30. 4. 2012 napsala
Hana Válková na serveru idnes.cz
Český rozhlas čekají v následujících dvou letech nebývalé
změny. V rámci nich vzniknou dvě nové stanice a z rozhlasu odejde až pětina
lidí. "Budou to ti, kteří nestíhají," říká v rozhovoru pro iDNES.cz
ředitel ČRo Peter Duhan.
Duhan své vize na roky 2012 až 2014 představil ve čtvrtek na
Radě ČRo, v pátek je prezentoval novinářům. "To, co chceme spustit, je
nejrazantnější změna od roku 1989," okomentoval kroky Duhan. V rámci
reorganizace bude muset odejít až pětina lidí, rozhlas získá tři nová centra
pro výrobu, zpravodajství a vysílání a změní své logo i grafiku pro
jednotlivé stanice (více
o plánovaných změnách v rozhlase čtěte tady). Generální ředitel
Českého rozhlasu Peter Duhan slibuje také novou stanici mluveného slova a další
stanici pro mladé.
Vznik nové stanice mluveného slova zmiňovali už vaši
předchůdci, jenže jejich plány nevyšly. Proč by tomu nyní mělo být jinak?
Ano, mluvilo se o tom, ale vůle chyběla. Někdo si myslí, že je ten projekt velice smělý. On má samozřejmě mnohá rizika a přijít s něčím takovým v roce 2012, kdy v Evropě jsou stanice zaběhnuté třicet let, není jednoduché. Ale někdo musí zavelet a říci: Ano, bude to i s vědomím rizik, počátečních nedostatků.
Stanice bude mít celoplošný dosah. Půjde o
čtyřiadvacetihodinové vysílání?
Nebude vysílat celý den. Měla by vysílat od sedmi od rána do půlnoci. Ale je to jen orientační.
Jaký bude poměr mezi hudbou a slovem?
Hudba tam nebude žádná, tedy až na pořady o hudbě. Třeba o jazzu, folkloru a podobně. Ale nebudou tam žádné hudební předěly, ani to, čemu se říká playlist.
Jaké žánry bude nová stanice vysílat?
Bude vysílat náročnější zpravodajské žánry a publicistiku, dokumenty, velké panelové diskuse. Může tam být i nějaké čtení.
Nová stanice vznikne sloučením tří stanic - ČRo 6, Rádio
Česko a stanice Leonardo. Proč jste si je vybrali?
Protože jak Český rozhlas 6, tak Rádio Česko svými některými znaky naplňují to, co posluchači od stanice mluveného slova čekají. Obě nemají ve svém programu hudbu. Je tam zpravodajství, aktuální a analytická publicistika, magazíny, dokumenty a náročnější rozhlasové žánry.
Při představování koncepce jste zmínil i úspory. Na kolik
vyjde provoz nynějších tří stanic a na kolik toto číslo stáhnete u nové
stanice mluveného slova?
Provoz všech tří stanic v součtu stojí bez nějakých drobných 90 milionů korun ročně. Chceme se pohybovat na hranici kolem 70 milionů. Ale zdůrazňuji, že to jsou zatím jen odhadovaná čísla.
Bez opakování a s novinkami, tak bude vypadat
"nový" Radiožurnál
Počítáte v rámci změn v Českém rozhlase i se
změnou hudební dramaturgie Radiožurnálu?
Sám jsem známý kritik Radiožurnálu, ale zároveň říkám, že kritika jeho hudby je trochu jednostranná. Radiožurnál pracuje s osvědčenými postupy a snaží se svoji hudební dramaturgii sestavit na základě výsledků průzkumů. Tím ale nechci říci, že je tam všechno v pořádku.
Takže na hudební dramaturgii sáhnete.
Sáhneme. Probíhají kvalifikované diskuse na toto téma a myslím, že z nich vyplyne kompromisní a přijatelné řešení. Ale i tak, pokud jde o hudbu, nikdy neuspokojíme všechny.
To kompromisní řešení bude vypadat jak?
