neděle 31. července 2011

Český rozhlas se vysmívá posluchačce L. Vajďákové - 2.část


31.07.2011 22:00 - 05. Dopisy posluchačů vedení ČRo -trvalý odkaz

Český rozhlas se vysmívá posluchačce L. Vajďákové - 2.část

28. 7. 2011
(klikněte - 1. část )
Příloha:  Vyjádření Jaromíra Ostrého, šéfredaktora ČRo2    
Ctěná Rado Českého rozhlasu,
dovolte mi, reagovat na stížnost posluchačky Ludmily Vajďákové ze Zlína.
Paní Vajďáková píše:
...vedení ČRo ani Rada pro vysílání Českého rozhlasu se seriozně nezabývá dopisy posluchačů na nové vysílání Dvojky...
Vedení ČRo 2 se zabývá veškerou korespondencí a tedy i stížnostmi na program. Nutno však dodat, že v poslední době se jedná zejména o pozitivní reakce. Proběhla celá řada komunikací mezi vedením ČRo  2 a posluchači – dvě živě vysílané besedy s účastí publika a možností posluchačských vstupů, chat, emailová a webová komunikace. Mnozí z tehdejších kritiků se dnes omlouvají a stávají se spokojenými posluchači Dvojky. Jak vedení ČRo 2, tak OKVV, prostě mnohokrát reagovalo a průběžně reaguje na kritické příspěvky. Pochopitelně, s výjimkou těch vulgárních, agresivních, urážlivých.
...Bylo zveřejněno několik anket, které nejsou věrohodné.
Jednalo se o standardní průzkum agentury Median sledující posluchačské reakce na provedené změny. Výsledky byly jednoznačně pozitivní (cca 90% spokojenost) a potvrzující i změnám předcházející průzkum agentury Datamar.
Je jaká je - je neprofesionálně vedené, víkendové pořady s Karlem Gottem a Jitkou Švejnohovou jsou také k neposlouchání.
Podobné nářky přicházely na tuto stanici i před změnami. Pochopitelně s jinými jmény. Je to běžná posluchačská reakce. Až relevantní průzkumy ukáží úspěšnost nového programu a jeho osobností. V průzkumu agetury Datamar však moderátorky pořadu Je jaká je uspěly a průzkum hodnotící provedené změny ve třech vlnách (Median, březen 2011) tyto výsledky jen potvrdil.
...  z jakého důvodu byla přejmenována veřejnoprávní stanice ČRo2 Praha na Dvojku. Prozatímní ředitel p. Duhan i šéfredaktor p. Ostrý to zdůvodňují údajným poklesem posluchačů.
Změna názvu byla vysvětlována už mnohokrát. Tak tedy ve stručnosti. Vznikem regionálních rozhlasových stanic, které mají v názvech lokalizační prvek (jméno sídelního města), došlo všude ve světě ke změnám názvů celoplošných stanic. Typickým příkladem je Radio London, dnes BBC 2. Průzkumy i komunikace s posluchači v terénu ukazovaly, že posluchači vnímají Český rozhlas 2 Praha jako stanici pražskou a regionální pro Prahu a okolí. Průzkum agentury Datamar před změnou a průzkumy Median po rozjezdu změn ukazují jen velmi slabý signál případné nespokojenosti se změnou názvu – vždy cca 3%.  
Oblíbené pořady pro děti a nejen pro ně byly zrušeny.
Naopak. Vysílání pro děti věnujeme zvýšený zájem. Pořad Domino je koncipován tak, že vtahuje děti do hry, posílen byl i prostor na Internetu, chystá se multimediální projekt cílící na tuto posluchačskou skupinu.
Veřejnoprávní stanice ČRo2 Praha se dostává do řady bulvárních soukromých stanic, určité typy pořadů zviditelňuje reklamou v tisku nebo televizi. Bylo by zajímavé, z čeho se tato reklama platí, snad ne z koncesionářských poplatků?
