pondělí 29. září 2014

SEMINÁŘ KOMU SLOUŽÍ MÉDIA

(bodový obsah semináře konaného 29.9. 2014 na Filosofické fakultě Karlovy University, zapsal Tomáš Němec)

1.  Michael Fleischmann: Komu slouží soukromá média
1.1. Představuje se. Od 12 let žil ve Francii, jeho otec byl diplomatem 1. republiky. Po roce 1989 se vrací do České republiky
1.2. O zodpovědnosti. Ohrazuje se proti tomu, že je nazýván mediálním magnátem Není mediální magnátem, je zaměstnancem společnosti Lagardere, která působí v několika zemích a v České republice provozuje pět rádií. Lagadere je v České republice od roku 1990.  Manažeři vytvářejí obsah soukromého média. Akcionáři se zajímají o rozpočet a ne o program. Akcionáři se nezajímají o politické dění.
Zaměstnanci, kteří mluví na mikrofon, odcházejí po dvou letech do Českého rozhlasu, protože jsou unaveni tím, že jsou peskováni, že pracují v soukromém médiu a v Českém rozhlase  dostanou dvojnásobný plat.
1.3. Hovoří o rádiu BBC/Zet. Český rozhlas má zájem, aby tato stanice nevznikla. M. Fleischmann hovoří o pokutách, které tato stanice dostala. Lidé zvolení Parlamentem si v České republice uzurpují právo na informace. Zahraniční investice na mediálním  trhu odcházejí proto z České republiky..
1.4. Předvídá do 3 - 5 let vznik nového konsorcia českých podnikatelů, kde už Lagardère nebude.
1.5. Český rozhlas napodobuje soukromá rádia, místo aby byl sám normotvorný.

2. KAREL HVÍŽĎALA - Mediální kraina ve střední Evropě. Historické a oučasné pasti.
2.1. Kramerius, Guttenberg
2.2. Vznik bulváru. V Čechách 1926 Jiří Štříbrný
2.3. Veřejnoprávní média. Nesplňují kritéria, která by měla splňovat.
 1926 - vznik BBC. Rada nebyla politizovaná.
V Německu jsou ze zákona vyjmenované instituce, které posílají do mediální rady své zástupce. Členové rady a generální ředitel jsou odvolatelní jen soudem.

Úkoly veřejnoprávního média v Německu: a) Vytváření morálních autorit.
b) Vytváření sjednocujícího jazykového prostředí. c) Segmentovaný pluralismus.
Úlohy bulváru:  a) dává informace lidem, kteří nečtou,  b) poskytuje právní servis slabším sociálním skupinám,  c) uspokojuje virtuálně touhu po krvi,  d) má obsáhlou sportovní rubriku.

3. JOSEF ŠLERKA - Demokratizují technologie přístup k médiím ?
3.1. Příklad výbuchu při maratonu v Bostonu. na twitteru. Policie našla pachatele díky zveřejnění amatérských informací na twitteru. Rychlost šíření informací na sociálních sítích předbíhá oficiální média.
3. 2. Perspektivy: Nárůst občanské žurnalistiky... Pokud lidé nevěří mainstreamu, vzniká konspirace. Bulvár jako zpravodajský most.


4. JAN PAYNE - Role médií na rozhraní dvou sfér života
4.1. Představuje se. Je neurolog a filosof. V současnosti v jeho práci převládá filofofie. Učí lékařskou etiku na Lékařské fakultě Karlovy Univerzity.
4. 2. Mark Zuckerberg - soukromí už není pravidlem společenského chování.
Podle Payneho je soukromí podstatou budoucnosti
Payne dává do souvislosti své úvahy s myšlenkami Platóna a  Aristotela
oikos - dům, statek
Ze slova oikos je dnešní slovo ekonomie.
Řekové - spravedlnost jako ctnost
Oblast veřejná - polis
V komunismu se soukromé a veřejné vytrácelo.
Po Aristotelovi přišla doba helenismu - objevuje se křesťanství - důraz na soukromou sféru. Vztahy mezi člověkem a člověkem. V křesťanství se osobní vztahy nazývají království boží.
Jak se liší mravní a právní rovina - na veřejnosti se lže.
Češi se vyznačují tím, že lžou. Lež rozvrací soukromý svět.
Nevýhoda veřejnosti je v tom, že se v tom nedá žít. Bez osobních vztahů člověk páchá sebevraždu. Soukromí jsou citové hodnoty. Smysl života je povíce soukromá věc.
Dialog je cílem. Dialog se musí dít na veřejnosti. Média nám v tom mohou pomoci.

