Miroslav Kovářík - internetová stránka
Zelené peří
... zelené peří
týdeník mladé poezie vysílaný na Českém rozhlase 2-Praha od roku 1993 do ledna 2011, kdy byl z programové dramaturgie této stanice vyřazen .:
Jedna z mála programových položek celého Českého rozhlasu, kterou si psali sami posluchači. Kontaktní pořad, který usiloval o komunikaci s těmi, kteří do básní vkládají svůj pocitový svět. Věkově byla vymezena "zelená hranice" do třicítky, dolní limit nebyl stanoven ..
Verše interpretovány v hudebních podkresech, které zdůrazňovaly současné muzikální trendy, programově vbyla uváděna i zhudebněná poezie. Autorsky připravoval PhDr. Mirek Kovářík, dlouholetý interpret i editor české a světové poezie, pedagog a literární kritik.V režii Yvony Žertové spolu s autorem pořadu účinkují zkušení recitátoři Blanka Koutská a Radek Bláha
Jedna z mála programových položek celého Českého rozhlasu, kterou si psali sami posluchači. Kontaktní pořad, který usiloval o komunikaci s těmi, kteří do básní vkládají svůj pocitový svět. Věkově byla vymezena "zelená hranice" do třicítky, dolní limit nebyl stanoven ..
Verše interpretovány v hudebních podkresech, které zdůrazňovaly současné muzikální trendy, programově vbyla uváděna i zhudebněná poezie. Autorsky připravoval PhDr. Mirek Kovářík, dlouholetý interpret i editor české a světové poezie, pedagog a literární kritik.V režii Yvony Žertové spolu s autorem pořadu účinkují zkušení recitátoři Blanka Koutská a Radek Bláha
Od roku 1993, kdy byl na "dvojce" Českého rozhlasu prvně uveden, prošlo touto čtvrteční večerní půlhodinkou už více než sedm set mladých autorů
Odvysílané pořady/ cca 200 vydání / od konce března roku 2005 do 31.ledna 2011 možno poslechnout i v nz audioarchívu ČR2 v Rádiu na přání - link: http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=2059
Z audiorchívu ČR 2 -Praha možno poslouchat i vydání literárně-hudebního čtvrteletníku Poetické nokturno, hodinového pořadu tématicky pojednávajího literární události, výročí a poezii autorů věkově překračujících "zelenou" hranici. Od roku 2007 je uloženo 16 vydání pořadu - link:
http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/?p_po=1941
************************************************************************
Rozhovor pro HOST
************************************************************************
Rozhovor pro HOST
Proč ČRo ukončil po letech vysílání Vašeho pořadu?
1/To je i pro mne otázka, na níž už od konce listopadu loňského roku marně hledám odpověď. Tehdy začaly rozhlasem kolovat zvěsti, že se rodí nové programové schéma výrazně preferující odlehčenější typy pořadů převážně moderátorského typu. Komponované slovesné programy prý budou omezeny, šla fáma, a leccos prý dokonce bude „staženo z oběhu“. Čekal jsem pochopitelně, že si mne nějaký příslušný dramaturg nebo programový konstruktér změn zavolá a informuje mne o zrušení Zeleného peří, týdeníku mladé poezie, který vstoupil do repertoárové kolekce pořadů roku 1993 a má za sebou sedm set vydání s kontem asi půl tisícovky básnických premiér, - řada autorů publikovala během oněch téměř už dvou desetiletí v Zeleném peří etapově i několikrát a ty, jimž vyšla první sbírka a spojili před tím svůj publikační křest s naším pořadem, vřadili jsme do Zvukového almanachu, dnes je v něm 17 jmen… V dějinách rozhlasové interpretace poezie je to zcela jedinečné skóre… Čekání na nějaké setkání se ukázalo marné, nikdo z vedení se neobtěžovat oficiálně sdělit, že od 31.ledna na Dvojce, jak se nyní stanice Praha jmenuje, ZP už nebude. Pouze produkční referentka nám přinesla smlouvy na rok 2011 – tam jsme se to černé na bílém dověděli: šlo o dohodu na pouhý jeden měsíc, leden.
