Blog „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“ končí

23. 1. 2016 napsal Tomáš Němec

Milí přátelé, milí příznivci Českého rozhlasu a jeho vysílání, ať z té či oné strany barikády!

   Rozhodl jsem se, že tímto článkem ukončím aktualizaci tohoto blogu, zveřejňování mediálních informací o Českém rozhlase, které jsem se dozvěděl z rozhlasového vysílání, z tisku nebo z internetu a psaní vlastních analytických či postřehových článků a blog tím „uložím k ledu“.  Blog ani k němu náležející facebookovou stránku neodstraním. Mohou v budoucnu posloužit případným zájemcům jako archivní poznatky k vývoji situace kolem stanice Praha / Dvojka v posledních pěti letech. Pokud se ovšem za několik měsíců bez aktualizace nepropadne tak hluboko v internetových vyhledávačích, že ho nepůjde nalézt.

   Blog a stejnojmennou facebookovou stránku jsem založil před pěti lety, koncem ledna 2011, abych umožnil posluchačům, kteří nebyli spokojeni s programovými změnami na stanici Praha a s jejím následným přejmenováním na Dvojku vyjádřit se svobodně k tomuto problému na jednom místě. Český rozhlas začal totiž hned od počátku cenzurovat posluchačskou diskusi na svém webu. Nejdříve to zdůvodňoval změnou diskusního systému. Hledání diskuse na nepřehledných stránkách stanice Dvojka rozhlas  také velmi znesnadnil. Nakonec tuto diskusi více než před rokem úplně zrušil - viz http://nerustestanicipraha.blogspot.cz/2015/01/cesky-rozhlas-zrusil-diskusi-posluchacu.html  . Nepomohly ani stížnosti posluchačů Radě Českého rozhlasu. Ta se sice distancovala od vyjádření šéfredaktora Dvojky Dittricha, ale nápravu zjednat nemohla.

   Rada Českého rozhlasu sice nemůže zasahovat do vysílání a rozhodování Českého rozhlasu, ale jednou za čas může určit směr, kterým se bude ubírat jeho vývoj. Tím časem je volba nového generálního ředitele. Ta poslední se odehrála 21. ledna 2016, tedy před několika dny. Rada Českého rozhlasu dostala 26 přihlášek zájemců o tuto pozici. Z tohoto počtu bylo 11 lidí přímo z Českého rozhlasu anebo těch, kteří delší dobu pro Český rozhlas pracovali. Mnozí z nich ve svých projektech nastínili směr nápravy škod, které ve vysílání Českého rozhlasu a jeho vnitřních  vztazích  způsobil.předchozí ředitel Peter Duhan. Rada téměř všechny projekty lidí z Českého rozhlasu hodila do koše.  Do užšího výběru poslala jen jediného. René Zavorala, Duhanova nejbližšího spolupracovníka, který se na těchto změnách, z mého hlediska většinou špatných, podílel a realizoval je.

    Rada Českého rozhlasu zastupuje směrem k vedení Českého rozhlasu veřejnost, tedy nás všechny.  Zvolením Reného Zavorala generálním ředitelem dala jasně najevo, že si nepřeje návrat stanice Praha, že souhlasí se zrušením stanice Leonardo, že se jí líbí, že se ze stanice Dvojka stala propagační platforma pražských umělců a jiných celebrit známých z televize, že vidí smysl rozhlasového vysílání v neustálém omílání sloganů „spolu nám je hezky“, „“Víme to první“, „Když chcete vědět víc“ a dalších marketingových výkřiků, které ruší vysílání.

   Jak jsem napsal v úvodním odstavci, když jsem založil blog a facebookovou stránku „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“ v lednu 2011, doufal jsem, že se stanou místem ke vzájemné domluvě většího počtu posluchačů.  Bohužel se tak nestalo. Do současné volby generálního ředitele jsem však také doufal, že se situace po odchodu Petera Duhana z nejvyšší funkce zlepší ve prospěch směru, ve kterém já vidím veřejnoprávní vysílání. A to nikoli jen formou marketingových frází. Nyní je jasné, že nejméně na šest let, ale spíše na dvanáct let (dvě volební období René Zavorala), bude Český rozhlas postupovat směrem, který vytýčil Peter Duhan a ve kterém bude pokračovat René Zavoral. Já jsem se za uplynulých pět let posunul do věkové kategorie důchodců. Nemá pro mě už smysl, abych se dral mezi ty, kteří by měli poukazovat na chyby Českého rozhlasu.

