Jak Český rozhlas kultivuje posluchače
8. 10. 2011 napsala paní Eva Ondřejová
Už dlouhou dobu sleduji postupné upadání našeho jazyka. V rozhlase se v
souvislosti se změnami, ve kterých se klade především důraz na rychlost sdělení,ale ne na správnost řeči, je úpadek stále rychlejší. Je to přímo pád a zastavení se neplánuje. Pokud si člověk může svou řeč připravit, může se zamyslet a svůj proslov pilovat. Není-li mu dán čas a musí-li neustále mluvit bez přípravy, dělá chyby, pak už si je ani neuvědomuje a je mu to jedno. Znám jen velmi málo lidí, kteří jsou v češtině natolik dobří, že i "spatra" mluví bezchybně. Já beru současný stav naší řeči jako jednoznačné selhání všech médií (a školy).
souvislosti se změnami, ve kterých se klade především důraz na rychlost sdělení,ale ne na správnost řeči, je úpadek stále rychlejší. Je to přímo pád a zastavení se neplánuje. Pokud si člověk může svou řeč připravit, může se zamyslet a svůj proslov pilovat. Není-li mu dán čas a musí-li neustále mluvit bez přípravy, dělá chyby, pak už si je ani neuvědomuje a je mu to jedno. Znám jen velmi málo lidí, kteří jsou v češtině natolik dobří, že i "spatra" mluví bezchybně. Já beru současný stav naší řeči jako jednoznačné selhání všech médií (a školy).
■ ■
Moderátoři mají často nesprávný slovosled, někdy až k nesrozumitelnosti:
„Kožený popíjí míchané nápoje se svou ženou."
„Kožený popíjí míchané nápoje se svou ženou."
„Toto je první hotel vyrobený ze soli na světě.“
„doporučení proti obezitě zdravotnické organizace..."
„doporučení proti obezitě zdravotnické organizace..."
"Pracovnice A.Povejšilová mosteckého úřadu.."
"Fanoušci tam napadli univerzitní studenty v městečku, kteří slavili majáles..."
„Velká panenka oblečená do bílého trička a zelené sukně s dlouhými vlasy."
„Tyto jámy považují vědci za hrnce na vaření původních obyvatel Skotska."
„Co vy, milí posluchači,už se rozhlížíte po obrázcích, které vám visí na stěně spolu s panem doktorem Jiřím Pilkou?" „Rehek se živí hmyzem, který vyhlíží s vyvýšeného místa."
Moderátoři také používají nevhodná slova:
„Jerzy Buzek si ulevil." - místo ulevilo se mu
„Jerzy Buzek si ulevil." - místo ulevilo se mu
„Kamzíci byli do Jeseníků instalováni."
„Kanaďané byli v méně početní výhodě."
„Ten pád trvá mnohem rychleji."
„Ten pád trvá mnohem rychleji."
„...hlásí smrtelné zastřelení..."
„Nástupníkem Sovětského Svazu se stalo Rusko."
„Nástupníkem Sovětského Svazu se stalo Rusko."
„...neosvícené vozidlo.."
„...z trestného činu se zpovídá.."
„Protože je poměrně večer..."
„...z trestného činu se zpovídá.."
„Protože je poměrně večer..."
„Začíná přestávat pršet."
„Banky ruší drahé poplatky."
„Dnešní ranní průvodčí Dobrým ránem..." - místo průvodkyní
„Diváci se halí do svých dešťovek."
„Dnešní ranní průvodčí Dobrým ránem..." - místo průvodkyní
„Diváci se halí do svých dešťovek."
„Našli holčičku mezi ostatními odpadky."
Rozdíl mezi "katastrofální" a "katastrofický" neznají. Povodeň má katastrofální následky, ne katastrofické. Nechápou,že film, který je katastrofický nemusí bát ještě katastrofální a katastrofální film nemusí být nutně katastrofický.
