sobota 22. června 2013

Čelem k masám - kritický pohled na změny v Českém rozhlase

22. 6. 2013 napsal Tomáš Urban v příloze "Víkend DNES" deníku mladá Fronta DNES



--------------- strana 1 ---------------------

---------------  strana 2 ---------------------
--------------- strana 3 ---------------------


--------------- strana 4 ---------------------

--------------- strana 5 ---------------------
--------------- strana 6 ---------------------

--------------- strana 7---------------------

--------------- strana 8 ---------------------

--------------- strana 9 ---------------------

--------------- strana 10 ---------------------


--------------- strana 11 ---------------------

--------------- strana 12 ---------------------


                                                         --------------- strana 13 ---------------------


středa 12. června 2013

Program veřejné schůze Rady ČRo 17. 6. 2013

Římská 13
Veřejná schůze Rady ČRo se koná dne 17. 6. 2013 ve 13:00 hod. v Českém rozhlase, zasedací místnost č. 010, Římská 15, Praha 2. 

Z programu:

- zahájení, schválení programu
- schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- odvolání ředitelů regionálních studií ČRo 
- informace o prodeji nemovitostí, rekonstrukci a postupu expertního týmu ve věci rozhlasových poplatků - kontrola usnesení Rady ČRo 
- stížnosti, podněty posluchačů 
- různé 
- závěr

úterý 11. června 2013

ROZPRAVY O ČESKÝCH MÉDIÍCH: 90 LET ROZHLASOVÉHO VYSÍLÁNÍ

5. 6. 2013 publikoval Jan Bohdal na serveru Česká média

zde odkaz na video v délce 127 minut

Tématem červnových Rozprav o českých médiích bylo devadesáté výročí zahájení rozhlasového vysílání na našem území. K diskusi jsme společně s Institutem komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK a Českým rozhlasem Plus pozvali náměstka pro program a vysílání ČRo Reného Zavorala, šéfredaktora Radiožurnálu Jana Pokorného, komentátora ČRo Plus Libora Dvořáka a Josefa Maršíka z IKSŽ FSV. Sestřihaný zvukový záznam bude vysílat ČRo Plus, Česká média nabídnou na svém webu kompletní nesestříhaný vidozáznam. Jan Pokorný se z diskuse bohužel na poslední chvíli musel omluvit z důvodu aktuální nepříznivé povodňové situace a tedy úloze zpravodajství veřejnoprávního rozhlasu.  Mediální večer moderoval Radko Kubičko z ČRo Plus. Profily jednotlivých diskutujících najdetezde.
René Zavoral uvedl, že srovnání s BBC bude vždy kulhat. Sousední státy a Skandinávie jsou z hlediska veřejnoprávního vysílání pro náš možná bližším vzorem. „Stali jsme se sebevědomým médiem veřejné služby,“ řekl Zavoral a zdůraznil základní pilíře – informovat, vzdělávat a bavit, kterými se také Český rozhlas řídí. Zavoral jako současný člen vedení připomněl, že ČRo je v součanosti velmi aktiních členem Evropské vysílací unie (EBU) a neustále se snaží oslovit co nejvíce posluchačů, což však neznamená, že by ČRo dělal vysílání pouze pro dosažení vysoké poslechovosti. „Přes výhrady si myslím, že nabízíme kvalitní vysílání,“ řekl Zavoral s tím, že ČRo se stále snaží rozvíjet a modernizovat. Důležité je neustále sledovat změny zvyků posluchačů a vyvarovat se komercionalizaci vysílání. Komercionalizace však, podle Zavorala, ČRo nehrozí.
Libor Dvořák se setkal s rozhlasem nejprve jako dítě v rámci nedělního pohádkového vysílání, později jako posluchač literárních pořadů. Od 60. let byl posluchačem populárního Zápisníku zahraničních zpravodajů. „Rozhlas má pro mě obrovskou výhodu, že skýtá prostor pro kreativitu a fantazii,“ uvedl Dvořák s tím, že o co více není rozhlasové vysílání vidět jako televize, tím musí být kreativnější v rámci hesla „z ucha rovnou do duše“. Jako zářný příklad Dvořák uvedl Jana Petránka jako představitele „osobnostní žurnalistiky“. Libor Dvořák uvedl, že nesmírně důležitá je funkce rozhlasu v rámci veřejnoprávního sektoru. „Máte poměrně slušnou šanci, že budete mít informace nezávislé a kvalitní,“ hájil Dvořák veřejnoprávní charakter tuzemské televize (ČT) a rozhlasu (ČRo). Dvořák upozornil, že alarmující z hlediska nezávislosti je současná situace ve státních médiích v současném Rusku. Libor Dvořák je přesvědčen, že zvláště vysílání ČRo6 se ke všeobecně normotvorným standardům velmi připbližovalo.
Josef Maršík upozornil, že je nepřesné uvádět, že rozhlasové vysílání začalo 18. května 1923. Správně by mělo znít, že pravidelné rozhlasové vysílání pro veřejnost bylo zahájeno 18. května 1923, protože ve skutečnosti byly učiněny pokusy s rozhlasovým vysíláním a také propagační rozhlasové vysílání. Propagační vysílání v březnu mělo na starosti Ministerstvo pošt a telegrafů za účasti zástupců úřadů, dalších oficialit a také novinářů. Další vysílání již proběhlo 15. května z Národního divadla včetně profesionálních účinkujících. Od 18. května pak rozhlasové vysílání nabylo kontinuální charakter, vysílalo se ze stanu ve Kbelích. Postupně se rozhlas přesouval do různých pražských lokalit. V roce 1933 se již program tehdejšího Radiojournalu přesunul do současného působiště na Vinohradskou 12. Nutno připomenout, že v našich zemích bylo zahájeno rozhlasové vysílání jako ve druhém státě v Evropě, první byla britská BBC.

