neděle 29. prosince 2013

"Moderátorem na Dvojce" může být v podstatě kdokoli, kdo jde okolo budovy rozhlasu

29. 12. 2013 napsali Libor30, Pavel Roháček, Jarka Chlumecká, tothova55 a Tomáš Němec v   diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“

■     ■
Libor30 
Býti redaktorem či moderátorem je opravdu velmi nevděčné. Dnes jsem vyslechl v pořadu "Písničky od srdce" pochvalné příspěvky na hladivý hlas paní Bryndzákové. Mne ovšem její rozhlasové výkony spíše děsí. Zejména jde o její naléhavé a až trochu přehrávané vzdychání. Podobné popularitě se také těší i pan Junák. Toho s paní Monikou spojuje zejména omezená slovná zásoba. Jeho hlaholivé: "Haló, haló" s dávkou sebestřednosti mi chybět nebude. Paradoxně držím palce paní S. Dufkové, která se asi velké oblibě nyní netěší. Ale u ní cítím ještě zdravou rozhlasovou práci. A kdyby na polemiku došlo, budu se jí oproti dříve zmíněným zastávat. Tomuto pořadu vtiskla vážnost a vhodnost Písniček od srdce pro celoplošné vysílání. Co tímto odstavcem vlastně chci říct? Je mi líto odsouvání skutečných a již hotových rozhlasových pracovníků mimo střed. Můžeme naopak očekávat další laciné manýristické výlevy a omezené fráze? Laskavý posluchač jistě promine, pokud takové projevy budou považovány za chybu, nikoli za inovativní přístup.
Současní moderátoři málokdy dosahují kvality, kterou bych očekával na Praze, tedy celoplošné stanici. Na paní Bryndzákovou budu v kolotoči moc zvědav, zda využije příležitost k lepší práci v Kolotoči a zlepší se. Já o tom trochu pochybuji. Ale asi v novém formátu "kontaktního" Kolotoče bude asi u posluchačů opět bodovat. Ach jo.
■     ■

Pavel Roháček 
Nemyslím, že býti "moderátorem" na stanici Dvojka by bylo nevděčné - když se podíváte na tu řadu jmen, co se zobrazuje při poslechu živého vysílání, a k tomu si přidáte ty, co budou nově "zpestřovat" vysílání polední,  zjistíte, že "moderátorem na Dvojce" může být v podstatě kdokoli, kdo jde okolo budovy rozhlasu. Kdyby se to těm lidem nerentovalo, asi by to nedělali. Minimálně se tak snaží lacino získat popularitu, jako třeba sám pan Dittrich, který se v pátek namontoval dokonce do pořadu  „Jak to vidí“.
Ještě jsem neviděl ředitele solidní stavební firmy, který by si tu a tam šel vydlážit chodník, či namontovat WC. Ředitel, který firmu skutečně řídí, totiž nemá na takové věci čas - musí totiž vymýšlet a držet celkovou koncepci, a dohlížet na to, aby jednotlivé složky mezi sebou správně fungovaly, Na Dvojce může od časů pana Ostrého klidně "moderovat" i šéfredaktor - koncepce je totiž dlouhodobě předem daná:  Neztrácet čas vymýšlením původních pořadů, získávání co nejvíce "celebrit" do vysílání, které tam mohou plácat téměř cokoli, a hlavně cílené rozbíjení profesionálního týmu a jeho náhrada externisty, kteří nemohou ohrozit postavení lidí z vedení stanice. To ale není jen osud bývalé ČRo 2 - Praha, tak to dnes běžně funguje i v české politice, či průmyslu.
To, že Písničky na přání mizí z programu, je samo o sobě pozitivní, tento pořad tvoří stěžejní pilíř programu většiny komerčních stanic, a najít ho lze i na regionálních stanicích ČRo.  Ale to, že se prakticky nahrazuje poledním pořadem "hudba prokládaná celebritami", jen dokazuje předchozí odstavec.
■     ■

Tomáš Němec 
Zde bych podotkl, že v současné struktuře řízení Českého rozhlasu rozhoduje o koncepčních programových otázkách náměstek generálního ředitele pro program a vysílání a tím je pan Mgr. René Zavoral.
■     ■

Jarka Chlumecká 
V pátek jsem nemohla poslouchat Jak to vidí,pustila jsem si jej dnes z archívu. Tak neprofesionálně vedený rozhovor jsem dlouho neslyšela, stálý smích i u otázky i u odpovědi pana profesora a nakonec došly otázky, asi špatná příprava? Tak došlo na "berličku",  brouky. Chápala bych to, kdyby pan profesor přijel z expedice nebo se na nějakou chystal... Pan Dittrich má smůlu, jsem dlouholetá posluchačka Prahy, zvyklá na profesionalitu. Vlastně mám smůlu já, už mi zbyla jen hrstka pořadů na této stanici, které si pouštím.
■     ■

Tomáš Němec 
Tady bych jenom podotkl, že pan Dittrich byl šéfredaktorem stanice Český rozhlas 2 - Praha již v letech 1999 - 2004, takže také něco pamatuje.
■     ■

tothova55 
Naprostý souhlas o pořadu Jak to vidí !!
Také jsem musela konstatovat, že i ten málem poslední solidní pořad musí být kažen a to hned šéfem stanice. I pan Ostrý musel moderovat… to je tato funkce tak špatně placena, že si musí takto přivydělávat?
Když navíc mění pořad opět na výslech, místo aby nahodil téma a nechal hosta mluvit !  ACH JO, kdy si konečně ve veřejnoprávním rozhlase uvědomí,  že ne písničky, hrané na kdejaké soukromé stanici, a ne sebestřednost, potřeba sebeprezentace a upovídanost moderátorů by se měly prosazovat. Hosté pořadu „Jak to vidí...“ jsou velmi exponovaní a jistě vytížení lidé, kteří však opravdu mají co říci a umí to bez berliček. A zaplácávat jejich i posluchačů už tak dost okleštěný čas - pouhých 25 minut  - perlami typu " co jsem JÁ jsem četl v novinách , co jsem JÁ viděl v televizi a co ty brouci ? ".... doufám jen, že to je jen čas dovolených a z toho vyplývající provizorium.
Nechápu, proč takovýto pořad nemůže moderovat např. paní Jana Klusáková, nebo
někdo kompetentní ze stanice ČRo Plus, když vynikající pan Kroc asi časově nemůže. To prostě je výjimečný pořad, který by neměl nahodile uvádět kdokoli !!
■     ■


pondělí 16. prosince 2013

Tu Prahu vám asi nevrátíme

15. 12. 2013 napsal Tomáš Němec

   Netlačte se, na každého se dostane, říká mladý vysoký robustní muž, okolo nějž se tlačí dav lidí. Ten muž je Jakub Hritz, marketingový pracovník rozhlasové stanice Český rozhlas Dvojka. Rychle si odškrtává jména v připraveném seznamu. Každý dostává dárek – aktuální číslo Týdeníku Rozhlas a poukázku na slevu při nákupu v Reprezentační  prodejně Českého rozhlasu. Přišel jsem na setkání posluchačů a moderátorů pořadu Noční mikrofórum. Je neděle, 15. prosince 2013.

