Česká média
11.6.2006
Lidé z rádia: Václav Hradecký - sociologie v rozhlase, výzkum poslechovosti
11.06 2006 19:44:40 Jan Bohdal
Vedoucím oddělení výzkumu Českého rozhlasu je sociolog Václav Hradecký. Oddělení výzkumu ČRo se zabývá sledováním a analýzou poslechovosti.Václav Hradecký vystudoval sociologii a filosofii. Sociologie médií ho vždycky zajímala a zabývá se jí dodnes. Po studiích však kvůli „politické podezřelosti“ a tedy nemožnosti vlastní realizace pracoval v Ústavu racionalizace ve stavebnictví. Více než dvanáct let potom strávil v pedagogicko-psychologické poradně v Plzni. Po revoluci v roce 1989 se vrátil k vědecké práci. Jelikož se však neztotožnil s vědeckými postupy tehdejší doby, hledal práci jinde. Dostal se již na plný úvazek k práci v médiích, když zastával funkci zástupce šéfredaktora humoristického časopisu Dikobraz, do kterého jako karikaturista již řadu let předtím přispíval.
Posléze se Hradecký dostal na místo vedoucího výzkumu Českého rozhlasu. Sociologický výzkum v rozhlase charakterizuje jako: „Přesné zacházení s velmi nepřesnými podklady.“ Problém v komunikaci s rozhlasovými produkčními prý nastává velmi často díky použití subjektivních pohledů na skladbu pořadů, což může zapříčinit jejich neúspěch. Výsledky výzkumu díky aktuální demografické vyváženosti dokáží efektivně napovědět, jak by asi daný program měl vypadat. „To, co vnímám jako svůj pohled na svět, nemusí být zdaleka to, co svědčí lidem, pro které se snažím pracovat,“ doplňuje Hradecký.
Dříve se při výzkumu poslechovosti stavělo na sběru dat získaných osobním dotazováním. „Nejpřesnější výsledek, který můžete kdy dostat je, když se co nejvíce přiblížíte náhodnému výběru respondentů,“ vysvětlil Hradecký. „Náhodný výběr“ je přitom tvořen náhodně vybranými jedinci zanesenými v příslušné databázi. Například v databázi České pošty, protože ta je, po volebních seznamech, tím nejpřesnějším pramenem. Výstup se dále filtruje regionálním rozmístěním, vzděláním či věkem obyvatelstva. Ve skutečnosti však jde o poměrně složitý proces. Zajímavostí výsledků výzkumů například je, že povědomí či znalost určité „značky“ média určuje reklama, která posiluje značku také mimo vysílání. Ve výhodě jsou v tomto komerční média, protože do reklamy investují značné prostředky, které veřejnoprávní média uvolnit nesmí. Od podzimu loňského roku se využívá výsledků nového výzkumného projektu – Radioprojektu. Ten staví staví na telefonickém dotazování. V Evropě tento postup sběru dat využívá asi 40% zemí. Výběr respondentů probíhá pochopitelně trochu jinak než tomu bylo do minulého roku. Respondenti jsou vybíráni buďto náhodně z telefonního seznamu nebo počítačově náhodným generováním čísel mobilních telefonů. Díky využití mobilních telefonů se často podaří pokrýt také mladší věkové kategorie, které při osobním dotazování často nebyly zastiženy stejně tak, jako ti jedinci, kteří jsou zaměstnaní v časově náročných profesích a tedy často netrávících čas doma na své adrese.
Nejvýznamnějšími údaji po analýze potom jsou: dosah, tzn. "kolik posluchačů stanice má", průměrná doba poslechu a podíl na trhu vypočítaný z počtu posluchačů a doby poslechu. Na takové výsledky reagují jednotlivé stanice ČRo efektivním programováním.
Zvukový záznam pořadu najdete zde.
Jan Bohdal, 11.6.2006
Komentáře
Článek je bez komentářů
Žádné komentáře:
Okomentovat