sobota 27. dubna 2013

Stížnost Mirka Tenglera na generálního ředitele Českého rozhlasu řešil místo Rady ČRo jeho náměstek

Stížnost posluchače Mirka Tenglera Radě ČRo najdete v článku (klikněte na) Stížnost Mirka Tenglera Radě Českého rozhlasu

■     ■
 Datum: 25.04.2013 12:09
Předmět: FW: Stížnost na generálního ředitele Českého rozhlasu

Č. j.013CRO0038248

Vážený pane Tenglere,

potvrzuji přijetí Vašich stížností a výhrad ze dne 20. 3. 2013. Sděluji Vám, že Rada ČRo si vyžádala stanovisko pana Mgr. René Zavorala, náměstka GŘ ČRo pro program a vysíláni, které si, zároveň s Vaším sdělením, prostudovala a po diskusi s tímto vyjádřením vyslovila souhlas.
Vážený pane, věřím, že i Vy budete spokojen s touto reakcí a zůstanete pozorným posluchačem "našeho" média.

Přeji Vám dobrý poslech Českého rozhlasu a

zůstávám v úctě
Bohuš Zoubek, místopředseda Rady ČRo


příloha - vyjádření pana Mgr. René Zavorala, náměstka GŘ ČRo pro program a vysílání


******************************************************** 


čtvrtek 25. dubna 2013

Výzva posluchačům Českého rozhlasu: zveřejněte své stížnosti a podněty Radě Českého rozhlasu a její odpovědi na posluchačském blogu!!!


Texty stížností Radě ČRo  i odpovědí Rady ČRo posílejte na e –mail nerustestanicipraha@seznam.cz i v případě, a právě tehdy, považujete-li odpovědi Rady ČRo za formální a nic neříkající.

Příloha k zápisu Rady Českého rozhlasu z 24. dubna 2013
K usnesení    59 /13
Rada Českého rozhlasu vzala na vědomí odpovědi na stížnosti a podněty posluchačů:
paní Ivany Tóthové – ze dne 25. + 26. 2. 2013   1) ohledně komentáře k prezidentským volbám v ČRo a 2) k logu a nových názvů stanic ČRo
pana Jiřího Grygara – ze dne 13. 3. 2013 k nepřesným informacím o observatoři Olma v Chile v ČRO 7
pana Oldřicha Karpíška – ze dne 14. 3. 2013 k programovým změnám na ČRO Plus
pana Jana Šťastného – ze dne 25. 2. 2013 k reportáži o vegetariánské stravě na webu ČRo
pana Václava Výborného – ze dne 8. 2. 2013 ke zkrácené repríze programu na ČRo
pana Milana Wenzela – ze dne 7. 2. 2013 k úrovni mluveného slova na stanici ČRo Radiožurnál
pana Jana Fojtíka – doručená od RRTV dne 16. 4. – k programovým změnám v ČRo
pana P. Mačka - doručená od RRTV dne 16. 4. – k programovým změnám v ČRo
pana Václava Vlčka - doručená od RRTV dne 16. 4. – k programovým změnám v ČRo
pana Ivana Foltýna – doplnění k minulé odpovědi na jeho stížnost – přeposlání infolinek
pana Karla Škapy – ze dne 27. a 30. 3. 2013 – ohledně pravopisu a chybě v programu ČRo
pana Zdeňka Lutovského – ze dne 2. 4. 2014 – ohledně vysílání nových stanic
paní Elišky Svobodové – ze dne 12. 3. 2013 – ohledně vysílacích práv ČRo a BBC
pana Milana Wenzela – ze dne 5. 4. 2013 – ohledně facebooku stanice Radiožurnál
pana Stanislava Rataje – ze dne 24. 3. 2013 – ohledně vysílání Radiožurnálu, pořad Přímá linka
pana Jiřího Brotánka – ze dne 14. 4. 2013 – ohledně vysílání ČRO Plus – ÚSTR
pana Miroslava Tenglera – ze dne 20. 3. 2013 – ohledně vysíláni na nových stanicích ČRo

neděle 21. dubna 2013

Diskuse Leonarda o násilí proběhla

20. 4. 2013 napsal Tomáš Němec

Diskuse o násilí se konala 17. dubna 2013 v budově Akademie věd v Praze.


Zúčastnili se jí:






 
etolog Marek Špinka












arabista Jan Čuřík
















fyziolog  František Vyskočil













redaktorka Českého rozhlasu Jana Olivová














posluchači Českého rozhlasu










Debata o původu a existenci násilí a agrese jak u zvířat, tak v lidských společnostech byla zajímavá. Přesto její průběh mě příliš neuspokojil. Redaktorka Českého rozhlasu nějak nezvládla časovou osnovu programu a nezvládla řídit dotazy posluchačů. 


K poměrně obsáhlému proslovu se tak dostala jedna z posluchaček, která si pa závěr  posluchačské diskuse řídila sama. Bohužel paní Olivová jí neupozornila, že se jedná o rozhlasovou nahrávku a že pokud chce něco pronést, musí počkat až dostane mikrofon. Paní mluvila sice zajímavě, ale bez mikrofonu a tak její příspěvek patrně nebude použitelný.

Zažil jsem v této místnosti více redaktorů ČRo Leonardo - Marka Kuchaříka, Luboše Veverku či Roberta Tamchynu, ale ti zvládli veřejnou nahrávku zcela profesionálně.

 Jsem zvědav, jak bude vypadat sestřih diskuse o násilí  na vlnách Českého rozhlasu. Nepochybuji o tom, že lépe. Bohužel Český rozhlas dává v posledních letech na všech stanicích přednost živým debatám a dlouhým rozhovorům a ty často působí velmi špatným dojmem.

V přednáškovém sále budovy Akademie věd mě okouzluje, že ze stěny dohlížejí na konferenční činnost její bývalí předsedové.

Zleva: Otto Wichterle, Rudolf Zahradník, Helena Illnerová, Václav Pačes

středa 17. dubna 2013

POZVÁNKA - 6. Trialogy s Alfredem Strejčkem a Ladislavem Županičem - 17. 4. 2013 v Praze


kdy a kde: 17. dubna . 2013 v 19:00 hodin v klubu Biograf, Plzeňská 210, Praha 5, bývalé kino Na zámečnici.

Trialogy B jsou večery besedního charakteru, pořádané v nově otevřeném klubu Biograf, Plzeňská 210, Praha 5, bývalé kino Na zámečnici.

Jsou koncipovány tak, že autor a moderátor v jedné osobě – kulturolog a rozhlasový publicista Jakub Kamberský si vždy bude zvát dva hosty, kteří mají něco společného, nejen profesně, ale hlavně pak lidsky. Mělo by jít o atraktivní zavedená jména, ale i začínající umělce. Jednou podmínkou je, aby nešlo o celebritu, druhou pak, aby měli daní hosté návštěvníkům co sdělit.
Trialogy B vzdáleně odkazuji na legendární televizní cyklus Miroslava Horníčka Hovory H z konce 60. let. Autor se nikterak nechce srovnávat s mistrem humoru a glosy, jde spíš o gesto piety a úcty.

Do dalších, v pořadí šestých Trialogů, přijali pozvání herci zvučných jmen a hlasů Alfred Strejček a Ladislav Županič. Využijte jedinečné příležitosti k setkání s těmito pány naživo a zapojte se svými četnými dotazy. 

Alfred Strejček,
absolvent brněnské JAMU, je známý převážně divadelní a rozhlasový herec. Je proslulý svými uměleckými přednesy, a to nejen v českém jazyce, ale i mnoha cizích jazycích. Svou dovednost recitátora pravidelně předvádí na pražských scénách (např. Lyra Pragensis, Viola). Svůj hlas uplatňuje v dabingu, věnuje se též moderování televizních a rozhlasových pořadů (Dobré ráno, Česko).
Alfred Strejček je i výborný hudebník, význačných úspěchů dosáhl ve dvojici s kytaristou Štěpánem Rakem v koncertním projektu Vivat Comenius.
Kromě výše zmíněného pořádá kurzy a semináře se zaměřením na umění zvládnutí jazykových dovedností, včetně práce s hlasem, především při přednesu, prezentaci či dialogu.
Veškeré aktuality z osobního i profesního života Alfreda Strejčka můžete nalézt na jeho vlastních webových stránkách, zde: http://www.alfredstrejcek.cz/

Ladislav Županič,
taktéž absolvent brněnské JAMU a spolužák Alfreda Strejčka, je známý filmový a televizní herec. Pamatovat si ho můžete např. z legendární komedie Vesničko má středisková, z pohádkového seriálu Arabela či z televizních pohádek a seriálů (Princezna ze mlejna, Dobrodružství kriminalistiky).
Jeho osoba je spojena s dlouholetým angažmá v Karlínském divadle, v roce 1992 se dokonce stal jeho ředitelem.
Do povědomí široké veřejnosti se nejvíce zapsal svým působením v dabingu, účinkuje též v rozhlasových hrách a pohádkách. Svůj charakteristický hlas propůjčil mj. Melu Gibsonovi a ojediněle mnoha významným americkým hercům. Pro diváky ale navždy zůstane českým Clintem Eastwoodem, kterého dabuje již 20 let.

Vstupné činí 70,- Kč.

POZVÁNKA - O násilí - diskusní setkání ČRo Leonardo a časopisu Vesmír 17. dubna 2013 (v Praze)



Český rozhlas – Leonardo, časopis Vesmír a Akademie věd České republiky
vás zvou na diskusní setkání:

Násilí – první a poslední možnost
Kde má původ násilí a proč se lidé řeší konflikty násilím
O čem vypovídá současný konflikt v Sýrii?
Etologie a fyziologie násilí v živočišné říši.
Má člověk regulační mechanismy proti násilí.
Co vypovídá o násilí genetika?

Středa 17. dubna 2013 od 19 hodin
budova Akademie věd, Národní třída 3, Praha 1 (sál č. 205)

Hosté:
Mgr. Jan Čuřík politolog, J&T Banka
Doc. RNDr. Marek Špinka, CSc., etolog, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., fyziolog, Fyziologický ústav AV ČR, v. v. i.

Moderuje:
Jana Olivová, Český rozhlas, Tvůrčí skupina popularizace vědy a techniky

Vstup zdarma. Více informací na leonardo.rozhlas.cz


RNDr. Stanislav Vaněk
Vesmír, časopis akademické obce

úterý 16. dubna 2013

Já za to nemůžu, ale to Plus poslouchat nemůžu

16. 4. 2013 napsali na facebookové stránce Český rozhlas Plus posluchači Milan Brož, Renata Boháčová a Mirek Tengler

