Čtyři manažeři Českého rozhlasu (Dittrich, Jandová, Nevoralová, Oweyssi) se spojili a sepsali přezíravou odpověď na rozsáhlou stížnost posluchače. Rada Českého rozhlasu se s jejich odpovědí neztotožnila

Stížnost R. Svobody na vysílání Českého rozhlasu (prosinec 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 16. 12. 2015

■     ■

■     ■

Text stížnosti
 

Vážení členové Rady Českého rozhlasu, 

dovoluji si Vás oslovit se stížností (viz příloha 0027-2015.pdf) na vysílání Českého rozhlasu. Mimo to si dovoluji připojit několik vlastních postřehů, které jsou sepsány v souboru post_scriptum.pdf. 

K mému někdejšímu podnětu, který byl směřován dřívější Radě ČRo již v roce 2011 (nicméně z důvodů uvedených v post scriptum bych vskutku uvítal, kdyby se si jej současná rada alespoň přečetla), jde o soubor 0027.pdf, musím dodat, že mnou zmíněná paní numeroložka (sic!) Tamchynová není v žádném příbuzenském ani jiném vztahu vůči redaktoru ČRo panu Robertu Tamchynovi. To uvádím raději hned a to z toho důvodu, že tehdy vznikl jistý zmatek a pan Tamchyna (kterému se tímto znovu omlouvám) byl nucen objasňovat, že jednak za ono numerologické vystoupení sám nikterak nemůže, a jednak že s onou osobou nemá pranic společného... 

Se srdečným pozdravem,
Radek Svoboda

------------------------------------------ 

20. října 2015

 Adresát: Rada Českého rozhlasu

 Odesilatel: R. Svoboda

Věc: stížnost na vysílání ČRo

Vážení členové Rady Českého rozhlasu,

dovoluji si Vás oslovit ohledně několika zajímavostí (či jak to nazvat, bez toho že by člověk volil expresivní výrazy) ve vysílání Českého rozhlasu. Lze napsat, že příčin ke stížnostem na ČRo by byla celá řada (přinejmenším od té doby, kdy se prozatimním ředitelem Českého rozhlasu stal Mgr. art. Peter Duhan, zejména pak od „vzniku“ celoplošné stanice     DVOJKA, vysílající na vlnách někdejšího ČRo2 PRAHA), nicméně po jistou poměrně dlouhou dobu jsem nabyl dojmu, že jakékoli stížnosti adresované Radě jsou zcela zbytečně vynaloženým úsilím.

O opaku — poté, co Radu opustili Mgr. MgA. Dana Jaklová a Bc.Tomáš Ratiborský — mne   přesvědčilo projití vcelku náhodně vybraných cca třiceti stížností (přístupných na internetové stránce Rady, na webu Českého rozhlasu), vyřízených za poslední necelé dva roky. (Dovolím si z odpovědi citovat pouze krátkou část — mnou, samozřejmě, zcela účelově vytrženou, nicméně domnívám se, že charakterizuje odlišný postoj nynější Rady k postupům vedení ČRo; stejnou či obdobnou formulaci mnou zvýrazněné druhé věty citovaného textu, v první z odkazované stížnosti, lze najít v řadě odpovědí na stížnosti posluchačů.) 
http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1505636 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1505634 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1495102 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1484647 http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/1470864

»Text připojujeme v příloze. Chápejme ho prosím jako dokument o současné míře sebereflexe vedení ČRo v oné záležitosti — sdělení Ing. Dittricha se zdá svědčit o tom, že zmíněné dosavadní apely Rady ČRo ohledně úrovně některých pořadů Dvojky nevzalo vedení ČRo vážně.«

   Jako koncesionář ČRo (tedy jako člověk, který se podílí na financování činnosti veřejnoprávního Rozhlasu — za což ovšem na oplátku očekávám vskutku kvalitní veřejnoprávní vysílání, zcela v intencích KODEXU ČESKÉHO ROZHLASU a STATUTU ČESKÉHO ROZHLASU     ) stále ještě cítím potřebu vyjádřit se vůči mnohému, co ČRo vysílá (ba snad dokonce i k tomu, co se v ČRo děje).

   Úvodem ještě zkusím (pokud možno stručně — bohužel ale, stručnost nepatří k mým dobrým stránkám) zmínit několik krátkých postřehů. Dříve — poté, co zanikla stanice Praha — jsem měl snahu komunikovat s vedením (jak tehdejším s panem šéfredaktorem Ostrým — který ovšem všeobecně nejevil přílišný zájem o komunikaci s kýmkoli z posluchačů — tak i s panem ředitelem, či tehdy ještě prozatimním ředitelem, panem Duhanem; ten ovšem fakticky komunikoval pouze do té doby, než začal mít dojem, že se vše „usazuje“ a hlavně že má zastání v Radě, ať již vedené paní Jaklovou či panem Ratiborským), popřípadě i (tehdejší) Radou ČRo.

     Jak jsem mohl vysledovat z odpovědí, které vedení ČRo tvoří na stížnosti posluchačů, situace se za celé čtyři roky v nejmenším nezměnila. Dovolil bych si tento přístup nazvat jako arogantní — posluchači plať koncesionářské poplatky a do toho, co Rozhlas tvoří se nám nepleť. Což byl přístup, který minulým radám přišel zcela v pořádku… Odpovědi posluchačům, které jsou v Rozhlase vypracovávány za dobu, kdy byl ředitelem pan Peter Duhan — či alespoň přinejmenším od února 2011 —, nelze popsat jinak, než jako vágní a zcela bezobsažné (to mne také v druhém zaslaném textu vede k poukazu na způsob, jakým byla „vyřešena“ moje tehdejší stížnost Radou — její obsah ve slovním popisu, který je slyšet na zvukovém záznamu, byl při nejmenším poněkud zkreslen). Za svým způsobem charakteristický, ohledně vnímání změn na stanici Praha samotnými posluchači, je záznam z veřejného vysílání ze dne 1. února 2011 (to ovšem Dvojka vysílala teprve druhý den — začalo v pondělí 31. ledna). Viz zde:

   1. 2. 2011 16:05 Popiska pořadu v audioarchivu stanice: Byli jsme ve společnosti hostů Romany Růžičkové. Prvním byl novinář a publicista Jan Petránek, který komentoval situaci v Egyptě. Druhým hostem byl pak šéfredaktor Dvojky Jaromír Ostrý, jenž hovořil o novém programu stanice. http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2247947 

   Popravdě, vzhledem k nastalému poprasku se pan šéfredaktor Ostrý nadále neodvažoval přijít „naživo“ mezi své posluchače.