Nevím, kdo je konstruktérem oněch změn, vyhlásil je nynější šéfredaktor stanice Jaromír Ostrý, jsou dostupné / včetně zajímavé diskuse vesměs negativních ohlasů na rozvržení pořadů v novém schématu / na webových stránkách ČR. Že to připomíná něco, co jsem ve svém životě už jednou v rádiu počátkem 70.let zakusil,snad nemusím dodávat…
1/To je i pro mne otázka, na níž už od konce listopadu loňského roku marně hledám odpověď. Tehdy začaly rozhlasem kolovat zvěsti, že se rodí nové programové schéma výrazně preferující odlehčenější typy pořadů převážně moderátorského typu. Komponované slovesné programy prý budou omezeny, šla fáma, a leccos prý dokonce bude „staženo z oběhu“. Čekal jsem pochopitelně, že si mne nějaký příslušný dramaturg nebo programový konstruktér změn zavolá a informuje mne o zrušení Zeleného peří, týdeníku mladé poezie, který vstoupil do repertoárové kolekce pořadů roku 1993 a má za sebou sedm set vydání s kontem asi půl tisícovky básnických premiér, - řada autorů publikovala během oněch téměř už dvou desetiletí v Zeleném peří etapově i několikrát a ty, jimž vyšla první sbírka a spojili před tím svůj publikační křest s naším pořadem, vřadili jsme do Zvukového almanachu, dnes je v něm 17 jmen… V dějinách rozhlasové interpretace poezie je to zcela jedinečné skóre… Čekání na nějaké setkání se ukázalo marné, nikdo z vedení se neobtěžovat oficiálně sdělit, že od 31.ledna na Dvojce, jak se nyní stanice Praha jmenuje, ZP už nebude. Pouze produkční referentka nám přinesla smlouvy na rok 2011 – tam jsme se to černé na bílém dověděli: šlo o dohodu na pouhý jeden měsíc, leden.
Nevím, kdo je konstruktérem oněch změn, vyhlásil je nynější šéfredaktor stanice Jaromír Ostrý, jsou dostupné / včetně zajímavé diskuse vesměs negativních ohlasů na rozvržení pořadů v novém schématu / na webových stránkách ČR. Že to připomíná něco, co jsem ve svém životě už jednou v rádiu počátkem 70.let zakusil,snad nemusím dodávat…
2/ Kdy byla podle Vás "zlatá éra" Zeleného peří?
Rozhlasové ZP navázalo na klubové uvádění poezie pod stejnou hlavičkou v Praze v Rubínu od roku 1976 do počátku let devadesátých - v Brně měl variantu „Slyšet se navzájem“ ve studiu Horizont na Lesné, dnes bohužel už dávno zaniklém. Kdybych měl mluvit o nějaké „zlaté době ZP“, byla by to asi tato jeho podoba –ostatně vešla i literárních dějin jako možnost vzepřít se tehdejším publikačním poměrům zcela ovládaných klikou navzájem se podporujícího prorežimního bratrstva…Mohli by o tom vyprávět dnešní už „popadesátníci“ rodu ženského i mužského : jedinečná diskusní atmosféra těch večerů kořeněných nekonformní písničkovou tvorbou / v pražském ZP odstartoval na příklad Ivo Jahelka /s možností interpretované texty hned vlastnit nebo si je vypůjčit – i to byla jedna z regulí pořadu… Z éteru se mladá poezie ozývala také kriticky hodnocena, nesnáším její interpretaci ve staticky umrlé podobě, jak ji má v paměti generace „nedělních chvilek poezie“ – navíc si každý autor mohl připravit své osobní vyznání, v telefonických rozhovorech jsme je rádi zabudovali mezi jednotlivé bloky jejich veršů, někdy byli přítomni i při natáčení pořadu … Tak jsme klubovou štafetu přenesli do studia. A ještě něco, co vlastně dnes prozrazuji po prvé: naše interpretační trojice / já spolu s Blankou Koutskou a Radkem Bláhou / texty četla „z první ruky“, tedy bez zkoušení a režijní výkladové autokracie - i to je jeden z atributů interpretace „ in statu nascendi“ – jako by báseň byla psána v oné chvíli…
