5. 6. 2013 publikoval Jan Bohdal na serveru Česká média
zde odkaz na video v délce 127 minut
Tématem červnových Rozprav o českých médiích bylo devadesáté výročí zahájení rozhlasového vysílání na našem území. K diskusi jsme společně s Institutem komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK a Českým rozhlasem Plus pozvali náměstka pro program a vysílání ČRo Reného Zavorala, šéfredaktora Radiožurnálu Jana Pokorného, komentátora ČRo Plus Libora Dvořáka a Josefa Maršíka z IKSŽ FSV. Sestřihaný zvukový záznam bude vysílat ČRo Plus, Česká média nabídnou na svém webu kompletní nesestříhaný vidozáznam. Jan Pokorný se z diskuse bohužel na poslední chvíli musel omluvit z důvodu aktuální nepříznivé povodňové situace a tedy úloze zpravodajství veřejnoprávního rozhlasu. Mediální večer moderoval Radko Kubičko z ČRo Plus. Profily jednotlivých diskutujících najdetezde.
René Zavoral uvedl, že srovnání s BBC bude vždy kulhat. Sousední státy a Skandinávie jsou z hlediska veřejnoprávního vysílání pro náš možná bližším vzorem. „Stali jsme se sebevědomým médiem veřejné služby,“ řekl Zavoral a zdůraznil základní pilíře – informovat, vzdělávat a bavit, kterými se také Český rozhlas řídí. Zavoral jako současný člen vedení připomněl, že ČRo je v součanosti velmi aktiních členem Evropské vysílací unie (EBU) a neustále se snaží oslovit co nejvíce posluchačů, což však neznamená, že by ČRo dělal vysílání pouze pro dosažení vysoké poslechovosti. „Přes výhrady si myslím, že nabízíme kvalitní vysílání,“ řekl Zavoral s tím, že ČRo se stále snaží rozvíjet a modernizovat. Důležité je neustále sledovat změny zvyků posluchačů a vyvarovat se komercionalizaci vysílání. Komercionalizace však, podle Zavorala, ČRo nehrozí.
Libor Dvořák se setkal s rozhlasem nejprve jako dítě v rámci nedělního pohádkového vysílání, později jako posluchač literárních pořadů. Od 60. let byl posluchačem populárního Zápisníku zahraničních zpravodajů. „Rozhlas má pro mě obrovskou výhodu, že skýtá prostor pro kreativitu a fantazii,“ uvedl Dvořák s tím, že o co více není rozhlasové vysílání vidět jako televize, tím musí být kreativnější v rámci hesla „z ucha rovnou do duše“. Jako zářný příklad Dvořák uvedl Jana Petránka jako představitele „osobnostní žurnalistiky“. Libor Dvořák uvedl, že nesmírně důležitá je funkce rozhlasu v rámci veřejnoprávního sektoru. „Máte poměrně slušnou šanci, že budete mít informace nezávislé a kvalitní,“ hájil Dvořák veřejnoprávní charakter tuzemské televize (ČT) a rozhlasu (ČRo). Dvořák upozornil, že alarmující z hlediska nezávislosti je současná situace ve státních médiích v současném Rusku. Libor Dvořák je přesvědčen, že zvláště vysílání ČRo6 se ke všeobecně normotvorným standardům velmi připbližovalo.
Josef Maršík upozornil, že je nepřesné uvádět, že rozhlasové vysílání začalo 18. května 1923. Správně by mělo znít, že pravidelné rozhlasové vysílání pro veřejnost bylo zahájeno 18. května 1923, protože ve skutečnosti byly učiněny pokusy s rozhlasovým vysíláním a také propagační rozhlasové vysílání. Propagační vysílání v březnu mělo na starosti Ministerstvo pošt a telegrafů za účasti zástupců úřadů, dalších oficialit a také novinářů. Další vysílání již proběhlo 15. května z Národního divadla včetně profesionálních účinkujících. Od 18. května pak rozhlasové vysílání nabylo kontinuální charakter, vysílalo se ze stanu ve Kbelích. Postupně se rozhlas přesouval do různých pražských lokalit. V roce 1933 se již program tehdejšího Radiojournalu přesunul do současného působiště na Vinohradskou 12. Nutno připomenout, že v našich zemích bylo zahájeno rozhlasové vysílání jako ve druhém státě v Evropě, první byla britská BBC.
odkaz na videozáznam diskuse - http://www.ceskamedia.cz/media/455831/video-rozpravy-o-ceskuch-mediich-90-let-rozhlasoveho-vysilani#
Žádné komentáře:
Okomentovat