Moderátoři by měli znát skloňování a to i číslovek a také použití číslovek:
„...s těmito dvěma směsi.."
Rozdíl mezi "katastrofální" a "katastrofický" neznají. Povodeň má katastrofální následky, ne katastrofické. Nechápou,že film, který je katastrofický nemusí bát ještě katastrofální a katastrofální film nemusí být nutně katastrofický.
Moderátoři by měli znát skloňování a to i číslovek a také použití číslovek:
„...s těmito dvěma směsi.."
„Byl schvácen zvrácenými sexuálními choutky."
„Zmizel se sedmdesáti tisícemi korun."
„Zmizel se sedmdesáti tisícemi korun."
„S dobročinnými obchůdkami.."
„..s babičkami a dědečkami.."
„Napsali to ve třech (-trojích) novinách." „Koupil si šest dveří." ----- „Pět novodobých olympijských her.." Přece je rozdíl, jestli jsou to tři hodiny nebo troje hodiny a deset bot nejsou desatery boty.
Naprosté nepochopení užívání zájmena "svůj":
„Připojil zásuvku na své místo."(- její).
„Připojil zásuvku na své místo."(- její).
„Matka svých dětí objevila v kaši střep."
„Policie ji zavezla do vězení za svým manželem."
„Odtahovka předala auto svému majiteli."
„Soud je poslal za svým otcem do Portugalska."
Slovní zásoba u některých je malá:
dítě, chlapec, mladík, mladý muž, děvče, dívka, mladá žena atd. Pod vlivem
angličtiny pak slyšíme: "mladá dívka" " mladý chlapec". Co to je? Ještě jsem neviděla starou dívku nebo starého chlapce. A použití těchto spojení se prakticky stalo pravidlem. Např.:
Slovní zásoba u některých je malá:
dítě, chlapec, mladík, mladý muž, děvče, dívka, mladá žena atd. Pod vlivem
angličtiny pak slyšíme: "mladá dívka" " mladý chlapec". Co to je? Ještě jsem neviděla starou dívku nebo starého chlapce. A použití těchto spojení se prakticky stalo pravidlem. Např.:
"dvacet šest mladých dětí" !!
Co je to "klimatické podnebí"?
"Odešla s žádným trestem.",
"Otázka pro oba dva z vás."
.."se širokými rameny a se žádným zadkem.."
.."se širokými rameny a se žádným zadkem.."
"Samičky porodí vajíčka."
Lahůdky typu:
Lahůdky typu:
"Budou z toho vyvádět patřičné důsledky."
"Blízko od silnice."
"Nechal jsem se zmátnout."
"Nechal jsem se zmátnout."
"To jsme propásnuli."
"Rodina doufá,aby ty věci byly v pořádku."
"Píseň budeme věnovat..."
"Žena s lehkomyslnou pověstí.."
"Byli se vším informováni."
"Byli se vším informováni."
"Zahynul XY,který stál v čele státu při leteckém neštěstí."
"Na silnici zemřelo 111 mrtvých."
"Nedokáže své nutkání vraždit kontrolovat."
"Vysvobozovali oběti z pokrouceného kovu."
Stupňování přídavných jmen bývá také roztodivné:
"více čistější", „více sladší" , "nejvíc dlouhý" atd.,atd.
Stupňování přídavných jmen bývá také roztodivné:
"více čistější", „více sladší" , "nejvíc dlouhý" atd.,atd.
Proč mluvit jednoduše, když to jde složitě a pokud možno ještě špatně?
