čtvrtek 29. ledna 2015

Zbytečně plýtváte penězi, které poctivě platíme. Opakovaná stížnost posluchačky Ivany Síbkové Radě Českého rozhlasu ohledně změn na stanici Dvojka

Reakce posluchačky I. Síbkové na odpověď Rady ČRo a vedení ČRo z prosince 2014 ohledně změn na stanici Dvojka (leden 2015)
■     ■
Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 28. 1. 2015
■     ■

Text e-mailové reakce na odpověď Rady ČRo a vedení ČRo
 
Vážená Rado Českého rozhlasu, vážený pane řediteli, pane Dittrichu. 
Děkujeme Vám za odpovědi. Znovu píši za sebe i za Vaše, naše Věrníčky, kteří nemají tu možnost. Jsou staří, nemocní, chudí. 

Není pravda, že nejsme spokojeni s programem Prahy Dvojky. To bychom Vám vůbec nepsali a přeladili na jinou stanici. Vaše vysílání je nejlepší v celé naší republice. Stačilo by, aby jste vysílali jen Vy. Jen nás mrzí, že zbytečně plýtváte penězi, které poctivě platíme. Prosíme, než uděláte nějaké drahé změny, velice rozvažte, zda raději neinvestovat do lepšího signálu Vaší, naší stanice Prahy Dvojky. Ne zbytečně platit dalšího experta, který bude zkoumat nové znělky. Proč nenechat staré osvědčené. Ale to už máme probrané. Zahodit znělku Tobogánu, Šťastné cesty ....? Je to na pováženou. 

Děkuji za vysvětlení jak se podívat na Váš program. Já sama to samozřejmě umím, ale když jste program posílali do mého mailu, já ho přeposílala spoustu lidem dál a tak jste měli více posluchačů. Co program od Vás nechodí, tito lidé už nic nenutí si Vás naladit. Nejsou tak věrní, jako my, Vaši Věrníčci. Já sama jsem stálou předplatitelkou Vašeho Týdeníku rozhlas a pořady, které mně nejvíce zajímají si v něm označuji. 

Dnes jsme vyslechli krásný dialog našich, Vašich ředitelů. Mají opravdu pochvalu, jako i ostatní Vaši pracovníci.  
Přejeme celé Praze Dvojce tak nádherný soulad, jako má v rodině pan generální ředitel, pan Peter Duhan. Stačí, když si zahledí do očí a oba ví, jak je vlastně na světě krásně. Vládne jim veliké porozumění. To bychom přáli celému světu. 
Přejeme našemu, Vašemu rozhlasu krásné vánoce, v novém roce 2015 všem mnoho dobrého zdraví, žádné stížnosti a jen radost v osobním i pracovním životě. 
Ivana Síbková za Vaše Věrníčky. 

PS: Ještě mam vyřídit velkou nespokojenost  s přendáním nedělní bohoslužby z Prahy Dvojky na stanici Vltava. Jsou lidé, kteří nejsou schopni si přeladit rádio na hodinu jinam a pak znovu zpět. Neumí ani zavolat o pomoc, jak nabízíte. A právě tito posluchači nemohou dojít do kostela, jsou upoutáni na postel a věřte na bohoslužbu se vždy velice těší. No děláte nemilé změny a oni jen poctivě platí a čekají, jakou pohromu zase vymyslíte. To Vám vzkazují staří, ale i mladí nemocní, chudí, Vaši věrní posluchači.

Znovu prosí o obnovení Textempore pana Františka Novotného. Moc se těší na nový pořad Okouzleni slovem, jak nám i v pořadu 12 ve 12 prozradil pan ředitel Miroslav Dittrich. Těší se na Dobrá rána s panem Františkem Novotným. Je šperk Vaší stanice. 
Původní emailová stížnost posluchačky vč. odpovědi Rady ČRo a vedení ČRo 
■     ■

Odpověď Rady ČRo 
Vážená paní Síbková, 
jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Vaše zprávy z 1. a 30. 12. 2014. 
Jak jsme Vám již napsali, mrzí nás, že nejste spokojena s některými změnami v Českém rozhlase. Zároveň nás těší, že ohledně jiných pořadů vyjadřujete svou spokojenost. 
Píšete-li o potížích se signálem Dvojky, popřípadě o nesnázích některých lidí s přeladěním mezi stanicemi ČRo Dvojka a Vltava, nezbývá nám než doporučit, aby dotyční nebo jejich příbuzní a přátelé využili rad, které ohledně příjmu svých stanic nabízí Český rozhlas. Ve většině českých domácností je televize, ta dnes ‒ po televizní digitalizaci ‒ nabízí také příjem obou Vámi jmenovaných stanic ČRo. 
Jsme si vědomi toho, že zejména pro některé starší lidi jsou technické novoty i úkony, jako je přeladění mezi dvěma stanicemi, obtížné, Rada ČRo ale nemá k dispozici nástroje, jak s tím přímo pomoci. Můžeme se dále snažit přispět k tomu, aby Český rozhlas nabízel rady i výše jmenovaným občanům ‒ a budeme tak činit. 
Vážená paní Síbková, děkujeme Vám za Vaše milé novoroční přání a přejeme Vám do nového roku vše dobré a co nejvíce příjemných posluchačských zážitků s pořady Českého rozhlasu. 
S pozdravem 
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 
■     ■