odkaz na videozáznam diskuse - http://www.ceskamedia.cz/media/455831/video-rozpravy-o-ceskuch-mediich-90-let-rozhlasoveho-vysilani#

neděle 9. června 2013

Neposlouchám rozhlas, abych byl na Facebooku

4. 6. 2013 napsal Miloš Čermák v týdeníku Ekonom





Český rozhlas oslavil devadesátileté výročí, jeho generální ředitel Peter Duhan nahlas přemýšlel o tom, jak bude vypadat, až bude mít stovku.


Facebook - ilustrační

"Trošičku jinak," prohlásil a upřesnil to: "Bude podstatně více pracovat s novými médii, protože to je obrovská výzva pro každý rozhlas. Éra masových médií postupně končí a skutečně nastupuje éra sociálních médií." Jsem poslední, kdo by zpochybňoval význam sociálních médií. Jsou velkým obohacením novinářské práce. Nastartovala jiný druh komunikace s publikem či čtenáři.

Ale co to znamená, když šéf veřejnoprávní instituce mluví o éře sociálních médií? Bude rádio "vysílat" na Facebooku či Twitteru? Osobně považuji Duhanem proklamované "souznění" a "obsáhnutí" sociálních sítí za nešťastný omyl.

Český rozhlas pomohl Facebooku v Česku k jeho vysoké oblibě. Nikde na světě jsem z rádia neslyšel tak často "diskutujte s námi na Facebooku", "najdete nás na Facebooku" atd. Ve vysílání Českého rozhlasu nebo České televize málem nesmíte říci slovo "googlovat", protože by to byla nevhodná propagace soukromé firmy, ale každou půlhodinu vás některý z moderátorů pošle na Facebook. Neměli bychom spíše sedět na zadku a poslouchat ten jejich rozhlas?

Prožíváme největší revoluci v médiích od dob Gutenberga, o tom není pochyb. Komerčním mediálním institucím docházejí dech i peníze. Nedaří se jim přijít s novými udržitelnými obchodními modely. V některých zemích, třeba USA, začíná pomalu fungovat zpoplatnění on-line obsahu. Ale právě existence silných a úspěšných veřejnoprávních médií to v zemích jako Česko či Británie nesmírně komplikuje.

Český rozhlas a Česká televize se nemají se sociálními médii snažit "souznít", ale existovat pyšně a důstojně vedle nich. Diskutovat se čtenáři v éteru, ne na facebookových stránkách. Ctít tradiční žánry. Komerční média tyto pozice vyklízejí, protože tam nejsou peníze. Veřejnoprávní média si platíme právě proto, aby je udržela.

