čtvrtek 29. října 2015

Program stanice Český rozhlas Dvojka se od 2. listopadu 2015 promění

29. 10. 2015 napsal Tomáš Němec

   V posledních dvou týdnech jsem zaslechl, jak někteří „moderátoři“ Nočního mikrofóra  říkali, že toto Noční mikrofórum je jejich poslední. Byli to Jaroslav Svěcený, Roman Šmucler a Apolena Veldová. Zvláště pan Svěcený nemohl pochopit, že se s ním už do budoucna nepočítá a vyslovil naději, že se snad v budoucnu časy obrátí k lepšímu a zase dostane u mikrofonu nějakou pravidelnější příležitost. Roman Šmucler to vzal pragmaticky, protože už toho má za posledních 25 let v roli rozhlasového nebo televizního moderátora víc a ví, že všechno v médiích pro konkrétní osobu jednou končí, ale že se jistě objeví jiná příležitost jinde. Marta Elefteriadu se neloučila navždy, ale řekla, že jak jistě víme, dochází k určitým změnám a napříště že nebude možno do Nočního mikrofóra telefonovat, jen se tam budou moci posílat e-maily.  

   Přestože vysílání většiny stanic ruší každou chvíli nějaká sebechvalná či vtíravá upoutávka, o změnách na Dvojce jsem zatím nic neslyšel.  Všechny výkřiky jakoby se soustředily na celoplošné vysílání stanice Český rozhlas Plus, které začne od 2. listopadu na velmi krátkých vlnách.

   Proto jsem se  jal zkoumat program stanice Dvojka na webu Českého rozhlasu a zjistil jsem, že i zde dochází od. 2 listopadu k proměnám během celého dne. Nejsou tak postavené na hlavu, jako když v roce 2011 měnil pan Jaromír Ostrý stanici Praha na stanici Dvojku, ale přece jen jsou patrné a řekl bych, že mohou být i k lepšímu. Na webu Dvojky je rámcový program až do konce listopadu, tak tady napíšu jen to, co mě uhodilo do očí na první pohled.

   Ranní vysílání, které se ještě dnes jmenuje Dobré ráno, Česko, začíná v 5:00 hodin a je uváděno švitořivou dvojicí moderátorů, bude začínat až v 6:00 a bude se jmenovat „Dobré ráno s Dvojkou“. K jeho uvádění se vrátí jen jeden člověk, a tím bude každý všední den Jan Kovařík, v sobotu pak Roman Víšek. V neděli pak zůstanou asi „dobrojitrníci“,  jak je nazval svého času pan František Novotný. Tedy celebrity a oblíbení lidé odjinud.  Jejich harmonogram patrně ještě není vytvořen, avšak prvním bude Ondřej Kepka, který jistě pro svou snaživost nebyl odstraněn ani z Nočního mikrofóra. Nedělní dobrojitrníci budou začínat jako dosud už v pět hodin ráno.

   O půl deváté zůstává pořad „Jak to vidí“ se Zitou Senkovou a jejími komentátory.  Nově tento pořad bude reprízován týž den půl hodiny před půlnocí.

   Od devíti do dvanácti zůstává proudové Dopoledne s Dvojkou se všelijakými vmezeřenými vsuvkami jako „Dvojka na cestách“ nebo „Příběhy slavných“. V tomto proudu se budou střídat  Martina Kociánová  Jan Rosák, Marie Retková, Tereza Stýblová, Stanislava Lekešová a Jolana Voldánová.

   Takový ten polední Kolotoč nazvaný 12 ve 12 zůstává a střídat se v něm budou Petr Jančařík, Tereza Kostková, Petr Rajchert a Richard Pachman.

   V odpoledni s Dvojkou od 13:00 do 16:30 se budou střídat Jiří Holoubek a  Václav Žmolík a páteční odpoledne v témže čase  se bude jako dosud jmenovat Šťastnou cestu a bude jako dosud s Janem Rosákem.

   Ostatní pořady přeskočím, protože jsou v podstatě stejné jako dosud a dostávám se k Nočnímu Mikrofóru, které bude Jen hodinové od 22: 30 do 23:30 a vystřídají se v něm některé staré a některé nové celebrity. Našel jsem tyto: Jana Smutná, Ondřej Kepka, Marie Retková, Alena Kumstýřová, Jan Cimický, Tereza Pokorná, Marta Elefteriadu, Jiří Mejstřík, Jitka Novotná, Michal Prokop, Jiří Petrášek – Werich, Zuzana Maléřová, Vasil Fridrich, Zora Jandová, Martin Kratochvíl, Magdalena Švecová, Pavel Šporcl.  

   Půl hodiny před půlnocí se bude opakovat, jak jsem psal už výše, pořad „Jak to vidí“, v sobotu pak nedělní pořad Františka Novotného a Luďka Munzara „Okouzleni slovem“. V neděli pak bude pravděpodobně noční mikrofórum až do půlnoci, protože se počítá s delším dokumentem od 22 hodin.

   Od půlnoci do dvou hodin se pak bude vysílat Noční proud, který sem přejde ze stanice Regina Praha. Regina Praha totiž přestane vysílat od 2. listopadu na VKV a ponoří se do temnot digitálního vysílání. Používám výraz „temnoty digitálního vysílání“, protože v této době je ještě jen málo posluchačů vybaveno digitálním DAB přijímačem jako já a noční proud by vlastně už téměř nikdo neslyšel.  A bývalí diskžokejové by vlastně vysílali „do zdi“. Tím se čas pro vysílání repríz pořadů z regionálních studií zmenší z pěti hodin na pouhé tři. Od pěti do šesti totiž bude vysílat noční moderátor něco, co už se bude také nazývat „Dobré ráno s Dvojkou“, Ale co to vlastně bude, není mi jasné

   Závěrem bych chtěl zopakovat, co vidím jako klady upraveného programu Dvojky. Ráno nebudou švitořit dva moderátoři nesmysly a večer se zkrátí plané plácání celebrit v tak zvaném Nočním mikrofóru. Klidně mohlo být celé Noční mikrofórum nahrazeno Nočním proudem. Ne, že by to byl nějaký obsahový přínos, ale v nočních hodinách by to byl příjemnější poslech.


   Myslím, že to je maximum, čeho mohl dosáhnout současný šéfredaktor Dittrich při svých schopnostech a nulové iniciativě.   Vnímám, že po odstoupení velkého škůdce Českého rozhlasu Petera Duhana bude teď určitá doba stagnace. Pokud by se vysílání stanic Českého rozhlasu mělo do budoucna zlepšit, musel by nový generální ředitel, který bude, doufejme,  zvolen počátkem roku 2016, odstranit z vedení Českého rozhlasu takové lidi, jakými jsou René Zavoral, Jan Menger, Miroslav Dittrich a Jiří Mejstřík. Náhodnému čtenáři tato jména nic neřeknou, ale lidé z Českého rozhlasu, kteří si chodí na tento blog číst, jistě vědí, o koho jde. Záměrně neuvádím druhého největšího škůdce Jaromíra Ostrého. Ten v této chvíli už nemá vliv na vrcholové řízení rozhlasu a pevně věřím, že už ho nikdy mít nebude.

pondělí 26. října 2015

Přijďte se seznámit s digitálními radiopřijímači 4. listopadu 2015 do reprezentativní prodejny Českého rozhlasu

26. 10. 2015 napsal Tomáš Němec



   Možná jste už slyšeli o tom, že v České republice vysílají některé stanice v takzvaném digitálním DAB (DAB+) (Digital Audio Broadcasting) vysílání. Z normálních lidí málokdo ví, co to je, přestože digitální  televizní signál doma přijímáme už všichni. Digitální rozhlasový signál začala před čtyřmi lety na několika vysílačích šířit příbramská firma TELEKO – viz http://www.teleko.cz/index.php/o-nas/zakladni-informace , která současně prodává prostřednictvím e-shopu i radiopřijímače značky PURE – viz http://pureradio.cz/ 

Informace viz také na http://www.radiodab.cz/co-je-digitalni-radio

   Já sám jsem si koupil digitální přijímač distribuovaný firmou  Teleko už před čtyřmi roky v prodejně Českého rozhlasu, která se zabývá hlavně prodejem hudebních nahrávek a knih, které vydává firma Radioservis, patřící Českému rozhlasu.  Z hlediska uživatele zatím nedokážu přímo vysvětlit, v čem spočívá výhoda digitálního rozhlasového vysílání. Proto vrtám možnost, kterou nyní nabízí reprezentační prodejna Českého rozhlasu v Praze, a to je debata s odborníkem na digitální rozhlasové vysílání a možnost vyzkoušet několik typů DAB radiopřijímačů.

Digitální rozhlasové přijímače se bohužel zatím běžně neprodávají v kamenných prodejnách s elektronikou.


Pokud jste z Prahy a okolí a zajímá Vás tato problematika, jíž se dříve nebo později nevyhne žádný z nás, přijďte si prohlédnout tyto radiopřijímače a podiskutovat s odborníkem Romanem Kropáčkem ve středu 4. listopadu mezi 10 a 17 hodinou do reprezentační prodejny Českého rozhlasu, Vinohradská 12, Praha 2

Viz také http://www.radiodab.cz/den-s-digitalnim-radiem-dab

zvuková pozvánka - klikněte na http://www.digitalradiodab.cz/files/Den-s-DAB_pozvanka.mp3


sobota 24. října 2015

Výběrové řízení na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu

21. 10. 2015 zveřejněno na webové stránce Rady Českého rozhlasu


RADA ČESKÉHO ROZHLASU

vyhlašuje v souladu s ust. § 9 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, v platném znění, výběrové řízení na funkci


GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČESKÉHO ROZHLASU


1.    Předpoklady uchazeče umožňující účast na výběrovém řízení

Ø  občanství České republiky
Ø  neomezená způsobilost k právním úkonům
Ø  trvalý pobyt na území České republiky
Ø  bezúhonnost ve smyslu zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, v platném znění (dále jen „Zákon“)
Ø  ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu
Ø  aktivní znalost angličtiny
Ø  osobnostní a manažerské předpoklady pro řízení významné instituce v oblasti veřejné služby
Ø  vítaná je praxe v médiích a působení v řídících funkcích v mediální oblasti
Ø  doložení manažerských zkušeností
Ø  předložení kariérního životopisu
Ø  předložení projektu s tématem: „Situace a výhled Českého rozhlasu 2016-2021“. Projekt by se měl věnovat především: 1) Hodnocení současné situace ČRo a výhledu do dalších 6 let, 2) Pohled na profilaci jednotlivých stanic ČRo, 3) Organizačně-provozním záležitostem (mj. ve vztahu k projektu předchozího generálního ředitele, jeho realizaci a důsledkům), 4) Definici motivace uchazeče a jeho přihlášky na pozici generálního ředitele ČRo. Rozsah projektu se předpokládá 5-10 normostran.
Ø  předložení písemné přihlášky uchazeče splňující náležitosti uvedené v těchto podmínkách výběrového řízení
Ø  splnění předpokladů dle ust. § 9 odst. 5 Zákona

 

2.    Náležitosti přihlášky do výběrového řízení a její povinné přílohy

Přihláška uchazeče musí obsahovat následující údaje a musí být doplněna o následující přílohy:
Ø  jméno, příjmení
Ø  akademický titul
Ø  rodné číslo
Ø  adresa trvalého bydliště
Ø  adresa pro doručování, telefonické spojení, e-mail
Ø  kopie dokladu prokazujícího občanství České republiky  
Ø  čestné prohlášení o neomezené způsobilosti k právním úkonům
Ø  kopie dokladu prokazujícího trvalý pobyt na území České republiky  
Ø  originál nebo úředně ověřená kopie výpisu z rejstříku trestů ne staršího tří měsíců ode podání přihlášky
Ø  originál nebo úředně ověřená kopie osvědčení ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb., v platném znění (dále jen „Lustrační zákon“), případně pouze čestné prohlášení o splnění podmínek stanovených Lustračním zákonem pro vydání tohoto osvědčení; toto čestné prohlášení je uchazeč povinen nejpozději do 4. 1. 2016 doložit originálem uvedeného osvědčení (v případě nedoložení originálu uvedeného osvědčení do uvedené lhůty do místa pro doručování přihlášek bude uchazeč pro nesplnění formálních požadavků z výběrového řízení vyloučen); uvedená náležitost se nevztahuje na uchazeče narozené po 1. 12. 1971
Ø  čestné prohlášení ve smyslu § 4 odst. 3 Lustračního zákona; uvedená náležitost se nevztahuje na uchazeče narozené po 1. 12. 1971
Ø  čestné prohlášení o splnění předpokladů dle ust. § 9 odst. 5 Zákona, případně o tom, že ke dni jmenování generálním ředitelem Českého rozhlasu bude uchazeč tyto předpoklady splňovat
Ø  ověřená kopie dokladu o dosaženém vysokoškolském vzdělání
Ø  strukturovaný životopis obsahující podrobnosti týkající se dosaženého vzdělání, profesních zkušeností, jazykových dovedností uchazeče a manažerských zkušeností
Ø  projekt na téma: „Situace a výhled Českého rozhlasu 2016-2021“
Ø  souhlas se zveřejněním svého jména, věku a současného povolání v seznamu přihlášených do výběrového řízení
Ø  souhlas se zpracováním osobních údajů uchazeče, které poskytl Radě českého rozhlasu v souvislosti s výběrovým řízením, v uvedeném znění: “Ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. souhlasím se zpracováním svých osobních údajů v rozsahu údajů uvedených v předložené přihlášce Radou Českého rozhlasu, případně jí pověřenými třetími subjekty, a to pro účely výběrového řízení na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu, přičemž tento souhlas poskytuji na dobu neurčitou.
jméno a příjmení
adresa trvalého bydliště
vlastnoruční podpis

 

3.    Lhůta pro podání přihlášek uchazečů, forma přihlášek

Lhůta pro osobní doručení přihlášek uchazečů počíná dne 4. 11. 2015 od 9.00 a končí dne 9. 12. 2015 ve 12.00. Na přihlášky doručené po tomto termínu nebude brán zřetel. Místem pro doručování přihlášek je: sekretariát Rady Českého rozhlasu, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2. Doručení zásilky obsahující přihlášku bude uchazeči na jeho žádost písemně potvrzeno v podatelně Českého rozhlasu.
Přihláška může být doručena i poštou jako doporučená zásilka. Rozhodující poslední termín pro takto doručenou zásilku je datum podání na poštovním úřadě (9. 12. 2015)
Přihláška musí být doručena v řádně zalepené obálce opatřené na přelepu podpisem uchazeče a označené jménem, příjmením a adresou uchazeče a nadepsané zvýrazněným textem: „Výběrové řízení na funkci generální ředitele Českého rozhlasu – neotevírat!!!". Přihláška a její přílohy musí být spojeny pevným sešitím neumožňujícím rozebrání a následné nové sešití listin tvořících přihlášku a její přílohy.
Přihlášky se podávají ve čtyřech vyhotoveních (včetně všech příloh), z nichž postačí pouze jedno vyhotovení v originále, zbývající vyhotovení přihlášky postačí v kopii. 

4.    Způsob hodnocení uchazečů

Formální přezkum přihlášky
Přihlášky uchazečů budou podrobeny formálnímu přezkumu. Uchazeči, jejichž přihlášky nebudou obsahovat předepsané náležitosti či nebudou doloženy předepsanými přílohami, budou vyřazeni.

1. kolo hodnocení uchazečů
Na základě předložených materiálů uchazečů bude po hlasování členů Rady Českého rozhlasu vybráno 5 uchazečů, kteří postoupí do 2. kola hodnocení.
2. kolo hodnocení uchazečů
Součástí 2. kola bude veřejné slyšení kandidátů a na základě hodnocení těchto vystoupení a zhodnocení kvality projektů provede Rada ČRo volbu.

Na základě výsledků 2. kola hodnocení bude jmenován generálním ředitelem Českého rozhlasu ten uchazeč, který získá v tajné volbě nejméně 6 hlasů členů Rady ČRo, podle § 7, odst. 2 Zákona o Českém rozhlase.
O výsledcích výběrového řízení budou všichni uchazeči písemně informováni.

5.    Práva vyhlašovatele výběrového řízení

Rada Českého rozhlasu si vyhrazuje právo toto výběrové řízení kdykoliv zrušit.


V Praze dne 21. 10. 2015                                                                            

Rada Českého rozhlasu

■     ■
■     ■

úterý 20. října 2015

POZVÁNKA na veřejnou schůzi Rady Českého rozhlasu 21. října 2015

Pohled do galerie - Foto: Khalil Baalbaki
Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná ve středu  dne 21. října 2015 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Galerie Vinohradská, suterén, Vinohradská 12, Praha 2. 

Program:
- zahájení, schválení programu
- schválení zápisu z předsednictva Rady ČRo
- volba prozatímního generálního ředitele ČRo
- dodržování zákona o ČRo ze strany generálního ředitele ČRo

- stížnosti, podněty posluchačů
- různé
- závěr 


Odbory píší Radě Českého rozhlasu Otevřený dopis Radě Českého rozhlasu k situaci v ČRo po rezignaci generálního ředitele.

19. 10. 2015 zveřejněno na serveru Marketing a Media

Vážený pane předsedo, vážení členové Rady Českého rozhlasu,
po rezignaci generálního ředitele ČRo Petera Duhana se vyrojila celá řada dohadů a spekulací o příčinách a souvislostech tohoto jeho kroku. Většina pochází od externích autorů, novinářů, či od lidí, kteří dnes už s rozhlasem bezprostředně spojeni nejsou. Až dosud chybí hlas těch, kteří dění v rozhlase aktuálně prožívají.
Podobně jako celá řada komentátorů jsme i my, zástupci zaměstnanců ČRo, přesvědčeni, že podezření z porušení zákona, jehož se generální ředitel Duhan měl dopustit zaměstnáváním syna, je zástupné. V rozhlase pod vedením P. Duhana postupně narůstaly mnohem závažnější problémy.
Restrukturalizace
Hlavní kroky přestavby vnitřní organizace Českého rozhlasu, které P. Duhan obhájil v konkurzu na generálního ředitele a k jejichž realizaci dostal od Rady ČRo souhlas, byly naplánovány na dva roky. V průběhu let 2012-13 se uskutečnila rekonstrukce vnitřní organizace rozhlasu, v jejímž rámci byla vytvořena jednotlivá centra, nastíněny jejich vzájemné vazby, rozvrženy kompetence. Změna to byla podstatná. Další roky 2014 – 15 byly prohlášeny za léta konsolidace a odstranění toho, co nefunguje. Ukázalo se však, že projekt se jevil jako funkční na papíře, ale v praxi má k racionální, úsporné restrukturalizaci daleko.
  • nové uspořádání vyvolalo vznik nových útvarů, zbytnění celé řady stávajících, vznik nových pracovních pozic (převážně managerského typu); jde o útvary a pozice, jež mnohdy nemají přímý vliv na tvorbu programu, jež svou činností prohlubují byrokratické postupy řízení, programové práci nepomáhají, naopak ji komplikují
  • kompetence se v některých případech překrývají (tutéž záležitost řeší zbytečně mnoho stupňů), v jiných jejich přesné určení naopak chybí nebo je rozdrobené
  • direktivně řešené odhady personálních kapacit selhávají – v určitých úsecích byly počty zaměstnanců seškrtány tak, že došlo k nerovnováze rozdělení úkolů, k přetěžování některých zaměstnanců…velmi často i v rozporu se zákoníkem práce. A mnohdy s negativními dopady na kvalitu programu
  • nová struktura měla přinést úspory; pokud tomu tak bylo, úspory byly investovány do jiných oblastí, nežli do tvorby programu nebo odměňování zaměstnanců, jimž přibyly pracovní úkoly
  • došlo k centralizaci uspořádání mnoha oblastí práce; tento krok měl přinést (např. ve správě majetku) další úspory; nemáme informace, zda je tomu opravdu tak
  • úsporou financí byly rovněž zdůvodněny změny ve fungování regionálních studií; v důsledku toho byla na minimum potlačena výroba programů v těchto studiích; nejsou využívány jejich studiové, ani tvůrčí kapacity. Zákonem o ČRo stanovené podíly tvorby regionálních studií v celoplošných stanicích jsou naplňovány často jen formálně. Tento postup jde proti smyslu veřejnoprávnosti!
Dva roky proponované jako etapa „stabilizace a vychytávání chyb“ prokázaly, že nová struktura je v mnohém nefunkční, stává se překážkou programové práce. Záměr byl nepochybně dobrý, logický, zdůvodněný. Jeho převedení do praxe je však nezvládnuté. Ve zmíněných letech 2014-15 se tyto problémy nepodařilo vyřešit a odstranit. Vedení dokonce projevovalo stále méně vůle cokoli řešit. Generální ředitel v této etapě odmítal (se zaměstnanci, ale dokonce i na úrovni vedení) chyby, k nimž došlo, uznat, dokonce o nich vůbec diskutovat.
Odborová organizace a její zástupci byli jedinou interní složkou, která se nebála zmíněné negativní dopady nové struktury pojmenovat – a to jak v dopisech, adresovaných generálnímu řediteli, tak na setkáních se zaměstnanci, které iniciovala. Vždy se však setkala s odmítnutím, s neochotou připustit, že by snad něco bylo v nepořádku. Navíc se mezi zaměstnanci šířil strach cokoli nahlas kritizovat.
Přesto odboráři opakovaně upozorňovali na negativní jevy. Především na nepochopitelnou personální politiku generálního ředitele a používané metody řízení.
Personální politika
Každoroční střídání osob na důležitých postech jako jsou ředitel personálního odbor, náměstkové pro ekonomiku a správu napovídá, že Peter Duhan neměl při volbě svých nejbližších spolupracovníků šťastnou ruku. „Životnost“ těchto důležitých person byla v průměru jeden rok. O nějaké kontinuitě, o návaznosti činností, nemůže být řeč. Jestliže každý z nových adeptů ekonomických či personálních záležitostí zahájil svou činnost tím, že popřel a zcela odmítl vše, co jeho předchůdce udělal, pak není divu, že např. tak důležitý materiál, jakým je popis jednotlivých činností a jejich přesné zařazení (tzv. katalog pozic), není dodnes hotov.
Do vysokých řídících funkcí začal Peter Duhan dosazovat téměř výlučně lidi, kteří nikdy předtím neměli s rozhlasem nic společného. Přicházeli tak manageři univerzálního typu, kteří v minulosti řídili personální politiku (například) v pojišťovně, či se starali (s pochybnými výsledky) o ekonomiku v České poště, kteří po roce odcházeli zase do naprosto odlišných sfér. Není divu, že začali řídit rozhlas jako „firmu“, víceméně jako výrobní podnik. V nižších řídících funkcích se pak rovněž začali prosazovat lidé bez jakékoli rozhlasové zkušenosti. Ti přirozeně svou neznalost nepřiznávali a začali si osobovat autoritativní metody řízení.
Metody řízení
Zásada, že o tom, co nařídí šéf, se nediskutuje, má svoje opodstatnění například v armádě. Jestliže ale vymizí dialog mezi těmi, kteří vykonávají specifickou rozhlasovou práci (na jakémkoli konkrétním postu), a mezi těmi, kteří ji řídí, pak to vede k chaosu, nesmyslným rozhodnutím, destrukci. Tato situace v mnoha sférách v rozhlase nastala. (Nedůsledná připravenost projektu rozšíření vysílání ČRo Plus je toho příkladem. Dva týdny před startem tohoto vysílání není stále zajištěn dostatek kvalifikovaných profesionálů, především v oblasti techniky.)
K tomu se vážou stále častější projevy bossingu a diskriminace (především „ageing“, tedy diskriminace z důvodu věku), i četné příklady porušování zákoníku práce (na některé z nich rozhlasové odbory upozornily i Radu Českého rozhlasu.)
Další věcí je nevyjasněná odpovědnost mnohých vedoucích pracovníků. Jakýkoli řadový zaměstnanec je sankcionován za nesplněné úkoly okamžitě, prokazatelně sporná a chybná rozhodnutí šéfredaktorů a dalších managerů procházejí bez odezvy, zpětného hodnocení.
S tím souvisí také odchod velké řady kvalitních osobností, které raději samy práci opustily, nežli by se nechaly řídit a potažmo i šikanovat těmi, kteří svěřené oblasti nerozumějí. Důsledkem je pak příliv neúměrně velkého počtu mladých a zcela nezkušených zaměstnanců, kteří se nemají od koho učit. Přicházejí pak ovšem také (často v roli externistů) bývalí zaměstnanci soukromých stanic. Ti vnášejí do veřejnoprávního média vnímání a postupy, které se blíží programovému uvažování privátních rádií. A to se, pohříchu, projevuje i v programu.
Co dál?
Těmito poznámkami chceme upozornit na to, že spektrum problémů, které se navršily v průběhu posledních let, je mnohem širší, nežli se až dosud zmiňuje. Zaměstnávání „lidí blízkých“ generálnímu řediteli je ve srovnání s tím opravdu marginální záležitost.
Cílem našich konstatování není vyvolat dojem, že Český rozhlas pod vedením P. Duhan přestal plnit úkoly, které mu ze zákona přísluší. Kvalitní fungování rozhlasu zajišťují loajální zaměstnanci, kteří své práci rozumějí a kteří rozhlas berou jako svoje životní poslání. A to navzdory všem okolnostem a překážkám, které jim kladou do cesty ti, pro které je program spíš nevítanou přítěží. A také navzdory vytrvale klesajícím příjmům, jež jsou důsledkem neprůhledného nakládání s finančními prostředky.
Žádáme, aby nové vedení tyto problémy vzalo za své a konečně objektivně a kvalifikovaně posoudilo, co je třeba změnit, co upravit, co z dosavadní praxe zcela zavrhnout; nezbytné je provést podstatné personální změny. V současné době „bezvládí“ je třeba zabránit tomu, aby nedocházelo k využití vakua pro rychlá řešení osobních sporů a rychlá řešení „ bez vedení“ obecně.
Východiskem se musí stát nezávislý, vnější firmou provedený audit finanční i personální. Stále nevyjasněné okolnosti působení bývalého ekonomického náměstka Koliandra vrhly na celou oblast ekonomiky ČRo závažné stíny.
Jsme přesvědčeni, že skutečnou prioritou se musí stát opravdu zájem veřejnosti, tedy kvalita programu a důsledné plnění povinností, které Český rozhlas má.
Rozhodně můžeme slíbit naprostou podporu takovému vedení, které bude rozhodovat otevřeně, průhledně, které dokáže vytvořit zaměstnancům důstojné podmínky pro jejich práci, povede s nimi zasvěcený dialog, které se vyvaruje zákulisních intrik, nebude operovat se strachem… a bude dodržovat zákoník práce.
Podaří-li se novému vedení nastolit takové okolnosti a takové prostředí, pak není důvod pochybovat o tom, že Český rozhlas bude i nadále skutečně kvalitním médiem hodným srovnání s nejlepšími rozhlasy v Evropě.
Za ROZO
Jiří Hubička, předseda 

Větší problém než zaměstnání syna: Šéf ČRo Duhan platil radní, kteří ho zvolili do funkce. Radili s reklamou i se zákony

19. 10. 2015 napsali Václav Dolejší a Filip Rožánek na webu ihned.cz


  • Podle rozhlasového zákona není možné, aby od média, které radní mají kontrolovat, brali ještě dva roky po odchodu z funkce peníze.
  • Bývalí radní Českého rozhlasu, kteří pomohli do funkce zvolit generálního ředitele Petera Duhana, dostávali po skončení svých mandátů od veřejnoprávního rádia peníze za poradenské služby.
  • Dokumenty konkrétně ukazují na možné porušení zákona u bývalého předsedy Rady ČRo Tomáše Ratiborského.



Bývalí radní Českého rozhlasu, kteří pomohli do funkce zvolit generálního ředitele Petera Duhana, dostávali po skončení svých mandátů od veřejnoprávního rádia peníze za poradenské služby.
Vyplývá to z dokumentů, jež si současná Rada Českého rozhlasu (ČRo) vyžádala po odhalení, že v rádiu pracoval Duhanův syn.
Právě kvůli tomuto případu se radní zaměřili i na své bývalé kolegy. Podle rozhlasového zákona totiž není možné, aby od média, které mají kontrolovat, brali ještě dva roky po odchodu z funkce peníze. Zákaz se zároveň vztahuje i na jejich příbuzné.
Podklady, o kterých budou radní jednat na své středeční schůzi, konkrétně ukazují na možné porušení zákona u bývalého předsedy Rady ČRo Tomáše Ratiborského. Mandát mu vypršel 19. března 2014, ale smlouvu o poskytování poradenských služeb s ním rozhlas podepsal už 1. dubna 2014.
CO SE NESMÍ V RÁDIU
◼ Zákon o ČRo nedovoluje radním "pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah k Českému rozhlasu".
◼ Zákaz platí ještě i další dva roky po ukončení členství v Radě Českého rozhlasu a vztahuje se i na osoby blízké.
◼ V rádiu nesmí pracovat ani příbuzní generálního ředitele.
◼ Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan odejde z funkce 3. listopadu. Oficiálně rezignoval ze zdravotních důvodů.
◼ Rada Českého rozhlasu ve středu vybere Duhanova dočasného nástupce.
Ten rádio povede do února 2016.
Bývalý výrazný politik ODS se zkušenostmi z komerčního rádia podle této smlouvy radil Českému rozhlasu, jak má prodávat reklamu, sponzorské časy a pronajímat studia. Za své služby dostával 30 tisíc korun měsíčně. Smlouva byla navíc za stejných podmínek znovu uzavřena od ledna letošního roku.
Ratiborský existenci kontraktu potvrdil, zároveň ale hodnotí zákon jako příliš přísný a nesmyslný. "Já to celé považuji za malichernost. Existují navíc různé výklady zákona, který zakazuje zaměstnanecký poměr nebo podobný vztah.
Radil jsem s prodejem reklamy, o čemž jsem podával pravidelné zprávy," řekl Hospodářským novinám. Podle zjištění radních práci fakturoval na svůj živnostenský list. Teď musí kontroloři posoudit, jestli to neodporuje znění zákona.
Ještě v době, kdy Ratiborský stál v čele rozhlasové rady, našel na Vinohradské 12 brigádu jeho syn.
Na dohodu o provedení práce vyměňoval v rozhlase počítače a notebooky. V roce 2013 za to dostal dohromady necelých 30 tisíc korun čistého. Obdobnou částku mu rádio vyplatilo ještě v létě 2014, kdy navíc pomáhal s přesunem e-mailových schránek na nový systém.
Smlouvu s rozhlasem měla také Ratiborského předchůdkyně ve funkci Dana Jaklová. V jejím případě ale problém s dodržením dvouleté lhůty nenastal. Jaklová, která kontrolnímu orgánu předsedala v době, kdy zvolil Duhana generálním ředitelem (v červenci 2011), poskytovala na dohodu o provedení práce poradenství v oblasti programu. Začala s ním loni v září, půl roku po vypršení zákonné lhůty.
Jaklová k tomu říká, že spíše radila s chystanou legislativou než s programem. Problém ve své smlouvě nevidí. "Zákonem je daná dvouletá lhůta a tu jsem dodržela," reagovala stručně. Rozhlas si její rady cenil na 25 tisíc korun hrubého měsíčně. Její smlouva skončila k 15. dubnu letošního roku. Pár dnů předtím ji totiž poslanci zvolili do další mediální funkce.
Dnes zasedá ve "velké" vysílací radě.
Vyjádření Petera Duhana, který na funkci rezignoval ke 3. listopadu oficiálně ze zdravotních důvodů, k novým zjištěním se nepodařilo získat.
"Generální ředitel je v pracovní neschopnosti, nyní vaše dotazy komentovat nebude," reagoval rozhlas prostřednictvím mluvčího Jiřího Hošny.

čtvrtek 8. října 2015

Radní Českého rozhlasu: Prozatímním ředitelem nemusí být René Zavoral

8. 10. 2015 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz

Co řekl předseda Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík, místopředseda Jiří Vejvoda a náměstek generálního ředitele pro program a vysílání René Zavoral po rezignaci Petera Duhana? 

Nečekané rozuzlení přineslo středeční mimořádné zasedání Rady Českého rozhlasu, na kterém mělo dojít k hlasování o odvolání generálního ředitele Petera Duhana. Sám šéf veřejnoprávního rozhlasu totiž půl hodiny před plánovaným začátkem jednání oznámil radním, že k 3. listopadu rezignuje ze zdravotních důvodů. Samotné jednání, které z tohoto důvodu začalo se čtvrthodinovým zpožděním, pak trvalo pouhých deset minut. Předseda Rady Českého rozhlasu Michal Stehlík informoval o tom, že Rada obdržela právní analýzy zákona o Českém rozhlasu, z nichž vyplývá, že zaměstnáním svého syna Andreje Duhana porušil generální ředitel rozhlasu Peter Duhan zákon a potvrdil informaci o Duhanově dobrovolné rezignaci.
K projednávání porušení zákona ze strany Petera Duhana nakonec na jednání radních vůbec nedošlo, vrátit se k němu mají na některém ze svých příštích zasedání. Ihned po ukončení mimořádné schůze Rady Českého rozhlasu poskytl předseda Rady Michal Stehlík rozhovor přítomným novinářům, jehož doslovný přepis vám nabízíme. Následují individuální rozhovory serveru DigiZone.cz s místopředsedou a mluvčím Rady Českého rozhlasu Jiřím Vejvodou a náměstkem generálního ředitele Českého rozhlasu pro program a vysílání a statutárním zástupcem generálního ředitele René Zavoralem, který je jedním z adeptů na funkci prozatímního ředitele Českého rozhlasu na dobu do zvolení nového řádného generálního ředitele ČR

Michal Stehlík: Jsem pro otevřený konkurz na nového ředitele

Pouhých deset minut trvalo středeční mimořádné zasedání Rady Českého rozhlasu, které se mělo zabývat údajným porušením zákona ze strany generálního ředitele Petera Duhana, jenž v rozhlasu nechal zaměstnat svého syna Andreje Duhana. Šéf rozhlasu pod přímou hrozbou odvolání totiž půl hodiny před začátkem jednání oznámil, že k 3. listopadu 2015 rezignuje ze zdravotních důvodů na svou funkci. Radní Duhanovo odstoupení přijali. Předseda Rady ČRo Michal Stehlík krátce po ukončení mimořádného zasedání odpovídal na otázky přítomných novinářů.
Pan Duhan v úterním prohlášení napsal, že jeho syn pracoval jako rešeršista ve zpravodajství, kde pobíral osm až dvanáct tisíc korun měsíčně. Informace některých médií ale hovořily o tom, že měl být poradcem náměstka generálního ředitele pro program a brát až 80 tisíc korun měsíčně. Zajímala se Rada nějak víc a podrobně o to, jakou práci vykonával Andrej Duhan a kolik za to pobíral peněz?
Zajímala, ale právě v tom jsme obětí času, protože tyto informace má Rada připraveny od Českého rozhlasu vlastně až k dnešnímu dopoledni. Nikdo z nás, myslím, to nestačil, ani v rámci našeho projednávání, analyzovat. I proto jsme k této záležitosti dnes nepřijímali usnesení.
Co bude dál? Předpokládám, že prozatímním ředitelem by se měl stát pan náměstek René Zavoral. Nebo o tom bude Rada ještě jednat? A jaký způsob výběrového řízení na nového generálního ředitele zvolíte? Oslovíte konkrétní kandidáty, nebo bude otevřené všem zájemcům?
Ani na jednu z otázek vám nedokážu odpovědět, protože o obou záležitostech rozhoduje Rada jako celek. Pojem „prozatímní ředitel“ je v zákoně definován velmi jasně a není a priori definováno, že to musí být statutární zástupce. I minule, když byly problémy v rámci vedení rozhlasu u pana ředitele Kasíka, tomu tak nebylo. Nechci proto předjímat vůbec žádné jméno, ani na pozici prozatímního ředitele. Rada se musí dohodnout. A ohledně výběrového řízení: zákon mluví jasně, že od data ukončení mandátu předchozího ředitele máme tři měsíce na to, maximálně, abychom nalezli vhodného kandidáta, vhodného ředitele. A opět, Rada se má dle svých předpisů rozhodnout, zda to bude uzavřené nebo otevřené výběrové řízení. V tento moment mohu říci pouze svůj osobní názor jako jedné devítiny Rady, že já budu velmi plédovat pro otevřené výběrové řízení.
V médiích se objevily i informace o tom, že odbor veřejných zakázek v Českém rozhlasu údajně vede Lenka Kašová, která má být partnerkou Andreje Duhana. Zabývala se tím Rada?
Rada se tímto nezabývala.
A bude se zabývat?
Vzhledem k tomu, že máme teprve před sebou záležitost řešení jedné kauzy a zároveň si myslím, že před Radou Českého rozhlasu jsou mnohem závažnější věci do budoucna z hlediska Českého rozhlasu, tak bych byl nerad, aby se situace soustředila na zaměstnávání či nezaměstnávání konkrétní osoby. Před námi je nalezení nového směru pro Český rozhlas s nějakým novým kandidátem.
Případné prověřování fungování tohoto odboru před oznámením rezignace Petera Duhana tedy nepřipravujete?
Tam šlo o záležitost, kdy veřejné zakázky samozřejmě jsou velkým tématem a Dozorčí komise Rady bude bezesporu doporučovat některé konkrétní, řekněme analytické kroky pohledu na fungování veřejných zakázek. Ostatně, my jsme už před měsícem a půl vznesli dotaz na způsob fungování tohoto odboru a bylo nám odpovězeno z hlediska konceptu toho výhledu, takže Rada má k dispozici relativně podrobný materiál, jak by měl tento odbor fungovat. Samozřejmě ještě pod panem generálním ředitelem Duhanem, ale není to věc, která by šla nějak stranou. Veřejné zakázky jsou nejen v této zemi poměrně zásadní záležitostí.
Proč si pan generální ředitel Duhan zvolil za termín ukončení svého působení ve funkci zrovna 3. listopad?
Výborná otázka na pana generálního ředitele.
Nebylo to nějak vysvětleno v tom dopise, který jste od něj dostali?
Ne. To, co jsem odcitoval v rámci veřejného zasedání, je to vysvětlení, které je jediné – v rámci zdravotních důvodů a pak je tam to datum 3. listopadu. Není k tomu žádné zdůvodnění.
Peter Duhan v rozhovoru pro iDnes.cz řekl, že jste na něj vyvíjeli dlouhodobý tlak, který byl symbolizován například zkrácenými odměnami. Souhlasil byste s touto interpretací?
Pokud si projdete veřejné záznamy ze zasedání Rad za poslední rok či roky, každý manažer v podobné funkci musí být logicky vystaven tlaku, ať už je pozitivní nebo negativní. Český rozhlas je zásadní veřejnoprávní instituce, myslím, že tlak obecně je součástí výkonu této práce.
Jaké je vaše hodnocení působení pana Duhana ve funkci generálního ředitele Českého rozhlasu?
Tuto otázku jsem samozřejmě čekal. Já myslím, že Rada jako taková se k tomu bude vyjadřovat určitě na zasedání 21. října a možná i v budoucnosti. Já jako Michal Stehlík, jako devítina Rady, bych v tento moment rád ocenil projekt pana generálního ředitele, se kterým byl zvolen. I přes tajnou volbu, já jsem byl jeho volitelem, a myslím, že zejména první tři roky restrukturalizace a kroků, které se snažil činit, byly naplňováním tohoto projektu. Samozřejmě, zase když si projdete veřejná zasedání, kritika Rady v rámci porušování Kodexu, některých oprávněných stížností, ale při tak velké instituci je to třeba na rozumné a klidné zhodnocení jeho mandátu, si myslím, že je dobrý čas. Ale opět, nic proti médiím, ale není to úplně o jedné mediální zkratce.
Čekal jste tu rezignaci, kterou jste od Petera Duhana obdrželi?
Samozřejmě je to vždycky jedna z možností. Ne že bych očekával, že přijde na stůl před tímto zasedáním. Byla to jedna z možností, ale neměl jsem informaci o tom, že k ní dojde.
A můžete potvrdit, že Dozorčí komise Rady ČRo při kontrole našla i jiné jméno než Andreje Duhana?
Dozorčí komise nenašla žádná jiná jména, protože ta by musela najít Rada. Dozorčí komise nám doporučila některé další pozice či osoby v jistých funkcích – beze jmen – na zjištění právě oněch osob blízkých. Tím se bude Rada zabývat v těch dalších 14 dnech v rámci zjišťování a přesných dotazů. Abych odpověděl přesně, není žádné další jméno, které by bylo z hlediska Dozorčí komise definováno a zároveň potvrzeno.
Pokud bude potvrzeno, budete nějak prověřovat činnost těchto lidí, zda skutečně nedošlo k nějakému střetu zájmů, případně poškození Českého rozhlasu?
Myslím, že nemáme jinou možnost. Je tady prostě zákon, který hovoří jasně, že některé věci se mají dodržovat. Pokud se nedodržují, musí se zjistit, jakým způsobem byly tyto záležitosti realizovány.
Měli jste se na mimořádném zasedání Rady, pokud by nedošlo k rezignaci generálního ředitele, zabývat i kauzou neuskutečněného prodeje zámečku v Přerově nad Labem?
To dnes na programu nebylo. Samozřejmě každý člen může zvednout jakékoli téma, ale podle mě by tento prodej a tato záležitost nebyla bodem dnešního jednání. Mimo jiné i proto, že bylo svoláno mimořádně k té konkrétní jedné záležitosti.
Pokud by tedy nedošlo k rezignaci Petera Duhana, a hlasovali byste o jeho odvolání, bylo by to čistě jenom záležitostí té osoby blízké a toho údajného porušení zákona?
Pokud by k tomu došlo, bylo by to pouze podle našeho jasného volebního řádu, kdy každý z členů Rady může navrhnout odvolání. Není kolektivní nominace „odvolat – neodvolat“. Nemohu mluvit za všechny kolegy, co by, kdyby. Já myslím, že rezignací pana generálního ředitele k 3. listopadu by se měly mnohé věci spíše posouvat do budoucna, nikoli do minulosti. Rada musí prověřit věci, se kterými je konfrontována v rámci Dozorčí komise, ale zároveň představa – každý máme svou kapacitu a den má 24 hodin – že se budeme zbytečně zabývat věcmi z minulosti, když máme najít nový směr pro Český rozhlas… Myslím, že to důležité je budoucnost a hlavně zachování veřejnoprávnosti tohoto média. Žijeme ve světě, kdy je to vždycky velmi citlivé téma a my budeme chtít určitě najít člověka, který bude opravdu hájit ten veřejný zájem.
Byli jste opravdu rozhodnuti hlasovat na mimořádném zasedání Rady o odvolání Petera Duhana, pokud by sám nerezignoval?
Jak už jsem řekl, o odvolání by se hlasovalo, pokud by to některý z členů Rady navrhl. Za sebe říkám, že já bych to nenavrhoval – vzhledem k nepřítomnosti pana generálního ředitele a vzhledem k nutnosti doplnit dané posudky.
Pokud by byl Peter Duhan přítomen, myslíte, že byste našli dostatek hlasů na jeho odvolání?
Neodhadnu, neboť to byste se musel zeptat každého z členů Rady a záleželo by na nich, zda by vám odpověděli, jak by na danou záležitost reagovali. Jsme pořád kolektivní orgán a každá jedna devítina se rozhoduje podle svého vědomí a svědomí.

Jiří Vejvoda: Prozatímní ředitel nemusí být z Českého rozhlasu

Před středečním mimořádným zasedáním Rady Českého rozhlasu, na kterém mělo dojít k hlasování o odvolání generálního ředitele Petera Duhana, proběhlo neveřejné setkání předsednictva Rady ČRo, během něhož Peter Duhan radním doručil dopis s oznámením své rezignace. Už na tomto neveřejném jednání radní začali uvažovat o tom, koho pověří výkonem funkce prozatímního ředitele Českého rozhlasu. V konečném důsledku to nemusí být nikdo z Českého rozhlasu, můžeme vybrat kohokoli, řekl serveru DigiZone.cz místopředseda a mluvčí Rady ČRo Jiří Vejvoda.
Rada Českého rozhlasu se po oznámení rezignace generálního ředitele Petera Duhana vůbec nezabývala porušením zákona, kterého se měl dopustit zaměstnáním syna Andreje v rozhlase. Znamená to, že tuto kauzu už neotevřete?
Ne, tato kauza zůstává otevřená a neumím si představit, že bychom ji jenom kvůli tomu, že pan generální rezignoval ze zdravotních důvodů, nedořešili. Takže jak říkal pan předseda, my jsme teď na poslední chvíli dostali ještě nějaké podklady ohledně těch smluv, například s panem Andrejem Duhanem, které prostudujeme, zda-li by ještě doplnily něco k těm analýzám, které máme. Právní analýzy jasně říkají, že zákon porušen byl, a ať se nám to líbí, nebo ne, musíme reagovat.
To znamená, že si doplníte informace a znovu se nad touto kauzou sejdete?
21. října, ano.
Co tedy budete s ředitelem, který už mezitím oznámil, že odchází, dělat? Jaká jiná sankce než odvolání by mu mohla hrozit?
Nechci předjímat. Nemůžeme odvolávat ředitele, který mezitím odešel ze zdravotních důvodů, ale tady bude ještě řada procesních úkonů, které se vztahují i k němu, včetně vyplácení odměny podle jeho smlouvy. Na to se teprve musíme podívat a zvážit všechny okolnosti.
Dobrovolnou rezignací si Peter Duhan zajistil odstupné? Pokud by byl odvolán, nezískal by ho? Nebo jak to je?
Jeho smlouva je konstruována v obecné rovině, je tam konkurenční doložka, která generálnímu řediteli zakazuje deset měsíců působit v nějaké funkci a za to má dostat adekvátní částku. Nechci předjímat, ale myslím si, že tohle prostě bude muset být naplněno. A druhá věc je, že ředitel po třech a půl roce ve funkci by mohl, ale nemusel odejít s nějakou odměnou za celkové působení. A tam se bude právě zúročovat, předpokládám, to, o čem se bavíme.
Pokud byste objevili nějaké nesrovnalosti, ať už v ekonomických záležitostech, nebo působení blízkých osob v rozhlase, nelze vyloučit třeba i trestně právní úkony?
Dopředu nelze vyloučit nic.
Jaký bude další postup? Už jsme z úst předsedy Michala Stehlíka zaslechli, že byste na příštím zasedání Rady ČRo měli zvolit prozatímního ředitele ČRo. Zaznělo zde jméno Reného Zavorala, který ale nemusí být jediným kandidátem. Kde byste hledali, pokud by to nebyl on?
Čistě teoreticky můžeme hledat i mimo Český rozhlas. Můžeme sem na tři měsíce „pozvat“ někoho, kdo by ten dům řídil nezaujatě zvenčí, ale taky relativně neinformovaně. Čili to je první koncepční věc, zda to má být člověk zevnitř rozhlasu, či nikoli. Pokud by to byl někdo zevnitř rozhlasu, musíme ho napřed oslovit a on nám může říci, že se na to necítí nebo že to nechce – z různých příčin, včetně toho, že pak bude chtít kandidovat na generálního ředitele a nechce si těmi třemi měsíci třeba zkomplikovat život. Takže dnes už zkusmo na našem uzavřeném zasedání padlo několik jmen, budeme o nich přemýšlet a do 21. října se na ně obrátíme.
Je reálná ona varianta, že by to byl někdo vně Českého rozhlasu?
Ne, všechna jména byla zevnitř Českého rozhlasu, ale bylo jich několik.
Vy sám byste volil spíš člověka z Českého rozhlasu, nebo mimo něj?
Já osobně bych byl pro člověka zevnitř. Připadá mi to praktičtější, protože přivedete někoho do takové velké instituce a než se v ní rozkouká během oněch pomyslných 100 dní, už aby zase odcházel.
Takže prozatímní ředitel nastoupí 4. listopadu a bude mít tři měsíce na dočasné vedení rozhlasu.
Ano, bude mu předána funkce a bude mít maximálně tři měsíce. My si také můžeme ulehčit Vánoce a vybrat generálního ředitele dříve. Ale já se bojím, že k tomu nedojde.
Ona je otázka, zda stihnete i ty tři měsíce stanovené zákonem. Sám Peter Duhan byl v roce 2010 a 2011 prozatímním ředitelem skoro rok, a to už ona tříměsíční lhůta v zákoně platila.
Začnu oklikou. Já osobně jako další devítina Rady se přikláním k názoru kolegy Stehlíka, abychom vyhlásili otevřené výběrové řízení, čili abychom prošli upřímně řečeno i tou torturou, že se přihlásí spousta lidí, kteří evidentně na to nemají, ale mají větší ambice než možnosti. Připadá mi to korektnější než oslovit pouze vybraný počet lidí, což na mě trochu dělá elitářský dojem. Ale to jsme dva z devíti v tuto chvíli.
Tři měsíce jsou na otevřené výběrové řízení docela krátký čas.
Ano, a teď jste mě nachytali, zda je v zákoně o Českém rozhlasu vůbec možnost, že z nějakého důvodu může být tato lhůta prodloužena. Podle mě ne. Čili já to beru tak, že do tří měsíců musíme vybrat.
Do 3. listopadu tedy bude ve funkci generálního ředitele Peter Duhan, ale fakticky bude rozhlasu šéfovat jeho statutární zástupce René Zavoral?
Ano, Peter Duhan zůstává ve funkci s těmi omezeními, která jsme mu dali. Aby nedělal nějaké zásadní kroky ve chvíli, kdy už vlastně rezignoval. Je na nemocenské, čili teď statutárně řídí „dům“ jeho zástupce pan Zavoral, a to je situace, která potrvá do 3. listopadu.
Čili Peter Duhan se už fakticky do budovy Českého rozhlasu nevrátí?
Může, dokonce může být v rozhlasu nadále zaměstnán. Rozlišujme dvě věci, on dnes oznámil rezignaci na funkci generálního ředitele, ale zůstává zaměstnancem Českého rozhlasu. Čili teoreticky může jednat s někým z rozhlasu o svém zařazení, vrátit se například do Českého rozhlasu Plus apod. Čili zaměstnancem rozhlasu zůstává.
Šlo mi spíš o to, nakolik jsou jeho zdravotní problémy závažné, že by do onoho 3. listopadu fakticky do rozhlasu už nepřišel.
Může se to stát.
Stejně už nemá rozhodovací pravomoci…
Ano, protože jsme nechtěli, aby tady nastal nějaký nevítaný pohyb v „domě“.

René Zavoral: Otázky na mou kandidaturu jsou předčasné

Náměstek odstupujícího generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana pro program a vysílání René Zavoral je momentálně druhým nejvyšším manažerem veřejnoprávního rozhlasu, a tak se logicky nabízí, že ho Rada Českého rozhlasu osloví s nabídkou na post prozatímního ředitele celého rozhlasu. Server DigiZone.cz se jej tedy krátce po ukončení středečního mimořádného zasedání Rady ČRo zeptal, zda je připraven tuto funkci přijmout.
Vzhledem k tomu, že generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan rezignoval a vy jste jeho statutární zástupce, vypadá to, že se stanete prozatímním ředitelem Českého rozhlasu. Jaké budou vaše první kroky ve funkci?
Musím vás poopravit, protože v tuto chvíli je na Radě Českého rozhlasu, koho bude volit prozatímním ředitelem. V tuto chvíli to není jasné, není to jako u Rady České televize, tady je trochu jiný systém. V tuto chvíli prozatímního ředitele, respektive generálního ředitele, zastupuje jeho statutární zástupce, což je náměstek pro program a vysílání, nicméně Rada bude muset poté, co na funkci rezignoval pan generální ředitel Duhan, zvolit prozatímního ředitele, který by měl být ve funkci do volby řádného generálního ředitele. Čili na dobu, jak říká zákon, zhruba tří měsíců.
Máte informace o tom, zda se Peter Duhan ještě fyzicky vrátí do Českého rozhlasu? Nakolik jsou jeho zdravotní komplikace tak závažné, že by se do 3. listopadu, kdy má formálně skončit ve funkci, už v rozhlase neukázal? Bude ještě fakticky vykonávat funkci?
To já v tuto chvíli neumím předjímat, on je od pondělí opravdu na pracovní neschopence. Kdy ji ukončí, je v tuto chvíli opravdu odvislé od jeho zdravotního stavu. Nevím.
Pokud by vám Rada Českého rozhlasu nabídla funkci prozatímního ředitele, přijal byste ji?
Mám za to, že v tuto chvíli jsou všechny tyto úvahy předčasné.
A poté, co bude vybrán prozatímní ředitel a vypsáno výběrové řízení na nového generálního ředitele Českého rozhlasu, zúčastníte se ho? Už jste o tom přemýšlel?