neděle 29. prosince 2013

"Moderátorem na Dvojce" může být v podstatě kdokoli, kdo jde okolo budovy rozhlasu

29. 12. 2013 napsali Libor30, Pavel Roháček, Jarka Chlumecká, tothova55 a Tomáš Němec v   diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“

■     ■
Libor30 
Býti redaktorem či moderátorem je opravdu velmi nevděčné. Dnes jsem vyslechl v pořadu "Písničky od srdce" pochvalné příspěvky na hladivý hlas paní Bryndzákové. Mne ovšem její rozhlasové výkony spíše děsí. Zejména jde o její naléhavé a až trochu přehrávané vzdychání. Podobné popularitě se také těší i pan Junák. Toho s paní Monikou spojuje zejména omezená slovná zásoba. Jeho hlaholivé: "Haló, haló" s dávkou sebestřednosti mi chybět nebude. Paradoxně držím palce paní S. Dufkové, která se asi velké oblibě nyní netěší. Ale u ní cítím ještě zdravou rozhlasovou práci. A kdyby na polemiku došlo, budu se jí oproti dříve zmíněným zastávat. Tomuto pořadu vtiskla vážnost a vhodnost Písniček od srdce pro celoplošné vysílání. Co tímto odstavcem vlastně chci říct? Je mi líto odsouvání skutečných a již hotových rozhlasových pracovníků mimo střed. Můžeme naopak očekávat další laciné manýristické výlevy a omezené fráze? Laskavý posluchač jistě promine, pokud takové projevy budou považovány za chybu, nikoli za inovativní přístup.
Současní moderátoři málokdy dosahují kvality, kterou bych očekával na Praze, tedy celoplošné stanici. Na paní Bryndzákovou budu v kolotoči moc zvědav, zda využije příležitost k lepší práci v Kolotoči a zlepší se. Já o tom trochu pochybuji. Ale asi v novém formátu "kontaktního" Kolotoče bude asi u posluchačů opět bodovat. Ach jo.
■     ■

Pavel Roháček 
Nemyslím, že býti "moderátorem" na stanici Dvojka by bylo nevděčné - když se podíváte na tu řadu jmen, co se zobrazuje při poslechu živého vysílání, a k tomu si přidáte ty, co budou nově "zpestřovat" vysílání polední,  zjistíte, že "moderátorem na Dvojce" může být v podstatě kdokoli, kdo jde okolo budovy rozhlasu. Kdyby se to těm lidem nerentovalo, asi by to nedělali. Minimálně se tak snaží lacino získat popularitu, jako třeba sám pan Dittrich, který se v pátek namontoval dokonce do pořadu  „Jak to vidí“.
Ještě jsem neviděl ředitele solidní stavební firmy, který by si tu a tam šel vydlážit chodník, či namontovat WC. Ředitel, který firmu skutečně řídí, totiž nemá na takové věci čas - musí totiž vymýšlet a držet celkovou koncepci, a dohlížet na to, aby jednotlivé složky mezi sebou správně fungovaly, Na Dvojce může od časů pana Ostrého klidně "moderovat" i šéfredaktor - koncepce je totiž dlouhodobě předem daná:  Neztrácet čas vymýšlením původních pořadů, získávání co nejvíce "celebrit" do vysílání, které tam mohou plácat téměř cokoli, a hlavně cílené rozbíjení profesionálního týmu a jeho náhrada externisty, kteří nemohou ohrozit postavení lidí z vedení stanice. To ale není jen osud bývalé ČRo 2 - Praha, tak to dnes běžně funguje i v české politice, či průmyslu.
To, že Písničky na přání mizí z programu, je samo o sobě pozitivní, tento pořad tvoří stěžejní pilíř programu většiny komerčních stanic, a najít ho lze i na regionálních stanicích ČRo.  Ale to, že se prakticky nahrazuje poledním pořadem "hudba prokládaná celebritami", jen dokazuje předchozí odstavec.
■     ■

Tomáš Němec 
Zde bych podotkl, že v současné struktuře řízení Českého rozhlasu rozhoduje o koncepčních programových otázkách náměstek generálního ředitele pro program a vysílání a tím je pan Mgr. René Zavoral.
■     ■

