neděle 26. února 2012

„KPŠ“

26. 2. 2012 napsal pan Milan Brož

Co to je?  Co skrývá tato značka?  Kdo se za ní schovává?
Pojďme se na to podívat podrobněji, zblízka, či - jak říká motto stanice ČRo6 – „pojďte s námi do hloubky“.

KPŠ neboli Klub přátel Šestky, čili Klub přátel ČRo 6, ještě jinak řečeno fandové této stanice (ke dnešku nás je 106), kteří svoji přízeň vyjadřují členstvím v tomto společenství, čili jakýsi Fan-klub, dalo by se říci.

Jistě byla doba ke vzniku takovéhoto společenství při stanici ČRo6 nazrálá, když před pěti lety pan profesor Libor Pátý, svou aktivitou a jednáním, svým kreditem a prestiží, se dokázal s tehdejším ředitelem této nástupnické stanice Svobodné Evropy a současným ředitelem generálním, panem magistrem Peterem Duhanem, dohodnout tak, že vzniku „KPŠ“ nic nebránilo.

Od počátku bylo dbáno o jednoduchost, o minimum administrace. Přesto bylo nutno vybrat někoho z klubu, ale i stanice samé, ke vzájemné komunikaci a koordinaci. Z Šestky to byla paní redaktorka Krčmová, za klub paní Naděje Tondlová z České Lípy. Pro tuto funkci se vžil název „koordinátor“, nešlo jen o název, úkolem bylo jak zajišťování informovanosti členů, tak jejich pozvání na setkávání se s redaktory stanice v jejich sídle v Dykovce, ale i zápis členů nových, apod.

Když se z jara 2009 paní Naděje Tondlová z vážných rodinných důvodů koordinátorství  vzdala, byl koordinátorem ustaven pan David Klíma, z důvodů přibývající práce pak bylo též přistoupeno k ustavení tzv. „Jádra“ klubu, které je osmičlenné a co měsíc se schází na své pracovní poradě, povětšinou u pana profesora Libora Pátého, který dodnes pracuje velice aktivně, jak směrem ke stanici ČRo6, tak svými příspěvky často obohacuje tento týdeník, a celkově dá se říci, je duší nejen „Jádra“ ale i klubu jako takového. Jenom jeho věk a hendikep částečné nevidomosti mu brání v koordinátorské činnosti. Ve vzorné spolupráci pánů Klímy a Pátého je klub, domnívám se, spravován velmi efektivně, „Jádro“ pak vyvíjí bohatou činnost, to však by již šířkou záběru bylo na článek samostatný.

Milan Brož, člen Jádra KPŠ, Jablonec nad Nisou
■     ■

Poznámka editora blogu:
Toto je přesný text, který poslal pan Milan Brož do Týdeníku rozhlas. Můžete ho srovnat s redakční úpravou, kterou provedl časopis Týdeník Rozhlas v čísle 9/2012 – odkaz http://nerustestanicipraha.blogspot.com/2012/02/milan-broz-o-strukture-klubu-pratel.html

Pan pvtr opět vytáhl do boje za Ostrou dvojku

26. 2. 2012 z diskuse na webu stanice Praha

■     ■
pvtr napsal 25. února 2012 06:16 PM
Jaké by bylo podle vás ideální schéma ČRo Dvojky ?
Co byste vylepšili a co se vám naopak velmi líbí ? Podívejte se na stránky

crodvojka kvalitne cz

které se snaží sestavit ideální program ČRo 2 podle posluchačů.
■     ■

jarousjanak napsal  25. února 2012 06:23 PM
Kde je najdu? Díky.
■     ■

pvtr napsal  25. února 2012 v 6:46 PM
crodvojka kvalitne cz    -  s tečkami jako klasická webová adresa. Bohužel v tomto systému Diskus nejdou psát klasické linky, pak se příspěvek nezobrazí, proto bez teček.
■     ■

Pavel Sýkora napsal 25. února 2012 v  09:56 AM
Dobrý den, stejně si myslím, že Vám to schéma nevezmou.
■     ■

pvtr  napsal 25. února 2012 v  10:23 AM
Dobrý den, je to spíše o diskusi, co by si přáli posluchači a pokus na základě podnětů od jednotlivých posluchačů sestavit program, který by byl zajímavý pro co nejvíce posluchačů. Je jasné, že nikdy nebude žádný posluchač 100 procentně spokojen a vždy se mu nebude něco líbit.  Vždy se musí shledat kompromis. Tvorba skutečného programového schématu je značně složitá a je to záležitost na několik měsíců a zvážit mnoho plusů i mínusů pro každou změnu.