sobota 17. ledna 2015

Přátelské setkání členů Klubu posluchačů a s pracovníky Plusu

15. 1. 2015 napsali Roman Elner, Libor Pátý na webu stanice Český rozhlas Plus


Galerie Vinohradská 12 se stala 8. listopadu 2014 místem přátelského setkání členů Klubu rozhlasové analytické publicistiky s tvůrčími pracovníky stanice ČRo Plus. Oběma stranami ve výsledku oceňované a přínosné setkání přineslo po měsících opět vítanou možnost tváří v tvář si formálně i neformálně pohovořit s rozhlasovými pracovníky známými jen po hlase a dozvědět se od nich o přítomnosti a budoucnosti nejen publicistických pořadů stanice Plus, ale i o směřování celého Rozhlasu.
Setkání proběhlo na pozvání pan šéfredaktora stanice Plus Daniela Rause v nedávno vzniklém prostoru Galerie Vinohradská 12, která rozhodně nepostrádá genia loci. Setkání se zúčastnilo 15 členů Klubu, řada z nich mimopražských. 
V první části setkání se členové Klubu zabývali prací jádra Klubu a přípravou diskuze s pracovníky rozhlasu. Zaznělo i vystoupení Libora Pátého věnované otázce poslání a úloze rozhlasu v naší rychle se rozvíjející společnosti i s apelem na návrat k rozhlasovým kořenům a inspirativním tradicím rozhlasové tvůrčí práce. V druhé části setkání, kdy mezi posluchače přišli spolu s Danielem Rausem redaktoři Martina Mašková, Daniela Vrbová, David Hertl, Jan Burda, Alexandr Tolčinský, Ivan Štern a Jan Sedmidubský, byla ústředním tématem debata o budoucím uspořádání stanice. Redaktoři vystoupili se svými pohledy na současnou situaci při přípravě a realizaci jejich pořadů i s pohledem na budoucí dění. Ze všeho vyplynulo, že stanice je stále ještě jakýmsi „staveništěm“ se všemi neurčitostmi provázejícími podobu celodenní, celoplošné stanice mluveného slova – a že hybným impulsem všeho budoucího dění bude teprve zákonné schválení upravující vznik čtvrtého rozhlasového okruhu a tím pádem i příslušné finanční prostředky.  
Vedení stanice ani tvůrčí pracovníci nejsou tím rozhodujícím a určujícím činitelem dění. Pro řadového posluchače je ale jejich podíl na vysílání určující.Redaktoři vstřícně zodpověděli řadu dotazů od přítomných posluchačů a členů Klubu. Ti naopak vyslechli oceňující slova týkající se dosavadní práce a směřování Klubu, zejména pak posledního obsáhlého a pečlivě členy Klubu vypracovaného hodnocení pořadů stanice Plus. Vedení i jednotliví pracovníci stanice si těchto hodnocení váží a čerpají z nich i zajímavé podněty. V této práci ve prospěch zlepšování kvality vysílání stanice by měl Klub pokračovat v neztenčené míře i nadále. Vše ukázalo na to, že od jara minulého roku trvající nejasnosti ve vztazích mezi Klubem a Rozhlasem již odeznívají a Klub se znovu stává vítaným partnerem stanice a především řadových pracovníků, rozhodně nesvázaných jen s bývalou stanicí ČRo 6. 
V závěrečné části setkání na diskuzi navázaly i přímé rozhovory z očí do očí posluchačů s redaktory. Setkání bylo zakončeno pocitem obnovení součinnosti mezi Klubem a stanicí.
Členové Klubu srdečně děkují vedení Rozhlasu za vstřícnost při pořádaní setkání a po celý den přítomné a při setkání nápomocné rozhlasové stážistce Ireně Nosálkové. 
Roman Elner, Libor Pátý 
Podrobnější informace o Klubu najdete na:https://sites.google.com/site/klubrozhlasanalytpubl/home  
Kontakt:
David Klíma (koordinátor Klubu), krap2014@email.cz 