Jarka Chlumecká 
V pátek jsem nemohla poslouchat Jak to vidí,pustila jsem si jej dnes z archívu. Tak neprofesionálně vedený rozhovor jsem dlouho neslyšela, stálý smích i u otázky i u odpovědi pana profesora a nakonec došly otázky, asi špatná příprava? Tak došlo na "berličku",  brouky. Chápala bych to, kdyby pan profesor přijel z expedice nebo se na nějakou chystal... Pan Dittrich má smůlu, jsem dlouholetá posluchačka Prahy, zvyklá na profesionalitu. Vlastně mám smůlu já, už mi zbyla jen hrstka pořadů na této stanici, které si pouštím.
■     ■

Tomáš Němec 
Tady bych jenom podotkl, že pan Dittrich byl šéfredaktorem stanice Český rozhlas 2 - Praha již v letech 1999 - 2004, takže také něco pamatuje.
■     ■

tothova55 
Naprostý souhlas o pořadu Jak to vidí !!
Také jsem musela konstatovat, že i ten málem poslední solidní pořad musí být kažen a to hned šéfem stanice. I pan Ostrý musel moderovat… to je tato funkce tak špatně placena, že si musí takto přivydělávat?
Když navíc mění pořad opět na výslech, místo aby nahodil téma a nechal hosta mluvit !  ACH JO, kdy si konečně ve veřejnoprávním rozhlase uvědomí,  že ne písničky, hrané na kdejaké soukromé stanici, a ne sebestřednost, potřeba sebeprezentace a upovídanost moderátorů by se měly prosazovat. Hosté pořadu „Jak to vidí...“ jsou velmi exponovaní a jistě vytížení lidé, kteří však opravdu mají co říci a umí to bez berliček. A zaplácávat jejich i posluchačů už tak dost okleštěný čas - pouhých 25 minut  - perlami typu " co jsem JÁ jsem četl v novinách , co jsem JÁ viděl v televizi a co ty brouci ? ".... doufám jen, že to je jen čas dovolených a z toho vyplývající provizorium.
Nechápu, proč takovýto pořad nemůže moderovat např. paní Jana Klusáková, nebo
někdo kompetentní ze stanice ČRo Plus, když vynikající pan Kroc asi časově nemůže. To prostě je výjimečný pořad, který by neměl nahodile uvádět kdokoli !!
■     ■


pondělí 16. prosince 2013

Tu Prahu vám asi nevrátíme

15. 12. 2013 napsal Tomáš Němec

   Netlačte se, na každého se dostane, říká mladý vysoký robustní muž, okolo nějž se tlačí dav lidí. Ten muž je Jakub Hritz, marketingový pracovník rozhlasové stanice Český rozhlas Dvojka. Rychle si odškrtává jména v připraveném seznamu. Každý dostává dárek – aktuální číslo Týdeníku Rozhlas a poukázku na slevu při nákupu v Reprezentační  prodejně Českého rozhlasu. Přišel jsem na setkání posluchačů a moderátorů pořadu Noční mikrofórum. Je neděle, 15. prosince 2013.

   Lidé proudí do velikého, nově zrekonstruovaného studia S1 v budově Českého rozhlasu na Vinohradské ulici. Na pódiu v čele sálu sedí osm moderátorů pořadu: Jaroslav Svěcený, Vlastimil Harapes, Alena Kumstýřová, Světlana Lavičková,  Jan Cimický,  Gabriela Vránová,  Ondřej Kepka a  Martin Kratochvíl. Každý má před sebou hromádku svých portrétů, které jim nechala vytisknout stanice a podepisují se na ně zájemcům.  Po několika minutách se hlad po podepsaných fotografiích nasytí a lidé usedají do hlediště.  Jakub Hritz je vítá a předává mikrofon Aleně Kumstýřové, dramaturgyni pořadu, která před téměř třemi lety pořad vymyslela a dala dohromady skupinu moderátorů z řad populárních osobností.  Ze slov paní Kumstýřové se dozvídám, že se zde sešli členové Klubu přátel stanice Dvojka a také běžní posluchači, kteří se přihlásili na upozornění ve vysílání.  Odpolední vyprávění  bude natáčeno a použito ve vysílání Nočního mikrofóra na Štědrý večer, který bude živě moderovat Zora Jandová. Ta nyní chybí. Odjela do Švédska na konferenci o tom, jak se dělá dětské vysílání.   

