ČRo 1 - Radiožurnál si v prvním pololetí polepšil nejvíc ze všech celoplošných rádií

10. 8. 2012 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz

Nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu zůstává v celkovém pořadí čtvrtá, oproti minulému měření si ale polepšila o 39 tisíc posluchačů denně.

Největší nárůst průměrného denního počtu posluchačů ze všech celoplošných rádií v Česku zaznamenal v prvním pololetí letošního roku Český rozhlas 1 – Radiožurnál. Ačkoli ztrácí na vedoucí trojku Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropy 2 stovky tisíc posluchačů, rostl nejvíce z nich. Oproti minulému měření Radioprojektu za poslední čtvrtletí loňského roku a první letošní kvartál mu přibylo 39 tisíc posluchačů denně na aktuálních 710 tisíc posluchačů.

Zdroj: MEDIAN – STEM/MARK

Porovnání vývoje průměrné denní poslechovosti čtyř největších celoplošných rozhlasových stanic

Vedoucí pozici tradičně obhájilo Rádio Impuls, které si ale oproti minulému měření pohoršilo o pět tisíc posluchačů denně na hodnotu 1,042 milionu lidí denně. Druhá Frekvence 1 si polepšila o devět tisíc na 935 tisíc posluchačů denně. Třetí pozici obsadila Evropa 2 s 890 tisíci posluchači denně, což je o sedm tisíc více oproti minulým výsledkům z května letošního roku. Meziročně ale nejvíc stoupal Impuls, který si polepšil o 66 tisíc posluchačů denně.

Zdroj: MEDIAN – STEM/MARK

Meziroční porovnání průměrné denní poslechovosti celoplošných stanic za první pololetí letošního a loňského roku

Jan Potůček

Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

odkaz http://www.digizone.cz/clanky/cro-1-radiozurnal-si-v-prvnim-pololeti-polepsil-nejvic-ze-vsech-celoplosnych-radii/

Poslechovost celoplošných rádií v 1. pololetí 2012

z výzkumu  společností  STEM/MARK a MEDIAN

 Radio projekt je realizován společnostmi STEM/MARK a MEDIAN.

V období 1.1.2012 - 30.6.2012 bylo dotazováno celkem 14 805 náhodně vybraných respondentů z celé České republiky.

Poslechovost celoplošných stanic v ČR

odkaz  http://www.median.cz/index.php?lang=cs&page=1&sub=9

Členové Parlamentu České republiky ve službách Ostré dvojky

11. 8. napsali posluchači tothova55  a Tomáš Němec v diskusi na webu ČRo2 - Praha

odkaz http://www.rozhlas.cz/praha/diskuse/_zprava/322948#diskuse

Literární pořady v rozhlase

v roce 2011 napsala Alena Blažejovská na serveru Portál české literatury

Literatura na Vltavě

První vysílání přednášek, pohádek a poezie bylo v československém Radiojournalu realizováno v roce 1924. Jedním z prvních spisovatelů, který v rozhlase četl ze své tvorby, byl Petr Křička. Již v roce 1926 byla vypsána první soutěž o nejlepší rozhlasovou hru. Tradice vysílat v rozhlase současnou českou literaturu tedy trvá více než 85 let. Od počátku jde jednak o vysílání ukázek z rukopisů nebo již (časopisecky, knižně) publikovaných literárních děl, jednak o původní tvorbu pro rozhlas a dále publicistické pořady o literatuře. Bylo tomu tak v pražském Radiojournalu, ale i v brněnské a ostravské pobočce, které slovesnou tvorbu vysílaly ve vlastní dramaturgii. Adaptacím literárních děl pro rozhlas se věnovaly osobnosti jako E. F. Burian, Jindřich Honzl nebo František Kožík.

Množství i spektrum literárních či literárně-publicistických pořadů v rozhlase je značné. Pro tyto – kulturní – úkoly má veřejnoprávní rozhlas specializovanou stanici, jíž je Český rozhlas 3-Vltava. Tento tzv. 3. program, vysílající od začátku na VKV pro intelektuálnější vrstvy posluchačů, vznikl v roce 1960 a v lednu 1964 získal samostatnou redakci. V Brně s ní od počátku spolupracoval Antonín Přidal a mezi externisty 3. programu patřili Suchý a Šlitr, Miroslav Horníček, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Emanuel Frynta. Roku 1972 po odloučení slovenského Devína byl okruh pojmenován Vltava a také v současnosti plní specifické úkoly jako stanice zaměřená na kulturní a umělecký program, která pro své posluchače zřídila i Klub Vltava.
Mezi cíle stanice Vltava přitom patří nejen o české literatuře informovat a přímo ji vysílat, ale i podílet se vlastní uměleckou tvorbou na rozvoji národní kultury a vytvářet podmínky k tvůrčím experimentům. Mezi pořady, které to umožňují, patří na stanici Český rozhlas 3-Vltava mezi posluchači oblíbená Četba na pokračování (denně v 18.30 hod.), půlhodinová Moderní (či také Klasická) povídka (čtvrtek 16 hod., resp. neděle 11.30 hod.), Noční bibliotéka (neděle 1:30 hod.), Stránky na dobrou noc (denně ve 23 hod.) nebo v prázdninovém vysílacím schématu Pokračování za pět minut. Verše (někdy doplněné recenzí, esejem či rozhovorem) uvádí čtvrthodinový Svět poezie (sobota 22.45 hod.), jediná báseň bývá náplní pětiminutového pořadu Nedělní verše (12.05 hod.), monotematicky je komponována desetiminutovka Poezie (všední dny ve 13.30 hod.). Hudba je poezii rovnocenným partnerem v pořadech Sladké je žít (jazz, sobota 17.45 hod.) a Souzvuk (klasika, neděle 9 hod.). Na pomezí uměleckých a publicistických žánrů se pohybuje Víkendová příloha (sobota 8 hod.) či cyklus fejetonů, esejů, úvah apod. Psáno kurzívou (všední dny 10 hod.). O událostech ve světě kultury se informuje v Mozaice (všední dny 7-9, 15-16 hod.)a diskutuje v Kritickém klubu (pondělí 16 hod.). K rozměrným programovým útvarům patří Páteční večer (20 hod.), kdysi až pětihodinový, dnes dvouhodinový, který seskupuje literární, hudební a publicistické segmenty v jeden, většinou monotematický celek. Nesmíme opomenout dramatickou literaturu – dramatizace kriminálních a humoristických knih nabízí Hra pro tento večer (čtvrtek 20 hod.). Dramatické maličkosti se vysílají v sobotu před polednem pod názvem Mikrohra. To nejlepší z českých i zahraničních původních rozhlasových her najdete v Klubu rozhlasové hry (úterý 21.30 hod.), který se chlubí autory jako Ludvík Aškenazy, Václav Havel, Milan Uhde či Ivan Vyskočil.

