Čtyři manažeři Českého rozhlasu (Dittrich, Jandová, Nevoralová, Oweyssi) se spojili a sepsali přezíravou odpověď na rozsáhlou stížnost posluchače. Rada Českého rozhlasu se s jejich odpovědí neztotožnila

Stížnost R. Svobody na vysílání Českého rozhlasu (prosinec 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 16. 12. 2015

■     ■

■     ■

Text stížnosti
 

Vážení členové Rady Českého rozhlasu, 

dovoluji si Vás oslovit se stížností (viz příloha 0027-2015.pdf) na vysílání Českého rozhlasu. Mimo to si dovoluji připojit několik vlastních postřehů, které jsou sepsány v souboru post_scriptum.pdf. 

K mému někdejšímu podnětu, který byl směřován dřívější Radě ČRo již v roce 2011 (nicméně z důvodů uvedených v post scriptum bych vskutku uvítal, kdyby se si jej současná rada alespoň přečetla), jde o soubor 0027.pdf, musím dodat, že mnou zmíněná paní numeroložka (sic!) Tamchynová není v žádném příbuzenském ani jiném vztahu vůči redaktoru ČRo panu Robertu Tamchynovi. To uvádím raději hned a to z toho důvodu, že tehdy vznikl jistý zmatek a pan Tamchyna (kterému se tímto znovu omlouvám) byl nucen objasňovat, že jednak za ono numerologické vystoupení sám nikterak nemůže, a jednak že s onou osobou nemá pranic společného... 

Se srdečným pozdravem,
Radek Svoboda

------------------------------------------ 

20. října 2015

 Adresát: Rada Českého rozhlasu

 Odesilatel: R. Svoboda

Věc: stížnost na vysílání ČRo

Vážení členové Rady Českého rozhlasu,

dovoluji si Vás oslovit ohledně několika zajímavostí (či jak to nazvat, bez toho že by člověk volil expresivní výrazy) ve vysílání Českého rozhlasu. Lze napsat, že příčin ke stížnostem na ČRo by byla celá řada (přinejmenším od té doby, kdy se prozatimním ředitelem Českého rozhlasu stal Mgr. art. Peter Duhan, zejména pak od „vzniku“ celoplošné stanice     DVOJKA, vysílající na vlnách někdejšího ČRo2 PRAHA), nicméně po jistou poměrně dlouhou dobu jsem nabyl dojmu, že jakékoli stížnosti adresované Radě jsou zcela zbytečně vynaloženým úsilím.

O opaku — poté, co Radu opustili Mgr. MgA. Dana Jaklová a Bc.Tomáš Ratiborský — mne   přesvědčilo projití vcelku náhodně vybraných cca třiceti stížností (přístupných na internetové stránce Rady, na webu Českého rozhlasu), vyřízených za poslední necelé dva roky. (Dovolím si z odpovědi citovat pouze krátkou část — mnou, samozřejmě, zcela účelově vytrženou, nicméně domnívám se, že charakterizuje odlišný postoj nynější Rady k postupům vedení ČRo; stejnou či obdobnou formulaci mnou zvýrazněné druhé věty citovaného textu, v první z odkazované stížnosti, lze najít v řadě odpovědí na stížnosti posluchačů.) 
http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1505636 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1505634 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1495102 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1484647 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1470864

»Text připojujeme v příloze. Chápejme ho prosím jako dokument o současné míře sebereflexe vedení ČRo v oné záležitosti — sdělení Ing. Dittricha se zdá svědčit o tom, že zmíněné dosavadní apely Rady ČRo ohledně úrovně některých pořadů Dvojky nevzalo vedení ČRo vážně.«

   Jako koncesionář ČRo (tedy jako člověk, který se podílí na financování činnosti veřejnoprávního Rozhlasu — za což ovšem na oplátku očekávám vskutku kvalitní veřejnoprávní vysílání, zcela v intencích KODEXU ČESKÉHO ROZHLASU a STATUTU ČESKÉHO ROZHLASU     ) stále ještě cítím potřebu vyjádřit se vůči mnohému, co ČRo vysílá (ba snad dokonce i k tomu, co se v ČRo děje).

   Úvodem ještě zkusím (pokud možno stručně — bohužel ale, stručnost nepatří k mým dobrým stránkám) zmínit několik krátkých postřehů. Dříve — poté, co zanikla stanice Praha — jsem měl snahu komunikovat s vedením (jak tehdejším s panem šéfredaktorem Ostrým — který ovšem všeobecně nejevil přílišný zájem o komunikaci s kýmkoli z posluchačů — tak i s panem ředitelem, či tehdy ještě prozatimním ředitelem, panem Duhanem; ten ovšem fakticky komunikoval pouze do té doby, než začal mít dojem, že se vše „usazuje“ a hlavně že má zastání v Radě, ať již vedené paní Jaklovou či panem Ratiborským), popřípadě i (tehdejší) Radou ČRo.

     Jak jsem mohl vysledovat z odpovědí, které vedení ČRo tvoří na stížnosti posluchačů, situace se za celé čtyři roky v nejmenším nezměnila. Dovolil bych si tento přístup nazvat jako arogantní — posluchači plať koncesionářské poplatky a do toho, co Rozhlas tvoří se nám nepleť. Což byl přístup, který minulým radám přišel zcela v pořádku… Odpovědi posluchačům, které jsou v Rozhlase vypracovávány za dobu, kdy byl ředitelem pan Peter Duhan — či alespoň přinejmenším od února 2011 —, nelze popsat jinak, než jako vágní a zcela bezobsažné (to mne také v druhém zaslaném textu vede k poukazu na způsob, jakým byla „vyřešena“ moje tehdejší stížnost Radou — její obsah ve slovním popisu, který je slyšet na zvukovém záznamu, byl při nejmenším poněkud zkreslen). Za svým způsobem charakteristický, ohledně vnímání změn na stanici Praha samotnými posluchači, je záznam z veřejného vysílání ze dne 1. února 2011 (to ovšem Dvojka vysílala teprve druhý den — začalo v pondělí 31. ledna). Viz zde:

   1. 2. 2011 16:05 Popiska pořadu v audioarchivu stanice: Byli jsme ve společnosti hostů Romany Růžičkové. Prvním byl novinář a publicista Jan Petránek, který komentoval situaci v Egyptě. Druhým hostem byl pak šéfredaktor Dvojky Jaromír Ostrý, jenž hovořil o novém programu stanice. http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2247947 

   Popravdě, vzhledem k nastalému poprasku se pan šéfredaktor Ostrý nadále neodvažoval přijít „naživo“ mezi své posluchače.

   Přičemž ze stížností posluchačů, které jsou již nějaký čas zveřejňovány, nadále vnímám, že si nic za celou tu dobu „nesedlo“ („nesedlo“ — řečeno slovy lidí z tehdejší Rady a vedení ČRo, lze například odkázat na dvoudílný záznam schůze Rady ČRo z 31. března 2011). Posluchači přitom stále vyjadřují tytéž stížnosti, které zaznívaly už tehdy a stále se opakují — na nekvalitu vysílání, na užší výběr nabídky pořadů, které jsou navíc stále stejného typu. Mimo jiné tak zmizela jistá obsahová pestrost vysílání — kupříkladu každý všední den máme od 20. hodiny pouze „kontaktní pořad“, byť na různá témata. (Za unikátní bych označil své pozorování, že od začátku vysílání DVOJKY až do dneška mají prakticky všechny večerní četby,   vysílané od 22. hodiny, buď 5, 10 či 15 dílů — nikdy se nestává, že by četba končila během týdne. Brání snad nějaký konkrétní důvod tomu, aby četby měly třeba 7 či 11 dílů, či libovolný jiný počet? Dovolím si vyslovit domněnku, že toto vysílání omezuje výběr možných děl k zpracování — leda snad, že by se dramaturg či redaktor rozhodl, že oproti původnímu dílu bude text zkrácen.) Mohu přitom odkázat na vlastní stížnost, kterou jsem odeslal 21. února 2011. Ve skutečnosti se dodnes nic nezměnilo. Můžeme se podívat na tehdejší vyjádření pana šéfredaktora Ostrého, či pana René Zavorala (tehdy ovšem ještě zastával pozici ředitele Odboru komunikace a vnějších vztahů ČRo ; zřejmě tehdy zcela splnil očekávání pana ředitele, vzhledem k tomu, jakou pozici zastává nyní): 

     http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/846126

   (U odkazu výše si můžeme povšimnout, že veškeré odkazované „související články“ zřejmě zmizely z internetových stránek Rozhlasu. Ovšem k poznámce pana šéfredaktora v odstavci „Dramatická a literární tvorba“ si dovolím poznamenat, že četby v Meteoru se naposledy vysílaly v době, kdy jej připravoval pan Josef Kleibl!)

      http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/861134

      http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/970105

   Nicméně zpět k mým nynějším stížnostem.

   1.) Reklama vysílaná na stanici Vltava dnes, tedy dne 20. října 2015 v dopoledních hodinách, tuším v čase cca 08:09. Poněkud mne udivilo reklamní oznámení znějící zhruba v tomto duchu: Jak lze legalizovat černou stavbu se dočtete zítra v Mladé frontě DNES.

   Vím, že v dnešní době se lze setkat s ledasčím. Nicméně mne udivilo, že při jednání, které patrně je v rozporu se zákony (tj. provedení černé stavby) se snad máme dočkat rady v novinách (tj. nikoli nějak pokoutně), nemluvě o tom, že tuto reklamu slyším z veřejnoprávního Českého rozhlasu? Při nejmenším mi takovéto počínání přijde jako neetické či nemravné, byť si nedovolím odhadovat, nakolik to může být považováno za jednání ve zřejmém rozporu s posláním veřejnoprávního média, jehož činnost upravují Statut Českého rozhlasu      spolu s Kodexem Českého rozhlasu.

   2.) Další moje stížnost, či námět směrem k Radě, se týká šéfredaktorky dětského vysílání (Rádio Junior), paní Zory Jandové. Jde o již starší vysílání pohádkového seriálu  Tatrmani, jehož je paní Jandová autorkou (je to přímo uvedeno na stránkách ČRo, viz odkaz):

 »Pro Rádio Junior také napsala vodnické čtení na pokračování Tatrmani.«  

     http://www.rozhlas.cz/lide/radiojunior/_zprava/1178671

     http://www.rozhlas.cz/dvojka/porady_nevysilane/_porad/100975

     Bohužel, ani z druhého odkazu není patrné, zda-li v té době už pracovala jako šéfredaktorka Rádia Junior. Nicméně zcela jistě již byla vedoucí tehdejšího dětského vysílání na DVOJCE    (jediným vysloveně dětským pořadem zůstalo vysílání od 19. hodin, přičemž v oné době dokonce toto již nebylo vysíláno o weekendech; nejprve byl zkrácen na polovinu vysílacího času a později byl zcela zrušen dětský pořad Periskop, který byl vysílán v neděli dopoledne). Popravdě řečeno by mne velice zajímalo, jakým způsobem tento text ČRo získal — nelze snad předpokládat, že o jeho zakoupení rozhodla — coby vedoucí dětského vysílání, popř. šéfredaktorka Rádia Junior — sama paní Jandová. Nicméně otázka způsobu, kterým ČRo Tatrmany získal, by se mohla jevit zajímavou. Ovšem i v případě, že by jej schválil některý z dramaturgů, stále zůstává jistá pochybnost (přinejmenším etická) o tom, zdali současně lze být vedoucím dětského vysílání a přitom pro toto vysílání dodávat texty k nahrání a odvysílání. (Věcí zcela jinou pak je kvalita onoho textu, nicméně zde se jedná o mé ryze subjektivní hodnocení, pokud napíšu, že jej považuji za škvár.)

     Další připomínkou k práci paní Jandové potom je vysílání jejích písniček, a to jednak v dětském vysílání (lze je kupříkladu slyšet od 19. hodiny v hodinovém dětském vysílání na DVOJCE, a to zejména když vysílání moderuje přímo paní Jandová), jednak také ve vysílání pořadu Noční mikrofórum, které poměrně často uvádí — viz odkazy
. http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=Jandov%C3%A1&reader=&stanice%5B%5D=R %C3%A1dio+Junior&porad%5B%5D=&offset=0&sort=docdatetime

http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=Jandov%C3%A1&reader=&stanice%5B%5D= %C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=No%C4%8Dn%C3%AD+Mikrof %C3%B3rum&offset=0&sort=docdatetime

     I kdyby snad toto počínání bylo ryze formálně po všech stránkách v pořádku, přinejmenším to lze brát jako jistý způsob sebepropagace (což je kupříkladu znát i ze způsobu jejího moderování Nočního mikrofóra, kdy host pořadu bývá spíše upozaděn; o případném hihotání, které lze v pořadech zaznamenat tehdy, když má za hosta některou kamarádku, se snad nemá cenu rozepisovat; během let se k nevhodnému způsobu projevu paní Jandové vyjadřovala celá  řada posluchačů Rozhlasu), což je přinejmenším značně nevkusné.

     3.) Reprízy již ukončeného pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film v hlavních vysílacích časech. (Dovoluji si upozornit, že naprostá většina repríz jiných pořadů se odvysílá během nočního vysílání. Zde ovšem máme reprízu během dne — a to hned dvakrát během jednoho weekendu.) Již delší dobu jsem v programu ČRo zaznamenával, že přinejmenším některé tyto pořady jsou označovány poznámkou, že se jedná o reprízu (a to hned u „prvního“ vysílání, tedy v sobotu po 09:00), ovšem vzhledem k tomu, že se nepočítám k obdivovatelům a posluchačům Mistra, nikterak jsem toto nesledoval. Nicméně nakonec jsem si při systematičtějším hledání v programu povšiml, že již žádné nové díly nebudou a nadále jsou vysílány pouze reprízy — což ale kupříkladu z popisek v audioarchivu vůbec nevyplyne, ostatně že výroba programu již byla ukončena nevyplyne ani z aktuálního programu stanice, viz druhý odkaz níže.

     http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=&reader=&stanice%5B%5D= %C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=Karel+Gott+-+Zp%C3%A1tky+si+d %C3%A1m+tenhle+film&offset=0&sort=docdatetime

09:04 Karel Gott - Zpátky si dám tenhle film. Jednička na Dvojce. Legenda české populární hudby vás provází svými vzpomínkami. Repríza.

http://program.rozhlas.cz/html/2015-10-17

Teprve v audioarchivu je u 27 června 2015 tato zmínka (ale v programu z onoho dne opět nic): V nejlepším se má skončit. Poslední díl hudebního pořadu. Moderuje Karel Gott.

 http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=&reader=&stanice%5B%5D= %C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=Karel+Gott+-+Zp%C3%A1tky+si+d %C3%A1m+tenhle+film&offset=0&sort=docdatetime&from=27.6.2015&to=28.6.2015&dateLimi t=TL_INTERVAL

http://program.rozhlas.cz/html/2015-06-27

http://www.rozhlas.cz/dvojka/porady/_porad/100306

     Původně byl tento pořad vysílán v premiéře v sobotu po 09:00 a reprízován byl hned následující den, po 15. hodině. Nicméně přijde mi vskutku unikátní, že tento pořad, jehož výroba již byla ukončena, je v reprízách i nadále vysílán ve stejných časech? (A to dokonce, i když je přístupný v internetovém archivu vysílání Českého rozhlasu.) Vzhledem k faktu, že při vzniku Dvojky byla prostě a jednoduše bývalým panem šéfredaktorem Ostrým celá řada pořadů   zrušena, čímž bývalá stanice Praha přišla do značné míry o rozmanitost a pestrost programové nabídky, je mi takové počínání přinejmenším nepochopitelné. Nemluvě pak o tom, že mezi takto „postiženými“ byla řada programů pro děti a mládež (totiž, z původních prohlášení šéfredaktora p. Ostrého vyznívalo, že Praha je a má být i nadále stanicí pro celou rodinu, či přinejmenším že nemá jít o stanici pro cílovou skupinu „šedesát plus“ — což se ovšem v reálu neděje, existuje tudíž jistá disproporce mezi slovy a reálnými činy; to se ovšem netýká pouze p. Ostrého, nýbrž většiny současného vrcholného managementu ČRo).