Jsem příznivcem ČRo 2 a fandím této stanici. Stále si ale myslím, že její potenciál není dostatečně využit, je cca. dvojnásobný oproti současnosti. S vylepšeným programem se to může podařit. A proto jsem se snažil přispět alespoň trochu ke hledání toho, co by pro posluchače mohlo být zajímavé a přispět k oživení programu. A jelikož každý máme jiný názor, snažil jsem se nezaujatým pohledem sestavit schéma, které je koncipováno tak, aby se jednotlivé bloky zacílily na hlavní posluchačské skupiny ČRo 2 a na stranu druhou jiné příliš neobtěžovaly.

Jaký je názor ostatních posluchačů, mohou vyjádřit jednak prostřednictvím hlasování v anketě pod schématem (kvůli pomalému načítání je na zvláštní stránce) či zasláním názorů na email. Příp. posluchači mohou poslat svůj tip, jaký program by se jim kdy líbil.

Čím více posluchačů se zapojí do hlasování a diskuse na stránkách crodvojka kvalitne cz , tím relevantnější budou výsledky. Aby byly výsledky alespoň trochu vypovídající, tak by bylo ideální, aby u každé otázky hlasovalo alespoň 1 000 posluchačů.
■     ■

Tomáš Němec  napsal 25. února 2012 v  02:10 PM
Osobně si myslím, že pan pvtr je  nějak ve spojení se současným vedením stanice DVOJKA. Podobnou anketu na stejných stránkách udělal před rokem, v podstatě na podporu onoho změněného názvu DVOJKA. Pak náhle jeho anketa i schéma na stejné webové adrese z internetu zmizela. Byl-li k tomu donucen, podepisoval se pan pvtr v e-mailech pod různými jmény. Nicméně anketa je hezky graficky zpracována a obsahuje i možnost připomínek v systému DISQUS. Nejsem si jist, zda administrace diskuse  panem pvtr nebude  podobně jednostranná a tajemná, jako je diskuse na webu stanice PRAHA/Ostrá DVOJKA.
■     ■

-------------------------------------------------------------
Poznámka editora blogu:
Závěry pana pvtr, které vyhodnotil  před rokem ve prospěch Ostré dvojky, najdete v článku  (klikněte na) Hlasování Ostrá dvojka kvalitně skončilo
Potom jeho stránky z internetu zmizely, aby se nyní opět objevily a podpořily pana Jaromíra Ostrého v další anketou.
TN
----------------------------------------
odkaz na diskusi na webu ČRo 2 – Praha http://www.rozhlas.cz/praha/diskuse/_zprava/322948#diskuse
odkaz na stránky pana pvtr  http://crodvojka.kvalitne.cz/crodvojka.php

Diskuse posluchačů - archiv č. 9


DOSAVADNÍ KOMENTÁŘE (109) BYLY ARCHIVOVÁNY, PROTOŽE SLOUPEC KOMENTÁŘŮ JE UŽ PŘÍLIŠ DLOUHÝ A ODSUNUJE OKÉNKO PRO VKLÁDÁNÍ TEXTU. TENTO ARCHIV JE URČEN POUZE KE ČTENÍ KOMENTÁŘŮ. PRO POKRAČOVÁNÍ DISKUSE A VKLÁDÁNÍ KOMENTÁŘŮ KLIKNĚTE ZDE

čtvrtek 23. února 2012

Jaromír Ostrý pod transparentem stanice Praha

23. 2. 2012 e-mailová schránka blogu



-----------------------------------------
Slovo DVOJKA se panu Ostrému ani po roce vlády nepodařilo do loga stanice vměstnat a název PRAHA odstranit!!! 



sobota 18. února 2012

Košile bližší kabátu

18. 2. 2012 napsal pan Milan Brož v diskusi na webu stanice Praha

Taková úvaha, která ovšem nechce, a ani to není  jejím cílem, někoho urážet.

Jeví se mi, že pan šéf Ostrý dozajista vládne zřejmě pevnou rukou a vysokou autoritou, protože - má úvaha - i staří rozhlasoví  harcovníci vyměnili prádlo, tedy na mysli mám především "Košile". Všichni v určitém věku tu pravdu znají, že košile bližší kabátu. Leckdo tu vychvaluje paní Magni. Já ne, ale to je věc vkusu. Věc nevkusu ovšem je, že i ona, matadorka, se snižuje ke zbytečnému žvanění a velmi často i zrychlení své mluvy. Není to ta čeština, kterou používala ještě zhruba před rokem a půl. Bohužel však byla jedna z prvních, už v létě před osudným únorem, kdy se svými ústy snažila namísto PRAHY nám vnucovat "dvojku". Tehdejší prozatimní při jednom vystoupení, kdy reagoval na změny, tvrdil, že již nastaly před rokem, pomalu, ale nikdo si jich nevšiml. Ale já tvrdím, že všiml, nejen ta veleúspěšná "dvojka" - na což reagoval založením blogu pan Němec a ohlas byl okamžitě značný, ale i žvanění u "Počasí" a pod. již v té době signalizovaly mnohé. Pan prozatímní pravdu neměl, všimli si mnozí.

