pondělí 21. prosince 2015

PŘEHLEDNĚ: Co slibují kandidáti na generálního ředitele rozhlasu

21. 12. 2015 napsal Filip Rožánek na serveru Marketing a Media

Rada Českého rozhlasu vybrala pět kandidátů na generálního ředitele. Své projekty budou obhajovat 20. ledna při veřejném slyšení. Slibují audity, přehledné zveřejňování smluv a rozpočtu nebo posílení regionálních stanic.

Jakub Končelík, děkan Fakulty sociálních věd UK, chce stimulovat profesní růst zaměstnanců a zavést otevřený přístup do řízení instituce. Rád by do rozhlasu nalákal technické inovátory. Nedělal by prudké organizační změny, spíše by stabilizoval dosavadní reformy. Podporoval by práci regionálních studií. Ustavil by dramaturgickou radu, podporoval investigativní žurnalistiku a obnovil některé tradiční formáty. Radiožurnál by nechal tak jak je, Dvojka by se vrátila k tradičnímu názvu Praha a byla "stanicí po babičce". Přidal by stálé vysílání archivního Rádia Retro.

Michael Kralert, manažer Deloitte, 
plánuje konsolidovat programovou nabídku, ekonomiku a vnitřní systém řízení. Jeho pojetí stanic se výrazně neodlišuje od stávajícího stavu, chce však vyřešit otázku chybějící celoplošné stanice pro mladé posluchače. Stanice by přejmenoval na ČRo 1 až ČRo 5. Redukoval by počet manažerů a outsourcoval část činností typu autodopravy nebo správy majetku. Na prvním stupni řízení by byly čtyři sekce: program, regiony, technika a IT, ekonomika. Provedl by audit hospodaření a sestavil legislativní plán změn, kterých by chtěl Český rozhlas dosáhnout ve "svém" zákoně.

Tomáš Němeček, právník Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, by zavedl tři nové velké projekty: Historii do kapsy, Hudbu do kapsy a Přehled do kapsy. Rozhlas by je poskytoval formou ucelených podcastů. Zřídil by další dvě jazykové redakce zahraničního vysílání a pokusil se zavést kurzy češtiny pro cizince. Zavedl by otevřené zveřejňování smluv, platů managementu a rozklikávacího rozpočtu. Práci rozhlasáků chce hodnotit podle výkonu. Vytvořil by druhou investigativní skupinu a revidoval etický kodex. Posílil by podíl regionálních stanic na celostátním zpravodajství. Revidoval by podobu webu Českého rozhlasu a nechal provést audit dceřiného nakladatelství Radioservis. Současnou organizační strukturu považuje v zásadě za správnou.

Tomáš Skřivánek, ředitel divize Euro E15 ve vydavatelství Mladá fronta, navrhuje sloučit stanici mluveného slova ČRo Plus s centrem zpravodajství. Chce auditovat výrobu a posílit význam regionálních studií (například navrácením folklorní tvorby do brněnského rozhlasu). Zrušil by nadbytečné manažerské pozice a přesunul kompetence přímo na stanice. Otevřel by post zahraničního zpravodaje v Číně. Formát stanic zůstane v zásadě v současné podobě. Zpravodajství by se řídilo pravidlem, že prioritně má být zpráva připravena pro internet. Rozhlas by pod Skřivánkovým vedením investoval do exkluzivní agendy a posílil datovou žurnalistiku. Podpořil by rozvoj digitálního vysílání. Pro hospodaření rozhlasu by používal transparentní účet. Posílil by interní vzdělávání.

René Zavoral, programový náměstek Českého rozhlasu, chce na pozici generálního ředitele prosazovat otevřenost, a to v přístupu k posluchačům i k novým technologiím. Chtěl by například zveřejňovat podrobně rozepsaný rozpočet a smlouvy, a také podporuje rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu o kontrolu Českého rozhlasu. Se Skřivánkem se shoduje v otevření zpravodajského postu v Číně, ve snížení počtu manažerů (generálnímu řediteli by podléhalo sedm odborných ředitelů) nebo v obnovení umělecké výroby v regionech. Na posuzování pořadů by dohlížel etický panel. Stanice by v zásadě zůstaly tak jak jsou, Dvojka by měla zaujmout i mladší publikum. Centrum zpravodajství by stejně jako Skřivánek spojil se stanicemi Radiožurnál a Plus, vedle nich by bylo ještě svébytné internetové zpravodajství. Podpořil by vývoj nových formátů v rozhlase a odpovědný přístup k digitalizaci.


