27. 10. 2014 napsal Přemysl Hnilička na facebooku
Týdeník Rozhlas ve svém 45. čísle informuje
v rubrice Telegraficky o likvidaci Dismanova rozhlasového dětského souboru.
Převzal od vedení Českého rozhlasu ne-li přímou lež, pak hrubé a sprosté
obejití pravdy. Píše-li se v něm, že "vedení Českého rozhlasu má zájem o
další rozvoj DRDS, jeho činnost bude podporovat a jakékoli obavy z jeho zrušení
či omezení činnosti jsou zcela mylné", proč tedy tajně a bez předchozího
varování (natož s nějakým poděkováním za 25 let soustavné práce) propustilo
nyní již bývalé vedoucí souboru, manžele Fléglovy?
Jak o tak zásadní věcech jako je
"reorganizace" (nazývejme to však správně likvidací) tělesa, které
vzniklo již v roce 1935, může rozhodovat takový ingorant jakým je Jan Simon,
jenž v televizních Reportérech ČT nedokázal obhájit svůj nekoncepční krok a na
otázku redaktorky "V čem spočívá výhoda sloučení Pěveckého rozhlasového
sboru a DRDS?" dokázal jen arogantně zaútočit "A v čem podle vás
spočívá výhoda toho je nespojit?". Míru neúcty a naprostého sprosťáctví
pak završil výrokem o tom, že "když něco dělám pětadvacet let, neznamená
to ještě, že to dělám dobře". Navíc svým návrhem nahradit dosavadní
vedoucí skupinou nějakých odborných školitelů zcela prokázal, že vůbec nechápe,
v čem spočívá hlavní deviza DRDS.
Pokud by si Jan Simon poslechl aspoň občas
vysílání instituce, v níž takto neblaze pracuje, možná by například z dokumentů
Tomáše Černého zjistil, že DRDS není jen nějaký výmysl manažera od zeleného
stolu, ale léta fungující organismus, který jen neprodukuje prvotřídní umělce,
ale vychovává kulturní a vzdělané lidi. Je mi líto, že jím Simon neprošel,
možná by pak něco tak nekulturního nebyl schopen provést.
Zároveň chci apelovat na
ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana, který za krok svého podřízeného nese
přímou odpovědnost: pane řediteli, vyvoďte z tohoto kroku jasné personální
kroky a manžele Fléglovy s omluvou přijměte zpět do stavu. Již jste během své
kariéry učinil mnoho kroků, které jen s největším sebezapřením mohu označit za
diskutabilní. Nepřidávejte, prosím, další - ať se nemusím stydět, že jsem Vám
loňského roku na Prix Bohemia podal ruku.
Žádné komentáře:
Okomentovat