Mnoho hlasů již neslýcháme, odešly, či byly odejiti, to já nevím. Myslím si, že tu strašnou změnu, tedy ten "pokles úrovně" a jaksi ostře nasazený "trend" nemohly překousnout. (Pardon, jestli dělám chyby v koncovce sloves, ale domnívám se, "že hlasy byly"). Takže, hezky česky bych namísto "Nového listu", tedy Newslettru v Českém rozhlase pana šéfa řekl "česky" : nebyli li (ti lidé) dostatečně "trendy", nemohli býti ku potřebě, neb nebyli "Cool", tedy byli "Aut" a Co s takovými? ... že, pane řediteli.

PS. Ještě to vetknu do blogu pana Němce, kdyby pani Luptáková dostala od pana Rožánka nebo Šéfa stanice příkaz to smazat.

Hezký víkend všem. Ona i ta "dvojka" jednoho dne skončí, nemám strach.

odkaz http://www.rozhlas.cz/praha/diskuse/_zprava/322948#diskuse 

čtvrtek 16. února 2012

Webeditorka ČRo2 Věra Luptáková nevěří, že v systému Disqus jsou neschválené příspěvky

16.2.2012 napsal Tomáš Němec


V souvislosti s tím, že  systém Disqus v diskusích na webu Českého rozhlasu, aniž by docházelo k jeho schválení administrátorem, na což jsem upozornil už v článku Neschvalování příspěvků v diskusích na webu Českého rozhlasu  uvádím další odmítavý postoj webeditorky Luptákové:



odkaz na diskusi na webu Českého rozhlasu - http://www.rozhlas.cz/praha/diskuse/_zprava/322948#diskuse


Komunikuje Ostrá dvojka s posluchači nebo ne?

16. 2 2012 napsali v diskusi na webu Českého rozhlasu paní Šťovíčková a Tomáš Němec
■     ■
Paní Šťovíčková napsala 15. 2. 2012 v  07:58 PM
Pane Ostrý, píšete v úvodu Diskuse,že si vážíte našich názorů a máte zájem o korektně vedenou diskusi. Proč mně tedy mizí mé komentáře,které byly vždy slušné a podle mně též korektní. NENÍ mi lhostejné,co jste s panem Duhanem provedli s mou oblíbenou stanicí PRAHA 2. Nelíbí se mi,proč s námi, Vaše dvojka NEKOMUNIKUJE. Některá regionální radia mají pořad Volejte řediteli,proč nezavedete něco podobného,abychom si konečně mohli o některých pro nás nevhodných pořadech promluvit.
■     ■

Tomáš Němec napsal 16. 2. 2012 v 5:40 AM:

Paní Šťovíčková, proč nezavoláte do některého pořadu a neřeknete přímo do vysílání, že se vám něco nelíbí? Pustím-li si jakýkoli pořad, slyším jen obdivná slova. Pan Kudrna si je tam sice pouští jen ze záznamníku, ale v jiných pořadech od rána do večera vyslovují posluchači jen slova díků. Rádio je o zvuku, ne o písmu. Zkuste si spočítat, kolikrát za den jsou ve vysílání zopakována ona dvě čísla, na které můžete volat přímo do vysílání - 221552424 a 221552525. Tak je tady i ten záznamník, který zřídil Český rozhlas proto, abyste tam sdělila panu Pavlu Kudrnovi, jak ho milujete - 221552585. Já už jsem za ten rok párkrát do různých pořadů zavolal. Jen panu Kudrnovi na ten záznamník ne, protože pan Kudrna mi napsal, že moje volání a psaní považuje za obtěžování a vyhrožoval mi rozhlasovými právníky. Ale i kdybych do těch pořadů volal častěji, spokojenost či nespokojenost s vysíláním celoplošného rozhlasu se nedá posuzovat podle několika posluchačů, kteří se ozvou.

Ostrého DVOJKA s posluchači KOMUNIKUJE,  ne v internetových diskusích, ale ve vysílání. A určitě do vysílání nepouští jen ty kladné ohlasy, o tom jsem se sám několikrát přesvědčil. Pokud budete věnovat čas a peníze za telefon, určitě se dovoláte. Nebude tam pan Ostrý, ale i on to ve vysílání uslyší.