Program ČRo 2 nemá ve svém programu bulvární prvky. Nový program jen přidal na vlídnosti projevu moderátorů, zjednodušil programové schéma, odlišil dostatečně program Dvojky od ostatních celoplošných stanic ČRo, více se zaměřil na cílové publikum, tedy zejména ženy. Kampaň proběhla dle mého názoru, ale i názoru odborníků v oblasti komunikace, velmi kultivovaně. Propagační kampaň není placena z koncesionářských poplatků – nedovoluje to zákon.
Ctěná Rado,
dovolte mi zacitovat ještě z jednoho dopisu. Z dopisu paní Anděly Pukýšové také ze Zlína – tedy dva názory z jednoho města na změny na Dvojce:
Pane řediteli, píše Vám „cérka“ z Valašských kotárů (doufám, že nebude Vaše žena žárlit). Vy jste, pane řediteli Ostrý, přivedl k úplné dokonalosti ČRo 2 a absolutně nemůžete být nikým překonán... Vy jste nejen hlava tohoto gigantu rozhlasu, ale mohl byste být i dr psychologem a to atestovaným...
Tedy dva, řekl bych extrémní, názory na program Dvojky Českého rozhlasu. Pravda bude, jak už to tak bývá, někde uprostřed. Děláme vše proto, aby se realita blížila více hodnocení paní Anděly.
S úctou
Mgr. Jaromír Ostrý, šéfredaktor ČRo 2
Komentáře
[1]01.08.11 08:26:40Ludmila Avramopulosová
Tak mě rozesmála věta pana JO, jak nový program přidal na vlídnosti.To blekotání a kokodákání je vlídnost?A zase přirovnávání s BBC.Citace, citace, bez vlastního náhledu. Či shoda? Kdepak, to není vysílání pro nás,pro posluchač, to je vysílání pro ně samotné. K uspokojení vlastního ega. Je možné, že se změny někomu líbí, vždyť i Blesk je nejprodávanější(ale to tu myslím už někdo zmiňoval).
[2]01.08.11 17:22:51Kebrdlová
Tak mi tak nějak příjde, jestli si ona „cérka“ z Valašských kotárů nedělá z pana ředitele "prču" ...
[3]01.08.11 19:20:19Chramostová
Budu se asi opakovat,ale pan JO,asi nečetl tisíce záporných příspěvků na diskuzích,nepamatuje si při první besedě,jak mu posluchači spílali nad novým programem,znělkami a ukradením jména stanice.Stačí pár měsíců dělat mrtvého brouka a myslí si,že nám bude vnucovat nepravdy.Pane Ostrý já mám paměť dobrou!!!
[4]02.08.11 09:38:01Jaromír Janák
Pane Ostrý, cérka nevímodkud si z Vás dělá srandu a vy ve své sebestřednosti to chápete jako pochvalu. Moc dobrá je i paní Klabíková, ta se rozepsala a není k zastavení, trochu je to jako po Vítězném únoru /vlastně - proč ne, časově se to shoduje/ a připomíná mi projevy Gustáva Husáka. Ten toho taky demagogicky naklábosil. Nebo Milouše Jakeše, to byl inteligence květ. Bohužel tím končí legrace a můžeme jen s hrůzou čekat, co zachránci rozhlasu Duhan a Ostrý zase vyvedou.
[5]02.08.11 13:30:17veraslov
Když, pan Ostrý uvede nějaký příklad v ten moment odhalí svou gigantickou velikost ,tak jako popisoval ,že mu volala posluchačka,že neslyší svůj pořad ,když jde ráno čůrat.Vybírá si snad právě takové,nebo jsou jenom takové a jsou- li jen ty,nebylo by mi trapné ,uvádět je.Ta "cérka" si dělala očividně legraci !Ano,jak napsal pan Janák,zde končí legrace,rozhlas mají v rukách "A je to" 400 lidí přijde o práci,co dělají teď,kam se investují peníze za ušetřené platy,jak to poznáme ve vysílání.