Za specificky rozhlasový pořad – a řekněme „výkladní skříň“ literatury v rozhlase – lze považovat cyklus Schůzky s literaturou (neděle 20 hod.). Ambiciózním cílem, přiznaným i na webu (www.rozhlas.cz/vltava/porady), je nabídnout v této hodině vysílacího času rozhlasové pásmo. Tento syntetický monotematický útvar je metodou promyšlené montáže vytvářen z různorodých drobnějších částí (žánrů) tak, že se jeho dynamická kompozice blíží výstavbě dramatu. Pásmo využívá publicistických i uměleckých žánrů, avšak jeho základní intence a vyznění je dokumentární, nikoli fiktivní. V historii vytvářeli rozhlasová pásma s rozličnými tématy také básníci (Dalibor Chalupa) či reportéři (František Gel). Dnes se však tento žánr používá nejčastěji k prezentaci literárních monografií – portrétů spisovatelů, doplněných ukázkami z jejich děl, a to často při jubilejní příležitosti. Nemělo by však jít o pouhý sled informací a ilustrativních citací, nýbrž o portrét. U žánru rozhlasového pásma platí, že ona konstitutivní přetržitost, střídání žánrů a hlasů, není samoúčelná. Cílem je konfrontace pohledů, stanovisek, co nejautentičtější a současně umělecky působivé zachycení života a díla s jeho rozpory, konflikty, dramatickým pnutím. Na tvorbě cyklu Schůzky s literaturou se podílejí rozhlasoví redaktoři i externisté, spisovatelé, překladatelé, literární vědci, vysokoškolští studenti. Samozřejmostí je spolupráce herců a rozhlasových režisérů. Často jsou součástí pořadu rozhovory či reportáže. V posledních letech byly jednotlivé pořady věnovány i osobnostem současné české literatury: Jiřímu Kuběnovi, Pavlu Švandovi, Janu Skácelovi, Karlu Křepelkovi, Václavu Vokolkovi, Petru Holmanovi, Josefu Jedličkovi, Miloši Vodičkovi, Bohumilu Nuskovi, Zdeňku Volfovi, Lence Reinerové, Jiřině Haukové, Věroslavu Mertlovi, Milanu Kunderovi, Janu Trefulkovi, Ivanu Blatnému, Zbyňku Hejdovi, Ludvíku Kunderovi, Věře Linhartové, Vladimíru Macurovi, Josefu Škvoreckému, Josefu Hiršalovi a Bohumile Grögerové, Zdeňku Rotreklovi, Markétě Pilátové, Radimu Vašinkovi, Pavlu Zajíčkovi, Janu Balabánovi a dalším.

Není možné vyjmenovat všechny současné české básníky a prozaiky, jejichž tvorba je v rozhlase prezentována nebo kteří se na rozhlasových pořadech přímo autorsky podílejí. Široké spektrum pořadů umožňuje najít prostor pro kterýkoli literární žánr, cyklus Osudy k tomu ve všední dny v 11.30 hod. přidává memoáry.

Z titulů, které byly v posledních pěti letech vysílány formou četby na pokračování, uveďme např. Ústně více Pavla Kosatíka, Aaronův skok Magdaleny Platzové, Volyňský dalekohled Jiřího Oliče, Stopy za obzor Pavla Kolmačky, Nad rovinou Marie Stryjové, Dědu Jana Nováka, Peníze od Hitlera Radky Denemarkové, Konec nylonového věku Josefa Škvoreckého, Nebeské jezdce Filipa Jánského, Bílé břízy na podzim Arnošta Lustiga, Komandanta Vladimíra Macury, Kalvárii Iva Vodseďálka, Fotra Ivana Landsmana, Rok kohouta Terezy Boučkové, Jedním okem Elišky Vlasákové, Starce a smrt Jiřího Stránského, Snovou existenci Dagmar Halasové, Jablko se kouše Ivana Jelínka, Trip do Čech Josefa Škvoreckého, Milostný dopis klínovým písmem Tomáše Zmeškala, O bílých slonech Ireny Douskové, Cesty na Sibiř Martina Ryšavého, Zmizet Petry Soukupové, Pravdivý příběh Plastic People I. M. Jirouse, Moje zmizelé město Pavla Brycze, Hliněné dny Stanislava Berana, Tvrdou zemi Zdeňka Němečka, U útulku 5 Edgara Dutky, Opilost z hloubky Lubomíra Martinka, Zeptej se táty Jana Balabána. Podobně v řadách věnovaných poezii je dotčena každá významnější básnická sbírka. Připomeňme alespoň, že básník Miloš Doležal je redaktorem stanice Český rozhlas 3-Vltava a kromě poezie je jeho výsostným žánrem rozhlasový dokument. Jeho kolegyní je dramatička a prozaička Alena Zemančíková a v brněnském studiu v letech 1991–95 pracoval spisovatel Jiří Kratochvil, jehož eseje, povídky, romány i hry rozhlas pravidelně vysílá.

Tak jako už v roce 1926, iniciuje Český rozhlas i dnes tvorbu původních rozhlasových her. Kromě výhradně rozhlasových tvůrců se do těchto výzev a soutěží zapojují také spisovatelé známí i svou poezií či prózou. V rámci projektu Hra pro třetí tisíciletí se tak vysílaly hry Pavel Pavel Pavel Arnošta Goldflama, Zjasněná noc Milana Uhdeho, Prodám ucho, prodám hrob Antonína Přidala, Cesta k pólu Daniely Fischerové, Cesta do Lo Ignota Hany Slavíkové a Vykřičené domy Davida Drábka. V současnosti je aktuální projekt Vinohradská 12, zahrnující dvanáct původních her vysílaných vždy v čase Klubu rozhlasové hry, a to poslední úterý v měsíci. Jejich autory jsou David Drábek, Pavel Brycz, Marek Epstein, Petr Kolečko, Lenka Lagronová, Marek Horoščák, Magdalena Frydrychová, Jaroslav Rudiš, Tomáš Zmeškal, Martin Františák, Bogdan Trojak a Emil Hakl.
Rozhlasové hry mladých českých autorů se navíc uplatňují v cyklu Hry a dokumenty nové generace v pořadu Čajovna, a to každou čtvrtou neděli v měsíci. Cyklus byl zahájen v lednu 2007 z iniciativy dramatiků a rozhlasových pedagogů Jana Vedrala a Antonína Přidala. Jeho cílem je podpořit původní tvorbu začínajících autorů, avšak byla zde odvysílána i hra etablovaného spisovatele Jáchyma Topola Cesta do Bugulmy. Ze spisovatelů známých i tvorbou jiných literárních žánrů vysílali v Čajovně svá dramatická díla např. Kateřina Rudčenková (Niekur, Čas třešňového dýmu) či Jaroslav Rudiš (Léto v Laponsku – s Petrem Pýchou). Mimo cyklus byla v téže době realizována hra Radka Malého Pocit nočního vlaku.
Jednotlivé programové řady mají své internetové stránky (na www.rozhlas.cz/vltava), přinášející kromě článků zhusta i zvukové záznamy odvysílaných pořadů. Kromě toho lze na stránce Hry a literatura ve streamu http://www.rozhlas.cz/vltava/stream poslouchat vybrané literární a dramatické pořady ještě týden po jejich odvysílání.

Do Čajovny si soudobé, zejména mladé literáty zvou k debatě nad jejich novými knihami většinou více než jednou měsíčně také moderátoři Jaroslav Rudiš a Jaroslava Haladová, Kateřina Rathouská nebo Igor Malijevský. 