   Vlastní pořad pak moderuje MUDr. Jan Cimický a ze setkání se tak stává určitá modifikace pátečního Nočního mikrofóra, kterým zpravidla provází také on. Pan Cimický zpovídá své  moderátorské kolegy a ptá se na jejich vánoční vzpomínky.  Obsah dvou hodin už je typizovaný tak, jak ho známe z rádia pouze s tou výjimkou, že hudbu živě obstarávají Jaroslav Svěcený na housle nebo Martin Kratochvíl na klavír. Uvědomuji si, že slovní projev paní Gabriely Vránové mi naživo nevadí tolik jako v rádiu.  Možná, že to je i jejím vizuálním projevem, který není v rádiu vidět. Paní Vránová působí jako vlídná učitelka v mateřské školce. Jinak dvě hodinky probíhají oním typickým způsobem, který známe z většiny pořadů stanice Dvojka a který trefně označil Jan Vedral ve známém rozhlasovém románu Xaver jako pořad „S celebritou u mámina kafáče“.  Po vyčerpání časového limitu pro setkání předává dr. Cimický mikrofon k závěrečnému slovu Aleně Kumstýřové. Ta ohlašuje překvapení. Jedna posluchačka nám zazpívá koledy. Z auditoria přichází k mikrofonu starší paní a bez doprovodu zpívá nádherným hlasem dvě koledy ze Šumavy, které jsem ještě nikdy neslyšel. Mimo plán však paní přidává svou vlastní historku o svém pejskovi.  Tím úplně rozhodí  dramaturgyni Kumstýřovou a zdá se, že závěr odpoledne se rozplyne do ztracena. Situaci však zachrání dr. Cimický, který se opět chápe mikrofonu a za potlesku diváků udělá profesionální rozhlasové odhlášení. 

   Jdu pogratulovat dr. Cimickému k jeho profesionální pohotovosti.  Loučím se i s paní Kumstýřovou, která mi dává podepsanou fotografii a já jí na oplátku dávám vizitku s adresou blogu „Nerušte název stanice Praha Českého rozhlasu“.

             Alena Kumstýřová

 Loučím se i s Jakubem Hritzem a dávám mu vizitku s adresou blogu.  Pan Hritz říká, že blog zná a pak dodává: Tu Prahu vám asi nevrátíme. Ale jen bojujte, dodává a v jeho hlase slyším jakousi shovívavost, protože to asi považuje za zbytečné. Přemýšlím o slově bojujte. Kdo? Já?  My? Existuje nějaké my? Možná, že pod tento článek napíše komentář jeden či dva lidé. Toť vše. Posluchači jsou lhostejní a vedení Českého rozhlasu je spokojeno.