čtvrtek 15. ledna 2015

Peter Duhan: Potřebujeme indexaci koncesionářského poplatku, jinak budeme dál rukojmí parlamentu

15. 1. 2015 napsal Jan Potůček na serveru Digizone.cz

Doslovný přepis vystoupení generálního ředitele Českého rozhlasu Petra Duhana na semináři volebního výboru Poslanecké sněmovny ke změně způsobu volby Rady ČT a ČRo

Pokud možno žádné změny ve způsobu výběru členů kontrolních rad veřejnoprávních médií nechce generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Prohlásil to na středečním semináři volebního výboru Poslanecké sněmovny právě na téma úpravy volby radních České televize a Českého rozhlasu. Současný model, kdy kandidáty do tzv. malých mediálních rad nominují občanská sdružení a instituce, a volí je Poslanecké sněmovna, je podle Duhana funkční, jen se plně nedodržuje. Za příklad uvedl zákonnou povinnost obměny jedné třetiny radních vždy po dvou letech. Peter Duhan se ale dotkl i otázky financování veřejnoprávních médií a politických tlaků, kterým jsou tato média vystavena. Přinášíme vám jeho vystoupení v doslovném znění:

Prezentace Petra Duhana na semináři volebního výboru sněmovny

Děkuji za slovo, dobrý den, dámy a pánové. Děkuji panu Dědičovi především za tu poznámku na téma Hovorů z Lán, protože jsem si poznámku, nebo vystoupení pana Vadasepoznamenal (režisér Martin Vadas se pozastavil nad tím, že Český rozhlas nebyl schopen přerušit živé vysílání Hovorů z Lán, když v nich prezident Miloš Zeman použil vulgarismy, zatímco v jiném případě arcibiskupovi Dominiku Dukovi vypnul v živém rozhovoru mikrofon, protože se před volbami kriticky zmiňoval o komunistech, pozn. red.). Ono je to vždycky problematické hodnotit živé vysílání a hodnotit extrémní situaci, která v živém vysílání nastane. My jsme jako vedení Českého rozhlasu vyhodnotili pozici moderátora tohoto pořadu jako správnou, reagoval tak, jak měl. Podle mého názoru dodržel Kodex. Nedovedu si představit, pane Vadasi, vy jste režisér, možná si to dovedete představit, já si neumím představit, že bychom přišli za panem prezidentem, ať je to kdokoli, to nemusí být zrovna Miloš Zeman, dali mu smlouvu, do ruky Kodex a řekli mu podle toho se chovej. To zkrátka nejde. Je to ústavní činitel, nejvyšší ústavní činitel a vlastně nepředpokládáte, že by takováto situace mohla nastat. To jenom na okraj toho, co říká pan Dědič.
Já jsem si tady ještě poznamenal několik málo věcí, než řeknu, co si myslím. Esenci toho, o čem se bavíme a o co nám jde, to znamená na jedné straně volba rad a na druhé straně nezávislost veřejnoprávních médií, to pojmenoval pan Prorok (bývalý moderátor ČT Roman Prorok na semináři řekl, že dokud se neuzákoní indexace koncesionářského poplatku, bude ČT a ČRo přímo záviset na vůli poslanců, pozn. red.). Pokud nedospějeme k tomu, že budeme mít legislativně ošetřenou indexaci koncesionářských poplatků, tak budeme stále v rukou Parlamentu a chcete nechcete, jistý politický vliv tady bude přes peníze. Indexace je správná a jediná možná cesta. To je jedna věc, kterou jsem dnes chtěl poznamenat. Dále tady pan Trampota říká, že vzorec, na základě kterého jsou voleni radní, není dobrý. Já si myslím, že ten vzorec je dobrý, on je možná jenom špatně aplikovaný. Vzpomeňte si prosím na to, že podle tohoto vzorce každé dva roky má dojít k obměně jedné třetiny Rady. Podívejte se dozadu, jak často se to stalo, jestli se tento cyklus dodržuje. Je to v podstatě na pánech a dámách poslancích a poslankyních, takže já si myslím, že ten vzorec není špatný, jen špatně aplikovaný.
Děkuji samozřejmě Ivovi Mathému, protože také patřím k těm několika málo pamětníkům, kteří se podíleli na vzniku legislativy pro veřejnoprávní média z titulu funkce ústředního ředitele Československého rozhlasu. Znám pana Vadase, Zdenu Hůlovou, konec konců i pan Kotrba se v tom angažoval. Mně to nepřišlo, že to jakási romantická vzpomínka, já jsem hluboce přesvědčen, že ta legislativa tak, jak byla postavena, jak byla formulována, byla v našem prostoru samozřejmě průniková. Zcela zásadní a průniková, a hleděla do budoucnosti. Jenomže žel bohu, každá novelizace, každý posun dikce zákona, atd., atd., tu legislativu vrací někam, kam jsme nechtěli. Kam jsme to vůbec ani neplánovali a vůbec jsme si nemysleli, že to může nastat.