Český rozhlas se vysmívá posluchačce L. Vajďákové - 1.část


31.07.2011 21:54 - 05. Dopisy posluchačů vedení ČRo -trvalý odkaz

Český rozhlas se vysmívá posluchačce L. Vajďákové - 1.část

28. 7. 2011

   Posluchačka Ludmila Vajďáková   informovala 17. června Radu Českého rozhlasu o tom,   že se obrátila na své zastupitele Petra Gazdíka, Tomáše Úlehlu a   Petra Nečase ve věci změn ve vysílání na stanici Český rozhlas 2 – Praha, jakož i v nelogické změně názvu této stanice ve vysílání.   Podrobněji viz v článku    Nespokojenost s vysíláním Dvojky.
Rada Českého rozhlasu a šéfredaktor stanice Český rozhlas 2 – Praha Jaromír ostrý odpověděli 28. června 2011 paní Vajďákové takto:
  V Praze dne 28.7.2011
Č.j.71/11
Vážená paní
Ludmila Vajďáková
Zlín
  Vážená paní Vajďáková,
z pověření předsednictva Rady ČRo reaguji na Vaši stížnost ze dne 17.6. 2011, která se týkala programových změn na ČRo 2 a údajného neseriozního přístupu Rady ke stížnostem posluchačů týkající se této problematiky.
Vážená paní Vajďáková, Rada ČRo si není vědoma neseriozního přístupu ke stížnostem posluchačů a důrazně se proti tomuto Vašemu tvrzení ohrazuje. Všechny stížnosti týkající se programu řádným způsobem komunikuje s vedením ČRo a požaduje včasné a fundované odpovědi. Rada volí tento postup komunikace z jednoho prostého důvodu. Zákon 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu § 8    odstavec 4 hovoří jasně „Rada ani její členové nesmějí přímo zasahovat do tvorby a vysílání rozhlasových pořadů“.
Vážená paní Vajďáková, vzhledem k výše citovanému zákonu požádala Rada ČRo o odpověď na Vaši stížnost prostřednictvím sekretariátu generálního ředitele ČRo, zodpovědného šéfredaktora ČRo 2 Mgr. Jaromíra Ostrého, jehož odpověď přikládáme.
Vážená paní Vajďáková, Rada ČRo Vám přeje hodně zdraví a doufá, že i nadále zůstanete věrnou posluchačkou ČRo.
Děkuji, s pozdravem  

Tomáš Ratiborský
                                                           místopředseda Rady Českého rozhlasu  
Příloha:  Vyjádření Jaromíra Ostrého, šéfredaktora ČRo2    
klikněte - 2.část
Komentáře
Článek je bez komentářů

Český rozhlas se vysmívá posluchačce B. Tlusté


31.07.2011 21:45 - 05. Dopisy posluchačů vedení ČRo -trvalý odkaz

Český rozhlas se vysmívá posluchačce B. Tlusté

28. 7. 2011

Posluchačka B. Tlustá vznesla 30. května 2011 dotaz k Radě Českého rozhlasu.
30. června 2011 jí napsala Rada ČRo poloviční odpověď – viz Mezifáze odpovědi Rady Českého rozhlasu posluchačce B. Tlusté
   28. června 2011 se paní Tlustá konečně dočkala odpovědi, která je v podstatě stejná, jako nelogická vysvětlení šéfredaktora ČRo2 – Praha Jaromíra Ostrého posluchačům z počátku března   2011 – viz Reakce šéfredaktora J. Ostrého na ohlasy posluchačů.  
Rada Českého rozhlasu a šéfredaktor stanice Český rozhlas 2 – Praha Jaromír ostrý odpověděli 28. června 2011 paní Tlusté takto:
V Praze dne 28.7.2011
  č.j. 60/11    
Vážená paní Tlustá, 
      z pověření Rady ČRo odpovídám na Vaši stížnost ze dne 30.5.2011 ve věci "změny" názvu ČRo 2 Praha.
Vzhledem k tomu, že programová skladba, do které patří i změna názvu stanice, je výhradně záležitostí vedení Českého rozhlasu  a odpovědných vedoucích pracovníků, vyžádala si Rada ČRo k Vaší stížnosti prostřednictvím sekretariátu  prozatímního ředitele ČRo Petera Duhana stanovisko Jaromíra Ostrého šéfredaktora ČRo 2. Jeho vyjádření k Vaší stížnosti je přílohou naší odpovědi.
  Vážená paní Tlustá, děkujeme Vám, že jste věrnou posluchačkou ČRo a věříme, že budete s naší odpovědí spokojena. Závěrem podotýkám, že úkolem Rady ČRo v oblasti programu je zejména sledovat, zda ve vysílání Českého rozhlasu nedochází k porušování Kodexu ČRo, Statutu ČRo nebo zákona č. 484/1991 Sb. o Českém rozhlasu.