Rozhlasové ZP navázalo na klubové uvádění poezie pod stejnou hlavičkou v Praze v Rubínu od roku 1976 do počátku let devadesátých - v Brně měl variantu „Slyšet se navzájem“ ve studiu Horizont na Lesné, dnes bohužel už dávno zaniklém. Kdybych měl mluvit o nějaké „zlaté době ZP“, byla by to asi tato jeho podoba –ostatně vešla i literárních dějin jako možnost vzepřít se tehdejším publikačním poměrům zcela ovládaných klikou navzájem se podporujícího prorežimního bratrstva…Mohli by o tom vyprávět dnešní už „popadesátníci“ rodu ženského i mužského : jedinečná diskusní atmosféra těch večerů kořeněných nekonformní písničkovou tvorbou / v pražském ZP odstartoval na příklad Ivo Jahelka /s možností interpretované texty hned vlastnit nebo si je vypůjčit – i to byla jedna z regulí pořadu… Z éteru se mladá poezie ozývala také kriticky hodnocena, nesnáším její interpretaci ve staticky umrlé podobě, jak ji má v paměti generace „nedělních chvilek poezie“ – navíc si každý autor mohl připravit své osobní vyznání, v telefonických rozhovorech jsme je rádi zabudovali mezi jednotlivé bloky jejich veršů, někdy byli přítomni i při natáčení pořadu … Tak jsme klubovou štafetu přenesli do studia. A ještě něco, co vlastně dnes prozrazuji po prvé: naše interpretační trojice / já spolu s Blankou Koutskou a Radkem Bláhou / texty četla „z první ruky“, tedy bez zkoušení a režijní výkladové autokracie - i to je jeden z atributů interpretace „ in statu nascendi“ – jako by báseň byla psána v oné chvíli…
3/ Sledujete v mladé poezii nějaký charakteristický vývoj?
Poezie v médiích nepožívá šťastné údobí, ba naopak – mizí z nich a zabydluje se v internetových literárních portálech, kde se stává i určitým psychosociálním komunikativním faktorem … proč ne, ostatně co jiného je touha po sbližování s lidmi stejného ladění na facebooku a podobných doménách… Když se báseň octne v takovémto prostředí, má ovšem méně možností kritické percepce, i když i tady se občas najde někdo, kdo se ji pokouší s čímsi nebo kýmsi srovnat a zařadit …
Pak je tu ovšem zajímavá doména velice originálně koncipované freestylové poezie, mám na mysli texty rapu a hip-hopu jako generační poselství, rap tady navázal na formální postupy někdejšího voicebandu a svérázně je obohatil, obsahově zcela určitě…
Multikontextualita - tedy jakási další fáze postmoderny překračující í ortodoxní literární hranice, tak bych viděl cestu, po níž se dnešní mladá poezie ubírá- intuitivně, i ta, co je poučena vývojem… Dejme jí šanci se projevit! Zelené peří svou roli snad nedohrálo, pokračujeme opět jako občasný klubový pořad v pražském Domě čtení – jsem rád, že se mohu na to, co bylo a pořád ještě je, ohlížet beze studu, že jsme snad něco fatálně pokazili nebo promarnili…
Ptal se Martin Stöhr
Poezie v médiích nepožívá šťastné údobí, ba naopak – mizí z nich a zabydluje se v internetových literárních portálech, kde se stává i určitým psychosociálním komunikativním faktorem … proč ne, ostatně co jiného je touha po sbližování s lidmi stejného ladění na facebooku a podobných doménách… Když se báseň octne v takovémto prostředí, má ovšem méně možností kritické percepce, i když i tady se občas najde někdo, kdo se ji pokouší s čímsi nebo kýmsi srovnat a zařadit …
Pak je tu ovšem zajímavá doména velice originálně koncipované freestylové poezie, mám na mysli texty rapu a hip-hopu jako generační poselství, rap tady navázal na formální postupy někdejšího voicebandu a svérázně je obohatil, obsahově zcela určitě…
Multikontextualita - tedy jakási další fáze postmoderny překračující í ortodoxní literární hranice, tak bych viděl cestu, po níž se dnešní mladá poezie ubírá- intuitivně, i ta, co je poučena vývojem… Dejme jí šanci se projevit! Zelené peří svou roli snad nedohrálo, pokračujeme opět jako občasný klubový pořad v pražském Domě čtení – jsem rád, že se mohu na to, co bylo a pořád ještě je, ohlížet beze studu, že jsme snad něco fatálně pokazili nebo promarnili…
Ptal se Martin Stöhr
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat