úterý 18. prosince 2012

Peter Duhan se ohradil proti označování ČRo2 - Dvojky bulvární stanicí

18. 12. 2012 napsal Tomáš Němec

   Schůze Rady  Českého rozhlasu 28. 11. 2012 byla na rozdíl od mnoha předešlých nabita hutným programem. Vyberu však jen jeden detail, který mě zaujal nejvíce. Po mnoha měsících přišlo na přetřes to, na co už dlouho  poukazovali mnozí posluchači. Že druhý okruh Českého rozhlasu, papírově stále zvaný Český rozhlas 2 – Praha, ale ve vysílání už téměř dva roky Český rozhlas  dvojka, se postupně pod nadvládou  nynějšího šéfredaktora Jaromíra Ostrého bulvarizoval. K obsahové náplni se tentokráte otevřeně vyslovil na přímý dotaz i generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.  Nedostatky vidí pouze v bloku ranního vysílání, zvaného „Dobré ráno, Česko“. Duhan se však zásadně ohradil proti označování programu dvojky za bulvární. Jeho vyjádření si poslechněte v následujícím čtyřminutovém  zvukovém příspěvku:




Zdá se Vám, že pan ředitel Duhan nemá pravdu a že se jedná jen o změnu stylu vysílání stanice a nikoli o její bulvarizaci? Pak si poslechněte krátký vzkaz, který vám posílá Rada Českého rozhlasu.





   Nezeptali jste se dosud Rady písemně nebo jste se spokojili jen s přeposlanou formální odpovědí odpovědného zaměstnance Českého rozhlasu? Pak si opět pustťe krátký vzkaz Rady Českého rozhlasu. A třeba několikrát.  Funkční období pana ředitele Duhana končí až v roce 2017, což jest ještě téměř za pět let.  Pouze pasivita posluchačů dovolí, aby stanice, nazývaná dnes dvojka vysílala do té doby po celý den  informace o životech vybraných celebrit, ať už žijících nebo  zemřelých nebo stále opakované humorné scénky  z archivu šedesátých let minulého století. Vzdělávací funkce, kterou měla stanice Praha několik desítek let před nástupem pana Ostrého, bude i nadále potlačena ve prospěch zábavy, ať už si o ní myslíme, že je bulvární nebo že je pokrokovým trendem ve vysílání Českého rozhlasu.

   Jak jsem napsal výše, bylo jednání Rady  Českého rozhlasu 28. 11. 2012 opravdu hutné. Proto doporučuji těm, kteří chtějí pochopit, co se teď v Českém rozhlase odehrává, poslech obou dvou částí zvukového záznamu. Záznam není příliš kvalitní a poslech proto vyžaduje soustředěnou pozornost. Je s podivem, že instituce, která disponuje nejmodernější nahrávací technikou nedokáže zajistit, aby dvouhodinový záznam byl po celou dobu dobře srozumitelný.
odkaz na 1. část audiozáznamu – http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2777184
odkaz na 2. část audiozáznamu -  http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2777183

    Předpokládám, že tento článek nenajde mnoho čtenářů, návštěvnost tohoto blogu za posledního půl roku silně poklesla. Už jen malá skupinka posluchačů hodnotí vysílání dvojky Českého rozhlasu na jedné ze stovek diskusních stránek, které jsou na webu Českého rozhlasu. Neustále se domáhají odpovědí od vedení stanice, vedení Českého rozhlasu nebo dokonce i Rady Českého rozhlasu. Jenže diskusi na svých vlastních stránkách nepovažuje patrně vedení rozhlasu za adekvátní místo k odpovědím.

   Milí čtenáři těchto řádek a posluchači Českého rozhlasu, máte – li zásadní výhrady k obsahu vysílání některé ze stanic Českého rozhlasu, přehrajte si opět krátký vzkaz Rady Českého rozhlasu:





   Rozhodnete-li se  napsat Radě Českého rozhlasu, musí vaše korespondence splňovat náležitosti, které uvádí Rada ČRo na své webové stránce – viz http://www.rozhlas.cz/rada/kontakt
Připadá-li vám zbytečné se na Radu Českého rozhlasu vytrvale obracet, pak můžete očekávat změnu směru ve vysílání Českého rozhlasu nejdříve v roce 2018.  Je ovšem možné, že pan ředitel Duhan má pravdu, že současné vysílání Českého rozhlasu a tedy i stanice Český rozhlas 2 – dvojka, je takové, jaké požaduje většina posluchačů.

pondělí 26. listopadu 2012

Program veřejné schůze Rady ČRo 28. 11. 2012

Veřejná schůze Rady ČRo se koná dne 28. 11. 2012 ve 14:00 hod. v Českém rozhlase, místnost číslo 010, Římská 15, Praha 2. 

Z programu:

- Zahájení
- Schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- Zpráva o činnosti Dozorčí komise Rady ČRo za 3. čtvrtletí 2012
- Poslechovost - výsledky Radioprojektu v období od 1. 4. - 30. 9. 2012 
-
 Informace o předvolebních průzkumech využívaných ČRo pro krajské volby 2012 
- Stížnosti/připomínky posluchačů
- Různé
- Závěr

úterý 20. listopadu 2012

RadioProjekt II.+III.Q’12: Český rozhlas zazářil rovněž v denní poslechovosti

19. 11. 2012 napsal Jerry Prohaska  na serveru radiotv.cz


ANALÝZA DENNÍ POSLECHOVOSTI - Rádio Impuls si denně naladí 1,053 milionu posluchačů, od minulého průzkumu polepšilo o 11 tisíc, meziročně o 46 tisíc posluchačů, jedná se však jen o minimální čísla v rámci statistické odchylky. Frekvence 1 je s výsledkem 949 tisíc posluchačů denně nadále druhou nejposlouchanější českou stanicí. Vyplývá to z průzkumu poslechovostiRadioProjekt II. + III. Q. 2012, který pro RS SKMO zpracoval STEM/MARK Median.
Dnes vás v analýze průzkumu poslechovosti seznámíme s výsledky denního ukazatele. V této vlně RadioProjektu bylo dotazováno asi 15 tisíc náhodně vybraných respondentů. Věková struktura vzorku se pohybuje v rozmezí 12-79 let ve sledovaném období 1. dubna až 30. září 2012.
Všechna následující data udávají počet posluchačů v tisících, jedná se o denní ukazatel poslechovost, tedy počet posluchačů, kteří danou stanici ladili každý den. V článku jsou uvedena výhradně čísla z celostátního pohledu. V článku se věnujeme jen signifikantním posunům, kompletní výsledky přikládáme v přiloženém dokumentu.

Celoplošné stanice

Rádio Impuls si každý den naladí 1,053 milionu posluchačů, v mezikvartálním výsledku získává 11 tisíc, meziročně 46 tisíc. Druhá Frekvence 1 (949 / +14 / +12) i třetí Evropa 2 (877 / -13 / +25) nezaznamenaly v rámci měření poslechovosti žádné výkyvy poslechovosti a prakticky se jejich výkon nezměnil. Český rozhlas 1 - Radiožurnál (783 / +73 / +86) si připisuje signifikantní nárůst v obou srovnáních a dostává se velmi blízko k hranici 800 tisíc posluchačů. Velmi dobře se dařilo tentokrát také Českému rozhlasu 2 - Praha (437 / +49 / +66). ČRo 3 - Vltava (64 / -3 / +5) nevybočuje z normálu.

pondělí 12. listopadu 2012

Trialog B - rozhovor Jakuba Kamberského s rozhlasovými režiséry Weinlichem a Mančalem – čtvrtek 15.11. od 20. hod. v Praze


napsal Jakub Kamberský na facebookové stránce Trialog B

čtvrtek 15.11. 2012 od 20. hod. klubu Biograf v Praze 5, Plzeňská 210



zvukový sestřih večera - http://kiwi6.com/file/s2s5ldanj4


Budeme společně vzpomínat na profesní začátky obou hostů, tedy rozhlasových režisérů Karla Weinlicha a Petra Mančala, vzpomeneme na kolegy a lidi, kteří oba ovlivnili či někam nasměrovali, zamyslíme se nad úlohou rozhlasu v jeho zlaté éře 60. let a dnes, zazní i ukázky z režijních prací, dojde jistě i na nějaké veselé historky z natáčení, jak se s oblibou říká.
Půjde o dílem připravený, dílem improvizovaný večer, jehož součástí budou i dotazy návštěvníků.

Informace
Trialogy B jsou večery besedního charakteru, pořádané v nově otevřeném klubu Biograf, Plzeňská 210 Praha 5, bývalé kino Na zámečnici. Poblíž tramvajové zastávky č. 9, 10, 16, vedle rohové restaurace Ladronka.

Popis
Tyto komorní večery budou koncipovány tak, že autor a moderátor v jedné osobě, kulturolog a rozhlasový publicista Jakub Kamberský si vždy bude zvát dva hosty, kteří mají něco společného, nejen profesně, ale hlavně pak lidsky. Mělo by jít o atraktivní zavedená jména, ale i začínající umělce. Jednou podmínkou je, aby nešlo o celebritu, druhou pak, aby měli daní hosté návštěvníkům co sdělit.

Trialogy b vzdáleně odkazuji na legendární televizní cyklus Miroslava Horníčka Hovory H z konce 60. let. Autor se nikterak nechce srovnávat s mistrem humoru a glosy, jde spíš o gesto piety a úcty.

zvukový sestřih večera - http://kiwi6.com/file/s2s5ldanj4

Dojmy z listopadového setkání Klubu přátel Šestky

11. 11. 2012 napsal Tomáš Němec

    V sobotu 10. listopadu  jsem měl možnost zúčastnit se setkání Klubu přátel Šestky, to jest posluchačů stanice Český rozhlas 6.  Pozval mě pan David  Klíma, koordinátor Klubu. Já sám nejsem členem tohoto klubu, i když zmíněnou stanici poslouchám velmi často. Pan Klíma mě však pozval spíše jako  zájemce o činnost celého Českého rozhlasu, jehož aktivita se projevuje také správou a editací tohoto blogu.

   Nechci tady podávat kompletní informaci o průběhu  sobotního setkání, spíš se podělit o několik dojmů a asociací.  Klub přátel Šestky se liší od jiných posluchačských seskupení tím, že má konkrétní členskou základnu a úzkou skupinku dobrovolníků z různých míst republiky, kteří častěji komunikují mezi sebou a zároveň schraňují náměty a názory, které případně předávají redaktorům stanice Český rozhlas 6.

        Celé setkání se neslo ve znamení nejistoty, jaký bude osud jednotlivých pořadů stanice po jejím sloučení s dosud internetovou a digitální vědeckopopulární stanicí Český rozhlas Leonardo, případně se stanicí Český rozhlas  Rádio Česko, která v současné době ještě vysílá v síti BBC.  Posluchači jsou už  totiž poučeni změnami, které v minulosti dávnější i nedávné ovlivnily stanice  Radiožurnál a Praha a které vedly ke zhoršení programu. Každý z přítomných přinesl nějaký námět, na který chtěl znát odpověď od pracovníků rozhlasu. Diskutovalo se také o právě proběhlé anketě „Moderátor roku“, která podle přítomných nebyla hodna Českého rozhlasu a odporovala i některým bodům kodexu Českého rozhlasu. V tomto smyslu byl sestaven dopis Radě Českého rozhlasu, který jsem podepsal i já.

   Na druhou polovinu přišli i redaktoři stanice Daniel Raus, Terezie Jirásková, Libor Dvořák , Ivan Štern a Jan Rejžek, aby diskutovali o právě probíhajících změnách. Nejpodrobněji analyzoval celou situaci první šéfredaktor ČRo6 Ivan Štern.  Pohovořil  i o celém uplynulém desetiletí od založení stanice po zrušení českého vysílání Svobodné Evropy.  Připomněl, že tehdy se také vyskytly protesty a nespokojenost s ukončením vysílání Svobodné Evropy, ale že posluchači si pak zvykli na stanici ČRo6.

   Členové Klubu přátel Šestky argumentovali tím, že po direktivních změnách na stanici Praha došlo k výraznému snížení kvality vysílání a zvýšení plytkosti pořadů.  Rozhlasoví redaktoři však nedokázali dát konkrétnější informace o pořadech na chystané stanici mluveného slova Český rozhlas Plus.  Bylo patrné, že zatím ještě o ničem nerozhodují. Líbil se mi dotaz jedné paní,  zda pan Peter Duhan, nynější generální ředitel, ale také bývalý šéfredaktor ČRo6 „nezblbnul“ a nekope proti zájmům  proti své „mateřské“ stanice. Na to se jí ovšem nemohlo ze strany rozhlasových pracovníků dostat kladné odpovědi. Naopak, ti se snažili  pana Duhana bránit prostřednictvím ne zcela jasných informací, které sami měli k dispozici.  Šéfredaktor Daniel Raus se snažil vysvětlit změny, které nastanou  činností programových center .

   Myslím, že členům Klubu přátel Šestky to mnoho neřeklo, protože těžko mohou být podrobněji zasvěceni do chodu Českého rozhlasu.  Stále zůstává nepochopeno sloučení ČRo 6  a ČRo Leonardo, kteréžto stanice mají zcela odlišnou programovou náplň. Daniel Raus ujišťoval, že sloučení těchto programových náplní je reálné.  Ivan Štern vysvětloval, že změny  se budou dít za pochodu a že to ani jinak nejde. Posluchačům nebylo jasné, jak se to  všechno vměstná do času, který bude jen o dvě hodiny delší než současné vysílání ČRo6.  Štern poukázal na to, že v současné době je řada pořadů ČRo6 i Leonarda založena pouze na tom, že si redaktor sedne do studia s hosty a naplní určený čas mluvením, protože na hlubší zpracování materiálu není čas. Poukázal na to, že ke zvýšení informační úrovně pořadů by bylo dobré, kdyby se s natočenými materiály dalo pracovat jako se surovinou, ze které se vytvoří analytický pořad. Členové Klubu přátel Šestky se úplně  neshodli na účelnosti kontaktních pořadů, tj. aby posluchači měli možnost telefonicky vstupovat do vysílání. Někteří chtěli, aby tato možnost byla rozšířena, jiní poukazovali na to, že v současnosti volají do pořadů často lidé, kteří nemají k tématu co říci a pořad rozmělňují. Proti takovému rozmělňování však byli jak posluchači, tak redaktoři. Ivan Štern uvedl příklad jedné německé stanice, která dokáže i do filozofické debaty vhodně zapojit posluchače tím, že hovory probíhají na účet volaného, tedy na účet stanice a režisér pořadu může před vstupem posluchače do vysílání vyzpovídat a do debaty vpustit jen ty, kteří umějí mluvit k tématu.

   Přes vcelku otevřenou diskusi mi setkání s redaktory ČRo6 připadlo poměrně rozpačité. Patrně se instrukce „zeshora“, tedy od rozhlasového ředitele a jeho náměstků průběžně mění, takže se vlastní vysílání začne připravovat až na poslední chvíli a pan ředitel Duhan bude sdělovat Radě Českého rozhlasu, že si vysílání časem „sedne“, tak jako to udělal při změně stanice Praha na stanici Dvojka. Princip změn na stanici Dvojka spočíval v tom,  že program stanice Praha byl postaven na hlavu a čekalo se, co to udělá s posluchači. Vedení stanice pak vyhodnocovalo e-mailové i internetové reakce a nyní se pozvolna vrací k původnímu způsobu vysílání. Tím nemyslím, jen rozhlasové formáty, ale hlavně používání spisovné češtiny tzv. moderátory (dříve redaktory) a výběr  hudby.  Co dnes stanici Dvojka chybí, jsou vědeckotechnické pořady, které byly na stanici Praha před vznikem Leonarda.  Vznikem internetových (později digitálních) stanic  Leonardo,  Radio Wave, D-Dur, ČRo Jazz a Junior, byly obsahově ochuzeny dosud analogové stanice. Pamatuji, když pan Miroslav Bobek zakládal Leonardo a internetovou sekci Českého rozhlasu ČRo Online, měl to být předstupeň k úplné digitalizaci stanic Českého rozhlasu a obecně rozhlasových stanic. Soukromé rozhlasové stanice  však  zájem o digitalizaci neprojevily, ani vysílací podmínky nejsou ještě zdaleka pro přechod na digitalizaci připraveny a tak i Český rozhlas zpomalil.  Bohužel současné polovičaté řešení vedlo ke snížení obsahové pestrosti stanic Českého rozhlasu.

Závěrem mohu napsat, že to, jak bude vypadat stanice mluveného slova, bude možná překvapením nejen pro posluchače, ale i pro pracovníky této stanice. Otázkou je, zda to nebude překvapení nepříjemné.
-----------------------------------------

Pod čarou:
Klub přátel Šestky má svůj web, na který se dostanete kliknutím na zvýrazněnou první část této věty. Tam si jistě jeho členové vymění své názory. Pokud by však někdo z nich chtěl svůj příspěvek umístit současně i na tomto blogu, bude vítán, A to případně včetně informativní fotografie z tohoto setkání.  Každé umístění bude mít jistě své čtenáře.Samostatné příspěvky můžete zaslat na e-mailovou adresu nerustestanicipraha@seznam.cz

Dodatek 18. 11. 2012:
Na webu Českého rozhlasu najdete článek členů KPŠ Libora Pátého a Davida Klímxy o tomto setkání nazvaný  Setkání Klubu přátel Šestky v listopadu 2012. Článek je doplněn fotografiemi.

pondělí 5. listopadu 2012

Český rozhlas chystá „nový Radiožurnál“. Má to být proudové vysílání, s hudbou víc pro muže

30. 10. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz


"V obsahu už jsme na cestě k rolling news. Už teď dokážeme reagovat na události téměř online," tvrdí šéfredaktor stanice Jan Pokorný.

Jan Pokorný. Foto: Český rozhlas
Rádio není náměstí pro revoluci, míní šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. Foto: Karel Šanda, Český rozhlas
Nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu pod vedením šéfredaktora Jana Pokorného se má k 1. lednu 2013 představit jako „nový Radiožurnál“. Tak o chystané modernizaci prvního okruhu veřejnoprávního rádia hovoří aktuální interní plány, které v říjnu předložil náměstek pro program a vysílání instituce Jan Menger a do nichž Médiář.cz nahlédl.
V rámci Mengerem vedené sekce programu a vysílání by zároveň začátkem příštího roku měla začít plnohodnotně pracovat tři centra – vysílání, zpravodajství a výroby. Už od 1. listopadu má fungovat dětský stream Rádio Junior a napřesrok 1. března pak odstartovat stanice mluveného slovaoznačovaná jako Český rozhlas Plus, vznikající ze tří dosud samostatných stanic ČRo 6, Rádio Česko a ČRo Leonardo.
Zatímco stanice ČRo4 Plus, která má vysílat na středních vlnách, se staví ve formátu news/talk a zahrne analytickou publicistiku, investigativu, dokument, diskuse, komentáře a vědu, modernizovaný Radiožurnál má ctít formát news/music a přinášet tedy zprávy, servisní informace a hudbu. To vše v proudovém vysílání, tedy bez pevně ohraničených pořadů.
„Ve všední dny už v programu žádné ‘magazíny’ nejsou ani večer. Večerní Radiožurnál začíná v 19.00 a trvá do 24.00, včetně Hosta Radiožurnálu před půlnocí,“ připomíná šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. „V těchto dnech debatujeme o víkendovém schématu. Jak zachovat formát zpravodajského Radiožurnálu a přitom reflektovat víkendové rozpoložení posluchačů. Nechceme jít cestou ‘dva v jednom’, tedy přiblížit se o víkendu spíš formátu Dvojky. Na druhou stranu, některé dosavadní programy vysílané v sobotu nebo v neděli zejména večer pravděpodobně budou mít časem své místo na stanici mluveného slova.“
Na „proud“ už Radiožurnál najel. „V obsahu už jsme na cestě k rolling news. Máme silnější tým editorů. Už teď dokážeme mnohem operativněji reagovat na události téměř online. Častěji vysíláme mimořádná vystoupení k různým událostem – pro ilustraci: části tiskovek vyšetřovatelů k metanolové aféře, důležitá sdělení politiků. Tak, aby když někomu pípne na mobilu sms, že se někde něco děje, posluchač ‘návykově’ ladil Radiožurnál, protože ví, že tam o tom budou mluvit,“ představuje si šéfredaktor.
Novinky mají přijít též v dopravním zpravodajství Zelené vlny či ve zprávách o počasí, v tomto ale Pokorný zatím nebyl konkrétní. „Brzy se posluchači od nás dočkají častějších informací ze spotřebitelských témat všeho druhu,“ doplnil.
Změnit se má také zvukový obal stanice, tedy znělky: „Předpokládáme, že od Nového roku nasadíme inovovanou znělkovou grafiku, hlavní znělky, jingly a podobně a přijdeme i s novými claimy. To proto, že chceme mít Radiožurnál nejenom rychlý, pestrý, důvěryhodný, ale i hezký.“
A pokračuje též proměna playlistu – výběru a nasazování hudby. „Hudební složku bereme vážně. Obecně – playlist víc reflektuje složení publika. O něco víc ve prospěch mužů. Ti ve skladbě posluchačů mírně převažují. Ale jsem v debatách o hudbě navenek dlouhodobě opatrný. Ten diskusní kvas se odehrává uvnitř Radiožurnálu,“ přiblížil na dotaz Médiáře Pokorný. Hudební složka se podle něj mění průběžně: „Postupně. Rádio není náměstí pro revoluci. I ten nejzarputilejší odpůrce hudebního formátu Radiožurnálu musí uznat, že se výběr hudby proměnil.“
Aktuální změna se podle Pokorného neobejde bez personálních přesunů, nebudou prý ale převratné: „Už jsem říkal, že jsme doplnili tým editorů o další zkušené novináře. Průběžně hledáme i šikovné reportéry a zpravodajské moderátory. Ale žádný ‘přestup roku’ se zatím nerýsuje.“

sobota 27. října 2012

Český rozhlas přinesl unikátní on-line videopřenos z výzkumu se svými posluchači

27. 10. 2012  publikováno na webu Českého rozhlasu

27. října  2012 v 17:00  
Současnost i budoucnost Českého rozhlasu - takové bylo téma diskuse posluchačů s vedením média veřejné služby - Foto: Jakub Hritz
Současnost i budoucnost Českého rozhlasu - takové bylo téma diskuse posluchačů s vedením média veřejné službyFoto: Jakub Hritz
Moderovanou diskusi s posluchači-respondenty vyvrcholil kvalitativní výzkum, jak lidé hodnotí Český rozhlas a jeho vysílání. Celou debatu jsme přinesli v on-line videopřenosu.
Diskuse v budově ČRo v Praze na Vinohradech se účastnily čtyři desítky respondentů z výzkumu, generální ředitel ČRo Peter Duhan a další lidé z vedení Českého rozhlasu. 
Debatu moderovali dva výzkumní odborníci, kteří už prováděli i analýzu a interpretaci více než desítky dílčích výzkumů s posluchači v Praze, Brně, Hradci Králové, Olomouci, Plzni a Ústí nad Labem. 
Cílem tohoto výzkumu je zjistit, jak posluchači vnímají obsah pojmu „veřejnoprávní rozhlas“, jaká očekávání s veřejnoprávním médiem spojují, a jak vysílání stanic ČRo a Český rozhlas jako celek tato očekávání naplňuje. 
Na otázky posluchačů odpovídalo vedení Českého rozhlasu v čele s generálním ředitelem Peterem Duhanem - Foto: Jakub Hritz
Na otázky posluchačů odpovídalo vedení Českého rozhlasu v čele s generálním ředitelem Peterem DuhanemFoto: Jakub Hritz
Výzkum zahrnuje kvantitativní a kvalitativní část. Do kvantitativního dotazování se zapojil soubor tří tisíc respondentů, kteří reprezentují českou populaci ve věku od 15 do 70 let. 
Kvalitativní část vychází z dvanácti diskusních skupin, tzv. Focus Groups. Těch se účastní posluchači jednotlivých stanic Českého rozhlasu včetně tzv. "ztracených" posluchačů, kteří přestali vysílání některé z našich stanic poslouchat. 
Veřejný videopřenos z kvalitativního výzkumu ukazuje otevřený přístup vedení Českého rozhlasu k veřejnosti. 



odkaz http://www.rozhlas.cz/zpravy/clovek/_zprava/1127985?fb_action_ids=3857350596815&fb_action_types=og.recommends&fb_source=aggregation&fb_aggregation_id=288381481237582

čtvrtek 25. října 2012

Online videopřenos diskuse s posluchači Českého rozhlasu se uskutečnil v sobotu 27. října 2012 od 14 hodin


24. října  2012  rubrika: Servis pro novináře

Český rozhlas očima posluchačů

Budova Českého rozhlasu Vinohradská 12 - Foto: Karel  Šanda
Budova Českého rozhlasu Vinohradská 12Foto: Karel Šanda
Co posluchači očekávají od veřejnoprávního rozhlasu? Daří se Českému rozhlasu naplňovat jeho poslání?
V sobotu 27. října vyvrcholí výzkum, ve kterém se Český rozhlas veřejnosti ptá, jak je spokojena s jeho vysíláním a naplňováním jeho role média veřejné služby. Série dílčích debat s posluchači i neposluchači Českého rozhlasu zakončí závěrečná veřejná debata s vedením rozhlasu od 14 hodin. Sledovat ji můžete on-line na stránkách Zprávy.rozhlas.cz  
Cílem výzkumu je zjistit, jak posluchači, ale i ti, kteří Český rozhlas neposlouchají, vnímají obsah pojmu „veřejnoprávní rozhlas“, co od veřejnoprávního média očekávají a jak jejich očekávání naplňuje vysílání jednotlivých stanic Českého rozhlasu. 
Výzkum je standardně rozdělen na kvantitativní a kvalitativní část. Kvantitativní dotazování je realizováno na reprezentativním výběrovém souboru tří tisíc respondentů, reprezentujících českou populaci ve věku od patnácti do sedmdesáti let. Kvalitativní část vychází z dvanácti diskusních skupin, tzv. Focus Groups. Těch se účastní posluchači jednotlivých stanic Českého rozhlasu včetně tzv. "ztracených" posluchačů, kteří přestali vysílání některé ze stanic Českého rozhlasu poslouchat. Kvalitativní výzkum zakončí sobotní moderovaná diskuse čtyř desítek vybraných účastníků focus groups s vedením Českého rozhlasu. 
 „Český rozhlas v tomto roce odstartoval první ročník evaluačního výzkumu. Jeho cílem je zhodnotit, jak rozhlas plní očekávání posluchačů z hlediska cílů veřejnoprávního média. Podobné projekty jsou realizovány médii veřejné služby i v dalších evropských zemích Snažíme se tak najít nový způsob zpětné vazby na naše vysílání a potřeby rozhlasového publika“, dodáváVáclav Hradecký vedoucí Oddělení Výzkumu a analytiky ČRo. 
Řízená diskuse se uskuteční v sobotu 27. října od 14 hodin a její průběh bude dostupný prostřednictvím přímého online videopřenosu na stránkách Českého rozhlasuZprávy.rozhlas.cz. Záznam poté naleznete na rozhlas.cz/press

Další informace o Českém rozhlase i mnoho praktických tipů naleznete na webových stránkách rozhlas.cz. 
Autor:  Odbor komunikace a vnějších vztahů

úterý 23. října 2012

Pište a volejte řediteli ve středu 24. 10. 2012 !


4. října  2012 v 20:05  rubrika: Uslyšíme ve středu

Kontakt Dvojky - 24. října

Peter Duhan - Foto: Jan Sklenář
Peter DuhanFoto: Jan Sklenář
Pořad Dvojky přivítá vzácného hosta, generálního ředitele Petera Duhana.
Bude odpoví­dat na Vaše dotazy, připomínky, náměty a také bude informovat o změnách v Českém rozhlase. Ptát se bude moderátorka Ivana Denčevová.  
Nalaďte si Dvojku Českého rozhlasu od 20:05 hodin.  
Své dotazy můžete psát na e-mail:kontakt@rozhlas.cz.


odkaz na zvukový záznam z archivu - http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2751218

"Minutovky" nedohrané i ze života

napsal Jakub Kamberský v Týdeníku Rozhlas 44/2012


Minutové hry k poslechu - odkaz http://www.rozhlas.cz/minutovehry/portal/

Chvála Facebooku

napsal Jan Burian v Týdeníku rozhlas 43 / 2012


Postoj veřejnosti k technickým novinkám a novotám vůbec je, jak známo, různý – fanatický, rezervovaný i odmítavý. Davy lidí prvního typu nemohou dospat a očekávají vteřinu, kdy se začne prodávat nějaký nový samomyslící mobil či vševědoucí sluchátko; vytvářejí proto fronty natolik mohutné, až máte pocit, že když si tam nestoupnete, váš život ztratí smysl. Na druhé straně lze i dnes sem tam potkat jedince, kteří řadu technických novinek vůbec nevyužívají – například nejezdí autem, ale na kole, televizi si pustí, leda když leží s chřipkou tak hroznou, že už jim je skoro všechno jedno, a k mobilnímu telefonu se chovají štítivě. Já sám jsem ovšem jakémukoli extremismu na hony vzdálen.

Začalo to, řekněme, televizí. Kulturymilovní lidé ji odsuzovali proto, že podstatná část národa každý večer zasedla a zírala na bednu a na její tehdy dva programy, jako se kdysi hledívalo do ohniště. Tisíce rozhořčených rodičů obviňovaly televizi z toho, že před ní jejich děti tráví většinu volného času. Jako by neměla knoflík a nedala se vypnout.


Pak přišla móda walkmanů, prvních přenosných krabiček, do nichž jste vložili kazetu s nahranou hudbou a mohli jste si nasadit sluchátka, procházet se po městě a zároveň se prodírat říší hudby. Na druhé straně se na některé lidi už skoro nedalo promluvit. Tehdy jsem navštívil přednášku pana faráře Miloše R., který všechny přítomné ovečky ohromil, neboť tento ďábelský vynález chválil a velebil s šarmem a citem sobě vlastním a vysvětloval, že to, že ho máme k dispozici, můžeme využít například k doučování cizích jazyků po cestě z práce. Přístroj sám přece nemůže být ničím vinen, to jen člověk nechce druhého poslouchat a zavírá se do sebe...
Pak se objevily první mobilní telefony, počítačová revoluce zrodila elektronickou poštu a lidé si nezřídka začali nahrazovat zážitky z reálného života životem virtuálním. Někomu jeho nová přezdívka neboli nick dávala úplně nový prostor k seberealizaci, vznikl dokonce virtuální sex, jsou lidé, kteří žijí na internetu intenzivněji než ve skutečnosti. A zase bychom si mohli říct, že internet je „ďáblovo dílo“, případně že takhle zkoušejí žít jen ti, kterým ve skutečnosti něco chybí.
Když přišel na svět Facebook, bylo to totéž – na jedné straně rozradostnění přívrženci možnosti informovat svět o tom, jak se ráno probudili, kam jdou, co mají na sobě, případně co měli k obědu, a na druhé straně zděšená část veřejnosti, která neví, jak vymluvit Marušce, aby na ten Facebook nepsala pomalu každých deset minut a začala zas chodit do houslí...


Také já jsem byl Facebookem zpočátku trochu zaskočen. Když jsem zhlédl životopisný film o člověku, který tuhle sociální síť vynalezl, konstatoval jsem, že tak nesympatického hrdinu jdoucího chladně přes mrtvoly za svým cílem dlouho nepamatuji. Ale myslím, že jsem se už poučil, jak s Facebookem zacházet.


Docela dobře se bavím, dozvídám se, o čem diskutují moji přátelé z různých společenských vrstev – ti skuteční, které znám i v reálném životě –, a díky téhle sociální síti jsem našel i pár lidí, kteří se mi v životě skoro už ztratili. Kromě toho mohu částečně kontrolovat i to, čím se zabývají mé děti, když nejsem s nimi. A to je někdy opravdu zajímavé...
Vynálezy nám zkrátka mají sloužit tak, jak jim dovolíme. Když z některého z nich zblbneme, přátelé, je to jen a jen naše vina.


Jan Burian, písničkář a spisovatel

odkaz http://www.radioservis-as.cz/tydenik/43_glo.htm

Rádio Senior - Zdeněk Izer se nejspíše inspiroval poslechem stanice pro důchodce - Dvojky Českého rozhlasu

zdroj Youtube




odkaz https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=AKJv7GbZlzw

neděle 21. října 2012

VÝROČNÍ VIDEOROZHOVOR GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČESKÉHO ROZHLASU PETERA DUHANA PRO ČESKÁ MÉDIA

20. a 21. 10. 2012 zveřejnil Jan Bohdal na serveru Česká média

SOBOTNÍ VIDEOROZHOVOR: PETER DUHAN: JAKO PROZATÍMNÍ ŘEDITEL JSEM BYL TROCHU NAIVNÍ, VÍCE OPTIMISTICKÝ. DNES JSEM PODSTATNĚ REALISTIČTĚJŠÍ. OD VOLBY V MINULÉM ROCE JSME UDĚLALI OBŘÍ KUS PRÁCE (1. ČÁST)

(první část rozhovoru Spustíte pouze z originálního odkazu pod videem)




Výroční rozhovor poskytl redakci Českých médií generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Již v létě totiž uplynul rok od jeho zvolení do funkce, předtím ale již asi rok a půl vykonával stejnou funkci z pověření Rady ČRo.“ Jako prozatímní ředitel jsem byl trochu naivní, více optimistický. Dnes jsem podstatně realističtější,“ hodnotí v rozhovoru s redaktorem ČM Janem Bohdalem a shrnuje nejdůležitější okamžiky uplynulého roku a vyjadřuje se k některým aktuálním tématům. „To, co chystáme v příštím roce, jsou věci, které se týkají již přímo vysílání,“ zdůrazňuje Duhan s tím, že doposud sice nový management vykonal „obří kus práce“, která však navenek nění moc vidět. Změny se týkaly restrukturalizace včetně změn v samotném řízení. Šéf rozhlasu se také ve vyjádření věnuje konstrukci rozpočtu a například upozorňuje, že poddimenzovaná je v oblasti výdajů oblast obsahu. Dodává, že se vedení rozhlasu právě na posílení této nejdůležitější složky zaměří: „Nedá se to změnit z roku na to, protože to je proces. Provozní ředitel garnatuje, že již rozpočet na rok 2013 bude změnou, ale skutečná změna přijde až s rokem 2014.“ Český rozhlas se v období uplynulých krajských voleb potýkal s problémy předvolebních průzkumů a sklidil veřejnou kritiku. Podle Petra Duhana se nyní uvažuje o tom, že rozhlas rozváže spolupráci se současnou výzkumnou společností a bude hledat nové modely pro volební vysílání. „Pro nejbližší volby v roce 2014 změníme úplně filosofii a přístup k parlamentním stranám,“ prozrazuje generální ředitel. Vedení rozhlasu se na sklonku roku chystá uspořádat interní programovou konferenci, na které se bude projednávat zejména otázka regionálního vysílání a tzn. národního okruhu. Stranou ale nezůstává také otázka připravované stanice mluveného slova, která narazila na legislativní překážku. Nyní se řeší prioritně možnost změny současné legislativy, podle Petra Duhana ale existují i další prozatím nespecifikované možnosti.
Rozhovor s generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem publikují Česká média ve dvou částech, první v sobotu 20. října a druhou v neděli 21. října.



NEDĚLNÍ VIDEOROZHOVOR: PETER DUHAN: DOSPĚLI JSME K ZÁVĚRU, ŽE MUSÍME ZMĚNIT NAŠÍ FORMU PŘEDVOLEBNÍHO VYSÍLÁNÍ. UKÁZALO SE, ŽE VOLIČI ZCELA ZÁSADNĚ ZMĚNILI SVÉ CHOVÁNÍ (2. ČÁST)





Výroční rozhovor poskytl redakci Českých médií generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Již v létě totiž uplynul rok od jeho zvolení do funkce, předtím ale již asi rok a půl vykonával stejnou funkci z pověření Rady ČRo.“ Jako prozatímní ředitel jsem byl trochu naivní, více optimistický. Dnes jsem podstatně realističtější,“ hodnotí v rozhovoru s redaktorem ČM Janem Bohdalem a shrnuje nejdůležitější okamžiky uplynulého roku a vyjadřuje se k některým aktuálním tématům. „To, co chystáme v příštím roce, jsou věci, které se týkají již přímo vysílání,“ zdůrazňuje Duhan s tím, že doposud sice nový management vykonal „obří kus práce“, která však navenek není moc vidět. Změny se týkaly restrukturalizace včetně změn v samotném řízení. Šéf rozhlasu se také ve vyjádření věnuje konstrukci rozpočtu a například upozorňuje, že poddimenzovaná je v oblasti výdajů oblast obsahu. Dodává, že se vedení rozhlasu právě na posílení této nejdůležitější složky zaměří: „Nedá se to změnit z roku na to, protože to je proces. Provozní ředitel garnatuje, že již rozpočet na rok 2013 bude změnou, ale skutečná změna přijde až s rokem 2014.“ Český rozhlas se v období uplynulých krajských voleb potýkal s problémy předvolebních průzkumů a sklidil veřejnou kritiku. Podle Petra Duhana se nyní uvažuje o tom, že rozhlas rozváže spolupráci se současnou výzkumnou společností a bude hledat nové modely pro volební vysílání. „Pro nejbližší volby v roce 2014 změníme úplně filosofii a přístup k parlamentním stranám,“ prozrazuje generální ředitel. Vedení rozhlasu se na sklonku roku chystá uspořádat interní programovou konferenci, na které se bude projednávat zejména otázka regionálního vysílání a tzn. národního okruhu. Stranou ale nezůstává také otázka připravované stanice mluveného slova, která narazila na legislativní překážku. Nyní se řeší prioritně možnost změny současné legislativy, podle Petra Duhana ale existují i další prozatím nespecifikované možnosti.
Rozhovor s generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem publikují Česká média ve dvou částech, první v sobotu 20. října a druhou v neděli 21. října.


čtvrtek 18. října 2012

Arogance ředitele rozhlasu Petera Duhana v Dobrém ránu ČR 2

18. 10. 2012 napsal Michal Donné  na serveru ihned.cz

Do dnešního ranního vysílání ČR 2 (kolem tři čtvrti na sedm) zavítal ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan s příspěvkem o historii BBC, zařazeným v rámci připomenutí výročí 90 let Československého a Českého rozhlasu.
Zahájil tím, že není zvyklý tak brzy stávat, na což reagoval moderátor Jiří Holoubek neškodnou replikou, že si dovoluje poznamenat, že oni (tedy moderátoři Dobrého rána) musí vstávat ještě o trochu dříve. Za to si ovšem vysloužil od pana ředitele poučení, že oni jsou za to přece placeni, aby vstávali brzy, zatím to on není placen za …
Tímto trapným a křupanským projevem arogance a ředitelské povýšenosti bezděčně charakterizoval způsob, jakým je v současnosti řízen Český rozhlas.
Za co je tedy pan ředitel Duhan vlastně placen? Podle odůvodnění rozhodnutí Rady českého rozhlasu, kterým radní snížili řediteli rozhlasu odměnu za druhé pololetí roku 2011 (novější rozhodnutí jsem nenašel), je to poslechovost. To, že poslechovost je hlavním kritériem komerčních rádií, zatímco pro veřejnoprávní rozhlas by měla být jen ukazatelem vedlejším, nyní ponechám stranou.
Před svým zvolením do funkce Peter Duhan vyjádřil nespokojenost s tím, že publikum Českého rozhlasu tvoří z osmdesáti procent posluchači starší padesáti let a důchodci. V případě ČR 2 (bývalé Prahy) a regionálního vysílání je to ještě horší. Změnou programového schémata ČR 2 a celkového stylu vysílání však ředitel Duhan nejen že prohloubil její orientaci na starší posluchačskou obec, ale dokonce jen na tu její, již infantilní a senilní část.
V zájmu zvýšení poslechovosti zvolil ředitel Duhan strategii nejpokleslejší líbivosti a podbízivosti, která se ovšem stejně minula podstatnějším účinkem (mimo Radiožurnálu). To se projevilo jak ve zrušení některých kvalitních pořadů na ČR 2 a zařazení odpudivých znělek, tak v příšerné hudební dramaturgii zejména na ČR 1 Radiožurnál. Vzorem pořadu, který reprezentuje styl ČR 2, kterým zřejmě ředitel Duhan bojuje o poslechovost a úroveň vysílání, je Noční Mikrofórum. Touto přeslazenou tukovou náhražkou se úporně a neuměle snaží např. Vlastimil Harapes, Zora Jandová, Ondřej Kepka a Jaroslav Svěcený,  se svými, byť mnohdy zajímavými hosty, navodit kýčovitou atmosféru srdečné laskavosti, přátelství a pohody. Minimálně u houslisty Jaroslava Svěceného mě jeho přehrávaná snaha mrzí. Jedinou výjimku, kterou jsem z počátku po obnovení pořadu zaznamenal, byl jazzman Martin Kratochvíl, který si zachoval nevtíravou přirozenost. Pořad Noční Mikrofórum jsem dokázal poslouchat pouze krátkou dobu, než se pro mě tato dávka pozitivních emocí stala nesnesitelnou. Třeba je tomu ale již dnes jinak.
Stejného ražení je i pořad „Zpátky si dám tenhle film“ Karla Gotta, nebo „Felixír“ klarinetisty a kapelníka Felixe Slováčka, téměř neschopného zformulovat a přečíst více než holou větu a který nahradil báječný pořad „Černobílá mozaika“ bluesového zpěváka Jana Spáleného.
Ředitel Duhan se ze stejného důvodu také pouští, po špatném vzoru České televize,  do změny vizuálního stylu veřejnoprávní korporace, tzv. korporátní identity (viz reakce odborné veřejnosti a vydařené parodie), když vypsal výběrové řízení na nové logo Českého rozhlasu za 2,5 mil. Kč.
Bylo by myslím dobré, kdyby pan ředitel Duhan, nebo lépe někdo jiný, začal být placen za kvalitu a kulturní úroveň vysílání rozhlasu, kterou se bude obracet na kulturně náročné a kultivované posluchače. Zábavu ve stylu telenovel a estrád s „národními umělci“, nechť ponechá komerčním stanicím.

středa 17. října 2012

ŠÉF ROZHLASU DUHAN K OTEVŘENÉMU DOPISU NESPOKOJENÝCH ZAMĚSTNANCŮ: JÁ S ANONYMEM JAKO S PROSTŘEDKEM ZATUCHLÉ BOLŠEVICKÉ ÉRY NECHCI MÍT NIC SPOLEČNÉHO

17. 10. 2012 publikováno na serveru Česká média


Na tzv. otevřený anonymní dopis zaměstnanců Českého rozhlasu (DigiZone.cz, 15.10.2012), kteří požadují odchod personálního ředitele Mariana Ferenčíka, reaguje v rozhovoru pro Česká média generální ředitel veřejnoprávního rozhlasu Peter Duhan. „Dopis byl odeslán z adresy, ze které může odesílat kdokoliv cokoliv, z domény Yahoo.com. Pokud má někdo nějaký problém, máme vlastní intranet, takže to mohl poslat ze svého pracoviště, nikomu by se nezkřivil ani vlas na hlavě. Je to pro mě navíc trochu úsměvné, protože ti nespokojení zaměstnanci rozeslali otevřený dopis generálnímu řediteli kde kam a kde komu, ale zapomněli na mě. Já jsem ho nedostal. V logistice je tedy chyba nebo záměr,“ říká šéf rozhlasu a dodává: „Já s anonymem jako s prostředkem zatuchlé bolševické éry nechci mít nic společného. Mně se anonym hnusí a tak se k tomu vyjádřili i všichni mí kolegové z vedení Českého rozhlasu.“ Podle Duhana se Ferenčík dostal do funkce několikakolovým náročným výběrovým řízením a dohání deficit, protože veřejnoprávní rozhlas neměl nikdy svého personálního ředitele. To ostatně považuje Peter Duhan za totální selhání předchozích managementů, protože právě personální záležitosti jsou v rozhlase mimořádně citlivé.

Pisatelé dopisu Ferenčíka obviňují z arogantního chování k podřízeným a vytýkají mu, že vyšší funkce v rozhlase jsou obsazovány bez soutěže. „Ukázalo se, že pan Ferenčík několikrát šířil nepravdivé a zavádějící informace. Personální pravidla používá účelově a netransparentně. Jedním z projevů těchto praktik je přijímání zaměstnanců. Většina pracovních pozic ve středním a vyšším managementu je obsazována bez výběrových řízení, zatímco na všechny nejnižší posty se konají stále byrokratičtější konkurzy. Jak si to máme vykládat?“ stojí v dopise, jehož výňatky zveřejnil server DigiZone.cz.

pondělí 15. října 2012

Anonymní skupina zaměstnanců Českého rozhlasu žádá odvolání personálního ředitele

15. 10. 2012 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz


Marián Ferenčík je podle otevřeného dopisu nespokojených zaměstnanců veřejnoprávního rozhlasu hrubý a arogantní. Žádají jeho odchod.


Odchod personálního ředitele Českého rozhlasu Mariána Ferenčíka žádá po generálním řediteli Petru Duhanovi skupina nespokojených zaměstnanců. Sepsali kvůli tomu otevřený dopis, pod který se ale z obavy z propuštění nepodepsali. Server DigiZone.cz má text dopisu k dispozici. Zaměstnanci v něm Ferenčíka obviňují z hrubého a arogantního chování k podřízeným a kritizují fakt, že zatímco na jakékoli nižší pozice v rozhlase je vypisováno výběrové řízení, vyšší funkce jsou obsazovány bez soutěže.

„Ukázalo se, že pan Ferenčík několikrát šířil nepravdivé a zavádějící informace. Personální pravidla používá účelově a netransparentně. Jedním z projevů těchto praktik je přijímání zaměstnanců. Většina pracovních pozic ve středním a vyšším managementu je obsazována bez výběrových řízení, zatímco na všechny nejnižší posty se konají stále byrokratičtější konkurzy. Jak si to máme vykládat?“ ptají se zaměstnanci generálního ředitele ČRo.


„Probíhající změny Marián Ferenčík obhajuje poučkami a frázemi o potřebě restrukturalizace a efektivizace. Vystupuje jako mesiáš, který přichází šířit osvětu mezi nevzdělaný lid. Jeho nejoblíbenější metodou jsou vedle frází příkazy a výkazy. Je to správné? Byl jste to vy, kdo po svém nástupu prohlašoval, že je třeba vážit si dobrých vztahů mezi lidmi a že jako zaměstnanci musíme držet pohromadě. Udělal pro to něco pan Ferenčík?“ pokračují autoři otevřeného dopisu určeného Petru Duhanovi.
Výzva generálními řediteli se podle jejích autorů výsledkem neformálního setkání řady rozhlasových zaměstnanců. „Dlouho jsme zvažovali, zda dopis podepsat nebo nechat bez podpisu. Nakonec jsme se rozhodli podpisy nepřipojit. Hlavním důvodem je strach. V atmosféře propuštění a nejistoty by se lehce mohlo stát, že obsah dopisu bude použit proti nám. Neradi bychom se dožili toho, aby naši výzvu a stížnost řešil ten, na koho si stěžujeme,“ píší.
Zjišťujeme oficiální reakci Českého rozhlasu

Jan Potůček

Jan Potůček 150
Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

úterý 2. října 2012

Pro moderátora roku 2012 hlasovat nebudu


1.10.2012 napsal Tomáš Němec

   Dnes jsem slyšel na Radiožurnálu výzvu ke hlasování  o nejlepšího moderátora roku 2012.  Podíval jsem se na odkazované internetové stránky http://www.moderatorroku.cz/jak-hlasovat  a byl jsem zklamán. Možnosti hlasování jsou omezeny pouze na 17 osob, které jakýmsi nevysvětleným způsobem byly předvybrány z Českého rozhlasu a ze soukromích rádií Frekvence 1, Impuls a Evropa 2.


Je pravda, že celostátních rozhlasových stanic je v České republice málo: Radiožurnál, Praha, Vltava,  Frekvence 1 a Impuls, ale jinak má v České republice vysílací licenci přes 70 stanic.  Ale tři společnosti, které loni založily Asociaci rozhlasových organizací (Český rozhlas, Lagardère Active ČR  a Londa)  se rozhodly, že budou v soutěži o moderátora 2012 většinu rozhlasových stanic ignorovat a posluchačům  definují výběr osob, pro které je možno hlasovat. Loni při prvním ročníku této soutěže bylo možno hlasovat pro jakéhokoli moderátora. Do letošního výběru nebyl zařazen ani loňský vítěz  Jiří Pomeje, protože má patrně jakési interní problémy na Frekvenci 1. Mým neoblíbenějším moderátorem je tak jako loni Marcel Šůcha z rádia Kiss98, ale pro něj mi výběr neumožňuje hlasovat.   V nabidce 17 moderátorů  či jejich skupin nemám nikoho, kdo by mě vzal za srdce, jak praví reklama na Radiožurnálu.

   Za nejlepšího moderátora považuji Marcela Šůchu. Ale nemohu pro něj hlasovat, proto se hlasování nezúčastním. Jistě nějak dopadne i toto předepsané hlasování i beze mne. Já dám fotografii Marcela Šůchy aspoň sem.

Marcel Šůcha

Tolik je moderátorů oblíbeného Country Rádia, pro které nebudou moci hlasovat posluchači v anketě "Moderátor roku 2012".

Dodatek 4. 10. 2012:
Z článku Jana Potůčka na serveru DigiZone.cz se dnes dozvídáme, že Jiří Pomeje opustil vysílání na Frekvenci 1 v rozporu s uzavřenou smlouvou. Článek je doplněn audiozáznamem toho, co řekl Jiří Pomeje do svého posledního vysílání ve středu 3.10.2012. Jeho projev mi připadá poněkud patetický. Jeho noční telefonáty na F1 byly velmi zajímavé, avšak ve věci musíme mít na zřeteli, že ve vztahu k F1 byl Pomeje pouhým zaměstnancem.  článek mě však utvrzuje v přesvědčení, že letošní anketa o nejlepšího moderátora roku 2012 se stala předvýběrem určitých osob zcestná.

Odkaz na článek Jana Potůčka "Jiří Pomeje odešel z Frekvence 1. Neunesl, že nebyl nominován na Moderátora roku"  je http://www.digizone.cz/clanky/jiri-pomeje-odesel-z-frekvence-1-neunesl-ze-nebyl-nominovan-na-moderatora-roku/

sobota 22. září 2012

Ráda bych řekla panu šéfredaktorovi Ostrému v jeho kanceláři u kafe, jak to vidím jako obyčejný posluchač


21. 9. 2012 napsala posluchačka Ivana Hoffmann v diskusi na ČRo2 - Praha

Já denně poslouchám při usínání "Noční mikrofórum" a musím říct, že - podle mého názoru - nejhorší moderátoři jsou Vlastimil Harapes a Gabriela Vránová. Oba mám ráda, když vykonávali své původní povolání, pan Harapes byl výborný tanečník a paní Vránová byla (a snad ještě je) dobrá herečka. Ale jako moderátoři jsou oba NEVYHOVUJÍCÍ !!  Tuhle volala jistá dáma do mikrofóra k paní Vránové a řekla, že sice nemá žádný dotaz na jejího hosta, ale prosí paní Vránovou, aby MLČELA a DALA PROSTOR HOSTOVI. Ta paní mně mluvila z duše. Během mikrofora s paní Vránovou se dovíme více o ní (včetně zdlouhavé recitace) než o jejím hostovi !!! A pan Harapes po každém slovu hosta dělá "hm", "aaaano", "jo", ehmmmm" a doslova plká minuty o ničem a uměle protahuje trapnou konverzaci. Připomíná mně to nepovedený uměle prodlužovaný small talk o ničem. To není kritika na jejich hosty, ale na moderátory. Naopak velmi příjemný je pan Svěcený a syn paní Vránové, který za ní někdy čtvrteční vysílání převezme.

Dále je pro mě naprosto nepřijatelná - to SKUTEČNĚ VYPÍNÁM RÁDIO - přesladká Hanka Švejnohová v sobotním pořadu "Nic nezapírat", Ta když mluví, tak DOSLOVA TEČE !!! Sice má milé hosty, minulý týden např. Carmen Mayerovou, ale snad i té Carmen byla ta její sladkost nepříjemná, měla jsem z toho alespoň ten pocit.
Další hrůzou je bohužel nově zavedený pořad "Tlučhořovi". Přestože mám jak pana Kaisera, tak pana Lábuse ráda, jejich pořad, resp. konverzace je PŘÍŠERNÁ !! a pod jejich hereckou úroveň. Jaký smysl má tento pořád mít? Máme se smát? Máme se nad tématem zamyslet? Co nám má dát? Mně osobně teda nedává vůbec nic, jen mě přivádí k zoufalství.

Zajímalo by mě - a to teď vůbec nemyslím jízlivě - jestli si šéfredaktor své podřízené někdy poslechne nebo když se baví se svými kamarády či rodinou, zda mu k pořadům jím řízeného rádia řeknou upřímný názor. Já bych si s ním ráda sedla v jeho kanceláři u kafe a řekla mu, jak to vidím jako obyčejný posluchač. Já bych snad do všech pořadů obsadila jen pana Rosáka, ten je zkrátka NEJLEPŠÍ !!  A pak je taky velmi vtipný a duchapřítomný Aleš Cibulka. Škoda, že se nedají naklonovat.
Mějte se hezky, Ivana

odkaz  http://www.rozhlas.cz/praha/diskuse/_zprava/322948