Literatura na dalších stanicích ČRo a na soukromých rádiích

Český rozhlas však není jen stanice Vltava, byť má v oblasti adaptace literatury výjimečné postavení. Četby na pokračování vysílá od pondělí do soboty ve 22.05 hod. i Český rozhlas Dvojka (dříve Praha), kde platí preference populárnější literatury, nyní zvláště memoárové. Poezii se nyní věnuje Poetické nokturno (neděle 22.05 hod.) literárního kritika, editora a svébytného recitátora Mirka Kováříka, který zde po léta vysílal pořad Zelené peří. Tradiční je na této stanici Nedělní pohádka (13.05 hod.) a také sobotní Hra pro děti a jejich rodiče (rovněž 13.05 hod.). Dvojka vysílá i rozhlasové hry pro dospělé a publicistický dvouměsíčník „o knihách a životě“ Lenoška Iva Šmoldase.


Český rozhlas 6 uvádí ve čtvrtek diskusní Kritický klub Jana Rejžka (čtvrtek 20.10 hod.), zaměřený na aktuality z naší i zahraniční kultury. Umělcům může být věnován i nedělní cyklus Portréty.
Rádio Česko, stejně jako Český rozhlas 1-Radiožurnál,připravuje publicistická ohlédnutí v pořadu Týden v kultuře a Radio Wave nabízí středeční „pořad o literatuře, o knihách, o čtení a psaní“ Liberatura se sloganem: „Osvobozujeme literaturu od všeho, od čeho je třeba.“


Také regionální stanice veřejnoprávního Českého rozhlasu mají pro své posluchače poměrně širokou nabídku pořadů o literatuře či přímo literárních. Plzeň vysílá každý všední den před polednem Literární doteky – četbu drobných literárních textů souvisejících povětšinou s regionem západních Čech. Kromě toho je každou sobotu a neděli připraveno půlhodinové Víkendové čtení.

České Budějovice sází na osvědčenou Četbu na pokračování (třicet minut každý všední den), jednou týdně se objeví v premiéře Rozhlasová povídka. Kromě Kulturní revue se zde v minulosti vysílal Putnův jihočeský literární místopis, kde literární historik Martin C. Putna představoval autory inspirované jižními Čechami anebo s regionem spjaté.

V ostravském vysílání Českého rozhlasu se objevují dva sobotní pořady se čtením v názvu: Čítárna (průvodce knižními novinkami) a Podvečerní čtení (autorská četba především moravskoslezských spisovatelů).

Olomouc vysílá pořad Knižní kurýr, který připravuje literární vědec Petr Hanuška, a cyklus Počteníčko, který je specifický účastí mladých autorů, povětšinou studentů oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě JAMU. Hanuška se podílí i na výběru titulů pro cyklus Setkání s literaturou, zaměřený na novinky české prózy.

Brněnské studio Českého rozhlasu se literatuře věnuje v sobotním literárně-publicistickém magazínu Zelný rynk a v cyklu Sobotní listování, představujícím nově vydané knižní tituly. Host ze světa literatury se může objevit i v nedělním pořadu Sedmé nástupiště. Četbám je otevřen také nedělní programový blok Račte vstoupit k Josefu Veselému.


Na rozhlasových vlnách mimo veřejnoprávní Český rozhlas se literatura objevuje sporadicky. Je tedy příjemným překvapením, že soukromé Radio 1 vysílá každé úterý desetiminutový Knižní servis (úterý 17.00), informující o knižních novinkách a nabízející i čtení a rozhovory. Literatuře se příležitostně věnují také internetová rádia, jako např. internetový rozhlasový projekt studentů Divadelní fakulty JAMU Black Box či partnerské Rádio R na Masarykově univerzitě v Brně.

Alena Blažejovská
Autorka textu je redaktorka literárně-dramatické redakce Českého rozhlasu Brno a docentka v ateliéru Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU.

odkaz http://www.czechlit.cz/odkazy/literarni-porady-v-rozhlase/?allInMonth=1&month=7&day=1&year=2014

Rádio Regina Praha, 3.8.2012: Dopravní zpravodajství na Regině nemá v republice obdoby, tvrdí generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan

3. 8. 2012 zveřejněno na serveru rozhlas.cz

Peter DuhanFoto: Český rozhlas

Před časem spustil Český rozhlas kampaň na podporu koncesionářských poplatků. Platit by je měla každá domácnost, která vlastní rozhlasový přijímač. Jedná se o 45 korun měsíčně. Za tyto peníze vy, posluchači, dostáváte kvalitní informační servis. Velkou devizou Reginy je podle generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana její dopravní zpravodajství. Česká metropole se prý bez něho nemůže obejít. Řekl v rozhovoru s naší redaktorkou Annou Königsmarkovou.

Ukázkou veřejné služby jsou podle generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana buď zprávy o počasí nebo dopravní zpravodajství. A rozhodně to prý není levná služba. 

Dopravní zpravodajství na Regině nemá v republice obdoby, tvrdí generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan

DOWNLOAD (STÁHNOUT)

"Musíme také spolupracovat s jinými organizacemi, protože sami bychom si to neobstarali. Pochopitelně musíme také platit a platíme to ve prospěch posluchačů, protože to je veřejnoprávní služba a zejména pražská Bezstarostná jízda. Praha jako velkoměsto, které je zasekané a orientovat v něm řidiče, to pokládám za ukázku veřejnoprávní služby. Vaše stanice to dělá brilantním způsobem." 

I Peter Duhan si Reginu při své cestě po Praze často pouští. 

"Můj řidič, který mě vozí po ucpané Praze, nejdřív poslouchá Reginu, aby věděl kudy se dostat na místo, kam se potřebuji dostat velice brzo, takže oceňuji to i já. Když jezdím po Praze soukromým vozem v sobotu a v neděli využívám těchto služeb, mám vždy zapnutou Reginu." 

Znamená to, že by se Regina měla i do budoucnosti profilovat jako stanice s dopravním zpravodajstvím? 

"Regina je metropolitní rádio, Regina je stanice pro hlavní město, pro velkoměsto a vedlejším produktem života ve velkoměstě je hustý automobilový provoz a nepříjemnosti s tím spojené. A já si myslím, že každý posluchač metropolitního rádia zcela logicky bude požadovat po této stanici, aby tam ta služba byla. Takže Bezstarostná jízda má před sebou skvělou budoucnost."
 
 Peter Duhan navíc prý patří k těm řidičům, kteří nejsou v dlouhé koloně úplně trpěliví. Je prý štěstí, že Bezstarostná jízda poskytuje vedle čerstvých informací také dobrou hudbu. 

Autor: Anna Königsmarková

odkaz: http://www.rozhlas.cz/regina/denik/_zprava/dopravni-zpravodajstvi-na-regine-nema-v-republice-obdoby-tvrdi-generalni-reditel-ceskeho-rozhlasu-peter-duhan--1093713

Stanice Vltava, 2. 8. 2012 - Hostem Mozaiky byl Peter Duhan

2. srpna  2012 zveřejněno na serveru rozhlas.cz

Generální ředitel Českého rozhlasu Peter DuhanFoto:  ČTK

Generální ředitel Českého rozhlasu mluvil o rozhlasových poplatcích, kampani za jejich vybírání, jejich smyslu a souvislostech v Evropě i u nás.

