28.5.2012 napsal
posluchač pavel_r v diskusi na webu
ČRo2 - Praha
Poněvadž v
poslední době většinu času pobývám v zahraničí, novodobého vysílání
"Dvojky" jsem ušetřen, protože si stahuji z internetu pouze zbytek
osvědčených pořadů s osvědčenými lidmi. Nicméně v sobotu 26.5. jsem si cca
mezi 10 - 14 hodinou pustil "Dvojku" naostro a nestačil jsem
se divit.
Mimořádné sobotní
vysílání JJJ alias "Nic lepšího nemáme" nebylo nic jiného
než bohapusté plácání dam, které si střídavě navzájem chválily své vlastní
pořady. Přítomnost paní Kopecké za rozhlasovým mikrofonem pak v poslední době
znamená automaticky pouze reklamu na její výtvory, parazitující na známých
jménech. Vrcholem bylo, když si v závěru dámy navzájem vyměnily a pochválily
své knihy. Jediné, co jsem se při tom dozvěděl, bylo, že tituly s
Jiřinou Bohdalovou už zřejmě taky tolik netáhnou, jinak by paní
Kopecká nemusela před mikrofonem "věnovat" již poměrně starší titul
(ale možná, že teď vyšlo nové vydání).
Smutné bylo
především to, že se do tohoto pořadu nechala zlákat Pavlína Filipovská,
která v rámci Dobrých jiter stále ještě patří k těm, kteří se jinak
dovedou na rozhlasové vysílání připravit. Další smutnou věcí je novodobé angažmá
Ireny Fuchsové, která je na "Dvojku" zvána stále častěji, aniž by tam
něco zásadního říkala. Sice jsem od ní nic nečetl (a vypadá to, že
teď už ani nepřečtu), nicméně jako skalní příznivec Činoherního klubu se nedomnívám,
že by svým vystupováním (snad vyjma prvního Toboganu) v rozhlase dělala
ČK zrovna dobrou reklamu.
Ve stejně
tragickém duchu se tentokrát nesl i následný Tobogan. Znovu osvědčení
hosté, znovu stejná témata (Víte, jak my tenkrát s tou
krystalkou ...), která si tam hosté dokonce navzájem
"kradli". Snad jediné, co se mi líbilo, byla zoufalá snaha
Cibulky se aspoň jednou vyhnout těm nostalgickým omletým floskulím, když
se zcela "drze a nevhodně" zeptal, co to vlastně ta krystalka
byla. Samozřejmě, že se odpovědi nedočkal...
Jako poměrně
výrazný jihomoravský "nacionalista" jsem si s odstupem času nemohl
nevšimnout výrazné "brnofikace" Dvojkového vysílání. Ta bezesporu
souvisí s Ostrého brněnskými kořeny. Viz Písničky od srdce s
Brynzákovou + Junákem (proč zrovna z Brna, proč ne z Ostravy?),
a taky se mi líbí stále stejný scénář "instalace nových
celebrit" - vždycky nejdřív do Toboganu, a pak shodou okolností
vznikne nový pořad, nebo se dotyčný/á začnou na Praze vyskytovat pravidelně.
Tak začínal Motl (dokonce Toboganem v pyžamu), Gott, teď zase
Fuchsová, Junák... Samostatnou kapitolou je pak instalace
Zory Jandové, jejíž partner Zdeněk Merta sedí ve vedení Městského divadla
v Brně (což je pravděpodobně její největší kvalifikace pro dětské vysílání).
Již dříve jsem v nočních hovorech na Dvojce zaslechl také ředitele MDB Mošu,
ale už nevím, jestli v tom pořadu ještě stále vystupuje. Na zasloužené
popularitě MDB se totiž snaží různé osobnosti z ČRo Brno
(Vandrová, Ostrý atd.) tu a tam občas vydělávat, až to někdy to do
očí/uší bije. Stručně řečeno, díky panu Ostrému jsem se v poslední
době začal stydět za to, že jsem Moravák.
Zkuste
si, jako já, Dvojku na pár měsíců vypnout, a pak si ji pustit, a
zjistíte, že její novodobý trend je poměrně výrazný - neustálý příliv nových a
nových známých jmen, a opakované zvaní těch osvědčených. Jenže je stále
slyšitelnější, že už ani ti staří a osvědčení nemají při té frekvenci co
říkat. Třeba Tomáše Töpfera si vážím, chápu i to, proč poskytl pro
"nový pořad" svůj podnik (stejně jako to dříve udělal Donutil),
ale to páteční povídání není nic jiného, než mlácení prázdné slámy, nic, co by
nebylo v jiných pořadech.