neděle 20. prosince 2015

Kandidátské projekty očima posluchače

20. 12. 2015 napsal Tomáš Němec

   V těchto týdnech se připravuje volba dalšího generálního ředitele Českého rozhlasu. Podle zákona o Českém rozhlase z roku 1991 se vystřídali od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 čtyři generální ředitelé: Vlastimil Ježek, Václav Kasík, Richard Medek a Peter Duhan. Z toho pouze Ježek a Kasík dokončili celé jedno volební období  Kasík byl však odvolán Radou ČRo v průběhu druhého volebního období a Duhan již v průběhu prvního období. Medek rezignoval z funkce krátce po svém zvolení. Generálního ředitele Českého rozhlasu volí podle zákona Rada Českého rozhlasu. Je to v podstatě jedna z jejích nejdůležitějších pravomocí, kterou může jednou za šest let zásadně ovlivnit chod Českého rozhlasu. Rozvojem internetu je i jednání Rady Českého rozhlasu čím dál tím víc otevřenější veřejnosti. Od roku 1998 zveřejňuje Rada Českého rozhlasu zápisy z veřejných zasedání, od roku 2007 zvukové záznamy z veřejných schůzí, od roku 2013 zveřejňuje i stížnosti posluchačů, odpovědi své i odpovědi kompetentních vedoucích zaměstnanců Českého rozhlasu.

   V těchto dnech přistoupila Rada Českého rozhlasu i k naprosté otevřenosti při volbě generálního ředitele Českého rozhlasu. Nejenže dvoukolovou volbu ředitele realizuje na veřejné schůzi, jak tomu bylo zvykem i v minulosti. Letos zveřejnila na své internetové stránce na webu Českého rozhlasu kompletní kandidátské projekty všech zájemců ještě před vlastním výběrovým řízením. Odkaz - http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/formalni-pozadavky-na-generalniho-reditele-splnilo-celkem-26-uchazecu--1565087
  
   Mám sice pocit, že to ani skalní posluchače Českého rozhlasu příliš nezajímá, avšak já jsem uvítal možnost seznámit je s těmito projekty ještě před zúžením výběru a udělám si v tomto článku takové soukromé hodnocení. Kromě dalších náležitostí, které rada specifikovala v podmínkách řízení, zadala i základní osnovu kandidátského projektu:
■     ■
„Situace a výhled Českého rozhlasu 2016-2021“.
Projekt by se měl věnovat především:
1) Hodnocení současné situace ČRo a výhledu do dalších 6 let,
2) Pohled na profilaci jednotlivých stanic ČRo, 3) Organizačně-provozním záležitostem (mj. ve vztahu k projektu předchozího generálního ředitele, jeho realizaci a důsledkům),
4) Definici motivace uchazeče a jeho přihlášky na pozici generálního ředitele ČRo. Rozsah projektu se předpokládá 5-10 normostran.
■     ■

   Na rozdíl od předchozí volby generálního ředitele, kdy Rada ČRo oslovila pouze šest vytipovaných osob, je nynější řízení otevřené, to znamená, že se do něj může přihlásit kdokoli, kdo splní formální kritéria a sepíše projekt.