   Závěrem ještě poděkování. To první poděkování patří PhDr, Petru Šafaříkovi, členu Rady Českého rozhlasu, který byl delší čas i ve funkci místopředsedy a tiskového mluvčího rady a několik měsíců i jejím předsedou. Řadu let jsem docházel na veřejné schůze rady Českého rozhlasu. Bylo to například za předsednictví Michala Prokopa, Jiřího Floriana, Dany Jaklové, Tomáše Ratiborského. Vyjma období předsednictví Michala Prokopa jsem měl dlouhou dobu dojem, že rada se v podstatě za jakéhokoli vedení poplácává po rameni s managementem Českého rozhlasu a posluchači jsou jí jen na obtíž. Když přišel do rady Petr Šafařík, začal se cíleně zabývat stížnostmi posluchačů a otevírat tato témata na veřejných schůzích. Měl jsem dojem, že jeho kolegové byli nejdříve jeho vystoupeními pobaveni, považovali je za jakousi kulturní vložku. Když Šafařík otevíral nezodpovězená témata i na dalších schůzích, zdáli se být ostatní radní popuzeni zbytečným protahováním schůze. Po odchodu Tomáše Ratiborského z rady se stal předsedou Michal Stehlík a Petr Šafařík místopředsedou. Ani tehdy se radním nelíbilo Šafaříkovo otevírání posluchačských témat a vyžadování odpovědí od manažerů Českého rozhlasu. Ale mlčky ho trpěli.  Šafařík však docílil toho, že od poloviny roku 2013 zveřejňuje rada na svých webových stránkách stížnosti posluchačů, odpovědi své i odpovědi kompetentních vedoucích zaměstnanců Českého rozhlasu. To považuji za velký pokrok, protože posluchači, kteří mají zájem, si mohou tyto dokumenty prostudovat a případně na ně navázat ve svých vlastních stížnostech.  Svou důsledností ve sledování témat se však Šafařík stal nepohodlným pro vedení rozhlasu. Několikrát jsem zažil, jak bývalý ředitel Duhan netrpělivě zvýšil hlas, když Šafařík vyžadoval podrobné odpovědi na své otázky. Možná, že byl nepohodlný i pro některé své kolegy radní, kteří by třeba byli raději, kdyby vztahy s vedením rozhlasu byly na úrovni uhlazených nicneříkajících frází. Pořád jsem si říkal, odkud dostane Šafařík symbolický výchovný pohlavek, důrazné upozornění, aby se držel s ostatními v jednom šiku. Připadalo mi podivné, když se před volbou nového generálního ředitele vzdali funkce v předsednictvu předseda Stehlík a místopředseda Vejvoda. Ze Šafaříka se náhle stal předseda a bylo na něj vidět. Pak přišla náhlá kauza s e-maily v soukromé schránce předsedy vlády a Šafařík v den volby nového generálního ředitele oznamuje před naplněným Studiem S1, že za dva měsíce rezignuje na  funkci předsedy Rady Českého rozhlasu. A už je to tady, napadlo mě hned.  Nejsem si jist, zda Petr Šafařík odejde z rady před koncem svého mandátu, ani jestli se ještě tak intenzivně bude věnovat posluchačským stížnostem.  V této situaci a proti panu René Zavoralovi to půjde jen těžko. Jistě ani ostatní radní si to nebudou chtít rozházet s generálním ředitelem, kterého zrovna zvolili. Avšak při příležitosti ukončení své aktivity na tomto posluchačském blogu považuji za svou povinnost vyslovit velký dík panu PhDr. Petru Šafaříkovi za to, jak důsledně se v období vlády Petra Duhana zabýval posluchačskými stížnostmi, že zabránil tomu, aby byly smeteny pod stůl pomocí odpovědi s předem připravenou frází a že dokonce u některých odpovědí dokázal prosadit, že rada se neztotožnila s odpovědí vedoucího pracovníka Českého rozhlasu, například šéfredaktora stanice Český rozhlas Dvojka. Děkuji, pane doktore Šafaříku!

    Druhé poděkování patří i těm z Vás, kteří taktéž nelitovali času ani energie a poslali stížnost (někdy i opakovaně) šéfredaktorům stanic a když to nepomohlo a nedočkali jste se žádné reakce, pak i Radě Českého rozhlasu. Víc jsme nemohli udělat. Většina manažerů Českého rozhlasu ani radních možná nezačala o těch posluchačských podnětech přemýšlet, protože jednak mají hroší kůži a jednak věnují více času sledování televizi než poslechu rozhlasu.

   Nevylučuji, že i já budu za dva roky příjemně překvapen prací nového generálního ředitele Mgr. Reného Zavorala. Jedno pozitivum na něm vidím už dnes. Je mladý, ale není příliš mladý.  Ale hlavně doba je už vzdálena  tolik od roku 1989, že nikdo se nemůže rýpat v tom, co dělal před tímto datem, protože tehdy byl ještě dítětem.

Milí přátelé, milí příznivci Českého rozhlasu a jeho vysílání, ať z té či oné strany barikády!

   Sám se divím, že jsem dokázal na tomto blogu pracovat celých pět let. Představoval jsem si, že výsledek bude jiný, aspoň v tom směru, že se mi podaří stmelit větší počet posluchačů Českého rozhlasu. Nepodařilo se. Občas jsem měl dojem, že si na blog chodí číst víc lidí z Českého rozhlasu než z míst, kam dosahují vlny jeho vysílání. V žádném případě však nelituji času ani energie, které jsem za pět let tomu blogu věnoval. Cíl byl poměrně jasný, důležité bylo vytrvat. Od počátku jsem si byl vědom toho, že já sám ani malá skupinka nesourodých a spolu většinou nijak nekomunikujících posluchačů nemůžeme ovlivnit dění v Českém rozhlase.

   Stanice Praha Českého rozhlasu je navždy zrušena. Obsahově i názvem. Přeji vám příjemný poslech jiných stanic.

Tomáš Němec

editor blogu „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“

Generálním ředitelem Českého rozhlasu se na příštích šest let stal René Zavoral

20. ledna 2016 byl generálním ředitelem Českého rozhlasu na příštích šest let zvolen Mgr. René Zavoral.

   Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu ve Studiu S1

 Slyšení kandidáta Mgr. René Zavorala

       René Zavoral : Umím chybu uznat a napravit.

video (klikněte na obrázek) René Zavoral zvolen generálním ředitelem Českého rozhlasu

Blahopřejeme!

video (klikněte na obrázek

DNES 20. ledna 2016 od 14 hodin volba generálního ředitele Českého rozhlasu !

Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 20. ledna 2016 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Studio S1, Vinohradská 12, Praha 2. 
Návrh programu:
- zahájení

- veřejné slyšení kandidátů na funkci generálního ředitele ČRo

- volba generálního ředitele     ČRo

- neveřejný bod jednání
- nájemní smlouva
- závěr

odkaz - http://www.rozhlas.cz/rada/portal/

Šafařík nešafařík! Volba generálního ředitele Českého rozhlasu se blíží! Stanoveno datum, hodina i místo!

16.1. 2016 napsal Tomáš Němec

   Po zvláštní mezihře, kterou způsobil rozruch s ukradenými e-maily z internetové schránky premiéra Sobotky, kde figurovalo i jméno současného předsedy Rady Českého rozhlasu Petra Šafaříka, přece jen se na stránkách Rady ČRo objevila pozvánka na veřejnou schůzi, při níž se bude volit generální ředitel.  Schůze Rady ČRo neoplývají vysokou návštěvností, a proto se poslední rok odehrávají v nevelkém prostoru rozhlasového muzea zvaného Galerie Vinohradská 12.  Nyní po rozruchu způsobeném říjnovým odstoupením Petra Duhana z funkce a současné aféry s údajnými e-maily Petra Šafaříka Bohuslavu Sobotkovi však Rada patrně usoudila, že zájem o její schůzi bude podstatně větší, proto ji umístila do největšího studia na Vinohradské ulici – do studia S1.

Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 20. ledna 2016 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Studio S1, Vinohradská 12, Praha 2. 
Návrh programu:
- zahájení

- veřejné slyšení kandidátů na funkci generálního ředitele ČRo

- volba generálního ředitele     ČRo

- neveřejný bod jednání
- nájemní smlouva
- závěr

odkaz - http://www.rozhlas.cz/rada/portal/

    









  

   Při této příležitosti bych rád připomněl jednu okolnost. Blog „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“ vznikl jako reakce na násilné experimentální změny, které provedl tehdejší (zatím ještě prozatímní) ředitel Peter Duhan na stanici Praha. K realizaci pozval Jaromíra Ostrého z Brna. Ten nejenže nenechal v programu stanice kámen na kameni, ale aby jeho památka hned tak nevymizela z pražského ústředí Českého rozhlasu, dokonce změnil i tradiční název stanice Praha na Dvojku.

   Počátkem roku 2011 zahájila Rada Českého rozhlasu volbu generálního ředitele Českého rozhlasu po odstoupivším Richardu Medkovi.

Tehdy o změně názvu stanice pochybovali i členové Rady Českého rozhlasu. V prvním kole volby tuto pochybnost nejotevřeněji vyslovil radní Ladislav Jíša, který však za několik dní zemřel po operaci srdce.  Tím se snížil počet členů tehdy již neúplné Rady ČRo na počet, se kterým nemohla být volba generálního ředitele uskutečněna a tak se čekalo několik měsíců, až Poslanecká sněmovna doplní zbylý počet radních.

      Podívejte se v následujícím videu na dvouminutové vystoupení Ladislava Jíši, kterým se zastal stanice Praha. Toto video tady do dnes zůstává jako vzkaz ze záhrobí. Ladislav Jíša vzkazuje: ponechme název stanice Praha !

Vzkaz ze záhrobí:

radní Ladislav Jíša vzkazuje: posluchači mají pravdu

Hledá se ředitel veřejnoprávního rozhlasu. Kdo by se jím měl stát v době rozvinutého babišismu?

8. 1. 2016 napsal Daniel Kaiser v týdeníku Echo, číslo 1, strana 21

Poslanci budou vyšetřovat, zda šéf Rady Českého rozhlasu nevynáší informace o volbě jeho nového ředitele

9. 1. 2016 napsala Adéla Paclíková v deníku MF DNES

(Pro lepší čitelnost můžete zvětšit text článku, když na něj kliknete myší, pro návrat zpět zmáčknete tlačítko Esc.)

Je už o generálním řediteli Českého rozhlasu rozhodnuto?

4. 1. 2016 napsal Tomáš Němec

   Poslední týdny občas dostávám dotazy, co si myslím, o lidech, kteří se přihlásili do výběrového řízení na generálního ředitele Českého rozhlasu, případně co si myslím o kandidátech, které poslala Rada Českého rozhlasu do finále. Protože se vlastně neustále opakuji,  otisknu v tomto článku takový korespondenční rozhovor, který se mnou  na e-mailové adrese tohoto blogu uskutečnil jeden z posluchačů Českého rozhlasu pan B.

■   ■

Rozhovor s panem B.:

pan B.:

Vážený pane Němče, jaký máte pocit jako insider z ČRo ohledně pětice kandidátů? Je už rozhodnuto? Chtěli vyváženost rozhlasáci/nerozhlasáci. Máme ale čtyři nerozhlasáky a jednoho Zavorala. Je on stafáží anebo jsou ti čtyři  stafáží a o Zavoralovi je už rozhodnuto? Uvidíme se na volbě?

Tomáš Němec:

Abych pravdu řekl, přesně nevím, co si mám o kandidátech ve zúženém výběru myslet. Či spíše, co si mám myslet o Radě ČRo. Byl jsem osobně na tom zúžení, viděl jsem, jak to probíhalo.  Podstatné bylo, co řekli před hlasováním radní Milan Badal a Jiří Vejvoda. 

Radní Milan Badal nenašel v projektech nic revolučního. "Osobně se přimlouvám za to, abychom drželi jakousi paritu, která je mezi těmi přihlášenými. Aby jeden, maximálně dva byli zevnitř rozhlasu, tři aby byli zvenčí, a aby to byli lidé, kteří v projektech přinášejí něco zajímavého a nového."  Jiří Vejvoda řekl:  "Kladl jsem si tři otázky: vede si rozhlas dobře? A má tedy být v mém výběru někdo z užšího vedení rozhlasu? Nevede si zcela dobře a má tam být někdo ne zcela z užšího vedení? A konečně třetí, pokud si nevede dobře, má přijít někdo zvenčí?" Vejvodovi by se líbil múzický ředitel, ale zároveň manažer.  To cituji z on-line záznamu, který psal přímo ze schůze Filip Rožánek - viz http://mam.ihned.cz/c1-65005050-volba-reditele-ceskeho-rozhlasu-vyber-uchazecu  