      4.) Dále se musím připojit k celé řadě posluchačů, kteří si stěžují na „zvukovou grafiku“ („positioning“, slogany, motta, claimy, jingly, etc., etc.) Sice vím, že řada posluchačů si na toto již stěžovala (stěžuje si celá léta, od vzniku DVOJKY  ), nicméně stále bezúspěšně. Ovšem 4 vzhledem k tomu, že rovněž lze v odpovědích Rady již nějaký čas nalézt text zhruba ve znění, že pokud si bude stěžovat více posluchačů, bude se hlouběji věnovat i této problematice, nezbývá mi, než se k nim připojit.

     Prvním je dotaz, kolik peněz od konce roku 2010 ČRo vydal na znělky a zvukovou grafiku stanice ČRo 2 PRAHA a DVOJKA. Řada změn v tehdy zcela nových upoutávkách nastala již krátce po zahájení vysílání DVOJKY v únoru 2011, kdy se z větší části ukázaly jako zcela   nevhodné upoutávky namluvené hercem p. Postráneckým, proti kterým se zvedla značná nevole. Mimochodem i přes řadu dotazů ČRo nikdy neobjasnil, kdo je autorem a režisérem oněch zcela prvních upoutávek DVOJKY s panem Postráneckým — lze tak jen vyslovit   domněnku, že to nejspíše byl osobně pan Ostrý, ovšem k autorství se nikdo nepřihlásil. (Rovněž nepříliš zdařenou se ukázala i znělka DVOJKY, kdy dnes máme novou. A jak nám bylo laskavě sděleno vedením stanice, tak „s tradičními motivy Vyšehradu“.) Proto se rovněž ptám, proč se ČRo raději nevrátí k původní znělce, kterou stanice měla (spolu s názvem) po desítky let, již před II. světovou válkou? (Patrně je přitom zcela zbytečné ptát se, co pro současné celé vedení ČRo znamenají slova „tradice“, či „kontinuita“.) Že lze vnímat všelijak známý (a vedením evidentně značně oblíbený — budeme-li vycházet z frekvence používání) slogan „Je nám spolu hezky“, snad je nasnadě. Že je neoblíben u posluchačů je tuším naprosto zjevné — také bývá mnohdy komentován (a také mnohokrát býval přímo na již zrušené „diskusi“ na stránkách ČRo DVOJKA, viz moje stížnost bod 5) v tom smyslu, že… „jim — nikoli ovšem nám — je spolu dobře, bohužel ale zcela bez ohledu na posluchače“.

      Veškerý positioning ve vysílání veřejnoprávního Rozhlasu osobně považuji za naprosto zbytečný. (Ano… Vedení stanice na to má expertízy odborníků — které dozajista nebyly zadarmo. Ovšem i tak vedení stanice není schopno dospět k vysílacímu schématu a vysílání takovému, aby alespoň bylo — například vzhledem k počtu stížností na vysílání — na téže úrovni, kde před lety bývala stanice Praha. Kolik let na to asi ještě bude potřeba?) Ano, komerční stanice se tak snaží odlišit jedna od druhé. Ovšem zvláštností ve zvuku veřejnoprávního rozhlasu (která samozřejmě právě tímto vnímavému posluchači umožňovala, aby věděl, které stanice poslouchá) byla právě absence těchto, přičemž stačilo běžné ohlášení redaktora a to ještě nanejvýš tak na začátku vysílání zpravodajské relace — bez proplétání různými hudebními náměty a s podivnou dikcí lidí, které tyto upoutávky namlouvají. Které prostě ve všech podobách považuji za naprosto rušivý zásah do pořadů (dokonce se toto již dostalo i do vysílání pořadu Meteor — který toho byl ještě do nedávné doby ušetřen). Musím se rovněž vyjádřit i ke znělce samotného Meteoru, která byla velmi necitlivě nahrazena velmi nevkusnou „moderní“ a „s dobou jdoucí“ nápodobou oné původní. Sice nevím, zdali se ke změně znělky vyjadřovalo směrem k Radě více posluchačů (zaznamenal jsem pouze stížnost paní Ing. Nadi Dragounové), nicméně právě vzhledem k odpovědi Rady se k její stížnosti musím připojit. Odpověď pana šéfredaktora Ing. Dragounové považuji za zcela směšnou — stanice se tak reálně vzdává části, či jednoho ze znaků, svého „rodinného stříbra“ (obdobným způsobem, tj. s použitím spojení „rodinné stříbro“, se přitom prosím vyjadřují i lidé z vedení Rozhlasu). Mimo to jiné znělky se nemění — potom ovšem nevidím důvod proč za každou cenu měnit znělku zrovna Meteoru, pořadu s více než půlstoletím tradice. Stanice přitom totiž například stále používá v původní podobě znělku pořadu Mikrofórum (nyní Noční mikrofórum — které ovšem s oním původním, od něhož si tuto „vypůjčilo“, nemá pranic společného).

      Po pravdě řečeno… Čtu-li si v odkazovaných ročenkách a padnu na odstaveček Tradice i rozvoj (dbáme o zachování kontinuity rozhlasového vysílání a současně reflektujeme proměny společnosti), či Úcta (ctíme posluchače a nasloucháme jejich potřebám, názorům, přáním a požadavkům, náš posluchač je pro nás na prvním místě ), potom musím napsat, že použití slova tradice (vyskytující se ve stejně formulovaných odstavcích rok za rokem), kdy můžeme zřetelně vidět rozdíl mezi slovy a činy současného nejvyššího managementu (jako celku), na mne působí jako výsměch ze strany současného vedení — což se skutečně nevztahuje pouze na (již téměř bývalého) pana ředitele Duhana.

     http://www.rozhlas.cz/informace/legislativa

     http://www.rozhlas.cz/informace/legislativa/_zprava/798070

     http://media.rozhlas.cz/_binary/03434485.pdf

     http://media.rozhlas.cz/_binary/03161935.pdf

     http://media.rozhlas.cz/_binary/02954433.pdf

     Či zde: Hodnoty (Jsme si plně vědomi toho, že jsme placeni veřejností, plníme službu veřejnosti a pro naplnění svého poslání ctíme tyto základní hodnoty: 1. Důvěryhodnost, 2. Kvalita, 3. Rozmanitost, 4. Tradice i rozvoj, 5. Úcta.)

     http://media.rozhlas.cz/_binary/02318701.pdf

Programové priority ČRo 2013

http://media.rozhlas.cz/_binary/02813927.pdf

Český rozhlas 2012-2014

http://media.rozhlas.cz/_binary/02618658.pdf

5.) Zrušení možnosti diskuse (kdysi dokonce tato byla i mezi posluchači a lidmi z Českého rozhlasu — jenomže něčeho tak pro ně riskantního se již kdokoli z vedoucích či šéfredaktorů, zejména pak DVOJKY, již léta neodvažuje) na internetových stránkách ČRo. (Týká se to ovšem nejen „názorů a dotazů posluchačů Dvojky“, nýbrž i jednotlivých šéfredaktorů — ovšem rušení „diskusí“ u managementu zřejmě započalo na internetovém profilu právě u p. Ostrého. Také se není čemu divit, vzhledem k počtu negativních reakcí posluchačů na jeho práci.) Jinak viz zde: http://www.rozhlas.cz/dvojka/diskuse/_zprava/322948

Diskuse byla zrušena

Nyní zvažujeme nové, modernější způsoby komunikace s posluchači. Zatím můžete svoje podněty směřovat na následující kontakty.

      Kontakt a možnost přidat komentář (na oné stránce viditelný) ČRo zrušil již 6. ledna 2015, s tím, že odkazuje na e-mailové kontakty, popřípadě na facebook. Nicméně z onoho vyjádření lze soudit, že (někdo) uvažuje o nějakém dalším způsobu komunikace — který by měl onen zrušený nahradit. Nicméně musím se zeptat kdy tak učiní, když se to za více, než tři čtvrtě roku stále ještě nezdařilo?

