pátek 13. července 2012

Průzkum:Přes 80 procent lidí je pro zrušení koncesionářských poplatků

13. 7. 2012 publikováno na serveru eStat.cz


Praha – Více než 80 procent obyvatel Česka je pro zrušení koncesionářských rozhlasových a televizních poplatků, takřka osm z deseti lidí je pro spojení České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře do jedné organizace. Vyplývá to z průzkumu, který na dnešní tiskové konferenci prezentovala nevládní organizace eStat.cz, která zrušení poplatků a sloučení veřejnoprávních médií podporuje.
Pro zrušení poplatků se v vyslovilo 84 procent lidí, přičemž 78 procent je nakloněno tomu, aby veřejnoprávní média byla financována přímo ze státního rozpočtu. Pro sloučení veřejnoprávních médií je 77 procent lidí, 82 procent by si nepřálo zrušení ČT a ČRo.

Průzkum provedla na přelomu letošního května a června společnost Ipsos Tambor na vzorku 500 lidí ve věku 15 až 65 let.

„V rámci zefektivnění navrhujeme spojení ČT a ČRo,“ podotkl mediální expert eStat.cz Petr Štěpánek, podle něhož by takovéto sloučení ušetřilo až třetinu ročních nákladů. Následně by prý bylo logické přičlenění ČTK do jedné jediné veřejnoprávní instituce. Štěpánek zároveň podotkl, že organizace je zastáncem veřejnoprávních médií, jejichž význam v době bulvarizace komerčních médií roste.
Koncesionářské poplatky jsou podle Štěpánka neefektivní, neracionální a zároveň asociální, neboť v poměru k příjmu nejvíce dopadají na nejchudší občany a jsou vlastně degresivní daní. Navíc prý není pravda, že by zaručovaly nezávislost institucí. Tu daleko více ovlivňuje personální obsazení veřejnoprávních médií a to, zda si tito zaměstnanci dokážou svou nezávislost uchovat.
Zdroj: ČTK
Studie eStat.cz – Efektivní média veřejné služby ke stažení ZDE

4 komentáře:

  1. Nevěřím, že sloučení veřejnopráv.medií by, kromě úspor (a to kdoví jestli) přineslo také kvalitu. A k poplatkům: je samozřejmé, že vždycky bude většina proti jakémukoliv placení na cokoliv.K tomu není třeba ani výzkumu, ani ankety.
    A podle mě význam veřejnopráv. médií slábne s tím, jak se tato média úspěšně přibližují k těm soukromým a někdy jsou od nich zcela k nerozeznání.

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem jednoznačně proti takovému návrhu. Na Slovensku nedávno něco podobného zkusili a nedopadlo to dobře. Po sloučení obou institucí vzrostla moc nového generálního ředitele, a o tento post pak měly celkem logicky větší zájem také velké politické strany. Mediální oblast se proto na Slovensku nesmírně zpolitizovala. Není proto překvapující, že generální ředitelka byla nedávno odvolána. Prý kvůli špatnému hospodaření, ale důvod mohl být ji jiný. Třeba nešla některými politickým stranám (SMER) příliš na ruku. Vítěz voleb má často pocit, že "bere vše", tedy nejen vládu a počet míst ve sněmovně, ale také většinu v mediálních radách, místa v dozorčích radách státních podniků a podobně. Místo generálního ředitele jedné velké multimediální instituce by bylo pro české politické strany příliš velkým lákadlem, než aby jej vynechaly ze svých plánů.

    OdpovědětVymazat
  3. Co se týká koncesionářských poplatků. Osobně mě nevadí tyto poplatky nadále platit, ale chtěl bych mít větší jistotu, že o osudu veřejnoprávních médií nerozhodují jen a pouze politické partaje, tak jak je tomu dnes, ale skutečně významnější zájmová sdružení lidí, která se o média zajímají. Dnešní zákonná úprava mi nepřijde ideální. Ačkoli i dnes mají být radní odborníci vyslaní jednotlivými sdruženími, nakonec jsou to vždy skrytí nominantni ODS nebo ČSSD, a podle toho pak vypadá i volba generálního ředitele a směřování celé instituce. Takže poplatky ANO, ale přál bych si změnu zákona a mnohem větší svobodu Rady na zákonodárném sboru, který jí volí. Pokud by měl být rozhlas v budoucnosti mediálním nástrojem vlády a parlamentní většiny ve sněmovně, tak ať je rozhlas nikoli veřejnoprávní, ale státní médium a platí si jej vláda sama.

    OdpovědětVymazat
  4. Díval jsem se na sdružení eStat (tedy efektivní stát), a co jsem zjistil: Významnými členy tohoto sdružení jsou tito pánové: 1) Tomáš Julínek (bývalý ministr zdravotnictví, autor tzv.regulačních poplatků, člen ODS), Edvard Kožušník (poslanec Evropského parlamentu, člen ODS), Zdeněk Zajíček (1.náměstek ministra financí, člen ODS), Vladimír Šiška (1.náměstek ministra práce a sociálních věcí, člen ODS). A perlou všeho je pan Petr Štěpánek (bývalý člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v letech 1994 - 2003, místopředseda této rady, člen ODS). U pana Štěpánka bych se rád zastavil. Byl to on, vlivný člen ODS, který prosazoval ochranu zájmů bývalého ředitele TV NOVA - pan Vladimíra Železného. Ačkoli věděl, že společnost CET 21 dlouhodobě a vědomě porušuje licenční smlouvu na provozování stanice TV NOVA, tak proti tomu odmítal vystoupit, byl vždycky loajální více k ODS a jejím přátelům, než k zákonům této země. Z osobní zkušenosti mohu navíc potvrdit, že je to velice arogantní člověk. Takže pokud toto má být "nezávislé" sdružení, kterému jde o efektivitu státní správy (a jak je vidět fušují i do mediální oblasti), tak bych chtěl otevřeně říci, že pro mě je to jen odnož ODS. Další z mnoha pokusů této strany, jak ovládnout veřejný prostor v naší zemi, jak státu vnutit názory ODS - jen jinými způsoby, než otevřeným politickým soubojem ideí. ODS už kdysi vyhrála volby a několikrát sestavovala vládu. Měla tedy dost času na to, aby ukázala, jak budovat efektivní stát. K tomu však NIKDY nedošlo. Ani za vlády "Otce privatizace" - pana Václava Klause, ani za vlády Mirka Topolánka, a o panu Nečasovi a jeho "vládě boje proti korupci" ani nemluvě. Tímto pro mě iniciativa e-Stat pozbývá na přitažlivosti.

    OdpovědětVymazat