   Bylo pro mě nesmírně zajímavé se s těmito projekty seznámit. U několika se mi zdálo, že autoři se zúčastňují výběrových řízení častěji a prostě zkouší, zda to někde vyjde. Ale u většiny jsem se setkal se znalostí Českého rozhlasu, ať „zevnitř“ nebo zvenčí. Potěšilo mě, že jsem polovinu uchazečů identifikoval jako současné nebo minulé zaměstnance Českého rozhlasu, u kterých lze předpokládat znalost vnitřního chodu. A to považuji za dost důležité, protože už jsme tak daleko od roku 1989, že nehrozí návaznost uvnitř rozhlasu na struktury předlistopadové komunistické strany. Na druhé straně je celkem jasné, že práce v Českém rozhlase je natolik odlišná od práce v jiných médiích, že mnozí zde strávili celý svůj profesní život, což může i nemusí být na škodu. Příkladem může být Jaromír Ostrý, současný ředitel Českého rozhlasu Brno a Zlín. Naštěstí jeho přihláška nesplnila formální požadavky řízení a tak byl již v úvodu vyřazen. Jaromír Ostrý strávil celý svůj život v Českém rozhlase a byl vytažen do pražského ústředí Českého rozhlasu, aby zde dokázal Pražákům, že vše, co dobrého bylo vytvořeno v uplynulých desetiletích, se dá postavit na hlavu. Morální škody, které způsobil změnou obsahového zaměření stanice Praha a následně i zrušením jejího názvu, se sice pomalu odstraňují, ale Ostrého myšlení honby za poslechovostí pomocí pokleslé až vulgární zábavy pevně zapustilo kořeny i na jiných stanicích a dokonce i v sekci tzv. nových médií. Jaromír Ostrý je ostatně příkladem dalšího omezení, které já vidím pro účely funkce generálního ředitele. Je mu už přes šedesát let. Takoví zájemci jsou mezi kandidáty ještě tři. Myslím, že by generálnímu řediteli Českého rozhlasu nemělo být při nástupu do funkce víc než 59 let, aby se mohl dožít konce funkčního období ještě relativně svěží ve věku 65 let. Peter Duhan nastoupil do funkce v 64 letech. Psychická zátěž na té pozici je opravdu enormní. Po dvou letech bylo vidět na panu Duhanovi, že už chřadne i fyzicky a poslední dva roky už byl i častěji nemocen. Samozřejmě, nemocen může být i podstatně mladší člověk, jak se ukázalo na Duhanově předchůdci Richardu Medkovi. Ale přece jen vyšší věk bych považoval za rizikový.  To ovšem neznamená, že starší kandidáti nemohou mít vynikající projekty. Proto jsem se seznámil i s těmi

   Zvolil jsem si však svoje vlastní kritéria hodnocení:
1. věk do 59 let
2. současný nebo bývalý zaměstnanec Českého rozhlasu
3. pozitivní nápad
4. negativní nápad
5. celkový dojem (pět stupňů)

Jméno
věk
zaměstnanec
Pozitivní nápad
Negativní nápad
Celkový dojem
Böhm Tomáš
54
ne
--
Rozhlas moc nezná. Opisuje Duhanův projekt
0
Brunclík Milan
63
ne
Krizový rozhlas.
Občan musí mít osobní přijímač
Přejmenoval by Dvojku na Prahu a vzal by zpět Duhanem vyhozené rozhlasáky – např. Jiřího Hrubce
Oceňuje současnou Vltavu

Bez účasti státu nerealizovatelné
Nápady k pořadům nejsou špatné, ale jejich podání je naivní.
+
Bureš Michal
39
ano
Celá práce je výborná. Detailní znalost chodu Českého rozhlasu. Navrhuje pět vysílacích okruhů s logičtějším rozčleněním než dnes a s jednotným názvem Česko. Koncepce je stručná, ale neobsahuje slovní balast jako většina ostatních prací.
Chybí pohled na technickou stránku vysílání
+++++
Duspiva Zdeněk
51
ano
Častá personální obměna je chybná. Forma vysílání by neměla překračovat obsah, jinak vyznívá komerčně až konzumně. Regiony jsou nedostatečně podporovány. Outsourcing mnoha činností byl nevhodně aplikován.
Dvojka se snaží podbízet známými obličeji. Do Vltavy byl nevhodně implementován program Wave.
Utlumit bulvární nádech propagace některých projektů, soustředit se na veřejnoprávnost.
Spolupráce s Českou televizí
Vyzná se v digitalizaci. Odstranit roztříštěnost techniky.
Celá práce je hodna přečtení
Nezná tolik rozhlas zevnitř.
+++++
Hazdrová Kopecká Eva
38
ano
Nutnost přehodnocení vnitřních finačních toků
Otevřít výši koncesionářských poplatků.
Poukazuje na nevyjasněné kompetence v řídící sféře a na rozbujelost marketingu na úkor vysílací sféry.
Kritizuje oddělení výroby od stanic.. Zvyšování poslechovosti se nemůže dít na úkor přibližování se ke komerčním rádiím.
Velmi pěkná analýza vysílání současných stanic včetně vědomí nevhodného názvu Dvojka. Dobře propracované definice úprav  programu stanic .
Velmi pěkná koncepce