   Přičemž ze stížností posluchačů, které jsou již nějaký čas zveřejňovány, nadále vnímám, že si nic za celou tu dobu „nesedlo“ („nesedlo“ — řečeno slovy lidí z tehdejší Rady a vedení ČRo, lze například odkázat na dvoudílný záznam schůze Rady ČRo z 31. března 2011). Posluchači přitom stále vyjadřují tytéž stížnosti, které zaznívaly už tehdy a stále se opakují — na nekvalitu vysílání, na užší výběr nabídky pořadů, které jsou navíc stále stejného typu. Mimo jiné tak zmizela jistá obsahová pestrost vysílání — kupříkladu každý všední den máme od 20. hodiny pouze „kontaktní pořad“, byť na různá témata. (Za unikátní bych označil své pozorování, že od začátku vysílání DVOJKY až do dneška mají prakticky všechny večerní četby,   vysílané od 22. hodiny, buď 5, 10 či 15 dílů — nikdy se nestává, že by četba končila během týdne. Brání snad nějaký konkrétní důvod tomu, aby četby měly třeba 7 či 11 dílů, či libovolný jiný počet? Dovolím si vyslovit domněnku, že toto vysílání omezuje výběr možných děl k zpracování — leda snad, že by se dramaturg či redaktor rozhodl, že oproti původnímu dílu bude text zkrácen.) Mohu přitom odkázat na vlastní stížnost, kterou jsem odeslal 21. února 2011. Ve skutečnosti se dodnes nic nezměnilo. Můžeme se podívat na tehdejší vyjádření pana šéfredaktora Ostrého, či pana René Zavorala (tehdy ovšem ještě zastával pozici ředitele Odboru komunikace a vnějších vztahů ČRo ; zřejmě tehdy zcela splnil očekávání pana ředitele, vzhledem k tomu, jakou pozici zastává nyní): 

     http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/846126

   (U odkazu výše si můžeme povšimnout, že veškeré odkazované „související články“ zřejmě zmizely z internetových stránek Rozhlasu. Ovšem k poznámce pana šéfredaktora v odstavci „Dramatická a literární tvorba“ si dovolím poznamenat, že četby v Meteoru se naposledy vysílaly v době, kdy jej připravoval pan Josef Kleibl!)

      http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/861134

      http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/970105

   Nicméně zpět k mým nynějším stížnostem.

   1.) Reklama vysílaná na stanici Vltava dnes, tedy dne 20. října 2015 v dopoledních hodinách, tuším v čase cca 08:09. Poněkud mne udivilo reklamní oznámení znějící zhruba v tomto duchu: Jak lze legalizovat černou stavbu se dočtete zítra v Mladé frontě DNES.

   Vím, že v dnešní době se lze setkat s ledasčím. Nicméně mne udivilo, že při jednání, které patrně je v rozporu se zákony (tj. provedení černé stavby) se snad máme dočkat rady v novinách (tj. nikoli nějak pokoutně), nemluvě o tom, že tuto reklamu slyším z veřejnoprávního Českého rozhlasu? Při nejmenším mi takovéto počínání přijde jako neetické či nemravné, byť si nedovolím odhadovat, nakolik to může být považováno za jednání ve zřejmém rozporu s posláním veřejnoprávního média, jehož činnost upravují Statut Českého rozhlasu      spolu s Kodexem Českého rozhlasu.

   2.) Další moje stížnost, či námět směrem k Radě, se týká šéfredaktorky dětského vysílání (Rádio Junior), paní Zory Jandové. Jde o již starší vysílání pohádkového seriálu  Tatrmani, jehož je paní Jandová autorkou (je to přímo uvedeno na stránkách ČRo, viz odkaz):

 »Pro Rádio Junior také napsala vodnické čtení na pokračování Tatrmani.«  

     http://www.rozhlas.cz/lide/radiojunior/_zprava/1178671

     http://www.rozhlas.cz/dvojka/porady_nevysilane/_porad/100975

     Bohužel, ani z druhého odkazu není patrné, zda-li v té době už pracovala jako šéfredaktorka Rádia Junior. Nicméně zcela jistě již byla vedoucí tehdejšího dětského vysílání na DVOJCE    (jediným vysloveně dětským pořadem zůstalo vysílání od 19. hodin, přičemž v oné době dokonce toto již nebylo vysíláno o weekendech; nejprve byl zkrácen na polovinu vysílacího času a později byl zcela zrušen dětský pořad Periskop, který byl vysílán v neděli dopoledne). Popravdě řečeno by mne velice zajímalo, jakým způsobem tento text ČRo získal — nelze snad předpokládat, že o jeho zakoupení rozhodla — coby vedoucí dětského vysílání, popř. šéfredaktorka Rádia Junior — sama paní Jandová. Nicméně otázka způsobu, kterým ČRo Tatrmany získal, by se mohla jevit zajímavou. Ovšem i v případě, že by jej schválil některý z dramaturgů, stále zůstává jistá pochybnost (přinejmenším etická) o tom, zdali současně lze být vedoucím dětského vysílání a přitom pro toto vysílání dodávat texty k nahrání a odvysílání. (Věcí zcela jinou pak je kvalita onoho textu, nicméně zde se jedná o mé ryze subjektivní hodnocení, pokud napíšu, že jej považuji za škvár.)

     Další připomínkou k práci paní Jandové potom je vysílání jejích písniček, a to jednak v dětském vysílání (lze je kupříkladu slyšet od 19. hodiny v hodinovém dětském vysílání na DVOJCE, a to zejména když vysílání moderuje přímo paní Jandová), jednak také ve vysílání pořadu Noční mikrofórum, které poměrně často uvádí — viz odkazy
. http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=Jandov%C3%A1&reader=&stanice%5B%5D=R %C3%A1dio+Junior&porad%5B%5D=&offset=0&sort=docdatetime

http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=Jandov%C3%A1&reader=&stanice%5B%5D= %C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=No%C4%8Dn%C3%AD+Mikrof %C3%B3rum&offset=0&sort=docdatetime

     I kdyby snad toto počínání bylo ryze formálně po všech stránkách v pořádku, přinejmenším to lze brát jako jistý způsob sebepropagace (což je kupříkladu znát i ze způsobu jejího moderování Nočního mikrofóra, kdy host pořadu bývá spíše upozaděn; o případném hihotání, které lze v pořadech zaznamenat tehdy, když má za hosta některou kamarádku, se snad nemá cenu rozepisovat; během let se k nevhodnému způsobu projevu paní Jandové vyjadřovala celá  řada posluchačů Rozhlasu), což je přinejmenším značně nevkusné.

     3.) Reprízy již ukončeného pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film v hlavních vysílacích časech. (Dovoluji si upozornit, že naprostá většina repríz jiných pořadů se odvysílá během nočního vysílání. Zde ovšem máme reprízu během dne — a to hned dvakrát během jednoho weekendu.) Již delší dobu jsem v programu ČRo zaznamenával, že přinejmenším některé tyto pořady jsou označovány poznámkou, že se jedná o reprízu (a to hned u „prvního“ vysílání, tedy v sobotu po 09:00), ovšem vzhledem k tomu, že se nepočítám k obdivovatelům a posluchačům Mistra, nikterak jsem toto nesledoval. Nicméně nakonec jsem si při systematičtějším hledání v programu povšiml, že již žádné nové díly nebudou a nadále jsou vysílány pouze reprízy — což ale kupříkladu z popisek v audioarchivu vůbec nevyplyne, ostatně že výroba programu již byla ukončena nevyplyne ani z aktuálního programu stanice, viz druhý odkaz níže.

     http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=&reader=&stanice%5B%5D= %C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=Karel+Gott+-+Zp%C3%A1tky+si+d %C3%A1m+tenhle+film&offset=0&sort=docdatetime

09:04 Karel Gott - Zpátky si dám tenhle film. Jednička na Dvojce. Legenda české populární hudby vás provází svými vzpomínkami. Repríza.