5. JAN BEDNÁŘ - Jakou editoriální politiku má BBC
5.1. Německá okupační správa zakazovala poslech BBC. Lidé si sdělovali, co v BBC slyšeli. Němci považovali vysílání BBC za válečnou propagandu.
5.2. Dokumenty BBC. Královská charta
Editoriální průvodce obsahuje principy editorské práce.
Na prvním místě je důvěryhodnost. Vědomě nebudu lhát. Důvěra není racionální.
Pravda a přesnost. Musí se vážit relevantní pravda. Musí to být řečeno jasným a srozumitelným jazykem.
Nestrannost. Celá šíře a rozdílnost názorů. Žádný důležitý aspekt nesmí být zamlčen.
Ztratí-li médium nezávislost, nemůže být nestranně.
Služba veřejnému zájmu. Poskytují prostor pro širokou veřejnou debatu.


6. IVAN ŠTERN - Jsou česká média opravdu hlídacím psem demokracie ?

6.1. Historický pohled. Odkazuje na Karla Sabinu a jeho časopis Lípa slovanská.
K. H. Borovský - Národní listy 1848.
6.2. Pouze pluralitní mediální trh je hlídacím psem demokracie.



úterý 23. září 2014

Dnes jsem velice rád, že se ta stanice nejmenuje PRAHA

23. 9. 2014 napsal posluchač  Milan Brož   na facebookové stránce tohoto blogu

   Jiří Holoubek a Tereza Stýblová: „Spolu je nám hezky“
„Ach jo…dělali jsme co jsme mohli, a dopadlo to jako vždycky…“ Dvojka, zase dvojka.
   Musím říci, že jsem dnes velice rád, že se ta stanice nejmenuje PRAHA, její úroveň by totiž té tradiční značce byla naprosto nedůstojná.

   Poslouchám – snažím se - „Dobré ráno“. Briskní inteligentní pohotový a hlasově dobře vybavený – jako vždy - pan Jiří Holoubek dělá co může, jen člověka udivuje, že při tom všem, při té své personální úrovni, to má zapotřebí - žvanit a žvanit. Paní Tereza Stýblová za ním upachtěně pokulhává, ale nestačí, ať dělá co dělá, nestačí. Že byla nahrazena paní Světla Dvojka Magni se nedivím, jen mě zaráží, že k tomu došlo, taková to byla propagátorka a opora Dvojky, nejméně půl roku před změnou PRAHA-Dvojka se aktivně a s plnou vervou, ve službách soudruhů managerů, angažovala jako její propagátorka první, člověk se „halt“ nezavděčí, že?!, a tak došlo i na ní. Snažila se, moc, ale…při vší úctě k věku, a snad právě proto … na Holoubka prostě neměla a její hraná rozvernost byla naprosto nedůvěryhodná.

   Dnes za Holoubkem pokulhává paní Stýblová. Ale my přece víme, že dámy kvalit Holoubka existují, stačí porovnat … poslechněte si Country rádio, nebo i zesměšňovanou Frekvenci, Blaník apod. A dokonce i s hlasovým vybavením předurčené jsou k takové práci. Ale Dvojce se to nevede, prostě nevede. Tak alespoň z utahaného a upachtěného vysílání přešla na styl optimisticky radostný a rádoby mladistvý, nutno poznamenat, že opět nedůvěryhodný a bývalé PRAZE nedůstojný. Tak alespoň, že co chvíli veřejně do éteru proklamováno jest že: „Spolu je jim hezky!“

   Končím a ladím na Country…

pondělí 22. září 2014

Šéfredaktor stanice ČRo Plus přivítal členy jádra Klubu rozhlasové analytické publicistiky