+++++
Hladký Marek
44
Ne
Navrhuje návrat názvu stanice Praha-
Poukazuje na nesoučinnost stanic a nevyjasněnou kompetenci řízení.
Navrhne projekt sloučení Českého rozhlasu a České televize.
Kritizuje projekt Petera Duhana, ale svým způsobem navrhuje jeho realizaci od začátku.
++
Karmazín Vladimír
58
ano

Příliš mnoho slovního balastu. Je patrné, že přestože je zaměstnancem rozhlasu, ani se v něm nevyzná, ani ho neposlouchá.
0
Knotek Milan
47
ano

Koncepce mi přijde naprosto formální a ničím nepřínosná. Určitým způsobem dubluje Duhanovu koncepci.
0
Končelík Jakub
40
ne

Práce je naprosto nepřehledná. Jakoby se jednalo o jakousi populární zábavnou přednášku. Mám dojem, že autor o Českém rozhlase četl, ale ještě ho neslyšel.
0
Konrád Martin
45
ne
Je tu řada posluchačských námětů na zlepšení obsahu vysílání, pro které určitě stojí za to si tento materiál přečíst.
Soudí, že v rozhlase je málo marketingových pracovníků.
Nejsem si jist, že autor projektu má alespoň zásadní manažerské dovednosti.
++
Konvalina Miroslav
52
ano
Na první pohled je zvenčí patrný rozpor: management kyne a je se současným stavem ČRo spokojen, rádio vnímá v dobré kondici,  zatímco lidé podřízení, na kterých program stojí, jsou otráveni, demotivováni, a někteří možná ustrašeni.
Stanice ČRo by se měly odlišovat tím, že neslouží, na rozdíl od privátních, v prvé řadě ke kulisovému poslechu informací, zábavy a hudby, ale mají vyšší ambici přinášet unikátní služby.
Program v regionech trpí zbytečnou centralizací v Praze.
Naším nejlepším marketingem musí být samotné kvalitní vysílání stanic ČRo.
Tato koncepce stojí určitě za pozonost. Upozorňuje na mnohé vady uvnitř rozhlasu  a navrhuje jejich nápravu.
Některé formulace jsou příliš frázovité, ale to neubírá nic autorovi na znalosti prostředí ČRo
++++
Kopa Ondřej
44
ano
Kariérní řád
Práce působí prázdným a opsaným dojmem, přestože upozorňuje na některé často opakované náměty ke zlepšení.
++
Kralert Michael
45
ne
Chce sjednotit názvy stanic ČRo  1 – 5
Obsáhlá práce,která působí dojmem dobře prostudovaných podkladů

++
Kroc Vladimír
49
ano
ČRo mnohdy rezignuje na své prvvotní poslání, kterým je veřejná služba
Marně a zbytečně se snaží klopýtat za komerčními rozhlasovými stanicemi v honbě za poslechovostí.
Dvojce chce vrátit název Praha
Velmi podrobná analýza vysílání všech okruhů i organizace práce. Vynikající znalost veškeré problematiky, i když je patrno, že autor strávil nejvíce času na Radiožurnálu. Ale nepodceňuje ani Vltavu

+++++
Mrzena Jan
53
ne

Práce je poněkud formální a obecná. Autor vychází z předpokladu, že když byl před časem předsedou Rady České televize, že by mohl být i generálním ředitelem Českého rozhlasu.
+
Němeček Tomáš
42
ne
Navrhuje projekt rozhlasových kurzů češtiny pro cizince.
Český rozhlas by měl nabízet „to nejlepší z regionů“.
Zaměstnanci mají na základě letitých zkušeností hlubokou nedůvěru ve vedení rozhlasu.
Každoroční zveřejňování pracovních smluv managementu ČRo
Obsazování funkcí podle prokazatelných schopností.
Navrhuje poměrně hodně zajímavých zlepšení. Rozhodně stojí za přečtení.