Vláda přes výhrady ministerstev podpořila rozšíření Českého rozhlasu Plus na VKV

9. 6. 2013 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz


Vláda nakonec posvětila plán, aby veřejnoprávní Český rozhlas získal ze zákona právo provozovat svou novou stanici Český rozhlas Plus v pásmu velmi krátkých vln (VKV). Do Sněmovny ve středu příslušnou poslaneckou novelu poslala s kladným stanoviskem.
Některé resorty přitom měly k povolení čtvrtého okruhu veřejnoprávního rádia zásadní výhrady. Novelu kabinetu doporučilo třeba ministerstvo kultury, námitky naopak mělo ministerstvo průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj. Přijetí novely by podle něj vedlo k omezení prostoru pro provozovatele komerčních rozhlasových stanic.
Postoj vlády je každopádně jen doporučením pro Sněmovnu, která bude mít poslední slovo. Český rozhlas plánuje čtvrtým okruhem pokrýt 40 % území zejména hlavně ve velkých městech a oslovit 50 tisíc lidí.
Novela má Radě pro rozhlasové a televizní vysílání poskytnout další dva měsíce k přípravě výroční zprávy o její činnosti. Nově by ji měla posílat Sněmovně do konce dubna, nikoli do konce února.

úterý 4. června 2013

Vláda proti nové stanici Českého rozhlasu na VKV, prý omezí komerční rádia

2. 6. 2013 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz

Plán týmu generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana dostat novou veřejnoprávní stanici Plus do pásma velmi krátkých vln (VKV) narazil. Vláda zřejmě nepodpoří poslaneckou novelu, která by místo v éteru pro Český rozhlas Plus zajistila. Vyplývá to z návrhu stanoviska na vládním webu. Český rozhlas plánuje čtvrtým okruhem pokrýt 40 % území zejména hlavně ve velkých městech a oslovit 50 tisíc lidí. Novelu sice doporučilo třeba ministerstvo kultury, stanovisko ale obsahuje „zásadní“ námitky ministerstva průmyslu a obchodu a také ministerstva pro místní rozvoj.