S pozdravem
  vz. Bc. Tomáš Ratiborský
místopředseda Rady ČRo
   
Příloha: vyjádření šéfredaktora ČRo 2

VYJÁDŘENÍ ŠÉFEREDAKTORA ČRo 2 Praha ke stížnosti posluchačky pí Tlusté.  
Ke změně názvu stanice došlo rozhodnutím vedení ČRo. Důvod: ČRo 2 Praha byla posluchači vnímána jako stanice regionální pro Prahu a okolí. Není běžné ve světě, aby celoplošná stanice byla v názvu lokalizována s názvem sídelního místa. Vznikem regionálních stanic (ty jsou označeny místem své působnosti) byl lokalizační název celoplošných stanic nahrazen základní značkou a číslovkou (příklad: Radio London, dnes BBC 2).
Pro ověření správnosti tohoto kroku byl Českým rozhlasem zadán průzkum agenturou Datamar. Ten potvrdil vhodnost názvu Dvojka. Pouze cca 3% oslovených respondentů mělo s novým názvem problém. Tyto výsledky plně potvrdily tři vlny průzkumu agentury Median provedené v březnu tohoto roku, tedy měsíc po rozjezdu změn.
            Žádný zákon neukládá ČRo, jak má pojmenovat jednotlivé stanice.                     

S úctou
Jaromír Ostrý
šéfredaktor ČRo 2
Komentáře
[1]31.07.11 22:09:13Chramostová
Paní Tlustá,nikdy já ani moji známí neměli problém s názvem Praha,jakožto s regionální stanicí.Vždy jsme Prahu brali jako celostátní stanici,na kterou můžeme být pyšní.Možná,že někteří ze Slovenska,či Moravy mají jiný názor,je to přeci jen dálka!Ale teď,pokud někomu řeknu,že poslouchám Dvojku,tak se diví,proč poslouchám televizi.Následuje zdlouhavé vysvětlování,že nám Ostrý sebral Prahu i programy a kvalitními moderátory. Je nepochopitelné,že musíme být za každou cenu světoví a opičit se po BBC.To co vám odepsal Ostrý,je jen jeho naučená formulace,jak omluvit takovou nehoráznost,jako je sebrání tradičního jména stanici s prestiží.
[2]01.08.11 08:18:31Ludmila Avramopulosová
Tak vidítě gigant JO je spokojen, teď to má jisté i díky novému GŘ. Opětovné přirovnávání s BBC(!)Většina mých známých, kteří Prahu poslouchali jsou již, stejně jako já, pouze občasnými posluchači.Velmi sporými. Práce Rady je opravdu až mazaná. Během doby si mění stanovy dle potřeby. Počátkem roku změninily stanovy tak, aby mohly být PD vyplaceny odměny.Totéž učinila Rada u volby gen. ředitele!!! Tedy, bod 1 změna stanov, bod dvě odměny.....to samé u volby GŘ!!! To je přeci nezákonné. Změna stanov měla být provedena min. před výběrem adeptů. Nikoli až při samotné volbě. Není přeci možné jasně dané podmínky klidně obcházet. Litera zákona a mravnost, to není nic pro ně. Pan Duhan je též nadmíru spokojen. Jeho výrok, jak je rád, že mu konečně byl dán mandát!! To byla jistota! Není mi z nich volno.Je to zlé, je zlé.
[3]01.08.11 10:56:58Ludmila Vajďáková
Souhlasím ve všem s oběma diskutujícími a, i když jsem z Moravy, moc mi vadí přejmenování rozhlasu ČRo2 Praha na Dvojku. Jenže, jak se můžeme přesvědčit z odpovědí Rady a JO, nic proti tomu nezmůžeme. Je mi to moc líto a rozhlas už skoro neposlouchám, kromě některých pořadů z archivu.