     Závěrem se musím omluvit — přinejmenším za značnou rozvláčnost mého dopisu.

     Se srdečným pozdravem,

     R. Svoboda

   0027 - 2015.pdf

   post_scriptum.pdf

   0027 - 2011.pdf

■     ■

■     ■

 

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane Svobodo,  

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Váš podnět z 21. 10. 2015.  

Vaše kritika v mnohém rezonuje s tím, jakým způsobem se rada v minulosti vyjadřovala ke stížnostem směřovaným vůči stanici ČRo Dvojka.

Právě v těchto dnech Rada ČRo finalizuje kroky k tomu, aby se i některé Vámi uvedené stránky ČRo Dvojka staly předmětem jedné z nezávislých odborných analýz iniciovaných Radou ČRo.

Všechny analýzy vzniklé pro potřeby Rady Českého rozhlasu budou zveřejněny na jejích internetových stránkách. První skupina těchto nových analýz by se tam měla objevit nejpozději během druhé poloviny března (pokud tedy ve vypsaném minitendru o zadání projeví zájem některý z analytických týmů vybraných v nedávno dokončeném výběrovém řízení).

K některým jednotlivým bodům Vašeho psaní: také se domníváme, že Vámi kritizovaný reklamní slogan, který zazněl na stanici Vltava, vzbuzuje pochybnosti. Pokládáme za samozřejmost, aby pořady, které jsou reprízami, byly jako takové v programech ČRo označovány. 

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracovali je Ing. Miroslav Dittrich ‒ šéfredaktor stanice ČRo Dvojka, MgA.Bc. Zora Jandová ‒ šéfredaktorka Radia Junior, Mgr. Zuzana Nevoralová ‒ vedoucí Oddělení obchodu a Ing. Ruzbeh Oweyssi -  pověřený vedením Centra nová média Text připojujeme v příloze. 

Rada Českého rozhlasu se s ním neztotožňuje. Chápejme ho prosím jako dokument o míře sebereflexe Českého rozhlasu. Pro radu je zklamáním, že i po opakovaných odpovědích posluchačům, ve kterých upozornila na problematické prvky ve vyjádřeních ČRo, se v nynějším vyjádření opět objevují. Zde je jejich krátký výčet a krátký komentář k nim: 

1) Jak rada opakovaně vedení ČRo upozorňovala, smyslem vyjádření, které k některým podnětům a stížnostem vyžaduje od vedení ČRo, nemá být psaní paušálních sebechvalných výroků typu „Český rozhlas je nezávislé, sebevědomé a moderní médium, které beze zbytku plní svou veřejnoprávní funkci“ (citát začátku nynějšího vyjádření). Místo toho by měl ČRo věcně a konkrétně reagovat na kritiku, že onu veřejnoprávní funkci neplní bez chyb. 

2) Vyjádření uvádí: „Zora Jandová moderuje Noční Mikrofórum na Dvojce ČRo 1 – 2 x v měsíci, kde propaguje aktivity ČRo nebo projekty, jichž je ČRo mediálním partnerem“. Oceňujeme upřímnost té pasáže, ovšem Český rozhlas má řadu jiných možností k propagaci svých aktivit, v samotných pořadech by měl být se sebepropagací velmi obezřetný. Nejlepší „propagací“ média veřejné služby je kvalita jeho pořadů. 

3) Tvrzení „Za celý rok 2015 nemá Dvojka jedinou stížnost tohoto typu“ ‒ míněna je „nespokojenosti posluchačů se zvukovou grafikou stanice Český rozhlas Dvojka“, je zavádějící. Ve stížnostech posluchačů, které rada předala vedení ČRo k vyjádření, bylo těchto stížností několik. 

4) Ke zrušení diskuse na webu Dvojky (systém DISQUS) opakujeme to, co jsme napsali nedávno k vyjádření Ing. M. Dittricha v téže věci. Je evidentní, že šlo ze strany ČRo o odstranění veřejně dostupné kritiky. Argument, že byl systém DISQUS zrušen „pro malý zájem publika“, pokládáme za zástupný. Rada Českého rozhlasu vedení ČRo znovu doporučí, aby možnost veřejné zpětné vazby posluchačů k vysílání ČRo neomezoval, ale naopak ‒ rozšiřoval.  

Vážený pane Svobodo, jak víte, Rada Českého rozhlasu bude brzy vybírat nového generálního ředitele ČRo. Jistě bude hrát určitou roli také to, nakolik kandidáti projeví obdobný náhled na problémy Českého rozhlasu, jak se jeví v zrcadle odpovědí Rady Českého rozhlasu na podněty a stížnosti posluchačů. 

Vážený pane Svobodo, děkujeme Vám za důkladnou kritickou zpětnou vazbu k práci Českého rozhlasu. 

S pozdravem  

PhDr. Petr Šafařík
předseda Rady ČRo 

■     ■

■     ■

Vyjádření vedení ČRo
 

Český rozhlas je nezávislé, sebevědomé a moderní médium, které beze zbytku plní svou veřejnoprávní funkci. V průzkumech veřejného mínění, které se týkají objektivity a důvěryhodnosti médií, se Český rozhlas umísťuje na předních příčkách. Stejně tak
zaznamenáváme velké množství ohlasů, které vyjadřují spokojenost s naším programem i dalším směřováním rozhlasu jako takového. Stejně jako je Český rozhlas svobodný a nezávislý navenek, je rovněž svobodný a nezávislý i uvnitř. Vedení ČRo nikdy nemělo problém s názorovou pluralitou, naopak ji vítalo a podporovalo. Nové podněty, konstruktivní diskuse a názorová konfrontace totiž vždy mohou znamenat přínos a mohou posunout služby Českého rozhlasu jako média veřejné služby kupředu. 

Rozhlasová četba na pokračování je jeden z nejtradičnějších rozhlasových žánrů, jehož historie je více než půlstoletá. Od samého počátku byl koncipován a vytvářen jako svébytný zvukový umělecký tvar, který není pouhým ozvučením původní literární předlohy. Tím se mimochodem zásadně liší od v poslední době stále více populárních audioknih. Rozhlasová četba na pokračovaní je tak vždy výběrem podstatných pasáží z knižní předlohy, případně jejich úpravou pro vícehlasou interpretaci, což například znamená vynechání některých uvozovacích či popisných vět. Rozhlasová četba na pokračování je tak vždy do určité míry zkrácením textu původního díla. 

Český rozhlas vysílá pravidelně četby na pokračování na několika svých stanicích – tradičně na Dvojce a na Vltavě, ale najdeme je i v programu některých regionálních studií Českého rozhlasu, v minulosti je vysílala digitální stanice Leonardo a v současné době je hodlá zařazovat do svého programu stanice Plus. Je přirozené a logické, že dramaturgická práce s četbou na pokračování se na jednotlivých stanicích Českého rozhlasu do určité míry liší, a to jak výběrem konkrétních titulů, tak způsobem jejich zařazování do vysílání. Český rozhlas Dvojka v současné době vysílá četbu na pokračování vždy od pondělí do pátku, neboť se snaží maximálně respektovat zájmy a zvyklosti svých posluchačů, které se u převážné většiny z nich liší ve všední dny a o víkendu. Právě kvůli lepší orientaci a komfortu svých posluchačů preferuje Dvojka četby, jejichž počet dílů tvoří násobky pěti. Ale v žádném případě to není absolutní dogma. Například letos na jaře odvysílala Dvojka dvanáctidílnou četbu z knihy Petra Stančíka „Pérák“, neboť se dramaturgicky jevila jako vhodná součást programových aktivit k 70. výročí konce 2. světové války. 

Nyní ke konkrétním dotazům posluchače:

1) Reklama vysílaná na stanici Vltava dne 20. října 2015 v dopoledních hodinách: Jak lze legalizovat černou stavbu se dočtete zítra v Mladé frontě DNES

Za obsah reklamního spotu odpovídá jeho zpracovatel a zadavatel, tj. v tomto případě byla zadavatelem společnost MAFRA, vydavatel deníku MF DNES. Český rozhlas odvysíláním tohoto reklamního spotu jako šiřitel reklamy neporušil žádnou ze svých zákonných povinností stanovených v zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů či v zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. 

Český rozhlas je toho názoru, že ani samotný obsah vámi označeného reklamního
spotu není v rozporu se zákonem. Z hlediska celkového vyznění tohoto reklamního spotu jej lze charakterizovat jako spot natočený s reklamním apelem ironie a nadsázky, což byl kreativní záměr tvůrce, jenž právě dané téma akcentuje a poukazuje na alarmující dopady některých postupů, které jsou dále rozvedeny v propagovaném článku zadavatele. Český rozhlas odvysíláním tohoto reklamního spotu neporušil Kodex Českého rozhlasu.
  

2) Zora Jandová a dětské vysílání v Českém rozhlase

V roce 2012 (leden – září) se pro dětské posluchače vysílala na Dvojce ČRo ve všední dny 1 hodina pořadu Domino denně včetně pohádky od Hajaji (19:00 – 20:00). V sobotu odpolední hodinová hra pro mládež + Hajaja (přibližně 10 minut) a v neděli hodinová pohádka + Hajaja (10 min). Tedy necelých 10 hodin týdně. 

(Periskop se na Dvojce ČRo vysílal do konce ledna 2011. Poté tento pořad včetně výroby jeho obsahu kompletně převzala stanice Leonardo vysílající do února 2013.) 

MgA.Bc. Zora Jandová nastoupila do ČRo po tříkolovém výběrovém řízení do Centra výroby na pozici vedoucí Tvůrčí skupiny pro děti a mládež 1.6.2012. Jejím úkolem bylo podílet se manažersky, autorsky a interpretačně na rozhlasové tvorbě pro děti a postavit v časovém horizontu přibližně dvou let plnohodnotnou rozhlasovou internetovou a digitální stanici pro dětského posluchače. 

Za tři měsíce od jejího nástupu, 3. září 2012, se začal vysílat Klub Rádia Junior (namísto Domina) na Dvojce 19:00 – 20:00. Zora Jandová prosadila rozšíření dětského vysílání na Dvojce ČRo i na sobotní a nedělní večery. Od listopadu 2012 bylo Rádio Junior možné poslouchat i na internetu. Od března 2013 Rádio Junior začalo vysílat živě a stalo se plnohodnotnou digitální stanicí ČRo. 

Rádio Junior v současnosti vysílá každý den, tj. 161 hodin týdně + 7 hodin na Dvojce.
(Nedělní pohádky, rozhlasové hry pro mládež a pohádky od Hajaji jsou v kompetenci Centra výroby, resp. Dvojky ČRo, nikoli Rádia Junior.) 

Tatrmani aneb Vodnické čtení na pokračování vzniklo na podzim 2012 v Centru výroby přímo pro Rádio Junior, tzv. na míru v souvislosti s tříměsíční soutěží propojené s weby a s vysíláním na téma Voda a pohádkové bytosti. 52 dílů (10 – 12 minutových) napsala Zora Jandová za podpory dramaturgyně ČRo Václavy Ledvinkové, resp. Kristiny Žantovské. V režii Natálie Deákové, Jaroslava Kodeše a Vláda Ruska načetl Jiří Lábus. Honorář Z. Jandové činil celkem 52 Kč, tedy 1 Kč za díl. Soutěž byla strategicky propojena s vysíláním a s textem na webech Rádia Junior. 

Za období 1.6. až 31.10. se v programu Rádia Junior objevilo celkem 347 interpretů, mezi nimi je v pořadí nejhranějších interpretů Zora Jandová na 25. místě (na prvních příčkách mj. Svěrák-Uhlíř, Hradišťan, Kašpárek v rohlíku, Molavcová, Skoumal, Nohavica, Pískomil se vrací, Reifová, Nesvadba atd.). Zastoupení písniček zpívaných Zorou Jandovou vychází na procentní podíl 0,9%. Hranost naprosto odpovídá i zastoupení v celé databázi – pokud v ní máme zatím zhruba 1500 písniček a z toho 1 album písniček Zory Jandové. Obecně lze k databázi Rádia Junior uvést, že ji tvoří především moderní česká původní písničková tvorba pro děti posledních cca pětadvaceti let tak, jak ji formovali Skoumal, Svěrák-Uhlíř,
Nohavica a další. K význačným albům 90.let, na kterých se databáze staví a na které
navázali současní interpreti pro děti jako Karolína Kamberská, Kašpárek v rohlíku, Amálka Třebická, Pískomil a další, patří i album Ryba z Havaje Zory Jandové. Proto byly písničky z desky do vysílání zařazeny. Do vysílání patří kvůli schopnosti přiblížit dětem méně obvyklé pojmy (exotická zvířata, ochrana přírody, život v přírodě), jednotlivé písničky jsou vtipné i poetické, vhodné pro děti mladšího školního věku. 

Další dvě skladby (pro dospělé posluchače) Zory Jandové má ve své databázi Dvojka, za minulý rok (celý rok, tj. od poloviny května 2014) je (obě skladby dohromady) zahrála celkem 4x. Zora Jandová moderuje Noční Mikrofórum na Dvojce ČRo 1 – 2 x v měsíci, kde propaguje aktivity ČRo nebo projekty, jichž je ČRo mediálním partnerem.

3) Reprízy již ukončeného pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film
Natáčení premiér pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film, skončilo v červnu 2015 na základě přání pana Karla Gotta. Od té doby pořad nadále reprízujeme s tím, že během víkendu (v sobotu po deváté hodině a v neděli po patnácté hodině) odvysíláme dvě různé reprízy. Od prosince budeme měnit schéma sobot a nedělí a pořad pana Karla Gotta přestaneme vysílat.
 

4) Zvuková grafika („positioning“), slogany, motta, claimy, jingly, etc.,
Positioning slouží vedle názvu stanice posluchačům k tomu, aby se lépe a rychleji
zorientovali v pestré nabídce stanic na rozhlasovém trhu. Je to běžný nástroj nejen v České republice, ale i ve vysílání komerčních i veřejnoprávních stanic napříč celou Evropou. Není to tedy pouze doména soukromých rádií. Positioning též nelze chápat jako reklamu, protože je to nedílná součást značky stanice. Obecně platí, že positioning zabírá v každé hodině vysílání jen několik desítek vteřin času, tedy zcela zanedbatelný podíl. 

Zvuková grafika každé rozhlasové stanice se časem mění, tak jak se mění svět kolem nás. Znělka s motivem Smetanova Vyšehradu, kterou Dvojka vysílá od 15. 9. 2014, je moderním návratem k původním tradicím. Motiv Vyšehradu je v této poslední verzi znělky bezesporu nejvíce poznatelný. 

Náklady na výrobu znělek a zvukové grafiky vůbec nejsou v kompetenci stanice. A co se týče nespokojenosti posluchačů se zvukovou grafikou stanice Český rozhlas Dvojka? Za celý rok 2015 nemá Dvojka jedinou stížnost tohoto typu.

5) Zrušení možnosti diskuze na internetových stránkách ČRo
Na webu ČRo používáme dva diskusní formáty: 

1) Nejpoužívanější je systém DISQUS přímo pod jednotlivými články, např. pod Dvaceti minutami Radiožurnálu. Diskutovat mohou pouze uživatelé přihlášení do otevřeného systému DISQUS, který používají i jiná média. 

2) Na vybraných stránkách používáme vlastní diskusní platformu, která umožňuje přispívat všem návštěvníkům prostřednictvím webového formuláře, zároveň integruje reakce ze sociálních sítí Facebook a Twitter, příspěvky lze posílat i SMS zprávami. Tuto formu diskuse nabízí ČRo Plus, ČRo Region Vysočina, ČRo Sever a Noční linka ve společném vysílání regionálních stanic. 

K diskusi mohou posluchači využít také kterýkoli profil Českého rozhlasu na sociálních sítích, především na Facebooku, Twitteru, Google+ nebo i na YouTube. Kromě hlavního profilu Českého rozhlasu mají vlastní profily na Facebooku i všechny celoplošné a regionální stanice a také některé pořady, např. Kupředu do minulosti stanice Dvojka. 