úterý 10. prosince 2013

Proč Český rozhlas nevysílá tak, jak někteří posluchači chtějí

10. 12. 2013 napsali Věra Bosáková, janagi a Tomáš Němec v   diskusi na webu stanice Dvojka v rubrice „Váš názor nás zajímá“
■     ■
janagi
Chtěla bych poděkovat panu Františku Novotnému za nedělní vysílání, které bylo opět na úrovni - na té úrovni, na kterou jsme byli zvyklí na ČR 2-Praha. Měli jsme včera krásnou sváteční náladu.
Protože si ráda poslechnu i Ivana Hofmanna, tak mi pochopiteně neušlo dnešní (pondělní) vysílání dvojice Lukešová-Kučera. Bylo to sice asi pouhých 15 minut, ale jsem ráda, že již nelpím na poslechu Dvojky. To se opravdu nedá. Je to pro mě bulvár. Pro mě se Jitka Lukešová vůbec nehodí do veřejnoprávního rozhlasu. Mám úplnou alergii na její vysílání.
Staré časy se asi již nevrátí a tak jsem šťastná alespoň za pár chvilek s moudrými a kvalitními lidmi. Jak se říká dobrého pomálu. Všem přeji hezký den.
■     ■
Věra Bosáková 
Ano, paní Lukešová se poslouchat nedá, ale pan Novotný také ne. Na druhé straně ale vydržte 3,5 hodiny moderovat a být stále zajímavý....možná by se hodilo tento formát změnit.
■     ■
janagi
V druhé větě s Vámi naprosto souhlasím. Víte, já si pamatuji, jak každé ráno moderoval někdo jiný, to byla ta pestrost vysílání. Moderátoři nebyli unavení, vyčpělí a protože se střídali, tak to bylo nejen pro mě jako pro posluchače živější, ale také pestřejší a pro moderátory to nebylo tak únavné (jak jsem již psala). Paní Bosáková, já Vám neberu, že nerada posloucháte pana Novotného, ale ten je tak málo na vlnách, zato např. paní Lukešová ob týden po-pá. Takže já si ráda poslechnu Fr.N., Tomáše Černého, Elišku Závodnou a jiné rozhlasáky z bývalé ČR2-Praha. Ty dva jmenované ovšem slyším víceméně již jen na Vltavě. A navíc často se zamyslím nad myšlenkami pana Novotného, ale nad chichotáním paní Lukešové se mi dělá fyzicky až zle. Ta žádnou myšlenku nevymyslela. A navíc, kdyby nebylo těch e-mailů, co si nechávají posílat, tak by ani neměli, v Dobrém ránu Česko, co vysílat.
To je jen moje vidění a vnímání. Hezký den.
■     ■
Tomáš Němec
Paní Janagi, já si myslím, že ke stanici Vltava nepatří slovo "jen". Vltava je jednou ze čtyř rovnocenných stanic Českého rozhlasu. Její určení je kulturní, zatímco Radiožurnál a ČRo Plus jsou stanice politické. Nynější stanice Dvojka má mít údajně určení rodinné, ale to se jí už od začátku její existence v roce 2011 nedaří. Pan Ostrý jí zkrátka sestavil na základě svých omezených zkušeností z celoživotní práce v regionální stanici a bez ohledu na poslání veřejnoprávního Českého rozhlasu. Nezbývá než doufat, že nynější šéfredaktor pan Dittrich alespoň ty nejzásadnější chyby pana Ostrého napraví. I když já příliš nevěřím, že to půjde, dokud programovým ředitelem bude pan René Zavoral, který je sice odborníkem na řízení čehokoli, a právě proto program řídí způsobem bankovního manažera.
■     ■
janagi
Pane Němče, víte, netušila jsem, že mě bude brát někdo za nějaké slovo. Já vůbec nesnižuji stanici Vltavu. Já si pouze posteskla, že některé lidi je slyšet "jen" na některé stanici českého rozhlasu. O to "jen" tady ale přece vůbec nejde. Tady jde o kvalitu vysílání, kvalitu moderátorů. A to některým chybí.
■     ■
Tomáš Němec
Možná to nevíte, paní Janagi, ale například pan Tomáš Černý je současným základním zařazením HLASATEL (nikoli moderátor) na stanici Vltava. Je poněkud rozdíl mezi prací hlasatele a moderátora. Také ještě existuje práce redaktora. Bohužel v současném Českém rozhlase vedoucí pracovníci ani nevědí, že je mezi těmito profesemi rozdíl.
■     ■
janagi
Pane Němče, neznám tyto rozdíly, a jsou mi, jako obyčejnému posluchači, tak nějak jedno. Jak říkám, před několika lety by mě ani nenapadlo psát do diskuse co se mi líbí/nelíbí. To vysílání prostě bylo poslouchatelné, poučné i pobavilo. Nyní mě tak akorát povětšinou rozčílí. A nechci se tady brát za slova a slovička, jak jsem již napsala, o to tady nejde, tady jde o podstatu toho, že nám vadí "předělání" původní stanice ČRo2-Praha na Dvojku.
■     ■
Tomáš Němec
Já Vám rozumím, paní Janagi. Jenže v této diskusi se ta podstata nevyřeší. Pokud by každý měsíc přišlo na schůzi Rady Českého rozhlasu 200 lidí.kteří by se nevešli do místnosti 010 v Římské ulici 13, která je koncipována tak na 20 návštěvníků veřejnosti nebo kdyby Rada Českého rozhlasu musela odpovídat každý měsíc na tisíc stížností na současný stav a nejen na stížnosti tři, to by se věci hýbaly jinak. Nebo kdyby příslušný výbor Parlamentu České republiky byl přehlcen stížnostmi na Radu Českého rozhlasu. Ale tak tomu není. Posluchači jsou v podstatě spokojeni. (Každý den poslouchá stanice Českého rozhlasu 1 milion 600 tisíc lidí.)
■     ■
janagi
Máte naprostou pravdu.
■     ■