sobota 30. července 2011

Český rozhlas na křižovatce - 2.část


30.07.2011 14:56 - 07. Po volbě ředitele 2011 -trvalý odkaz

Český rozhlas na křižovatce - 2.část

28.7.2011 napsal Petr Šafařík, člen Rady Českého rozhlasu v Literárních novinách 30-31/2011
(klikněte - 1.část)
Česká televize je ve věci nezávislého hodnocení svých programů o malý krok napřed: počátkem roku 2010 spustila „Projekt studentského hodnocení programu", na kterém spolupracuje s několika vysokými školami.
Kritický zájem české veřejnosti by měl patřit také tomu, že současný Český rozhlas nenabízí investigativní žurnalistiku, respektive nepřináší v tomto velmi důležitém oboru žádné výraznější výstupy. V tomto ohledu ho Česká televize se svými „Reportéry ČT" nebo kritickým cyklem na podporu finanční gramotnosti „Suma sumárum aneb Kde jsou mé peníze" dalece předčí.
Investigativci, jste tu?
Český rozhlas má i finanční nesnáze: kvůli problémům s rekonstrukcí historické budovy ČRo na pražských Vinohradech hrozí velké zdražení oproti předpokládaným nákladům. Výše jsem zmínil investigativní novináře - kéž by průběh a výsledná cena přestavby sídla rozhlasu zajímala také je.
Vůbec je škoda, že se žurnalisté zabývají Českým rozhlasem tak málo. Jistě to souvisí s tím, že z českých médií hlavního proudu postupně téměř vymizely mediální rubriky. Také o stavu ČRo se proto člověk může více dozvídat hlavně na internetu. Najde zde řadu pozoruhodných článků od autorů, jako jsou Ondřej Aust, Jakub Bouček, Jiří Boudal, Štěpán Kotrba, Jan Potůček nebo Irena Ryšánková. Navzájem se liší politickou orientací, vztahem k českému mediálnímu trhu i přímo k Radě ČRo. Fakt, že se takto různí publicisté především při kritice Rady v mnohém shodují, si zaslouží velkou pozornost.
Konkurs jen pro zvané 
Veliká potíž je i s nynější volbou nového generálního ředitele - nejedná se totiž o otevřené výběrové řízení! Krátkou historii této kauzy začněme tím, že na schůzi Rady ČRo 24. 2. 2010 odstoupil generální ředitel ČRo Richard Medek. Radní odmítli vyhlásit otevřený konkurs a lhůtu k podávání vlastních nominací si stanovili do konce dubna. Dodnes uváděný argument, že tehdy bylo třeba s nominacemi spěchat, neobstojí. Počet tehdy celkem osmi radních se totiž již do měsíce zmenšil na pět poté, co třem vypršel mandát. Následné dlouhodobé nedoplnění Rady alespoň na počet šest, který je nezbytný k volbě ředitele, na podivnosti zvoleného „uzavřeného konkursu" nic nemění.
Nejistá budoucnost 
Nového generálního ředitele nebo ředitelku ČRo čeká velká řada složitých úkolů. Nechám stranou už zmíněné obtíže spojené s přestavbou sídla a uvedu některá z dalších témat a problémů. Zaprvé si rozhlas musí konečně osvojit praxi vypisování výběrových řízení. Pravděpodobné jsou výrazné změny některých okruhů a snížení celkového počtu stanic. Dále jsou tu otázky, jak programovou nabídku ČRo přiblížit mladšímu publiku a zda bude rozhlas i nadále zřizovatelem či přispěvatelem všech současných uměleckých souborů a kulturních akcí.
Český rozhlas bude stát i před rozhodnutím, jestli u svých velkých stanic zvýší počet posluchačů na úkor takových kvalit, které jsou důležité pro náročnější posluchače. Na jedné straně tu působí teze, že má ČRo povinnost nabízet program všem skupinám obyvatel. Ale i ve prospěch nepodbízení se, nesoutěžení s komerčními rádii za každou cenu se najdou silné důvody. Mohou odkazovat na Statut ČRo, kde jsou za pilíř rozhlasového programu označeny zpravodajství, kultura a vzdělání. Tvrdým oříškem nového vedení bude rovněž postoj k rozhlasové digitalizaci.
Nový ředitel Českého rozhlasu by měl konečně zajistit kvalitní další vzdělávání novinářů. Bohužel se zdá, že zatím dobré vzdělání coby předpoklad práce v ČRo není v této instituci příliš ctěno. Stejně jako omezenost, ba tendenčnost v „nastolování agendy" hlavně u klíčových politickoekonomických témat o tom svědčí profily některých redaktorů na internetových stránkách ČRo. Setkáte se tam s řadou familiárností, leckdy s pouhou žovialitou. Údaj o tom, jaký obor dotyčný vystudoval nebo studoval, někdy zcela chybí. Jako příklad může posloužit profil již zmíněného šéfredaktora Rádia Česko Václava Sochora. Sděluje v něm třeba to, že „fyzicky nesnáší zvuk kousání jablek" a že má rád kromě reklamy i destiláty. O svém formálním vzdělání ale zcela mlčí.
Nový generální ředitel Českého rozhlasu bude muset věnovat energii také vyjasnění svého poměru k Radě Českého rozhlasu. Rozhlas je řízen prozatímně již od onemocnění Richarda Medka koncem října 2009, během této doby si někteří členové Rady ČRo navykli vystupovat vůči vedení rozhlasu značně autoritářsky. Navíc byla Rada dlouho jen pětičlenná a u čtyř z těchto pěti členů se má za to, že jsou nominanty ODS. I z tohoto důvodu je velmi zapotřebí, aby se česká veřejnost o svůj rozhlas začala zajímat mnohem více než dosud. Projekt vítěze současného konkursu na generálního ředitele by měl být zveřejněn. Snad se ona diskuse rozběhne nejpozději nad tímto dokumentem.
Mediální studia i další obory nabízejí mnoho znepokojivých pojednání dokládajících, že hromadné sdělovací prostředky jsou spíše mocenskými nástroji než příslovečnými „hlídacími psy" demokracie nebo prostředím svobodné diskuse. Začněme si prosím nad Českým rozhlasem důkladně vyjasňovat, co chceme a co strpíme od médií veřejné služby.
tabulka 1. a 2. je z tištěné verze článku
tabulka 3 je z internetové verze článku
Komentáře
[1]30.07.11 15:54:39Tomáš Němec
Tištěná verze článku vyšla v den volby generálního ředitele Českého rozhlasu, internetová verze den poté

