sobota 30. března 2013

Jaromír Ostrý se chce přiblížit lidu: 15. dubna bude ve vysílání odpovídat na dotazy posluchačů a zakládá oficiální Klub Dvojky

30. 3. 2013 napsal v newslettru pro příští týden marketing Dvojky


pondělí 25. března 2013

Pořad „Jak to vidí“ se stává plytkým a krotkým

24. 3. 2013 napsala Irena Richtrová 

Vážení,
přeposílám Vám  email, který jsem se dnes snažila odeslat na adresu uvedenou na stránkách pořadu "Jak to vidí". Nezdařilo se. Zřejmě se nepočítá s pokračováním pořadu a stránky nejsou aktualizovány. Napsala jsem tedy do připomínkového okénka, ale nejsem si jistá, jestli doputuje na správné místo. Budu ráda, pokud bude uveřejněn na tomto blogu. Objevila jsem ho až dnes a silně se ztotožňuji s jeho obsahem. S pozdravem Irena Richtrová

Přeji dobrý den a ráda bych se vyjádřila ke změnám, které sice nenápadně, ale postupně nastávají v pořadu "Jak to vidí" a vyslovila  obavu , že zřejmě mají vést k "transformaci " na pořad krotký a plytký, který se nikoho a ničeho nedotkne.

 1.Před několika lety byla snaha , zřejmě na pokyn z vyšších míst, pořad zrušit a nahradit odpoledním pořadem  "Čaj pro dva ". Tento krok naštěstí neprošel a pořad pokračoval v původním formátu.Pozitivní je, že přibyli další komentátoři. Moderují / dobře / pan Kroc a paní Senková.

2. Pravidelný pondělní komentátor Ivan Hoffman je jedno pondělí v měsíci nahrazen panem Baxou.

3. Na programu dvojka je nový odpolední pořad " Jak to vidíte"

4. Od 1.ledna 2013 moderuje pouze paní Senková

5.Dnes 25.3.2013 moderuje pan Žmolík / televizní moderátor - ptám se proč?/ a očekávaný komentář  pana Hoffmana je nahrazen bez vysvětlení  / nemoc nebo jiné závažné důvody? /panem Benešem. Ptám se proč?

S pozdravem Irena Richtrová

neděle 24. března 2013

Stížnost Mirka Tenglera Radě Českého rozhlasu

20. března 2013 napsal Mirek Tengler

Vážení členové Rady Českého rozhlasu,

   obracím se na Vás, abych vyjádřil značné znepokojení nad současným více jak dvouletým vývojem instituce, v níž jako radní zastupujete zájmy veřejnosti. Vzhledem k tomu, že do působnosti Rady Českého rozhlasu náleží projednávat stížnosti na generálního ředitele, obracím se na Vás se stížností na práci rozhlasu pod vedením Mgr. Petera Duhana. Dovolte mi, abych Vás seznámil s několika zásadními připomínkami:

1) Český rozhlas se stále více vzdaluje svému původnímu nejdůležitějšímu poslání – poskytovat kvalitní zpravodajství a publicistiku

   Podle § 2 odst. 2 písm. a) zákona č.484/1991 Sb., O Českém rozhlasu, je hlavním úkolem veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání „poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů.“
Pro výše uvedený účel byly předchozími managementy Českého rozhlasu vytvořeny tři kvalitní projekty. Jednak publicistická stanice Český rozhlas 6 (někdejší společný podnik české redakce Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu), dále stanice Český rozhlas – Leonardo, která úspěšně propagovala vědu a výzkum, a v neposlední řadě také Rádio Česko, které posluchačům nabízelo ve společném projektu s BBC zprávy a komentáře bez rušivého vlivu hudby. Skupina posluchačů, která tyto stanice sledovala, sice nebyla nikdy příliš početná, dovolím si však tvrdit, že se možná jednalo o nejvzdělanější posluchače, které Český rozhlas kdy měl. Tito lidé by byli v zahraničí zcela jistě považováni za klíčovou skupinu posluchačů, které si každé veřejnoprávní médium hýčká. U nás je už více jak dva roky situace zcela jiná. Při poslechu některých stanic (například Český rozhlas Dvojka) mám dokonce pocit, jako by se rozhlas cíleně snažil tuto skupinu odradit od poslechu.

   Rád bych se vrátil k zatím poslednímu z řady „reformních kroků“ současného vedení Českého rozhlasu. Tím bylo zrušení tří výše uvedených rozhlasových stanic. Nechápu, jak mohl někdo udělat tak neuvěřitelnou chybu, a dokonce ji obhajovat fiktivními úsporami. Na internetových stránkách nám pan náměstek Jan Menger odvážně tvrdil, že nová stanice Český rozhlas Plus do svého programu integrovala všechny tři původní stanice. Nahlédl jsem tedy do zveřejněného programového schématu, a už na první pohled mi bylo jasné, že se jeho tvrzení nezakládá na pravdě. Nejlépe dopadl Český rozhlas 6, kterému se podařilo umístit do vysílání nové stanice alespoň část svých pořadů, některé ovšem ve značně zredukované formě (někdejší hlavní pořad Názory a argumenty tak přišel o polovinu své někdejší stopáže). Program stanice Leonardo dopadl podstatně hůře. Jeho místo se scvrklo do jediné hodiny (v neděli nemá dokonce vůbec nic). Taková stopáž nemůže ani náhodou nahradit dřívější celodenní program zrušené stanice. Vysílací čas (16:10 – 17:00) je navíc velmi nevýhodný. V této době je totiž naprostá většina posluchačů teprve na cestě ze zaměstnání a tak může torzo programu Leonarda jen stěží sledovat. Zdaleka nejhůře však dopadli posluchači zrušeného Rádia Česko. Kontinuální zpravodajství bez hudby, které jim tato stanice po mnoho let přinášela, skončilo k 28. únoru letošního roku v podstatě bez náhrady. Čistě zpravodajská stanice přestala existovat a nová publicistická stanice Český rozhlas Plus, která se snaží navázat na někdejší „Šestku“, vysílá pouze osm hodin denně, z toho jednu a půl hodiny tvoří reprízy.

   Z výše uvedeného je jasně patrné, že co se týká zpravodajství a publicistiky, plní Český rozhlas svou roli stále hůře, což je v přímém rozporu s textem Kodexu Českého rozhlasu, kde je jasně napsáno: Jedním z prvořadých úkolů Českého rozhlasu je zprostředkovávat informace ve zpravodajských a publicistických pořadech. Český rozhlas poskytuje posluchačům informace důležité pro jejich všestrannou orientaci a svobodné utváření názorů.“ (Kodex Českého rozhlasu, článek 6: Zpravodajské a publicistické pořady a péče o informace v těchto pořadech, bod 6.1)

2) Chybí jasné vyprofilování jednotlivých stanic

   Mimo likvidace výrazné části zpravodajských programů je další velkou slabinou Českého rozhlasu špatné vyprofilování jednotlivých stanic. Hned dvě stanice jsou totiž podle programových plánů zaměřeny na jednu skupinu posluchačů - a to posluchače starší 50 let. Jedná se o stanici Český rozhlas Dvojka a nově také o „národní okruh“, který by měl do budoucna spojit všechna regionální studia. Podle představ pana ředitele tu tedy budeme mít dvě stanice vysílající převážně pro seniory (Dvojka a regiony), pak hudebně-zpravodajský Radiožurnál, art-stanici Vltava, publicistický Český rozhlas Plus (ovšem s výrazně omezenou vysílací dobou), novou stanici pro děti a mládež - Junior, a dále pak Wave, D-Dur a Jazz pro posluchače menšinových hudebních žánrů. Kde ale naleznou svůj program lidé, kteří byli zvyklí na zpravodajství bez hudby? Kterou stanici byste doporučili lidem, co rádi poslouchají rozhlasové hry, detektivky, četby na pokračování nebo dokumenty? Na „zreformované“ Dvojce jsou dnes tyto pořady přítomny v minimálním počtu, Vltava se věnuje převážně hudbě a slovesné pořady tam mají pouze omezené místo, a většina regionálních studií dnes vysílá jen hudbu a regionální zprávy. Mám pocit, že pan ředitel Duhan ve svých plánech cíleně vynechal velkou skupinu posluchačů. Přitom není těžké poskládat jednotlivé stanice tak, aby mohlo být vyhověno co největšímu počtu posluchačů. Jen se musí chtít. Jako příklad k inspiraci nabízím situaci u našich východních sousedů.