Na stránkách Dvojky byl systém DISQUS pro malý zájem publika zrušen. Alternativně mohou posluchači Dvojky psát své komentáře na facebookový profil Dvojky a na profily pořadů Meteor a Kupředu do minulosti. Diskuze s širokou paletou posluchačů také probíhá každodenně ve vysílání Dvojky. Moderátoři také využívají názorů posluchačů posílaných mailem, ale i prostřednictvím Facebooku, či webu. Pochopitelně, že vedení stanice i dramaturgové průběžně odpovídají na dotazy, stížnosti i pochvaly posluchačů. 

Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor ČRo Dvojka
MgA.Bc. Zora Jandová, šéfredaktorka Radia Junior
Mgr. Zuzana Nevoralová, vedoucí Oddělení obchodu
Ing. Ruzbeh Oweyssi, pověřen vedením Centra nová média 

■     ■

■     ■

odkaz   http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-r-svobody-na-vysilani-ceskeho-rozhlasu-prosinec-2015--1565255

Zoolog a kartářka

2.1. 2016 napsal Tomáš Němec

   Dnes mě opravdu pobavila paní Hana Švejnohová svým pořadem Nezatloukat, na stanici Český rozhlas Dvojka. Obvykle tento pořad neposlouchám, protože způsob moderace paní Švejnohové není můj šálek kávy. Tentokrát jsem ho však poslech celý, protože hostem byl pan Miroslav Bobek, ředitel pražské zoologické zahrady a bývalý dlouholetý pracovník Českého rozhlasu, kde kromě jiných činností prosadil a vedl stanici Leonardo, která popularizovala vědu.

   Paní Švejnohová kladla panu řediteli opravdu velmi zajímavé otázky typu "Jste vegetarián?" nebo "Dočetla jsem se, že příští týden bude světový den lachtanů a tučňáků, jak se na něj připravuje zoologická zahrada v Praze?" V závěru pořadu mě však paní Švejnohová opravdu překvapila. Když se loučila s významným zoologem, ale také významným rozhlasákem Miroslavem Bobkem, řekla: "Příští týden bude mým hostem věštkyně a kartářka Dagmar Kludská".

   Nemám nic proti paní Kludské, věštění ani kartám. Jistě. Taková šíře hostů, která obsáhne zoologa i věštkyni spadá do rozmanitosti úkolů veřejnoprávního rozhlasu. Jen mě napadlo, že dva první letošní hosté paní Švejnohové symbolizují posun Českého rozhlasu za vedení Petra Duhana: zrušení vědecké stanice Leonardo a zavedení takových pořadů jako je Nezatloukat. Věda je přeci pro posluchače tak nezáživná a ti se přece chtějí bavit u pořadů jako je Nezatloukat na ČRo Dvojce. A když už vědu nelze z veřejnoprávního rozhlasu zcela odstranit, pak je jí třeba podat tak zábavnou formou jako na ČRo Plusu v pořadu Laboratoř, ze kterého je každému jasné, že se najatí herci i vědci opravdu dobře baví. Ano, i mě dnes paní Švejnohová pobavila, když se zeptala ředitele zoologické zahrady, jestli je vegetarián.

Stanovisko předsednictva Rady Českého rozhlasu a všech dalších radních k výrokům bývalého generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana o dění v Českém rozhlase

8. 12 2015 zveřejněno na webu Českého rozhlasu, na stránce Rady ČRo

Rada Českého rozhlasu v uplynulých týdnech zaznamenala veřejné výroky bývalého generálního ředitele Mgr. Art. Petera Duhana o tlacích, které prý na něho vyvíjela část členů RČRo a část členů Dozorčí komise.

Předsednictvo Rady ČRo i další členové rady pokládají výroky Petera Duhana za nepodložené. To, co P. Duhan označuje za tlaky, byla standardní kontrolní činnost, které se rada a její Dozorčí komise mají věnovat.  Klíčové problémy týkající se P. Duhana Rada ČRo pojmenovala ve svém usnesení č. 114/15 na veřejné schůzi dne 25. listopadu 2015 (dostupné zde: http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy15/_zprava/zapis-z-11-verejne-schuze-rady-ceskeho-rozhlasu-25-11-2015--1558032 ).

Dozorčí komise (DK) Rady ČRo se dlouhodobě snaží plnit svoji roli, naopak byla vystavena ze strany předchozího vedení ČRo rozmanitým formám odmítání, průtahů a dalších forem komplikací ve věci součinnosti (jako příklad uveďme to, že některé materiály, u nichž chtěla DK posoudit efektivnost vynaložených prostředků, dostala od vedení ČRo začerněné z více než 90%).

Mgr. Art. Peter Duhan uvedl pro masmédia, že Český rozhlas byl událostmi posledních měsíců a týdnů destabilizován. Je zjevné, že ukončení mandátu generálního ředitele je složitým okamžikem v životě veřejnoprávního média. Rada ČRo je přesvědčena, že změna ve vedení ČRo nevedla k destabilizaci a že Český rozhlas i nadále zajišťuje veřejnou službu dle dikce zákona. O standardním chodu ČRo svědčí i fakt, že prozatímní ředitel ČRo Ing. Karel Zýka nalezl s odborovou organizací ČRo rychle shodu na kolektivní smlouvě pro rok 2016.

  

Pokud by Mgr. Art. Peter Duhan pokračoval v mediálních aktivitách, kde by prezentoval zkreslené informace a poškozoval Český rozhlas a některé členy Dozorčí komise, je předseda Rady ČRo PhDr. Petr Šafařík připraven zbavit dle litery zákona členy DK mlčenlivosti, aby mohli vůči nekorektním výrokům reagovat dle svého uvážení.

Předsednictvo Rady ČRo a všichni další členové rady                      7. 12. 2015

odkaz   http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/stanovisko-predsednictva-rady-ceskeho-rozhlasu-a-vsech-dalsich-radnich-k-vyrokum-byvaleho-generalniho-reditele-cro-petera-duhana-o-deni-v-ceskem-rozhlase--1561767

Rezignoval šéf Rady Českého rozhlasu Stehlík, nahradí ho Šafařík

25. 11. 2015 publikováno na serveru iDnes.cz

Předseda rady Českého rozhlasu Michal Stehlík rezignoval ve středu na svou funkci. Oznámil to na začátku jednání rady. Nahradí ho její dosavadní místopředseda a vysokoškolský pedagog Petr Šafařík.

 „U příležitosti ukončení jedné etapy (mandátu bývalého generálního ředitele) dalo předsednictvo Rady ČRo své funkce k dispozici. Předseda ani já jsme už o další kandidaturu neprojevili zájem,“ uvedl pro iDNES.cz dosavadní místopředseda a mluvčí rady Jiří Vejvoda.

Do čela Rady ČRo byl zvolen stávající místopředseda Petr Šafařík. Jeho zástupci budou Ivan Tesař a Milan Badal. První jmenovaný bude nově působit jako mluvčí Rady ČRo.

K 3. listopadu rezignoval Petr Duhan na funkci generálního ředitele. Rozhodl se tak kvůli zdravotním důvodům. Rada rozhlasu zároveň řešila jeho údajné pochybení v případě zaměstnání vlastního syna Andreje Duhana (více čtěte zde).

Český rozhlas proto bude na přechodnou dobu řídit Karel Zýka, dnes už bývalý šéf odboru techniky. Od 4. listopadu do 9. prosince pak běží lhůta pro přihlášky do výběrového řízení na nového generálního ředitele Uchazeči musejí předložit projekt na období 2016 až 2021. Do druhého kola postoupí pět kandidátů, kteří absolvují veřejné slyšení. Volba generálního ředitele se uskuteční nejpozději 3. února 2016 (více zde).

Rada také schválila výši mzdy prozatímního generálního ředitele Karla Zýky 150 000 korun měsíčně. Jeho předchůdce bral o 10 000 Kč více.

