čtvrtek 30. května 2013

Pozvánka na diskusi: "Rozpravy o vývoji a současnosti Českého rozhlasu" 5. června 2013

Kdy?
Ve středu 5. června od 17:30 h.

Kde?
V učebně 215 na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (Hollar, Smetanovo nábřeží 6, Praha 1).

Kdo bude diskutovat?
• Josef Maršík, Institut komunikačních studií a žurnalistiky FSV UK,
• René Zavoral, náměstek generálního ředitele ČRo pro program a vysílání,
• Jan Pokorný, šéfredaktor a moderátor ČRo 1 - Radiožurnál,
• Libor Dvořák, moderátor a komentátor ČRo Plus.

O čem se bude mluvit?
Už 90 let funguje na našem území rozhlasové vysílání. Jak vzniklo a jak se vyvíjelo? Jaké byly klíčové okamžiky v jeho historii? Jak zasáhly transformační procesy Český rozhlas? Jaká je jeho současná podoba a jaké jsou výhledy do budoucna? Má být a je normotvorným médiem?


Co je to za diskusi?
Rozpravy o českých médiích jsou diskusní večery určené studentům a zainteresované veřejnosti, které se jednou měsíčně konají v prostorách Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a které se zaměřují na aktuální nebo nadčasová témata české mediální krajiny. Pořadateli akce je Institut komunikačních studií a žurnalistiky (IKSŽ), portál Česká média a Český rozhlas Plus (dříve ČRo 6). Moderátorem večera je Radko Kubičko z ČRo Plus.
Během večera bude pořízena fotodokumentace, která se o pár dnů později objeví na Facebooku Rozprav (https://www.facebook.com/Rozpravy), videozáznam, který bude následně vyvěšen na serveru Česká média, a audiozáznam, jehož sestřih odvysílá Český rozhlas Plus v pořadu Média Plus.

Přijďte a zapojte se do diskuse.


Dramaturgyně Alena Kumstýřová dozoruje, jestli se baletní mistr Harapes dostatečně hihňá



Noční mikrofórum 29. 5. 2013

neděle 26. května 2013

Videozáznam diskuse o roli veřejnoprávních médií za účasti generálních ředitelů Českého rozhlasu a České televize

21. 5. 2013 zveřejněno na YouTube

Mediální prostor v České republice prochází dynamickým vývojem. Zejména poslední volební klání (krajské volby, prezidentské volby) přinesla mnoho otázek k roli veřejnoprávních médií z hlediska objektivity či vyváženosti. Navíc se v konečném důsledku jako největší otazník jeví pojem „veřejnoprávnost“.

Jak k těmto otázkám přistupují ředitelé České televize a Českého rozhlasu? Jak pracují s těmito pojmy a jejich dodržováním? Jaká je situace (nejen) těchto médií z pohledu mediálních odborníků? Odpovědi a názory na tyto otázky měla přinést diskuse na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.


Účastníci diskuse:
Ing. Petr Dvořák, MBA, generální ředitel České televize
MgA. Peter Duhan, generální ředitel Českého rozhlasu
Prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D., Metropolitní univerzita Praha
PhDr. Tomáš Trampota, Ph.D., Fakulta sociálních věd UK v Praze
Moderátor debaty:
Jakub Jirsa, Ph.D., Filozofická fakulta UK v Praze

Diskusní příspěvek posluchače Tomáše Němce (editor blogu a facebookové stránky "Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu") a jeho dotaz na místopředsedu Rady Českého rozhlasu doc. Michala Stehlíka je v čase 1 hodina 27 minuta záznamu.





pátek 24. května 2013

Šéf rozhlasu Duhan: čtvrtým okruhem pokryjeme 40 % území a oslovíme 50 tisíc lidí

24. 5. 2013 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz

Veřejnoprávní rádio se pokusí vytvořit síť podobnou té, co měla v Česku BBC, než ji prodala provozovateli Frekvence 1 či Evropy 2.


Generální ředitel Peter Duhan v Interview ČT24
Generální ředitel Peter Duhan v Interview ČT24
Pokud chystaná novela zákona o Českém rozhlasu povolí veřejnoprávnímu rádiu vysílat čtvrtý celoplošný okruh, v praxi tedy přesunout stanici mluveného slova Český rozhlas Plus ze středních vln na atraktivnější velmi krátké, na VKV by měl tento program zasahovat ani ne polovinu Česka. Ve čtvrtečním Interview ČT24 to řekl generální ředitel rozhlasu Peter Duhan.
„Neříkám, že vyskládáme plnohodnout síť, tedy 95 procent území České republiky, nikoliv. Troufáme si pokrýt tak 38, 40 procent. Pro tento posluchačsky náročný projekt nám stačí pokrýt sídelní města, především Prahu, Brno, Ostravu, možná Plzeň. Protože tam, kde jsou vysoké školy, tam, kde jsou státní instituce, tam jsou automaticky i posluchači tohoto náročného projektu,“ uvedl konkrétně.
Veřejnoprávní rádio chce přitom využít rezervy ve svém kmitčtovém přídělu a kýženou síť vytvořit přeskupením vlastních frekvencí. Taková síť vysílačů VKV pro stanici Plus, která na přelomu února a března nahradila zpravodajské Česko, publicistickou Šestku a digitální Leonardo o vědě a technice, má přitom být „plnou kompenzací toho, co jsme ztratili, tedy především Rádio Česko“.
Zaniklá zpravodajská stanice totiž vysílala na dvanácti lukrativních kmitočtech BBC, kde se střídala s anglickým vysíláním. Rozhlas se tedy prakticky pokusí vytvořit síť podobnou té, co měla BBC, než ji prodala francouzskému koncernu Lagardere, provozovateli Frekvence 1 či Evropy 2.
Pokrytí rádia BBC v České republice. Zdroj: licenční podmínky BBC, RRTV
Pokrytí rádia BBC v České republice. Zdroj: licenční podmínky BBC, RRTV
„Tento projekt nemůže počítat s masovým posluchačem, s mainstreamem, který poslouchá třeba naši Dvojku, ale počítá s posluchačem mimořádně náročným. Poslech se bude pohybovat kolem 50 tisíc posluchačů denně,“ plánuje Duhan. Lagardere v síti původně vlastněné BBC staví zpravodajské rádio Zet a plánuje jím do dvou let získat 80 tisíc posluchačů denně, do tří let 100 tisíc.
Programová síť BBC vykázala za poslední půlrok v původním uspořádání s Českým rozhlasem – tedy za 4. čtvrtletí 2012 a za 1. kvartál 2013 – poslechovost 25 tisíc lidí denně. Duhan včera řekl, že podle interních čísel rozhlasu mělo 25 tisíc posluchačů anglické vysílání, samotné vysílání Rádia Česko v téže síti přitom 11 tisíc.

Doporučujeme: videozáznamy devadesáti rozhovorů Jana Pokorného a Lucie Výborné z Václavského náměstí

záznamy projektu 90 statečných z 18. - 20. května 2013 zveřejněné na webu Českého rozhlasu 24. 5. 2013

Je nutné doporučit poslech rozhovorů Jana Pokorného a Lucie Výborné v rámci projektu 90 statečných ve dnech 18. až 20. května 2013 se stánku na Václavském náměstí v Praze. Na rozdíl od běžného vysílání Radiožurnálu jsou tyto rozhovory vedeny velmi logicky, vždy k tématu dotyčného hosta. Tím, že rozhovory nejsou přerušovány hudbou a všelijakými upoutávkami, dají se velmi dobře poslouchat. Rozhovory jsou i pěkným přehledem lidí z různých oborů, což opět v běžném vysílání nebývá zvykem.

Na jednotlivé rozhovory se dostanete buď přímo z odkazované stránky Českého rozhlasu nebo i v tabulce v tomto článku můžete kliknout na jednotlivého hosta, objeví se vám černé okénko videokanálu YouTube, ale po chvíli se rozhovor načte.

odkaz http://www.rozhlas.cz/90statecnych/portal/


Videozáznamy rozhovorů na kanálu YouTube



odkaz - http://www.rozhlas.cz/90statecnych/portal/

úterý 21. května 2013

POZVÁNKA: 21. 5. 2013 - Diskuse o roli veřejnoprávních médií v České republice




Mediální prostor v České republice prochází dynamickým vývojem. Zejména poslední volební klání (krajské volby, prezidentské volby) přinesla mnoho otázek k roli veřejnoprávních médií z hlediska objektivity či vyváženosti. Navíc se v konečném důsledku jako největší otazník jeví pojem „veřejnoprávnost“.

Jak k těmto otázkám přistupují ředitelé České televize a Českého rozhlasu? Jak pracují s těmito pojmy a jejich dodržováním? Jaká je situace (nejen) těchto médií z pohledu mediálních odborníků? Odpovědi a názory na tyto otázky by měla přinést diskuse na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Účastníci diskuse:
Ing. Petr Dvořák, MBA, generální ředitel České televize
MgA. Peter Duhan, generální ředitel Českého rozhlasu
Prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D., Metropolitní univerzita Praha
PhDr. Tomáš Trampota, Ph.D., Fakulta sociálních věd UK v Praze

Moderátor debaty:
Jakub Jirsa, Ph.D., Filozofická fakulta UK v Praze


odkaz - https://www.facebook.com/events/201282066685761/

úterý 14. května 2013

Peter Duhan: Když mě nepochválí posluchači, pochválím se sám

13. 5. 2013 otištěno v Týdeníku Rozhlas č. 21 / 2013
--------------------------------------------------------------------------------
strana 2
---------------------------------------------------------------------------------
---------------------------------------------------------------------------------
strana 3
----------------------------------------------------------------------------------



pondělí 6. května 2013

Doporučujeme - internetové Rádio Retro - pouze do 18. května 2013


6. května  2013 v 00:00  rubrika: Akce k 90. výročí

Český rozhlas spouští Rádio Retro

Rádio Retro moderuje 24 hodin Jan Pokorný s Jaromírem Ostrým - Foto: Petr Zettner
Rádio Retro moderuje 24 hodin Jan Pokorný s Jaromírem OstrýmFoto: Petr Zettner
90 let Českého rozhlasu ve 24 hodinách
9.15, Jan Werich pouští zahraniční skladby. 9.45, reportážní procházka s kominíky. 10.00, Miloš Kopecký přemítá o životě. Umíte si představit, že by takhle vypadalo dnešní rozhlasové vysílání? 
Takový zážitek vám umožňuje nová stanice Rádio Retro, která vysílá 24hodinový výběr toho nejlepšího, co se dá v rozhlasovém archivu najít. 
24hodinové vysílání, kterým vás provedou Jan Pokorný a Jaromír Ostrý, se bude opakovat každý den, od 6. do 18. května, kdy Český rozhlas oslaví 90. výročí svého vzniku.  
Na začátku byl nápad ředitele Centra vysílání Českého rozhlasu Ondřeje Nováčka„Často vysíláme z archivu krátké ukázky nebo komponované pořady, ale zatím nikdy jsme nepustili archivní vysílání souvisle na ploše několika hodin nebo dokonce dnů,“ říká Nováček. „Například pořady Jak se máte, Vondrovi nebo A léta běží, vážení měly velmi specifickou kompozici a atmosféru, kterou si můžete připomenout, jen když si je poslechnete celé od začátku až do konce. A právě to teď posluchačům umožníme v neobvyklé kvantitě.“ Speciální internetový stream Rádia Retro nabízí například i sportovní přenos z roku 1959 nebo reportáž, při které se redaktorka musela spustit do komína. 
Karel Čapek za mikrofonem Československého rozhlasu - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Karel Čapek za mikrofonem Československého rozhlasuFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu
Na přípravě několik týdnů pracovala trojice dramaturgů Českého rozhlasu Eva Ješutová, Tomáš Černý a Robert Tamchyna. „Největší úspěch bude mít zřejmě nejkratší část vysílání, a to je hlášení vodních stavů. Tehdy ho sice nikdo neposlouchal, ale k rozhlasu minulého století neodmyslitelně patří ,“ dodává dramaturg Tomáš Černý
Rádio Retro moderuje 24 hodin Jan PokornýJaromírem Ostrým a je to jejich společná premiéra. „Je to jako když přijdete na svatbu, na stole jsou řízky, husa, salát, knedlík, zelí, pivo, dorty, ovoce, okurčičky – nedá se vybrat a člověk musí ochutnat od každého trochu a poválet na jazyku. S velkou láskou si poslechnu Jana Wericha,“ nahlíží do programu šéfredaktor Dvojky Jaromír Ostrý. 

Jan Pokorný: Podstata rozhlasové práce přetrvává

Neuvěřitelné, půvabné, dojemné, úctyhodné. Takovými slovy Jan Pokorný, který Retro Rádio spolumoderuje, popisuje, jaké pro něj je stát se na chvíli součástí rozhlasové historie a zaznívat ve stejném éteru jako například Jan Werich, Josef Kemr nebo třeba takový Karel Kyncl. 
„Dlouho se věnuju rozhlasovému zpravodajství, té ojedinělé žurnalistice, která zazní – a zmizí. Naší snahou je, aby zůstala. V hlavách, ale třeba i v srdcích posluchačů,“ popisuje šéfredaktor Radiožurnálu. „Když jsem při moderování tohoto speciálního programu poslouchal staré rozhlasové bardy, jak pracovali s hlasem, detailem, imaginací, jen jsem se klaněl. A svým moderováním se snažil nezkazit celkový dojem.“ 
Lidé se podle něj v průběhu desetiletí moc nemění – ani ti za mikrofonem. „V rozhlase vždycky pracovali srdcaři a ti druzí. Tak je tomu i dnes,“ soudí. „Liší se formy, rozhlasové žánry, jiné je mediální prostředí. Ale podstata zůstává. Je vlastně obsažena v tom trochu retro slově – rozhlasák. Znám i na Radiožurnálu dost rozhlasáků, kterým ještě nebylo ani třicet. Na ty bych sázel,“ uzavírá. 
Český rozhlas ve spolupráci s Radioservisem také připravuje CD disk, na kterém bude řada pořadů z vysílání Českého rozhlasu Retro ve formátu mp3. Disk vyjde také v den 90. narozenin, tedy 18. května 2013. 
Autor:  Petr Zettner  (pez), Alžběta Švarcová  (als), Zuzana Šmejkalová

pátek 3. května 2013

Český rozhlas versus posluchači

z diskuse na facebookové stránce Český rozhlas Plus v březnu a dubnu 2013

Slovo šéfredaktora k diskusím
autor: Český rozhlas Plus - místo pro váš názor (Poznámky) dne 21. březen 2013 v 13:02
-------------------------------------------------------
Vážení diskutující, 
 Facebookové stránky Českého rozhlasu Plus mají slogan „místo pro váš názor“. Vašich reakcí a připomínek si vážíme a děkujeme za ně. Věříme, že je naším společným zájmem, aby byla debata věcná, slušná a korektní. Základní zásadou je úcta k tomu, kdo zastává opačný názor.
 Jistě tedy chápete, že v případě porušení základních pravidel si Český rozhlas Plus vyhrazuje právo na skrývání nebo mazání příspěvků, v případě opakování i zablokování autora takových textů.
 Nemůžeme poskytovat prostor nevhodným urážkám ostatních diskutujících, vulgaritám nebo příspěvkům, které se vyjadřují rasisticky, xenofobně nebo znevažují menšiny. 
 Věřím, že chápete náš postoj jako ochranu svobodné diskuse, nikoliv jako její omezování.
 Daniel Raus 
šéfredaktor Českého rozhlasu Plus 
-----------------------------------------------------------------------------------
  •  
Karel Chlumec Český rozhlas plus - místo pro váš názor. Když jsem názor v diskusi projevil a upozornil na plýtvání veřejnými prostředky v ČRo, redaktor (či kdo to je, snad cenzor) pan Marián Vojtek můj názor z diskuse odstranil. Prý jsem použil sprosté slovo "kravina" a poškodil dobré jméno Českého rozhlasu. Místo pro váš názor, no tak nevím. Schválně, jak dlouho tu tento příspěvek vydrží. Promažme se až ke svobodě slova v tom našem českém rádiu...
21. březen v 18:07 ·
  •  
Český rozhlas Plus - místo pro váš názor Vážený pane Chlumče, celou záležitost jsem Vám dostatečně vysvětlil v osobním e-mailu. Tím považuji celou záležitost za vyřízenou. Marián Vojtek, redaktor sociálních sítí Českého rozhlasu Plus
21 březen v 18:11 
  •  
Karel Chlumec Ale já nepotřebuji nic vysvětlovat, pane Vojtku, víte bude mi 57 let už jsem něco prožil, mě by stačil jen kousek místa pro můj názor, jak hrdě uvádíte v přílepku názvu stanice, tak mě můj příspvěk nemažte a je to v pořádku, ne?
21 březen v 18:15 
  •  
Český rozhlas Plus - místo pro váš názor Viz výše.
21 březen v 18:17 · To se mi líbí
  •  
Milan Brož Vážený pane Chlumče,
zaujala a pobavila mne Vaše diskuse zde a odpovědi pracovníků rozhlasu, odpovědi z různých úrovní vedení stanice Plus Minus. Víte, jako člen Klubu přátel Šestky a jejího jádra, máme spolu s ostatními členy s vedením diskuse s pány z rozhlasu, a to prosím, s pány i z nejvyššího managementu – česky řízení nebo pozic uvedené instituce, své zkušenosti táhnoucí se již z minulého roku. Co se týče svobody slova, dospěli jsme v jednom názoru k zvláštnímu závěru. Dovolím si naše zkušenosti zde uvést.

1. Svobodu slova má pouze nejvyšší vedení, tj. „generální“ a ve vzájemně dohodnuté formě a obsahu jeho náměstci. Upozorňuji, že to ale v žádném případě neznamená, že to, co se od nich dozvíte i v přímém hovoru „z očí do očí“ musí býti informací pravdivou a otevřenou.

2. Další sled v ordonaci, tj.“šéfredaktorové“( i …ři) jednotlivých stanic, až k hlasatelům – aby i mladší rozuměli „moderátorům“ a pozvaným hostům, ti oplývají svobodou slova pouze v daném kladném výseku možné diskuse o kvalitě vysílání a jednotlivých změn a potřebě jejich zavedení a uskutečnění.

3. Veškeré výstupy těchto pánů jsou koncipovány k uším posluchačů jiných, nových, v jiné posluchačské hladině, tzn. s jinými požadavky nejen na obsah vysílání ale i jeho úroveň a formu – viz.znělky.

4. Proto nelze očekávat, že odpovědi uváděné pracovníky rozhlasu na Vaše otázky budou odpověďmi skutečnými a Vaše dotazy zodpovídajícími – viz pánové Vojtek a Raus, kteří kromě v tomto bodě popsaného patří i k té skupině se svobodou slova dle bodu (2).

Vážený pan Raus určitě ví, o čem hovořím, zařekl jsem se, že již to dále „rozpatlávat“ nebudu, protože stanici v podstatě neposlouchám. Ale kontroluji a sleduji vše kolem.

Pane Vojtku, kdybyste mi chtěl odpovědět nějakou „kravinou“ Všechno to mi může dosvědčit pan Klíma a další členové Jádra KPŠ, a nebudu se rozpakovat to vše znovu uvést.

Dvě různé odpovědi panu Chlumcovi moje (naše) mínění jenom potvrzují. Smutné, ale pravdivé.

Všem vše hezké, i pracovníkům Plusu, myslím, že jsou pod velkým tlakem. Tak usuzuji nejen z nepodařeného Plusu ale i z chování a odpovědí vůči nám, věrným a skutečným přátelům z řad posluchačů Českého rozhlasu jako takového.
30. duben  v 16:23 
  •