Tento příspěvek spolu s vaším, paní Šťovíčková, zkopíruji na blog, protože předpokládám, že paní Luptáková mi ho opět smaže.
■     ■


Paní Šťovíčková napsala 18. 2. 2012 v  10:24 PM

Dobrý večer pane Němče,vážím si toho,co pro nás nespokojence děláte a děkuji Vám za to.Nemyslím si ale,že je v tom až takový rozdíl pokud budu volat do vysílání.Panu Kudrnovi nemám už vůbec potřebu volat .Jeho pořady od velkého února neposlouchám.I já se budu těšit,že jednou ostrá dvojka skončí.Zatím si hledám náhradu a přelaďuju.
■     ■

středa 15. února 2012

Pro milovníky Československého rozhlasu – doporučení k poslechu

15. 2.2012

Doporučujeme skvělý pořad  „Co se dělo v rozhlase“ Adriany Krobové, který v rámci cyklu Třetí dimenze uvedl Český rozhlas Leonardo  ke Dni rádia, který se je od  letoška  ustaven organizací UNESCO na 13 února.

Hodinový pořad obsahuje vzpomínky pamětníků od založení Radiojournalu  v roce 1923 až po osmdesátá léta dvacátého století.

Pořad také obsahuje vysílací znělky hlavních stanic Československého rozhlasu v roce 1973, kdy slavil 50 výročí vzniku.

odkaz na audiozáznam pořadu v archivu Českého rozhlasu  http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2555457

sobota 11. února 2012

Aktuální postřehy z poslechu stanice ČRo2 – Praha

11. 2. 2012 napsal pan Václav Bartoš

            Na ČRo 2 - Praze jsme se konečně dočkali zrušení nejapné znělky a před šestou večer už konec středovlnného vysílání nedoprovází patetická kytara. Ještě tam překáží ta každodenní hlubokomyslná úvaha "o svůj oblíbený pořad ale nepřijdete"  (hlupáčkové) s bušením tamtamů.

            Hudební negramotnost na Praze zapustila pevný kořen a zřejmě nebude jen tak vymýcena. Stále se opakují případy, kdy  bublanina k reklamě překrývá nebo bez pauzy navazuje na předchozí píseň. Začátkem ledna jsem si je zapisoval:

1.1. večer - úžasný rozhovor s prof. Švejnarem - pěkné přání všeho dobrého do nového roku, k tomu O Happy Day ve slavném podání černého sboru - a hned nato "na vědomost se dává" s bublaninou.

10.1. V Montgomery bijou zvony v krásné interpretaci Wabiho Daňka. Nedohrané, vpád bublaniny.

11.1. If you're Going to San Francisco, totéž.

12.1. Bècaudova Natalie  nedohraná, bublanina.

13.1. známá píseň snad v podání Britney Spears velmi hrubě přerušena.

14.1. Lucie Bílá na závěr Toboganu tklivě a svůdně zpívá Alleluja s velejemným kytarovým doprovodem a to té krásy vpadnou reklamní tamtamy. Zodpovědnému člověku doporučuji prostudovat úvahu De stupidīs MUDr. Honzáka na http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=14989 a zařadit se do patřičné skupiny.

18.1. Asi asi (Honey honey) s bublaninou,.

21,1, 6.30 Hvězda na vrbě překryta upoutávkou na evergreeny sobotního poledne. Fuj!!!

Pak už mi zapisování připadalo nudné.

            Do omrzení se opakují písně Džínová láska, Copacabana a ty z nejkrásnějších - California dreaming, Monday monday a Falling in Love už se nedají poslouchat.

            Ulisný Jaromír Ostrý zlákal Zuzanu Růžičkovou do svých hovorů se "ženami, které mají duši". Nechce se mi věřit, že by si první dáma cemballa jako hudební vsuvky sama zařadila francouzské šansony .

            Přemýšlel jsem, proč mi vadí názvy Dvojka nebo Je jaká je. Až jsem si vzpomněl, že to je módní myšlení a tedy kýč. Na tomto pojetí kýče se shodovali Jan Werich a Jiří Trnka, viz monografie Jiřího Trnky od L.H. Augustina, str. 391. (Doslova: kýč je náhrada tvořivosti módním myšlením.)

            Ranní moderátorka Jitka Lukešová jest poněkud přeslazená a přejásaná. Aspoň trochu vtipu by neškodilo. Ještě bych připomněl, že Jan Grossman byl režisérem divadla Na zábradlí. Jako kotě si příst zpívá Jiří Grossmann.