Upřímně řečeno,
jako posluchač začínám být naplněn optimismem. Jsem
přesvědčen, že Jaromír Ostrý ví mnohem lépe, než většina přispěvatelů
této diskuse, že nemá co vysílat, a seznam celebrit se výrazně tenčí. A až
jednou přijde den, že na Dvojce začnou vystupovat i uklízečky z Národního
divadla, pak teprve přijde den, kdy bude muset bouchnout do stolu a
zakřičet: "Konec celebrit, do rozhlasu půjde jen ten, KDO PŘINESE ROZUMNÝ
SCÉNÁŘ". A ta doba se blíží - všimněte si častějších návratů Roberta
Tamchyny, a co mě vůbec překvapilo, byla sobotní Káva u Kische s Jiřím
Vejvodou. Vždyť ještě nedávno, po úmrtí Václava Havla, byl při telefonických
vstupech do vysílání JV pouze jeden z "bývalých spolupracovníků
rozhlasu".
PS: Také se mi
líbí WWW upoutávka na příští sobotu - čtěte až do konce: Nikde se nepíše o
vážené herečce Národního divadla, která nedávno po delším boji přišla o
dlouholetého partnera, ale jen legrace, smích, komedie, a určitě mnoho nových
originálních otázek na spolek Dámy vína a stabilitu kulis v ND. Zkrátka je
vidět, že paní Švejnohová si svého hosta objednala již hodně dlouho dopředu a
ze svého dramaturgického záměru nehodlá slevit. Ostatně něco podobného jsme
mohli nedávno slyšet v JJJ při rozhovoru s předsedkyní PSP. Ani jedna otázka na
aktuální téma. Jako za starých časů ...
Veřejná schůze Rady ČRo se koná dne 31. 5. 2012 ve 14:00 hod. v Českém rozhlase, místnost číslo 010, Římská 15, Praha 2.
Z programu:
- Schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- 1. aktualizace rozpočtu ČRo na r. 2012
- Zpráva auditora a účetní uzávěrka ČRo k 31.12.2011
- Zpráva o činnosti Dozorčí komise za 1. čtvrtletí 2012
- Nájemní smlouvy - projednání - Stížnosti/náměty/názory posluchačů
- Různé
POUŽIJTE V BÁSNIČCE SLOVA..... BABIČKA ,
DĚDEČEK , PRAHA a VEČER
Podmínky
nesoutěže:
1. Básničky pište do
komentáře
2. Můžete si přečíst
básničky ostatních nesoutěžících. 3. Nevítěz nesoutěže nevyhraje pětiletý lázeňský pobyt na Sibiři na řece Kolymě nebo adrenalinový zážitek - skok do obětní studně Mayů (Yucatán), kde dole čeká náruč boha deště. Podle vlastního výběru.
20.5.2012 zveřejněno na serveru Česká média Nová vedoucí Tvůrčí skupiny pro děti a mládež Českého rozhlasu (ČRo) Zora Jandová chce vsadit na svou kreativitu, zkušenost a schopnost vybírat si ty správné lidi týmu. „Už se rozhlížím po týmu, se kterým budu spolupracovat a vymezuju si mantinely, kde budou začínat a končit moje pravomoci. Jsem přesvědčena, že musím mít pracovníky zevnitř rozhlasu, stejně tak si ale vyberu i někoho zvenku,“ říká Jandová, která do veřejnoprávního ČRo nastupuje od začátku letošního června potom, co zvítězila v několikakolovém výběrovém řízení, které probíhalo od března. Zora Jandová je hostem aktuálního nedělního rozhovoru.
19.3.2012 zveřejněno na serveru Česká média Restrukturalizace Českého rozhlasu přinese řadu novinek, jednou z nich je také vznik Tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentu, která bude patřit pod Centrum výroby. To povede od 1. května Miroslav Dittrich. Tvůrčí skupiny budou vznikat ve třech vlnách, 1. května, 1. července a 1. října. Dokumentarista Stanislav Motl vznik Tvůrčí skupiny publicistiky a dokumentu velmi vítá. Podle něj by měl Český rozhlas využít programovou krizi České televize a zaujmout své místo na trhu.
