technickou schopností komentář uvést. Mně se podařilo komentář odeslat až jako anonymní - což nebyl záměr. Jiřina Havelková/Ina 2013.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tomáš Němec4. ledna 2014 v 12:23

      Děkuji za komentář, paní Havelková. Bohužel vkládání jména je na poprvé trochu složitější. Snažil jsem se to popsat pod štítkem "001. Technické poznámky k blogu" dostanete se tam hned shora v pravém sloupci, nebo odkazem http://nerustestanicipraha.blogspot.cz/search/label/001.%20Technick%C3%A9%20pozn%C3%A1mky%20k%20blogu .

      Mně to také moc nevyhobuje, ale jinak to neumím. Pokud byste sem psala častěji, stojí ta to si to přečíst, jinak stačí, když se za svůj text podepíšete. Tomáš Němec, editor blogu.

      Vymazat