■ ■
Mám obavy, že je článek až příliš dlouhý. Zdaleka jsem však nevyčerpala své poznámky o moderátorské mluvě. Chtěla jsem jen upozornit na nemožnost kultivovat jazyk při současném způsobu vysílání. Třeba by se nad tím mohl někdo i zamyslet..
komentáře 14
Komentáře
[1]10.10.11 13:07:44Ludmila Avramopulosová
No paní Ondřejová, to by chtělo odměnu. Od Českého rozhlasu. A pokutičky pro hlasatele těchto prohřešků.Je slyšet, že rozhlasoví "povídatelé" nemají valnou kvalitu projevu i když právě co jiného, než mluvené slovo je náplní tohoto média. Kdyby to nebylo smutné, některým "vejšplechtům" by se dalo i zasamát. Jenže ono to není jen smutné, ono to je zlé.A kdo nad tím bdí? Vedení. Ono raději přešlapuje, vymýšlí nové názvy pro stanice, přemýšlí kdo s pěknou tváří na moderátorské sesle,kdo mluví nejrychleji. Na kvalitu v dnešní době se nehledí. Šmé se preferuje.
[2]10.10.11 17:44:55Eva Ondřejová
Napsat článek byl nápad pana Němce.
[3]10.10.11 17:56:55Tomáš Němec
Avšak článek jste napsala vy, paní Ondřejová. Dala jste si s ním práci a měla jste pro něj podklady. To je důležité! A za to vám děkuji. Já mám spoustu nápadů, ale na jejich realizaci mi nezbývají ani čas, ani síla a ani chuť do té mravenčí práce.
[4]10.10.11 22:45:14Eva Ondřejová
To je sice pravda,ale mě by to nenapadlo.
[5]11.10.11 09:19:40Chramostová
Doufám,že si příspěvek přečtou i rozhlasoví pracovníci,kteří tyto stránky navštěvují.Možná by nebylo od věci paní Ondřejová, příspěvek přeposlat panu Ostrému.Jinak smekám,tolik materiálu k zamyšlení...!!
[6]11.10.11 16:35:16Eva Ondřejová
Ještě dodatek.Všechny uvedené příklady byly odposlouchány ze všech stanic ČRo ,hlavně z Radiožurnálu,"dvojky" a ČRo 6.
[7]12.10.11 11:51:33Chramostová
Dnes jsem slyšela ....lidé v Praze jsou odtržití-odtrženi-od problémů regionů... A v prvním vstupu Kociánová řekla:...Jsem ráda,že se zase slyšíme....Já ji slyším,ale jak ona to dělá,že mě slyší,to netuším!
[8]13.10.11 12:59:48Chramostová
Pan Racko,který hovoří o počasí stále říká/dnes 2krát/ vítr vane od severe...místo od severu...
[9]13.10.11 13:08:31Tomáš Němec
Pan Racko je Slovák. Slováci občas v Českém rozhlasu nevyslovují dobře. U pana Racka bych to toleroval, protože to není pracovník rozhlasu, ale meteorolog.
[10]13.10.11 18:27:57Chramostová
ÁÁÁÁÁ,tak to se tím vysvětluje.Ale to by mělo vanout od severa,ne??
[11]13.10.11 20:25:35Tomáš Němec
No, to není jisté, paní Chramostová. Pan Racko v Českém rozhlase nemluví slovensky, ale snaží se mluvit česky. To je asi jako kdybychom se my na Slovensku snažili mluvit slovensky. My bychom si mysleli, že mluvíme slovensky, ale dělali bychom podobné chyby, jako když se pan Racko (a jiní Slováci) snaží mluvit česky.
[12]14.10.11 17:33:11Roman Juránek (43)
To je výstižné, pane Němče :)) Osobně si myslím, že naše jazyky jsou nám vzájemně tak srozumitelné, že by Slováci v Českém rozhlase mohli klidně mluvit slovensky. Vůbec není třeba se nutit do "cizího" jazyka.
[13]14.10.11 20:35:59Tomáš Němec
Máte pravdu, pane Juránku. Stačí, když na stanicích Českého rozhlasu neumí mluvit správně česky Češi.
[14]15.10.11 14:43:27Jaromír Janák
Kontrolu výslovnosti by mohl provádět pan Duhan.
Žádné komentáře:
Okomentovat