http://program.rozhlas.cz/html/2015-10-17

Teprve v audioarchivu je u 27 června 2015 tato zmínka (ale v programu z onoho dne opět nic): V nejlepším se má skončit. Poslední díl hudebního pořadu. Moderuje Karel Gott.

 http://hledani.rozhlas.cz/iRadio/?query=&reader=&stanice%5B%5D= %C4%8CRo+Dvojka&porad%5B%5D=Karel+Gott+-+Zp%C3%A1tky+si+d %C3%A1m+tenhle+film&offset=0&sort=docdatetime&from=27.6.2015&to=28.6.2015&dateLimi t=TL_INTERVAL

http://program.rozhlas.cz/html/2015-06-27

http://www.rozhlas.cz/dvojka/porady/_porad/100306

     Původně byl tento pořad vysílán v premiéře v sobotu po 09:00 a reprízován byl hned následující den, po 15. hodině. Nicméně přijde mi vskutku unikátní, že tento pořad, jehož výroba již byla ukončena, je v reprízách i nadále vysílán ve stejných časech? (A to dokonce, i když je přístupný v internetovém archivu vysílání Českého rozhlasu.) Vzhledem k faktu, že při vzniku Dvojky byla prostě a jednoduše bývalým panem šéfredaktorem Ostrým celá řada pořadů   zrušena, čímž bývalá stanice Praha přišla do značné míry o rozmanitost a pestrost programové nabídky, je mi takové počínání přinejmenším nepochopitelné. Nemluvě pak o tom, že mezi takto „postiženými“ byla řada programů pro děti a mládež (totiž, z původních prohlášení šéfredaktora p. Ostrého vyznívalo, že Praha je a má být i nadále stanicí pro celou rodinu, či přinejmenším že nemá jít o stanici pro cílovou skupinu „šedesát plus“ — což se ovšem v reálu neděje, existuje tudíž jistá disproporce mezi slovy a reálnými činy; to se ovšem netýká pouze p. Ostrého, nýbrž většiny současného vrcholného managementu ČRo).

      4.) Dále se musím připojit k celé řadě posluchačů, kteří si stěžují na „zvukovou grafiku“ („positioning“, slogany, motta, claimy, jingly, etc., etc.) Sice vím, že řada posluchačů si na toto již stěžovala (stěžuje si celá léta, od vzniku DVOJKY  ), nicméně stále bezúspěšně. Ovšem 4 vzhledem k tomu, že rovněž lze v odpovědích Rady již nějaký čas nalézt text zhruba ve znění, že pokud si bude stěžovat více posluchačů, bude se hlouběji věnovat i této problematice, nezbývá mi, než se k nim připojit.

     Prvním je dotaz, kolik peněz od konce roku 2010 ČRo vydal na znělky a zvukovou grafiku stanice ČRo 2 PRAHA a DVOJKA. Řada změn v tehdy zcela nových upoutávkách nastala již krátce po zahájení vysílání DVOJKY v únoru 2011, kdy se z větší části ukázaly jako zcela   nevhodné upoutávky namluvené hercem p. Postráneckým, proti kterým se zvedla značná nevole. Mimochodem i přes řadu dotazů ČRo nikdy neobjasnil, kdo je autorem a režisérem oněch zcela prvních upoutávek DVOJKY s panem Postráneckým — lze tak jen vyslovit   domněnku, že to nejspíše byl osobně pan Ostrý, ovšem k autorství se nikdo nepřihlásil. (Rovněž nepříliš zdařenou se ukázala i znělka DVOJKY, kdy dnes máme novou. A jak nám bylo laskavě sděleno vedením stanice, tak „s tradičními motivy Vyšehradu“.) Proto se rovněž ptám, proč se ČRo raději nevrátí k původní znělce, kterou stanice měla (spolu s názvem) po desítky let, již před II. světovou válkou? (Patrně je přitom zcela zbytečné ptát se, co pro současné celé vedení ČRo znamenají slova „tradice“, či „kontinuita“.) Že lze vnímat všelijak známý (a vedením evidentně značně oblíbený — budeme-li vycházet z frekvence používání) slogan „Je nám spolu hezky“, snad je nasnadě. Že je neoblíben u posluchačů je tuším naprosto zjevné — také bývá mnohdy komentován (a také mnohokrát býval přímo na již zrušené „diskusi“ na stránkách ČRo DVOJKA, viz moje stížnost bod 5) v tom smyslu, že… „jim — nikoli ovšem nám — je spolu dobře, bohužel ale zcela bez ohledu na posluchače“.

      Veškerý positioning ve vysílání veřejnoprávního Rozhlasu osobně považuji za naprosto zbytečný. (Ano… Vedení stanice na to má expertízy odborníků — které dozajista nebyly zadarmo. Ovšem i tak vedení stanice není schopno dospět k vysílacímu schématu a vysílání takovému, aby alespoň bylo — například vzhledem k počtu stížností na vysílání — na téže úrovni, kde před lety bývala stanice Praha. Kolik let na to asi ještě bude potřeba?) Ano, komerční stanice se tak snaží odlišit jedna od druhé. Ovšem zvláštností ve zvuku veřejnoprávního rozhlasu (která samozřejmě právě tímto vnímavému posluchači umožňovala, aby věděl, které stanice poslouchá) byla právě absence těchto, přičemž stačilo běžné ohlášení redaktora a to ještě nanejvýš tak na začátku vysílání zpravodajské relace — bez proplétání různými hudebními náměty a s podivnou dikcí lidí, které tyto upoutávky namlouvají. Které prostě ve všech podobách považuji za naprosto rušivý zásah do pořadů (dokonce se toto již dostalo i do vysílání pořadu Meteor — který toho byl ještě do nedávné doby ušetřen). Musím se rovněž vyjádřit i ke znělce samotného Meteoru, která byla velmi necitlivě nahrazena velmi nevkusnou „moderní“ a „s dobou jdoucí“ nápodobou oné původní. Sice nevím, zdali se ke změně znělky vyjadřovalo směrem k Radě více posluchačů (zaznamenal jsem pouze stížnost paní Ing. Nadi Dragounové), nicméně právě vzhledem k odpovědi Rady se k její stížnosti musím připojit. Odpověď pana šéfredaktora Ing. Dragounové považuji za zcela směšnou — stanice se tak reálně vzdává části, či jednoho ze znaků, svého „rodinného stříbra“ (obdobným způsobem, tj. s použitím spojení „rodinné stříbro“, se přitom prosím vyjadřují i lidé z vedení Rozhlasu). Mimo to jiné znělky se nemění — potom ovšem nevidím důvod proč za každou cenu měnit znělku zrovna Meteoru, pořadu s více než půlstoletím tradice. Stanice přitom totiž například stále používá v původní podobě znělku pořadu Mikrofórum (nyní Noční mikrofórum — které ovšem s oním původním, od něhož si tuto „vypůjčilo“, nemá pranic společného).

      Po pravdě řečeno… Čtu-li si v odkazovaných ročenkách a padnu na odstaveček Tradice i rozvoj (dbáme o zachování kontinuity rozhlasového vysílání a současně reflektujeme proměny společnosti), či Úcta (ctíme posluchače a nasloucháme jejich potřebám, názorům, přáním a požadavkům, náš posluchač je pro nás na prvním místě ), potom musím napsat, že použití slova tradice (vyskytující se ve stejně formulovaných odstavcích rok za rokem), kdy můžeme zřetelně vidět rozdíl mezi slovy a činy současného nejvyššího managementu (jako celku), na mne působí jako výsměch ze strany současného vedení — což se skutečně nevztahuje pouze na (již téměř bývalého) pana ředitele Duhana.

     http://www.rozhlas.cz/informace/legislativa

     http://www.rozhlas.cz/informace/legislativa/_zprava/798070

     http://media.rozhlas.cz/_binary/03434485.pdf

     http://media.rozhlas.cz/_binary/03161935.pdf

     http://media.rozhlas.cz/_binary/02954433.pdf

     Či zde: Hodnoty (Jsme si plně vědomi toho, že jsme placeni veřejností, plníme službu veřejnosti a pro naplnění svého poslání ctíme tyto základní hodnoty: 1. Důvěryhodnost, 2. Kvalita, 3. Rozmanitost, 4. Tradice i rozvoj, 5. Úcta.)

     http://media.rozhlas.cz/_binary/02318701.pdf

Programové priority ČRo 2013

http://media.rozhlas.cz/_binary/02813927.pdf

Český rozhlas 2012-2014

http://media.rozhlas.cz/_binary/02618658.pdf

5.) Zrušení možnosti diskuse (kdysi dokonce tato byla i mezi posluchači a lidmi z Českého rozhlasu — jenomže něčeho tak pro ně riskantního se již kdokoli z vedoucích či šéfredaktorů, zejména pak DVOJKY, již léta neodvažuje) na internetových stránkách ČRo. (Týká se to ovšem nejen „názorů a dotazů posluchačů Dvojky“, nýbrž i jednotlivých šéfredaktorů — ovšem rušení „diskusí“ u managementu zřejmě započalo na internetovém profilu právě u p. Ostrého. Také se není čemu divit, vzhledem k počtu negativních reakcí posluchačů na jeho práci.) Jinak viz zde: http://www.rozhlas.cz/dvojka/diskuse/_zprava/322948

Diskuse byla zrušena

Nyní zvažujeme nové, modernější způsoby komunikace s posluchači. Zatím můžete svoje podněty směřovat na následující kontakty.

      Kontakt a možnost přidat komentář (na oné stránce viditelný) ČRo zrušil již 6. ledna 2015, s tím, že odkazuje na e-mailové kontakty, popřípadě na facebook. Nicméně z onoho vyjádření lze soudit, že (někdo) uvažuje o nějakém dalším způsobu komunikace — který by měl onen zrušený nahradit. Nicméně musím se zeptat kdy tak učiní, když se to za více, než tři čtvrtě roku stále ještě nezdařilo?

     Závěrem se musím omluvit — přinejmenším za značnou rozvláčnost mého dopisu.

     Se srdečným pozdravem,

     R. Svoboda

   0027 - 2015.pdf

   post_scriptum.pdf

   0027 - 2011.pdf

■     ■

■     ■

 

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane Svobodo,  

jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Váš podnět z 21. 10. 2015.  

Vaše kritika v mnohém rezonuje s tím, jakým způsobem se rada v minulosti vyjadřovala ke stížnostem směřovaným vůči stanici ČRo Dvojka.

Právě v těchto dnech Rada ČRo finalizuje kroky k tomu, aby se i některé Vámi uvedené stránky ČRo Dvojka staly předmětem jedné z nezávislých odborných analýz iniciovaných Radou ČRo.

Všechny analýzy vzniklé pro potřeby Rady Českého rozhlasu budou zveřejněny na jejích internetových stránkách. První skupina těchto nových analýz by se tam měla objevit nejpozději během druhé poloviny března (pokud tedy ve vypsaném minitendru o zadání projeví zájem některý z analytických týmů vybraných v nedávno dokončeném výběrovém řízení).

K některým jednotlivým bodům Vašeho psaní: také se domníváme, že Vámi kritizovaný reklamní slogan, který zazněl na stanici Vltava, vzbuzuje pochybnosti. Pokládáme za samozřejmost, aby pořady, které jsou reprízami, byly jako takové v programech ČRo označovány. 

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracovali je Ing. Miroslav Dittrich ‒ šéfredaktor stanice ČRo Dvojka, MgA.Bc. Zora Jandová ‒ šéfredaktorka Radia Junior, Mgr. Zuzana Nevoralová ‒ vedoucí Oddělení obchodu a Ing. Ruzbeh Oweyssi -  pověřený vedením Centra nová média Text připojujeme v příloze. 

Rada Českého rozhlasu se s ním neztotožňuje. Chápejme ho prosím jako dokument o míře sebereflexe Českého rozhlasu. Pro radu je zklamáním, že i po opakovaných odpovědích posluchačům, ve kterých upozornila na problematické prvky ve vyjádřeních ČRo, se v nynějším vyjádření opět objevují. Zde je jejich krátký výčet a krátký komentář k nim: 

1) Jak rada opakovaně vedení ČRo upozorňovala, smyslem vyjádření, které k některým podnětům a stížnostem vyžaduje od vedení ČRo, nemá být psaní paušálních sebechvalných výroků typu „Český rozhlas je nezávislé, sebevědomé a moderní médium, které beze zbytku plní svou veřejnoprávní funkci“ (citát začátku nynějšího vyjádření). Místo toho by měl ČRo věcně a konkrétně reagovat na kritiku, že onu veřejnoprávní funkci neplní bez chyb. 

2) Vyjádření uvádí: „Zora Jandová moderuje Noční Mikrofórum na Dvojce ČRo 1 – 2 x v měsíci, kde propaguje aktivity ČRo nebo projekty, jichž je ČRo mediálním partnerem“. Oceňujeme upřímnost té pasáže, ovšem Český rozhlas má řadu jiných možností k propagaci svých aktivit, v samotných pořadech by měl být se sebepropagací velmi obezřetný. Nejlepší „propagací“ média veřejné služby je kvalita jeho pořadů. 

3) Tvrzení „Za celý rok 2015 nemá Dvojka jedinou stížnost tohoto typu“ ‒ míněna je „nespokojenosti posluchačů se zvukovou grafikou stanice Český rozhlas Dvojka“, je zavádějící. Ve stížnostech posluchačů, které rada předala vedení ČRo k vyjádření, bylo těchto stížností několik. 

4) Ke zrušení diskuse na webu Dvojky (systém DISQUS) opakujeme to, co jsme napsali nedávno k vyjádření Ing. M. Dittricha v téže věci. Je evidentní, že šlo ze strany ČRo o odstranění veřejně dostupné kritiky. Argument, že byl systém DISQUS zrušen „pro malý zájem publika“, pokládáme za zástupný. Rada Českého rozhlasu vedení ČRo znovu doporučí, aby možnost veřejné zpětné vazby posluchačů k vysílání ČRo neomezoval, ale naopak ‒ rozšiřoval.  

Vážený pane Svobodo, jak víte, Rada Českého rozhlasu bude brzy vybírat nového generálního ředitele ČRo. Jistě bude hrát určitou roli také to, nakolik kandidáti projeví obdobný náhled na problémy Českého rozhlasu, jak se jeví v zrcadle odpovědí Rady Českého rozhlasu na podněty a stížnosti posluchačů. 

Vážený pane Svobodo, děkujeme Vám za důkladnou kritickou zpětnou vazbu k práci Českého rozhlasu. 

S pozdravem  

PhDr. Petr Šafařík
předseda Rady ČRo 

■     ■

■     ■

Vyjádření vedení ČRo
 

Český rozhlas je nezávislé, sebevědomé a moderní médium, které beze zbytku plní svou veřejnoprávní funkci. V průzkumech veřejného mínění, které se týkají objektivity a důvěryhodnosti médií, se Český rozhlas umísťuje na předních příčkách. Stejně tak
zaznamenáváme velké množství ohlasů, které vyjadřují spokojenost s naším programem i dalším směřováním rozhlasu jako takového. Stejně jako je Český rozhlas svobodný a nezávislý navenek, je rovněž svobodný a nezávislý i uvnitř. Vedení ČRo nikdy nemělo problém s názorovou pluralitou, naopak ji vítalo a podporovalo. Nové podněty, konstruktivní diskuse a názorová konfrontace totiž vždy mohou znamenat přínos a mohou posunout služby Českého rozhlasu jako média veřejné služby kupředu. 

Rozhlasová četba na pokračování je jeden z nejtradičnějších rozhlasových žánrů, jehož historie je více než půlstoletá. Od samého počátku byl koncipován a vytvářen jako svébytný zvukový umělecký tvar, který není pouhým ozvučením původní literární předlohy. Tím se mimochodem zásadně liší od v poslední době stále více populárních audioknih. Rozhlasová četba na pokračovaní je tak vždy výběrem podstatných pasáží z knižní předlohy, případně jejich úpravou pro vícehlasou interpretaci, což například znamená vynechání některých uvozovacích či popisných vět. Rozhlasová četba na pokračování je tak vždy do určité míry zkrácením textu původního díla. 

Český rozhlas vysílá pravidelně četby na pokračování na několika svých stanicích – tradičně na Dvojce a na Vltavě, ale najdeme je i v programu některých regionálních studií Českého rozhlasu, v minulosti je vysílala digitální stanice Leonardo a v současné době je hodlá zařazovat do svého programu stanice Plus. Je přirozené a logické, že dramaturgická práce s četbou na pokračování se na jednotlivých stanicích Českého rozhlasu do určité míry liší, a to jak výběrem konkrétních titulů, tak způsobem jejich zařazování do vysílání. Český rozhlas Dvojka v současné době vysílá četbu na pokračování vždy od pondělí do pátku, neboť se snaží maximálně respektovat zájmy a zvyklosti svých posluchačů, které se u převážné většiny z nich liší ve všední dny a o víkendu. Právě kvůli lepší orientaci a komfortu svých posluchačů preferuje Dvojka četby, jejichž počet dílů tvoří násobky pěti. Ale v žádném případě to není absolutní dogma. Například letos na jaře odvysílala Dvojka dvanáctidílnou četbu z knihy Petra Stančíka „Pérák“, neboť se dramaturgicky jevila jako vhodná součást programových aktivit k 70. výročí konce 2. světové války. 

Nyní ke konkrétním dotazům posluchače:

1) Reklama vysílaná na stanici Vltava dne 20. října 2015 v dopoledních hodinách: Jak lze legalizovat černou stavbu se dočtete zítra v Mladé frontě DNES

Za obsah reklamního spotu odpovídá jeho zpracovatel a zadavatel, tj. v tomto případě byla zadavatelem společnost MAFRA, vydavatel deníku MF DNES. Český rozhlas odvysíláním tohoto reklamního spotu jako šiřitel reklamy neporušil žádnou ze svých zákonných povinností stanovených v zákoně č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů či v zákoně č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů. 

Český rozhlas je toho názoru, že ani samotný obsah vámi označeného reklamního
spotu není v rozporu se zákonem. Z hlediska celkového vyznění tohoto reklamního spotu jej lze charakterizovat jako spot natočený s reklamním apelem ironie a nadsázky, což byl kreativní záměr tvůrce, jenž právě dané téma akcentuje a poukazuje na alarmující dopady některých postupů, které jsou dále rozvedeny v propagovaném článku zadavatele. Český rozhlas odvysíláním tohoto reklamního spotu neporušil Kodex Českého rozhlasu.
  

2) Zora Jandová a dětské vysílání v Českém rozhlase

V roce 2012 (leden – září) se pro dětské posluchače vysílala na Dvojce ČRo ve všední dny 1 hodina pořadu Domino denně včetně pohádky od Hajaji (19:00 – 20:00). V sobotu odpolední hodinová hra pro mládež + Hajaja (přibližně 10 minut) a v neděli hodinová pohádka + Hajaja (10 min). Tedy necelých 10 hodin týdně. 

(Periskop se na Dvojce ČRo vysílal do konce ledna 2011. Poté tento pořad včetně výroby jeho obsahu kompletně převzala stanice Leonardo vysílající do února 2013.) 

MgA.Bc. Zora Jandová nastoupila do ČRo po tříkolovém výběrovém řízení do Centra výroby na pozici vedoucí Tvůrčí skupiny pro děti a mládež 1.6.2012. Jejím úkolem bylo podílet se manažersky, autorsky a interpretačně na rozhlasové tvorbě pro děti a postavit v časovém horizontu přibližně dvou let plnohodnotnou rozhlasovou internetovou a digitální stanici pro dětského posluchače. 

Za tři měsíce od jejího nástupu, 3. září 2012, se začal vysílat Klub Rádia Junior (namísto Domina) na Dvojce 19:00 – 20:00. Zora Jandová prosadila rozšíření dětského vysílání na Dvojce ČRo i na sobotní a nedělní večery. Od listopadu 2012 bylo Rádio Junior možné poslouchat i na internetu. Od března 2013 Rádio Junior začalo vysílat živě a stalo se plnohodnotnou digitální stanicí ČRo. 

Rádio Junior v současnosti vysílá každý den, tj. 161 hodin týdně + 7 hodin na Dvojce.
(Nedělní pohádky, rozhlasové hry pro mládež a pohádky od Hajaji jsou v kompetenci Centra výroby, resp. Dvojky ČRo, nikoli Rádia Junior.) 

Tatrmani aneb Vodnické čtení na pokračování vzniklo na podzim 2012 v Centru výroby přímo pro Rádio Junior, tzv. na míru v souvislosti s tříměsíční soutěží propojené s weby a s vysíláním na téma Voda a pohádkové bytosti. 52 dílů (10 – 12 minutových) napsala Zora Jandová za podpory dramaturgyně ČRo Václavy Ledvinkové, resp. Kristiny Žantovské. V režii Natálie Deákové, Jaroslava Kodeše a Vláda Ruska načetl Jiří Lábus. Honorář Z. Jandové činil celkem 52 Kč, tedy 1 Kč za díl. Soutěž byla strategicky propojena s vysíláním a s textem na webech Rádia Junior. 