   Na Slovensku byl veřejnoprávní rozhlas kvůli špatné finanční situaci sloučen do jedné instituce společně se Slovenskou televizí, přesto má mnohem lépe vyprofilované stanice, včetně programu pro mladé a několika zajímavých internetových projektů. Jedním z nich je i Rádio Litera, které vysílá jen rozhlasové hry a četby na pokračování. Jak je možné, že mnohem hůře finančně situovaný Slovenský rozhlas profilaci svých okruhů zvládl a Český rozhlas jde cestou jednoho nepromyšleného kroku za druhým? Nabízí se jednoduchá odpověď: Je to vinou špatného manažera v čele Českého rozhlasu, kterého Rada zvolila na základě projektu, který tento manažer už dávno nedodržuje. Stačí se podívat na původní plány, se kterými pan Duhan kandidoval na místo generálního ředitele, a uvidíte něco zcela jiného, než co dnes prakticky činí! Je smutné, že Rada, která by měla na základě zákona kontrolovat dodržování projektu, dnes k jeho porušování mlčí.

3) Postupující bulvarizace vysílání Českého rozhlasu

   K tomuto tématu bych na začátek rád odcitoval vcelku výstižnou definici pojmu „bulvární médium“: „Bulvární médium je označení masového sdělovacího prostředku, v němž hrají klíčovou roli emoce a aktualita, jejíž význam postupem času klesá. Jejich obsah je charakterizován, mimo jiné, provinčností, personalizací, populismem, povrchností, negativismem, jednoduchostí, jasností, vytvářením celebrit a prací s nimi, předstírání autoritativnosti a blízkosti konzumentovi. Proces nazývaný bulvarizace je přijímáním pravidel bulváru zavedenými běžnými médii. Příčinou tohoto procesu u nás je malý trh a tlak majitelů na tvorbu zisku:“ (Wikipedie)

   Za přímo ukázkový příklad bulvarizace by se daly označit změny, které proběhly od konce ledna roku 2011 na stanici Český rozhlas 2 – Praha (dnes Český rozhlas Dvojka). Na místo rodinné stanice, kde si každý posluchač od dětí po důchodce našel svůj pořad, se stanice změnila ve stylově téměř jednolitou hmotu. Jeden kontaktní pořad stíhá druhý, pořád se telefonuje, mailuje, čtou se pochvalné dopisy od „spokojených posluchačů“, zatímco příznivcům dramatické tvorby a dalších žánrů zůstaly jen víkendové paběrky. Jako nejodpudivější příklad změn, které tuto stanici postihly, bych rád zmínil dopolední pořad „Je jaká je“. Vřele doporučuji Radě Českého rozhlasu, aby si tento pořad někdy poslechla alespoň ze záznamu. Uslyší povrchní žvásty, hihňání moderátorek, a výjimkou nebývá ani používání nespisovné češtiny. No prostě hrůza! Celý program přímo odporuje slovům, která si Český rozhlas nechal napsat do svého Kodexu: „Český rozhlas je zavázán dbát o kultivovanost jazykového projevu. Vyjadřování hlasatelů moderátorů a redaktorů ve vysílání musí působit jako vzor správného užívání jazyka již s ohledem na skutečnost, že posluchači mohou takovému vyjadřování přikládat normotvorný význam (Kodex Českého rozhlasu, článek 16: Jazykový projev, bod 16.1).

   Stanici Praha jsme díky reformám pánů Duhana a Ostrého ztratili. Horší však je, že ve stejném duchu dnes probíhají změny i na někdejší „vlajkové lodi“ Českého rozhlasu – stanici Radiožurnál. Ani zde už zprávy nestojí za nic, jsou ploché a v podstatě jen kopírují to, co na svých serverech zveřejnili jiné zpravodajské agentury. Vše je navíc doplněno hudební složkou, která byla v předchozích letech po právu kritizována za strnulost. Stejný princip vidíme, když srovnáme vysílání někdejší stanice Český rozhlas 6 s její nástupkyní – Českým rozhlasem Plus. Na Plusu je méně analytické publicistiky, méně pořadů, které jdou pod povrch dění, ale o to více je zde rozhovorů na tělo, soubojů dvou posluchačů, více povrchního tlachání v tzv. studentském vysílání, a tak bych mohl pokračovat. Emoce jsou prostě důležitější, než myšlenková náplň.

4) Osud stanice Český rozhlas 2 - Praha - příklad nadcházejících změn

   Vše, co jsem výše popsal, je důsledkem nepovedených reforem generálního ředitele Petera Duhana.

   Byl to právě pan Duhan, kdo ještě jako prozatímní ředitel nařídil změnit tvář stanice Český rozhlas 2 – Praha, včetně jejího historického názvu. Chaos v označování stanice však začal mnohem dříve. Už v druhé polovině roku 2010 (tedy ještě před oficiální změnou programového schématu stanice), byl oficiální název stanice občas jakoby náhodou zaměňován slovem Dvojka. Ani po změně programového schématu od 31.1.2011 nebyl název - tedy identifikace stanice - jednoznačně změněn. Ve vysílání se stanice sice ohlašovala jako Dvojka, v oficiálních materiálech Rady Českého rozhlasu se však i nadále mluvilo o stanici Český rozhlas 2 - Praha. Když jsme se dotazovali, proč došlo k tak zbytečnému chaosu (vzhledem k absenci celkové koncepce změn všech názvů stanic Českého rozhlasu) bylo nám poskytnuto absurdní vysvětlení, že „stanice se i nadále oficiálně jmenuje Český rozhlas 2 – Praha, ale program, který je na ní vysílán, nese název Dvojka“. Za takovou odpověď by se nemusel stydět ani král Šalomoun. Tento stav trval v podstatě až do února letošního roku, kdy byla stanice i v oficiálních materiálech přejmenována na Dvojku. Před několika týdny jsem však zaznamenal názor pana ředitele Duhana, že název Dvojka se mu nelíbí a bude zapotřebí jej znovu změnit. Prý by se mu líbilo jméno Regina. Ve svém budovatelském nadšení však zapomněl, že stejný název už má regionální vysílání pro hlavní město Prahu. Tento příklad jasně ukazuje, jak ve skutečnosti vznikají reformy pana ředitele. Střílí se od boku a pak se čeká, co na to řeknou posluchači. Uznejte prosím, že takto nepromyšlené kroky jen škodí pověsti Českého rozhlasu. Pokud už mělo dojít ke změnám, které byly do jisté míry nevyhnutelné, mělo se tak stát po dlouhodobější komunikaci s posluchači. Vždyť Český rozhlas je tu pro ně, nikoli naopak!! Když už se pan Duhan rozhodl Prahu zlikvidovat, měl tak učinit otevřeně. Prostě oznámit, že stanice Český rozhlas 2 – Praha k určitému datu končí, a na jejím místě posluchači naleznou zcela novou stanici, která se bude jmenovat Dvojka a bude mít jiné zaměření i programovou náplň. Mohli jsme si všichni ušetřit spoustu nedorozumění.

   Zrušení tří zpravodajských a publicistických stanic a vznik nového projektu Český rozhlas Plus také padá na vrub pana ředitele Duhana. Vychází z jeho nedomyšlené koncepce stanice mluveného slova, která měla být novou vlajkovou lodí Českého rozhlasu. Dnes z tohoto ambiciózního projektu zůstalo jen torzo, které vzbuzuje rozpaky nejen u mnohých zaměstnanců rozhlasu, ale především u posluchačů. Mám na mysli například ty posluchače, kteří na kmitočtech BBC už tři týdny marně hledají program své oblíbené stanice Rádio Česko. Pan Duhan nechal sepsat obsáhlý materiál, který shrnuje historii společného projektu s BBC Radiocom, ale velkým obloukem se v něm vyhýbá tvrzení jejího někdejšího šéfa – pana Víta Koláře – že to byl právě pan Duhan, kdo tento projekt pohřbil. Podle pana Koláře stála společnost BBC Radiocom o další spolupráci i poté, co byla Radou pro rozhlasové a televizní vysílání zamítnuta její první žádost o změnu licenčních podmínek společného vysílání. BBC Radiocom chtěla žalobou proti tomuto rozhodnutí docílit jeho zrušení a chtěla se s Českým rozhlasem na přechodnou dobu domluvit na společné úhradě nákladů za provoz VKV vysílačů (do pravomocného rozhodnutí soudu). Pan Duhan však přestal se společností BBC Radiocom komunikovat a tím celé jednání zmařil. Londýnské ústředí BBC se pak rozhodlo prodat českou filiálku skupině Lagardére. Teprve tehdy se Český rozhlas probudil a snažil se prodeji zabránit. Leč pozdě. Proč pan ředitel jednal právě takto? Odpověď je jednoduchá. Protože ve svém projektu s čistě zpravodajskou stanicí už dávno nepočítal. Naopak doufal, že se BBC nepodaří najít strategického partnera, bude nucena vrátit licenci na vysílání v České republice a uprázdněnou síť 12 vysílačů pak získá Český rozhlas pro svou novou stanici Český rozhlas Plus. Panu Duhanovi z těchto plánů nevyšlo zhola nic.