22. 9. 2014 napsal David Klíma na webu stanice ČRo Plus
     Setkání Daniela Rause se členy jádra KRAP
První podzimní jednání jádra Klubu rozhlasové analytické publicistiky (KRAPu) se konalo 13. září 2014 v pracovně šéfredaktora stanice ČRo Plus Daniela Rause v budově Českého rozhlasu v Římské ulici. U příležitosti Dne otevřených dveří v červnu tohoto roku jsme s panem šéfredaktorem dohodli toto jednání s cílem podrobněji prohovořit otázky práce a dalšího rozvoje stanice s podporou KRAPu.
Věnovali jsme se podrobněji kritikám tzv. zvukové grafiky pořadů stanice, perspektivám dalších možností vysílání stanice a rozšiřováním časovým, i opakováním některých současných pořadů. Ze strany členů jádra byl kladen důraz na žádoucí omezení pronikání hudebních vstupů do mluveného slova, otázkám dikce a rychlosti vyjadřování redaktorů, moderátorů i hostů. KRAP přitom kladl důraz na srozumitelnost stanicí šířených myšlenek z hlediska jak tempa mluvy, tak i interpretace textu. V závěru bylo jednáno o rozhodujícím významu osobnostního rozměru všech, kdo jsou přiváděni k mikrofonu a přínosu jimi sdělovaných myšlenek pro myšlení posluchačů.  
Byl stanoven termín setkání všech členů KRAPu na den 8. listopadu 2014 (sobota) ve 14 hodin v budově Českého rozhlasu v Praze. Na setkání zveme tvůrčí pracovníky stanice, vedoucí pracovníky rozhlasu a i posluchače – nečleny KRAPu, pokud se zajímají o naše snahy povznášet vysílání stanice Česky rozhlas Plus. 

neděle 21. září 2014

Co je to veřejnoprávní úloha Českého rozhlasu, pane Duhane?!

21. 9. 2014 napsal posluchač  Mirek Tengler  v diskusi na facebookové stránce tohoto blogu

Nový slogan "spolu je nám dobře" je trapným výsměchem všem posluchačům, kteří museli během posledních třech let bývalou stanici Praha opustit, protože nemohli snést její proměnu v utlachanou sestřenici Frekvence 1. Dnešní "Dvojka" se vydala jiným směrem - do jisté míry bulvárním a povrchním - tedy přesně tím, kterým se ubírá intelektuální vývoj většiny české společnosti. Je smutné sledovat, jak se médium mění k obrazu veřejnosti, místo aby se snažilo (alespoň NĚKDE) nabízet kvalitu, která nepodléhá momentálnímu vkusu, ale která bude lidem za čas jistě užitečnější, než plané tlachání a nicneříkající kontaktní pořady. Žel, Český rozhlas tvoří pod vedením Petera Duhana to nejpokleslejší, co lze v současné rozhlasové branži najít. Jaký je dnes rozdíl mezi tlacháním moderátorů na Impulsu nebo Frekvenci 1 a tlacháním moderátorek pořadu Je jaká je, který vysílá stanice Dvojka Českého rozhlasu? V podstatě žádný!! Na co tedy Dvojku potřebujeme?! A na co vůbec potřebujeme Český rozhlas?! Co je to veřejnoprávní úloha Českého rozhlasu, pane Duhane?!  Aby jste se předháněl v poslechovosti s komerčními stanicemi, které žijí z reklamy a tudíž se z logiky věci musí podbízet veřejnosti? Možná si neuvědomujete, že základní úlohou Českého rozhlasu, která je jasně popsána v jeho zakládajících dokumentech, je vysílat i pro menšiny, pro kulturně vzdělané (nebo vzdělávající se) obyvatelstvo, pro nemocné, pro staré lidi, stejně jako pro ty mladé, kteří se své životní hodnoty teprve utvářejí. Pro koho vysílá dnešní Český rozhlas? Český (dříve Československý) rozhlas měl po listopadu roku 1989 velmi dobrou startovní pozici a mnoho dobrého vykonal. Pak přišel rok 2010 a s ním katastrofa jménem Peter Duhan. Doufám, že jednou přijde doba, kdy někdo jasně a nahlas pojmenuje dobu ředitelování pana Duhana, jako dobu nepochopitelného úpadku kvality práce, která byla naštěstí překonána. V opačném případě se Český rozhlas vydal na cestu ke své likvidaci.

sobota 20. září 2014

Podzimní novinky na Dvojce. Otázky a odpovědi

15. 9. 2014 napsal Jakub Hritz na webu stanice Dvojka Českého rozhlasu
(poznámka editora blogu: zvukové záznamy v článku si můžete poslechnout nejsnadněji kliknutím zcela dole na původní odkaz anebo kliknutím na nápis "vložit na svůj web")



V pondělí 15. září 2014 spustila Dvojka několik novinek ve vysílání. Jde především o změnu zvukové grafiky stanice i některých pořadů, změnu sloganu, změnu moderátorských dvojic pořadu Dobré ráno, Česko! a změnu ve stopáži pořadů Jak to vidíte?, Odpoledne s Dvojkou a Šťastnou cestu. 
Chcete nahlédnout do zákulisí změn? Připravili jsme pro vás odpovědi na vaše nejčastější otázky! 
Proč dochází ke změně zvukové grafiky? 
Nová zvuková grafika je návratem k tradici a zvýrazněním motivu Symfonické básně Vyšehrad Bedřicha Smetany, který provází stanici po celou dobu její existence.  