   Já osobně jsem nabyl dojmu, že většině radních byly projekty uchazečů úplně ukradené, soustředili se na to, zda dotyční měli něco společného s Českým rozhlasem nebo ne. Lidí, kteří se do výběrového řízení přihlásili a mají něco společného s Českým rozhlasem, byla asi polovina. Radní z nich zvolili pouze Zavorala, který je představitelem duhanovského řízení rozhlasu. Pokud teď zvolí  generálním ředitelem  jeho, dostanou se do jakési smyčky. Zavoral bude pokračovat v Duhanově práci a tím akce Rady, kterou odvolávala Duhana, až ho donutila rezignovat ze zdravotních důvodů, byla zcela zbytečná. Radní Badal také na té schůzi řekl něco v tom smyslu, že pokud bude zvolen někdo zevnitř rozhlasu (pochopil jsem to jako z těch kandidátů, kteří nebyli  v Duhanově vedení), že tomu bude líto třeba někoho z rozhlasu vyhodit vzhledem k propleteným vnitřním vztahům. Pokud radní udělali předvýběr takto, je jediná šance pro možnost zlepšení situace v ČRo, aby generálním  byl někdo z těch čtyřech mimo  René Zavorala. Nemyslím, že by radní byli v této chvíli dohodnuti, že zvolí Zavorala. Jenomže z předchozích jednání vím, že minimálně členové rady Badal, Kukuczka, Vodochodský byli podporovateli Duhana. Jeho kritiky byli Šafařík, Tesař, Kňourek a Dohnálková. Ale názory  radních Stehlíka a Vejvody mi nejsou vůbec jasné. Jiří Vejvoda, kterého Duhan prakticky vyhodil z vedení stanice Praha, se mi nikdy nezdál jako Duhanův kritik. Stehlíka vůbec nedokážu odhadnout.

   Nemyslím, že je v této chvíli o generálním  rozhodnuto, ale zklamáním pro mne bylo, že hlavním kritériem zúžení kandidátů nebyla kvalita projektu, ale kdo je či není z rozhlasu. Já jsem byl opačného názoru, bral jsem jako klad to,  když kandidát znal poměry v rozhlase - viz můj článek - http://nerustestanicipraha.blogspot.cz/2015/12/kandidatske-projekty-ocima-posluchace.html

pan B.:

   Vidím to podobně. Tedy nejasně. Z rozhlasu je jeden kandidát ( pokud se u Zavorala o "rozhlasákovi" dá mluvit, je to spíš "rádobymanager" ). Vidím mizerný výsledek v hlasování o provizorním GŘ u Zavorala, ale  cítím strach radních před "riskováním" nabrat někoho zvenku. Turbulence,  které by mohly nastat, by mohly znamenat více práce pro ně a větší  "exponovanost" Rady ČRo, které zase jde po krku Volební komise sněmovny, vedená  poslancem ANO Martinem Komárkem. Takže zvolí-li Zavorala, budou tam mít Duhanova neotesaného apoštola, který fůru Duhanových problémů sám zavinil,  a budou trvat problémy "management" - zaměstnanci. Pro nás jen zahrají divadlo s volbami. Pak je zde varianta otevřeného konce. To dává naději. Ale zase je čeká  nejistota, nový člověk z venku potřebuje čas k rozhlédnutí. Ovšem takový  Vlastimil Ježek byl kdysi taky z venku. Zajímavé je, že vypadli Ostrý i Štern. Tuším, že kvůli věku. Co se  "rozhlasáctví" týče, byl by Štern dobrou volbou. Jenže generýlní ředitel  většinou  rozhlasáctví moc nedělá.

Tomáš Němec:

   Jen na doplnění. Ani Jaromír Ostrý, ani Ivan  Štern nebyli vyřazeni kvůli věku. Jejich přihláška nesplňovala formální požadavky. Jak jsem pochopil, ty požadavky se asi týkaly dodání lustračního osvědčení, ale nejsem si tím jist. Obálky byly otevřeny za notářského dohledu a ty přihlášky, které nesplňovaly FORMÁLNÍ požadavky zadání, byly vyřazeny, čili bylo na ně pohlíženo tak, jakoby vůbec nedorazily. Pokud Vám něco řekne dosti kostrbatá řeč notářského zápisu, můžete si ho stáhnout ve formátu pdf z odkazu http://media.rozhlas.cz/_binary/03533344.pdf Já osobně jsem hlavně rád, že tímto způsobem vypadl Jaromír Ostrý, který nejen zničil stanici Praha, ale o němž jsem přesvědčen, že ho Peter Duhan povolal do Prahy hlavně proto, aby rozeštval lidi v pražském ústředí rozhlasu. 

   Jak jsem napsal v tom shora odkazovaném článku, já osobně si myslím, že na tu funkci by měl být věk limitujícím faktorem. Nevím tedy sice, jaký projekt poslal pan Štern, ale z důvodu věku bych já osobně pro něj nebyl.  V odkazovaném článku jsem si také udělal vlastní výběr zúžení kandidátů. Tento výběr se s výběrem Rady protnul v jediném jméně a to je Tomáš Němeček. Posuzoval jsem čistě podle projektů.  Mě oslovil nejvíce projekt Michala Bureše.

■   ■

   Zájemci, kteří nikdy nebyli přítomni osobně na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu, se mohou podívat na pětiminutové video z chvíle, kdy Rada Českého rozhlasu oznámila a schválila výsledky volby, ve které zúžila výběr kandidátů  ze 26 na 5.