   Tím vším chci ukázat, že celý mnohokrát upravovaný projekt pana Duhana je cestou, která nikam nevede, a jejímž jediným cílem je zviditelnit osobu pana ředitele jako reformátora, nikoli pomoci Českému rozhlasu k lepšímu vysílání. Místo, aby tento materiál ukazoval směr na mnoho let dopředu, je v podstatě pouhou řízenou likvidací kvalitních pořadů a jejich nahrazením průměrem, který nikoho nedráždí. Jenže pan ředitel Duhan nebere v úvahu jinou věc, a to že průměr ani nikoho dlouho nebaví. Dnešní mírný nárůst sledovanosti se může za pár let změnit v dramatický propad!

   Český rozhlas dnes stále méně plní svou roli veřejnoprávního média, které by se mělo soustředit na vysílání pro daleko širší skupinu posluchačů, než kterou oslovují komerční rozhlasové stanice. Takový byl alespoň záměr tvůrců zákona. Současný stav je ale jiný. Skutečně nosnou vizi dnes veřejnoprávní rozhlas postrádá. Proto se přetahuje o posluchače se soukromými stanicemi, které musí ze své podstaty vydělávat (a proto se přizpůsobovat většině), místo aby vysílal pro všechny obyvatele naší země, včetně menšin. Například té, která si přeje slyšet z rozhlasového přijímače i nadále příjemnou češtinu, chce si poslechnout kvalitní rozhlasovou dramatizaci, dobře zpracovaný dokument, nebo povedenou četbu na pokračování.

5) Nejistá budoucnost veřejnoprávního rozhlasu

   Položme si otázku: Čím je dnes Český rozhlas vlastně originální? Vysílání na způsob Radiožurnálu nebo Dvojky nám v podobné kvalitě nabízejí komerční stanice (Impuls nebo Frekvence 1). Od veřejnoprávního média bych proto očekával, že bude jiné, že se nebude bát jít proti proudu doby, která žádá zkratkovitost a bulvárnost. Očekával bych, že bude propagovat český jazyk v jeho spisovné podobě a nebude podporovat její zdeformovanou nebo dokonce oplzlou formu. Nedávno o tom na stanici Vltava krásně mluvil pan Miloň Čepelka (pořad „Rozhlasitě“, 9.3.2013). Český rozhlas by měl i nadále nabízet kvalitu v hudbě i slovesné tvorbě, a to i za cenu, že bude mít po určitou dobu nižší sledovanost než komerční média. Pokud však svou tvorbou splyne s ostatními stanicemi na trhu, nemá už jeho existence smysl. Za čas by pak mohlo někoho vlivného napadnout, že je vlastně nehospodárné živit v našem prostředí jakýsi „veřejnoprávní rozhlas“, který vysílá v podstatě totéž, co komerční média, a navíc za to chce od posluchačů pravidelný měsíční poplatek. Může pak navrhnout populistický krok – zrušení rozhlasového poplatku. Věřte mi, že většina lidí by takový krok uvítala. Co by takové rozhodnutí znamenalo, jistě chápete.

   Vážení členové Rady Českého rozhlasu. Instituce, kterou máte kontrolovat, se už více jak dva roky řítí do propasti, zatímco Vy jen zasedáte a to podstatné neřešíte. Podle mého názoru Rada Českého rozhlasu neplní zadaní, které po ní žádá zákon. Chtěl bych Vás proto vyzvat, abyste si znovu prostudovali zákon č.484/1991 Sb., O Českém rozhlase, kterým se máte řídit, a také Kodex Českého rozhlasu, který je pro Vás rovněž závazný, a začali dodržování těchto právních norem vyžadovat také po managementu Českého rozhlasu. Ten jej podle mého názoru už delší čas ignoruje, a to právě v těch bodech, které jsem výše citoval.

S pozdravem
Miroslav Tengler 

sobota 23. března 2013

Ani Nike, ani Adidas

5. 3. 2013 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz


Dlouho jsem přemýšlel, jestli má smysl komentovat změnu loga a vizuální podoby Českého rozhlasu. Jako staromilec si budu muset na „erko“ dlouho zvykat, ale to je čistě můj subjektivní problém. Objektivně se dá ale říct, že Český rozhlas spoustu věcí nedotáhnul do konce. Generální ředitel Peter Duhan už krátce po svém jmenování sliboval, že sjednotí názvy všech stanic ČRo, a to jak celoplošných, tak regionálních. Jenže to se nestalo.
Viditelně sice zmizelo číselné označení celoplošných okruhů, ale jaký potom dává smysl označovat dřívější ČRo 2 – Praha za „Dvojku“, když už vlastně žádná „Jednička“ ani další čísla neexistují? Od čeho to je dvojka? Je to druhořadý program? Což takhle vymyslet nějaké nové, jasné pojmenování, když už slovo „Praha“ rozhlas používá nešťastně v názvu stanice vysílající do zahraničí (a nemůže kvůli tomu logicky přejmenovat pražské studio ČRo Regina na ČRo Praha)?
Další skupinou programů, jejichž názvy změna vizuální identity zcela pomíjí, jsou krajská studia. Mohl bych zahrabat v archivu DigiZone.cz a vytáhnout Duhanovu větu, že je třeba zásadním způsobem změnit odlišná označení různých regionálních stanic, protože někde nesou název krajského města, jinde kraje a jinde dokonce jen světové strany. A stalo se s tím něco? Nikoli. Nadále tu máme vedle ČRo Plzeň také ČRo Sever, zmíněný ČRo Regina, ČRo Region Střední Čechy a ČRo Region Vysočina. A k tomu všemu „zastřešující“ označení ČRo Region, které ale nikdo nepoužívá – to Duhan také kritizoval a nic s tím neudělal.
Jistě, vedení rozhlasu může namítnout, že u regionálních studií sjednotilo barvu loga na zelenou. To je ale tedy výhra! I kdyby rozhlas chtěl otázku nejednotného řešení názvů vyřešit později, zbytečně by v tom posluchačům znovu udělal guláš. Prošvihnul skvělou příležitost, jak to provést najednou se zaváděním nového loga. Peter Duhan minulý týden na tiskovce k zavádění nové vizuální podoby Rozhlasu uvedl, že nikdy nebyl příznivcem značky Nike (tak se prý říkalo dosavadnímu logu ČRo kvůli jeho „vlnkám“, ale spíše Adidasu.
To, co dnes nabízí Rozhlas, ale není ani Nike, ani Adidas. Je to Nadidas.

pondělí 18. března 2013

„Volejte šéfredaktorovi“ - ve čtvrtek 21. března od 13 do 16 hodin


18. 3. 2013 oficiální zpráva na webu ČRo Dvojka

„Volejte šéfredaktorovi“

Jaromír Ostrý, šéfredaktor Dvojky - Foto: Khalil Baalbaki
Jaromír Ostrý, šéfredaktor DvojkyFoto: Khalil Baalbaki
Vážení posluchači, ve čtvrtek 21. března nabídneme již druhý díl projektu „Volejte šéfredaktorovi“, kdy bude šéfredaktor Jaromír Ostrý odpovídat na vaše telefonické dotazy, a přímo ve své kanceláři.
"Volejte šéfredaktorovi" - Jaromír Ostrý - Foto: Jakub Hritz
"Volejte šéfredaktorovi" - Jaromír OstrýFoto: Jakub Hritz
Chybí vám něco ve vysílání Dvojky? Nelíbí se vám něco? Od 13:00 do 16:00 hodiny budete mít šanci se zeptat a říci nám svůj názor, a to prostřednictvím telefonní linky 22 155 1328.
Protože jsme si vědomi, že ne všichni se dovoláte, nejčastější a nejzajímavější dotazy a odpovědi na ně umístíme následně na stránky dvojka.rozhlas.cz
Tímto projektem se snažíme být blíže našim posluchačům. Uvědomujeme si totiž, že velká část z vás komunikuje pouze prostřednictvím telefonu a umožní nám to poskytnout vám touto formou odpověď na vaše otázky a zároveň získat zpětnou vazbu k našemu vysílání i od těch, kteří nemají možnost připojení k internetu a nevyužívají email ani sociální média. 
První „setkání“ Jaromíra Ostrého, které se uskutečnilo před měsícem, mělo velký úspěch. Dokladem toho je fakt, že se k nám za čtyři hodiny dovolalo celkem 70 posluchačů.  
Tak neváhejte a zavolejte! Více informací se dozvíte ve vysílání Dvojky Českého rozhlasu.  
Autor:  Jakub Hritz

pátek 15. března 2013

Ke zrušení stanice Leonardo

15. 3. 2013 napsal Přemysl Doksanský v diskusi na webu ČRo - Dvojka
      Děkuji za upozornění na článek Pavla Dvořáka o zrušení stanice Leonardo. Článek skvělý, výstižný, současně však skličující. Pro mě byla stanice Leonardo současně s Vltavou a ČRo6 tím nejlepším, co Český rozhlas nabízel. Argumentace úsporou 20 mil. Kč při rozpočtu 2,3 mld. je nevěrohodná. Argumentace malým počtem posluchačů také - číslo 8.000 posluchačů přes internet mě totiž naopak překvapuje svou výší! Ještě se jaksi pozapomnělo přičíst posluchače DVB-T a DVB-S (satelitu) - pro novou stanici Plus se s nimi přeci také počítá, ne? - pak by z 8.000 bylo možná 12 nebo 14? A kolik posluchačů má Praha - jen 30,5 krát více? Přestože vysílá celoplošně na velmi krátkých i středních vlnách, na internetu, v DVB-T i v DVB-S? Tak potom se mi tedy Leonardo jeví jako velmi úspěšné. 


   A musím se smát - nejposlouchanějším pořadem Prahy je METEOR (mám z toho obrovskou radost a Marku Janáčovi i dalším tvůrcům gratuluji - Ivo Budil by byl pyšný) --- to je ve velkém rozporu se zrušením stanice zabývající se vědou, že? Posluchači upřednostňují zřejmě něco jiného než 100+1 celebrita tisíckrát jinak.
   
   Pokud zástupce rozhlasu napíše: "Pokud jde o herce a známé osobnosti, ČRo Dvojka na nich staví a stavět bude dál - v tom je naše priorita.", tak opravdu další debata nemá smysl. Vidění smyslu samotné existence Českého rozhlasu zde diskutujících a stávajícího vedení je zcela odlišné. Podle mě má veřejnoprávní rozhlas v podstatě za povinnost provozovat stanice jako je Leonardo, Vltava, ČRo6, Jazz a D-dur právě proto, že vždy budou menšinové, nevýdělečné a tudíž je nikdo jiný ani vysílat nemůže. Naopak veřejnoprávní rozhlas nemá za povinnost, ba dokonce nesmí, provozovat stanice, které by se svým charakterem blížily komerčním stanicím se sklony k bulváru (kdo kde co s kým). Kvůli tomu snad všichni ze zákona musíme na jeho provoz přispívat. Pokud si však vedení a Rada vezme jako měřítko poslechovost a tím hodlá poměřovat kvalitu vysílání, tak jsme na cestě do pekel. Stávající Praha je toho, bohužel, dokladem. Řada původních moderátorů, jak to cítím já (abych za nikoho nemluvil), už zde ani existovat nechce... :-( Toto není Rozhlas, kterému mnozí obětovali část života... myslím, že vše je obsaženo ve skvělém pořadu RozHlasitě trojice Černý - Ryjáček - Čepelka z minulé soboty (Víkendová příloha stanice Vltava). 

   Název Praha - ano název dvojka už ztratil veškerou logiku a mezi názvy ostatních stanic dosti "trčí", ale ať už to dopadne jakkoliv - trochu se mi zdá, že vedení nabylo dojmu - vrátíme Prahu a bude klid. No nevím, ... více než o nálepku nám jde přeci jen o obsah! ČRo sám musí tradiční stanici PRAHA chtít. Pokud ne, tak já být z Lagardere, tak se snažím co nejrychleji název zaregistrovat a některou ze svých stanic na PRAHU přejmenovat. :-)))

Ještě poznámka:
slovo ŘÁDOVĚ není totéž jako PŘIBLIŽNĚ. Nevím, kdo z méně znalých politiků, moderátorů TV či jiných médií s tím začal, ale je to naprosto zásadní pochybení. Pojem pochází z matematické vědy a slovo ŘÁDY označuje desítky, stovky, tisíce, desetitisíce, statisíce, miliony atd. Tudíž věta DISKUTUJE TU ŘÁDOVĚ DVACET LIDÍ je naprostým nesmyslem - smysl dává pouze věta DISKUTUJÍ TU ŘÁDOVĚ DESÍTKY LIDÍ (STOVKY LIDÍ, TISÍCE LIDÍ,...).
U politiků jsou taková vyjádření ukazatelem, zda si dotyčný něco pamatuje alespoň ze základní školy, v médiích by se takové chyby objevovat neměly. Ostatně, na stanici Leonardo jsem nic takového nikdy nezaznamenal - ani u moderátorů ani u hostů... Jejich znalosti zřejmě řádově převyšovaly znalosti politiků. :-)


odkaz na zvukový záznam pořadu  RozHlasitě, o němž se píše v textu - http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2844885

čtvrtek 14. března 2013

Leonardo aneb o zbytnosti vědy

14. 3. 2013 napsal Pavel Dvořák v  Literárních novinách ročník XXIV, číslo 11,  strana 6





Peter Duhan: Český rozhlas Dvojka se opět přejmenuje. Usilujeme o čtvrtý okruh

14. 3. napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz

Český rozhlas čekají na jaře další dramatické změny. „Možná, že sloučíme některé regiony,“ říká v rozhovoru pro DigiZone.cz generální ředitel ČRo Peter Duhan.



Proč bylo třeba změnit logo Českého rozhlasu a všech jeho stanic – tedy kromě toho, že nejste fanoušek značky Nike?
Ne že bych považoval bývalé logo Českého rozhlasu za nešťastné, ale používali jsme ho 17 let. Za tu dobu se rozhlas výrazně vyvinul, přibyly nové stanice a když jste se podíval do našeho programového týdeníku, nebylo z jejich log úplně patrné, že patří k Českému rozhlasu. Každá měla vlastní značku, což byl velmi extenzivní a velmi nešťastný vývoj. Když si vezmete Týdeník Rozhlas dnes, všechny stanice patří pod společné korporátní logo, ono velké „R“. Tak je to správné, stejným způsobem postupovaly všechny mediální domy v Evropě.
Ne všem se ale nové logo líbí.
Myslím si, že i ti, kteří o něm dnes pochybují, si na něj zvyknou. Pro mě nebylo prioritní ani tak změnit vizitky, dopisní papíry a logo na budově rozhlasu, jako to, aby všechny stanice Českého rozhlasu byly okamžitě identifikovatelné, že patří k této instituci. V minulosti jsme si dělali průzkumy, z nichž vyplynulo, že mnozí posluchači ani nevěděli, že některá ze stanic, zejména těch novějších, vůbec patří k Českému rozhlasu. Tuto obrovskou chybu jsme novým korporátním logem odstranili. Navíc devadesáté výročí zahájení vysílání si o nové logo přímo říkalo.
Grafická studia, která se mohla ucházet o tuto zakázku, měla na zpracování všech log pouhý měsíc. Proč jste tolik spěchali? Nebylo to na škodu věci?
Ano, spěchali jsme, ale domnívám se, že i na tak krátký čas všechna studia odvedla naprosto perfektní práci. Četl jsem váš rozhovor s jedním z tvůrců nového loga a nezdálo se mi, že by si na to stěžoval. Časový limit byl skutečně velmi tvrdý, studio Marvil ale i v tom stresu pracovalo perfektně a spolehlivě. Na nové logo jsme spěchali i proto, že jsme ho chtěli představit v rámci oslav devadesátého výročí existence Českého rozhlasu. Navíc jsme spouštěli novou stanici Český rozhlas Plus, byť dnešní její podoba je jenom první fází vývoje. Startovalo i Rádio Junior, které je podle mě jednoznačným úspěchem Českého rozhlasu. Pro mě je i určitou satisfakcí, protože už při svém nástupu do funkce jsem řekl, že jsme hodně dlužní mladým lidem a dětem.
Z názvů celoplošných stanic zmizely číslice, ze stanice Praha je definitivně Dvojka. Má ale smysl označovat nějakou stanici číslicí, když jste se číslic tak dlouho chtěli zbavit a nakonec jste to udělali?
Je to správná úvaha a mohu vám prozradit, že v tomto roce dojde s největší pravděpodobností k přejmenování Dvojky. On ten její název nebyl dostatečně uznán, stále fungovala i pod značkou Praha, staré logo používalo tento název. Budeme mimo jiné zvažovat návrat k tomuto názvu. Ale stejně tak je možné, že se objeví zcela nový název, který nakonec upřednostníme. Rozhodně ale nepůjdeme tou krkolomnou cestou jako dosud, která se nelíbila posluchačům. Proto jsem ochoten ustoupit od původního rozhodnutí a třeba se i vrátit zpět k názvu Praha.
Kdy k tomu dojde?
Teď se dokončují programové změny na Radiožurnálu a asi od května bychom začali ještě více precizovat a profilovat programové schéma Dvojky. Až budeme mít první signály od posluchačů, že jsou tyto změny pozitivně přijímány, dojde i k přejmenování nebo znovupotvrzení starého názvu této stanice.
Čekal bych, že si název Praha schováte pro pražské regionální vysílání a přejmenujeteReginu. Přišlo by mi to logičtější. Navíc s tímhle názvem je i ten problém, že vysílání Českého rozhlasu do zahraničí, dřívější Český rozhlas 7, se jmenuje také Radio Praha.
Jedním z důvodů přejmenování Českého rozhlasu Praha na Dvojku byla právě existence Českého rozhlasu Radio Praha. Česká nás několik kroků, které ještě musíme vyřešit. Proto říkám, že se Dvojka velmi pravděpodobně přejmenuje a že jednou z možností je i návrat k názvu Praha. Narazil jste ale na jednu zcela zásadní věc, kterou je pojmenování pražské regionální stanice. Jak jistě víte z mého kandidátského projektu, v roce 2014 by měl v Českém rozhlase fungovat nový národní okruh, který bude zajišťovat regionální vysílání, a s názvoslovím jednotlivých jeho součástí, tedy krajských studií, ještě nejsme u konce. Zejména se to týká Středních Čech a Prahy.
Dříve bylo jedno společné regionální studio pro Prahu i Střední Čechy, chcete se snad znovu vrátit k tomuto řešení?
Uvažujeme o tom. Máme k tomu dokonce dostatek sociologických informací. Střední Čechy jsou zcela výjimečný region s obrovskou koncentrací lidí s vyšším a vysokoškolským vzděláním, je tam velký počet mladých lidí a mladých rodin. Existuje tam i velká míra dojíždění za prací do Prahy, takže o sloučení těchto studií uvažujeme, ale zatím jen teoreticky. V dubnu bude tisková konference na téma národního okruhu Českého rozhlasu, kde se dozvíte víc.
Národní okruh bude fungovat pod značkou Český rozhlas Region, nebo tato značka zůstane vyloženě jen pro krajské vysílání, které by se do něj mělo připojovat dvakrát denně po čtyřech hodinách ze současných regionálních studií, jak jste už nastínil v minulosti?
Projekt národního okruhu Českého rozhlasu počítá se třemi segmenty programu. Jedním bude centrální program, který bude pro všechny regiony stejný, druhým sdílené pořady, jako třeba kulinářské magazíny, které si dnes vyrábí téměř každé krajské studio Českého rozhlasu samo. Je to zbytečné, stačí, když je vyrobí dvě tři studia a ta ostatní je od nich budou odebírat. Třetí, nejpodstatnější segment, bude vlastní regionální vysílání zaměřené skutečně jen na regionální problematiku. Zda to budou dvakrát čtyři hodiny denně, nebo dvakrát tři či dvakrát pět hodin, v tuto chvíli nevím. O tom se povedou diskuse, protože musíme brát v potaz sílu jednotlivých regionů. Jinak si vede BrnoČeské Budějovice aPlzeň, což jsou naše tři nejsilnější regionální stanice s velkým počtem denních a týdenních posluchačů, a jinak zbytek.
Takže silnější regiony by měly větší prostor pro vlastní regionální vysílání?
Určitě budeme brát v potaz toto výrazné specifikum. Pak máme regiony, které jsou někde ve středu pásma poslechovosti a poté studia, která jsou skutečně mimořádně slabá a nedostávají se v krajském žebříčku ani mezi deset nejposlouchanějších rádií. To všechno bude muset řešit, protože se ukazuje, že není efektivní, aby například studio v Jihlavěvysílalo 18 až 24 hodin vlastního programu denně při tom počtu posluchačů, které jím oslovuje. Lepší je vysílat tři hodiny skutečně regionálního programu speciálně zaměřeného na Vysočinu a o zbylý čas
se postarají sdílené pořady a centrální program.
Zmínili jsme problém označení pražského a středočeského studia Českého rozhlasu, ale to nejsou jediné regionální stanice, které nenesou název krajského města. Existuje ještě Český rozhlas Sever, společné vysílání pro Ústecký a Liberecký kraj. To jste také slibovali změnit.
Ano, na tento problém jsem narazil okamžitě poté, co jsem zasedl do ředitelské židle: naše regiony jsou označeny systémem „každý pes, jiná ves“. Označení Sever se vymyká, protože severní Čechy dnes zahrnují dva samostatné regiony. Uvažovali jsme také o případné centrální značce Regina nebo Region pro všechny regionální stanice. Slováci to mají jednodušší, tam existují tři samostatné Reginy pro západní, střední a východní Slovensko a nezměnilo se to ani poté, co se po osamostatnění Slovenska počet krajů zvýšil. Obrovsky se jim to rentuje, jednotlivé regionální stanice se dají velice rychle identifikovat. Abychom my měli Český rozhlas České Budějovice, Český rozhlas Sever aČeský rozhlas Region Střední Čechy, je nesmysl, který musíme odstranit, aby i u nás byla ta identifikace jasná a zřetelná. Prvním krokem je ono velké“R“ coby korporátní značka, ve stejném duchu budeme postupovat i dál.
Na rozdíl od Slovenska vám ale zákon přikazuje mít regionální studio v každém krajském městě.
Zákon nám nepřikazuje, že musíme mít v každém krajském městě studio, hovoří obecně o programech regionálních studií. My v tuto chvíli máme zastoupení ve všech krajích. Jistě víte, že máme i jakési modifikace krajských studií. Jednou je Brno se Zlínem, druhou onen Český rozhlas Sever, který tvoří studia v Ústí nad Labem a Liberci a třetí je Plzeň s Karlovými Vary. Ukazuje se, že to je průchozí a dokonce i kvalitní spojení. Zejména v případě Brna se Zlínem a Plzně s Karlovými Vary. U Liberce je to trošku horší, protože Liberecký kraj má bohužel velmi špatné pokrytí a dokonce v samotném Liberci je poslech libereckého studia téměř vyloučen. Je slyšet jen na okrajích města, v centru nikoli, což je samozřejmě obrovský nedostatek.
V minulosti jste několikrát řekl, že systém napojení jednoho menšího krajského studia na větší, jako je Brno a Zlín nebo Plzeň a Karlovy Vary, by se dal naroubovat i na další regiony. Připravujete takové řešení?
Směřujete k Pardubicím?
Nejen k nim. Zmínil jste i Prahu a střední Čechy.
Skutečně to vypadá tak, že budeme uvažovat o propojení nebo spojení Hradce Králové a Pardubic, protože Pardubice vykazují mimořádně nízkou poslechovost. Bohužel obecně musím brát vždy v úvahu i poslechovost toho kterého regionálního studia.
Je pravda, že konkrétně Český rozhlas Pardubice v první desítce nejposlouchanějších regionálních rádií Pardubického kraje není.
Právě, takže ve hře je i toto řešení. Jak to dopadne, se dozvíte v dubnu nebo v květnu, až bude představena naše nová koncepce regionálního vysílání a kroky, které povedou k jejímu naplnění. Teď se okolo ní vedou velice vášnivé a dělné diskuse. Nebudu se tajit tím, že názory jsou rozdílné, od konzervativních až po vysloveně modernistické. Cesta pro regiony je ale asi někde uprostřed, protože regionální síť je největší chloubou veřejnoprávního rozhlasu.
Ale taky tím nejdražším na provoz.
Ano, ale kroky, které jsem vám naznačil, tedy tři segmenty programu od centrálního přes sdílený po regionální, plus některá spojení regionálních studií, povedou k určité efektivní úspoře. Ta však pro nás v tuto chvíli není zásadní, i když věřím, že tyto změny ji automaticky přinesou.
A centrální značkou krajských studií tedy bude Český rozhlas Region, který jste představili společně s novým logem Rozhlasu?
Značka Český rozhlas 5, která dosud zaštiťovala regionální vysílání, už jako značka neexistuje. Vlastně jsme ji nikdy nepoužívali. Bude to tedy zřejmě Český rozhlas Region, ale nechte mi prosím prostor na to, abych tento názor mohl změnit, protože jak jsem řekl, zatím o těchto úpravách diskutujeme a určitě přitom najdeme přijatelný název. Viděl bych to ale na Český rozhlas Region, protože s tímto označením se už pracuje a není tak cizí. Při představení nové vizuální identity ovšem značka Region fungovala pouze jako ukázka podoby loga pro regionální stanice.
Vedle změny loga a vizuálu jste ke konci února zrušili samostatné stanice Rádio ČeskoLeonardo a Český rozhlas 6. Nahradila je nová stanice mluveného slova Český rozhlas Plus, ta je však jen slabým odvarem toho, co jste nabízeli do konce února. Předpokládám, že se vám ozývali nespokojení posluchači. Bylo jich hodně?
Začnu konstatováním, že Český rozhlas Plus v té podobě, jak ho vysíláme nyní, není naplněním mé vize. Je to jenom částečná, nebo spíše přechodová fáze. Jistě znáte historický vývoj, který vedl k tomu, že Rádio Česko skončilo, čili ono vlastně nebylo co slučovat. Nepochybujte o tom, že sloučení v té podobě, jak jsme ho chtěli, tedy integrace Českého rozhlasu 6, Rádia Česko a Leonarda, by na VKV vypadalo značně jinak než to, co dnes vysíláme na středních vlnách pod značkou Český rozhlas Plus. Proto říkám, že je to jenom první etapa. Nejsem z toho nadšen, protože jsme přišli o síť VKV, o čemž rozhodla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Už loni v červenci nebo v srpnu jsme měli připravený projekt, který by se po schválení změny licenčních podmínek BBC Radiocom objevil v éteru od letošního 1. ledna.
Dobře, ale všechno to přeci jenom záviselo na odsouhlasení změny licenčních podmínek české BBC, což u velké vysílací rady neprošlo.
Za Český rozhlas musím říci, že jsme udělali všechno pro to, aby náš společný projekt s BBC Radiocom pokračoval v důstojných podmínkách, a ještě by to navíc nebylo šest hodin vysílání v češtině denně, ale rovnou dvanáct hodin. RRTV ale rozhodla jinak. Je to suverénní orgán, který se odvolává na zákony. O změnu licenčních podmínek nežádal Český rozhlas, ale BBC Radiocom jako držitel licence pro vysílání BBC. My jsme nemohli postupovat jako Lagardere, která se dohodla s BBC na koupi společnosti BBC Radiocom, protože nám takové odkoupení firmy s licencí zákon znemožňuje.
A nemohli jste se domluvit na pokračování spolupráce s BBC Radiocom za jiných podmínek, když původní žádost na rozšíření vysílání v češtině na dvanáct hodin denně neprošlo?
Po loňském rozhodnutí RRTV se objevil konstrukt, že by Český rozhlas mohl nějakým způsobem zafinancovat další vysílání BBC World Service, tedy i to v angličtině, na frekvencích, které patří BBC Radiocom. Na to jsme nemohli přistoupit, nebylo by to slučitelné se zákonem. Ten konstrukt byl dokonce tak krkolomný, že by na něj nemohl přistoupit žádný generální ředitel Českého rozhlasu.
Když se vrátíme do loňského léta, kdy RRTV zamítla žádost BBC Radiocom o změnu licenční podmínky, která spočívala v rozšíření vysílání v češtině pod taktovkou Českého rozhlasu, tehdejší šéf české BBC Vít Kolář dnes tvrdí, že od té chvíle s ním Český rozhlas přestal komunikovat a nebyl schopen nabídnout nějaké náhradní řešení. Dokonce jste mu prý nezvedal ani telefon.
Rozhovor pana Koláře pro Médiář.cz jsem četl a v první chvíli jsem na něj chtěl reagovat, ale pak jsem si to rozmyslel. Pokud si vyrešeršujete moje vyjádření k této kauze, jméno Kolář jsem nikdy nikde nepoužil. Pan Kolář se hluboce mýlí, nešlo o žádný podraz z mé strany, jak to nazývá, já jsem mu pouze při posledním telefonátu zřetelně řekl, že na řešení, kdy by Český rozhlas měl financovat veškerý provoz vysílání BBC Radiocom, včetně anglické verze, nemůžeme přistoupit, protože by to bylo proti zákonu. Situaci navíc komplikoval fakt, že by to šlo přes třetí právnickou osobu, a to už by bylo naprosto nesmyslné, protože by najednou z Českého rozhlasu odtékaly peníze k soukromému vysílateli. S tím by naše dozorčí komise nikdy nesouhlasila a neprošlo by to ani každoročním auditem hospodaření, který si necháváme dělat. Poslední, co mi pan Kolář do telefonu řekl, bylo, že se obrátí na pana Fleischmanna. Tím naše komunikace skončila.
Takže jste věděl dopředu, že Lagardere usiluje o vstup do BBC Radiocom?
Ano, věděl. A nejen toto, věděl jsem i o určitých námluvách s dalšími komerčními subjekty, které probíhaly už dávno předtím, okolo roku 2010. Ale to jsou jen ústní informace, které se ke mně dostaly a nemohu je nijak prokázat.
Podle Víta Koláře rozhlas kalkuloval s tím, že po neschválení změny licenční podmínky o rozšíření vysílání BBC v češtině vrátí BBC Radiocom vysílací licenci a jeho frekvence získáte právě vy, abyste na nich mohli provozovat čtvrtý celoplošný okruh. Mezitím jste prý začal lobovat v Parlamentu, aby změnil zákon o Českém rozhlasu, který mu dovoluje na VKV provozovat jen tři celoplošné okruhy. Počítali jste s něčím takovým?
Neustále opakuji, že britská BBC získala kvalitní vysílače v České republice po konzultacích mezi československým prezidentem Václavem Havlem a britskou premiérkouMargaret Tchatcherovou. Ona požádala prezidenta, aby podnikl určité kroky ve prospěch zahájení vysílání BBC na území tehdejšího Československa. Prezident Havel to slíbil a tak se také stalo. BBC dostala na úkor Československého rozhlasu velice kvalitní frekvence VKV, které bezpochyby Československému a později Českému rozhlasu chyběly, protože se jedná o vysílače ve velkých městech s velkou koncentrací obyvatel. Kéž bychom je dnes měli!
Dnes to je poslední velká sada frekvencí na VKV, které by byly v případě vrácení licence BBC vůbec dispozici, takže není divu, že je o ně takový zájem.
Přesně tak, ale my jsme vždycky říkali, že to má kromě byznysu, kdy se handluje s frekvencemi a vysílači, i etický rozměr. Československý stát umožnil BBC vysílat a my jsme se domnívali, že tak slavná společnost, jako je BBC, se po rozhodnutí, že už si nemůže dovolit toto vysílání financovat, obrátí na český stát a licenci mu vrátí, aby si s ní dělal, co uzná za vhodné.
Jenže Český rozhlas by na frekvence po BBC mohl vznášet maximálně morální, nikoli právní nárok. RRTV by na ně musela vypsat veřejné licenční řízení a do toho by se jistě nepřihlásil jen Český rozhlas.
Zcela určitě, ale bezpochyby bychom měli alespoň nějakou šanci. A teď k meritu věci: Český rozhlas má tři celoplošné sady kmitočtů na VKV, které využívá Radiožurnál, Dvojka a Vltava, potom tu takzvanou regionální síť, rovněž na VKV a síť středních vln, u které není specifikováno, co na ní máme vysílat, takže ni můžeme de facto umístit cokoli. Český rozhlas vedl za posledních dvanáct nebo patnáct let na moje gusto příliš defenzivní politiku ohledně žádostí o nové kmitočtové příděly. Přitom spouštěl nové stanice. Podle mě to byla obrovská chyba, protože jako vysílatel ze zákona, pokud by svůj požadavek dobře vyargumentoval, by měl šanci nové frekvence získat. Ale to je minulost, my teď žádáme Parlament o změnu zákona, která by nám přiklepla čtvrtou celoplošnou síť VKV, ovšem bez nároku na nové vysílače. Ani ve své žádosti nezmiňujeme žádné nové frekvence, prostě pouze chceme, aby nám bylo přiznáno právo provozovat čtvrtou síť na VKV.
A jak ji tedy vytvoříte, když zároveň nechcete nové frekvence?
Jednou cestou by bylo žádat Český telekomunikační úřad (ČTÚ) o nové příděly, druhou přeskupení stávajících sítí Českého rozhlasu. Dobře víte, že bychom mohli z toho, co už máme, poskládat velmi solidní síť.
Možná nejen jednu.
Jde nám o jednu síť, která by byla schopna pokrýt alespoň 40 nebo 45 procent území pro tak cenný projekt, jakým je zpravodajská stanice.
S tím tedy zřejmě souvisí i ono přeskupení regionálních stanic Českého rozhlasu, kde byste získali asi nejvíc frekvencí.
Ano, jedno je provázáno s druhým. Ale cest, jak získat frekvence v rámci dnešních okruhů, je víc. K tomu ještě máme střední vlnu a pak se rozhodneme. Jakmile dostaneme do zákona možnost provozovat čtvrtý celoplošný okruh, budeme mít na výběr. Zda přeskupíme stávající frekvence, nebo vytvoříme zcela novou čtvrtou síť, kde budeme vysílat stanici mluveného slova, a nebo uvolníme celou síť středních vln a tam budeme tuto stanici provozovat, protože střední vlny poslední dobou vstaly z mrtvých a najednou je o ně zájem. Proč toho tedy nevyužít? Je to jen otázka jakési konvence a zvyku posluchačů. Pokud chtějí nějaký produkt poslouchat, určitě by si zvykli.
Jde ale o to, kteří posluchači a kde by tuto stanici na středních vlnách mohli poslouchat.
Ano, to máte taky pravdu. Největší bázi posluchačů z těch původních tří stanic, které ke konci února zanikly a vzniknul z nich Český rozhlas Plus, máme od Českého rozhlasu 6. Byly časy, kdy se jeho denní poslechovost blížila 40 tisícům lidí a týdenní byla okolo 60 tisíc. Proto jsme logicky s projektem Český rozhlas Plus zůstali na střední vlně. Teď nás čekají úvahy o tom, zda s ní nadále zůstat na střední vlně a rozšířit její vysílání na celý den, čímž bychom ale riskovali poslechovost dnešní Dvojky, kterou jen na střední vlně ladí 110 až 120 tisíc lidí, nebo ji potom přesunout na čtvrtou síť VKV, pokud nám ji zákonodárci povolí.
A pokud by tedy Český rozhlas Plus expandoval jen na střední vlně a zároveň byste získali čtvrtou síť VKV?
Na ní bychom vytvořili nový programový projekt. Když se podíváte do portfolia našich stanic, lehce si dovodíte, o co by mohlo jít. Asi by to byl program pro mladší publikum. Rádio Junior je sice řešení, ale není to řešení stoprocentní.
Chápu-li to správně, bylo by to Rádio Wave nebo něco úplně nového. Nebo kombinace?
Řekněme, že kombinace. Wave by podle mě po přechodu na internet a do digitálních sítí také potřeboval nějaký refresh, ale zatím na něj nechci sahat, protože všichni dosavadní generální ředitelé si s tímhle programem vždycky jenom naběhli. Ale když to shrnu, byla by tady možnost provozovat celoplošné rádio pro mladé posluchače na VKV sítích.
Proč pořád uvažujete o expanzi v FM pásmu a na středních vlnách, když vývoj směřuje k digitálnímu vysílání? Proč v té „malé novele“ zákona o Českém rozhlasu rovnou nežádáte o veřejnoprávní multiplex v systémech DAB a DAB+?
Pokud jde o rozhlasové digitální vysílání, myslím si, že vývoj v České republice je trochu na bodu mrazu. Abychom dostáli tomu, co máme uloženo v zákoně, tedy že máme být na špici prosazování moderních technologií, potřebujeme k tomu partnery. To není tak jednoduchá věc. Partnery musíme mít především v Poslanecké sněmovně, ale také mezi komerčními rádii, protože digitalizace může být jen spojeným úsilím. Takové to uvažování některých státních orgánů, že máme čas, že postačí, když se tím budeme zabývat v roce 2018 nebo 2020, protože až v roce 2025 končí komerčním rádiím analogové licence, je naprosto zcestné a špatné. Moji kolegové se nedávno vrátili z veletrhu v Barceloně a čtvrtá generace chytrých mobilních telefonů je už postavena pouze na možnostech digitálního příjmu. Proč to říkám? Prostě není čas, výrobci automobilů, telefonů a digitálních přijímačů nás předhoní a potom na nás vytvoří tlak, abychom s celým digitalizačním procesem hnuli.
A hnete? Zatím jsem zaznamenal, že jste v lednu pořádali na toto téma odborný seminář v Poslanecké sněmovně, ale ten byl spíš edukativní.
Podařilo se nám získat docela významného partnera v předsedovi sněmovního volebního výboru Václavu Menclovi. Uvědomuje si, že s rozhlasovou digitalizací nelze čekat a musíme učinit nějaký průrazný, jasný a zřetelný krok, na který navážou další etapy. Jednou z nich je samozřejmě získání veřejnoprávního multiplexu. Nemyslete si, že spíme, všechno to víme a snažíme se situaci minimálně moderovat v tom smyslu, aby se něco dělo. Letos uspořádáme velkou mezinárodní konferenci o digitalizaci rozhlasu, kterou zaštítí Evropská vysílací unie EBU. Na digitalizaci jsme připraveni technicky i programově, věnujeme se jí posledních osm nebo devět let velice intenzivně. Teď ale přešlapujeme na místě, protože nemáme partnery. Situace je naprosto odlišná než u televizní digitalizace.
Ale už teď vysíláte v sítích společnosti Teleko, jejíž rozhlasové multiplexy pokrývají Prahu, Brno, Ostravsko, severní a východní Čechy a Příbramsko. Proč v nich nevysílá nová stanice mluveného slova po celý den a neplní podobnou roli jako kdysi ČT 24, která nutila diváky pořizovat si set-top-boxy?
Ale co není, může být. My se tomu nebráníme, Český rozhlas Plus teprve odstartoval, můžete ho slyšet na internetu, na satelitu, v DVB-T… Jde o první krok. Teleko je zajímavý partner, nebráním se dalšímu jednání. Je to jedna z možností.
Český rozhlas si s Telekem navzájem poskytují služby, takže za vysílání v jeho sítích neplatíte penězi, ale vybarterovanou reklamou. Celodenní vysílání Českého rozhlasu Plus by vás tedy nestálo na poplatcích za šíření signálu nic.
Zatím ne, ale podnikatel nemůže žít jenom z propagace. Určitě přijde čas účtování, na který musíme být připraveni. Možná, že to bude ta vhodná chvíle pro uspořádání naší sady stanic i v multiplexech Teleko. Počkejme si na to.
Český rozhlas měl vysílat i v pilotním projektu rozhlasového multiplexu Českých Radiokomunikací v Praze, který odstartoval teprve nedávno. Vedle Frekvence 1 aRádia Impuls v něm měl být i Radiožurnál. Nakonec tam ale není. Proč? Přišlo vám to zbytečné, když v Praze digitálně vysíláte už prostřednictvím multiplexu společnosti Teleko?