Za období 1.6. až 31.10. se v programu Rádia Junior objevilo celkem 347 interpretů, mezi nimi je v pořadí nejhranějších interpretů Zora Jandová na 25. místě (na prvních příčkách mj. Svěrák-Uhlíř, Hradišťan, Kašpárek v rohlíku, Molavcová, Skoumal, Nohavica, Pískomil se vrací, Reifová, Nesvadba atd.). Zastoupení písniček zpívaných Zorou Jandovou vychází na procentní podíl 0,9%. Hranost naprosto odpovídá i zastoupení v celé databázi – pokud v ní máme zatím zhruba 1500 písniček a z toho 1 album písniček Zory Jandové. Obecně lze k databázi Rádia Junior uvést, že ji tvoří především moderní česká původní písničková tvorba pro děti posledních cca pětadvaceti let tak, jak ji formovali Skoumal, Svěrák-Uhlíř,
Nohavica a další. K význačným albům 90.let, na kterých se databáze staví a na které
navázali současní interpreti pro děti jako Karolína Kamberská, Kašpárek v rohlíku, Amálka Třebická, Pískomil a další, patří i album Ryba z Havaje Zory Jandové. Proto byly písničky z desky do vysílání zařazeny. Do vysílání patří kvůli schopnosti přiblížit dětem méně obvyklé pojmy (exotická zvířata, ochrana přírody, život v přírodě), jednotlivé písničky jsou vtipné i poetické, vhodné pro děti mladšího školního věku. 

Další dvě skladby (pro dospělé posluchače) Zory Jandové má ve své databázi Dvojka, za minulý rok (celý rok, tj. od poloviny května 2014) je (obě skladby dohromady) zahrála celkem 4x. Zora Jandová moderuje Noční Mikrofórum na Dvojce ČRo 1 – 2 x v měsíci, kde propaguje aktivity ČRo nebo projekty, jichž je ČRo mediálním partnerem.

3) Reprízy již ukončeného pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film
Natáčení premiér pořadu Karla Gotta Zpátky si dám tenhle film, skončilo v červnu 2015 na základě přání pana Karla Gotta. Od té doby pořad nadále reprízujeme s tím, že během víkendu (v sobotu po deváté hodině a v neděli po patnácté hodině) odvysíláme dvě různé reprízy. Od prosince budeme měnit schéma sobot a nedělí a pořad pana Karla Gotta přestaneme vysílat.
 

4) Zvuková grafika („positioning“), slogany, motta, claimy, jingly, etc.,
Positioning slouží vedle názvu stanice posluchačům k tomu, aby se lépe a rychleji
zorientovali v pestré nabídce stanic na rozhlasovém trhu. Je to běžný nástroj nejen v České republice, ale i ve vysílání komerčních i veřejnoprávních stanic napříč celou Evropou. Není to tedy pouze doména soukromých rádií. Positioning též nelze chápat jako reklamu, protože je to nedílná součást značky stanice. Obecně platí, že positioning zabírá v každé hodině vysílání jen několik desítek vteřin času, tedy zcela zanedbatelný podíl. 

Zvuková grafika každé rozhlasové stanice se časem mění, tak jak se mění svět kolem nás. Znělka s motivem Smetanova Vyšehradu, kterou Dvojka vysílá od 15. 9. 2014, je moderním návratem k původním tradicím. Motiv Vyšehradu je v této poslední verzi znělky bezesporu nejvíce poznatelný. 

Náklady na výrobu znělek a zvukové grafiky vůbec nejsou v kompetenci stanice. A co se týče nespokojenosti posluchačů se zvukovou grafikou stanice Český rozhlas Dvojka? Za celý rok 2015 nemá Dvojka jedinou stížnost tohoto typu.

5) Zrušení možnosti diskuze na internetových stránkách ČRo
Na webu ČRo používáme dva diskusní formáty: 

1) Nejpoužívanější je systém DISQUS přímo pod jednotlivými články, např. pod Dvaceti minutami Radiožurnálu. Diskutovat mohou pouze uživatelé přihlášení do otevřeného systému DISQUS, který používají i jiná média. 

2) Na vybraných stránkách používáme vlastní diskusní platformu, která umožňuje přispívat všem návštěvníkům prostřednictvím webového formuláře, zároveň integruje reakce ze sociálních sítí Facebook a Twitter, příspěvky lze posílat i SMS zprávami. Tuto formu diskuse nabízí ČRo Plus, ČRo Region Vysočina, ČRo Sever a Noční linka ve společném vysílání regionálních stanic. 

K diskusi mohou posluchači využít také kterýkoli profil Českého rozhlasu na sociálních sítích, především na Facebooku, Twitteru, Google+ nebo i na YouTube. Kromě hlavního profilu Českého rozhlasu mají vlastní profily na Facebooku i všechny celoplošné a regionální stanice a také některé pořady, např. Kupředu do minulosti stanice Dvojka. 

Na stránkách Dvojky byl systém DISQUS pro malý zájem publika zrušen. Alternativně mohou posluchači Dvojky psát své komentáře na facebookový profil Dvojky a na profily pořadů Meteor a Kupředu do minulosti. Diskuze s širokou paletou posluchačů také probíhá každodenně ve vysílání Dvojky. Moderátoři také využívají názorů posluchačů posílaných mailem, ale i prostřednictvím Facebooku, či webu. Pochopitelně, že vedení stanice i dramaturgové průběžně odpovídají na dotazy, stížnosti i pochvaly posluchačů. 

Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor ČRo Dvojka
MgA.Bc. Zora Jandová, šéfredaktorka Radia Junior
Mgr. Zuzana Nevoralová, vedoucí Oddělení obchodu
Ing. Ruzbeh Oweyssi, pověřen vedením Centra nová média 

■     ■

■     ■

odkaz   http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-r-svobody-na-vysilani-ceskeho-rozhlasu-prosinec-2015--1565255

Rada ČRo: Odstranění diskuse na internetových stránkách ČRo Dvojka směřovala k tomu, aby skončilo veřejně dostupné fórum, které bylo vedení Českého rozhlasu nepříjemné tím, že na něm zaznívalo hodně kritiky.

Dotaz posluchače V. Lohniského ke zrušení diskuse na ČRo Dvojka (září 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 30. 9. 2015

obrázek – odkaz http://www.rozhlas.cz/dvojka/diskuse/_zprava/1189825#diskuse 

■     ■

Text stížnosti
 

Vážená Rado Českého rozhlasu, 

pátého srpna uplynulo již sedm dlouhých měsíců od zrušení diskuse na stanici Dvojka. S jedinou větou, že zvažují nové a modernější způsoby komunikace s posluchači. A je tam odkaz na jednotlivé funkcionáře a další pracovníky a na facebook. Dotazy směřované na konkrétní osoby jsou bezpředmětné, neboť v lepším případě jsem se dočkal odpovědi formální, na dotaz neodpovídající nebo jsem se nedočkal odpovědi vůbec. A na facebook nemá každý zájem a chuť se registrovat. Mimochodem na facebooku to také není žádná hitparáda pochval rozhlasové stanice Dvojka. Chápu, že se v diskusi většinou vyjadřovali posluchači s většími či menšími výhradami ke stanici Dvojka a vedení Dvojky se to nelíbilo. Problém Dvojky je zřejmě ten, že neexistuje na Dvojce osobnost, která by fundovaně reagovala na kritiku buď směrem k posluchačům nebo směrem k vysílání. 

Moje dotazy: 

1. Proč byla skutečně zrušena diskuse na Dvojce?
2. Jaký je tedy nový a modernější způsob komunikace s posluchači?
3. Myslíte si, že způsob zrušení veřejné diskuse na Dvojce je možné si vysvětlit jako pohrdání posluchači a nechutí či neschopností reagovat na diskusi? 

Děkuji za Vaši odpověď. 