        
Poslechněte si jednu z verzí nové znělky Dvojky!
Rozumím změně zvukové grafiky. Ale proč byly nahrazené znělky tradičních pořadů Meteor, Tobogan a Šťastnou cestu? 
Meteor
Tak, jak se za 50 let existence pořadu Meteor změnil svět vědy, tak se i nová znělka snaží reflektovat současnou podobu světa vědy a techniky. Porovnejte si sami, jak moderně teď Meteor zní. A že v mnohém vychází ze znělky původní. 


        
Nová znělka Meteoru. Poslechněte si!


        
Původní znělka Meteoru
Tobogan
Pořad je u posluchačů oblíbený svým obsahem a moderátorem Alešem Cibulkou, nikoli znělkou. Dosavadní znělka neodpovídala nynějšímu hudebnímu výrazu stanice. 


        
Nová znělka Toboganu. Líbí se vám?


        
Původní znělka Toboganu
Šťastnou cestu s Janem Rosákem
Podobně jako u Meteoru svět vědy, změnil se i svět cestování a turistiky. Parní lokomotivou už dnes pojedete těžko, stejně jako už vám dnes nedělá problémy špatně startující auto. Navíc není obsah pořadu určený pouze motoristům. Objevují se v něm reportáže ze zahraničí, pozvánky, ale i kulturní akce. Znělka tedy neodpovídala obsahu pořadu.  


        
Nová znělka pořadu Šťastnou cestu. Nebude se vám teď na cesty vyrážet líp?


        
Stará znělka pořadu Šťastnou cestu
Proč používá Dvojka nový slogan? 
Slogan "Spolu je nám hezky" vychází z velmi podrobného dotazovaní mezi posluchači, z něhož vyplynulo, že původní slogan "Na vlně pohody" nebyl posluchači vnímán jednoznačně. Nový slogan lépe vystihuje jejich vztah ke své stanici. Jsme Dvojka a rádi bychom ji plnili i ve vztahu k našim posluchačům. Chceme zůstat vašimi partnery, ať už k zábavě nebo když potřebujete poradit nebo diskutovat. Chceme být ve všem spolu s vámi. 
Z jaké důvodu dochází ke změně moderátorů v pořadu Dobré ráno, Česko? 
Rozhlasová stanice je živý organismus, který se neustále vyvíjí a reaguje na své okolí. Cítíme potřebu novými hlasy oslovit posluchače, kteří si k poslechu Dvojky zatím nenašli cestu. Volbou jsme si jistí a věříme, že je přijmou i stávající posluchači.  
Co bude s původními moderátory? 
Jitka Lukešová a Světla Magni se objeví v podvečerních a večerních pořadech Dvojky, Jiří Holoubek bude nadále uvádět pořad Dobré ráno, Česko! a ani Pavel Kučera rozhlas neopouští. Nově bude moderovat pořady na regionální stanici.  
Proč dochází k prodloužení odpoledního vysílání? 
Pro odpolední vysílání je připraveno velké množství námětů, objeví se nové rubriky a nebylo možné všechno vměstnat do stávajících tří hodin. Prodloužení o třicet minut nám umožní vám nabídnout zajímavější obsah.  
To zní zajímavě, ale můj oblíbený pořad Jak to vidíte? je zkrácený o polovinu. Proč? 
Pořad Jak to vidíte? je sice o půl hodiny kratší, ale jeho scénář je postaven tak, že bude zcela vynechána hudba a zhuštěný čas poskytne více prostoru pro daná témata. Samozřejmě zůstane zachovaný prostor pro vaše telefonáty.  
Vážení posluchači, pokud jste v předchozích otázkách a odpovědích nenašli to, co vás zajímá, napište nám na e-mail info@rozhlas.cz nebo volejte na infolinku 221 551 313 (8.30–17.00 hod.)  
Děkujeme! 
napsal: Jakub Hritz

odkaz http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/podzimni-novinky-na-dvojce-otazky-a-odpovedi--1396608