PRAHA - Seznam skladeb a interpretů, které hraje
Český rozhlas na stanici Radiožurnál, by měl být od letošního podzimu přístupný
veřejnosti. Vedení ke kroku přistoupilo po tom, co server Lidovky.cz informoval
o tajenostech kolem playlistů.
Skutečným hybatelem je však aktivista Svatopluk Bartík,
který žádal o vydání seznamu hraných skladeb na základě zákona o svobodném
přístupu k informacím, jenže se dočkal odmítnutí. Rozhlas se odvolával na to,
že playlist jako svoje know-how nezveřejňuje žádná stanice, Bártík ho však
usvědčil ze lži, když dokázal, že tomu tak není.
"Budeme playlist zveřejňovat včetně jmen, bude
dostupný," řekl poslancům ze sněmovního volebního výboru generální ředitel
ČRo Petr Duhan. Výbor projednával výroční zprávu o činnosti ČRo za loňský rok a
sněmovně doporučil, aby ji schválila.
Jak nedávno uvedl server Lidovky.cz, rozhlas tají playlist
Radiožurnálu s tím, že jde o součást obchodního tajemství. Seznam hraných
skladeb a interpretů veřejnoprávní rozhlas neposkytl ani podle zákona o
svobodném přístupu k informacím, napsaly letos v dubnu Lidovky.cz. Hudba na
Radiožurnálu často vyvolává nespokojenost posluchačů, kterým se nelíbí.
"My připravujeme úpravu, velice výraznou úpravu ve
prospěch veřejnoprávnosti nebo posílení veřejnoprávnosti a to s přístupností
jistých informací, které souvisí s vysíláním, na které posluchači mají právo.
Ale budeme to dělat v jednom balíku v souvislosti s úpravami toho
playlistu," popsal Duhan.
Generální ředitel chce také na podzim podat trestní oznámení
kvůli škodě, která rozhlasu vznikla v souvislosti s rekonstrukcí jeho sídla v
pražské Vinohradské ulici. Rozhlasu vznikly rozsáhlé vícenáklady v souvislosti
s klimatizací, která je hlučná a některá nová studia kvůli tomu rozhlas nemohl
uvést do provozu. Již loni odhadl Duhan škody na miliony korun. Jak řekl, musí
nejprve znát přesnou výši vícenákladů. Tu se ale dozví, až bude klimatizace
upravena a to podle něj bude až na podzim.
Výbor se dnes také zabýval údajným střetem zájmů v případě
člena rady ČRo Antonína Zelenky, který byl po určitou dobu současně mluvčím
ministerstva školství pod bývalým ministrem Josefem Dobešem. Zelenka
argumentoval již dříve tím, že ho Dobeš vedením tiskového odboru pouze pověřil,
nikoli jmenoval. Nový ministr školství Petr Fiala Zelenku začátkem května
odvolal. Výbor vzal tuto informaci na vědomí.
ROZHOVOR S GENERÁLNÍM
ŘEDITELEM ČESKÉHO ROZHLASU PETREM DUHANEM
* Jsem pravidelná posluchačka
Radiožurnálu ráno mezi šestou až osmou hodinou. Vadí vám, tak jako mně, když
moderátor řekne špatně čas, splete se třeba o hodinu, neopraví se hned ani po
písničce a pokračuje ve své řeči dál, jako by se nic nestalo?
Vadí mi to přinejmenším stejně jako vám a dalším posluchačům. Každý se může
někdy splést a stane se to i moderátorovi Radiožurnálu. Samozřejmě že si přeji,
aby projev našich moderátorů byl fakticky bezchybný. Ale ještě více mě zajímá,
zda je obsahově pestrý, dostatečně kultivovaný a přitom třeba i zábavný. Víte,
když Jan Pokorný dokáže v ranním interview rozesmát předního ústavního činitele
a přitom se bavit o vážné vládní situaci a ještě v souvislostech, mám z toho velmi
dobrý pocit.
* Zábavný moderátor je určitě vítaný,
ale posluchač Českého rozhlasu si více všimne, jak moderátor vyslovuje, jak se
pere s některými výrazy a pak použije nespisovný. Občas se moderátoři
přeřeknou, někdy kouzelně, většinou úsměvně. Ale neměly by přebrepty znít
často, co myslíte?