Přijetí novely by podle něj vedlo k omezení prostoru pro provozovatele komerčních rozhlasových stanic. „Volných kmitočtů v pásmu velmi krátkých vln je pouze omezené množství a v některých lokalitách nejsou volné vůbec. Může proto hrozit zablokování jakéhokoli dalšího rozvoje komerčního vysílání,“ uvádí resort pod vedením místopředsedy ODSMartina Kuby.
„Narušení hospodářské soutěže může být o to větší, že financování nového programu Českého rozhlasu je zajištěno prostřednictvím veřejných prostředků,“ uvádí se také ve stanovisku. Kubův resort má za to, že místo poslanců by mantinely veřejné služby měla určovat vláda, nikoli poslanecká sněmovna. Postoj vlády však bude pouze doporučením pro Sněmovnu, která bude mít poslední slovo.
STANOVISKA MINISTERSTEV K NOVELE ZÁKONA O ČESKÉM ROZHLASU
Ministerstvo kultury ve svém vyjádření uvedlo, že navrhovaná novelizace zákona o Českém rozhlasu umožňuje Českému rozhlasu výrazně zkvalitnit naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Ministerstvo proto poslanecký návrh zákona vítá a doporučuje vyslovit s ním souhlas.
Ministerstvo průmyslu a obchodu doporučilo vyslovit s předloženým návrhem zákona nesouhlas a současně uplatnilo řadu zásadních připomínek. Podle jeho názoru je problematika obsahu a formy vysílání médií veřejné služby společensky velmi citlivá, a proto by ke změnám právních předpisů vztahujících se na tuto problematiku mělo docházet po široké diskuzi všech zainteresovaných subjektů s tím, že by se mělo jednat o iniciativu vlády, resp. věcně příslušného resortu, kterým je Ministerstvo kultury. Ministerstvo nesouhlasí s tvrzením předkladatelů, že nový program Českého rozhlasu nezasahuje do podnikatelského prostředí, neboť na něm nebude vysílána reklama a teleshopping, a to s odůvodněním, že každý nový program Českého rozhlasu ovlivní trh rozhlasového vysílání zejména tím, že se omezí prostor pro ostatní soutěžitele uplatnit se na trhu se svým programem obsahujícím podobnou náplň jako nový program Českého rozhlasu, přičemž deformace trhu může být tím větší, že financování nového programu Českého rozhlasu je zajištěno prostřednictvím veřejných prostředků. Český rozhlas je přitom soutěžitelem na trhu rozhlasového vysílání nejen prostřednictvím obchodních sdělení, které bude na novém programu omezeno, ale např. i tím, že může nakupovat rozhlasové pořady nebo zaměstnávat odborníky v dané oblasti. Do podnikatelského prostředí zasahuje nový program rovněž tím, že bude využívat rádiové spektrum v pásmu velmi krátkých vln, tudíž bude nutné zajistit patřičný počet kmitočtů pro pokrytí území, jež je stanoveno značně neurčitě (od 1 % do 80 % obyvatel) a nároky Českého rozhlasu se proto mohou průběžně v čase měnit a tím vzniká značná nejistota, kolik volných kmitočtů je k dispozici pro komerční sféru. Volných kmitočtů v pásmu velmi krátkých vln je totiž omezené množství a v některých lokalitách nejsou volné vůbec. Pokud by Český rozhlas požádal o kmitočty tak, aby mohlo vysílání nového programu přijímat 80 % obyvatel, je možné, že dojde k zablokování jakéhokoliv dalšího rozvoje komerčního vysílání v tomto pásmu.
Ministerstvo rovněž zdůraznilo, že předkládaný návrh nestanovuje obsahovou náplň programu (ani kolik obyvatel jej má přijímat), a tudíž nebude možné kontrolovat naplňování tohoto úkolu, ani efektivní čerpání veřejných prostředků na jeho výrobu a šíření. Současně se připomíná, že Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, stanoví, že „ustanovení Smluv se nedotýkají pravomocí členských států financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je takové financování poskytováno organizacím pro veřejnoprávní vysílání k plnění veřejných služeb, jak jsou svěřeny, vymezeny a organizovány v každém členském státě, a pokud takové financování neovlivňuje obchodní podmínky a hospodářskou soutěž v Unii v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, přičemž se přihlíží k plnění veřejné služby“; z Protokolu tedy vyplývá, že financování médií veřejné služby má svá pravidla i na úrovni Evropské unie, a není tedy možné tato média financovat, aniž by se zkoumalo narušení hospodářské soutěže. Kromě toho se důvodová zpráva nevyrovnává se skutečností, že na tvorbu, provozování a šíření nového programu bude potřeba vynaložit určité finanční prostředky a vzhledem k tomu, že návrh zákona nepředpokládá zvýšení rozhlasového poplatku, hrozí omezení financování na ostatních programech Českého rozhlasu a případné snížení jejich kvality.
Ministerstvo pro místní rozvoj doporučilo vyslovit s předloženým návrhem zákona nesouhlas s odůvodněním, že umožněním dalšího vysílání Českého rozhlasu v pásmu velmi krátkých vln by mohlo dojít k omezení prostoru pro vysílání na velmi krátkých vlnách pro ostatní soutěžitele na tomto trhu. Tato skutečnost není v návrhu zohledněna, přestože prostor pro navrhované rozšíření vysílání je v současné době velmi malý. Kromě toho se důvodová zpráva nevyrovnává se skutečností, že na tvorbu, provozování a šíření nového programu Českého rozhlasu na velmi krátkých vlnách budou potřebné odpovídající finanční prostředky. Z důvodové zprávy přitom není zřejmé, z jakých zdrojů by byly pokrývány náklady na rozšíření vysílání Českého rozhlasu, aby nedošlo k nárůstu současných poplatků za příjem rozhlasového vysílání.
Zdroj: vlada.cz
Veřejnoprávní rozhlas o novelu usiluje kvůli tomu, že jeho stanice mluveného slova Český rozhlas Plus nyní může vysílat pouze na méně sledovaných středních vlnách. Důvodem pro předložení novely bylo rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která loni v létě odmítla žádost BBC o rozšíření společného vysílání s někdejší stanicí Rádio Česko z 6 na 12 hodin denně. Podle předsedkyně rady Kateřiny Kalistové totiž platný zákon už neumožňuje rádiu, které vysílá na základě licence, přebírat program veřejnoprávního rozhlasu.
Veřejnoprávní rozhlas následně Rádio Česko spojil se stanicemi ČRo – 6 a ČRo Leonardo v novou stanici Český rozhlas Plus, která zahájila vysílání letošního 1. března. Vysílá 8 hodin denně v pásmu středních vln, digitálně a na internetu. Rozhlas si od sloučené stanice také sliboval finanční úsporu zhruba 20 milionů Kč ročně. O tolik víc ale nakonec utratí za mzdy.