S pozdravem 

Ing. Vladimír Lohniský  

■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane inženýre, 

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Váš podnět z 11. srpna 2015. 

Obáváme se, že je výstižná Vaše domněnka, že odstranění diskuse na internetových stránkách ČRo Dvojka směřovala k tomu, aby skončilo veřejně dostupné fórum, které bylo vedení Českého rozhlasu nepříjemné tím, že na něm zaznívalo hodně kritiky. 

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka. Text připojujeme v příloze. Chápejme ho prosím jako dokument o současné míře sebereflexe vedení ČRo v oné záležitosti, Rada ČRo se s tím vyjádřením neztotožňuje. 

Pokládáme některé pasáže z vyjádření M. Dittricha za značně trapný pokus rétoricky zastřít motivaci kroku, jehož smysl je evidentní: šlo o odstranění veřejně dostupné kritiky. Psát o tom, že prý „už nešlo o smysluplný způsob komunikace s širokým vějířem občanů- koncesionářů“, je značně nedůstojné ‒ evidentně tam „široký vějíř občanů“ ani nediskutoval. 

Rada Českého rozhlasu vedení ČRo doporučí, aby možnost veřejné zpětné vazby posluchačů k vysílání ČRo neomezoval, ale naopak ‒ rozšiřoval. A doporučíme rovněž více důvěry v soudnost posluchačů i uživatelů diskusních fór, jako bylo to, které na webu ČRo Dvojka Český rozhlas zrušil. 

Vážený pane inženýre, děkujeme Vám za Váš aktivní zájem o vysílání Českého rozhlasu. 

S pozdravem 

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

■     ■

Vyjádření vedení ČRo
 

Posluchač zaslal Radě ČRo tři dotazy, které se týkají ČRo Dvojka. 

1. Proč byla zrušena diskuze na Dvojce? 

Diskuzi na webu stanice Český rozhlas Dvojka jsme ukončili po delších úvahách.
Dlouhodobě se totiž ukazovalo, že této diskuze se zúčastňuje jen několik málo stále stejných posluchačů (10 až 15) a v takovém případě už nešlo o smysluplný způsob komunikace s širokým vějířem občanů- koncesionářů. 

2. Jaký je tedy nový a modernější způsob komunikace s posluchači? 

Český rozhlas Dvojka používá stále stejné a osvědčené způsoby komunikace s posluchači. Reaguje na jejich maily, dopisy i telefonáty. A to jak individuálně (odpovídají pracovníci Dvojky včetně šéfredaktora), tak hromadně zveřejňováním dotazů a názorů posluchačů (a odpovědí na ně) přímo ve vysílání. Během jednoho dne je přímo v éteru uvedeno deset, někdy dvacet dotazů či názorů posluchačů, nemluvě o večerním pořadu Kontakt Dvojky (popá 20.00 – 21.00), který je přímo určen pro otázky a odpovědi. To považujeme za moderní a efektivní formu komunikace s posluchači. 

3. Myslíte si, že způsob zrušení veřejné diskuze na Dvojce je možné si vysvětlit jako
pohrdání posluchači a nechutí či neschopností reagovat na diskuzi? 

Jak už bylo řečeno výše, zmíněná diskuze na webu (několika stále stejných občanů) zdaleka nevyjadřovala mínění občanů o Českém rozhlasu a jeho stanici Dvojka. O pohrdání posluchači také nemůže být řeč vzhledem k permanentní debatě s nimi výše uvedenými způsoby včetně vlastního vysílání. Důkazem důvěry občanů v Český rozhlas a jeho stanici Dvojka jsou naopak výsledky Radioprojektu (ty vznikají na základě dotazování sociologicky pečlivě vybraného vzorku občanů České republiky, 30 tisíc lidí ročně, zveřejňovaných pravidelně každé čtvrtletí). V posledních dvou měřeních zaznamenala Dvojka výrazný nárůst počtu posluchačů, a to o téměř 40 tisíc. 

Ing. Miroslav Dittrich
šéfredaktor ČRo Dvojka 

Autor:  Klára Koblížková

■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/dotaz-posluchace-v-lohniskeho-ke-zruseni-diskuse-na-cro-dvojka-zari-2015--1538498

Stížnost posluchače J. Peši na moderátora Dalibora Gondíka na stanici ČRo Dvojka (červen 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 24. 6. 2015

■     ■

Text dotazu

viz příloha 

   Stížnost posluchače J. Peši.pdf

■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Vážený pane Pešo, 

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Váš podnět, který byl Radě ČRo přeposlán Radou pro rozhlasové a televizní vysílání dne 4. 5. 2015. 

Vaše stížnost představuje pro Radu ČRo dalším z podnětů, který nutí k vážnému zamyšlení nad úrovní některých částí vysílání Dvojky. Především nad tím, nakolik jsou v něm přítomny nepravosti spočívající ve familiární moderaci, pokleslém humoru, blazeovanosti a posluchačsky nepříjemných podobách sebepropagace.  

Rada ČRo v současné době zvažuje způsob, jímž by se k danému problému vyjádřila nad rámec dosavadních apelů směřovaných k vedení ČRo, jimiž se radní přimlouvali za odstranění výše zmíněných nedostatků. 

Vážený pane Pešo, děkujeme Vám, že jste k onomu tématu poskytl zajímavý podnět. 

Rada ČRo si k němu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka.
Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 24. června 2015. Text připojujeme v příloze. Chápejme ho prosím jako dokument o současné míře sebereflexe vedení ČRo v oné záležitosti ‒ sdělení Ing. Dittricha se zdá svědčit o tom, že zmíněné dosavadní apely Rady ČRo ohledně úrovně některých pořadů Dvojky nevzalo vedení ČRo vážně. 

S pozdravem 

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo

 ■     ■

Vyjádření vedení ČRo
 

Dne 16.3.2015 přišli přímo do vysílání popřát Daliborovi Gondíkovi k jeho 45. narozeninám jeho sestra Adéla Gondíková, Jakub Wehrenberg, Aleš Háma, Vladimír Klokan Dubský a zástupci ČRo Dvojka. Musím jednoznačně vyloučit, že by Aleš Háma, Adéla Gondíková či kdokoli ostatní z gratulantů byl v podnapilém stavu, když přišli do živého vysílání panu Gondíkovi pogratulovat k narozeninám. Těsně předtím, než vstoupili do studia, jsem s nimi osobně hovořil a byli zcela střízliví.
A zda taková „překvapení“ v podobě přání k narozeninám do veřejnoprávního rozhlasu patří? Neděje se to každý den – bylo to zcela výjimečné. Toto přání mi naopak přišlo velmi milé a emotivní.
Co se týče „nepřesností“ v pořadu 12 ve 12, již byly s panem Gondíkem řešeny. Ovšem jde spíš o formulaci, než chybu nebo nepřesnost. 