Český rozhlas, nezávislé veřejnoprávní médium, zajišťuje vysílání 21 rozhlasových stanic, celoplošných, speciálních i regionálních. A kromě toho také stále rozšiřuje své zpravodajství i uměleckou tvorbu na internetu. 

Jen Český rozhlas 3-Vltava kromě publicistiky nabízí, a to i teď v létě, řadu přímých přenosů z prestižních hudebních akcí (některé jsou pak dále k poslechu v záznamu na novém webu klasika), uvádí dramatické i literární premiéry – aktuálně se chystá série minutových dramatických premiér a byla vyhlášena soutěž o původní dramatický text k 90. rozhlasu. 

O rozhlasových poplatcích s generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem.

DOWNLOAD (STÁHNOUT)

Autor:  Petr Gojda

odkaz - http://www.rozhlas.cz/mozaika/hudba/_zprava/hostem-mozaiky-byl-peter-duhan--1093359

Český rozhlas vypsal soutěž o původní rozhlasovou hru

31. července 2012 zveřejněno na serveru rozhlas.cz

Český rozhlas vyhlašuje k výročí devadesáti let svého založení autorskou soutěž o původní rozhlasovou hru

Soutěž je koncipovaná jako kreativní autorská soutěž o původní autorskou dosud nepublikovanou rozhlasovou hru určenou k rozhlasovému nastudování. Účastníkům soutěže nejsou kladena žádná omezení ani tematická, ani žánrová, akcentuje se však požadavek, aby přihlášené texty nabízely výrazné, originální, imaginativní a pro rozhlasovou realizaci inspirativní vidění světa, aby dávaly příležitost k bohaté zvukové kompozici a odvážnému využití nejmodernějších rozhlasových technologií. Významným kritériem hodnocení je schopnost reflektovat závažná témata současnosti i moderní historie naší země. 

odkaz - http://www.rozhlas.cz/festivaly/aktualne/_zprava/--1091039

Pravidla autorské soutěže o původní rozhlasovou hru, vypsanou k 90. výročí založení Českého rozhlasu (dále jen jako „Pravidla“)

1. Pořadatelem soutěže je Český rozhlas, který byl zřízen z. č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, se sídlem Vinohradská 12, Praha 2 120 99, IČ: 45245053 (dále jen jako „Pořadatel“ nebo „ČRo“). 
2. Soutěž probíhá na území České republiky v období od 1. 8. 2012 do 18. 5. 2013 00.00 hod (dále jen jako „Soutěž“).  


3. Soutěže se může účastnit každá fyzická osoba bez omezení věku. V případě účasti osob mladších osmnácti let je však k jejich zařazení do Soutěže nutný souhlas jejich zákonného zástupce, který se uděluje formou spolupodpisu přihlášky do Soutěže.
4. Soutěž je koncipovaná jako kreativní autorská soutěž o původní autorskou dosud nepublikovanou rozhlasovou hru určenou k rozhlasovému nastudování. Účastníkům soutěže nejsou kladena žádná omezení ani tematická, ani žánrová, akcentuje se však požadavek, aby přihlášené texty nabízely výrazné, originální, imaginativní a pro rozhlasovou realizaci inspirativní vidění světa, aby dávaly příležitost k bohaté zvukové kompozici a odvážnému využití nejmodernějších rozhlasových technologií. Významným kritériem hodnocení je schopnost reflektovat závažná témata současnosti i moderní historie naší země. 
Účast v soutěži 
5. Zájemce o účast v soutěži se do soutěže zapojuje zasláním soutěžního příspěvku. Soutěžní příspěvky ve formě textu v rozsahu cca 40 stran A4 (maximálně však 60 stran s omezením maximálního počtu 2000 znaků na stránku) předpokládaná stopáž 60 minut, budou zasílány doporučeně, přičemž na obálce bude uvedeno: 
Český rozhlas
CUTSP , soutěž o rozhlasovou hru – k rukám tajemnice
Vinohradská 12
120 99 Praha 2 – Vinohrady

 a to nejpozději do 18.2.2013. Rozhodné datum je datum přijetí na podatelně ČRo resp. datum doručení soutěžního příspěvku Českému rozhlasu. Soutěžní příspěvek se skládá ze soutěžního textu a přihlášky do soutěže.
- Soutěžní text bude zaslán výhradně na nosiči CD ve formátu DOC nebo PDF. Text musí obsahovat v úvodu název hry. 
- Soutěžní text resp. CD nebude označeno jakýmkoliv jménem ani adresou, aby byla splněna podmínka anonymního hodnocení soutěžních příspěvků. 
- Společně se soutěžním textem bude v zalepené obálce i vyplněný a vlastnoručně podepsaný formulář přihlášky do soutěže, jehož vzor je přílohou č. 1 těchto pravidel. 
Soutěžní příspěvky, které nesplňují výše uvedené požadavky nebudou do soutěže zařazeny.  

Přihláška do soutěže
 

   Přihláška do soutěže o původní rozhlasovou

   
Hodnocení soutěžních příspěvků, kritéria hodnocení


7. Anonymní soutěžní příspěvky vyhodnotí odborná porota ve třech fázích, jejíž personální složení určí ředitel CUTSP na základě návrhu náměstka pro program Českého rozhlasu, a to nejpozději do 1. 9. 2012. 
a) 1. fáze hodnocení – tříčlenná porota složená z předsedy (externista) a 2 odborných pracovníků ČRo v době od 1.3. 2013 do 22.4.2013 přečte všechny soutěžní texty a vybere maximálně 10 soutěžních příspěvků, které postupují do druhé fáze hodnocení. 
b) 2. fáze hodnocení – sedmičlenná porota složená ze 3 odborných pracovníků ČRo a 4 nezávislých odborníků v době od 23.4. 2013 do 10.5.2013 vyhodnotí postoupivší soutěžní příspěvky vybrané pro hodnocení v druhé fázi a určí maximálně 3 soutěžní příspěvky, které postupují do třetí fáze hodnocení. 
c) 3. fáze hodnocení – konečné zasedání sedmičlenné poroty shodné s porotou druhé fáze se bude konat dne 10.5.2013 a určí konečné pořadí soutěžních příspěvků vybraných pro třetí fázi hodnocení. Po určení pořadí odtajní tajemník soutěže autory oceněných soutěžních textů. 
8. Kritériem hodnocení soutěžích příspěvků je v souladu s odst. 4 těchto pravidel originalita imaginativnost, inspirativní vidění světa, příležitost k bohaté zvukové kompozici a odvážnému využití nejmodernějších rozhlasových technologií. Významným kritériem hodnocení je rovněž schopnost reflektovat závažná témata současnosti i moderní historie naší země. 
Ceny  
9. Do soutěže jsou Pořadatelem vloženy následující peněžní ceny rozdělené dle pořadí umístění soutěžních příspěvků: 
1. cena pro vítěze soutěže prvního v pořadí – 90.000 Kč
2. cena pro vítěze soutěže druhého v pořadí – 60.000 Kč
3. cena pro vítěze soutěže třetího v pořadí – 40.000 Kč 
10. Porota si vyhrazuje právo nevyhlásit vítěze soutěže na kterémkoliv pořadí. Ceny podléhají srážkové dani platné v daném účetním období a v souladu s platnými právními předpisy se cena se vyplatí výherci po snížení o provedenou srážku daně. 
11. Soutěžící podáním přihlášky přijímá návrh na uzavření licenční smlouvy, jejíž podmínky jsou uvedeny v přihlášce do soutěže, která je přílohou č. 1 k těmto Pravidlům. Licenční smlouva nabývá účinnost okamžikem předání ceny vítězi soutěže tj. podpisem předávacího protokolu o převzetí ceny. 
Prohlášení pořadatele 
15. Účastí v této soutěži soutěžící bez výhrad přijímá tato pravidla a zavazuje se je dodržovat. 
16. Soutěže se nesmějí účastnit členové poroty, jejich rodinní příslušníci a osoby blízké. 
17. Pořadatel si vyhrazuje právo kdykoliv v průběhu soutěže změnit její pravidla popř. soutěž zrušit. 
18. Plné znění pravidel je uloženo v kanceláři ředitele ČRo CUTSP a je k dispozici rovněž na internetové adrese www.rozhlas.cz/festivaly 