   Rád bych na tomto místě připomněl ještě jeden den. Byl to 27. leden 2011, který (tehdy ještě prozatímní) ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan označil za hvězdný den Jaromíra Ostrého. Tehdy Jaromír Ostrý představil novinářům nové programové schéma stanice, které tehdy ještě říkal dvojím názvem Praha-Dvojka.  Tímto dnem vlastně začalo téměř pětileté černé období vlády Petera Duhana nad Českým rozhlasem. Vlády, proti které se mnozí posluchači Českého rozhlasu bouřili, ale kterou Peter Duhan přehlušil marketingovou propagací své koncepce na úkor kvality pořadů.  Poslechněte si znovu, s jakou pompou představili Peter Duhan a Jaromír Ostrý 27. ledna 2011 novinářům a Radě Českého rozhlasu bourání tradičních rozhlasových hodnot. Tímto záznamem začal tento blog na obranu stanice PRAHA a  je jeho prvním příspěvkem.

   20. ledna 2016 bude stát Český rozhlas opět na rozcestí. Rada Českého rozhlasu buď zvolí generálním ředitelem Českého rozhlasu René Zavorala,  statutárního zástupce předchozího ředitele Petera Duhana, čímž vlastně potvrdí, že Duhanova cesta byla správná anebo zvolí někoho, kdo přijde zvenku a jehož řízení bude po řadu měsíců velkým otazníkem. Je mi líto, že Rada Českého rozhlasu nepustila do užšího výběru žádného zkušeného rozhlasáka

PŘEHLEDNĚ: Co slibují kandidáti na generálního ředitele rozhlasu

21. 12. 2015 napsal Filip Rožánek na serveru Marketing a Media

Rada Českého rozhlasu vybrala pět kandidátů na generálního ředitele. Své projekty budou obhajovat 20. ledna při veřejném slyšení. Slibují audity, přehledné zveřejňování smluv a rozpočtu nebo posílení regionálních stanic.

Jakub Končelík, děkan Fakulty sociálních věd UK, chce stimulovat profesní růst zaměstnanců a zavést otevřený přístup do řízení instituce. Rád by do rozhlasu nalákal technické inovátory. Nedělal by prudké organizační změny, spíše by stabilizoval dosavadní reformy. Podporoval by práci regionálních studií. Ustavil by dramaturgickou radu, podporoval investigativní žurnalistiku a obnovil některé tradiční formáty. Radiožurnál by nechal tak jak je, Dvojka by se vrátila k tradičnímu názvu Praha a byla "stanicí po babičce". Přidal by stálé vysílání archivního Rádia Retro.

Michael Kralert, manažer Deloitte, plánuje konsolidovat programovou nabídku, ekonomiku a vnitřní systém řízení. Jeho pojetí stanic se výrazně neodlišuje od stávajícího stavu, chce však vyřešit otázku chybějící celoplošné stanice pro mladé posluchače. Stanice by přejmenoval na ČRo 1 až ČRo 5. Redukoval by počet manažerů a outsourcoval část činností typu autodopravy nebo správy majetku. Na prvním stupni řízení by byly čtyři sekce: program, regiony, technika a IT, ekonomika. Provedl by audit hospodaření a sestavil legislativní plán změn, kterých by chtěl Český rozhlas dosáhnout ve "svém" zákoně.

Tomáš Němeček, právník Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, by zavedl tři nové velké projekty: Historii do kapsy, Hudbu do kapsy a Přehled do kapsy. Rozhlas by je poskytoval formou ucelených podcastů. Zřídil by další dvě jazykové redakce zahraničního vysílání a pokusil se zavést kurzy češtiny pro cizince. Zavedl by otevřené zveřejňování smluv, platů managementu a rozklikávacího rozpočtu. Práci rozhlasáků chce hodnotit podle výkonu. Vytvořil by druhou investigativní skupinu a revidoval etický kodex. Posílil by podíl regionálních stanic na celostátním zpravodajství. Revidoval by podobu webu Českého rozhlasu a nechal provést audit dceřiného nakladatelství Radioservis. Současnou organizační strukturu považuje v zásadě za správnou.

Tomáš Skřivánek, ředitel divize Euro E15 ve vydavatelství Mladá fronta, navrhuje sloučit stanici mluveného slova ČRo Plus s centrem zpravodajství. Chce auditovat výrobu a posílit význam regionálních studií (například navrácením folklorní tvorby do brněnského rozhlasu). Zrušil by nadbytečné manažerské pozice a přesunul kompetence přímo na stanice. Otevřel by post zahraničního zpravodaje v Číně. Formát stanic zůstane v zásadě v současné podobě. Zpravodajství by se řídilo pravidlem, že prioritně má být zpráva připravena pro internet. Rozhlas by pod Skřivánkovým vedením investoval do exkluzivní agendy a posílil datovou žurnalistiku. Podpořil by rozvoj digitálního vysílání. Pro hospodaření rozhlasu by používal transparentní účet. Posílil by interní vzdělávání.

René Zavoral, programový náměstek Českého rozhlasu, chce na pozici generálního ředitele prosazovat otevřenost, a to v přístupu k posluchačům i k novým technologiím. Chtěl by například zveřejňovat podrobně rozepsaný rozpočet a smlouvy, a také podporuje rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrolu Českého rozhlasu. Se Skřivánkem se shoduje v otevření zpravodajského postu v Číně, ve snížení počtu manažerů (generálnímu řediteli by podléhalo sedm odborných ředitelů) nebo v obnovení umělecké výroby v regionech. Na posuzování pořadů by dohlížel etický panel. Stanice by v zásadě zůstaly tak jak jsou, Dvojka by měla zaujmout i mladší publikum. Centrum zpravodajství by stejně jako Skřivánek spojil se stanicemi Radiožurnál a Plus, vedle nich by bylo ještě svébytné internetové zpravodajství. Podpořil by vývoj nových formátů v rozhlase a odpovědný přístup k digitalizaci.

odkaz http://mam.ihned.cz/c1-65006800-projekty-kandidatu-na-generalniho-reditele-ceskeho-rozhlasu

Kandidátské projekty očima posluchače

20. 12. 2015 napsal Tomáš Němec

   V těchto týdnech se připravuje volba dalšího generálního ředitele Českého rozhlasu. Podle zákona o Českém rozhlase z roku 1991 se vystřídali od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 čtyři generální ředitelé: Vlastimil Ježek, Václav Kasík, Richard Medek a Peter Duhan. Z toho pouze Ježek a Kasík dokončili celé jedno volební období  Kasík byl však odvolán Radou ČRo v průběhu druhého volebního období a Duhan již v průběhu prvního období. Medek rezignoval z funkce krátce po svém zvolení. Generálního ředitele Českého rozhlasu volí podle zákona Rada Českého rozhlasu. Je to v podstatě jedna z jejích nejdůležitějších pravomocí, kterou může jednou za šest let zásadně ovlivnit chod Českého rozhlasu. Rozvojem internetu je i jednání Rady Českého rozhlasu čím dál tím víc otevřenější veřejnosti. Od roku 1998 zveřejňuje Rada Českého rozhlasu zápisy z veřejných zasedání, od roku 2007 zvukové záznamy z veřejných schůzí, od roku 2013 zveřejňuje i stížnosti posluchačů, odpovědi své i odpovědi kompetentních vedoucích zaměstnanců Českého rozhlasu.

   V těchto dnech přistoupila Rada Českého rozhlasu i k naprosté otevřenosti při volbě generálního ředitele Českého rozhlasu. Nejenže dvoukolovou volbu ředitele realizuje na veřejné schůzi, jak tomu bylo zvykem i v minulosti. Letos zveřejnila na své internetové stránce na webu Českého rozhlasu kompletní kandidátské projekty všech zájemců ještě před vlastním výběrovým řízením. Odkaz - http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/formalni-pozadavky-na-generalniho-reditele-splnilo-celkem-26-uchazecu--1565087

  

   Mám sice pocit, že to ani skalní posluchače Českého rozhlasu příliš nezajímá, avšak já jsem uvítal možnost seznámit je s těmito projekty ještě před zúžením výběru a udělám si v tomto článku takové soukromé hodnocení. Kromě dalších náležitostí, které rada specifikovala v podmínkách řízení, zadala i základní osnovu kandidátského projektu:

■     ■

„Situace a výhled Českého rozhlasu 2016-2021“.

Projekt by se měl věnovat především:

1) Hodnocení současné situace ČRo a výhledu do dalších 6 let,

2) Pohled na profilaci jednotlivých stanic ČRo, 3) Organizačně-provozním záležitostem (mj. ve vztahu k projektu předchozího generálního ředitele, jeho realizaci a důsledkům),

4) Definici motivace uchazeče a jeho přihlášky na pozici generálního ředitele ČRo. Rozsah projektu se předpokládá 5-10 normostran.

■     ■

   Na rozdíl od předchozí volby generálního ředitele, kdy Rada ČRo oslovila pouze šest vytipovaných osob, je nynější řízení otevřené, to znamená, že se do něj může přihlásit kdokoli, kdo splní formální kritéria a sepíše projekt.

   Bylo pro mě nesmírně zajímavé se s těmito projekty seznámit. U několika se mi zdálo, že autoři se zúčastňují výběrových řízení častěji a prostě zkouší, zda to někde vyjde. Ale u většiny jsem se setkal se znalostí Českého rozhlasu, ať „zevnitř“ nebo zvenčí. Potěšilo mě, že jsem polovinu uchazečů identifikoval jako současné nebo minulé zaměstnance Českého rozhlasu, u kterých lze předpokládat znalost vnitřního chodu. A to považuji za dost důležité, protože už jsme tak daleko od roku 1989, že nehrozí návaznost uvnitř rozhlasu na struktury předlistopadové komunistické strany. Na druhé straně je celkem jasné, že práce v Českém rozhlase je natolik odlišná od práce v jiných médiích, že mnozí zde strávili celý svůj profesní život, což může i nemusí být na škodu. Příkladem může být Jaromír Ostrý, současný ředitel Českého rozhlasu Brno a Zlín. Naštěstí jeho přihláška nesplnila formální požadavky řízení a tak byl již v úvodu vyřazen. Jaromír Ostrý strávil celý svůj život v Českém rozhlase a byl vytažen do pražského ústředí Českého rozhlasu, aby zde dokázal Pražákům, že vše, co dobrého bylo vytvořeno v uplynulých desetiletích, se dá postavit na hlavu. Morální škody, které způsobil změnou obsahového zaměření stanice Praha a následně i zrušením jejího názvu, se sice pomalu odstraňují, ale Ostrého myšlení honby za poslechovostí pomocí pokleslé až vulgární zábavy pevně zapustilo kořeny i na jiných stanicích a dokonce i v sekci tzv. nových médií. Jaromír Ostrý je ostatně příkladem dalšího omezení, které já vidím pro účely funkce generálního ředitele. Je mu už přes šedesát let. Takoví zájemci jsou mezi kandidáty ještě tři. Myslím, že by generálnímu řediteli Českého rozhlasu nemělo být při nástupu do funkce víc než 59 let, aby se mohl dožít konce funkčního období ještě relativně svěží ve věku 65 let. Peter Duhan nastoupil do funkce v 64 letech. Psychická zátěž na té pozici je opravdu enormní. Po dvou letech bylo vidět na panu Duhanovi, že už chřadne i fyzicky a poslední dva roky už byl i častěji nemocen. Samozřejmě, nemocen může být i podstatně mladší člověk, jak se ukázalo na Duhanově předchůdci Richardu Medkovi. Ale přece jen vyšší věk bych považoval za rizikový.  To ovšem neznamená, že starší kandidáti nemohou mít vynikající projekty. Proto jsem se seznámil i s těmi

   Zvolil jsem si však svoje vlastní kritéria hodnocení:

1. věk do 59 let

2. současný nebo bývalý zaměstnanec Českého rozhlasu

3. pozitivní nápad

4. negativní nápad

5. celkový dojem (pět stupňů)

Jméno	věk	zaměstnanec	Pozitivní nápad	Negativní nápad	Celkový dojem
Böhm Tomáš	54	ne	--	Rozhlas moc nezná. Opisuje Duhanův projekt	0
Brunclík Milan	63	ne	Krizový rozhlas. Občan musí mít osobní přijímač Přejmenoval by Dvojku na Prahu a vzal by zpět Duhanem vyhozené rozhlasáky – např. Jiřího Hrubce Oceňuje současnou Vltavu	Bez účasti státu nerealizovatelné Nápady k pořadům nejsou špatné, ale jejich podání je naivní.	+
Bureš Michal	39	ano	Celá práce je výborná. Detailní znalost chodu Českého rozhlasu. Navrhuje pět vysílacích okruhů s logičtějším rozčleněním než dnes a s jednotným názvem Česko. Koncepce je stručná, ale neobsahuje slovní balast jako většina ostatních prací.	Chybí pohled na technickou stránku vysílání	+++++
Duspiva Zdeněk	51	ano	Častá personální obměna je chybná. Forma vysílání by neměla překračovat obsah, jinak vyznívá komerčně až konzumně. Regiony jsou nedostatečně podporovány. Outsourcing mnoha činností byl nevhodně aplikován. Dvojka se snaží podbízet známými obličeji. Do Vltavy byl nevhodně implementován program Wave. Utlumit bulvární nádech propagace některých projektů, soustředit se na veřejnoprávnost. Spolupráce s Českou televizí Vyzná se v digitalizaci. Odstranit roztříštěnost techniky. Celá práce je hodna přečtení	Nezná tolik rozhlas zevnitř.	+++++
Hazdrová Kopecká Eva	38	ano	Nutnost přehodnocení vnitřních finačních toků Otevřít výši koncesionářských poplatků. Poukazuje na nevyjasněné kompetence v řídící sféře a na rozbujelost marketingu na úkor vysílací sféry. Kritizuje oddělení výroby od stanic.. Zvyšování poslechovosti se nemůže dít na úkor přibližování se ke komerčním rádiím. Velmi pěkná analýza vysílání současných stanic včetně vědomí nevhodného názvu Dvojka. Dobře propracované definice úprav  programu stanic . Velmi pěkná koncepce		+++++
Hladký Marek	44	Ne	Navrhuje návrat názvu stanice Praha- Poukazuje na nesoučinnost stanic a nevyjasněnou kompetenci řízení. Navrhne projekt sloučení Českého rozhlasu a České televize.	Kritizuje projekt Petera Duhana, ale svým způsobem navrhuje jeho realizaci od začátku.	++
Karmazín Vladimír	58	ano		Příliš mnoho slovního balastu. Je patrné, že přestože je zaměstnancem rozhlasu, ani se v něm nevyzná, ani ho neposlouchá.	0
Knotek Milan	47	ano		Koncepce mi přijde naprosto formální a ničím nepřínosná. Určitým způsobem dubluje Duhanovu koncepci.	0
Končelík Jakub	40	ne		Práce je naprosto nepřehledná. Jakoby se jednalo o jakousi populární zábavnou přednášku. Mám dojem, že autor o Českém rozhlase četl, ale ještě ho neslyšel.	0
Konrád Martin	45	ne	Je tu řada posluchačských námětů na zlepšení obsahu vysílání, pro které určitě stojí za to si tento materiál přečíst.	Soudí, že v rozhlase je málo marketingových pracovníků. Nejsem si jist, že autor projektu má alespoň zásadní manažerské dovednosti.	++
Konvalina Miroslav	52	ano	Na první pohled je zvenčí patrný rozpor: management kyne a je se současným stavem ČRo spokojen, rádio vnímá v dobré kondici,  zatímco lidé podřízení, na kterých program stojí, jsou otráveni, demotivováni, a někteří možná ustrašeni. Stanice ČRo by se měly odlišovat tím, že neslouží, na rozdíl od privátních, v prvé řadě ke kulisovému poslechu informací, zábavy a hudby, ale mají vyšší ambici přinášet unikátní služby. Program v regionech trpí zbytečnou centralizací v Praze. Naším nejlepším marketingem musí být samotné kvalitní vysílání stanic ČRo. Tato koncepce stojí určitě za pozonost. Upozorňuje na mnohé vady uvnitř rozhlasu  a navrhuje jejich nápravu.	Některé formulace jsou příliš frázovité, ale to neubírá nic autorovi na znalosti prostředí ČRo	++++
Kopa Ondřej	44	ano	Kariérní řád	Práce působí prázdným a opsaným dojmem, přestože upozorňuje na některé často opakované náměty ke zlepšení.	++
Kralert Michael	45	ne	Chce sjednotit názvy stanic ČRo  1 – 5 Obsáhlá práce,která působí dojmem dobře prostudovaných podkladů		++
Kroc Vladimír	49	ano	ČRo mnohdy rezignuje na své prvvotní poslání, kterým je veřejná služba Marně a zbytečně se snaží klopýtat za komerčními rozhlasovými stanicemi v honbě za poslechovostí. Dvojce chce vrátit název Praha Velmi podrobná analýza vysílání všech okruhů i organizace práce. Vynikající znalost veškeré problematiky, i když je patrno, že autor strávil nejvíce času na Radiožurnálu. Ale nepodceňuje ani Vltavu		+++++
Mrzena Jan	53	ne		Práce je poněkud formální a obecná. Autor vychází z předpokladu, že když byl před časem předsedou Rady České televize, že by mohl být i generálním ředitelem Českého rozhlasu.	+
Němeček Tomáš	42	ne	Navrhuje projekt rozhlasových kurzů češtiny pro cizince. Český rozhlas by měl nabízet „to nejlepší z regionů“. Zaměstnanci mají na základě letitých zkušeností hlubokou nedůvěru ve vedení rozhlasu. Každoroční zveřejňování pracovních smluv managementu ČRo Obsazování funkcí podle prokazatelných schopností. Navrhuje poměrně hodně zajímavých zlepšení. Rozhodně stojí za přečtení.		+++++
Pancíř Tomáš	41	ano		Jakoby jen pokračoval v Duhanově rétorice. Nenašel jsem nic podnětného.	0
Ruml Jan	62	ne	Některé náměty pana Rumla mě přijdou zajímavé, práce stojí za přečtení, ale připomíná spíš hodnotící novinový článek než manažerskou koncepci		+
Skopalík, Jaromír	52	ne		Pan Skopalík srovnává to, jak vedl vydavatelství Vltava Labe-Přes s tím, jak by vedl Český rozhlas. Abych pravdu řekl, jeho argumentaci moc nerozumím, ale možná je to tím, že ve zveřejněné kopii chybí minimálně jedna stránka.	+
Skřivánek Tomáš	41	ne	Upozorňuje, že za předchozího ředitele bylo řečeno, že stav zaměstnanců bude snížen o 200 až 300, k čemuž nedošlo. ČRo Plus trpí nesourodostí. Chce zrušit nadbytečné manažerské posty (po auditu) Zřízení zpravodaje v Číně. Vymezit profilaci Radiožurnálu vůči Dvojce i vůči Plusu Vzdělávání redaktorů Projekt rozhodně stojí za přečtení		+++
Suchý Zbyněk	54	ne		Z tohoto projektu mě zaujala jen motivace autora: Asi před čtrnácti dny jsem viděl v programu České televize rozhovor s panem předsedou Rady Českého rozhlasu, ze kterého jsem se dozvěděl, že generální ředitel pan Duhan rezignoval a hledá se nástupce na tuto pozici. Stejně jako jsem kdysi pocítil potřebu opustit školu a začít pracovat, cítím jako výzvu tuto pracovní příležitost i nyní.	0
Vávra Jan	61	ne	Nějaká forma rozhovoru s hlavou státu by měla být součástí veřejnoprávního rozhlasu a ne komerčních stanic i přes problémy, které jsou známy, Program Dvojky by měl být postaven nejen na osobnostech, ale i na samostatných pořadech. Regionální stanice by se měly zaměřit na regionální zpravodajství.	Z vysílání by měla sálat pohoda a optimismus. Uvádí, že byl určitou dobu generálním ředitelem TV Nova, což v souvislosti s jeho tehdejší úlohou v odstranění Vladimíra Železného z funkce považuji za velké minus. Až na detaily mi koncepce Jana Vávry přijde nějak univerzální, bez znalosti prostředí.	+
Zavoral René	39	ano	Chce vytvořit pozici nezávislého rozhlasového ombudsmana, který by se intenzivně věnoval stížnostem posluchačů-	Přes znalost prostředí je Zavoralova práce plná Duhanovských marketingových  frází o Českém rozhlase jako sebevědomém médiu a je evidentně spokojen s tím, jak se rozhlas za Petera Duhana vyvíjel a svou úlohu v něm vytí jako pozitivní, zatímco já ji jako pozitivní nevidím.	+
Zýka Karel	48	ano	Dnes je Český rozhlas na první pohled v dobré kondici, jehož výstupy jsou kvalitní. Jedná se ale o kolos na hliněných nohách, jehož koncept odpovídá druhé polovině devadesátých let. Český rozhlas se musí zapojit do projektů EBU (Evropská vysílací unie) Český rozhlas potřebuje kvalitativně odlišné měření úspěšnosti, než jsou výsledky Radioprojektu. Navrhuje metody, které jsou dnes už připraveny. „Test veřejné hodnoty“ Na první místo řadí Plus, ne Radiožurnál. Uvažuje o důkladné revizi programu Dvojky a zvažuje návrat k názvu Praha. Jako jediný uvažuje o obnovení vědeckého Leonarda. Zýkova práce je plná námětů, které jsou realizovatelné, jak po stránce technické, programové a organizační. Hluboká znalost prostředí i toho, co je třeba zlepšit.		+++++
Žantovský Petr	53	Ne, ale zná prostředí ČRo dobře	Duhanova personální politika byla nekoncepční. Upozorňuje na nesystémovost vysílání Dvojky, uvažuje, jestli tento způsob nepřenechat privátním stanicím. Zdůrazňuje úlohu rozhlasového novináře		++++
Žůrek Petr	49	ne	Prosazuje ve výhledu dvanáctiletý horizont místo šestiletého.	Práce je příliš obecná bez znalosti rozhlasového prostředí. Přináší některé zajímavé náměty pro vysílání, ale není koncepční.	+

Zůžení výběru kandidátů cca na pět proběhne v pondělí 21. 12.  Mně připadlo zajímavých osm koncepcí, s jejichž autory by jistě stálo za to diskutovat. Jsou to 
Bureš Michal

Duspiva Zdeněk

Hazdrová Kopecká Eva

Konvalina Miroslav

Kroc Vladimír

Němeček Tomáš

Zýka Karel

Žantovský Petr

Je to můj osobní názor. Zde bych chtěl poukázat na kolektivní způsob rozhodování Rady ČRo. Hlasováním se sníží onen subjektivní názor jednotlivce, který je v takto důležité věci na škodu. Jsem přesvědčen, že v současné Radě ČRo je většina osobností, které nepodléhají politickému tlaku ve smyslu, že by Rada hlasovala jednotně. Jsem zvědav na zůžení výběru Radou ČRo.