Dopis šéfredaktorovi ČRo2 a generálnímu řediteli ČRo - 1.část
napsal Radek Svoboda, 21.2.2011
Pro:
Mgr. Jaromír Ostrý
Mgr. art. Peter Duhan
Vážený pane šéfredaktore, vážený pane generální řediteli,
s jistým odstupem jsem se rozhodl přece jen reagovat na změny, které proběhly na stanici ČRo 2. Úvodem napíšu, že jsem dlouholetý posluchač stanic Českého rozhlasu – tedy že postupem času jsem vlastně vystřídal různé „posluchačské role“ od dítěte až po dnešní dobu, kdy mi je 42 let (tedy že si mne rozhlas získal a neměl jsem důvodu jej během let měnit za jiné stanice, protože vysílal pro různé skupiny posluchačů).
Nejprve si dovolím reagovat na v diskusi pod článkem „Šéfredaktor Ostrý aktuálně reaguje na ohlasy posluchačů!“ panem ředitelem zmíněnou relevantnost průzkumů poslechovosti. Příspěvek (z 4. února 2011, vloženo v 17:46) pro jednoznačnost ocituji:
■ ■
Dobrý den, pane Svobodo, nechci vstupovat do diskuse (byť ji pozorně sleduji), ale na Váš příspěvek reagovat musím. Chci Vás ujistit, že vedení ČRo se typem průzkumu, který navrhujete, vážně zabývá. Za sebe mohu říct, že to pokládám za zcela zásadní problém. Vážně a dlouho pochybuji o relevantnosti dosavadního způsobu výzkumu poslechovosti. Je to totiž metoda, který svými kvantitavními výsledky plně vyhovuje našim kolegům z komerčních rádií při prodeji reklamních časů. Ony výskumy jsou pak interpretovány tak, že kupř. ČRo 2 poslouchají posluchači vymezenijako cílová skupina 60+. Vaše diskuse vypovídá ovšem o zcela jiné skutečnosti. Za diskusi vám proto děkuji. PD
■ ■
Nejprve krátká poznámka k otázce (některými přispěvateli vznesené pod reakcí pana šéfredaktora) řekněme „váhy“ těchto připomínek – vždyť se jedná o „pouhé“ stovky reakcí. Pro srovnání jakou mají vypovídací hodnotu a kolik posluchačů nová podoba stanice oslovila (popřípadě naopak neoslovila) si dovolím upozornit na četnost reakcí jinde na internetových stránkách ČRo před změnami ve vysílání, které přišly 31. ledna 2011. Kupříkladu zde –
– na stránce „o stanici“, věnované panu šéfredaktorovi je mezi 8. listopadem 2010 a 27. lednem 2011 vloženo celých 11 reakcí posluchačů (počínaje 31. lednem 2011 pak do 20. února přibylo dalších 30 příspěvků). Ovšem jen pod textem „Reakce šéfredaktora J. Ostrého na ohlasy posluchačů“ (následujícím po online rozhovoru pana šéfredaktora s posluchači), zde –
– bylo od 3. února 2011 vloženo již na jeden tisíc reakcí – srovnejme si tento počet s agenturními odhady poslechovosti stanice (pravda je, že někteří posluchači se vyjadřují opakovaně, nicméně těch v celkovém počtu reakcí rozhodně není většina; ostatně číslo udávající počet reakcí nezahrnuje „odpovědi“, tedy jakékoli reakce či připomínky pod „hlavním“ příspěvkem). Tedy z nárůstu frekvence reakcí posluchačů (je jen na posouzení pozorného čtenáře, zda-li drtivá většina z nich je více či méně pozitivním ohlasem na novou podobu ČRo 2, či zda-li je tomu naopak) rozhodně nelze usuzovat, že by se tyto změny nedotkly značné části posluchačské obce ČRo 2. (Nutno poznamenat, že skutečně ne všichni posluchači mají přístup k internetu – a také ne všichni posluchači, ať se již jim nové vysílací schéma líbí či naopak, budou reagovat. Ovšem poměr mezi počtem kladných a záporných reakcí se mi coby vnějšímu pozorovateli jeví jako vskutku poměrně alarmující.)
K další námitce v příspěvcích, tedy že negativních ohlasů již ubývá (což by se nechalo také interpretovat tak, že nové schéma si již „sedá“ a posluchači si na ně postupně zvykají) je nutno také vzít v úvahu, že počet posluchačů je konečný – tedy také, že jisté procento posluchačů prostě již reagovalo (přičemž jednak ne všichni mají přístup k internetu, tudíž ne všichni se mohou na výše odkazovaných stránkách vyjádřit – a také, opět nutno poznamenat, skutečně ne všichni posluchači reagují.) Tudíž je otázkou, zda-li lze postupný úbytek reakcí interpretovat tak, že posluchači si již „zvykli“ a nová podoba ČRo 2 se jim zalíbila (méně dobrá možnost také může být, že část posluchačů prostě již přeladila – a tudíž také již reagovat nebude v žádném případě). Opět ale je nutno upozornit na poměr reakcí kladných a záporných. (Tj. za posun v názorech posluchačů by spíše bylo možno považovat zřetelný nárůst kladných vyjádření posluchačů k podobě programu. Ovšem pokud pouze postupně klesá počet reakcí, ale ono negativní zabarvení stále přetrvává, těžko to lze považovat za posun ve prospěch kladného hodnocení nové podoby stanice. Přitom za nejlepší a nejprokazatelnější znak posunu ve prospěch novinek by bylo možno považovat změnu názoru u posluchačů, kteří se nejprve vyjádřili k novému programu negativně, což kupříkladu lze zcela jednoznačně určit na základě IP adres.)
klikni - 2.část
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat