středa 25. února 2015

Radní chtěli snížit řediteli ČRo odměnu, nenašlo se dost hlasů

25. 2. 2015 napsala Hana Válková na serveru idnes.cz

Rada Českého rozhlasu měla rozhodovat o zkrácené odměně řediteli Peteru Duhanovi. Ten měl místo 480 tisíc korun dostat 240 tisíc. Jenže pro schválení se ve středu nenašlo dost hlasů. Rada proto musí o odměně rozhodovat znovu.

Radní Ivan Tesař navrhl zkrátit odměnu generálnímu řediteli ze dvou hlavních důvodů. Kvůli nesplnění podílu na poslechu navrhl zkrácení celkové sumy o 20 procent. Podíl poslechovosti Českého rozhlasu(ČRo) činil za druhé pololetí loňského roku 21,8 procenta místo schválených 22 procent.

O dalších 30 procent navrhl krátit odměnu kvůli událostem kolem loňských Hovorů z Lán, ve kterých zazněly vulgární výroky prezidenta Miloše Zemana (více o tom čtěte zde), a dále kvůli nedostatečné komunikaci o plánovaných změnách Dismanova souboru. Z vedení Dismanova souboru chtěl rozhlas odvolat umělecké vedoucí, manžele Zdenu a Václava Fleglovi, což vzbudilo vlnu nevole a přesvědčení, že rozhlas chce soubor zlikvidovat. ČRo reorganizaci hájil, ale  od záměru propustit Fleglovi posléze ustoupil.
Tesařův návrh v diskusi podpořil radní Petr Šafařík. Ten zmínil pochybnosti o materiálech předkládaných radě nebo o odpovědích na dotazy posluchačů. Rozhlas podle Šafaříka s radou nekonzultoval ani postup kolem stanice BBC v souvislosti s chystanou novelou rozšiřující příjem stanice ČRo Plus. Ta se má dostat na velmi krátké vlny. Rozhlas kvůli novele uzavřel dohodu s komerčními rádii, k čemuž ho vyzvali členové sněmovního volebního výboru.

Původní hlasování, které nejprve odměnu snížilo o polovinu, podpořili čtyři členové rady ze sedmi přítomných, tři se zdrželi. Konečné usnesení radních již bylo jednomyslné, ale vzhledem ke zpochybněnému hlasování je předseda Michal Stehlík prohlásil za zmatečné. V opakovaném hlasování žádný návrh nezískal většinu všech devíti členů rady.

Část radních navrhla snížit odměnu jen o 40 procent

Stehlík a radní Milan Badal ve středu vůči Duhanovi navrhovali shovívavější přístup. Badal dění kolem Dismanova souboru charakterizoval jako komunikační nedostatky, záležitost navíc podle něj byla uzavřena smírným způsobem. Celkem proto navrhoval odměnu snížit jen o 30 procent. V kompromisním návrhu později Stehlík přišel se zkrácením o 40 procent, ani to ale neprošlo.

Generální ředitel Peter Duhan v reakci na návrhy radních vysvětlil, že pokles poslechu se dotýká celého trhu. „Rozhlas není osamocen. Je v tržním prostředí a posluchači se nějak chovají,“ řekl. Pozastavil se nad tím, že do hodnocení nejsou zahrnuty jiné platformy, v nichž si podle Duhana rozhlas vede velmi dobře. 

Ředitel se ohradil také vůči výtkám ohledně Hovorů z Lán. „Nikdo nemůže předvídat od generálního ředitele po posledního technika, že nastane to, co se stalo,“ řekl. Jednání s prezidentem mu podle jeho slov zúžilo usnesení rady, které vedlo k návrhu pořad předtáčet, s čímž ale hlava státu nesouhlasila. Duhan rovněž poznamenal, že do kauzy nemohl přímo zasahovat, protože ležel v nemocnici. Dodatečně ocenil náměstka René Zavorala za perfektní postup v této kauze.

Odměna dvakrát ročně ve výši čtvrtletního platu

Odměna, o kterou se radní ve středu přeli, se týká druhého pololetí loňského roku. Za první pololetí generální ředitel ČRo obdržel odměnu 456 tisíc korun, což bylo 95 procent možné výše. Snížení o pět procent z maximální částky tehdy rada zdůvodnila některými odůvodněnými stížnostmi posluchačů.

Generální řediteli Českého rozhlasu odměna náleží dvakrát do roka. Vždy může dosahovat výše tří měsíčních platů, tedy maximálně 480 tisíc korun.

Rada ve středu upravila způsob výpočtu odměn. Na konečné částce se znovu budou podílet čtyři kritéria, a to dodržování Kodexu a Statusu ČRo s váhou 40 procent, dodržování usnesení rady s váhou 20 procent, dosažení podílu ČRo na trhu 22 procent, jež má váhu 20 procent. Nové čtvrté kriterium posuzuje kvalitu předkládaných materiálů a dodržování termínů, které má váhu 20 procent.

Autoři:hv,ČTK


Přijďte v pondělí 2. března na živé vysílání Telefonotéky s Jiřím Stivínem a Lukášem Hurníkem!




Host Telefonotéky2. března  2015  

Jiří Stivín, flétnista a skladatel

Jiří Stivín - Foto: Jan Sklenář
Jiří StivínFoto: Jan Sklenář
Hostem Telefonotéky bude Jiří Stivín, flétnista a skladatel.
Vysíláme 2. března v 9:50 hodin.
Hosté Telefonotéky, na které se můžete těšit.
 
Když v roce 1977 vyšlo Stivínovo album Zvěrokruh, působilo to jako blesk z čistého nebe. Bylo mi tehdy 10 let a poslouchal jsem jazzrock, v němž docházelo k mnohému propojování jazzové a klasické hudby.  
Stivínův Zvěrokruh ovšem neměl s jazzrockem nic společného. Jeho základ byl spíše vážnohudební, zcela tu chyběly bicí, zato tu účinkoval smíšený sbor, smyčcové kvarteto, kromě všch možných dechoých instrumentů se hrálo i na lahve.  
Hlavním hudebním nástrojem ale bylo nahrávací studio, jež Stivín rozehrál pomocí smyček, prostorových efektů, mnohanásobných playbacků atd.  
Hlavní kompoziční metodou byla improvizace, ale nad důmyslně prokomponovanými základy, předvídajícími brzký příchod minimalismu do České kotliny. 
Jiří Stivín přijde 2.3. v 9:50 do Telefonotéky, která se samozřejmě bude odehrávat ve Studiu 2 na pražské Vinohradské třídě 12.  
Stivín se nejen dobře poslouchá, ale je to i vynikající společník, kterého kontakt s posluchači může inspirovat k nepředvídatelným improvizačním kusům.  
Znamená to tedy, že navzdory všem přípravám v podstatě vůbec nevíme, co se bude v pondělí 2.3. ve Studiu 2 dít… 
Telefonické spojení do studia je 221 553 223.
Dotazy můžete psát na e-mail: reflektor@rozhlas.cz

neděle 22. února 2015

Rada Českého rozhlasu opět odmění generálního ředitele Petra Duhana za dobrou práci půlmilionovou odměnou. Přijďte se podívat ve středu 25. února!

Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 25. února 2015 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Galerie Vinohradská, suterén, Vinohradská 12, Praha 2.

Z programu:

- zahájení, schválení programu
- schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
výsledky poslechovosti RADIOPROJEKT za období červenec - prosince 2014
- vyhodnocení ukazatelů výkonu práce generálního ředitele ČRo za 2. pololetí 2014
- stanovení ukazatelů výkonu práce generálního ředitele ČRo na 1. pololetí 2015
- neveřejný bod jednání
- nájemní smlouva
- stížnosti, podněty posluchačů
- různé
- závěr


Vyjádření tří radních k reakci Českého rozhlasu na stanovisko tří členů RČRo z 28. 1. 2015

11. 2. 2015 publikováno na stránkách Rady Českého rozhlasu
Ve středu 4. 2. 2015 byla na hlavní internetové stránce ČRo, v sekci „Servis pro novináře“ a na intranetu ČRo zveřejněna „Reakce Českého rozhlasu na Stanovisko tří členů Rady ČRo z 28. ledna 2015“ (http://www.rozhlas.cz/informace/press/_zprava/reakce-ceskeho-rozhlasu-na-stanovisko-tri-clenu-rady-cro-z-28-ledna-2015--1451515). 
K oné reakci ČRo sdělujeme následující:

1) V žádném případě jsme nenabádali k obcházení zákona o veřejných zakázkách ani jiných právních předpisů. Naopak, v Radě ČRo patříme k těm radním, kteří na tyto i další normy relevantní pro činnost ČRo a RČRo často odkazují. 
2) Naše stanovisko z 28. 1. 2015 obsahuje informace, které jsme několik měsíců diskutovali na schůzích předsednictva Rady ČRo, jichž se účastní i další členové RČRo.

3) Stanovisko z 28. ledna 2015 bylo navzdory svému rozsahu formulováno zdrženlivě.Existují další fakta, která poukazují na nestandardní postup ČRo ve věci analýz pro potřeby Rady ČRo. Pro stručnost zde z nich uvedeme jen následující: jak zaznělo i na veřejné schůzi RČRo 28. 1. 2015 z úst předsedy Dozorčí komise Rady ČRo, Český rozhlas využívá pro své vlastní potřeby takové nástroje a kroky, jako je možnost vyžádat od uchazečů veřejné soutěže chybějící podklady nebo zadávání zakázek nižšího finančního rozsahu cestou přímého oslovení dodavatele. Dodáváme, že obojí nyní ČRo ohledně analýz pro potřeby RČRo s nápadnou striktností vyloučil
4) Jak jsme uvedli ve svém stanovisku z 28. 1. 2015, uchazeči zrušené veřejné soutěže (VS) o odvolání informovali Radu ČRo a sdělili své výhrady proti zvolenému postupu. Díky tomu radní znají jednak identitu uchazečů, jednak mají více informací k důvodům, jež vedly ke zrušení VS. Můžeme se tedy vyslovit k tomu, zda jde o kvalitní pracoviště. Odtud naše pochybnost nad tím, že by všichni ti uchazeči, kteří se jinak úspěšně účastní různých podobných VS i u obdobných veřejných institucí, jako je ČRo, právě tuto jednu VS tak fatálně podcenili.  
5) Rada ČRo má zadávat nezávislé odborné analýzy. Je to pro její práci velmi důležité.Dosavadní postup ČRo má za svůj důsledek to, že Rada ČRo už dlouho žádné odborné analýzy k dispozici nemá. A nebude je mít ani pro přípravu „Výroční zprávy Rady ČRo o činnosti Českého rozhlasu za rok 2014“. 
6) Rada Českého rozhlasu má zastupovat veřejnost, v mnoha případech RČRo v odpovědích na podněty a stížnosti posluchačům odkazovala na budoucí odborné analýzy, které hodlá - s nezbytným prostřednictvím ČRo - zadávat. Kumulace různých povážlivých kroků ze strany vedení ČRo nás vedla k tomu, že jsme se rozhodli na problém upozornit veřejně. Pokládáme za nepřípustné, aby vedení ČRo takové jednání radních - zástupců veřejnosti - dehonestovalo, jak činí ve své „Reakci Českého rozhlasu na Stanovisko tří členů Rady ČRo z 28. ledna 2015“. 
Závěrem bychom chtěli uvést fakt, že radní se 28. ledna 2015 shodli na tom, že analytická skupina RČRo bude dál jednat o přípravě podkladů k analýzám pro potřeby Rady ČRo. Vedoucím analytické skupiny byl ustanoven P. Šafařík a její novou členkou se stala H. Dohnálková, dva ze spoluautorů tohoto vyjádření.

 
Doufáme, že další veřejné soutěže na analýzy pro potřeby Rady ČRo a celý proces jejich přípravy budou probíhat zcela standardním způsobem.   

Praha, 11. 2. 2015  
Autoři vyjádření:
  • Hana Dohnálková, členka Rady ČRo a členka „analytické skupiny“ RČRo (vzniklé pro přípravu podkladů k analýzám na straně Rady ČRo)
  • Tomáš Kňourek, člen Rady ČRo a člen její „analytické skupiny“ 
  • Petr Šafařík, místopředseda Rady Českého rozhlasu a vedoucí její „analytické skupiny“.
V případě dotazů atp. se prosím obraťte na místopředsedu RČRo a spoluautora tohoto vyjádření Petra Šafaříka, který byl trojicí radních určen jako mluvčí pro danou záležitost: 
e-mail: p.safarik@seznam.cz, tel.: 737 379 096 

Reakce Českého rozhlasu na Stanovisko tří členů Rady ČRo z 28. ledna 2015

publikováno na webu Českého rozhlasu bez data
Vedení Českého rozhlasu se důrazně ohrazuje proti Stanovisku tří členů Rady ČRo z 28. ledna 2015. Jejich Stanovisko obsahuje řadu nepravdivých informací, poškozuje dobré jméno Českého rozhlasu i jeho zaměstnanců a bezdůvodně zpochybňuje reputaci ČRo jako nezávislého a důvěryhodného veřejnoprávního média, které se chová odpovědně a transparentně.
Text Stanoviska tří radních neoprávněně napadá správný postup Českého rozhlasu při zadávání veřejné zakázky. V konečném důsledku tak může být Stanovisko tří radních chápáno i tak, že nabádá ČRo a jeho vedení, aby účelově obešlo zákon o veřejných zakázkách na základě přání jednotlivců. Takové jednání by znamenalo pro ČRo sankce nejen finanční, ale i trestně-právní. 
Český rozhlas vždy Radě ČRo poskytoval součinnost a vycházel jí vstříc - dokladem jsou již dříve provedené analýzy pro její potřeby. Český rozhlas při veřejné zakázce, která je zmíněná ve Stanovisku tří členů Rady ČRo, postupoval jako zadavatel zcela v souladu se zákonem o veřejných zakázkách i v souladu s dalšími právními předpisy. Český rozhlas opakovaně deklaroval, že je ochoten znovu danou veřejnou zakázku vypsat a převzít nad ní jako zadavatel zodpovědnost.
Postoj Českého rozhlasu ke Stanovisku tří členů Rady ČRo
 

 
1. Český rozhlas považuje tvrzení ve Stanovisku radních za neopodstatněná nařčení, která poškozují pověst Českého rozhlasu i dobré jméno vedení ČRo a dotčených zaměstnanců ČRo. Důrazně se proti nim ohrazujeme. 
2. Český rozhlas jako zadavatel veřejné zakázky v každém jednotlivém provedeném úkonu postupoval zcela v souladu jak se zákonem o veřejných zakázkách (ZVZ), tak s dalšími příslušnými právními předpisy. Stejně jako vždy dbal na udržení své pověsti a jednal v souladu s dobrými mravy. 
3. Český rozhlas si není vědom toho, že by svým jednání zdiskreditoval ať už sebe, Radu ČRo nebo kohokoli jiného. Stejně tak neměl v úmyslu kohokoli svým jednáním „znechutit“. Zákon o veřejných zakázkách predikuje pro zadávací řízení vysoce formalizovaný postup a zadavatel není oprávněn se od tohoto postupu odchýlit. 
5. Pokud uchazeč ve své nabídce neprokáže splnění kvalifikačních předpokladů a dalších požadavků zadavatele, nemá zadavatel ze zákona jinou možnost, než jej ze zadávacího řízení vyloučit. Jiný postup by znamenal porušení ZVZ. 
4. Český rozhlas je opětovně ochoten poskytnout Radě ČRo nadstandardní součinnost a převzít nad avizovanou veřejnou zakázkou zodpovědnost, kterou mu zákon jakožto veřejnému zadavateli přisuzuje. Za žádných okolností však Český rozhlas nemůže a nebude postupovat v rozporu s právními předpisy upravujícími oblast zadávání veřejných zakázek. 
6. Vyzýváme členy Rady ČRo, kteří jsou podepsaní pod Stanoviskem radních, aby upustili od neoprávněného zásahu do pověsti Českého rozhlasu a do dobrého jména, cti a důstojnosti vedení ČRo a příslušných zaměstnanců ČRo. 
7. Text Stanoviska tří radních může být chápán jako nabádání k tomu, aby Český rozhlas a jeho vedení účelově obešli zákon o veřejných zakázkách na základě přání jednotlivců. To by s sebou neslo sankce nejen finanční, ale i trestně-právní či personální. Porušení zákona o veřejných zakázkách by podle zákona o Českém rozhlasu mohlo vést i k odvolání generálního ředitele. 
8. Tvrzení uvedená ve zveřejněném Stanovisku radních mohou zároveň zpochybňovat důstojnost funkce těch členů Rady, kteří jej podepsali. 

neděle 1. února 2015

ČÁSTEČNÉ PROZŘENÍ!!! Část Rady Českého rozhlasu považuje tvrzení generálního ředitele Českého rozhlasu Petra Duhana za nedůvěryhodné

Ze zápisu z 1. veřejné schůze Rady Českého rozhlasu dne 28. 1. 2015 

■     ■
Usnesení  7/15
Rada Českého rozhlasu má podle svého jednacího řádu zadávat nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu. Jelikož RČRo nemá právní subjektivitu, je v agendě zadávání analýz odkázána na součinnost ze strany ČRo. Rada ČRo tímto s politováním konstatuje, že ze strany vedení Českého rozhlasu není potřebná součinnost poskytována. Rada Českého rozhlasu tímto vyzývá generálního ředitele ČRo, aby se přístup ČRo k součinnosti ve věci zadávání analýz pro potřeby Rady ČRo podstatně změnil. 
Hlasování:
Pro:
 T. Kňourek, I. Tesař, H. Dohnálková, P. Šafařík
Zdrželi se: M. Stehlík, E. Kukuczka, J. Vejvoda, M. Badal
Usnesení nebylo přijato.
■     ■

                                                                                                 Praha, 28. 1. 2015
Stanovisko radních k připojení k zápisu veřejné schůze RČRo 28. 1. 2015 ‒ zdůvodnění podpory návrhu usnesení ohledně pochybného jednání ČRo ve věci analýz pro Radu ČRo

Usnesení navržené (ale nepřijaté ‒ hlasování v poměru 4‒0‒4) na VS Rady ČRo 28. 1. 2015 ohledně pochybného jednání Českého rozhlasu ve věci analýz pro Radu ČRo 

Rada Českého rozhlasu má podle svého jednacího řádu má zadávat nezávislé odborné analýzy vysílání Českého rozhlasu. Jelikož RČRo nemá právní subjektivitu, je v agendě zadávání analýz odkázána na součinnost ze strany ČRo.  Rada ČRo tímto s politováním konstatuje, že ze strany vedení Českého rozhlasu není  potřebná součinnost poskytována. Rada Českého rozhlasu tímto vyzývá generálního ředitele ČRo, aby se přístup ČRo k součinnosti ve věci zadávání analýz pro potřeby Rady ČRo podstatně změnil.

Zdůvodnění podpory výše uvedeného  návrhu usnesení ohledně pochybného jednání ČRo ve věci analýz pro Radu ČRo

Důvody a popis problémů, které nás vedou k podpoře výše uvedeného usnesení:

1. Obecné důvody
1.1 Rada ČRo má podle svého jednacího řádu zadávat nezávislé odborné analýzy („ Článek II.  Úkoly Rady  1. Kontrolu tvorby a šíření programů Českého rozhlasu provádí Rada jednak sama, jednak pomocí odborných expertiz, které zadává.“).
1.2 Rada ČRo zadávání analýz mnohokrát slíbila ve svých odpovědích na podněty a stížnosti posluchačů.
1.3 Analýzy vysílání ČRo by měly být samozřejmým předpokladem nejen průběžné práce RČRo, ale i významným zdrojem pro výroční zprávy Rady ČRo o činnosti Českého rozhlasu. 
1.4 Rada ČRo pro svou činnost nezávislé expertní poznatky  nutně potřebuje i z obecných důvodů usilování o kvalitu svého rozhodování.
1.5 Slabinou stávající mediální legislativy je, že tzv. malé mediální rady nemají právní subjektivitu, tj. v právních úkonech, kam patří i   agenda zadávání analýz, je odkázána na součinnost ze strany ČRo.  Ta ale není přinejmenším od léta 2014 poskytována korektně.

2. Problematické jednání ČRo ohledně analýz pro Radu ČRo

2.1 Rada ČRo se s vedením ČRo shodla na tom, že pro potřeby RČRo vypíše ČRo veřejnou soutěž (dále též VS). Po velmi dlouhé přípravě byla vypsána tak, že v pondělí 13. 10. 2014 došlo k otevírání obálek.  Iniciativa byla i dále na Oddělení veřejných zakázek ČRo (dále též OVZ), od uvedené doby začaly zjevné snahy o průtahy a další komplikace  (ke zvláštnostem patřilo i to, že členové hodnotící komise té VS neobrželi od generálního ředitele jmenovací dekrety, jak je obvyklé).

Zaprvé, 1. schůze stanovené hodnotící komise byla pracovnicemi OVZ svolána až na 30. 10., přestože datum otevření obálek (13. 10.) bylo známo s velkým předstihem. Z iniciativy členů RČRo byl rozestup zkrácen alespoň na 24. 10. 
Zadruhé, náhradnice určená pro hodnotící komisi (dále též HK), radní Hana Dohnálková, nebyla na 2. schůzi HK řádně pozvána, přestože se zjistilo, že původní člen, za něhož byla jmenována náhradnicí, se práce HK zúčastnit nemůže (a neúčastnil se ani její 1. schůze). Vysvětlení té věci ze strany ČRo bylo kuriózní ‒náhradnici prý byla chybně odeslána e-mailová pozvánka. Když se sama dotazovala na příslušné informace s tím, že k jejímu pozvání mohl být poté, co OVZ zjistilo problém a bylo třeba jednat urgentně, využit telefon, jí bylo sděleno, že prý dotyčná pracovnice OVZ nemá služební telefon...
Po požadavku na vysvětlení toho, že nebyla náhradnice HK řádně pozvána, zaznívaly od pracovníků ČRo protichůdné a zmatené informace, mj. ohledně  možnosti podpisu prohlášení, které bylo předpokladem k práci v hodnotící komisi.
Zatřetí, rozhodnutí o tom, že hodnotící komise se rozhodla veřejnou soutěž zrušit (z důvodu údajné neúplnosti došlých podkladů), vyřídil členům RČRo člen hodnotící komise a mpř. rady Jiří Vejvoda na schůzi předsednictva RČRo dne 12. 11. 2014. Přítomným byla tlumočena nabídka od pracovníků ČRo, že prý analýzy pro RČRo může dělat  rešeršní a analytické oddělení ČRo.  Přítomní radní to shodně odmítli jako zásadní nepochopení toho, že RČRo potřebuje analýzy odborné a externí, tj. nikoliv od zaměstnanců instituce, jejíž práce má být hodnocena.
Začtvrté, když náhradnice hodnotící komise  projevila přání seznámit se s došlými nabídkami, bylo jí sděleno, že to není možné, neboť je již rozhodnuto. Na následující dotazy (e-mailem z 21. 11. a na schůzi předsednictva RČRo 3. 12. ), zda již bylo rozhodnutí podepsáno gener. ředitelem ČRo, bylo pracovníky ČRo sdělováno, že probíhá „podpisové kolečko“ (citát ze zápisu schůze  PRČRo 3. 12.: „M. Koliandr odpověděl, že veškeré náležitosti jsou připraveny k podpisu a až bude vše podepsáno, rada o tom bude informována“).
Generální ředitel ČRo rozhodnutí o zrušení VS nakonec podepsal (a ČRo publikoval) až na konci předvánočního týdne, zveřejněno to bylo ve čtvrtek 18. 12. 2014, tj. téměř po déle než měsíci od rozhodnutí HK a po téměř měsíci od začátku zmíněného ujišťování, že věc je „před podpisem“. Mimochodem, lhůta pro odvolání tím zdržením připadla přesně na období předvánočního shonu a svátků...

2.2 Všichni uchazeči o onu veřejnou zakázku se proti rozhodnutí GŘ ČRo odvolali a informovali o tom i Radu ČRo. Díky tomu můžeme konstatovat, že se jednalo o velmi kvalitní uchazeče a že nedostatky zmiňované jako důvod jejich odmítnutí byly zcela marginální,  takže formální výhrady určitě bylo možno vyřešit požádáním o doplnění příloh.  Některé výhrady, o kterých jsme se dozvěděli, navíc působí  jako jen účelové. Mrzí nás, že si ČRo neváží práce, kterou uchazeči do přípravy vložili, její součástí bylo mj. vypracování případové studie.
Jelikož uchazeči byli renomovanými pracovišti, domníváme se, ČRo se daným postupem dopustil jednání, které v odborných kruzích poškozuje reputaci ČRo i Rady ČRo. Jelikož v ČR není o mnoho více kvalitních pracovišť, které mediologické analýzy prokazatelně ovládají, obáváme se, že ČRo daným jednáním sleduje cíl znechutit kvalitní uchazeče tak, aby se do případné další veřejné soutěže vypsané pro potřeby RČRo již nepřihlásili.

Máme tedy silné důvody, proč nedůvěřovat tvrzení  GŘ ČRo Petera Duhana o tom, že ČRo v dané věci postupoval striktně podle zákona o veřejné soutěži  (jak P. Duhan veřejně prohlásil 14. 1. 2015 na veřejném semináři v Poslanecké sněmovně).

2.3  Zrušením veřejné soutěže se RČRo mj. dostala do velké časové nouze ohledně přípravy své výroční zprávy za rok 2014, k níž by se závěry analýz velmi hodily. Proto se radní ptali vedení ČRo na ochotu k součinnosti zadat analýzy pro potřeby RČRo přímým oslovením dodavatele.    Mj. se při tom opírali o dopis od RRTV, u které se RČRo předtím informovala na zkušenosti se zadáváním analýz „napřímo“, a o fakt, že v minulosti bylo touto cestou několik analýz pro potřeby RČRo  Českým rozhlasem již vypsáno.  
Na schůzi předsednictva RČRo 7. 1. a obzvlášť jasně na jeho schůzi 17. 12.   bylo součinnost ohledně analýz „napřímo“  přislíbena GŘ P. Duhanem. Po zaslání písemných dotazů k tomu ale byla radním doručeně odpověď ekonomického náměstka ČRo M. Koliandra (12. 1. ‒  na druhý pokus, napoprvé ‒ 9. 1. ‒ byl odeslán deformovaný text), který možnost zadání analýz „napřímo“ (a tedy i slova GŘ P. Duhana) popřel. I z dikce dopisu nám. Koliandra je patrné, že se vedení ČRo rozhodlo možnost vypsání analýz pro potřeby RČRo komplikovat doslova „všemi prostředky“.


Podepsaní:

Hana Dohnálková, členka Rady ČRo

Tomáš Kňourek, člen Rady ČRo a člen její „analytické skupiny“ (vzniklé pro přípravu podkladů k analýzám  na straně Rady ČRo)

Petr Šafařík, místopředseda Rady Českého rozhlasu a člen její „analytické skupiny“
■     ■