Moderátor v rozhlase má v tomto těžší úlohu než jeho kolega před televizní
kamerou. Navíc Českému rozhlasu se pro
jeho společenskou úlohu odpustí mnohem méně než soukromým rádiím. A já to
přijímám. Český rozhlas má za cíl kultivovat český jazyk a udržovat jeho
spisovnost, má být vzorem. Pokud ale posloucháte ranní proud na Radiožurnálu,
na Dvojce nebo třeba i na Radiu Wave a porovnáte kvalitu moderátorů s ostatními
rádii, vyjde vám v tomto směru Český rozhlas jednoznačně nejlépe.
* Ranní proud je u většiny posluchačů
spojený s příjemnou hudbou. Podle mě se ale hudba na Radiožurnálu, hovořím
stále o ranním vysílání, nezlepšila. Pořád slyšíme do omrzení Madonnu, skupinu
ABBA, z našich třeba Chinaski. Nic proti nim, jsou výborní, ale co kdybyste
ráno pustili například Šrouby a matice? Nebo Every 2nd End? Řeknete mi, že
takové písničky si mám jít poslouchat na Radio Wave?
Hudba na Radiožurnálu je dlouho, vlastně neustále, diskutované téma. Na hudbu
Radiožurnálu zaznívá soustavná kritika, ale všimněte si, že nikdo nejde po
faktech. Pokud máme snahu vysvětlit hudebním kritikům, novinářům, ale i
veřejnosti, jak se tvoří hudební dramaturgie a proč se hrají ty které písničky,
nikdo už argumentům nenaslouchá. A my jsme připraveni své kroky vysvětlit. Ne
zarytě a za každou cenu bránit, ale opravdu vysvětlit.
* Prosím, tady máte prostor svou hudební
dramaturgii vysvětlit.
Radiožurnál poslouchají silné skupiny posluchačů od třiceti do šedesáti let. A
pro tuto opravdu širokou skupinu má stanice sestavený hudební program a
strategii. Nabízíme písně od sedmdesátých let až po současnost, včetně vámi
tázané Šrouby a matice, která je mimochodem v playlistu již od listopadu 2011.
I přesto, že lidé poslouchají Radiožurnál hlavně kvůli zprávám a reportážím,
nabízí tato stanice i aktuální novinky, které můžete slyšet každou hodinu v
jejím vysílání. Jen pro představu, jsou to dnes už hity, jako Nina od Tomáše
Kluse, Set Fire To The Rain od Adele, New Age od Marlon Roudette. Z aktuálních novinek
pak Bruno Mars s písní Count Of Me, Charlie Straight a jejich Coco nebo od Fun
skladba We Are Young a jiné. Prosím, otiskněte to, ať si to naši kritici
konečně přečtou.
* Otiskneme, ale nemohu vám zaručit, že
si to kritici přečtou.
Mohu k hudbě ještě něco dodat? Všechny písničky, které Radiožurnál hraje, jsou
vybrané posluchači v hudebních testech. Musíme ale najít správný mix i se
staršími hity, proto slyšíte Madonnu, ABBU, Chinaski. A ještě k tomu musím
dodat, že stále pracujeme na tom, jak hudební dramaturgii dále obohatit a
zlepšit.
* Ještě z jiného hudebního proudu.
Dřívější šéfka zpravodajských stanic Hana Hikelová tvrdila, že Karel Gott a
Helena Vondráčková se hrají na jiných stanicích Českého rozhlasu, ale
posluchači Radiožurnálu je podle průzkumů prý nechtějí slyšet. Hikelová odešla,
situace se nezměnila. Co máte proti Gottovi, že ho Radiožurnál stále nehraje? A
hrát nebude?
V lednu 2008 došlo k celkové změně formátu Radiožurnálu, jak programového, tak
hudebního. Tato změna měla mimo jiné za úkol posílit posluchače ve věkové
skupině nad třicet let. Výsledky průzkumu prokázaly, že Karel Gott není žádaným
umělcem pro tuto cílovou skupinu. Dnes, po čtyřech letech, má Radiožurnál
nejsilnější věkovou skupinu právě nad třicet let. Písničky Karla Gotta hrají
další naše stanice, dokonce na Dvojce má Karel Gott svůj pořad.
* Snad jste k hudbě řekl vše. Jak
vycházíte s podřízenými? Stále platí, co jste prohlásil při volbě generálního
ředitele, že budete hledat konsenzus, protože autoritářský manažer většinou
prohrává?