K panu doktoru Šmídovi: pana doktora Šmída rád čtu, rozumím jeho názorům, jsou citované. Chtěl bych poznamenat pouze jednu věc, a říkám to i proto, že se stýkám s kolegy z německých veřejnoprávních médií. Nic není ideální. Možná se nám z naší strany může zdát, že německá legislativa, včetně početné Rady, je to nejlepší na světě. Není. Já vám garantuji, že kdybychom aplikovali tuto legislativu, tyto modely, tak vytvoříme pouze invalidní kopii. Prostě toto prostředí je jednoduše jiné, toto prostředí se jinak vyvíjelo, začalo se vyvíjet po roce 1989, když se připravovala legislativa, naší povinností je jenom – a tam bych strašně rád směřoval – naší povinností je jenom zhodnotit tu etapu 22 let, podívat se na to, kde jsme se „sekli“, kde jsme udělali nějaké „boty“ a udělat jenom korekci. Protože každá revoluce, ať už je malá nebo velká, znamená zmaření úsilí a vývoje. Nebo značnou diskreditaci toho vývoje. Tím nechci říct, že všechno je dobré. Není, samozřejmě. Já to vím z hlediska své praxe. Vážení, já si neumím představit, ať to nazveme jakkoli, že by generální ředitel pracoval místo patnáctičlenné nebo devítičlenné Rady s Radou, která má 27 až 35 členů. Dovedete si představit, co by vzniklo? Já vám to řeknu z vlastní praxe: chaos. Různé aliance, obcházely by se různé zákony, obcházely by se lidi, vznikaly by účelové koalice, atd., atd. Velmi neblahý důsledek na chod samotného média.
A teď prosím k těm Radám. Kvůli tomu jsme se konec konců sešli a já bych byl strašně rád, kdybychom dospěli k nějakému závěru, něco si pojmenovali a řekli si, touto cestou půjdeme. Je to samozřejmě na ministerstvu kultury, já nesmírně vítám tuto iniciativu, protože říznout do toho chce nejenom od paní náměstkyně Kalistové značnou kuráž. Já se na ty Rady dívám asi takto: je to prosím můj pohled, který je konzultovaný s kolegy z vedení. Téma malých Rad, jak o něm mluvíme, má několik úrovní. Alespoň si je vyjmenujme. Za prvé: volba Rada délka volebního období a případná odvolatelnost. Ne případná, odvolatelnost zkrátka. Za druhé: Právní subjektivita, postavení Rad z hlediska ústavního pořádku. Za třetí: Složení Rad a požadavky na členy Rad. To je všechno, o čem se tady samozřejmě mluví. Udělejme tomu nějaký sumář. Za čtvrté: Struktura Rad. Za páté: Financování Rad. To je nesmírně důležitý aspekt. A za šesté: Kompetence a způsob jednání Rad. To znamená, to co bychom my potřebovali, i my jako generální ředitelé – teď mluvím za sebe – koncept kontrolní činnosti. Když je Rada nějakým způsobem zvolena, když nastupuje, když se ujme svých mandátů, tak se musí řídit konceptem kontrolních činností, který je v zákoně. A pak nemůže dojít k žádným zbytečným třenicím.
Pokud jde o volbu Rad, promiňte, možná budete po mě chtít, abych řekl, jak by ten zázračný vzorec měl vypadat. Nepřísluší managementu veřejnoprávního média rozhodovat o tom, nebo doporučovat, jak mají být Rady voleny, kolik mají členů, jaké mají mít kompetence. To je skutečně politické rozhodnutí. Naučme se to jednou akceptovat, ta politika tady je, rozhoduje o 95 procentech záležitostí v této zemi a rozhoduje také o existenci veřejnoprávních médií. Tak to akceptujme. Na politicích je, aby nominovali do Rad – myslím, že to řekl pan Kotrba – lidi s mandátem. Odborným mandátem, lidským mandátem, právním mandátem. Pakliže to takhle bude, nemusíme se ničeho obávat a nemusíme měnit soudce, dělat revoluci, měnit legislativu, střílet z Aurory. Nedělejme to. Já se přimlouvám za maximální variantu, kterou pojmenoval Ivo Mathé a která mi velmi konvenuje. Ano, ať vláda, já nevím, významné organizace, Poslanecká sněmovna navrhnou lidi, tak jako se navrhují členové Ústavního soudu, a ať je to Senát, svojí autoritou a vahou, a ať rozhodne o tom, kdo bude na šest let zasedat v Radě Českého rozhlasu nebo v Radě České televize. A za druhé: dodržovat prosím ten cyklus, to znamená každé dva roky obměňovat třetinu Rady. Čeho se pak bojíme? Jakého politického tlaku? To je strašně jednoduché.
Já pracuji s Radou a mohu vám garantovat, za tři a něco let, co jsem ve funkci generálního ředitele, až na jeden případ na začátku mého mandátu jsem necítil ze strany českých politiků žádný politický tlak na fungování Českého rozhlasu. Možná to byl důsledek jejich spokojenosti, ale o tom pochybuji. A necítil jsem přímý politický tlak ani ze strany členů Rady Českého rozhlasu. Že existují nějaké osobní excesy, osobní prezentace – no samozřejmě, a tím to vlastně odpovídám i panu doktoru Šafaříkovi, místopředsedovi naší Rady – Český rozhlas nebrání tomu, aby si Rada mohla vypracovat patřičné analýzy, které potřebuje. Český rozhlas jenom v tuhle chvíli ty analýzy musí financovat, musí respektovat zákon o veřejných zakázkách, a zákon o veřejných zakázkách – můžeme se o něm bavit, cokoli – je pro generálního ředitele zkrátka alfou a omegou jeho vlastní existence. Tak jestli bráníme, bude to asi proto, že ten zákon zní tak, jak zní a můžeme si dovolit jen tolik, kolik nám to umožňuje zákon o veřejných zakázkách. Děkuji vám za pozornost.
Foto: Karel Choc, DigiZone.cz
Jan Potůček 150
Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz


Další z reformátorských kousků generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana: zrušení pořadu Čajovna na stanici Vltava

12. - 13. 1. 2014 napsali Vladivojna La Chia a posluchači ve facebookových diskusích. Včetně dopisu Mgr. ONDŘEJE NOVÁČKA, ředitele Centra vysílání

■   ■
Mirek Tengler‎
To, čeho jsem se obával, se pomalu stává skutečností. Svého času jsem projevil obavy, že jedním "reformním" krokem, který mou oblíbenou stanici Vltava už zasáhl, určitě nebyly naplněny všechny představy, které nosí ve svých pomýlených hlavách pan generální ředitel Duhan a jeho pohůnci. A už je to tady! Tentokrát bude odsunuta do zapomnění Čajovna.
■   ■

Vladivojna La Chia
12 leden v 19:15 · 
PROČ, KDYŽ V ČECHÁCH NĚCO FUNGUJE, TAK SE TO MUSÍ ZABÍT? PŘÁTELÉ S LÍTOSTÍ VÁM OZNAMUJI, ŽE ČAJOVNA NA ČRo VLTAVA (tak jak jí znáte PRAVDĚPODOBNĚ SKONČÍ. NÍŽE SI MŮŽETE PŘEČÍST DŮVODY A MOU REAKCI.
■   ■

MGR. ONDŘEJ NOVÁČEK
ředitel Centra vysílání

Vážené kolegyně a kolegové,
chtěl bych Vás informovat, že po mnoha diskuzích v posledních měsících jsme společně s náměstkem pro program a vysílání René Zavoralem dospěli k rozhodnutí o propojení programové řady Čajovna a Radia Wave. Důvodem tohoto rozhodnutí není nespokojenost s dosavadní prací týmu kolem Čajovny ani výhrady ke kvalitě tohoto programu. Uvědomujeme si, že dramaturgové, autoři a moderátoři Čajovny odváděli a stále odvádějí dobrou práci.
Jediným důvodem změny je naplňování dlouhodobější programové strategie Českého rozhlasu. Jak jistě víte, Český rozhlas před devíti lety spustil Radio Wave, které mělo začít splácet dluh ČRo vůči mladé generaci. Bohužel kvůli známým okolnostem tato stanice momentálně vysílá pouze digitálně a na internetu. Z výzkumu víme, že drtivá většina mladých lidí stále poslouchá rádio na VKV, tudíž RW, byť sebelepší, nemá šanci proniknout k širšímu publiku. Přitom podle ukazatelů návštěvnosti na webu a na sociálních sítích patří Wave k absolutní špičce v rámci ČRo. Víme, že tu máme tým talentovaných rozhlasáků, kteří vytváří kvalitní program, jenž má šanci zaujmout mladší posluchače. A zároveň víme, že Wave v následujících letech nemá šanci na VKV, a tudíž využíváme potenciál tohoto programu cca z 10%. To je číslo, které vyjadřuje v cílovém publiku podíl poslechu na internetu oproti VKV. A bohužel také víme, že v rámci vyspělých zemí Evropy jsme možná jediný veřejnoprávní mediální dům, který nenabízí na svých hlavních VKV stanicích ani jednu programovou řadu určenou publiku pod 30 let.
Hudba a styl nové generace – s takovým poselstvím vznikla před lety na Vltavě Čajovna, dlouho předtím, než vznikl Wave. Na přelomu tisíciletí plnila roli pravděpodobně nejprogresivnějšího pořadu ČRo, což bylo o to odvážnější, že vznikla na nejkonzervativnější stanici. Od „punkovějších“ začátků Čajovna prošla běžným životním cyklem pořadu, přirozeně zestárnula společně se svými tvůrci, změnila claim na Kulturu a životní styl trochu jinak a více zapadla do okolního vltavského prostředí, které se naopak i díky Čajovně proměnilo a modernizovalo. Přesto z výzkumů víme, že si Čajovna uchovala publikum odlišné od ostatního posluchačského prostředí Vltavy. Publikum, které je mladší, odlišné hudebním vkusem a vyšší mírou nonkonformnosti. Tomu odpovídá vysílací „televizní“ čas. Tyto prvky se blíží nejvíce posluchačům Rádia Wave. Zkrátka Čajovna z řady důvodů nejlépe odpovídá záměru na vytvoření programové řady na VKV pro cílovou skupinu RW. Změnu činíme s vědomím, že Čajovna patří k nejposlouchanějším vltavským pořadům a že toto publikum si chceme udržet a pochopitelně i rozšířit o nové fanoušky.
V následujících týdnech budeme hledat vhodný formát Čajovny Radia Wave a též bychom rádi ke spolupráci přizvali některé ze stávajících autorů a spolupracovníků Čajovny. Změna je předběžně plánována k 1. březnu 2015.
Děkuji Vám za dobře odvedenou práci a také za pochopení, proč přistupujeme k této změně.
MGR. ONDŘEJ NOVÁČEK
ředitel Centra vysílání
■   ■

Vladivojna La Chia
Zdravím vás, dovolím si nesouhlasit s tím co hodláte udělat.
Nevím proč RW není na VKV /mně ty důvody známé nejsou/ a stejně tak proč to má odnést původní Čajovna, která je jedním z nejoblíbenějších pořadů Vltavy a poslouchá jí množství lidí RŮZNÉHO věku.
To, že máte pocit, že RW je špička kvůli reakcím na FB apod..je pravděpodobně tím, že mladí lidi mají čas na diskuze na FB, což je tedy cílovka RW. Mnozí posluchači Čajovny samozřejmě fb mají, ale určitě to nejsou lidi, kteří by poslouchali rádio na internetu a lajkovali jako o život.. upřímně mají na programu dne jiné věci.
Pravděpodobně se cílová skupina Čajovny změnila a nezasahuje pouze mladé lidi.
Vyznívá to tak, že chcete Čajovnu zabít, aby vám nekonkurovala. Vytvoříte si něco "nového" pod úspěšným a ověřeným a hlavně odcizeným názvem, ale nebudete mít přirozeně už žádnou konkurenci na ČRo, protože jí prostě odstraníte. "Chytré"
Čajovna je kultovní pořad, který na Vltavu patří a pokud nemáte sílu nebo kapacitu vytvořit něco vlastního co má nápad a úspěch, tak je fakt to nejhloupější zrušit něco co funguje a o to hůř si vzít jméno a pod ním dělat něco jiného. Dělala jsem Čajovnu s láskou a bude mi ta práce chybět…. ale čert ví, co všechno v tom vězí.
Omlouvám se za emotivnost mailu, ale přirozeně mě to zasáhlo.
■   ■

Začátek formuláře
 Vladivojna La Chia
Pokud byste rádi nechali čajovnu na Vltavě a aby pokračovala tak jak je, bylo by super kdyby jste své názory napsali sem, přímo rozhlasové radě. To vy mohlo celou věc zvrátit. díky moc http://www.rozhlas.cz/rada/portal/

Důležité rozhlasové dokumenty, zvukové záznamy a zápisy z veřejných zasedání, tiskové zprávy, stížnosti a...
ROZHLAS.CZ
■   ■


Pavel Korelus Jde se na to.
■   ■

Bořivoj Nasersi To je zbytečný, rada nesmí zasahovat do obsahu vysílání.
■   ■

Vladivojna La Chia 

Není
■   ■

Markéta Kusá 
čajovna dělá vltavu vltavou...bez ní to bude stát fakt za hovno 
■   ■

Pavel Korelus 
Ach jo, to je rozhodně nejhorší rozhlasové rozhodnutí od konce natáčení Tlučhořových a od zrušení půlnoční hymny.
■   ■

Zdenek Malinsky 
Prezident, arcibiskup, Čajovna...kdo/co je další na řadě? Dost dobře nechápu argumentaci mladými, VKV, a FB - přijde mi, že si tak navzájem vyvrací své předchozí tvrzení. Pokud chtějí něco změnit a lepšit, měli by se v ČRo zaměřit třeba na hudební vysílání na Dvojce. Copak jim nikdo neřekl, že osmdesátky už jsou dávno fuč? Nebo se tím snaží konkurovat Rádiu Haló Futura?
■   ■

Bořivoj Nasersi 
Wejf ať si poslouchá Zavoral sám! Až budu chtít poslouchat britský rádio, tak si pustím originál a ne jeho trapnou kopii z ČRo!
■   ■


Tibor A. Brečka 
Nějak nechápu, kam se vlastně celý ČRo chce ubírat. Podobné bylo předěláno vysílací schéma, řekneme, náboženských pořadů, kde se jaksi nenašlo místo ani pro arcibiskupa pražského. Pan prezident také na ČRo není vítán. Bez ohledu na to, co si kdo o jeho em. kard. Dominikovi či o panu prezidentovi myslí, ukažte mi jinou zemi, kde veřejnoprávní rozhlas (placen státem, našimi daněmi) de facto nechce dat prostor tak vysoce postaveným osobnostem ve společnosti. I Čajovny je mi lito, ale třeba se najde nějaký rozumný prostor jinde (ale jak fakt, ze ta Vltava byla celkem ideální...)
■   ■

Naďa Ghani 
Naprostý souhlas. Otázka do pléna - proč si nevytvoří RW svůj porad?:) Ředitel Centra vysílaní píše "sice hezky", ale jeho argumentace je zcestná...
■   ■

Irča Čača 
Je prachsprostá čórka...vzít si něčí jméno a pod tím jménem něco dalšího dělat....nula bodů
■   ■

úterý 6. ledna 2015

Český rozhlas zrušil diskusi posluchačů na webu stanice Dvojka

6. 1. 2015 napsal Tomáš Němec, editor blogu „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu"

   Český rozhlas zrušil diskusi posluchačů na webu stanice Dvojka. Diskuse už byla přede dvěma lety přerušena s odůvodněním, že původní diskusní systém je zastaralý. V té době Český rozhlas znemožnil  čtení mnoha set starších příspěvků, které vyjadřovaly nespokojenost posluchačů se zrušením názvu jedné celoplošné stanice. Název stanice Praha byl tehdy změněn na název stanice Dvojka. Tuto změnu názvu, kterou zavedl nový šéfredaktor z Brna Jaromír Ostrý, nedokázalo vedení Českého rozhlasu logicky zdůvodnit a Rada Českého rozhlasu ji přijala s obvyklou výmluvou, že nemůže zasahovat do pravomocí managementu Českého rozhlasu. Jaromír Ostrý tehdy také zcela změnil programovou náplň stanice. Autory pořadů, rozhlasové profesionály – redaktory, nahradil z větší části takzvanými moderátory z řad celebrit známých z televize: herci a zpěváci, lékaři, ale také třeba  bývalý generální ředitel pivovarů. To vše kritizovali posluchači i v nové diskusi, založené na americkém diskusním systému Disqus - https://disqus.com/ Jeho funkce však administrátoři Českého rozhlasu velmi omezili s tímto zdůvodněním:
***
Český rozhlas si váží názoru posluchačů a má zájem o korektně vedenou diskusi. Vyhrazuje si proto právo skrýt příspěvky, které odporují dobrým mravům, jsou xenofobní, porušují platné zákony, poškozují dobré jméno Českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter.
***
   Přesto posluchači více než dva roky psali kritické připomínky k programové skladbě stanice Dvojka. V listopadu a v prosinci se v diskusi objevovaly kritické poznámky na adresu náměstka ředitele pro program a vysílání René Zavorala, který na závěrečném koncertu festivalu Prix Bohemia Radio uvedl do síně slávy Českého rozhlasu významnou rozhlasovou režisérku Hanu Kofránkovou. Paní Kofránková následně ve své řeči seznámila posluchače a diváky s tím, že dostala výpověď pro nadbytečnost a místo režiséra, které v rozhlase zastávala, bylo zrušeno. Lze se domnívat, že pan René Zavoral, v hierarchii Českého rozhlasu druhý člověk po generálním řediteli, neunikl kritiku, která se v hojném počtu objevila v diskusi posluchačů na webu stanice Dvojka a tuto diskusi nechal okamžitě zrušit.
---



   Připadá mi logické, že pro vedení Českého rozhlasu je důležité, aby ho na stránkách Českého rozhlasu lidé nekritizovali. Samotné vysílání stanic totiž vyplňují sebepochvalné upoutávky. Součástí blogu „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“ je i místo pro obecnou diskusi posluchačů. Pokud posluchači tento blog na internetu najdou, mohou jí využít. Diskuse je vytvořena na základě komentářů blogového systému blogspot, není to tedy samostatný diskusní systém. Ale jistě je to lepší než nic. Je možné pokračovat v diskusi, ze které posluchači odešli právě do diskusního systému Disqus na webu stanice Dvojka. Odkaz na oddíl s obecnou diskusí posluchačů - http://nerustestanicipraha.blogspot.cz/2012/04/diskuse-posluchacu.html Okénko, do kterého lze vkládat komentáře je až zcela vespod, dole pod komentáři, které byly vloženy dříve.

K obecné diskusi posluchačů se na blogu proklikněte také ve sloupci na pravé straně c části nadepsané Štítky. Tam najdete proklikávací odkaz 01. Obecná diskuse posluchačů . Po určitém množství příspěvků jsou příspěvky viditelně archivovány (archiv. č. ) a je vytvořen další diskusní oddíl, aby diskuse byla přehledná. V úvodu každého oddílu je vždy návod, jak komentáře (= diskusní příspěvky) vkládat. Okénko, do kterého lze vkládat komentáře je až zcela vespod, dole pod komentáři, které byly vloženy dříve.

Samozřejmě je možno psát komentáře pod každý článek blogu, tedy i pod tento článek, ale nepředpokládám, že by čtenáři cíleně vyhledávali články zpětně kvůli komentářům.

Pokud používáte facebook, můžete se přidat také k facebookové stránce tohoto blogu – odkaz https://www.facebook.com/pages/Neru%C5%A1te-n%C3%A1zev-stanice-Praha-%C4%8Cesk%C3%A9ho-rozhlasu/146179198767013

sobota 3. ledna 2015

"Vítězem" je ten, kdo jde přes mrtvoly za svým cílem s úsměvem na rtech

2. a 3. 1. 2015 napsali posluchači Nebrat,  Slávka  a Jaroslava v diskusi na webu stanice Český rozhlas Dvojka 

■     ■
Nebrat 
tak jsem si dal do Googlu Hanu Kofránkovou a dohledal záznam z projevu, kdy obdržela cenu . ./doporučuji všem koho zajímá budoucnost a vývoj v čro/, kde tato kouzelná dáma s nádhernou češtinou popisuje svůj odchod a naznačuje stav v čro ..
■     ■
Slávka 
Ano, souhlasím, skutečně vřele doporučuji všem, stojí to za to! René Zavoral stojí na záznamu vedle paní Kofránkové a za ta její slova by si měl nafackovat a stydět se !!! I celé vedení rozhlasu !!! Také jsem si dala do Googlu Median (jak doporučuje pan Hritz) a světe div se, podle posledních údajů Praze neustále klesá poslechovost, takže za co pak dostává vedení tak vysoké odměny? Za klesající poslechovost, za upadající kulturní úroveň, za "odejítí" všech kapacit a profesionálů z rozhlasu a jejich náhradu vyčpělými celebritami? Kde to jsme, to je úplně na hlavu!
■     ■

Jaroslava 
V rozhlase to bude fungovat pravděpodobně jako v celé společnosti: "vítězem" je ten, kdo jde přes mrtvoly za svým cílem s úsměvem na rtech. Slušní, skromní lidé, kteří něco umí, buď sami vyklidí pole, nebo jsou odstraněni pomocí různých intrik. Šéfové nemají rádi lidi schopnější, než jsou oni sami. Je otázka času, kdy další ctižádostivý a lačný peněz zatouží po jejich židli. Paradoxem pro ně je to, že to nebude nikdo z těch slušných a skromných (ti na to nemají žaludek), ale právě někdo z těch sebevědomých dravců (ti nemají soudnost, nejde jim o práci, jdou za kariérou). A jaký je výsledek? Úpadek. 3.1.2014 10:30
■     ■