19. Osobní údaje účastníků budou zpracovávány pouze za účelem vyhodnocení soutěže, předání cen a statistického vyhodnocení výzkumu a poté budou zlikvidovány. 

Autor:  Centrum uměleckých těles, soutěží a přehlídek

odkaz - http://www.rozhlas.cz/festivaly/aktualne/_zprava/1091036

Český rozhlas vydal propagační noviny v nákladu 100 tisíc výtisků

29. 7.2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz

Rodinná stanice Český rozhlas 2 má vlastní „noviny“ nazvané Šťastnou cestou [viz PDF]. Jako neprodejné, zdarma rozdávané propagační listy je veřejnoprávní rozhlas vydal v nákladu 100 tisíc výtisků, ve středu 18. července. Publikace je neperiodická.

Připravil ji kolektiv redaktorů Českého rozhlasu 2, šéfredaktorem stanice je Jaromír Ostrý. Kresbami přispěl Václav Hradecký, šéf výzkumného oddělení rozhlasu. První výtisk obsahuje rozhovor s Karlem Gottem, který na stanici moderuje, a řadu dalších příspěvků propagujících pořady Dvojky.

Noví dodavatelé tiskových služeb

Veřejnoprávní rozhlas začátkem letoška hledal nejlevnější dodavatele tiskových služeb, pro následující 4 roky spolupráce s nimi vyhradil nejvýše 33 milionů Kč (bez DPH).

Rámcovou smlouvu na zajištění a dodávku tiskových služeb nakonec rozhlas podle serveru Všechnyzakázky.cz začátkem letošního dubna uzavřel s více firmami, konkrétně to jsou Nicos, Ringier Axel Springer Print CZ, Ing. Vladoslav Pokorný – Litera Brno, Raprint, Typos, tiskařské závody, JIH – reklamní agentura, TNM Print a Business Infomation Systems and Services – BISS.

„Český rozhlas bude postupně vypisovat minitendry, ve kterých zkonkretizuje své požadavky a k podání nabídky vyzve vždy všechny dodavatele, s nimiž bude uzavřena rámcová služba,“ předeslalo vedení rádia při zadání výběrového řízení.

http://www.mediar.cz/cesky-rozhlas-vydal-propagacni-noviny-v-nakladu-100-tisic-vytisku/

Jaromír Ostrý se snaží podplatit posluchače a rozhazuje koncesionářské poplatky

31.7.2012 napsal Tomáš Němec

Svou neschopnost  uvést vysílání stanice Český rozhlas 2 – Praha (dosud NEOFICIÁLNĚ  zvané Dvojka)  do tvaru,  který by odpovídal úloze veřejnoprávní stanice,  potvrdil Jaromír Ostrý vydáváním speciálních propagačních novin.

Vybízí posluchače ke kolportování těchto novin po celé republice.  Za sto rozdaných výtisků se jim má dostat „cti“  stát se členem Klubu přátel Dvojky, který pan Ostrý patrně založil.

Jaromír Ostrý píše:

A pokud byste se chtěli stát členy neformálního Klubu přátel Dvojky stačí, abyste rozdali sto výtisků těchto novin v čekárnách, knihovnách, lázních, ve vlacích a autobusech, prostě, tam, kde žijete a posloucháte Český rozhlas Dvojku. A za tuto službu dostanete krásný dárek. Speciální vydání našich novin s podpisy Karla Gotta a dalších hvězd Dvojky. Kontakt na vás pošlete na adresu: noviny@rozhlas.cz a balík přijde vzápětí. 

Přeji vám i sobě, aby nám bylo spolu dobře.
Jaromír Ostrý
Šéfredaktor ČRo 2 

odkaz http://www.rozhlas.cz/praha/radiozpravy/_zprava/stahnete-si-zdarma-nase-noviny-stante-se-cleny-klubu-pratel-dvojky--1090072

Toto je další způsob, jak rozhazovat peníze, které chce  Český rozhlas vymáhat od neplatících občanů a firem. Vydáváním tištěných propagačních novin Jaromír Ostrý jen potvrzuje  pokleslé vysílání rádia Český rozhlas Dvojka. Proč Český rozhlas nedělá takovouto propagaci stanicím Vltava, Leonardo nebo Český rozhlas 6, které  naplňují úlohu veřejnoprávního rozhlasu?

Zrušte hudbu

19. července 2012 napsal Andrej Halada  v Literárních novinách, číslo 29

Nekonečná písnička o tom, jaké písničky se mají hrát na Radiožurnálu, má další sloku. Nový hudební dramaturg stanice Petr Král sice vyřadil Turbo a Vondráčovou a zařadil Stinga, Kluse i Žlutého psa, ale taky přiznal, že dělat z Radiožurnálu Radio Wave nelze a jisté dramaturgické mantinely tu budou vždycky.

O tom, že Radiožurnál hraje staře, stereotypně, pro každého a pro nikoho, se píše už roky. Novináři do stanice buší, ale kdyby sami seděli na židli hudebního dramaturga, taky by mnoho nezmohli. Je to kvadratura kruhu, kdy na jedné straně stojí většina hudebně konzervativního a nenáročného publika, které nerozlišuje mezi Helenou a Hejmou a nevadí jí ani Poupata, a na straně druhé je menšina těch, kteří se v hudebních trendech orientují a mají vyšší nároky. Sladit jejich zájmy a očekávání je nemožné.

Jedno řešení, co s hudbou na Radiožurnálu, tu ale určitě je: zrušit ji. Nebo alespoň omezit na naprosté minimum.

Může to znít překvapivě, ale proč vlastně mít veřejnoprávní stanici, která je mixem seriózního zpravodajství a publicistiky a zároveň průměrné a beztvaré hudební zábavy? Copak na ČT24 nebo CNN běží videoklipy? Není čas rozetnout tenhle gordický uzel a vytvořit skutečně věcnou stanici, která by v prvé řadě informovala, ale také komentovala a analyzovala aktuální realitu? A pokud by tu už hrála hudba, tak jen jako předěly mezi hlavními bloky, pořady. Dvě nebo tři písničky za hodinu.