Ano, platí. Preferuji hledání konsenzu a moji kolegové mi to jistě potvrdí. Na
věci mám svůj pohled a názor. Zejména na stanicích a jejich programu, tedy na
tom zásadním, co Český rozhlas veřejnosti nabízí, mi maximálně záleží a i zde
vedu s kolegy otevřenou debatu a dokážu přijmout jejich odlišný názor, pokud mě
přesvědčí svými argumenty. Ovšem i demokracie má své hranice a každý si musí
uvědomit, že je to generální ředitel, kdo nese plnou odpovědnost za činnost
Českého rozhlasu.
* Jste již přes půl roku stálým
generálním ředitelem významné veřejnoprávní instituce. Jak se vám daří plnit
priority vašeho projektu, díky kterým jste byl zvolen? S čím jste nejdále?
Hned po svém zvolení jsem zahájil přeměnu Českého rozhlasu podle své vize, kterou
jsem představil v kandidátském projektu. První kroky se týkaly vnitřních
organizačních změn. Za první tři měsíce jsme změnili základní vnitřní strukturu
rozhlasu, jmenoval jsem první dva své náměstky, změnil se Statut Českého
rozhlasu. Ještě do konce roku jsem obsadil pozici personálního ředitele,
klíčovou funkci pro práci se zaměstnanci. Taktéž do konce roku jsme v top
managementu připravili základní koncepci změn, které chci do roku 2014
realizovat. Dnem 1. března se stal programovým náměstkem Jan Menger a od 1.
května bude mít rozhlas kompletní management. V sekci programu a vysílání
vzniknou tři připravovaná centra, a sice Centrum vysílání, Centrum
zpravodajství a Centrum výroby a v jejich čele stanou tři ředitelé. Je za tím
kus práce a já z toho mám radost, že se Český rozhlas mění! Změny, které pocítí
naši posluchač, přijdou vzápětí. První část chceme stihnout do konce roku,
další v průběhu roku příštího.
* Asi nejvíc vášní vzbudil záměr, že
Radiožurnál se promění v plnoformátovou stanici posluchačů mladšího a středního
věku, zhruba od 20 do 40 let, s posíleným a hlavně jiným hudebním obsahem než
teď. Jak příprava omlazené stanice nyní, v dubnu 2012, vypadá?
Omlazení Radiožurnálu bude přicházet postupně. Je to naše nejposlouchanější
stanice a určitě nechceme, aby ztratila své dosud věrné posluchače z řad
starších ročníků. Zpravodajství a publicistiku dělá Radiožurnál nejlépe a
posluchači si ho za to chválí. Zaměříme se proto spíše na hudební složku, o
které jsem se už zmiňoval. Tam vidím potenciál, jak ještě navýšit auditorium o
generaci dnešních třicátníků, ale i o mladší skupinu.
* Posluchačům středního a zralejšího
věku, zhruba od 40 do 60 let, má být určen národní okruh Praha, dnes ČRo 2,
spojený s regionálními studii. Co je v přípravě nového?
Pokud jde o národní okruh, tady budu strohý. Jeho koncepci připravíme do konce
letošního roku a změna nastane nejdříve počátkem roku následujícího, tedy v
roce 2014. Vysílání Dvojky a regionálních stanic tak letos určitě nedozná
žádných větších změn.
* Prioritou má být váš záměr stanice
mluveného slova a pak okruh pro náročnější posluchače, něco jako francouzská
umělecká Arte, a u nás nynější ČRo 3 Vltava. Nynější Radio Česko tedy mezi vaše
priority nepatří?
Spuštění nové zpravodajsko-publicistické stanice, která bude bez hudby, tzv.
stanice mluveného slova, je opravdu momentální prioritou. Stanice vznikne
integrací tří dosavadních stanic – Rádia Česko, ČRo 6 a Leonarda. Formát
stanice ještě ladíme. Spustit ji plánujeme do konce letošního roku. Rádio Česko
bude podstatným pilířem nové stanice, posluchači o tuto stanici nepřijdou.
Naopak, budou moci zprávy, komentáře, magazíny a diskuse naladit po celý den.
* Hodláte měnit stanici Vltava?
Stanice Vltava je už nyní velmi dobře vyprofilovaná, zde není důvod pro velké
změny. Rádi bychom však stanici vtělili větší dynamiku a mladší tvář. Musíme
pracovat s novými formáty. Kratšími a zajímavějšími, především v průběhu dne.