Český rozhlas na křižovatce - 1.část


30.07.2011 14:47 - 07. Po volbě ředitele 2011 -trvalý odkaz

Český rozhlas na křižovatce - 1.část

28.7.2011 napsal Petr Šafařík, člen Rady Českého rozhlasu v Literárních novinách 30-31/2011

Úbytek plátců rozhlasových poplatků, velmi malý zájem mladších posluchačů, nedostatečné poznatky o míře úspěšnosti při plnění úkolů veřejné služby. Hrozba velkého předražení rekonstrukce vlastního sídla a problematický způsob současné volby generálního ředitele: tak vypadá několik výrazných problémů Českého rozhlasu. Přesto se o něm - na rozdíl od České televize - téměř nevede veřejná diskuse.
Volby generálních ředitelů Českého rozhlasu a České televize se tentokrát shodou okolností odehrají v rozmezí pouhých dvou měsíců. O řediteli ČRo by se mělo rozhodnout již 28. července, nástupce Jiřího Janečka v čele ČT by měl být zvolen 21. září.
Tato časová blízkost dává vyniknout velkému rozdílu, s jakým jsou problémy těchto institucí vnímány českou veřejností a novináři. Televize se těší výrazně větší kritické pozornosti - diskutuje se o jejím hospodaření, klientelistických vazbách a nedostatečné politické nezávislosti a pluralitě. Soudím, že je rozdíl zájmu o dva české vysílatele veřejné služby podivně neúměrný, i když beru v potaz obecně větší význam obrazového masmédia.
Oproti ČT vykazuje ČRo od roku 2006 mírně ziskové hospodaření, ale v jiných ohledech čelí problémům bližším těm televizním více, než se může zdát. Zaprvé, podle zhruba rok staré statistiky Českému rozhlasu ubývalo měsíčně kolem patnácti set plátců rozhlasových poplatků odhlašováním se z příslušné evidence. Zadruhé, Český rozhlas poslouchají výrazně nadproporčně lidé starší padesáti let. Především mladé lidi nabídka ČRo příliš nezajímá.
Důvodně lze pochybovat i o plnění dalších povinností stanovených zákonem o Českém rozhlasu a Kodexem a Statutem ČRo. Podle zmíněného zákona má totiž ČRo poskytovat objektivní, vyvážené a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Preambule Kodexu rozhlas zavazuje mimo jiné k vytváření „pluralitní, nápadité a rozmanité programové nabídky, která splňuje vysoká etická a kvalitativní měřítka a nepodřizuje snahu o kvalitní výstup tlakům trhu".
Dominantní diskurs
Český rozhlas je ohledně kýžené informační a názorové pestrosti hodně dlužen hlavně v politickém a politickoekonomickém zpravodajství a publicistice. Kupříkladu k velmi důležitému tématu penzijní reformy dával slovo výrazně nadpoporčně Jiřímu Rusnokovi a Vladimíru Bezděkovi, tedy spoluautorům reformního návrhu. Coby zaměstnanci penzijních fondů jsou přitom oba v jasném střetu zájmů.
Moderátoři ČRo navíc při představování dotazovaných expertů a komentátorů ne vždy uvádějí jejich profesní a zájmové vazby. Uvedu k tomu jeden konkrétní příklad z letošního 13. července a vysílání zpravodajsko-publicistické stanice Rádio Česko. Prostor ke kritice vládního návrhu důchodové reformy zde dostal ekonom Pavel Kohout, ale až na konci rozhovoru moderátor připomněl, že Kohout byl členem vládního NERVu. Co ale novinář posluchačům formou dotazu či upřesnění neozřejmil vůbec, bylo to, že Kohoutovy obecně formulované výhrady vůči přijaté podobě penzijní reformy a opakované kladné odkazy na původní návrhy NERVu a Bezděkovy komise znamenají volání po povinném opt-outu (vláda se krátce předtím usnesla na opt-outu dobrovolném).