Český rozhlas má několik stanic (ČRo 6, Leonardo), na kterých běží publicistické pořady mnohdy vysoké kvality. Ale málokdo o nich ví. Umístit je na Radiožurnál by znamenalo dát jim adekvátní prostor. Redukcí hudby by Radiožurnál asi ztratil současnou pozici i poslechovost, ale Český rozhlas má přece další celoplošnou stanici – ČRo 2 Praha. Její současná podoba by si zasloužila inovaci, z Prahy by šlo udělat modernější zábavný i hudební kanál pro nejširší vrstvy. Chtělo by to ovšem pořádnou porci odvahy, aby se vedení Českého rozhlasu k tak radikálním krokům odhodlalo.

odkaz:  http://www.literarky.cz/blogy/komentae/10672-zrutenhudbu

Nové grafické řešení značek stanic: upouští se od číselného značení stanic

25. 7. 2012 publikováno na stránkách Rady ČRo

Poznámka editora: Na stránkách Rady ČRo jsou také jako příloha zápisy z neveřejných schůzí předsednictev Rady ČRo. Někdy je zajímavé si je přečíst.  Velmi zajímavá je diskuse Rady s vedením ČRo (bod 4.) ze dne 18.7.2012 a proto na tento zápis upozorňujeme i na tomto blogu. TN

----------------------------------------------------------

Návrh zápisu z jednání předsednictva Rady ČRo ze dne 18.7.2012 v ČRo od 13 hod., zasedací místnost č. 425, Vinohradská 12, P 2

Přítomni:     Tomáš Ratiborský, Bohuš Zoubek, Michal Stehlík – členové předsednictva R ČRo   

Milan Badal, Ervín Kukuczka, Petr Šafařík – členové Rady ČRo,

Omluven:    Antonín Zelenka,člen Rady ČRo

Sekretariát: Marie Šímová

Hosté:         Peter Duhan, generální ředitel ČRo

        René Zavoral, náměstek GŘ pro strategický rozvoj ČRo

        Jan Menger, náměstek GŘ pro program a vysílání ČRo

        Hana Skalová, ředitelka ekonomického odboru ČRo

        Zora Blümlová, vedoucí Kanceláře GŘ ČRo             

      

Jednání řídil předseda Rady ČRo Tomáš Ratiborský

Program: 

1.      Zahájení

2.      Informace a připomínky k zápisu z minulého jednání P ČRo. (společné jednání Rady s DK přesun termínu)

3.      Report GŘ pro Radu ČRo červen 2012

4.      Setkání s vedením ČRo 13.30 hod.  Peter Duhan, generální ředitel ČRo, René Zavoral, náměstek GŘ pro strategický rozvoj ČRo, Jan Menger, náměstek GŘ ČRo pro program a vysílání, Hana Skalová, ředitelka ekonomického odboru ČRo, Zora Blümlová, vedoucí kanceláře GŘ.

- report GŘ pro Radu ČRo červen 2012

- spolupráce se společností Media Master (fakturace 1-6.2012)

- informace o jednání expertního týmu - rozhlasové poplatky

                - informace z RRTV o BBC

                - rekonstrukce Vinohradské 12, prodej nemovitostí ČRo

                - VS Rady v ČB 26.9.2012

5.      stížnosti

6.      vyřízení agendy – odměny (M. Šímová, J. Jandová)

7.      různé

ad 1. program byl schválen. 

ad 2. informace členů Rady a připomínky k zápisu z minulého jednání P ČRo

Připomínky k zápisu nebyly žádné.

Termín společného jednání Rady ČRo, DK Rady ČRo a vedení ČRo se přesouvá na z důvodu nepřítomnosti předsedy Rady T.Ratiborského, místopředsedy B.Zoubka a GŘ Petera Duhana na 15.8.2012 od 13,00 hod. v zasedací místnosti č. 425, Vinohradská 12, Praha 2.

T. Ratiborský dal do úvahy, zda by se Rada ČRo neměla prostřednictvím svého tiskového mluvčího M.Stehlíka vyjádřit  k výběru rozhlasových poplatků. T.Ratiborský stávající systém považuje za dostačující. Rada vyjde ze zápisů expertního týmu a v průběhu srpna se k dané záležitosti vrátí.

ad.3 Report GŘ pro Radu ČRo – červen 2012

Informace od Z.Blümlové - Report GŘ bude dostávat Rada každý měsíc v pondělí před veřejnou schůzí.

Členové Rady ČRo si připravili dotazy na upřesnění informací uvedených v Reportu.

ad 4. setkání s vedením Českého rozhlasu

-          Report GŘ

Jednotliví členové Rady se dotazovali na věci, které je nejvíce zajímaly.

M. Stehlík se zajímal o nový dětský web, nástup Zory Jandové do funkce dramaturga. Odpověď J.Mengra: modernizace webu by měla nastat nejpozději k 1.11.2012 – samozřejmě bude snaha o posun již k 1. 9. k zahájení školního roku, modernizace DOMINA k 1.10.2012.

B. Zoubka zajímala nová hudební dramaturgie na ČRo 1, a zda se otevírá cesta pro spolupráci s ČRo dalším folklorním souborům. J.Menger odpověděl, že 1.6.2012 – tedy nástupem nového dramaturga Petra Krále došlo především k rozšíření počtu skladeb. Novou posilou pro hud. redakci RŽ bude Jiří Burda. R.Zavoral k další otázce B.Zoubka uvedl, že ČRo bude podporovat  především dva klenoty rozhlasu a to SOČR a DRDS, ostatní tělesa musejí jít smluvní cestou a tím se tedy otevírá prostor i pro další soubory.

M.Badala zajímalo, jak probíhají přípravné práce na stanici mluveného slova. Odpověděl GŘ, že ČRo se projektu nevzdává, čekalo se na rozhodnutí RRTV. Bude nutná legislativní změna, 4. okruh zatím ČRo v zákoně nemá. GŘ vidí uvedení stanice v horizontu jednoho roku.

T.Ratiborský měl dotaz k soutěži na grafické řešení značek ČRo, názvosloví stanic. GŘ P.Duhan sdělil přítomným, že není nutné očekávat zásadní změny a také se upouští od číselného značení stanic. R.Zavoral doplnil informaci, že rebranding pro celý ČRo bude ve výši cca 2,5 mil. Kč.

M.Stehlíka zajímal předvolení výzkum v krajích. GŘ odpověděl, že bylo upuštěno od společného výzkumu s ČT, ČRo bude v každém kraji. Garantem bude p. Pancíř. Vedení podá podrobnější informace na Veřejné schůzi Rady ČRo.

      -     Spolupráce se společností Media Master   

R. Zavoral informoval o výsledcích obchodních aktivit v období leden - červen 2012
zajišťovaných agenturou Media Master, a to v duchu dodatečně zaslaného
materiálu. Zároveň předestřel možný další vývoj v oblasti komerčních výnosu do
konce roku. Stav v této oblasti bude reflektovat ve druhé aktualizaci rozpočtu.

-          Rozhlasové poplatky

H. Skalová uvedla, že expertní tým měl poslední zasedání začátkem července. Velmi problematické je soudní vymáhání, je třeba stanovit jednotlivé kroky s rozpisem na 12 měsíců. 24.7.2012 seznámí s materiálem Dozorčí komisi. Expertní tým zastává názor, že vymáhání poplatků u fyzických osob je lépe řešit mimosoudní cestou, u právnických osob závisí na výši soudního poplatku. Právnické osoby by měly odvádět poplatky za vozidla, je možno zakoupit adresář od agentury, která vybírá adresy z veřejných zdrojů a tím pádem získá ČRo velký okruh právnických osob, které je možno oslovit.