Pamatuji si jednání na půdě Českých Radiokomunikací. Původně tam byla určitá skepse, ale aktuálně jsme před uzavřením dohody. Radiožurnál tedy v multiplexu Českých Radiokomunikací bude brzy také.
Pak je tu ještě třetí operátor rozhlasových digitálních sítí, který pokrývá signálem Plzeňsko, Karlovarsko a Českobudějovicko – plzeňská společnost RTIcz. Do jejích multiplexů nevstoupíte? Na těchto místech Teleko ani České Radiokomunikace digitální rozhlas neprovozují.
Nechci předvídat. Dostal jsem dopis od našich kolegů z Plzně, že právě tato společnost oslovila naši regionální stanici. Myslím si, že co nejdřív začnou jednání, a nejen na téma regionálních stanic, ale i šíření dalších našich programů v této síti. Zatím to je ale jenom informace a k jednání dosud nedošlo.
Utekli jsme od tématu BBC. Poté, co Lagardere začala naplňovat vysílání v češtině vlastními silami, upozornila je RRTV na porušování licenčních podmínek, protože ho netvoří programy dodávané Českým rozhlasem. Vám ale BBC vypověděla ke konci února smlouvu.
My jsme samozřejmě jednali s Lagardere o možnostech spolupráce, ale tato jednání prozatím nikam nevedla. Pro nás je to ještě obtížnější než v době, kdy BBC Radiocom patřila přímo pod BBC, protože byla alespoň zaštítěna svojí centrálou v Londýně, ale tady jde čistě o komerční subjekt. U něj jsou omezení řádově větší než v případě samotné BBC. Při diskusích s Lagardere jsme upozorňovali, že licenční podmínky jsou stanoveny jasně a že je v nich explicitně řečeno, že majitel české BBC musí nabírat vysílání Českého rozhlasu. Lagardere si to představovala trošku jinak, viděli to poněkud zjednodušeně. Došlo na naše slova, RRTV to bez jakéhokoli našeho zásahu posoudila tak, jak jsme předpokládali a teď jsem zvědav, co se bude dít dál. Zda znovu zasedneme s Lagardere za jeden stůl.
A zasednete?
V době, kdy děláme tento rozhovor, to tak vypadá. Ale zda se domluvíme, to neumím vůbec předjímat, protože znovu zdůrazňuji, že případná spolupráce s Lagardere by s sebou nesla mnohem víc omezení než se samotnou BBC.
Jak by taková spolupráce mohla vypadat, když Rádio Česko, které živě vstupovalo do vysílání BBC, už neexistuje? Těžko budete Lagardere nabízet předtáčené pořady, když má jít o zpravodajství.
Jedna z variant je kupování pořadů od Českého rozhlasu. Mohly by to být předtočené pořady z Českého rozhlasu Plus doplněné o zpravodajské prvky nebo jejich části, které bychom pro tyto účely museli provozovat my. Ale to zase zvyšuje náklady.
Může vůbec veřejnoprávní rozhlas dělat subdodavatele programu pro komerční rádio?
No to je přesně to, o čem se bavíme. Náš licenční sazebník to umožňuje, můžeme prodávat své produkty i komerčním subjektům. Ale jak by to bylo v případě, že bychom museli dodávat i zpravodajské relace, nedokážu odhadnout. Proto říkám, že těch omezení je podstatně víc než v dobách spolupráce s BBC. I z těch důvodů, že Rádio Česko v té podobě, jak jsme ho znali, už nevysílá.
Ale předpokládáte, že se na nějakém způsobu spolupráce s Lagardere dohodnete?
Chcete můj odhad? Já momentálně nevidím možnost, že bychom se dohodli.
To znamená, že Lagardere bude dál porušovat licenční podmínky a BBC Radiocom může přijít o licenci.
Ale to je mimo vůli Českého rozhlasu. O tom rozhoduje pouze RRTV a ovlivnit to může společnost Lagardere. Velmi dobře víte, že Lagardere, která bezpochyby investovala do tohoto projektu hodně peněz tím, že koupila obchodní podíl v BBC Radiocom, by se asi proti odebrání licence odvolávala, čili by to byl proces na několik let. Co by zaznívalo z éteru po tu dobu, si neumím představit.
Pokud by k tomu ale došlo, mohl by se Český rozhlas pokusit získat frekvence po BBC. Vysílací rada by na ně musela vypsat licenční řízení.
Chcete naplnit ten konstrukt, že Český rozhlas nějakým způsobem počítá s tím, že BBC Radiocom přijde o licenci? Samozřejmě, že ve chvíli, kdy by se situace vyvinula takto a nabízela by se možnost, která by byla pro Český rozhlas výhodná, bychom do toho určitě šli. Ale než k tomu dojde, budou to měsíce i léta. Pro nás je v tuto chvíli aktuálnější pracovat na novele zákona a spolehnout se na vlastní síly. To je realistický odhad.
Pojďme krátce k personáliím. Server Česká média nedávno zveřejnil informaci, že se chystáte provést změny v obsazení svých náměstků. Jan Menger, který vede program Českého rozhlasu, by se měl stát koordinátorem nového národního okruhu a regionálních stanic, na jeho pozici se má přesunout nynější náměstek pro strategický rozvoj René Zavoral. Rozhlas to nijak nekomentoval. Chystáte tyto změny?
Změny v managementu Českého rozhlasu budou. Nebudu nikoho vyhazovat, chci navrhnout Radě Českého rozhlasu úpravy v souvislosti s cílovým projektem na rok 2013 a 2014, kterým je regionální síť. Podrobnosti k tomu ale sdělím nejprve Radě Českého rozhlasu na veřejném zasedání 27. března. Ale v zásadě mohu potvrdit, že informace, které se objevily na webu Česká média, se částečně zakládají na pravdě.
Vrátím se ještě k novému logu a vizuální podobě Českého rozhlasu. Proč jste si na organizaci tiskové konference, kterou jste pořádali ve svých prostorách, najímali externí firmy? Podle mých informací vás to údajně vyšlo na víc než 300 tisíc korun.
U té částky 300 tisíc korun bych skutečně použil slovo „údajně“, protože to zcela určitě tolik nebylo. Myslím, že vám k tomu už odpovídal pan Čížek (mluvčí Českého rozhlasuJakub Čížek, pozn. red.).
Ano, dost obecně. Proto se na to ptám znovu.
Víte, my nechceme o některých konkrétních věcech mluvit podrobně. Myslím, že naše hospodaření je pod novou dozorčí komisí tak průhledné, že kdyby se mluvilo o 300 tisících korunách a byť jen v náznacích o nějakém „šméčku“ s těmito agenturami, určitě by nám to neprošlo. Tisková konference k novému logu měla i svoji vizuální stránku, kterou nám připravovaly právě tyto agentury. Kdyby to bylo tak krkolomné, jak říkáte, dozorčí komise by to nepřijala.
Ona je ale pravda, že externí PR agentury na tuto tiskovou konferenci svolávaly novináře, což mi přijde docela komické, když máte vlastní tiskové oddělení, které má jejich adresář a je s těmito novináři denně v kontaktu.
To je pro mě novinka, nevěděl jsem to. Budu se muset zeptat pana Čížka, jak to vlastně bylo. Možná tam byla nějaká dohoda, že si to nějak vzájemně obvolají. Vy jste dostal pozvání ze všech stran?
Ne, mě právě volala externí agentura, konkrétně Ogilvy PR. A volala i dalším lidem z firmy, která vydává DigiZone.cz a kteří nikdy o rozhlasu nepsali a nespadá to ani do jejich oboru.
Já se ne to zeptám, ale myslím, že to byly nějaké synergie, které byly v tomto případě úplně zbytečné. To jsme si mohli samozřejmě obstarat my.
Využíváte častěji externí agentury na pořádání tiskových konferencí?
Ne, bylo to výjimečné jenom v tomto případě v souvislosti s tím logem. Přikládali jsme tomu docela velký význam, tak to bylo pojištěno těmi synergickými efekty. Konference, kterou jsme pořádali poté na téma Rádia Junior a Českého rozhlasu Plus, byly jenom v naší režii. Většina tiskových konferencí, kterých se zúčastňuji, je zajištěna jenom námi. Toto byla výjimka.
Ono je těch tiskových konferencí rozhlasu poslední dobou poměrně dost. Během jediného týdne v době představování nového loga jste měli tři, teď chystáte na příští měsíc další k regionálním studiím.
Ale to si zaslouží tiskovou konferenci. Řekl jsem, že bude v dubnu, ale docela dobře může být až v květnu. Bude záležet na lidech, kteří ten projekt budou realizovat, jak si to sami zorganizují.
Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz

Jan Potůček

Jan Potůček 150
Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.