Problematiku vyvádění peněz z průběžného důchodového systému k soukromým fondům stejně jako jiná důležitá politická a ekonomická témata Český rozhlas posluchačům bohužel nepředstavuje v širokém kontextu, mezinárodním srovnání, do hloubky a především z více možných hledisek. Je otázkou, zda je toto selhávání zapříčiněno velmi úzkou politickou a ideologickou vyhraněností redaktorů, přílišnou rutinou nebo „jen" jejich vědomostními nedostatky. Opět konkrétněji: kvalitní novináři by měli vědět o potížích, které povinný důchodový opt-out způsobuje v jiných zemích. Je příznačné, že se tak na našem kontinentu děje především ve středo- a východoevropských státech, nikoliv západoevropských. Žurnalisté ČRo by to navíc mohli znát i z česky psaných textů, například od ekonomů Jaroslava Vostatka nebo Václava Klusoně.
Právě u politickoekonomických témat Českého rozhlasu je obzvlášť markantní, jak málo jsou mezi dotazovanými experty zastoupeni odborníci z univerzit a výzkumných ústavů. Mnohem větší prostor mají v Českém rozhlase ekonomové z bank a hlavně z různých finančněporadenských firem. Myšlení těchto ekonomů se často pohybuje v neoliberálním paradigmatu. Na jednostrannosti výběru ekonomických odborníků v ČRo nic výrazněji nezměnila ani finanční a hospodářská krize po roce 2008. Ohledně její diagnózy a včasné analýzy (nemluvě o případné předpovědi) zmínění ekonomové - stále tolik sebevědomí - i před veřejnoprávními mikrofony v drtivé většině naprosto selhali.
O reklamě reklamně 
Malou pluralitu Českého rozhlasu lze doložit i u řady dalších otázek. Podívejme se na téma „reklama a společnost". Již vzpomenuté Rádio Česko nabízí mimo jiné Marketingový magazín. Pojímá ho ale zcela jednostranně jako pořad propagující odvětví reklamy a public relations. Jako hosté se v té relaci téměř bez výjimek objevují pouze lidé pracující v komunikačních agenturách atp. Ani k výrazně celospolečenským tématům, jako jsou etika nebo regulace reklamy, redaktoři nezvou jiné respondenty než „lidi z branže".
Navíc v Marketingovém magazínu dochází ke střetu zájmů. V minulosti relaci připravoval redaktor Václav Sochor, který byl ale zároveň programovým ředitelem 1. ročníku festivalu reklamy PIAF a o této akci pilně referoval ve svém pořadu. V Českém rozhlasu tento střet zájmů zjevně nikomu nevadil. Naopak, Václav Sochor se stal od počátku tohoto roku šéfredaktorem Rádia Česko. Programovým ředitelem PIAFu sice letos už nebyl, RČ ale působilo jako mediální partner festivalu. Nejen, že se mu stanice plytkým, věru píárovým způsobem věnovala v několika dílech svého Marketingového magazínu. I v jejích zprávách (!) se objevovaly takovéto, dodnes na webu ČRo dohledatelné výroky: „festival jako úspěšný hodnotí šéfredaktor Rádia Česko Václav Sochor..., letošní ročník podle Sochora prokázal životaschopnost festivalu..." a tak podobně. Takhle přece „mediální partnerství" ze strany veřejnoprávního média vypadat nemá!