   Lidé proudí do velikého, nově zrekonstruovaného studia S1 v budově Českého rozhlasu na Vinohradské ulici. Na pódiu v čele sálu sedí osm moderátorů pořadu: Jaroslav Svěcený, Vlastimil Harapes, Alena Kumstýřová, Světlana Lavičková,  Jan Cimický,  Gabriela Vránová,  Ondřej Kepka a  Martin Kratochvíl. Každý má před sebou hromádku svých portrétů, které jim nechala vytisknout stanice a podepisují se na ně zájemcům.  Po několika minutách se hlad po podepsaných fotografiích nasytí a lidé usedají do hlediště.  Jakub Hritz je vítá a předává mikrofon Aleně Kumstýřové, dramaturgyni pořadu, která před téměř třemi lety pořad vymyslela a dala dohromady skupinu moderátorů z řad populárních osobností.  Ze slov paní Kumstýřové se dozvídám, že se zde sešli členové Klubu přátel stanice Dvojka a také běžní posluchači, kteří se přihlásili na upozornění ve vysílání.  Odpolední vyprávění  bude natáčeno a použito ve vysílání Nočního mikrofóra na Štědrý večer, který bude živě moderovat Zora Jandová. Ta nyní chybí. Odjela do Švédska na konferenci o tom, jak se dělá dětské vysílání.   

   Vlastní pořad pak moderuje MUDr. Jan Cimický a ze setkání se tak stává určitá modifikace pátečního Nočního mikrofóra, kterým zpravidla provází také on. Pan Cimický zpovídá své  moderátorské kolegy a ptá se na jejich vánoční vzpomínky.  Obsah dvou hodin už je typizovaný tak, jak ho známe z rádia pouze s tou výjimkou, že hudbu živě obstarávají Jaroslav Svěcený na housle nebo Martin Kratochvíl na klavír. Uvědomuji si, že slovní projev paní Gabriely Vránové mi naživo nevadí tolik jako v rádiu.  Možná, že to je i jejím vizuálním projevem, který není v rádiu vidět. Paní Vránová působí jako vlídná učitelka v mateřské školce. Jinak dvě hodinky probíhají oním typickým způsobem, který známe z většiny pořadů stanice Dvojka a který trefně označil Jan Vedral ve známém rozhlasovém románu Xaver jako pořad „S celebritou u mámina kafáče“.  Po vyčerpání časového limitu pro setkání předává dr. Cimický mikrofon k závěrečnému slovu Aleně Kumstýřové. Ta ohlašuje překvapení. Jedna posluchačka nám zazpívá koledy. Z auditoria přichází k mikrofonu starší paní a bez doprovodu zpívá nádherným hlasem dvě koledy ze Šumavy, které jsem ještě nikdy neslyšel. Mimo plán však paní přidává svou vlastní historku o svém pejskovi.  Tím úplně rozhodí  dramaturgyni Kumstýřovou a zdá se, že závěr odpoledne se rozplyne do ztracena. Situaci však zachrání dr. Cimický, který se opět chápe mikrofonu a za potlesku diváků udělá profesionální rozhlasové odhlášení. 

   Jdu pogratulovat dr. Cimickému k jeho profesionální pohotovosti.  Loučím se i s paní Kumstýřovou, která mi dává podepsanou fotografii a já jí na oplátku dávám vizitku s adresou blogu „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“.

             Alena Kumstýřová

 Loučím se i s Jakubem Hritzem a dávám mu vizitku s adresou blogu.  Pan Hritz říká, že blog zná a pak dodává: Tu Prahu vám asi nevrátíme. Ale jen bojujte, dodává a v jeho hlase slyším jakousi shovívavost, protože to asi považuje za zbytečné. Přemýšlím o slově bojujte. Kdo? Já?  My? Existuje nějaké my? Možná, že pod tento článek napíše komentář jeden či dva lidé. Toť vše. Posluchači jsou lhostejní a vedení Českého rozhlasu je spokojeno.

úterý 10. prosince 2013

Proč Český rozhlas nevysílá tak, jak někteří posluchači chtějí

10. 12. 2013 napsali Věra Bosáková, janagi a Tomáš Němec v   diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“
■     ■
janagi
Chtěla bych poděkovat panu Františku Novotnému za nedělní vysílání, které bylo opět na úrovni - na té úrovni, na kterou jsme byli zvyklí na ČR 2-Praha. Měli jsme včera krásnou sváteční náladu.
Protože si ráda poslechnu i Ivana Hofmanna, tak mi pochopiteně neušlo dnešní (pondělní) vysílání dvojice Lukešová-Kučera. Bylo to sice asi pouhých 15 minut, ale jsem ráda, že již nelpím na poslechu Dvojky. To se opravdu nedá. Je to pro mě bulvár. Pro mě se Jitka Lukešová vůbec nehodí do veřejnoprávního rozhlasu. Mám úplnou alergii na její vysílání.
Staré časy se asi již nevrátí a tak jsem šťastná alespoň za pár chvilek s moudrými a kvalitními lidmi. Jak se říká dobrého pomálu. Všem přeji hezký den.
■     ■
Věra Bosáková 
Ano, paní Lukešová se poslouchat nedá, ale pan Novotný také ne. Na druhé straně ale vydržte 3,5 hodiny moderovat a být stále zajímavý....možná by se hodilo tento formát změnit.
■     ■
janagi
V druhé větě s Vámi naprosto souhlasím. Víte, já si pamatuji, jak každé ráno moderoval někdo jiný, to byla ta pestrost vysílání. Moderátoři nebyli unavení, vyčpělí a protože se střídali, tak to bylo nejen pro mě jako pro posluchače živější, ale také pestřejší a pro moderátory to nebylo tak únavné (jak jsem již psala). Paní Bosáková, já Vám neberu, že nerada posloucháte pana Novotného, ale ten je tak málo na vlnách, zato např. paní Lukešová ob týden po-pá. Takže já si ráda poslechnu Fr.N., Tomáše Černého, Elišku Závodnou a jiné rozhlasáky z bývalé ČR2-Praha. Ty dva jmenované ovšem slyším víceméně již jen na Vltavě. A navíc často se zamyslím nad myšlenkami pana Novotného, ale nad chichotáním paní Lukešové se mi dělá fyzicky až zle. Ta žádnou myšlenku nevymyslela. A navíc, kdyby nebylo těch e-mailů, co si nechávají posílat, tak by ani neměli, v Dobrém ránu Česko, co vysílat.
To je jen moje vidění a vnímání. Hezký den.
■     ■
Tomáš Němec
Paní Janagi, já si myslím, že ke stanici Vltava nepatří slovo "jen". Vltava je jednou ze čtyř rovnocenných stanic Českého rozhlasu. Její určení je kulturní, zatímco Radiožurnál a ČRo Plus jsou stanice politické. Nynější stanice Dvojka má mít údajně určení rodinné, ale to se jí už od začátku její existence v roce 2011 nedaří. Pan Ostrý jí zkrátka sestavil na základě svých omezených zkušeností z celoživotní práce v regionální stanici a bez ohledu na poslání veřejnoprávního Českého rozhlasu. Nezbývá než doufat, že nynější šéfredaktor pan Dittrich alespoň ty nejzásadnější chyby pana Ostrého napraví. I když já příliš nevěřím, že to půjde, dokud programovým ředitelem bude pan René Zavoral, který je sice odborníkem na řízení čehokoli, a právě proto program řídí způsobem bankovního manažera.
■     ■
janagi
Pane Němče, víte, netušila jsem, že mě bude brát někdo za nějaké slovo. Já vůbec nesnižuji stanici Vltavu. Já si pouze posteskla, že některé lidi je slyšet "jen" na některé stanici českého rozhlasu. O to "jen" tady ale přece vůbec nejde. Tady jde o kvalitu vysílání, kvalitu moderátorů. A to některým chybí.
■     ■
Tomáš Němec
Možná to nevíte, paní Janagi, ale například pan Tomáš Černý je současným základním zařazením HLASATEL (nikoli moderátor) na stanici Vltava. Je poněkud rozdíl mezi prací hlasatele a moderátora. Také ještě existuje práce redaktora. Bohužel v současném Českém rozhlase vedoucí pracovníci ani nevědí, že je mezi těmito profesemi rozdíl.
■     ■
janagi
Pane Němče, neznám tyto rozdíly, a jsou mi, jako obyčejnému posluchači, tak nějak jedno. Jak říkám, před několika lety by mě ani nenapadlo psát do diskuse co se mi líbí/nelíbí. To vysílání prostě bylo poslouchatelné, poučné i pobavilo. Nyní mě tak akorát povětšinou rozčílí. A nechci se tady brát za slova a slovička, jak jsem již napsala, o to tady nejde, tady jde o podstatu toho, že nám vadí "předělání" původní stanice ČRo2-Praha na Dvojku.
■     ■
Tomáš Němec
Já Vám rozumím, paní Janagi. Jenže v této diskusi se ta podstata nevyřeší. Pokud by každý měsíc přišlo na schůzi Rady Českého rozhlasu 200 lidí.kteří by se nevešli do místnosti 010 v Římské ulici 13, která je koncipována tak na 20 návštěvníků veřejnosti nebo kdyby Rada Českého rozhlasu musela odpovídat každý měsíc na tisíc stížností na současný stav a nejen na stížnosti tři, to by se věci hýbaly jinak. Nebo kdyby příslušný výbor Parlamentu České republiky byl přehlcen stížnostmi na Radu Českého rozhlasu. Ale tak tomu není. Posluchači jsou v podstatě spokojeni. (Každý den poslouchá stanice Českého rozhlasu 1 milion 600 tisíc lidí.)
■     ■
janagi
Máte naprostou pravdu.
■     ■

