Do dnešního ranního vysílání ČR 2 (kolem tři čtvrti na sedm) zavítal ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan s příspěvkem o historii BBC, zařazeným v rámci připomenutí výročí 90 let Československého a Českého rozhlasu.
Zahájil tím, že není zvyklý tak brzy stávat, na což reagoval moderátor Jiří Holoubek neškodnou replikou, že si dovoluje poznamenat, že oni (tedy moderátoři Dobrého rána) musí vstávat ještě o trochu dříve. Za to si ovšem vysloužil od pana ředitele poučení, že oni jsou za to přece placeni, aby vstávali brzy, zatím to on není placen za …
Tímto trapným a křupanským projevem arogance a ředitelské povýšenosti bezděčně charakterizoval způsob, jakým je v současnosti řízen Český rozhlas.
Za co je tedy pan ředitel Duhan vlastně placen? Podle odůvodnění rozhodnutí Rady českého rozhlasu, kterým radní snížili řediteli rozhlasu odměnu za druhé pololetí roku 2011 (novější rozhodnutí jsem nenašel), je to poslechovost. To, že poslechovost je hlavním kritériem komerčních rádií, zatímco pro veřejnoprávní rozhlas by měla být jen ukazatelem vedlejším, nyní ponechám stranou.
Před svým zvolením do funkce Peter Duhan vyjádřil nespokojenost s tím, že publikum Českého rozhlasu tvoří z osmdesáti procent posluchači starší padesáti let a důchodci. V případě ČR 2 (bývalé Prahy) a regionálního vysílání je to ještě horší. Změnou programového schémata ČR 2 a celkového stylu vysílání však ředitel Duhan nejen že prohloubil její orientaci na starší posluchačskou obec, ale dokonce jen na tu její, již infantilní a senilní část.
V zájmu zvýšení poslechovosti zvolil ředitel Duhan strategii nejpokleslejší líbivosti a podbízivosti, která se ovšem stejně minula podstatnějším účinkem (mimo Radiožurnálu). To se projevilo jak ve zrušení některých kvalitních pořadů na ČR 2 a zařazení odpudivých znělek, tak v příšerné hudební dramaturgii zejména na ČR 1 Radiožurnál. Vzorem pořadu, který reprezentuje styl ČR 2, kterým zřejmě ředitel Duhan bojuje o poslechovost a úroveň vysílání, je Noční Mikrofórum. Touto přeslazenou tukovou náhražkou se úporně a neuměle snaží např. Vlastimil Harapes, Zora Jandová, Ondřej Kepka a Jaroslav Svěcený, se svými, byť mnohdy zajímavými hosty, navodit kýčovitou atmosféru srdečné laskavosti, přátelství a pohody. Minimálně u houslisty Jaroslava Svěceného mě jeho přehrávaná snaha mrzí. Jedinou výjimku, kterou jsem z počátku po obnovení pořadu zaznamenal, byl jazzman Martin Kratochvíl, který si zachoval nevtíravou přirozenost. Pořad Noční Mikrofórum jsem dokázal poslouchat pouze krátkou dobu, než se pro mě tato dávka pozitivních emocí stala nesnesitelnou. Třeba je tomu ale již dnes jinak.
Stejného ražení je i pořad „Zpátky si dám tenhle film“ Karla Gotta, nebo „Felixír“ klarinetisty a kapelníka Felixe Slováčka, téměř neschopného zformulovat a přečíst více než holou větu a který nahradil báječný pořad „Černobílá mozaika“ bluesového zpěváka Jana Spáleného.
Ředitel Duhan se ze stejného důvodu také pouští, po špatném vzoru České televize, do změny vizuálního stylu veřejnoprávní korporace, tzv. korporátní identity (viz reakce odborné veřejnosti a vydařené parodie), když vypsal výběrové řízení na nové logo Českého rozhlasu za 2,5 mil. Kč.
Bylo by myslím dobré, kdyby pan ředitel Duhan, nebo lépe někdo jiný, začal být placen za kvalitu a kulturní úroveň vysílání rozhlasu, kterou se bude obracet na kulturně náročné a kultivované posluchače. Zábavu ve stylu telenovel a estrád s „národními umělci“, nechť ponechá komerčním stanicím.
Předpokládám, že historie jednou výstižně pojmenuje éru pana ředitele Duhana jako bezprecedentní úpadek kvality ve vysílání Českého rozhlasu. Úpadek doslova na všech frontách, ať už se to týká používání českého jazyka, výběru moderátorů (kde jsou ti kvalitní, kteří kdysi na ČRo 2 Praha bývali ??), úpadek obsahu, kdy zřejmě barevně vyvedené tabulky v excellu definitivně nahradily moudrého dramaturga programu, a program Selektor nahradil moudrého a vzdělaného hudebního redaktora. Místo toho, aby Český rozhlas nadále rozvíjel mnohotvárnost ve svém vysílání, snaží se dohánět v poslechovosti komerční stanice, které však vysílají pro úplně jinou skupinu posluchačů a především pro zisk. Český rozhlas se ale nepotřebuje předhánět s Frekvencí 1, nebo Impulsem. Má vysílat pro všechny skupiny lidí. Škoda, že si pan Duhan občas nepřečte zákon o Českém rozhlase a Statut této veřejnoprávní instituce. Kdyby to udělal, jistě by nemohl takto konat. Obávám se o Vltavu, Wave, Šestku a Leonardo.
OdpovědětVymazat