            Není znělka Mikrofora příliš silná káva před spaním?

            Otrocký překlad "three months ago" na "tři měsíce zpátky" už používají i KuKo. Jiný otrocký překlad  "this ... brings you ..." na "tento pořad vám přináší ..." Nebylo by lepší "tento pořad vysíláme s podporou ..."?

            Kéž by se vrátila stanice Praha a Smetanova znělka s harfou!

            Navrhuji toto opatření: technik je povinen dohrát píseň celou. Výjimkou je časová tíseň, kdy se píseň pomalu ztlumí nebo překryje časovým znamením, které není na závadu. Navazující reklamní hlášení začne mluveným obsahem a pak teprv se pomalu vnoří hudební podklad.

            Silvestr byl výborný, vlastně všechny pořady jsou dobré, velmi dobré až výborné - např. Jak to vidí, Meteor, Kolotoč, odpoledne s KuKo, obnovená Šťastná cesta, atd. O to výrazněji kontrastuje hudební negramotnost a kýč.

Neschvalování příspěvků v diskusích na webu Českého rozhlasu opět zesílilo

11. 2. 2011 napsal Tomáš Němec


Pokud se Vám v diskusích na webu Českého rozhlasu stává to, co se stává mně (a dnes několikrát), že vám systém Disqus napíše, že váš příspěvek musí nejprve projít kontrolou a už o tam zkrátka ani opakovaně nevložíte, klidně ho můžete zveřejnit na tomto posluchačském blogu. Odkaz na aktivní obecnou posluchačskou diskusi je zde http://nerustestanicipraha.blogspot.com/2011/11/diskuse-posluchacu.html

Budete-li chtít zveřejnit svůj příspěvek na titulní stránce blogu, stačí ho poslat e-mailem - viz http://nerustestanicipraha.blogspot.com/2011/10/emailovy-kontakt.html

Diskuse na webu Českého rozhlasu vám v záhlaví může ukázat takovýto seznam vašich neschválených příspěvků - v diskusi mám 8 neschválených příspěvků (z toho jsou 4 z dnešního dne 11.2.2012):



Tyto moje příspěvky čekají na schválení  administrátory webu Českého rozhlasu:




odkaz na cenzurovanou diskusi na webu Českého rozhlasu
http://www.rozhlas.cz/praha/diskuse/_zprava/322948#diskuse

středa 8. února 2012

Zvukový balast na Ostré dvojce

8. 2. 2012 napsal posluchač pavel_r v diskusi posluchačů na webu stanice Praha

V pátek ráno jsem jel na nějakou delší cestu autem, tak jsem, snad ze zvyku, stiskl na rádiu číslo 2. Víte co by Jirka udělal ženě po ránu nejraději? ... Opravdu nevíte? ... Vážně ne ? ... No přece snídani !! Světla byla toho názoru, že by byla dobrá snídaně na vidličku, a Jirka souhlasil, že by to nebyl špatný nápad. Ale potom jsem se dozvěděl, že Jirka zatím své manželce v životě snídani do postele ještě nedonesl, ale kávu už ano. A potom si Jirka se Světlou začali povídat o tom, jak by se jim po ránu vypečneňoučký kroasáneček po ránu rozplýval na jazýčku, ale to už jsem stiskl tlačítko 1 a přeladil tak na ranní Pokornožurnál, jehož zaměstnanci, které si z vlastní kapsy platím, nejspíš snídají už doma nebo v metru, protože mi za moje peníze už od rána musí přinášet UŽITEČNÉ INFORMACE. Ano souhlasím s tím, že dvojice Magni/Holoubek je po technické stránce mnohem lepší, než Lukešová/Gabriel, ale nic to nemění na tom, že obě dvojice zatěžují éter nechutným a drahým ZVUKOVÝM BALASTEM. Tento zvukový balast má opodstatnění pouze na komečních stanicích, kde má za úkol vyplňovat prostor mezi reklamami, ale na veřejnoprávním ČRo má jediný hmatatelný efekt - prodražuje, a to dost podstatně, cenu vysílání.

V pondělí jsem poslouchal Kávu o čtvrté (tomu Ostrému hlavounovi, co vymyslel název Čaj pro dva, ten název zase nějak nevyšel, protože ve studiu seděli 3 lidé) na téma ČRo a Internet. Alexandr Pícha tam hned několikrát zopakoval, že internetových rádií je hodně, ale KDO MÁ OBSAH VYSÍLÁNÍ, TEN JE KRÁL. Jinými slovy by bylo velmi zajímavé přesunout ranní a  dopolední Ostré vysílání (kromě JTV) na internetové rádio a velmi přesně tak sledovat, kolik lidí si takovou stanici naladí.

Dále se v té Kávě taky hovořilo o přenosové cestě rozhlasového vysílání: Z Vinohrad kabel na Kavčí hory, odtud na satelit a zpátky na pozemní vysílače. Žádné radiokomunikace nedělají zadarmo, a už vůbec ne ty, které provozují satelity. Mě by opravdu velmi zajímalo, kolik tisíc korun stojí rozhlasové koncesionáře sdělení Jiřího Holoubka, že ještě nikdy nepřinesl manželce snídani do postele. 10 000Kč? Nebo víc? Domnívám se, že by bylo dobré zřídit na stránkách ČRo2 kromě kamer ve studiu i počitadlo, zobrazující po sekundách  náklady na vysílání, aby si každý návštěvník mohl snadno představit, jak pánové Ostrý s Duhanem vyhazují naše peníze doslova do vzduchu.

Pokud by se z ČRo2 vybralo těch posledních několik pořadů, které mají nějakou informační hodnotu, a jejich vysílání by pod značkou ČRo2 Praha pokračovalo dále na internetu, pak si myslím, že Dvojka jako taková se může klidně zrušit. Dokud byla ČRo2 zárukou kvality v jakémkoli okamžiku, pak by mě nic takového nenapadlo, ale dnes už posluchač, který se chce vyhnout planému žvanění a reklamám na Gotta, stejně většinou jen poslouchá Rádio na přání (aspoň to je můj případ), takže by změnu ani nepoznal. Pro všechny posluchače by to mělo obrovské výhody: Za peníze, dnes vyhazované za pozemní šíření balastního hluku, personální náklady balastních moderátorek a balastního šéfredaktora, bychom se dočkali např. více reportáží (kde zůstalo Reportérům vstup povolen), více informací např. z vědy (Periskop), ale taky by třeba bylo možné čas od času oslovovat i kvalitní autory, aby bylo možné si třeba jednou za čtvrt roku vyslechnout i jeden skutečně zábavný pořad, a nikoli jen stále dokola omílaná talk show se stále stejnými lidmi. Čili já myšlenku "Iradia" podporuji. Tolik můj příspěvek k pondělní Kávě o čtvrté...

pondělí 6. února 2012

Šéfredaktor Jaromír Ostrý se směje (po roce vyhrál nad posluchači)

6. 2. 2012

Na webu stanice Praha se objevil tento obrázek:



Šéfredaktor  Ostré dvojky Jaromír Ostrý se na něm směje. Po roce se ukázalo, že zvítězil nad posluchači. Je jisté, že sedí pevně na pražské rozhlasové židli. Po příštích šest let ho z ní nikdo nevyšťouchne, může být jenom povýšen.  Po vzoru šestkového Daniela Rause  bude vydávat internetový časopis své stanice. My nebudeme tak hloupí, abychom ho ignorovali. Vždy je dobré vědět, co si myslí nepřítel.
Na tomto internetovém odkazu je možno si objednat Ostrého internetový časopis - http://www.rozhlas.cz/praha/newsletter



Z formuláře je vidět, že ani pan Ostrý se s názvem stanice PRAHA nedokáže definitivně rozloučit !!!

Třeba bude časopis přehlednější než Rožánkovy internetové stránky. Doporučujeme objednat, protože takto odebíráme i Rausův časopis - http://projekty.rozhlas.cz/newsletter/cro6



K odebírání Rausova internetového časopisu se můžete přihlásit zde - http://www.rozhlas.cz/cro6/newsletter

neděle 5. února 2012

Ministr školství čelí kritice kvůli členu Rady ČRo Zelenkovi

5. 2. 2012 zveřejnil server Novinky.cz


Ministr školství Josef Dobeš (VV) se znovu ocitl pod tlakem zbývajících koaličních stran. Důvodem je angažmá člena Rady Českého rozhlasu Antonína Zelenky v čele tiskového odboru Dobešova resortu.



Zákon o Českém rozhlasu (ČRo) přitom přesně vyjmenovává funkce, které jsou s členstvím v jeho radě neslučitelné. Mezi nimi je i „jakákoli funkce ve veřejné správě“.

Dobeš se však brání, že Zelenka byl od 1. února funkcí na ministerstvu pouze pověřen. „Právní analýza říká, že v tomto případě nejde o problém,“ uvedl ministr. Tak jednoznačný však nebyl šéf sněmovního volebního výboru, který má současně kompetence dřívější mediální komise, Václav Mencl (ODS). „Budu od pana ministra žádat vysvětlení, v jaké přesně pozici pan Zelenka je,“ řekl Právu s tím, že pak lze porovnat Zelenkovu pozici se zákonem.

Za další personální přehmat označil Dobešovo rozhodnutí jiný člen sněmovní komise, šéf poslaneckého klubu TOP 09 a STAN Petr Gazdík. „Pan Zelenka by si měl vybrat, jestli chce působit ve veřejné správě na ministerstvu školství, nebo v Radě Českého rozhlasu,“ řekl Právu.
„Osobně bych mu doporučil to druhé, protože na ministerstvu školství mluvčí dlouho vydržet nemůže,“ dodal. Narážel tak na to, že se u Dobeše v této funkci vystřídalo včetně Zelenky už šest lidí.

Zelenka na dotaz Práva, zda neuvažuje o odchodu z rady, uvedl: „Já si celou věc budu promýšlet, takže v tuto chvíli vám neřeknu definitivní stanovisko.“ Pokud jde o případné porušení zákona, nechá si Zelenka zpracovat právní analýzu. Předsedkyně Rady Českého rozhlasu Dana Jaklová Právu řekla, že jednou už takový případ v radě řešili před dvěma lety.

„Šlo o paní Ptáčkovou, která nebyla jen pověřena, ale přímo jmenována v obdobné funkci jako pan Zelenka na místo tiskového útvaru někde v Jihočeském kraji. Tehdy to řešila Sněmovna, ale paní Ptáčková nakonec odvolána z rady ČRo nebyla.“ Podle Jaklové je konečné rozhodnutí na Sněmovně, která členy rady volí a odvolává.
Mluvčí a místopředseda rady Tomáš Ratiborský podle svých slov Právu se Zelenkou mluvil a ten mu potvrdil, že nastupuje do útvaru vnějších vztahů na školství. „Díval jsem se do zákona a myslím, že to konflikt se zákonem o Českém rozhlasu je. Zdůrazňuji, že jde o můj osobní názor,“ uvedl Ratiborský. Dobeš pak oznámil, že Zelenka bude funkcí pouze pověřen.

Generální ředitel ČRo Peter Duhan pouze řekl, že není v jeho kompetenci spor posuzovat.

Řešili i reportáže o Topolánkovi

Jeden ze členů rady, který si nepřál být jmenován, pro Právo uvedl: „Pokud vím, panu Zelenkovi byl střet zájmů, respektive porušování norem vztahujících se na členy rady vyčítán už v minulosti, kdy coby novinář dělal reportáže z předvolební kampaně Mirka Topolánka. Přinejmenším dva články o tom by měly být volně dohledatelné na internetu.“

Zelenka v minulosti pracoval například v ČT v době krize, kdy její zpravodajství vedla Jana Bobošíková. Vždy měl blízko například k prezidentovi Václavu Klausovi.

Dobeš zaměstnává ještě třetí „ovečku“, která prošla veřejnoprávním rozhlasem či televizí. Kromě Jiřího Baumruka a Antonína Zelenky je to Milan Řepka, který je podle serveru Česká pozice „neviditelným“ Dobešovým poradcem pro média. Řepka mimo jiné působil jako mluvčí ministerstva obrany, po roce 2005 byl šéfproducentem v Sazka Areně.

sobota 4. února 2012

DOKUMENT: Profily členů Kolegia generálního ředitele Českého rozhlasu

31. 1. 2012 zveřejněno na serveru Česká média


prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c.
V roce 1972 ukončil studium fyzikální chemie na VŠCHT Praha. Poté absolvoval studijní pobyt v Ústavu teoretických základů chemické techniky ČSAV (nyní Ústav chemických procesů AV ČR), kde získal v roce 1977 titul kandidáta věd. Od roku 1977 působí v tomto ústavu postupně jako vědecký pracovník, vedoucí vědecký pracovník, zástupce ředitele (1992-1995) a ředitel (1996-2003). V roce 1994 byl habilitován pro obor chemické inženýrství na VŠCHT Praha, ve stejném oboru zde v roce 1999 obhájil doktorát věd a v roce 2003 byl jmenován profesorem. V roce 2006 obdržel čestný doktorát Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Publikoval přes 60 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech, je spoluautorem 4 zahraničních a 10 čs. patentů. Podle SCI je na jeho práce přes 700 citačních ohlasů. V roce 1977 získal cenu ČSAV. Je členem Inženýrské akademie ČR, předsedou České společnosti chemického inženýrství, předsedou správní rady VŠCHT Praha a členem představenstva Svazu chemického průmyslu. V rámci Evropské federace chemického inženýrství působí jako člen exekutivy a v současné době je jejím prezidentem. Je předsedou komise pro udílení hodnosti DSc. v oboru chemické inženýrství, dále členem vědeckých rad VŠCHT a FCHI VŠCHT Praha, FS VUT Brno a ÚCHP AV ČR. Od r. 2002 předsedá Mezinárodnímu kongresu chemického a procesního inženýrství CHISA.

Mons. Dominik Duka OP
Mons. Dominik Duka OP (* 26. dubna 1943, Hradec Králové) je 36. arcibiskup pražský, metropolita a primas český (jmenován 13. února 2010) a předseda České biskupské konference (zvolen 21. dubna 2010). Kardinálem jmenován 6. ledna 2012.

PhDr. Petr Dvořák
Mediální analytik, působil jako generální ředitel Rádia Blaník. Petr Dvořák prodal svůj podíl v regionálních rádiích Blaník a City mediální skupině Media Bohemia na začátku roku 2009. Ani potom však rozhlasovou branži neopustil.

Mgr. Jefim Fištejn
Mgr. Jefim Fištejn (* 1946, Kyjev) je v Česku žijící a česky píšící publicista, esejista a scénárista. Nejvíce je znám pro své dlouholeté redakční působení v Rádiu Svobodná Evropa. Dva roky rovněž zastával post šéfredaktora Lidových novin. Aktuálně je ředitelem ruského servisu RFE/RL.

Ing. Jiří Rusnok
Ing. Jiří Rusnok (* 16. října 1960, Ostrava) je český ekonom a politik. Roku 1984 absolvoval Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, pak nastoupil do Státní plánovací komise jako referent v odboru dlouhodobých výhledů, později pracoval na Federálním ministerstvu pro strategické plánování jako vedoucí oddělení sociální strategie. V letech 1992–1998 byl poradcem a vedoucím sociálně-ekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů. V srpnu 1998 byl jmenován do funkce náměstka ministra práce a sociálních věcí. V lednu 1998 vstoupil do ČSSD. Ministrem financí byl od 13. dubna 2001, kdy ve funkci nahradil Pavla Mertlíka. Od roku 2002 do března 2003 ve Špidlově vládě byl ministrem průmyslu a obchodu. Byl jmenován do funkce poradce Výkonné rady ING pro Českou a Slovenskou republiku. Od srpna 2006 zastává funkci předsedy představenstva akciové společnosti ING Penzijní fond.[1] Od roku 2010 je členem Národní ekonomické rady vlády ČR.

Jiří Stránský
Jiří Stránský pochází z pražské patricijské rodiny, po svém otci má šlechtické předky (Stránští ze Zapské Stránky), z matčiny strany je vnukem meziválečného československého předsedy vlády Jana Malypetra. Mezi jeho příbuzné patří i zakladatel českého skautingu A. B. Svojsík. Studoval gymnázium, měl maturovat v roce 1950, byl však ze školy těsně před maturitou z politických důvodů vyloučen. Živil se pak manuálně, později nastoupil do tiskového oddělení pražského propagačního podniku, kde pracoval až do odvodu do lidové armády k PTP útvarům. V lednu roku 1953 byl zatčen a obviněn z velezrady. Roku 1960 byl amnestován. Po propuštění se živil jako kopáč u Vodních staveb, od roku 1965 pracoval u Benziny, při této práci externě spolupracoval jako asistent s filmovým studiem Barrandov. Po roce 1989 začal J. Stránský znovu publikovat především v Literárních novinách, Listech a Lidových novinách, roku 1990 se stal spisovatelem z povolání, ale ještě téhož roku přijal nabídku vedoucího v zahraničním oddělení Českého literárního fondu. Roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a roku 1995 se stal předsedou Rady Národní knihovny, které předsedal do roku 1998. V roce 2011 na Valném sněmu Junáka v Kolíně obdržel Jiří Stránský za dlouholetou práci pro skautské hnutí, za život podle skautského slibu a zákona a za celoživotní příklad ostatním nejvyšší skautské ocenění - řád Stříbrného vlka.

Mgr. Josef Šlerka
Josef Šlerka vede výzkum a vývoj ve společnosti Ataxo Interactive, zároveň vede program Studia nových médií na FF UK. Svoje akademické i praktické zaměření věnuje především otázkám data miningu, natural language processingu a problémům sémantiky.

odkaz  http://www.ceskamedia.cz/media/422407/dokument-profily-clenu-kolegia-generalniho-reditele-ceskeho-rozhlasu 

Náměstek pro zprávu a provoz Českého rozhlasu Oldřich šesták - videorozhovor pro Česká média

kliknutím na obrázek otevřete odkaz s videem