Rada schvaluje dlouhodobé programové plány ČRo a volí ředitele rozhlasu. Projednává také stížnosti týkající se programu a vydává doporučení. Rozhodnutí vždy závisí na řediteli. Celkově má rada devět členů a k ekonomické kontrole Českého rozhlasu využívá pětičlennou Dozorčí komisi.

Autoři:fer,ČTK

Odkaz http://zpravy.idnes.cz/predseda-rady-cro-rezignoval-kontrolni-organ-si-zvoli-nove-predsedy-1i4-/domaci.aspx?c=A151125_143827_domaci_fer

Dnes začíná vysílat Rádio Retro o vědě !

Obecná teorie relativity byla Einsteinem zveřejněna v roce 1916 (ovšem předtím ji v cyklu čtyř přednášek, konaných od 4. do 25. listopadu 1915, prezentoval před Pruskou akademií věd).

Před sto lety Albert Einstein poprvé představil světu svou teorii relativity, kterou od té doby nikdo nepřekonal. Toto úžasné „století hledání a nalézání“ připomene Český rozhlas tematickým internetovým streamem, který od 4. listopadu do 6. prosince přináší 28 hodin autentických historických nahrávek hlasů českých vědců a příběhů o biologii, filosofii či vesmíru. Archivní zvukové fólie a pásky uvádějí a komentují Lucie Výborná a astrofyzik Jiří Grygar.

Připravil Tomáš Černý.

odkaz na vysílání http://prehravac.rozhlas.cz/archiv

odkaz na stránku  http://www.rozhlas.cz/pred100lety/service/_zprava/radio-retro-pribeh-vedy--1548134

odkaz na program (první sloupec) http://www.rozhlas.cz/program/portal/#/1/2015-11-04

Program stanice Český rozhlas Dvojka se od 2. listopadu 2015 promění

29. 10. 2015 napsal Tomáš Němec

   V posledních dvou týdnech jsem zaslechl, jak někteří „moderátoři“ Nočního mikrofóra  říkali, že toto Noční mikrofórum je jejich poslední. Byli to Jaroslav Svěcený, Roman Šmucler a Apolena Veldová. Zvláště pan Svěcený nemohl pochopit, že se s ním už do budoucna nepočítá a vyslovil naději, že se snad v budoucnu časy obrátí k lepšímu a zase dostane u mikrofonu nějakou pravidelnější příležitost. Roman Šmucler to vzal pragmaticky, protože už toho má za posledních 25 let v roli rozhlasového nebo televizního moderátora víc a ví, že všechno v médiích pro konkrétní osobu jednou končí, ale že se jistě objeví jiná příležitost jinde. Marta Elefteriadu se neloučila navždy, ale řekla, že jak jistě víme, dochází k určitým změnám a napříště že nebude možno do Nočního mikrofóra telefonovat, jen se tam budou moci posílat e-maily.  

   Přestože vysílání většiny stanic ruší každou chvíli nějaká sebechvalná či vtíravá upoutávka, o změnách na Dvojce jsem zatím nic neslyšel.  Všechny výkřiky jakoby se soustředily na celoplošné vysílání stanice Český rozhlas Plus, které začne od 2. listopadu na velmi krátkých vlnách.

   Proto jsem se  jal zkoumat program stanice Dvojka na webu Českého rozhlasu a zjistil jsem, že i zde dochází od. 2 listopadu k proměnám během celého dne. Nejsou tak postavené na hlavu, jako když v roce 2011 měnil pan Jaromír Ostrý stanici Praha na stanici Dvojku, ale přece jen jsou patrné a řekl bych, že mohou být i k lepšímu. Na webu Dvojky je rámcový program až do konce listopadu, tak tady napíšu jen to, co mě uhodilo do očí na první pohled.

   Ranní vysílání, které se ještě dnes jmenuje Dobré ráno, Česko, začíná v 5:00 hodin a je uváděno švitořivou dvojicí moderátorů, bude začínat až v 6:00 a bude se jmenovat „Dobré ráno s Dvojkou“. K jeho uvádění se vrátí jen jeden člověk, a tím bude každý všední den Jan Kovařík, v sobotu pak Roman Víšek. V neděli pak zůstanou asi „dobrojitrníci“,  jak je nazval svého času pan František Novotný. Tedy celebrity a oblíbení lidé odjinud.  Jejich harmonogram patrně ještě není vytvořen, avšak prvním bude Ondřej Kepka, který jistě pro svou snaživost nebyl odstraněn ani z Nočního mikrofóra. Nedělní dobrojitrníci budou začínat jako dosud už v pět hodin ráno.

   O půl deváté zůstává pořad „Jak to vidí“ se Zitou Senkovou a jejími komentátory.  Nově tento pořad bude reprízován týž den půl hodiny před půlnocí.

   Od devíti do dvanácti zůstává proudové Dopoledne s Dvojkou se všelijakými vmezeřenými vsuvkami jako „Dvojka na cestách“ nebo „Příběhy slavných“. V tomto proudu se budou střídat  Martina Kociánová  Jan Rosák, Marie Retková, Tereza Stýblová, Stanislava Lekešová a Jolana Voldánová.

   Takový ten polední Kolotoč nazvaný 12 ve 12 zůstává a střídat se v něm budou Petr Jančařík, Tereza Kostková, Petr Rajchert a Richard Pachman.

   V odpoledni s Dvojkou od 13:00 do 16:30 se budou střídat Jiří Holoubek a  Václav Žmolík a páteční odpoledne v témže čase  se bude jako dosud jmenovat Šťastnou cestu a bude jako dosud s Janem Rosákem.

   Ostatní pořady přeskočím, protože jsou v podstatě stejné jako dosud a dostávám se k Nočnímu Mikrofóru, které bude Jen hodinové od 22: 30 do 23:30 a vystřídají se v něm některé staré a některé nové celebrity. Našel jsem tyto: Jana Smutná, Ondřej Kepka, Marie Retková, Alena Kumstýřová, Jan Cimický, Tereza Pokorná, Marta Elefteriadu, Jiří Mejstřík, Jitka Novotná, Michal Prokop, Jiří Petrášek – Werich, Zuzana Maléřová, Vasil Fridrich, Zora Jandová, Martin Kratochvíl, Magdalena Švecová, Pavel Šporcl.  

   Půl hodiny před půlnocí se bude opakovat, jak jsem psal už výše, pořad „Jak to vidí“, v sobotu pak nedělní pořad Františka Novotného a Luďka Munzara „Okouzleni slovem“. V neděli pak bude pravděpodobně noční mikrofórum až do půlnoci, protože se počítá s delším dokumentem od 22 hodin.

   Od půlnoci do dvou hodin se pak bude vysílat Noční proud, který sem přejde ze stanice Regina Praha. Regina Praha totiž přestane vysílat od 2. listopadu na VKV a ponoří se do temnot digitálního vysílání. Používám výraz „temnoty digitálního vysílání“, protože v této době je ještě jen málo posluchačů vybaveno digitálním DAB přijímačem jako já a noční proud by vlastně už téměř nikdo neslyšel.  A bývalí diskžokejové by vlastně vysílali „do zdi“. Tím se čas pro vysílání repríz pořadů z regionálních studií zmenší z pěti hodin na pouhé tři. Od pěti do šesti totiž bude vysílat noční moderátor něco, co už se bude také nazývat „Dobré ráno s Dvojkou“, Ale co to vlastně bude, není mi jasné

   Závěrem bych chtěl zopakovat, co vidím jako klady upraveného programu Dvojky. Ráno nebudou švitořit dva moderátoři nesmysly a večer se zkrátí plané plácání celebrit v tak zvaném Nočním mikrofóru. Klidně mohlo být celé Noční mikrofórum nahrazeno Nočním proudem. Ne, že by to byl nějaký obsahový přínos, ale v nočních hodinách by to byl příjemnější poslech.