Miroslav Dittrich

Šéfredaktor ČRo Dvojka 

Autor:  Klára Koblížková

 ■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-posluchace-j-pesi-na-moderatora-dalibora-gondika-na-stanici-cro-dvojka-cerven-2015--1505636

odkaz http://www.rozhlas.cz/dvojka/radiozpravy/_zprava/dalibor-gondik-v-soku-tohle-opravdu-necekal--1467127

zvukový záznam

Posluchačka Milena Svobodová si stěžuje Radě Českého rozhlasu na konkrétní nedostatky ve vysílání stanice Dvojka, odpověď Rady ČRo je jako obvykle mdlá a vyjádření šéfredaktora Dittricha opět zkreslující až lživé

Stížnost posluchačky M. Svobodové na vysílání stanice Dvojka (červen 2015)

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 24. 6. 2015

■     ■

Text stížnosti
 

Vážení, dovoluji si Vám zaslat stížnost na vysílání Dvojky. Tato stanice se dříve jmenovala Český rozhlas 2 Praha a na tuto nebylo potřeba psát jakoukoliv stížnost na rozdíl od současné Dvojky. Abych nepsala jen obecnou stížnost chci Vám přesně napsat jak probíhá třeba ranní vysílání. Poslechla jsem, si na Dvojce ráno 5.května od šesti hodin do sedmé a za tuto hodinu zaznělo 27 krát slovo dvojka. Spolu je nám hezky celkem 3 krát. Dobré ráno Česko 3 krát.. Další týden 14.5. při raním vysílání během jedné hodiny to bylo stejné Slovo dvojka zaznělo 25 krát,Spolu je nám hezky 4 krát a Dobré ráno Česko 3 krát. Myslíte si, že posluchači jsou tak hloupí,že se jim takto Dvojka musí stále připomínat? A to je pouze zaznamenáno během jedné hodiny. A to je pouze malý úsek vysílání, který jsem popsala, ale tak podobně to probíhá po celý den. Stanice Český rozhlas 2 Praha byla jedinečná Měla skvělé moderátory, kteří byli nahrazeni herci, herečkami, zpěváky podle toho to vypadá. Pokud si takzvaný moderátor sedne před mikrofon, měl by vědět,že má především on mluvit spisovnou češtinou, tak jak je to zaznamenáno v Kodexu českého rozhlasu. A pokud tak nečiní, mělo by jej na to vedení stanice upozornit Připomínky mám zejména k Mikroforu, pořadu Nezatloukat dále pořad 12 ve 12 to je snůška blábolů. To by bylo lépe hrát jenom hudbu. A k té hudbě: Nemáme jenom Gotta aby nás obšťastňoval v sobotu a v neděli. Myslím, že na Dvojce je Gotta až moc Vážení, poslechněte si někdy Dvojku celý den a musíte mi dát za pravdu. Nečekám, že uznáte moje připomínky, protože znám Vaše odpovědi, které píšete na stížnosti posluchačů několik let zpět.  

Milena Svobodová 

■     ■

Odpověď Rady ČRo 

Vážená paní Svobodová, 

jménem Rady Českého rozhlasu tímto odpovídám na Váš podnět z 15. května 2015. 

Nejste sama, kdo v komunikaci s Radou ČRo dává najevo svou nespokojenost například s četností sebeprezentace ve vysílání Dvojky v podobě sloganů atp.
Rada ČRo v současné době zvažuje způsob, jímž by se k danému problému vyjádřila nad rámec dosavadních apelů směřovaných k vedení ČRo, jimiž se radní přimlouvali za zvážení vhodnosti nynější intenzity a formy sebepropagační zvukové grafiky Dvojky. 

Rada ČRo si k Vašemu podnětu vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka. Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 24. června 2015. Text připojujeme v příloze.
Pro jistotu upozorňujeme, že přeposlání stanoviska ČRo neznamená, že se s ním radní plně ztotožňují. Chápejme ho prosím především jako doklad o současné míře sebereflexe vedení ČRo ohledně Vámi zmiňovaných témat. 

Dodáváme, že pro Radu ČRo nejsou čísla poslechovosti tím klíčovým ‒ záleží nám především na kvalitě vysílání. Poukázání Ing. Dittricha na počty herců mezi nynějšími moderátory Dvojky pro většinu radních není „vyřešením“ Vámi zmiňovaného problému. Příslušné části Vaší stížnosti není těžké porozumět tak, že Vám záleží na tom, aby se moderátoři vyjadřovali kultivovanou češtinou a aby vysílaní nebylo obsahově plytké. Radní proto připomněli vedení ČRo svou starší žádost, aby ve stanoviscích k posluchačským stížnostem „nechytalo pisatele za slovo“ a zabývalo se smyslem podnětů, které mu k vyjádření zasílá Rada Českého rozhlasu. 

Vážená paní Svobodová, děkujeme Vám za Váš aktivní zájem o vysílání Českého rozhlasu. 

S pozdravem 

Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 

■     ■

Vyjádření vedení ČRo
 

Posluchačka si stěžovala na množství sloganů, které na ČRo Dvojka zaznívají. Výtkami se vedení ČRo zabývá, stejně tak jako se zabýváme a bereme v potaz názory dalších desítek a stovek posluchačů, které k nám přicházejí.
Ve vysílání ČRo Dvojka je více než půl roku častěji obsažena tzv. identifikace. A to buď formou sloganu „Český rozhlas Dvojka – spolu je nám hezky“ anebo jen prostým konstatováním „Český rozhlas Dvojka“ či jen konstatováním „Posloucháte Dvojku“.
Posluchačům, kteří tráví u radia celý den, může počet těchto „identifikací“ připadat nevhodně velký. Ale většina posluchačů u rádia tak dlouhý čas netráví, anebo máme také tisíce tzv. nepravidelných posluchačů. A všem těm jsou tyto identifikace určeny. A důkazem, že jsme udělali krok správným směrem je, že přibývá počet těch, kteří Dvojku poslouchají. A to nás samozřejmě mimořádně těší.
S názorem paní Svobodové na moderátory Dvojky nelze souhlasit. Není pravda, že ti skvělí byli nahrazeni herci a herečkami. Tři naši moderátoři opravdu odešli: Pavel Kudrna se stal ředitelem Českého rozhlasu Hradec Králové, Jiří Kokmotos vedoucím programu v Českém rozhlase Brno a Eva Kvasničková je na mateřské dovolené. Ale ostatní zůstali: Jiří Holoubek, Jan Rosák, Marie Retková, Stanislava Lekešová, Martina Kociánová, Daniela Brůhová, Václav Žmolík, František Novotný, Václav Větvička, Světla Magni, Jitka Lukešová, Monika Brindzáková, Roman Víšek. A přišli noví – a nikdo z nich není herec: Jan Kovařík, Tereza Stýblová, Jolana Voldánová, Elen Černá. Snad jen Dalibor Gondík – ale ten je spíš moderátor než herec. Ale máte pravdu – dva herce jako moderátory máme: Luďka Munzara v pořadu Okouzlení slovem a Terezu Kostkovou v pořadu 12 ve 12.
Ke stížnosti paní Svobodové ohledně K. Gotta, kdy píše, že nás nemusí obšťastňovat v sobotu i v neděli si dovolím poznamenat, že vnímání hudební složky ve vysílání je samozřejmě velmi individuální a hledat většinovou shodu je velmi složité. A právě u K. Gotta jsme před lety naopak musely reprízu jeho pořadu zařadit do vysílání, právě na základě četných žádostí posluchačů. 

Ing. Miroslav Dittrich
šéfredaktor Český rozhlas Dvojka 

Autor:  Klára Koblížková

■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/rada/stiznosti/_zprava/stiznost-posluchacky-m-svobodove-na-vysilani-stanice-dvojka-cerven-2015--1505634