Po prázdninách například zařadíme pravidelnou lahůdku – takzvané minutové hry.
* Co si mám pod tím představit?
Nechte se překvapit. Včas budeme veřejnost informovat.
* Jak se budou do budoucna vyvíjet
internetové stanice?
Myslíte asi speciální stanice, které nevysíláme na FM frekvencích, ale také na
internetu, v televizi, přes satelit nebo dokonce v DAB. Tyto stanice mají v
nabídce veřejnoprávního rozhlasu rozhodně své místo, jako všude jinde v Evropě.
A to se nedívám jen směrem na západ. Musíme ale zvažovat jejich účelnost. Jak
neustále a správně opakuje můj programový náměstek Jan Manger, jednoznačně
budeme preferovat kvalitu před kvantitou. Zůstává stanice D-dur a Radio Wave. O
osudu Leonarda a Rádia Česko jsem hovořil. Čistě internetové projekty Český
rozhlas Jazz a Wave Party mají podle mého názoru smysl, stejně tak jako úvaha o
dětské internetové stanici.
* Nedá mi to, než se zeptat na mnohokrát některými kritiky, možná i bývalými
členy Rady Českého rozhlasu zatracované Radio Wave? Počítáte s ním?
Kolikrát mám pocit, že lidé hovořící o Radiu Wave ho snad ani neslyšeli. Zkuste
si někdy pustit jeho ranní vysílání. Možná budete překvapena. Velmi přijatelná
hudba i pro mě samého a k tomu mladé hlasy, které vás zvou na výstavy, do kina,
představují nové knihy. Publicistické pořady o současných problémech mladých
jsou na velmi vysoké úrovni. Od dubna má Wave navíc nové pořady a novou
zvukovou grafiku. Bohužel fakt, že stanice nevysílá na FM, je velkým
hendikepem. Je to škoda, mladí lidé by si to zasloužili. Jedním z hlavních cílů
změn je i posílení pozice Českého rozhlasu na trhu, optimálně na 25 procent.
Bez stanice pro mladé to nedokážeme.
* A co dětská stanice, kterou
připravujete pro digitální internetové spuštění v září 2012? Máte už jasno, kdo
ji povede? Nekopírujete záměr generálního ředitele České televize Petra
Dvořáka, který měl tentýž cíl, ale televizní a s jiným termínem?
Nová dětská stanice a nový dětský web je cíl, který jsem si taktéž předsevzal.
Pro děti vysílají všechna veřejnoprávní rádia a televize v Evropě a vědí proč.
Odmalička si vychovávají své posluchače a diváky, ale především, přinášejí
kvalitní vzdělávací i výchovný obsah. Je logické, že Česká televize a Český
rozhlas nechtějí zůstat pozadu. Jde přece i o kultivaci naší nejmladší
generace. Formát dětské stanice a dětský web začne připravovat nově vznikající
tvůrčí skupina pro děti a mládež, momentálně finišuje výběrové řízení na jejího
šéfa. Byl bych rád, kdyby se nám vše podařilo ještě letos.
* Oblíbeným zaklínadlem všech manažerů
jsou dvě slova – šetření a restrukturalizace. Jak postupuje jedno i druhé u vás
v rozhlase? Slíbil jste například, že postupně snížíte počet zaměstnanců z 1500
na 1100. Jak jste s propouštěním daleko?
Český rozhlas šetří. Svědčí o tom i o více než šedesát miliónů vyšší zisk za
loňský rok, než předpokládal schválený rozpočet. Musíme hledat úspory, pracovat
efektivněji, pečlivě hlídat vydané prostředky. Náklady se zvyšují a příjem
rozhlasu zůstává na prakticky stejné úrovni. Stejné a zároveň relativně
stabilní, i když je hlavně na nás, abychom dbali i na výnosovou stránku
rozpočtu. V tomto jsme již také podnikli určité kroky. Snížení počtu pracovníků
je další z nutných opatření, které nás čeká. Současný stav je dlouhodobě
neudržitelný. Navíc bych pro zaměstnance rozhlasu chtěl vytvořit velmi slušné
pracovní podmínky a ty, chtě nechtě, začínají dobrým ohodnocením. Při redukci
počtu pracovníků budeme moci zaměstnance lépe zaplatit. I zde platí zákon přímé
úměry.
* Český rozhlas má, pokud vím, také
mnoho externistů. Budete snižovat stavy i u nich?
Snížení počtu pracovníků v rozhlase o 15 až 20 procent se bude týkat jak
zaměstnanců, tak zejména externích spolupracovníků. A těch není málo, jak jste
sama podotkla. Vše bude probíhat postupně v průběhu následujících tří let v
souladu s realizací plánovaných změn.
* Už je definitivně u konce rekonstrukce
historické budovy na Vinohradské třídě? Kolik stála peněz? Vedete v souvislosti
se stavbou ještě nějaké spory s dodavateli?
Přestože se mi ještě za prozatímního mandátu podařilo obnovit a poté i dokončit
stavební práce na rekonstrukci naší historické budovy, ještě není vše u konce.
Problémy se vzduchotechnikou oddálily dokončení největšího Studia 1. Pevně
věřím, že do konce roku se jednička dokončí. Stavební práce celkem stály přes
660 miliónů korun. Samozřejmě že vedeme spory s dodavateli, jsou však věcné, a
proto řešitelné.
* Jak vycházíte se členy Rady Českého
rozhlasu, která je vaším kontrolním orgánem, pokud jde o hospodaření Českého
rozhlasu?
Rada má přece jen více pravomocí, než jen kontrolovat hospodaření. Její složení
se v průběhu času mění, a tak se i vztah generálního ředitele mění. Za sebe
mohu prohlásit, že s většinou členů Rady vycházím aktuálně velmi dobře a po
čtvrtečním zvolení pana Tomáše Ratiborského předsedou Rady věřím, že tento stav
bude oboustranný a bude se nadále pozitivně rozvíjet.
***
Po prázdninách zařadíme pravidelnou lahůdku – takzvané minutové hry
Český rozhlas má za cíl kultivovat český jazyk a udržovat jeho spisovnost, má
být vzorem
V dnešní anketě jsme dali prostor šesti finálovým kandidátům, kteří se ucházejí o místo radního v Radě ČRo (Petr Burda, Jaroslav Kravka, Michal Lukeš, Petr Matoulek, Jaroslav Růžička, Petr Šafařík). Volební výbor PS PČR je vybral spolu s finalisty do Rady ČT 12. dubna. Na jedno místo v radě připadají tři uchazeči. Volba radních by měla být na pořadu červnové schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu, která bude zahájena 5. června. Rozhovory s kandidáty, se kterými se nám nepodařilo natočit dnešní anketu, Vám přineseme co nejdříve. Do ankety jsme zatím vybrali jejich vystoupení před Volebním výborem z 3. dubna. Anketní otázka zněla: Jaké budou Vaše priority, pokud se stanete radním Rady ČRo?
Náměstkem generálního ředitele Českého rozhlasu Petra Duhana pro program a vysílání se od 1. března stal Jan Menger, který předtím řídil středočeskou stanici ČRo Region. Menger společně s dalšími členy topmanagementu představil koncepci rozvoje ČRo v letech 2012-2014. Z ní také vyplývá založení tří center – pro zpravodajství, vysílání a výrobu. „Vnímám za zásadní věc, upřednostňovat kvalitu před kvantitou,“ zdůraznil Menger s tím, že se zaměří na zefektivnění provozu všech složek, na zpřehlednění struktury a na redukci a profilaci jednotlivých stanic. Jednou ze zásadních oblastí, ve kterých se zpřehlední struktura veřejnoprávního rozhlasu, jsou tvůrčí skupiny. Jan Menger o nich, ale také o dalších plánech, například o stanici mluveného slova, hovoří v aktuálním rozhovoru Českých médií. V něm například vůbec poprvé zaznělo jméno nové vedoucí tvůrčí skupiny pro děti a mládež Zory Jandové.
3.5.2012 napsal Jan Potůček na serveru Digizone.cz
Nový ministr školství Petr Fiala odvolal šéfa
tiskového odboru Antonína Zelenku, který je zároveň členem Rady Českého
rozhlasu a hrozilo mu, že jako radní skončí
Poslanci se už nemusí zabývat otázkou, zda mají odvolat
radního Českého rozhlasu Antonína Zelenku kvůli jeho angažmá ve
funkci vedoucího tiskového odboru ministerstva školství. Nový ministr Petr
Fiala, kterého prezident republiky Václav Klaus oficiálně jmenoval do
funkce tento týden, totiž Zelenku z vedení tiskového odboru odvolal.
Zelenkovi reálně hrozilo, že v rozhlasové radě skončí, protože podle
zákona je jakákoli jmenovaná funkce v rozporu s členstvím
v tomto kontrolním orgánu veřejnoprávního rozhlasu.
„Byl jsem
oficiálně odvolán z funkce. Asi z ministerstva v brzkých dnech
odejdu, s těmito poměry a zacházením nechci mít nic společného,“ řekl
Zelenka zpravodajskému serveru iDnes.cz. Do úřadu nastoupil letos v únoru
ještě za předchozího ministra Josefa Dobeše a kritice
z porušování zákona se bránil tím, že do funkce vedoucího tiskového odboru
nebyl jmenován, ale byl jejím výkonem pouze pověřen.
V minulosti se už Zelenka coby rozhlasový radní
zdiskreditoval natáčením stranických videí pro ODS z předvolebních cest Mirka
Topolánka.
3.5.2012 informoval Odbor komunikace a vnějších vztahů na severu Českého rozhlasu
Oblíbená herečka, zpěvačka a rozhlasová moderátorka Zora Jandová povede od 1. června Tvůrčí skupinu pro děti a mládež. Jandová zvítězila v tříkolovém výběrovém řízení, do něhož se přihlásilo 36 zájemců.
Hlavním úkolem Zory Jandové a jejího týmu bude ve spolupráci s Centrem vysílání připravit novou podobu nabídky Českého rozhlasu pro děti a mládež, se kterou chce Český rozhlas přijít ve zkušebním provozu ještě letos na podzim. Prvotní koncepci tohoto vysílání a navazujících webových stránek už odevzdala v rámci výběrového řízení. U výběrové komise pak se svým projektem jednomyslně zvítězila.
„Jsme rádi, že Zora Jandová zúročí své dlouholeté profesionální zkušenosti s tvorbou pro děti právě v Českém rozhlase,“ konstatuje náměstek generálního ředitele pro program a vysílání Jan Menger. „Její materiál nezapomíná na potřeby a záliby internetové generace,“ dodává Filip Rožánek z ČRo Nová média, který novou podobu dětského vysílání Českého rozhlasu inicioval.
Plánované dětské vysílání Českého rozhlasu využije internetové i digitální platformy včetně mobilních aplikací. Projekt schválilo vedení ČRo na sklonku roku 2011, výběrové řízení na vedoucího Tvůrčí skupiny pro děti a mládež probíhalo v březnu a dubnu letošního roku.
Profil Zory Jandové:
MgA. Bc. Zora Jandová Absolventka DAMU (1982), VŠ tělesné výchovy a sportu Palestra (2009), nyní dokončuje doktorandské studium v oboru masmediální komunikace, marketingu a reklamy na Univerzitě Konštantína Filozofa v Nitře. Tématem její disertační práce je fenomén živého vysílání včetně pořadů pro děti, vysílání pro děti se věnoval také její školní výzkum.
Zora Jandová je oblíbená herečka a zpěvačka, ale také moderátorka Nočního Mikrofóra na ČRo 2 – Praha, textařka, překladatelka, scenáristka, malířka, kondiční specialistka a lektorka taiči. V roce 2002 se umístila sedmá na mistrovství světa v taiči jako nejlepší závodnice z evropského kontinentu. Ovládá francouzštinu a angličtinu, z nichž překládá divadelní hry, šansony a dětské knížky. Domluví se rusky, moderovat a zpívat zvládne v dalších osmi jazycích. Vystupovala ve více než 11 zemích světa.
Má státní zkoušku z pedagogiky a psychologie, složila zkoušky z ekonomiky, marketingu, managementu a personálního managementu.
V roce 2007 vydala pro děti interaktivní knížku-zpěvník s vlastními ilustracemi Ryba z Havaje, v České televizi šest let uváděla dětský diskusní pořad Tykadlo, na Primě pořad Mazlíčci. Další dvě její autorské knihy pro děti a mládež jsou připraveny k vydání, tři jiné dětské knížky přebásnila z angličtiny a americkému animovanému filmu, který podle nich vznikl, propůjčila v české verzi svůj hlas. Představitelka 50 filmových, televizních a rozhlasových rolí.
Vede Klub komunikace Habakuk pro děti 1. až 5. tříd při ZUŠ Řevnice, jezdí se svým autorským programem po školách, spolupracuje se školkami a s nadací Naše dítě.