   Myslím, že to je maximum, čeho mohl dosáhnout současný šéfredaktor Dittrich při svých schopnostech a nulové iniciativě.   Vnímám, že po odstoupení velkého škůdce Českého rozhlasu Petera Duhana bude teď určitá doba stagnace. Pokud by se vysílání stanic Českého rozhlasu mělo do budoucna zlepšit, musel by nový generální ředitel, který bude, doufejme,  zvolen počátkem roku 2016, odstranit z vedení Českého rozhlasu takové lidi, jakými jsou René Zavoral, Jan Menger, Miroslav Dittrich a Jiří Mejstřík. Náhodnému čtenáři tato jména nic neřeknou, ale lidé z Českého rozhlasu, kteří si chodí na tento blog číst, jistě vědí, o koho jde. Záměrně neuvádím druhého největšího škůdce Jaromíra Ostrého. Ten v této chvíli už nemá vliv na vrcholové řízení rozhlasu a pevně věřím, že už ho nikdy mít nebude.

Výběrové řízení na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu

21. 10. 2015 zveřejněno na webové stránce Rady Českého rozhlasu

RADA ČESKÉHO ROZHLASU

vyhlašuje v souladu s ust. § 9 odst. 4 zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, v platném znění, výběrové řízení na funkci

GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČESKÉHO ROZHLASU

1.    Předpoklady uchazeče umožňující účast na výběrovém řízení

Ø  občanství České republiky

Ø  neomezená způsobilost k právním úkonům

Ø  trvalý pobyt na území České republiky

Ø  bezúhonnost ve smyslu zákona č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, v platném znění (dále jen „Zákon“)

Ø  ukončené vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

Ø  aktivní znalost angličtiny

Ø  osobnostní a manažerské předpoklady pro řízení významné instituce v oblasti veřejné služby

Ø  vítaná je praxe v médiích a působení v řídících funkcích v mediální oblasti

Ø  doložení manažerských zkušeností

Ø  předložení kariérního životopisu

Ø  předložení projektu s tématem: „Situace a výhled Českého rozhlasu 2016-2021“. Projekt by se měl věnovat především: 1) Hodnocení současné situace ČRo a výhledu do dalších 6 let, 2) Pohled na profilaci jednotlivých stanic ČRo, 3) Organizačně-provozním záležitostem (mj. ve vztahu k projektu předchozího generálního ředitele, jeho realizaci a důsledkům), 4) Definici motivace uchazeče a jeho přihlášky na pozici generálního ředitele ČRo. Rozsah projektu se předpokládá 5-10 normostran.

Ø  předložení písemné přihlášky uchazeče splňující náležitosti uvedené v těchto podmínkách výběrového řízení

Ø  splnění předpokladů dle ust. § 9 odst. 5 Zákona

 

2.    Náležitosti přihlášky do výběrového řízení a její povinné přílohy

Přihláška uchazeče musí obsahovat následující údaje a musí být doplněna o následující přílohy:

Ø  jméno, příjmení

Ø  akademický titul

Ø  rodné číslo

Ø  adresa trvalého bydliště

Ø  adresa pro doručování, telefonické spojení, e-mail

Ø  kopie dokladu prokazujícího občanství České republiky  

Ø  čestné prohlášení o neomezené způsobilosti k právním úkonům

Ø  kopie dokladu prokazujícího trvalý pobyt na území České republiky  

Ø  originál nebo úředně ověřená kopie výpisu z rejstříku trestů ne staršího tří měsíců ode podání přihlášky

Ø  originál nebo úředně ověřená kopie osvědčení ve smyslu ust. § 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb., v platném znění (dále jen „Lustrační zákon“), případně pouze čestné prohlášení o splnění podmínek stanovených Lustračním zákonem pro vydání tohoto osvědčení; toto čestné prohlášení je uchazeč povinen nejpozději do 4. 1. 2016 doložit originálem uvedeného osvědčení (v případě nedoložení originálu uvedeného osvědčení do uvedené lhůty do místa pro doručování přihlášek bude uchazeč pro nesplnění formálních požadavků z výběrového řízení vyloučen); uvedená náležitost se nevztahuje na uchazeče narozené po 1. 12. 1971

Ø  čestné prohlášení ve smyslu § 4 odst. 3 Lustračního zákona; uvedená náležitost se nevztahuje na uchazeče narozené po 1. 12. 1971

Ø  čestné prohlášení o splnění předpokladů dle ust. § 9 odst. 5 Zákona, případně o tom, že ke dni jmenování generálním ředitelem Českého rozhlasu bude uchazeč tyto předpoklady splňovat

Ø  ověřená kopie dokladu o dosaženém vysokoškolském vzdělání

Ø  strukturovaný životopis obsahující podrobnosti týkající se dosaženého vzdělání, profesních zkušeností, jazykových dovedností uchazeče a manažerských zkušeností

Ø  projekt na téma: „Situace a výhled Českého rozhlasu 2016-2021“

Ø  souhlas se zveřejněním svého jména, věku a současného povolání v seznamu přihlášených do výběrového řízení

Ø  souhlas se zpracováním osobních údajů uchazeče, které poskytl Radě českého rozhlasu v souvislosti s výběrovým řízením, v uvedeném znění: “Ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb. souhlasím se zpracováním svých osobních údajů v rozsahu údajů uvedených v předložené přihlášce Radou Českého rozhlasu, případně jí pověřenými třetími subjekty, a to pro účely výběrového řízení na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu, přičemž tento souhlas poskytuji na dobu neurčitou.

jméno a příjmení

adresa trvalého bydliště

vlastnoruční podpis “

 

3.    Lhůta pro podání přihlášek uchazečů, forma přihlášek

Lhůta pro osobní doručení přihlášek uchazečů počíná dne 4. 11. 2015 od 9.00 a končí dne 9. 12. 2015 ve 12.00. Na přihlášky doručené po tomto termínu nebude brán zřetel. Místem pro doručování přihlášek je: sekretariát Rady Českého rozhlasu, Vinohradská 12, 120 99 Praha 2. Doručení zásilky obsahující přihlášku bude uchazeči na jeho žádost písemně potvrzeno v podatelně Českého rozhlasu.

Přihláška může být doručena i poštou jako doporučená zásilka. Rozhodující poslední termín pro takto doručenou zásilku je datum podání na poštovním úřadě (9. 12. 2015)

Přihláška musí být doručena v řádně zalepené obálce opatřené na přelepu podpisem uchazeče a označené jménem, příjmením a adresou uchazeče a nadepsané zvýrazněným textem: „Výběrové řízení na funkci generální ředitele Českého rozhlasu – neotevírat!!!". Přihláška a její přílohy musí být spojeny pevným sešitím neumožňujícím rozebrání a následné nové sešití listin tvořících přihlášku a její přílohy.

Přihlášky se podávají ve čtyřech vyhotoveních (včetně všech příloh), z nichž postačí pouze jedno vyhotovení v originále, zbývající vyhotovení přihlášky postačí v kopii. 

4.    Způsob hodnocení uchazečů

Formální přezkum přihlášky

Přihlášky uchazečů budou podrobeny formálnímu přezkumu. Uchazeči, jejichž přihlášky nebudou obsahovat předepsané náležitosti či nebudou doloženy předepsanými přílohami, budou vyřazeni.

1. kolo hodnocení uchazečů

Na základě předložených materiálů uchazečů bude po hlasování členů Rady Českého rozhlasu vybráno 5 uchazečů, kteří postoupí do 2. kola hodnocení.

2. kolo hodnocení uchazečů

Součástí 2. kola bude veřejné slyšení kandidátů a na základě hodnocení těchto vystoupení a zhodnocení kvality projektů provede Rada ČRo volbu.

Na základě výsledků 2. kola hodnocení bude jmenován generálním ředitelem Českého rozhlasu ten uchazeč, který získá v tajné volbě nejméně 6 hlasů členů Rady ČRo, podle § 7, odst. 2 Zákona o Českém rozhlase.

O výsledcích výběrového řízení budou všichni uchazeči písemně informováni.

5.    Práva vyhlašovatele výběrového řízení

Rada Českého rozhlasu si vyhrazuje právo toto výběrové řízení kdykoliv zrušit.

V Praze dne 21. 10. 2015                                                                            

Rada Českého rozhlasu

■     ■

■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy15/_zprava/zapis-z-10-verejne-schuze-rady-ceskeho-rozhlasu-21-10-2015--1546240