       -    Informace z RRTV o BBC

GŘ P.Duhan sdělil, že příslušnou změnu licenčních podmínek RRTV neodsouhlasila. Oficiální písemné zdůvodnění RRTV připravuje.

BBC Radio.com pravděpodobně 31.8.2012 končí

       -    Rekonstrukce Vinohradská 12, prodej nemovitostí

K tomuto bodu se bude vyjadřovat na příští schůzi předsednictva Ladislav Musil,           náměstek pro správu a provoz, který je tento týden na dovolené.

-          VS Rada ČRo v Českých Budějovicích 26.9.2012

Z.Blümlová zajišťuje ubytování v Č.B., konferenční místnost, ozvučení.

Odjezd je v úterý 25.9.2012 ve 12,00 hod.od budovy ČRo v Praze, ubytování v Č.B., návštěva Českého rozhlasu v Č.B..

26.9.2012 je od 10,00 hod. schůze předsednictva, odpoledne Veřejná schůze Rady ČRo, hodina zahájení bude ještě upřesněna.

ad 5. Stížnosti

B. Zoubek:

- informoval o čtyřech stížnostech: A. Čermáková – stížnost na vysílání ČRo Olomouc – M. Šímová vyžádá vyjádření; L. Tietze – již po několikáté ke stejné věci, odpověď již dostal; Marie Herzlíková – připomínky k vysílání Dvojky – neúplná identifikace, založeno; Dagmar Chramostová – dotaz, jak je to s reklamou ve vysílání – vyžádat vyjádření.

ad 6. Byla vyřízena veškerá agenda Rady 

ad 7. Různé

T. Ratiborský informoval přítomné, že napříště se na přípravě a vedení veřejných schůzí Rady ČRo budou podílet i místopředsedové. Příští veřejnou schůzi bude připravovat místopředseda Rady ČRo Michal Stehlík.

Příští jednání se koná dne 25.7.2012:

Předsednictvo Rady -  od 10:00 hod., č. m. 425, Vinohradská 12

Veřejná schůze Rady – od 14:00 hod. č. m. 010, Římská 15, Praha 2

Zapsala: Marie Šímová

Ověření zápisu: Michal Stehlík

odkaz:   http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy12/_zprava/zapis-ze-7-verejne-schuze-rady-ceskeho-rozhlasu-25-7-2012--1090174

Český rozhlas porovnal databázi koncesionářů s ČT a získal 30 tisíc nových plátců

25. 7. 2012 napsal Jan Potůček  na serveru DigiZone.cz


Česká pošta poskytla Českému rozhlasu přehled plátců televizního poplatku přes SIPO. Těm, co zároveň neplatí rozhlasový poplatek, pak zaslal upomínku.


Přes 30 tisíc nových koncesionářů získal jenom během června Český rozhlas, který porovnal databázi plátců rozhlasového poplatku se seznamem plátců televizního poplatku přes SIPO České pošty. Tímto způsobem odhalil přes 200 tisíc domácností, které sice platí České televizi, ale nikoli Českému rozhlasu, a oslovil je s upomínkou, aby začaly hradit i rozhlasový poplatek. „Poplatek ve výši 45 Kč měsíčně je povinen platit každý vlastník nebo držitel rozhlasového přijímače, přičemž se hradí jeden poplatek za domácnost,“ upozornil mluvčí ČRo Jakub Čížek.


„Po více než dvou letech došlo k meziměsíčnímu nárůstu poplatníků z řad domácností, platících přes SIPO, přičemž pozitivní trend očekáváme i v následujících měsících. Vedle toho připravujeme další kroky, jak přímo oslovit nepřihlášené poplatníky a jak vymáhat pohledávky od neplatičů, a to jak od fyzických tak od právnických osob,“ uvedl Ladislav Musil, náměstek generálního ředitele ČRo Petra Duhana pro správu a provoz.

Domácnosti, které hradily televizní, ale nikoli rozhlasový poplatek, se mohly k platbám za rozhlas přihlásit jednoduchou SMS zprávou. Český rozhlas odhaduje, že tímto způsobem získá až 50 tisíc nových plátců. „Povinnost přihlásit se k placení rozhlasového poplatku má každý, kdo vlastní nebo drží rozhlasový přijímač. Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Fyzické osoby platí poplatek pouze z jednoho přijímače, a to i v případě, že vlastní přijímačů více. V rámci společné domácnosti platí poplatek pouze jeden její člen,“ uvedl mluvčí ČRo.

Rozhlasový poplatek je 45 korun měsíčně a nevztahuje se na ty domácnosti, které nemají rozhlasový přijímač a neposlouchají rozhlas prostřednictvím jakékoli přístroje, který by měl rozhlasový tuner. Za rozhlasový přijímač se například nepovažuje internet, před který vysílají všechny stanice Českého rozhlasu, ale je jím například mobil s rozhlasovým tunerem, radiobudík, televizor s digitálním tunerem, televizní set-top-box nebo autorádio (platit musí například i lidé, co mají kabelovou televizi, aniž by vlastnili rádio).
Právnické osoby, tedy firmy, platí rozhlasový poplatek za každý přijímač zvlášť, přičemž se vztahuje na každé autorádio ve služebních autech nebo služební mobilní telefony s FM tunery. „Český rozhlas bude i nadále pokračovat v oslovování nepřihlášených poplatníků a připravuje další kroky ve vymáhání pohledávek,“ ujistil Jakub Čížek.

Jan Potůček
Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

odkaz http://www.digizone.cz/clanky/cesky-rozhlas-porovnal-databazi-koncesionaru-s-ct-a-ziskal-30-tisic-novych-platcu/

Šéf Českého rozhlasu: BBC tady končí, Rádiu Česko bez změny zákona zbudou jen střední vlny

25. 7. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz


Neradostnou budoucnost rozhlasových stanic mluveného slova očekává generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Z jeho slov na dnešní schůzi Rady Českého rozhlasu plyne, že v tuzemském éteru brzy skončí jak zahraniční vysílání BBC, tak zpravodajské veřejnoprávní Rádio Česko.

Duhan tak reagoval na rozhodnutí „velké“ Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která minulý týden zamítla požadavek BBC na rozšíření společného vysílání s Rádiem Česko na 12 hodin denně. Od podzimu 2006 Česko vysílalo na kmitočtech BBC, podle šéfky rady Kateřiny Kalistové se ale mezitím změnil zákon, který tak znemožnil soukromému rádiu (BBC) přebírat program veřejnoprávního (Český rozhlas).

„Důsledek tohoto rozhodnutí s největší pravděpodobností znamená také konec anglického vysílání BBC v České republice a tím pádem vrácení licence společností BBC Radiocom. Pro Český rozhlas to znamená konec terestrického vysílání Rádia Česko a jeho pokračování pouze v digitální síti minimálně do konce roku,“ prohlásil dnes před „malou“ radou ředitel Duhan. BBC totiž spoléhala, že část nákladů ponese Český rozhlas, samostatné vysílání v Česku si totiž po úsporných škrtech nemůže dovolit.