Teď nebudu mluvit jako ředitel, ale jako posluchač. Problém Radiožurnálu není v tom, co hraje, ale že má těch písniček málo. A ty se pořád opakují. Tím vzniká dojem, že se tam stále hraje to samé. To znamená, že by se písničky neměly tak opakovat. Druhou věcí je, že nás zajímají posluchači kolem 35 až 45 let. My se musíme zeptat, co poslouchali, když jim bylo 15 let. V této době, ať si to uvědomujeme, nebo ne, se tvoří náš hudební vkus. Takže my musíme hrát ve starším kurzu. To ale nevylučuje, že by Radiožurnál neměl hrát novinky. Musí. Z principu, protože je veřejnoprávní.
Novinky české, nebo zahraniční?
Musíme se věnovat novinkám domácím i zahraničním. Radiožurnál to musí vybalancovat.
A kdy posluchač Radiožurnálu pozná, že hrajete jinak?
Myslím, že kolem podzimu, to znamená v září či říjnu, by měly jisté změny v tom hudebním profilu nastat. Ale nejde jen o to změnit hudbu, změny budou i v obsahu vysílání.
Avizoval jste, že rozhlas propustí až pětinu svých
zaměstnanců. Podle čeho vyberete ty, kteří budou muset odejít?
Nemají tu co pohledávat ti, co pracují špatně a nezvládají tempo, které jsme nastavili. Naopak chceme opustit filozofii, že když je někdo v důchodovém věku, tak do rozhlasu nepatří.
Kdy to propouštění začne a jak dlouho bude trvat?
Od 1. listopadu loňského roku jsme začali měnit strukturu rozhlasu. Jednotlivé procesy, které k propuštění povedou, začínáme startovat. Proces reorganizace by měl být ukončen na konci roku 2013.
Rozhlas bude měnit také nové logo. Kdy jej představíte?
Na jaře příštího roku.
Půjde o jeho omlazení, nebo úplnou proměnu?
To je složitý, odborný a sofistikovaný proces a já jeho výsledek nechci předjímat. Počkám, jaké varianty mi předloží. Já pak budu ten, kdo rozhodne o té finální.
Zachováte v logu vlny, nebo ne?
Něco tradičního na něm zůstat musí. Bude to asi nějaká kombinace toho historického, konzervativního s tím moderním.
ČRo si na konci loňského roku pouštělo zhruba 20 procent
všech posluchačů, přesto vám Rada ČRo snížila odměnu za to, že jste
nedosáhl vyšší poslechovosti. K jakému číslu se chcete změnami dobrat?
Naší ambicí je dostat se na pětadvacetiprocentní podíl na trhu. A k tomu směřuje i reorganizace.
Rozhlasový YouTube přitáhne mladé
Hovořil jste o tom, že chcete přilákat mladší posluchače.
Jak si představujete cílového posluchače po provedených změnách v ČRo?
U stanice mluveného slova se nedá říci, že je cílená na specifickou věkovou kategorii. Je nadgenerační. Mohou ji poslouchat jak mladí, tak střední či starší generace. Je to výběrová stanice, nikdy ji posluchači nebudou poslouchat masově. U Radiožunálu je to jiné. Nyní víme, že jej poslouchají převážně vzdělanější muži s aktivním přístupem k životu, kteří potřebují neustále přísun informací. A není důvod toto měnit. Nicméně jsme na počátku plánu zřídit stanici pro mladé posluchače. To znamená pro posluchače od 15 do 30 let. To nám zde nyní absolutně chybí.
Co by takto mladé lidi mělo k rozhlasu přitáhnout?
Zcela určitě to není jen hudba nebo standardní pojetí rozhlasového vysílání. Takoví lidé dnes především surfují po jiných komunikačních prostředcích, než je rozhlas. Baví je to a technologie pro výrobu vlastního rozhlasového pořadu je dostupná a není vůbec drahá. Proto jsou schopni vytvářet vlastní rozhlasové artefakty. A my bychom měli vytvořit něco, co nás k nim přiblíží. Umožníme jim sdílet jejich vlastní produkty v rámci vysílání stanice pro mladé. To znamená, že se aktivně budou podílet na tom, co je vysíláno.
To jim nabídnete nějaký YouTube mluveného slova?
To jste velice zjednodušila, ale asi ano. Protože takové typy stanic pro mladé už existují.
Žádné komentáře:
Okomentovat