Milan Brož
Já za to nemůžu, ale to Plus poslouchat nemůžu. Opravdu mi to nejde. Nechci být pořád zatvrzelý a kritizovat, takže mám jediné řešení - neposlouchat. Tvář té stanice mi je cizí, ničím mě nezaujme - snad jen negativně - to mluvím o té tváři, která mi je veskrze protivná.
Uznávám něco pořadů slušných tam zůstalo, ale nemůžu, fakt, stačí poslechnout znělky a zase musím vypnout. To je jako když na Praze, bývalé, vybafne pan Postránecký -  Dvooojka!
Já si o rozhlasovém vysílání myslím něco jiného, a ne jen pořád: "Volejte!" nebo "Mailujte" nebo "Vyhledejte na našich stránkách“!  Už to je na všech stanicích, je to protivné a fakt pak nevím, k čemu tedy ten rozhlas je.
A když je to úplně sterilní, tak tam pustí autentickou "ulici". Např. vtipnou a zcela nezavádějící otázku,: "Maminko, co říkáte na zdražení plínek?! To se již třesu nedočkavostí na odpověď a ... ANO, uhodl, měl jsem pravdu, maminka je s tím NESPOKOJENÁ... a my máme mít živý zážitek.
Tak hezký den.  Všem.

Renata Boháčová 
...nelze než souhlasit....je to smutek....pro náročnější posluchače.

Mirek Tengler 
Český rozhlas Plus není tím, co nám bylo na počátku tohoto roku slibováno. Není pokračovatelem tradice, kterou zde založila stanice Rádio Svobodná Evropa (později Český rozhlas 6) a už vůbec nemůže nahradit zrušené stanice Rádio Česko a Leonardo. Pan náměstek Menger prachsprostě lhal, když lákal posluchače k nové stanici slovy, že právě do ní jsou "integrovány" všechny tři rušené stanice. Nebyla to pravda, což dnes na vlastní uši slyšíme. Pak se ale ptám, zda-li je vůbec možné věřit současnému managementu Českého rozhlasu.

Renata Boháčová .
..nehledě na to, že naše příspěvky čtou jenom někteří z redaktorů (většinou ti, které chválíme-právem) a nečtou je ti, na které míří naše kritika a kteří by číst měli a měli by reagovat. Holt - posluchači jsou jim asi "šumák"...

Milan Brož 
Pane Tenglere, nelze. Přes několikerá setkání členů KPŠ s různými, "pány" včetně setkání s P. Duhanem, kde nám bylo deklarováno zcela něco jiného, přes ujišťování, opak se stal pravdou. Snad jakési "pochopení" mám směrem k p.Rausovi, jehož je to "job" ale on sám o těchto věcech zcela zřejmě nerozhoduje. Ale věřit nelze ani jemu.

Michel Fleischmann: Český rozhlas Plus by klidně mohl vysílat na frekvencích BBC

16. 4. 2013 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz


„Spolupráci s Českým rozhlasem se nebráníme, stále s ním vyjednáváme,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz prezident rozhlasové skupiny Lagardere Active ČR Michel Fleischmann
Proč vlastně Lagardere Active ČR koupila stoprocentní podíl v BBC Radiocom? Chápu, že tato společnost vlastnila poslední lukrativní frekvence s pokrytím velkých měst v FM pásmu…
Tím jste si v podstatě odpověděl.
… ale zpravodajský formát není zrovna z hlediska komerčního využití zase tak lukrativní jako mainstreamové stanice.
Důležité je říct, že jsme od samého začátku hledali nějakou novou investici v Čechách. Mnohokrát byly popsány různé pokusy, které nám nevyšly, například s Óčkem, rozhlasovou sítí Kiss, apod. Nyní se nám naskytla tato možnost, tak jsme jí využili. Zapadalo to i do trendu posledních let v rozhlasovém vysílání, který se kloní k mluvenému slovu. Pociťujeme ho poslední dva roky a neustále posiluje. Sami jsme v této oblasti učinili několik pokusů, které nebyly zmařeny ani tak námi samými, jako spíš tím, že jsme nedostali prostor takové rádio udělat.
Máte na mysli váš projekt pražského Info rádia?
Ano, jediné, co jsme dostali k dispozici, byly dva malé kmitočty v Praze, které pokrývaly kus Vinohrad a kus Žižkova. Víc frekvencí jsme pro tento projekt nedostali. Akvizice BBC tedy není něčím, co by spadlo z nebe, ale dobře promyšlené rozhodnutí, které sleduje dvě hlavní strategie. Tou první je obsah jako takový a druhou, že nám takto zaměřené rádio v našem portfoliu zatím chybí. Myslíme si, že zpravodajská a informační stanice do naší skupiny patří. Se zázemím, které máme, má podle nás jasnou šanci uspět.
Když se vrátíme do loňského roku, kdy začala Lagardere uvažovat o tom, že by mohla převzít společnost BBC Radiocom a provozovat české vysílání BBC? Bylo to až poté, co Český rozhlas loni neuspěl s pokusem navýšit prostor pro své vysílání na frekvencích BBC? Nebo jste s BBC vyjednávali už předtím?
O frekvence české BBC jsme měli zájem už před mnoha lety, někdy v roce 2002 nebo 2003 jsme o ně usilovali v licenčním řízení, kdy se rozhodovalo o znovuudělení licence společnosti BBC Radiocom. A už předtím jsem se v rámci projektu Info rádia ucházel o těchto dvanáct kmitočtů. Zajímaly nás vždycky, ale nedostali jsme je, protože tu pokračovalo vysílání BBC. O možnost vstoupit do společnosti BBC Radiocom jsme se začali zajímat až někdy loni v létě.
Čili až poté, co Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) zamítla žádost BBC Radiocom o rozšíření vysílání v češtině ze šesti na dvanáct hodin, které měl zaplnit Český rozhlas svojí novou stanicí mluveného slova?
Ano, a poté, co vznikl určitý konflikt mezi BBC Radiocom a Českým rozhlasem. V tu chvíli jsem zavolal tehdejšímu jednateli BBC Radiocom Vítu Kolářovi a zeptal se ho, v jakém to je stavu. Potvrdil mi, že BBC chce pokračovat v nějaké formě vysílání v České republice.
Ale že to vysílání BBC nechce platit.
Ano, ale to bylo řečeno hned od začátku. Nejde o nic, co by nebylo známo. Vít Kolář mi řekl, že BBC hledá možného partnera, když jím nechce být Český rozhlas. Respektive že Český rozhlas by měl zájem o provozování oněch dvanácti kmitočtů, ale bez BBC. Takže jsem se zeptal, zda bychom se mohli zúčastnit tendru na nového potenciálního partnera vysílání BBC v České republice a bylo mi řečeno, že ano. A že nejsme jediní zájemci.
Kdo ještě projevil zájem?
Vím jistě, že kromě nás se o možnost spolupráce s BBC zajímaly další dva komerční subjekty z České republiky.
Je pravda, že závěrečnou dohodu o koupi společnosti BBC Radiocom dohadovaly centrály Lagardere v Paříži a BBC v Londýně, tedy že šla úplně mimo Českou republiku?
Všechno od samého začátku bylo domlouváno s Paříží, veškeré dokumenty k této věci od nás putovaly do centrály v Paříži. Ne že by ve finální fázi vyjednávala Paříž s Londýnem napřímo, ale u jednacího stolu byli zástupci jak Paříže, tak Londýna.
Krátce poté, co jste si začali sami zajišťovat vysílání BBC v češtině, s vámi RRTV zahájila správní řízení o porušování licenčních podmínek, podle kterých prý máte na českém vysílání spolupracovat s Českým rozhlasem. Proč s ním nespolupracujete?
Protože nemusíme, ale pouze můžeme. V době, kdy jsme ještě ani nebyli majiteli společnosti BBC Radiocom, tato společnost vypověděla smlouvu o spolupráci s Českým rozhlasem. O tom jsme pochopitelně věděli, a věděl to i Český rozhlas. Veřejně bylo známo, že 28. února na vlnách BBC skončí vysílání Rádia Česko. Oficiální schválení převodu podílů v BBC Radiocom na Lagardere Active ČR jsme dostali až 25. února, přičemž 1. března jsme měli začít vysílat. V žádném oboru podnikání nejdete do velké investice dřív, dokud nemáte oficiální písemné potvrzení, že vám společnost, do které chce investovat, skutečně patří.
Měli jste tedy tři dny na to připravit náhradní vysílání po zaniklém Rádiu Česko.
Byl to velký shon, zařídit za tak krátkou dobu, aby vysílání BBC v češtině pokračovalo i bez Českého rozhlasu. Stála za tím neskutečná práce, která se zapíše do dějin rozhlasového vysílání. Nejenom na obsahu, ale po technické stránce. Je třeba si uvědomit, že 28. února ještě na vlnách BBC vysílal Český rozhlas a 1. března už my.
Prý jste kvůli tomu dokonce stahovali všechny krajánky Frekvence 1 do Prahy, abyste připravil dostatek obsahu pro české vysílání BBC.
Ano, ale hlavně jsme museli objet všechny vysílače BBC a vyměnit technické parametry, což nebylo vůbec jednoduché. Ačkoli se Český rozhlas choval profesionálně a na tomto přechodu s námi spolupracoval, nebylo to nic triviálního. První týden našeho vysílání byl trochu chaotický, za to se můžeme posluchačům omluvit, ale pro nás to byl prostě těžký moment. Co se týká Českého rozhlasu, nikdy jsme neřekli, že bychom s ním nechtěli spolupracovat. Naopak, od samého začátku jsme chtěli, aby u tohoto projektu zůstal, ne-li ve stejném rozsahu, jako tomu bylo před naším vstupem do BBC Radiocom.
Tak proč jste se nedohodli?
V dohodě potřebujete být dva. Český rozhlas se prostě na tuto nabídku tváří tak, jak se tváří. Neříkám, že ji odmítl, ale zatím neřekl ani ano. Jednání nadále probíhají, ale výsledek musí být k dobru a v zájmu všech. Jak našich společností, tak pochopitelně i toho, o koho tu jde hlavně – posluchače. Český rozhlas má jiné možnosti spolupráce než my jako soukromí podnikatelé s vysílací licencí. Vysílání BBC Radiocom se musí vrátit do pravidel licencovaného subjektu, za který jsme zodpovědní my, a musí probíhat v rámci licenčních podmínek.
Ono tomu tak dřív nebylo?
Jistým problémem bylo vysílání Rádia Česko na vlnách BBC, protože nebylo úplně jasné, jak tam vůbec mohlo být v té formě, ve které jsme ho slyšeli. Nějakým způsobem se tam objevit mohlo, ale jako vysílání Českého rozhlasu? Bylo tam několik věcí, které nebyly úplně košer. S námi to musí být košer na sto procent. Jednání s Českým rozhlasem probíhá, ale musí se uzpůsobit tomu, co nám umožňuje zákon. Spolupráci BBC Radiocom a Českého rozhlasu nevylučuje.
Tak proč nespolupracujete?
Není to naše chyba, není to chyba nikoho. Naše vzájemná jednání prostě zatím nebyla ukončena. Navíc jsme přesvědčeni, že BBC Radiocom podle své licence nemusí povinně přebírat obsah od Českého rozhlasu, že má pouze možnost to dělat.
Vytiskl jsem si víc než třicetistránkovou licenci BBC Radiocom a je pravda, že v ní není přímo řečeno, že české vysílání BBC musí povinně tvořit Český rozhlas, ale ani se tam nemluví o možnosti. Není to prostě jasně specifikováno.
První důležitá věc je, že jste tam nenašel, že to je povinnost. O možnosti hovoří novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání z roku 2001 nebo 2002. V přechodných ustanoveních je přímo bod, který mluví o tomto vysílání a používá formulaci „umožňuje přebírání vysílatele ze zákona…“. Po novele nesměli soukromí vysílatelé přebírat programy veřejnoprávního rozhlasu. Toto ustanovení ale říká, že ti vysílatelé, kteří již mají existující možnost na přebírání obsahu vysilatele ze zákona – ve chvíli přijímání novely to byla BBC a pár dalších rádií – mohou v takové praxi pokračovat. V zákoně je přesně napsáno, že to týká pouze těch, kteří to měli jako možnost.
Dobře, ale smlouva mezi BBC Radiocom a Českým rozhlasem už neexistuje, byla vypovězena k 28. únoru. To znamená, že zákon už takovou spolupráci neumožňuje.
Smlouva mezi BBC Radiocom a Českým rozhlasem se týkala dvakrát tří hodin vysílání denně, ale toto přebírání vysílání také nebylo povinné. Byla to normální dohoda, která skončila, byla vypovězena. Ale zákon umožňuje, aby BBC Radiocom, bude-li chtít, mohla vysílat programy Českého rozhlasu, maximálně šest hodin denně.
Mluvil jsem s generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem, jak by asi tak mohla vypadat nová spolupráce s BBC Radiocom a on mi potvrdil, že tam existují zákonná omezení ohledně spolupráce s komerčními vysílateli. Jedinou možností podle něj je prodej pořadů Českého rozhlasu společnosti BBC Radiocom. Nakupovali byste je?
Nevím, proč bychom nakupovali nějaké pořady od Českého rozhlasu. Ale nakonec, proč ne?
Momentálně to ale není naše strategie. Je sice hezké, že by nám něco nabídli, pak by to ale byla otázka ceny a kvality a jejich vzájemného poměru. Stejným způsobem ale můžu říci já, ať si Český rozhlas u nás nakupuje časy, v nichž bude vysílat. Bude-li chtít. Pokud si chce Český rozhlas nakoupit vysílací časy od BBC Radiocom, ať nám to nabídne, a možná se domluvíme.
Takže spor se vede o to, kdo komu bude platit. A za co.
To není spor. Bavíme se o virtuální realitě a diskusi, která mi nepřipadá dostatečně podstatná. Mnohem podstatnější věcí podle mě je, že cílem této naší akvizice je vytvořit v České republice zpravodajské rádio. Momentálně tu žádné takové není.
Po zániku Rádia Česko skutečně ne. Tedy alespoň ne stanice all news formátu.
Není. Máme tady zpravodajské televize, tištěné deníky, internetové servery, ale není tu žádné zpravodajské rádio. To také vysvětluje, proč jsme do této akvizice šli. Je tu prostě volný prostor. Jsem absolutně otevřen tomu, že tak jako jsme se při koupi BBC Radiocom dohodli na přebírání vysílání BBC v angličtině, můžeme se dohodnout i na vysílání Českého rozhlasu. Nevidím v tom žádnou překážku, když nám to zákon umožňuje. A byl bych dokonce velmi rád, kdyby tady vzniklo zpravodajské rádio, na kterém by se podílel soukromý subjekt – tedy my, veřejnoprávní Český rozhlas a britská BBC.
Čili něco jako zpravodajská televize France 24 ve Francii, na které se taky podílí veřejnoprávní a komerční televize?
Ano, tato televize vysílá i v anglické verzi a dalších jazykových mutacích. Je to velkolepý a ambiciózní projekt, který má svůj smysl. Otázkou je, jakým způsobem by se k takovému řešení u zpravodajského rádia v České republice postavila reprezentace státu, tedy RRTV a politická obec. Zatím jsem nezaznamenal, zda si to přeje nebo ne. Ze začátku jsme zaznamenali spíš negativní signály, kdy jsem byl až zaskočen přístupem některých českých politiků, kteří si stěžovali u BBC v Londýně, jak je možné, že nám chce pomoci zprovoznit v Česku svobodné zpravodajské rádio.
Pojďme zpátky ke správnímu řízení, které s BBC Radiocom pod vaším vedením zahájila RRTV. Hrozí vám pokuta pět milionů korun. Pokud vám ji Rada uloží, obrátíte se na soud. Ten ale může rozhodovat poměrně dlouho. Jak bude po dobu jeho rozhodování vypadat české vysílání BBC? Budete moci pokračovat v praxi, za kterou s vámi RRTV vede správní řízení?
Budu se opakovat, ale my jsme přesvědčeni, že jsme licenční podmínky neporušili. Jsem také stále přesvědčen, že k soudu nemusí dojít a že RRTV ve správním řízení přesvědčíme. Mimochodem, byl jsem trochu zaskočen tím, že správní řízení zahájili na základě poslechu z prvního dne našeho vysílání. Je to trochu nefér. Mohli nám nechat alespoň týden. Druhý monitorovaný záznam je z neděle.
Na druhou stranu jste to mohli čekat, změna majitele české BBC hodně mediálně sledovaná kauza.
Jistě, a taky to není z naší strany žádná výtka, spíše zklamání. V minulosti se s podobným přístupem nikdo v českém éteru nesetkal. Pamatuji si na začátky různých televizí a rádií, kde se jim nechávala určitá lhůta. Nám ji nedali. Ale k tomu, jakým způsobem bychom pokračovali ve vysílání, kdyby nám Rada ve správním řízení uložila pokutu a my bychom se proti ní odvolali k soudu. Prostě bychom pokračovali normálně v tom, co děláme nyní, protože jsme naprosto přesvědčeni o tom, že po právní stránce je všechno zcela v pořádku. Neexistuje tady možnost žádného předběžného opatření. Prostě bychom vysílali dál a čekali na rozhodnutí soudu.
Netajíte se snahou přejmenovat české vysílání BBC na Rádio Zet. Kdy podáte žádost o změnu licenčních podmínek k RRTV?
Žádost už byla podána. Změna licenčních podmínek, o kterou žádáme, přesně respektuje ty licenční podmínky, které měla BBC Radiocom na úplném začátku, plus žádáme o změnu názvu.
A poměru vysílání v češtině a angličtině.
To zatím nepožadujeme, pouze Radě předkládáme harmonogram způsobu, jakým chceme postupovat v příštích měsících a jaký je náš cíl. Tím je vytvářet české vysílání na vlnách BBC Radicom pod jménem Rádio Zet od šesté hodiny ráno do odpoledních hodin.
Přesto jste několikrát deklarovali, že chcete rozšířit vysílání v češtině až na dvanáct hodin denně. To samé chtěla BBC Radiocom loni a vysílací rada jí to neschválila. Kde berete jistotu, že tentokrát máte šanci uspět?
Protože u té loňské žádosti šlo o to, že by těch dvanáct hodin vysílal na frekvencích BBC Radiocom někdo jiný, konkrétně Český rozhlas. Což nešlo schválit, protože to nebylo pokryto tou novelou zákona. Otázkou je, jak by to dopadlo, kdyby se tehdejší rozhodnutí RRTV dostalo před soud: zda by konstatoval, že to je možné, ale asi ne. Nevím. Rada ale řekla, že taková změna licenčních podmínek není možná. V našem případě ale možná je, protože bychom vysílali přímo pod hlavičkou BBC Radiocom, tedy jako licencovaný subjekt, kterému patří frekvence, jichž se rozšiřování vysílání v češtině týká.
Pokud byste uspěli, teoreticky byste mohli poskytnout Českému rozhlasu šest hodin vysílání denně jako v době před zánikem Rádia Česko. A vašemu Rádiu Zet by zbylo dalších šest hodin, které zaplňujete vlastním vysíláním v češtině už nyní.
Může to být i tak. Jejich Český rozhlas Plus vysílá na středních vlnách od 16 hodin. Jednoduchou logikou mě napadá, proč by tato stanice Plus nemohla od 16 hodin vysílat na vlnách BBC Radiocom v FM pásmu?
A platila by vám coby držiteli licence za poskytnutý vysílací prostor.
To je otevřená věc k jednání. Jisté je, že my nebudeme nic nakupovat. Můžeme nabídnout něco, co nám zákon povoluje, takže jim to nabídneme. Zda k tomu budou chtít přistoupit, a podmínky, za jakých by se tak stalo, jsou věcí jednání.
Lagardere by mohla v rámci vysílání Českého rozhlasu Plus na vlnách BBC prodávat reklamní časy a tím získat výnosy z takové spolupráce, aniž by jí rozhlas musel platit za vysílací prostor.
I tato varianta je možná, ale je to jedna z mnohých možností. Třeba by si ale Český rozhlas dal podmínku, že by v jeho vysílání na vlnách BBC nesměla být reklama. Pak by se musely hledat nějaké jiné varianty.
A vy se reálně scházíte s Petrem Duhanem a jednáte o těchto možnostech?
S Českým rozhlasem se setkáváme průběžně asi každých čtrnáct dnů a informujeme se o tom, jaké jsou naše postupy a zda se to nějak „hnulo“. Pan Duhan má pochopitelně nad sebou ještě jeden institut, kterého se musí ptát a který mu musí schvalovat strategická rozhodnutí (Radu ČRo, pozn. red.), v tomto ohledu to máme o něco jednodušší. My si to rozhodneme na našem představenstvu.
Takže se setkáváte osobně s panem Duhanem a dalšími zástupci nejvyššího vedení ČRo? Není tam nějaká vzájemná nevraživost?
Vůbec ne. Je to normální jednání mezi profesionálními partnery na jednom trhu.
Poté, co jste převzali BBC Radiocom a spustili vlastní vysílání české BBC, jste do programu zařadili i hudbu. Ta předtím ve vysílání Rádia Česko na vlnách BBC zcela chyběla.
Hudba tam byla, ale dá se říci, že spíš ve formě tematických relací, ale i jinak..
Nebojíte se, že hudbou odradíte posluchače, kteří si ladili české vysílání BBC, respektive Rádia Česko, a byli zvyklí na zpravodajství bez hudby?
Nebojím, protože si myslím, že hudbu do vysílání dáváme v kontextu a smyslu zpravodajského programu, má tam své opodstatnění a dokonce tam i patří. Nemyslím si, že by odrazovala posluchače. Jisté je, že naším cílem je vytvořit v rozhlasovém prime time, tedy mezi šestou a osmou, možná devátou hodinou ráno, kontinuální zpravodajství bez hudby. Dopolední program je už trochu odlehčenější, takže v něm by už hudba byla, ale představujeme si, že v menším poměru, než je třeba na Radiožurnálu.
Čili oproti dnešnímu stavu budete podíl hudby ve vysílání BBC snižovat.
Ano. Momentálně je tam šest hudebních titulů za hodinu, chtěli bychom se dostat průměrně na čtyři.
Jak se vlastně vybírají skladby ke zpravodajskému rádiu? Oproti tomu, na co jste zvyklí u dosavadních rádií Lagardere, to musí být dost těžké, ne?
Není to jednoduché. Playlist je vytvářen na základě myšlenky zpravodajského rádia. V této fázi je výběr na hudebním redaktorovi, který spolupracuje s redakcí. Teprve dojdeme k tomu, že si na toto téma necháme zpracovat zvláštní analýzu.
S kým si vlastně bude budoucí Rádio Zet konkurovat, pokud má jít o jedinou zpravodajskou stanici v Česku? Předpokládám, že nejbližším konkurentem by měl být Radiožurnál.
Momentálně by Rádio Zet asi nemělo žádnou konkurenci, protože tady doopravdy nic podobného není. Jde tedy o rozšiřování tzv. plurality vysílání. Jisté ale je, že pokud tady někdo má u posluchačů značku zpravodajského rádia, je to Radiožurnál. Ten je ale dnes ve svém formátu bližší spíš Impulsu a Frekvenci 1 než nějakému opravdovému zpravodajskému rádiu. Proto pochopitelně očekáváme, že někteří posluchači Radiožurnálu budou ochotni přejít k Rádiu Zet. Ale když pracujeme na formátu této stanice, rozhodně nepřemýšlíme nad Radiožurnálem jako její konkurencí. Jen je nám jasné, že Radiožurnál je vnímán jako zpravodajské rádio.
Přemýšlíte při tom nad tím, které formáty byly úspěšné nebo neúspěšné na Rádiu Česko, které bylo takovým zpravodajským rádiem? Tedy pokud se vůbec dostanete k nějakým datům, když šlo o stanici Českého rozhlasu.
Právě, o tom to přesně je.
Každopádně jste získali některé bývalé zaměstnance Rádia Česko.
Ano, spolupracujeme s lidmi, kteří pracovali jak v BBC, tak v Rádiu Česko. Strašně si toho vážím, že šli do toho rizika spolupracovat s námi – v jiném prostředí, než poskytoval veřejnoprávní rozhlas. Nemáme tak optimální podmínky, jaké mohli mít tam. Na druhou stranu si myslím, že máme mnohem přímější demokracii, nekontrolujeme program před odvysíláním, ale až po něm. Sázíme tedy zcela na novinářovu etiku a ne na to, že si vedení firmy řekne, co by se mělo vysílat. Pořady Rádia Česko jsme si pochopitelně mapovali. Některé formáty se zcela prolínají s naším projektem. Dokonce si myslíme, že právě díky tomu by naše spolupráce s Českým rozhlasem mohla být velmi jednoduchá. Sami se opíráme spíš o zkušenosti našich francouzských kolegů, kteří provozují rádio, jež sice není úplně zpravodajské, ale ráno od pěti do devíti hodin vysílá čtyři hodiny kontinuálního zpravodajství bez hudby. Čili se inspirujeme ve Francii, ale také od britské BBC.
Rádio Zet by podle vás mělo časem oslovovat až 100 tisíc posluchačů denně. Rádio Česko, které do konce února vysílalo na frekvencích BBC, mělo jen 10 tisíc posluchačů denně a celá BBC okolo 20 tisíc. Kde chcete vzít dalších 80 tisíc denních posluchačů, aniž byste sáhli k mainstreamu?
Viděl jste někdy nějakou propagaci a úsilí o marketing Rádia Česko?
Ano, měli docela chytré piktogramy, které tuším dokonce získaly nějakou cenu.
To ano, byly docela známé v našem menším mediálním světě, ale na druhou stranu zase až moc cílené. My pochopitelně pracujeme trošku jinak a tematicky se budeme snažit vytvářet takové obsahy, které budou bližší širšímu publiku. To neznamená, že by nebyly seriózní a zpravodajské, že by nebyly dělány seriózními lidmi, ale budeme se jim snažit dát nějakou přístupnější formu. Osobně si myslím, že sehnat v deseti či jedenácti velkých městech České republiky 100 tisíc posluchačů je možné.
Budou to posluchači Radiožurnálu, kterých je podle posledního měření 756 tisíc denně, nebo spíš nějakého jiného rádia?
Mohou to být posluchači Radiožurnálu, ale také posluchači jiných rádií a neposluchači. Existuje tu celá škála lidí, kteří rádia neposlouchají, protože si z dnešní nabídky nemůžou vybrat. Možná tak na internetu, ale v éteru ne. Nebo jsou lidé, kteří chtěli poslouchat jenom Rádio Česko a anglické vysílání BBC je nezajímalo. Budeme se snažit všem těmto lidem vyjít vstříc a nabídnout jim něco přístupnějšího. Nedovedu si představit, že by v České republice nebylo 100 tisíc lidí, kteří by si denně naladili rádio, co se bude snažit syntetizovat celý ten internetový hluk a rámus, v němž jsme všichni my, co se trochu zajímáme o svět, tak trochu ztraceni. Je jisté, že to rádio bude cílit na lidi, kteří už mají nějaké znalosti a zajímají se o svět a informace. To je pochopitelně omezená obec, ale v České republice je možná širší než ve Francii, Německu a Británii. Musíme si uvědomit, že Češi se přeci jenom zajímají o svět více, než třeba Francouzi.
Budiž, ale budou ochotni u zpravodajského rádia skousnout reklamu, která by měla Rádio Zet uživit?
Všechny dosavadní analýzy potvrzují, že reklama v rádiu lidem vadí nejméně. Pokud se bavíme o lidech s určitými znalostmi světa, ti vědí, že to bez reklamy nejde. My se ji pochopitelně budeme snažit vytvářet takovým způsobem, aby zapadala do celého kontextu tohoto rádia. Určitě budeme preferovat spíš sponzoringy a spolupráce než jednoduché odvysílání deseti minut reklamního bloku. Realita je ale taková, že jsme komerční rádio a z něčeho žít musíme. Vidím tu poměrně velký prostor, protože existují firmy, které dnes nemohou najít vhodné rádio, na kterém by inzerovaly. Také tu je spousta zpravodajských serverů, které se horko těžko dostávají do povědomí lidí a přitom se dokážou z reklamy uživit, takže u nás, kteří budeme vidět, by to neměl být žádný problém.
Máte už nějakou představu, kdy by se Rádio Zet mělo provozně uživit z výnosů reklamy?
Třetím rokem bychom se měli dostat do plusu.
A kdy se vám podaří splatit náklady spojené s vysíláním BBC Radiocom do doby, než se dostane na vyrovnané hospodaření, tedy kdy se vám vrátí prvotní investice?
Taky za ty tři – čtyři roky.
To tedy bude docela rychlé.
Vždyť ano. Je třeba zdůraznit jednu věc, která se stále opomíná: Rádio Zet využije existující zázemí Lagardere Active ČR, bude začleněno do mechanismů, které už dříve vznikly v rámci našich ostatních rádií. To znamená, že provozní náklady nejsou tak vysoké, jako kdybychom dělali jedno nové zpravodajské rádio na zelené louce.
Ono se i u televizí traduje, že každý nový kanál stojí méně a méně, protože provozovatel využívá už existující zázemí, odbavovací pracoviště, zaměstnance, atd.
To jsme říkali vždycky. Pamatuji si na velkou diskusi v rámci udělování prvních digitálních televizních licencí, kdy jsem si dovolil Radě pro vysílání říci, že dost dobře nechápu jejich logiku chtít udělit licence samostatným subjektům bez žádného existujícího zázemí. Byl jsem osočen, že nechci, aby vznikla nějaká nová česká digitální televize a že podporujiNovu a Primu. Na to jsem namítal, že to nedělám pro Primu a pro Novu, ale proto, aby ty televize mohly existovat. A měl jsem pravdu. Ale byl jsem osočen jako nepřítel českých médií.
Zpravodajská rádia se obvykle snaží být dostupná na všech vysílacích platformách, jsou ideálním adeptem pro digitální sítě. Počítáte se zařazením BBC/Rádia Zet do některého z multiplexů DAB/DAB+?
Stoprocentně ano. Od chvíle, kdy jsme začali provozovat BBC, jsme v jednání s Českými Radiokomunikacemi o umístění tohoto rádia do DAB.
Do jejich pražské sítě, kde už šíří i vaše další rádio Frekvence 1?
Ano, taky se o to budeme snažit. Je to jedna z důležitých cest a možnost, jak splnit náš slib, který jsme dali při schvalování novely zákona na podporu rozhlasové digitalizace. Toto rádio je přímo stvořeno pro vysílání na digitální platformě, takže do ní určitě vstoupíme. Ale vytvoříme i internetové stránky Rádia Zet na adrese www.zet.cz, od kterých máme velká očekávání. Nejde tedy jenom o rozhlasový, ale multimediální projekt.

Studio českého vysílání BBC pod taktovkou Lagardere Active ČR, za mikrofonem Pavel Malúš. Podle Michela Fleischmanna jde o dočasné prostory, BBC se bude stěhovat do lepšího.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Jan Potůček

Jan Potůček 150
Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.



pondělí 15. dubna 2013

Český rozhlas Klus

12. 4. 2013 napsal Libor Pátý na webu Klubu přátel Šestky

   „Tak nám zabili Ferdinanda“, řekla paní Müllerová. Stejně tak nám zabili Šestku.
Dlouho si brousili nože, a všem těm, o nichž věděli, že ji budou hájit, mazali med
kolem huby. Že vše dobré bude zachováno a rozmnoženo, že nová stanice bude
vysílat na nových přístupných vlnách, že stanice bude otevřená všem názorům
vysloveným posluchači.

   Skutečnost je přirozeně jiná. Zahynula stanice Česko, a ze stanice Leonardo
zbylo jen jednohodinové vysílání. Ze stanice zmizely zasvěcené hlasy komentátorů
(Václav Žák, Petr Příhoda), nastoupily hlasy nové, nijak přitažlivé ani svou intonací,
ani svými myšlenkami. Jako příklad za mnohé uveďme Barboru Tachecí.
Nejzajímavější, a svými myšlenkami nepodnětnější pořad Názory a argumenty byl
časově přeložen, zkrácen napolovinu a jednotlivé jeho části též zkráceny. Všechny
ostatní pořady byly přejmenovány, aby nic nezůstalo, co by připomínalo starou
Šestku. Tempo vyjadřování komentátorů se zvýšilo. Snad proto, aby se posluchači
nestačili zamýšlet nad vysloveným? Je to stanice v klusu, a získaný čas se využívá
pro hudební tirády, jež jsou hlučné a nepřiměřeně dlouhé. Původce a křtitel názvu
stanice Rádio Plus chtěl asi přesvědčovat posluchače, co stanice asi navíc přináší,
ale Rádio Plus není nic víc než Rádio Klus, které vede posluchače k poklusu, aby
klusali a klusali a klusali a aby co možná málo mysleli. (12.4.2013 LP)

odkaz https://sites.google.com/site/klubpratelsestky/clenove/paty-libor/soubory_paty-libor