čtvrtek 21. listopadu 2013

Kouzlo rozhlasu – Trialogy s Tomášem Černým a Robertem Tamchynou

21. 11. 2013 napsal Tomáš Němec

Včera  20. října  2013  proběhl další večer Trialogů, kam si tentokráte Jakub Kamberský  pozval dva známé rozhlasové redaktory Tomáše Černého a Roberta Tamchynu. Oba pánové jsou tak rozdílní a přeci čímsi podobní. Podobní jsou si láskou ke klasické rozhlasové práci. Vědí, že především přátelský hlas a zvuk, který se line z rozhlasového či jiného přijímače je to, co dokáže přitáhnout posluchače k poslechu. Vědí to proto, že za každým z nich stojí velké  množství pořadů v uplynulých dvou desetiletím a také nepočítaně hodin a dní strávených při jejich přípravě.
obr. 1 - zleva: Tomáš Černý, Robert Tamchyna, Jakub Kamberský

Při povídání obou pánů v přátelské prostředí pražského klubu Biograf se mi náhle vybavila vzpomínka ze studií sedmdesátých let minulého století, kdy starý profesor dějin přírodních věd Otakar Matoušek zval k sobě do bytu studenty,  skupinku čítající okolo dvaceti účastníků. Vždy pozval na besedu nějakou významnou osobnost a studenti si s touto osobností mohli velmi otevřeně povídat. Tehdy to nebylo zvykem jako dnes, že známí lidé někde otevřeně vystupovali. A přesto jsem tehdy u profesora Matouška zažil setkání například s Jiřím Suchým, Jiřinou Jiráskovou, spisovatelem, Františkem Kožíkem, známým lékařem akademikem Charvátem, ale také třeba s Jiřinou Švorcovou nebo tehdejším  komunistickým primátorem Prahy, jehož jméno si už nepamatuji. Tehdy jsem ani nevěděl, že prof. Matoušek  pracoval také v rozhlase   v letech 1931 - 1939 jako první ředitel přednáškového a vzdělávacího programu.  Přesto se mi při setkání s pány Černým a Tamchynou vybavila právě ta přátelská atmosféra Matouškova bytu v Malešicích.

   A o čemže bylo setkání v košířském klubu Biograf? No přece o rozhlase. O pořadech, o zanícení obou pánů pro svou práci. Víc už nenapíšu. Jsou události, které se musí zažít a popisují se špatně. Na setkání jsem upozorňoval velmi výrazně. Kdo nepřišel, jeho chyba. Určitě by se místo ještě našlo.

obr. 2 - pohled do sálu

sobota 9. listopadu 2013

Obraťme se všichni na Radu Českého rozhlasu, i když opakovaně, vyzývá posluchačka Tothová

 8. 10. 2013 napsala posluchačka tothova55 v diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“

Přátelé děkuji všem za ohlas na můj příspěvek a navrhuji a prosím: obraťme se všichni ( i když někteří z nás opakovaně) na RADU ČR kontakt: 

Rada Českého rozhlasu
Český rozhlas Vinohradská 12, 120 99 Praha 2 E-mail: rada-cro@rozhlas.cz ( musí zde být jméno a adresa) .

Rada zlepšila své stránky, uvádí dopisy posluchačů v plném znění - viz na liště nahoře vpravo  O rozhlase  . Stížnosti a podněty. Pokud nás bude víc, nelze to odbýt frázemi. DOUFÁM !

Název stanice a její zaměření, již s ohledem na historii, za to stojí bojovat a směrem k Radě je to dle mého nejúčinnější . Bulvárnost typu celebrita s celebritou, opakovaně "osobnost s osobností" mnohdy spíš marketingové vysílání, než informační hodnota , vzdělávacích pořadů minimum, krácení písničkami i takové pořady jako Jak to vidí nebo v 16 hodin bývalá Káva o čtvrté.... a jediná změna nového šéfredaktora je výměna moderátora a každodenní rubrika o zásadách českého jazyka. I když díky za ní, hlavně aby si ji poslechli i ty "osobnosti" , jejichž češtinu někdy poslouchat je utrpení.



odkaz na stránku Rady Českého rozhlasu, kde jsou zveřejňovány stížnosti posluchačů a odpovědi na ně http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/

Posluchači o změně šéfredaktora a ponechání názvu stanice Dvojka

5. - 7. 10. 2013 napsali posluchači tothova55, Vladimír Lohniský, Jiří 12, Milena a Eva Ondřejová  v diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“

■     ■
tothova55 
Nové číslo Týdeníku Rozhlas a rozhovor s novým šéfredaktorem naší milé stanice. Otázka: „ Když se mluví o Dvojce, často má člověk na jazyku její tradiční název Praha….“ Odpověď: „ jsme si toho vědomi, ale název Český rozhlas Dvojka je definitivně schválen a budeme jej používat při všech příležitostech, protože má cennou symboliku. Chápeme jej totiž jako symbol našeho vztahu k posluchačům: to, o co nám jde především, je partnerství, vnitřní souznění mezi námi, kdo vysíláme a našimi posluchači….“ 

A já dodávám: byl definitivně schválen kým? A  za jaké podpory a souznění s posluchači? Byl definitivně schválen!!  A basta!!! A teď buďme partnery!  A souzněme s neustálým omíláním dvojkáááá
■     ■

Vladimír Lohniský 
Tedy paní Tothová, vystihla jste to dokonale. Hlavně ono: "Byl definitivně schválen!! A basta!!! A teď buďme partnery!". Tak to je tedy zase vysvětlení. A snad ještě horší, než jaké nám vnucoval pan Ostrý, který sice vysvětloval nevysvětlitelné a obhajoval neobhajitelné, až to bylo k smutnému a útrpnému úsměvu, ale toto? Taková krásná slova jako symbolika, partnerství, souznění. Ale jaká symbolika, jaké souznění či partnerství? Teď je situace taková, že dlouholetý posluchač poslouchající a vážící si bývalé stanice Český rozhlas 2 Praha byl odsunut na DRUHOU kolej. Takto vidím tu symboliku. Ano, ČRo 2 Praha pro mě byl partner, to Dvojka se svým formátem, vysílacím schématem a ve velké většině složením moderátorského týmu nemůže nikdy být.  Současná Dvojka je partnerem a "souzní" s posluchači Frekvence 1, Impulsu, Blaníku a dalšími,  jim podobnými. Taková krásná slova a "skutek utek".  A jen tak mimochodem, není to tak dlouho, co i pan Duhan připustil změnu názvu Dvojka. Čili tím nepřímo přiznal, že název Dvojka se mírně řečeno moc nepovedl. Ale tehdejší krátkodobý tiskový mluvčí, tuším, že se jmenoval Hric nebo tak nějak používal stejné obraty jako současný pan šéfredaktor. Tak copak nám chce asi nový pan šéfredaktor naznačit?
■     ■

Jiří 12 
Svého času jsem byl řádným předplatitelem Týdeníku Rozhlas. Po nástupu pana Ostrého jsem toto předplatné zrušil, ale příležitostně se dívám na www stránky. Vaše zjištění je hodně špatnou zprávou, takže patrně nezbude, než se dohodnout na společném postupu jak dát novému šéfovi na vědomí, že nemá monopol ani právo na vnucování svého (navíc poděděného) názoru velké části posluchačů. Navíc posluchačů, kteří právě v jeho příchodu spatřovali naději na změnu. Pojďme se prosím dohodnout kdo má možnost se společně setkat v budově Rozhlasu a oslovit pana šéfredaktora osobně. Myslím, že když zprostředkovaně přispíváme formou koncesionářského poplatku na jeho plat, máme na to plné právo. Jiří B.
■     ■

Milena    
Pane Jiří 12, budu první,která je připravena setkat se v budově rozhlasu a popovídat si s panem Dittrichem o názvu stanice. Pouze nevím, kdo by toto mohl zorganizovat. Měla jsem také velkou naději, že s příchodem pana Dittricha se něco změní, ale bohužel nestalo se.  Zdá se mi, že třeba pan Žmolík název stanice zdůrazňuje ještě více než je zdrávo. V každém vstupu ještě musíme vyslechnout pana Postráneckého a zpívánky českýýý rozhlás dvoojká.  Je to škoda,že pan Dittrich přistoupil na zdůvodnění názvu stanice, které předkládal celou dobu pan JO

■     ■

Jiři 12 
Díky za "souznění", já zde klidně zveřejním svoji mailovou adresu, aniž bych se chtěl pasovat do role hlavního organizátora. Důležité je, aby se našla skupina, která bude schopna hlavně z hlediska dostupnosti a svých časových možností do Rozhlasu dojet. Jsem přesvědčen, že to má smysl, zejména po nedávné osobní rozmluvě s pány Petránkem a Větvičkou po autogramiádě k vydání nové knihy pana doktora Větvičky. Ten bude v neděli 10. 11.  uvádět  Dobré jitro a prohlásil, že slovo "dvojka" nevypustí po celou dobu relace z úst. On ho ovšem jistě zastoupí nějaký robot, který bude pouštět co nejčastěji tu příšernou ohlášku pana Postráneckého.  Takže Vás moc zdravím a pojďme na výměnu mailových adres a posléze telefonů, abychom se mohli aktuálně domluvit. buresjir@seznam.cz
■     ■

Eva Ondřejová 
Nepíše se mi to lehko, ale já jsem Vám to říkala. Takto se zuby nehty držet něčeho tak hloupého, jako je název Dvojka, mi nejde na rozum ( tajně jsem doufala, že se něco změní). V rámci 90tých oslav ČRo jsem na Vltavě slyšela původní znělku Prahy s komentářem, že když byla znělka nalezena, bylo by (a teď už si nepamatuji přesný výraz) zbytečné hledat jinou. Původně totiž vyplňovala čas mezi programy - něco jako přestávku. Tak se vžila, že vydržela v původním znění celá desetiletí. Ale "nová doba žádá sobě nové činy". Nejdřív ji upravili a pak z ní udělali současný paskvil.  Že si posluchači vytvořili k znělce přímo citový vztah? Vyhodíme znělku i ty posluchače ze stanice.

Poslouchala jsem včera Radiožurnál, kde si mnuli ruce, protože jim stoupla poslechovou.  Já jsem jedna z těch, kteří přešli na tuto stanici a důvodem bylo "vylepšení" Prahy. Přešla jsem na Radiožurnál a Vltavu. A už je mi jedno, že mi někdo vnucuje název pod takovou křečovitou záminkou. Ono to zdůvodnění je až zástupné, původně mělo být zavedeno číslování stanic a to byl pravý důvod. Pak se honem hledal důvod jiný a našel se. Jen proboha nepřiznat, že někdo udělal botu. Škoda, že nemohu napsat. "na shledanou v lepších časech".
■     ■

Jiri 12 
Paní Ondřejová, jste jedna z těch vytrvalých, pojďme se dohodnout ve smyslu mé komunikace s paní Milenou. Nedávno jste se mě zeptala, zda jsem pořád optimistou, myslím, že když se dá pár dobrých lidí dohromady, že bychom ten optimismus mohli společně sdílet...
■     ■
  
Eva Ondřejová 
Pane Jiří, je mi líto, ale cesta do Prahy u mě nepřipadá v úvahu (zdravotní potíže), jinak bych Vás samozřejmě ráda podpořila. Ale pro mě by to znamenalo také být také nejméně dva dny mimo domov a to si z důvodu péče o nemocnou nemohu dovolit. Pokud by se Vám podařilo něco změnit, budu samozřejmě moc ráda, ale s mou fyzickou účastí počítat nelze.
■     ■

Jiři 12 
To mě mrzí, ale určitě najdeme nějaký způsob součinnosti. pokud uznáte za vhodné, napište mi prosím na mailovou adresu. JB.
■     ■


čtvrtek 7. listopadu 2013

POZVÁNKA : 20. listopadu 2013 - Trialogy s Tomášem Černým a Robertem Tamchynou

5. listopadu 2013 napsal Jakub Kamberský na webu Trialogy

Milí přátelé vlídného, mluveného slova, přijměte pozvání na další večer pravidelného měsíčního cyklu Trialogy B, které se uskuteční 20. listopadu 2013 od 19:30 v Klubu Biograf. Hosty jedenáctého pokračování budou tentokrát dva vážení pánové, Robert Tamchyna a Tomáš Černý, které charakterizuje více než cokoli jiného, nezaměnitelný hlasový projev. V obou případech můžeme hovořit o Rozhlasácích s velkým R. Témat k probrání bude jistě dost, proto bude o čem povídat. Budeme rozmlouvat o profesích moderátora, dramaturga, režiséra, reportéra, zmíníme se o pražském metru, legendárních Hovorech z Lán a dalších jejich počinech. Oba pánové mají bohaté zkušenosti s poklady rozhlasového archivu, o kterých rovněž bude řeč. Večer, tak jako vždy, obohatí tematické zvukové ukázky. Večer můžete samozřejmě obohatit i vy svými dotazy.
Konzumace nápojů při produkci doporučena, dobrá nálada a zájem se něco dovědět a pobavit jsou vítány.
Cena vstupného činí 80 Kč, případně 100 Kč (ke vstupence CD se zvukovým záznamem předchozích trialogů s Igorem Barešem a Michalem Burešem).
Těší se na Vás autor a moderátor večerů, publicista  Jakub Kamberský.

Robert Tamchyna
Služebně starším kolegou Tomáše Černého je Robert Tamchyna, který s Rozhlasem spolupracuje od svých 18 let. Je dramaturgem mluveného slova, ale také moderátorem a redaktorem některých pořadů. Za svou práci byl několikrát oceněn (cena Ferdinanda Peroutky, Prix Bohemia a další).
Někteří si ho možná vybaví z Rozhovorů z Lán, s tehdejším prezidentem Václavem Havlem.
Tomáš Černý
Téměř dvacet let spolupracuje s Českým rozhlasem. Začínal ve vysílání pro děti. Během své profesní kariéry prošel nejednu rozhlasovou profesí, byl hlasatelem, reportérem, moderátorem, dramaturgem. V současné době se podílí na přípravě Víkendové přílohy na stanici Vltava. Rozhlasové archivní fondy využívá pro pořad Fonogramy na Vltavě a rovněž pro pořad RozHraní s poklady rozhlasového archivu na Dvojce. S jeho příjemným hlasem se mnozí z vás setkáváte v soupravách pražského metra na trase C.


odkaz na facebookovou stránku Trialogů https://www.facebook.com/TrialogyB

středa 30. října 2013

O médiích ve Švýcarsku a o Dvojce Českého rozhlasu

30. 10. 2013 napsal Pavel Roháček v diskusi na webu stanice Dvojka

   V neděli ráno se mi opět otvíral "vreckový nožík" v kapse, když jsem z ČRo několikrát zaslechl obligátní a léta neměněnou větu: "Dnes ráno se změnil čas, některým lidem to dělá problémy a protestují proti tomu". K tomu se obvykle během dne pustí jeden telefonát posluchače, který řekne do éteru: "Proč chcete mít v létě světlo již ve 3 hodiny ráno, když stejně všichni spíte."

   Na druhou stranu v pondělí ráno jsem vzal do ruky noviny v Zürichu a hned na první stránce byl článek o tom, že změnou letního času na zimní se ve Švýcarsku o 20% zvedá počet vloupání do domů a bytů, protože zloději kradou pod rouškou tmy v době, než lidé přijdou domů z práce, přičemž 2/3 takových zlodějů dojíždí za krádežemi z ciziny. Ne že by to bylo něco pozitivního, ale ten článek mě potěšil z toho důvodu, že to byla konečně nějaká nová novinářská invence v souvislosti se změnou času.

   Ono mi vůbec připadá, že třeba v tom Švýcarsku se média zabývají více problémy každodenního života. Jakmile chce někdo něco zdražit, jakmile železnice chystají nějakou sebenepatrnou změnu nebo jenom něco zkouší, už se o tom píše. Zatímco když se podívám na média v ČR, tak si většinou přečtu pouze o tom, jak se banda magorů pere v parlamentu. Podle mě je to tím, že ti "magoři" nejsou jen v politice, ale i v těch médiích. Pro českého novináře je totiž velmi jednoduché si sednout do parlamentu na lavici hostů nebo sledovat webové stránky pěti politických stran, či sledovat facebook vybraných 15 politiků a tlumočit veřejnosti každou blbost, kterou tam napíšou.

   Ale kdyby se třeba nějaký rozhlasák projel v ČR vlakem a zeptal se obyčejných lidí, co říkají třeba na to, že dráhy v ČR nakupují vozy s WC, jejichž obsluha vyžaduje po cestujících stisk minimálně 8-9 tlačítek, což nikde jinde v Evropě nenajdete (ať je to TGV, ICE, švýcarské vlaky, všude, i v nejmodernějších vozidlech, existuje pouze mechanický systém klika/západka, který nejlépe chrání cestující před krajně trapnými situacemi) hned by bylo o čem vysílat. Nebo chcete námět na pravidelný pořad? Tak se každý týden ptejte cestujících, kolikrát zůstali stát s "moderním" vlakem v poli v důsledku výpadků moderní české řídicí elektroniky nakoupené od "spřátelených" firem, a ptejte se vozmistra-odboráře-primátora Onderky, jestli si znovu nepřeje otisknout svůj ostudný reklamní článek "Hurvínek pana Jančury vás do práce nedoveze". Kdyby se čeští novináři zaměřili třeba na to, jak je třeba na Jižní Moravě koncipován Integrovaný dopravní systém (čím horší spojení, tím dražší jízdenka na stejném úseku, nebo že při častých poruchách vozidel si musí cestující kupovat nové jízdenky atd.., neustále nefunkční ELPy, ....), tak by se nejen pan hejtman Hašek musel konečně začít věnovat konkrétním problémům kraje a určitě by ho přešla chuť drát se do vlády. No a právě na tomto principu to, dle mého názoru HLAVNĚ díky médiím, funguje ve Švýcarsku...

   Já osobně se dlouhodobě profesionálně věnuji železniční dopravě, proto uvádím zrovna tyto případy, ale věřím, že v nejrůznějších jiných oborech existují obdobné problémy, a kdyby se jim někdo systematicky věnoval, hned by měla třeba ČRo 2 Praha o čem vysílat, stala by se pro posluchače oblíbeným každodenním užitečným kamarádem, a zároveň by pozitivně ovlivňovala i život obyčejných lidí v ČR. Jenže to je otázka stanovení koncepce, čeho chce ta konkrétní stanice či celý Rozhlas dosáhnout, pokud je koncepcí Dvojky pouze oscilace mezi historií a životem "celebrit", to je potom těžké...


pátek 18. října 2013

Pro Dvojku navrhuji název Pohoda

18. 10. 2013 napsala Kamila Štěpánková na facebookovou stránku tohoto blogu

Vážení, ačkoliv se cítím býti člověkem, jsem stále manipulována do chlívečků "cílový divák, posluchač, klient, pacient,účastník, senior, žena,...". Tak si tedy dovolím psát jako cílový divák Dvojky a zároveň člověk. 

Ke dvojce jsem se propracovala vylučovacím způsobem. Nedělní programy jsou absolutně skvělé, Meteor, hry a Toulky také nemají konkurenci. Plošně si ale často připadám jako v konzervě svého mládí, předkládají se nám věci tak, aby se nám určitě líbily. Má to ale stinnou stránku, že jsme absolutně OUT od současné tvorby pro mladší generaci. Proto ve vědomostních soutěžích netušíme, jaké jsou hudební skupiny, co mladé vůbec baví.. bla, bla.... nevypadá to tak, že naše místo má být v lenošce u televize a moc nepřekážet? 

Myslím, že by se stanice Dvojka nemusela jmenovat PRAHA, ale třeba BRUSEL, aby byla světovější, nebo MORAVA, aby vyrovnala třeba tu Vltavu, nebo BRNO, taky by všichni věděli, že to není regionální, když to má vysokou úroveň. A Praze teď musí jistě vadit, že je "dvojka"!

Po matce jsem Pražačka, ale přístup Pražáků k Moravě jako provincii jasně cítím. Což, aby se zavedl nekonfliktní název POHODA, který se už mezi posluchači dosti ujal?

pátek 4. října 2013

Výstava fotografií k 50. výročí pořadu Meteor a doprovodné přednášky

 4. 10. 2013 napsal Tomáš Němec

   Rozhlasový pořad Meteor se dožil 17. září 2013 padesáti let. K tomuto výročí uspořádal Český rozhlas ve vstupní hale své ústřední budovy na Vinohradské ulici výstavu fotografií. 


Rozhlasový fotograf  Khalil Baalbaki vyfotografoval v neobvyklých situacích 50 vědců, kteří nejčastěji spolupracovali s Meteorem.


Fotografie  nebudu v tomto článku ukazovat, pokud můžete, dojděte se na ně podívat sami. Výstava je do konce října v Praze, ale není vyloučeno, že poté bude i putovní.
   Výstava je doprovázena několika přednáškami vědců, zobrazených na fotografiích.
První přednáška se uskutečnila ve středu 2. října v budově Českého rozhlasu. Neurofyziolog profesor František Vyskočil  na ní mluvil o vztazích mužů a žen z pohledu svého oboru.



Profesor Vyskočil  doplnil přednášku obrazovou prezentací a sám zahrál i několik drobných skladeb na housle. Skladby nebyly samoúčelné, ale  v určitých místech doplňovaly tematicky výklad.  V závěru přednášky zodpověděl i několik dotazů.


Pro zajímavost si v krátké videoukázce můžete poslechnout jednu ze skladeb, kterou pan profesor Vyskočil  během své přednášky přednesl




Podle redaktora Meteoru Marka Janáče se můžeme těšit v dalších týdnech ještě na několik přednášek. Sledujte proto webovou stránku Meteoru.

rozvrh přednášek a zvukové záznamy již konaných přednášek - odkaz http://www.rozhlas.cz/meteor/magazin/_zprava/fotografie-vedcu-jak-je-neznate--1264949

odkaz na stránku Meteoru http://www.rozhlas.cz/meteor/portal/

pondělí 30. září 2013

Jak dál na Dvojce po odchodu Jaromíra Ostrého?

27. 9. 2013 napsali Marcel Círek a Tomáš Němec v diskusi na webu stanice Dvojka

Marcel Círek 
Dobrý večer, nedá mi to, abych sem nenapsal, ale snad si to někdo kompetentní přečte. Jsem příznivcem vysílání P. Kudrny a J. Kokmotose, a vlasně díky nim jsem se k Praze/CR Dvojka/ vrátil. Prahu jsem poslouchal v dětství..... Tím, že P. Kudrna odchází, do vedení krajského studia, mu sice k povýšení blahopřeji, ale nastává problém /možná, ale jen můj/vybrat vhodného moderátora do Odpoledne s Dvojkou. Bohužel Pavel Kučera to není. Je to typický hlas R. Blaník a jeho "odpoledne" je strnulé, podbízivé a "hluboko neposlouchatelné". Proč jste nesáhli po p. A. Cibulkovi, R. Víškovi, p. Holoubkovi, či p. Tamchynovi?  Nebo J. Kokmotos, by si mohl zase občas "zavysílat".... 3 dny jsem to zkoušet vydržet poslouchat, ale dnes jsem to vzdal a přeladil na odpoledne s Radiožurnálem, leč tam mi chybí čs písničky a výběr ze scének........ale  je to pro mě nyní lepší, než současný P. Kučera.
Dále bych se přimlouval za úpravu pořadu Kolotoč. Pokud možno ke schématům z 90tých let., tj. spoustu zajímavostí a rad, takový byl dřívější Kolotoč. Jeho nynější podoba je sice dobrý nápad, pouštět scénky z estrád, ale ne do legendárního Kolotoče. Hodinové estrády nechat, i čas 12.-13. včetně moderátora  R. Víška, ale co třeba do času 16.-17. vysílat Kolotoč s původním obsahem /opět s R. Víškem/. A všiml jsem si, že z hlasatelny zmizel p. Ptáčník, kam a proč? Dále bych se přimlouval na prodloužení stopáže pořadu Rozhraní a nedělní To je život.....
Dále doufám, že nový šefredaktor  se vrátí k původnímu názvu stanice Praha, včetně starých znělek, moc bych se za to přimlouval...... Díky Marcel Círek 36 let
   

Tomáš Němec
Víte, pane Círku, Já jsem odpoledne na Praze/Dvojce přestal poslouchat právě kvůli pánům Kudrnovi a Kokmotosovi. Pana Kokmotose bych nezatracoval, byl dlouhá léta ve vleku pana Kudrny. Pan Kokmotos prošel jako mnozí jiní rozhlasoví pracovníci skupinou tzv. elévů, kde se mladí budoucí rozhlasoví pracovníci učí rozhlasovému řemeslu. Ale ve vleku pana Ing. Pavla Kudrny musel tyto znalosti zasunout hodně hluboko do vzpomínek minulosti. Ono je celkem jedno, kdo rozhlasové pořady dělá. Důležité je, aby ctil pravidla rozhlasové práce a znalosti, které běžný posluchač ani nemusí postřehnout. Také je dost důležité, aby neměl vadu řeči (výslovnosti). Na to však Český rozhlas ve většině případů dbá. Jenže ze stanice Dvojka se stal podobný proud slova a hudby,  jako je tomu na soukromých stanicích. Ty však nedisponují tak obrovským množstvím finančních prostředků na vycizelování vysílání jako Český rozhlas. Bohužel Český rozhlas se z důvodů nutnosti zvyšování poslechovosti dostal do vleku soukromých stanic, kterým se snaží přizpůsobit, aby tak přetáhl jejich posluchače. To, že má Český rozhlas méně posluchačů než na počátku devadesátých let je logické, protože tehdy nevysílaly žádné soukromé stanice. Dnes jich vysílá na území České republiky okolo devadesáti. Podíváte-li se na výsledky výzkumu poslechovosti  Radioprojektu za 1. pololetí roku 2013, zjistíte, že 45% posluchačů poslouchá stanice, které jsou souhrnně označeny jako "soukromé lokální a regionální stanice". O zbývajících 55% se dělí 7 stanic, z nichž 4 patří Českému rozhlasu. Současné množství rozhlasových stanic umožňuje přechod redaktorů i manažerů z veřejnoprávní sféry a zpět. Vždyť nástupce pana Ostrého ve vedení Dvojky pan Dittrich byl také klasickým odchovancem Československého rozhlasu a po roce 1990 si prošel i soukromými médii. Tehdy to ani jinak nešlo.  Mnohá soukromá rádia byla aspoň z počátku založena na lidech z Českého rozhlasu. Vždycky jsem si myslel, že Český rozhlas by měl být institucí, kde by se toužili uplatnit redaktoři a moderátoři ze soukromé sféry, kteří už mají nějaké zkušenosti s vysíláním. Ovšem měli by si osvojit tu hlubší rozhlasovou profesi, která se uplatňuje zatím jen ve veřejnoprávním rozhlase a  neměl  by se jí vzdávat.

Jsem poměrně kritický k tomu, co v současné době provádí Český rozhlas pod vedením pana Duhana s obsahem vysílání jednotlivých stanic. Jednu skutečnost však vítám velmi. Že se pan Duhan snaží o to, aby bylo zřejmé, že všechny stanice Českého rozhlasu jsou součástí jedné firmy, že to nejsou jakási samostatná rádia nezávislá  jedno na druhém. Ono totiž tak to chodí v soukromé sféře. Majitelé podnikající v tomto odvětví vlastní skupiny rádií, které jakoby vysílají proti sobě. Podívejte se někdy na internet, jaká rozličná rádia vlastní společnost MEDIA MARKETING SERVICES a. s. Ta rádia rozhodně nepůsobí tak, že by se navzájem doplňovala. Ale stanice Českého rozhlasu by se doplňovat měly.
■   ■

pátek 27. září 2013

Rozhlasovému pořadu Meteor je 50 let. Poděkování Marku Janáčovi

27. 9. 2013 napsal Tomáš Němec a poslal e-mailem do pořadu „Jak to vidí“, který byl věnován padesátiletému výročí Meteoru

Pamatuji podle mě nejlepší léta Meteoru, kdy ho připravoval redaktor Oldřich Unger a uváděl ho spolu s herečkou Dagmar Sedláčkovou. Různé Ungerovy reportáže z přírody, rozhovory s vědci, vynikající cyklus Hlas pro tento den…

Nemá cenu to opakovat, Některé díly pouští pan Černý v pořadu RozHraní.  Vzpomínám, jak nám tehdy jeden profesor na gymnáziu definoval správného rozhlasového redaktora jako dobře informovanou naivku. Tedy člověka, který odpověď zná, a proto se na ní umí dobře zeptat.  A tak umí přiblížit posluchačům i vědu.  Bohužel ty doby jsou ty tam.  Rozhlasoví redaktoři vysílají naživo, přeříkávají se, neumí vyslovit některá slova, redaktorky zaplňují čas hihňáním. Typickým příkladem je paní Švejnohová, která vedla dnešní odpolední rozhovor s panem dr. Grygarem v pořadu Šťastnou cestu.  

Současný Meteor a jeho úspěch u posluchačů je však postaven na rozhlasových dovednostech pana Marka Janáče. On je jedním z mála rozhlasových redaktorů, který ovládá a hlavně uplatňuje zásady rozhlasové práce.  Tyto zásady  vytvářejí dokonalý pořad, dokonalou informaci pro posluchače a vyvolávají  zájem o vědu u dětí a mládeže. Pan Janáč stále dokazuje onu definici mého středoškolského učitele, že rozhlasový redaktor není naivka, ale tváří se dobře informovaná naivka. Samozřejmě i pan Janáč může být vedením rozhlasu nahrazen takovou naivkou, jako je paní Švejnohová.  Ale pak už se i Meteor stane jen bezvýznamnou součástí v univerzální  zvukové kulise slova, hudby a telefonátů posluchačů, v níž se pozvolna proměňují jednotlivé stanice Českého rozhlasu.

Pane Janáči, děkuji Vám, že jste do současnosti udržel Meteor na vysoké profesionální a rozhlasové úrovni.


Tomáš Němec, Praha

Pořad Meteor slaví padesátiny! O popularizaci vědy DNES na ČRo Dvojka v 16:05 hod.!!!

27. září  2013 v 16:03  

Téma popularizace vědy v Jak to vidíte?

Věda (ilustrační foto) - Foto:  Morguefile.com
Věda (ilustrační foto)Foto:  Morguefile.com
Před padesáti lety se začal vysílat populárně vzdělávací pořad Meteor.
Jaká témata za půl století pro vás přinesl, jak se vyvíjel a jak vlastně popularizovat vědu co nejzajímavějším způsobem? 
Na otázky odpoví Jiří Grygar, Stanislav Gottfried z občanského sdružení Věda nás baví a Michaela Žaludová, odbor projektů a grantů střediska společných činností AVČR. 
Pravidelný diskusní pořad vysíláme od 16. hodiny. 

Své názory můžete psát na e-mail jaktovidite@rozhlas.cz.
Telefony do studia jsou 22 155 2525, 22 155 2424.
Další možností je poslat SMS zprávu, a to ve tvaru R2_JTV_text zprávy na číslo 90 777 04
Pozn.: Vždy ale vyčkejte na výzvu moderátora, který vás upozorní na možnost zasílání SMS zpráv.
Službu provozuje ATS Praha a jedna odeslaná SMS zpráva stojí 4,- Kč.
Autor:  Karolína Koubová  (kko)
Pořad: Jak to vidíte? (dříve Čaj pro dva)  |  Stanice: ČRo DvojkaČas vysílání: pondělí-pátek 16:05  |  Délka pořadu: 54 minut  

odkaz http://www.rozhlas.cz/dvojka/pripravujeme/_zprava/tema-popularizace-vedy-v-jak-to-vidite--1261777



sobota 21. září 2013

Ještě něco k sebechvále na Dvojce

20.  9.  2013 napsal  Vladimír Lohniský  v diskusi na webu ČRo Dvojka

Vladimír Lohniský 
Ještě trošku něco k sebechvále na Dvojce. Do předminulého nedělní vysílání dobrého rána se bohužel opět prosadil Ondřej Kepka.  Poslouchat jsem začal v průběhu pořadu a to právě v okamžiku, kdy četl ( a podle jeho slov) několikátý pochvalný mail na svůj pořad. Bohužel se asi zpětně neposlouchá. Sebechvála, tematická nepřipravenost, povrchní znalosti ohledně digifotografování, výrazový projev velmi podobný své matce apod. Ale důležité je pochválit se. Říká se, že sebechvála "nevoní", někdo jiný zase říká, že když se sám nepochválím, nikdo to za mě neudělá. Dobře, když se panu Kepkovi podaří sestavit botník z ASKA, nechť se doma sebepřechválí, ale ve veřejnoprávním rozhlase? A navíc to, že ze sebe dělá odborníka na digitální fotografii? Vždyť normální dvanáctiletý kluk z fotografického kroužku má hlubší znalosti o digitálním fotografování a navíc o tom dovede povídat s obrovským zápalem a nadšením a bez přetvařování.

   Jóóó, to minulou neděli bylo dobré ráno v režii pana Tamchyny. A to byla jiná, nejvyšší liga. Zajímavá témata, skvělé příspěvky z archívu, k nim znamenitý komentář a v neposlední řadě příjemný a veskrze pohodový hlasový a výrazový projev pana Tamchyny.  Klobouk dolů, perfektně provedená rozhlasácká práce.  Když k tomu přidám Toulky, Textempore a Stopy, fakta tajemství a odpoledne a odpoledne Láska za lásku, pak přece jen není rozhlasová dvojková neděle ztracená.
A v tom je zakopaný pes.  Nikdy nemůže podat srovnatelný pravý ROZHLASOVÝ výkon "nějaký" herec, režisér, spisovatel a já nevím kdo všechno s pravým rozhlasovým profíkem. I když si všichni myslí, že když budou mlít a mlít a mlít ... o ničem. Bůh ví, za jakých okolností jsou ti dvojkoví prominenti vybráni a dosazeni. A Dvojka dnes bohužel není doménou rozhlasových profesionálů, ale lidí, kteří k rozhlasové práci nikdy nečichli, ale myslí si, že jenom klást jakási slova a přitom se hihňat je to pravé. A zde je hlavní zodpovědnost šéfů. Rozbili perfektně šlapající tým poctivých rozhlasových redaktorů a do Dvojky natáhli (nevím jak to slušně nazvat) pracovníky, kteří pomohli degradovat Dvojku na tuctové komerčně-bulvární rádio. Bossové Dvojky, poslechněte si někdy výkony svých pracovníků!!!!!!!!


úterý 17. září 2013

O sebepropagaci Jaromíra Ostrého a o nepořádcích ve vysílání Dvojky Českého rozhlasu

17.  9.  2013 napsali  Vladimír Lohniský  a Přemysl  Doksanský  v diskusi na webu ČRo Dvojka
■     ■
Vladimír Lohniský 

...jakož i režisérovi Jaromíru Ostrému, jehož význam nejenom pro Toulky, ale pro rozhlas jako takový docení teprve budoucnost. Doslovná citace z úvodu dílu 951 Toulek. Nejdříve jsem nevěřil vlastním uším. A že by autor pan Josef  Veselý něco takového sám od sebe do úvodu zařadil, tak tomu také ne. Režisér pan Ostrý by měl být soudný a kritický zejména ke své osobě a nikdy by neměl dopustit zaznění výše uvedené chvály. Minimálně je to trapné, maximálně ... . I když si prosadil název Dvojka a další změny, tak pořád to není jeho rádio. A jen tak mimochodem, jak souvisí chvála pana Ostrého se zaměřením Toulek? Pan Veselý jakožto autor se sám také nechválí. A přitom by si to bezesporu zasloužil. Jinak už se těším na 1731. schůzku Toulek, která bude míti zajisté název Ničitel a likvidátor posledního nad jiné výtečného a mnoha věrným posluchačům milého rádia, jež bylo známé pod názvem Český rozhlas 2 Praha.
■     ■

Přemysl  Doksanský 

Také jsem si všiml, mně samému bylo při poslechu trochu stydno... Ono nejde jen o tento díl Toulek, posloucháte-li Tajuplný ostrov či Stříbrný vítr, povšimněte si, kolikrát jméno JO v pořadech zazní, a to většinou z úst právě JO ("pořad pro vás připravuje JO, v pořadu JO vítáme hosta, rozhovor vedl JO, JO hovoří s...). Omlouvám se, ale nelze si té sebepropagace nevšimnout, nerozumím tomu, žádný jiný z rozhlasových tvůrců to nedělá. Když host zmíní rok 1954, je reakce: "Jaký rok? 1954? To jsem se já narodil!" (viz Stříbrný vítr z 24.12.2011). Ukázkový byl první blok Rádia Retro - o životě, rodině a díle JO jsem se dozvěděl úplně všechno, o pořadech samých pak už o to méně. Navíc jsem si jako posluchač připadal tak trochu jako nezvaný host, který jen přihlíží družnému rozhovoru JO s p. Pokorným.
Ale to není podstatné, důležité jsou výsledky. Za sebe jako za nepatrného posluchače vyjadřuji nesouhlas:
1) s přejmenováním stanice,
2) s celkovou koncepcí vysílání (bulvarizace, s ní související neustálé rozhovory "s někým", ústup od alespoň trochu "přemýšlivých" pořadů mluveného slova, dokumentů, hudebních pořadů)
3) s rezignací na kvalitu denně odváděné práce v běžném vysílání.

   Vadí mi např., že PŘED odvysíláním pořadu Stopy, fakta, tajemství zazní "právě skončil 157. díl cyklu...", protože "se to zapomnělo odstřihnout a dát na konec". Vadí mi předtočená ohlášení a odhlášení, často plná chyb. (Naopak si velmi cením toho, že paní Zuzana Vojtíšková si tato ohlášení ke hrám a pohádkám již namlouvá sama, zřejmě ví, proč to dělá). A vadí mi neprofesionální proslovy některých moderátorů, zejména pak ve večerním a nočním vysílání.

   V této souvislosti lze ještě zmínit Rádio Junior, kde je pro mě situace úplně zoufalá. Údaje tištěné v TR jsou nepřesné a zavádějící, vysíláno je často něco jiného, než je uvedeno, někdy jsou přesnější údaje na webu, ale také ne vždy. Moderátorka po skončení pohádky klidně ohlásí, že pohádku četl Karel Höger, byť pohádka byla dramatizovaná a hrálo v ní deset jiných herců, jen Karel Höger ne. A to všechno proto, že v archivu existuje více verzí téže pohádky a moderátorka má v ruce "špatný lístek".  Z toho mj. vyplývá,  že lidé ve studiu vůbec neposlouchají,  co právě pouští do éteru. Někdy sedmidílná pohádka skončí pátým dílem, jindy naopak posloucháme "šestý díl pětidílného seriálu".  Popř. po každém dílu zazní v odhlášení: "A jak to bude dál?  To se dozvíme zítra." A po poslední části moderátorka přečte ze stejného papíru: "A jak to bude dál? To se dozvíme zítra."  Vysvětlujte pak malému dítěti, že zítra opravdu, ale OPRAVDU, už pohádka o vodníkovi nepokračuje, že se teta spletla.  Jenže ona se po týdnu spletla zase.  Ano, jsou to drobnosti, ale  "Tisíckrát nic umořilo osla".

   Kdyby k takovým chybám docházelo jednou za měsíc, tak z toho budou veselé příhody pro silvestrovské vysílání, ale za stávající situace k tomu dochází několikrát denně, zkuste si někdy pustit Rádio Junior na celý den. Samozřejmě, malé děti tyto chyby neodhalí a neřeší je, ale tím je to snad ještě horší...

   Omlouvám se, ale nic z toho nechci tolerovat, přehlížet. Nebudu se tvářit, jak je všechno úžasné, když údajně stoupl počet posluchačů o x tisíc a tím má být vše obhájeno. Není. Vždy tu zůstává otázka, jaké posluchače jsme získali a jaké naopak ztratili.

   Někdy si připadám jako v závěrečné scéně filmu Bílá paní, kdy se ode mě chce, abych držel ústa a plaval a nevšímal si, že most přes řeku nestojí.
■     ■


středa 28. srpna 2013

Jaromír Ostrý skončí ve funkci šéfredaktora Dvojky!!!

Velká čistka v regionech Českého rozhlasu: z deseti ředitelů obhájili funkci jen dva

28. 8. 2013 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz


Mezi novými šéfy studií se objevují i známá jména. České Budějovice a Jihlavu povede koordinátor digitalizace Zdeněk Duspiva, do Brna se vrací Jaromír Ostrý.



Pouze dva ředitelé krajských studií Českého rozhlasu budou pokračovat ve svých funkcích i po 1. říjnu letošního roku. Shodou okolností jde o regiony, které už fungují podle nové strategie vedení rozhlasu, kdy jeden ředitel vede dvě krajská studia. Jde o Plzeň a Karlovy Vary, které nadále povede Zdeněk Levý, a Ústí nad Labem a Liberec, které pod společnou značkou ČRo Sever řídí už dnes Milan Knotek. Další čtyři funkce, ve třech případech nově spojená dvě krajská studia dohromady, povedou noví šéfové. Od 1. října bude vypadat vedení regionů ČRo takto:
  • ČRo Hradec Králové + ČRo Pardubice – Pavel Kudrna
  • ČRo Ostrava + ČRo Olomouc – Josef Podstata
  • ČRo Brno + ČRo Zlín – Jaromír Ostrý
  • ČRo České Budějovice + ČRo Jihlava – Zdeněk Duspiva
  • ČRo Plzeň + ČRo Karlovy Vary – Zdeněk Levý
  • ČRo Ústí nad Labem + ČRo Liberec – Milan Knotek
  • ČRo Regina + ČRo Region Střední Čechy – Jan Menger (pověřen do 31.12.2014)
Ke konci září tak končí ředitel ČRo Hradec Králové Jiří Kánský, ředitel ČRo Pardubice Martin Kolovratník, ředitel ČRo Brno Ludvík Němec, ředitel ČRo Olomouc Pavel Hekela, ředitel ČRo Ostrava Richard Pískala, ředitel ČRo České Budějovice Libor Soukup, ředitel ČRo Region Vysočina Petr Hladík a ředitel pražské ČRo Regina Josef Havel. Noví ředitelé byli jmenováni na pět let, jejich mandát vyprší 30. září 2018. V případě pražské Reginy a ČRo Region Střední Čechy je řízením pověřen náměstek generálního ředitele pro regionální vysílání Jan Menger, který by měl tento post zastávat nejpozději do 31. prosince 2014.
Rozhlas v průběhu příštího roku vypíše na funkci ředitele pražského a středočeského krajského studia výběrové řízení, Jan Menger se poté plně soustředí pouze na funkci náměstka generálního ředitele pro regiony a bude přímým nadřízeným šéfů regionálních studií. V souvislosti se jmenováním Jaromíra Ostrého ředitelem brněnského a zlínského studia ČRo (do této funkce se v podstatě po letech vrací) bude muset vedení rozhlasu najít nového šéfredaktora pro celoplošný okruh ČRo Dvojka, jemuž Ostrý dělá šéfredaktora. Generální ředitel Peter Duhan na dnešním zasedání Rady ČRo slíbil, že funkci obsadí “do měsíce”.
“Nastává velký problém, který musíme vyřešit v horizontu měsíce (Ostrý předstane Dvojku řídit k 30. září, pozn. red.). Pravděpodobně někoho dočasně pověříme a poté na tuto funkci vypíšeme výběrové řízení,” prohlásil Duhan.
DigiZone.cz ve čtvrtek zveřejní profily nových ředitelů regionálních studií Českého rozhlasu. Zároveň nabízí všem účastníkům výběrových řízení zveřejnění jejich kandidátských projektů. Zájemci je mohou zaslat na adresu potucek@digizone.cz

Jan Potůček

Jan Potůček 150
Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.