„Také to znamená změnu v plánu stanice mluveného slova. Musíme vzít v potaz, že tento produkt můžeme zatím umístit pouze v síti středních vln. Posluchači středních vln jsou zcela jiného charakteru, je to jiné sociální složení nežli posluchači VKV v tomto případě. A náš původní záměr vysílat paralelně tento produkt na střední vlně a VKV síti je tím pádem znemožněn,“ pokračoval generální ředitel.

Český rozhlas chce vysílat své produkty na síti VKV, musíme tedy otevřít možnosti legislativního procesu, který by vedl ke změně zákona o Českého rozhlasu tak, aby rozhlas měl možnost provozovat čtvrtou síť VKV. Další strategií se budeme zabývat a budu vás postupně informovat,“ sdělil Duhan rozhlasovým radním. Ti jeho informaci vzali bez diskuse na vědomí.

Digitálními platformami, na něž by se Rádio Česko uchýlilo, jsou internet, pozemní televizní multiplex 1 Českých radiokomunikací, satelit Astra 3B a málo rozšířená systém digitálního rádia DAB.

V případě odchodu BBC se bude hrát o síť dvanácti lukrativních frekvencí ve velkých městech. Podle předsedkyně Kalistové by o tom, kdo je dostane, rada rozhodovala „po vyhodnocení bonity kmitočtů odborným znalcem“.

Pokrytí rádia BBC v České republice. Zdroj: licenční podmínky BBC, RRTV

odkaz http://www.mediar.cz/sef-ceskeho-rozhlasu-bbc-tady-konci-radiu-cesko-bez-zmeny-zakona-zbudou-jen-stredni-vlny/

Tendr na reklamní služby pro Český rozhlas vyhrála agentura Ogilvy & Mather

25. 7. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz


Vítězem veřejné zakázky na komplexní reklamní služby pro Český rozhlas v objemu až 160 milionů Kč (bez DPH) na 4 roky vyhrála agentura Ogilvy & Mather. V hodnocení skončila s předstihem před agenturami Nydrle Digital a Proximity Prague. Celkově se ve finále hodnotilo 15 agentur.

Rozhlas dříve avizoval, že smlouvy podepíše se třemi nejlépe vyhodnocenými, s Ogilvy se tak má na zakázce podílet i Nydrle a Proximity.

„Zákon o veřejných zakázkách umožňuje uzavřít rámcovou smlouvu buď pouze s jedním uchazečem nebo minimálně se třemi uchazeči. Český rozhlas zvolil variantu využívat služeb více agentur, přičemž počet tří agentur považujeme za optimální. V praxi budou vždy oslovováni s novým zadáním všichni smluvní partneři, kteří podepsali rámcovou smlouvu s Českým rozhlasem,“ sdělil Médiáři už v dubnu mluvčí rozhlasu Jakub Čížek.

Hlavním úkolem agentur bude zavedení nové značky Českého rozhlasu a všech stanic veřejnoprávního rádia. Celkově půjde o zajišťování komplexních reklamních služeb v oblasti marketingu, corporate identity, nákupu médií a dalších ATL i BTL aktivit.

Novou korporátní identitu chce rozhlas uvést v roce 2013, kdy oslaví 90. výročí zahájení pravidelného vysílání. Nové logo chce přitom vysoutěžit v jiném tendru, nejvýš za 2,5 milionu Kč (bez DPH).

Největší váhu (45 %) v tomto tendru mělo v hodnocení kritérium „tvorba nové značky a kompletní brand marketing (komplexní kreativní grafický návrh komunikačního vizuálu, návrh loga, apod.)“, dále „kompletní mediamix (seznam všech médií, v nichž bude kampaň realizována, vč. formy a rozsahu konkrétní části reklamní kampaně (mediaplány pro každé jednotlivé médium), vč. nákupu reklamních ploch a nosičů, s ohledem na cílovou skupinu“ (35 %), zbývajících 20 % „kompletní návrh projektu (včetně zapojení vhodných komunikačních prostředků)“.

odkaz: http://www.mediar.cz/tendr-na-reklamni-sluzby-pro-cesky-rozhlas-vyhrala-agentura-ogilvy-mather/

Rádio Česko patrně končí na VKV. Už nebude vysílat s BBC, ale jen digitálně

24. 7. 2012 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz

Zpravodajská stanice Českého rozhlasu, která jako jediná nehraje hudbu, má jistou budoucnost jen do konce letošního roku

Jen do konce letošního roku má zatím jistou existenci zpravodajské Rádio Česko, jediná stanice Českého rozhlasu, která nevysílá hudbu. Už od září by ale mohla zmizet z VKV vysílačů, na kterých vysílá prostřednictvím sítě české pobočky britského veřejnoprávního rozhlasu BBC. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) totiž neschválila společný návrh BBC a Českého rozhlasu na rozšíření vysílání BBC v českém jazyce, které bylo podmínkou pro vytvoření nové stanice mluveného slova ČRo.

Generální ředitel ČRo Peter Duhan měl dnes podle zpravodajského serveru iHNed.cz oznámit redaktorům Rádia Česko, že jejich vysílání na VKV skončí ke konci srpna. Mluvčí rozhlasuJakub Čížek poté v oficiální reakci dodal, že i kdyby Rádio Česko zmizelo z vysílání BBC, jako samostatná stanice bude existovat minimálně do konce letošního roku a vysílat bude výhradně na digitálních platformách.

„V případě ukončení vysílání BBC v pásmu VKV ještě v letošním roce, bude Český rozhlas Rádio Česko i nadále vysílat v digitální platformách jako doposud, a to minimálně do konce letošního roku,“ uvedl Čížek. Rádio Česko lze naladit v televizním multiplexu 1 s programy České televize, na satelitu Astra 3A, v nabídkách kabelových a IPTV operátorů, v pozemnímrozhlasovém multiplexu DAB společnosti Teleko a na internetu.

I kdyby RRTV odsouhlasila větší podíl češtiny ve vysílání BBC, Rádiu Česko by to zřejmě nijak nepomohlo, protože Peter Duhan s jeho samostatnou existencí nadále nepočítá. Společně s vědecko-populární stanicí Leonardo a publicistickým Českým rozhlasem 6 se má integrovat do připravované stanice mluveného slova, a to nejpozději v roce 2014. Tato nová stanice ale nemá potřebné frekvence, které chtěl ČRo získat prostřednictvím užší spolupráce s BBC. Zatímco nyní vysílá Rádio Česko na vlnách BBC šest hodin denně, podle nové dohody to mělo být 12 hodin denně (od 7:00 do 19:00 hod.).

„Rozhodnutí RRTV a postoj BBC World Service k dalšímu provozování vysílání v České republice jsou podstatné pro plány Českého rozhlasu, pokud jde o spuštění nové stanice mluveného slova i další fungování stanice Rádio Česko. Český rozhlas povede intenzivní jednání s BBC Radiocom (Praha), přičemž další kroky vedení Českého rozhlasu v této věci lze očekávat v polovině srpna,“ uvedl mluvčí rozhlasu Jakub Čížek.

Jan Potůček

Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

odkaz http://www.digizone.cz/clanky/radio-cesko-patrne-konci-na-vkv-uz-nebude-vysilat-s-bbc-ale-jen-digitalne/