Rádio Česko letos vysílalo také reklamní spot PIAFu, který nenamluvil nikdo jiný než Václav Sochor... Úsměvným důkazem hodně rozvolněné novinářské etiky i kontrolních mechanismů v ČRo je fakt, že se tento šéfredaktor RČ ani neobtěžoval aktualizovat svůj profil na webu ČRo. Uvádí tam, že je programovým ředitelem PIAFu od roku 2009 dodnes.
Šedivé listiny
Co je u Českého rozhlasu coby vysílatele veřejné služby ještě mnohem nehoráznější, je zjevná existence nepsaných „černých listin". Jak jinak si vysvětlit, že lidé jako Pavel Barša, Václav Bělohradský, Jan Beránek, Petr Jedlička, Jan Keller, Lubomír Mlčoch, Miloš Pick a mnozí další, kteří mají k české i evropské a globální současnosti mnoho co říci z jiných než neoliberálních či neokonzervativních pozic, v Českém rozhlase nedostávají prostor buď vůbec, nebo jen velmi ojediněle. A když už, tak zpravidla ne na stanicích Radiožurnál nebo Praha (nově „Dvojka"), které mají z okruhů ČRo dalece největší poslechovost, ale na některé z jeho řádově menších stanic. Takže přinejmenším o nepsaných „šedivých listinách" Českého rozhlasu lze hovořit s jistotou.
Dobře ono nezvaní vynikne ve srovnání s těmi, kteří se v ČRo coby komentátoři nebo dotazovaní odborníci naopak objevují podivuhodně často, za všechny jmenuji ekonomy Pavla Kohouta, Davida Marka a Aleše Michla, novináře Jefima Fištejna, Jindřicha Šídla a Petrušku Šustrovou nebo bezpečnostní analytiky Jiřího Šedivého a Andora Šándora. U dvou posledně jmenovaných respondentů rozhlasoví redaktoři z jakéhosi důvodu důsledně uvádějí jejich minulé, nikoliv současné funkce.
Dělení na ty, kteří přístup do ČRo mají, a kteří ne, se zdá rýsovat i na rovině celých institucí. Velmi často jsou u mikrofonu ČRo lidé z Liberálního institutu, Metropolitní univerzity, Lidových novin či Respektu a Hospodářských novin. Zato třeba odborníci z Centra pro sociální a ekonomické strategie (CESES) nebo komentátoři Práva se asi veřejnoprávním redaktorům nepozdávají. Jasné to je u (ne-)zvaní bezpečnostních analytiků, kde by v zájmu plurality bylo velmi zapotřebí dávat vedle dvou výše zmíněných A. Šándora a J. Šedivého prostor odborníkům třeba právě ze Střediska bezpečnostní politiky CESESu jako např. Miloši Balabánovi či Antonínu Raškovi.
Vědět více
Umím si představit, že nejeden čtenář by výrok o černých nebo šedivých listinách chtěl vidět podložený tvrdými daty. Díky internetovému archivu ČRo si dnes analýzu plurality a vyváženosti může udělat skoro každý. Na prvním místě by ale rozbory toho, nakolik ČRo plní úkoly veřejné služby i ve věci plurality, mělo u kvalitních výzkumných pracovišť zadávat a posléze i nejširší veřejnosti prezentovat vedení rozhlasu a také jeho Rada. Dosud to příliš nedělaly. Vedení ČRo se soustředí hlavně na analýzy publika a poslechovosti. Rada ČRo svůj systém placených a podle nezveřejněných kritérií vybraných hodnotitelů v loňském roce zrušila, aniž by měla nebo alespoň chystala jiný způsob tolik potřebné zpětné vazby k práci ČRo. 
klikněte - 2. část




Komentáře
Článek je bez komentářů