+++++
Pancíř Tomáš
41
ano

Jakoby jen pokračoval v Duhanově rétorice. Nenašel jsem nic podnětného.
0
Ruml Jan
62
ne
Některé náměty pana Rumla mě přijdou zajímavé, práce stojí za přečtení, ale připomíná spíš hodnotící novinový článek než manažerskou koncepci

+
Skopalík, Jaromír
52
ne

Pan Skopalík srovnává to, jak vedl vydavatelství Vltava Labe-Přes s tím, jak by vedl Český rozhlas. Abych pravdu řekl, jeho argumentaci moc nerozumím, ale možná je to tím, že ve zveřejněné kopii chybí minimálně jedna stránka.
+
Skřivánek Tomáš
41
ne
Upozorňuje, že za předchozího ředitele bylo řečeno, že stav zaměstnanců bude snížen o 200 až 300, k čemuž nedošlo.
ČRo Plus trpí nesourodostí.
Chce zrušit nadbytečné manažerské posty (po auditu)
Zřízení zpravodaje v Číně.
Vymezit profilaci Radiožurnálu vůči Dvojce i vůči Plusu
Vzdělávání redaktorů
Projekt rozhodně stojí za přečtení

+++
Suchý Zbyněk
54
ne

Z tohoto projektu mě zaujala jen motivace autora: Asi před čtrnácti dny jsem viděl v programu České televize rozhovor s panem předsedou Rady Českého rozhlasu, ze kterého jsem se dozvěděl, že generální ředitel pan Duhan rezignoval a hledá se nástupce na tuto pozici. Stejně jako jsem kdysi pocítil potřebu opustit školu a začít pracovat, cítím jako výzvu tuto pracovní příležitost i nyní.
0
Vávra Jan
61
ne
Nějaká forma rozhovoru s hlavou státu by měla být součástí veřejnoprávního rozhlasu a ne komerčních stanic i přes problémy, které jsou známy,
Program Dvojky by měl být postaven nejen na osobnostech, ale i na samostatných pořadech.
Regionální stanice by se měly zaměřit na regionální zpravodajství.
Z vysílání by měla sálat pohoda a optimismus.
Uvádí, že byl určitou dobu generálním ředitelem TV Nova, což v souvislosti s jeho tehdejší úlohou v odstranění Vladimíra Železného z funkce považuji za velké minus.
Až na detaily mi koncepce Jana Vávry přijde nějak univerzální, bez znalosti prostředí.
+
Zavoral René
39
ano
Chce vytvořit pozici nezávislého rozhlasového ombudsmana, který by se intenzivně věnoval stížnostem posluchačů-
Přes znalost prostředí je Zavoralova práce plná Duhanovských marketingových  frází o Českém rozhlase jako sebevědomém médiu a je evidentně spokojen s tím, jak se rozhlas za Petera Duhana vyvíjel a svou úlohu v něm vytí jako pozitivní, zatímco já ji jako pozitivní nevidím.
+
Zýka Karel
48
ano
Dnes je Český rozhlas na první pohled v dobré kondici, jehož výstupy jsou kvalitní. Jedná se ale o kolos na hliněných nohách, jehož koncept odpovídá druhé polovině devadesátých let.
Český rozhlas se musí zapojit do projektů EBU (Evropská vysílací unie)
Český rozhlas potřebuje kvalitativně odlišné měření úspěšnosti, než jsou výsledky Radioprojektu. Navrhuje metody, které jsou dnes už připraveny. „Test veřejné hodnoty“
Na první místo řadí Plus, ne Radiožurnál. Uvažuje o důkladné revizi programu Dvojky a zvažuje návrat k názvu Praha.
Jako jediný uvažuje o obnovení vědeckého Leonarda.
Zýkova práce je plná námětů, které jsou realizovatelné, jak po stránce technické, programové a organizační. Hluboká znalost prostředí i toho, co je třeba zlepšit.

+++++
Žantovský Petr
53
Ne, ale zná prostředí ČRo dobře
Duhanova personální politika byla nekoncepční.
Upozorňuje na nesystémovost vysílání Dvojky, uvažuje, jestli tento způsob nepřenechat privátním stanicím.
Zdůrazňuje úlohu rozhlasového novináře

++++
Žůrek Petr
49
ne
Prosazuje ve výhledu dvanáctiletý horizont místo šestiletého.
Práce je příliš obecná bez znalosti rozhlasového prostředí. Přináší některé zajímavé náměty pro vysílání, ale není koncepční.
+


Zůžení výběru kandidátů cca na pět proběhne v pondělí 21. 12.  Mně připadlo zajímavých osm koncepcí, s jejichž autory by jistě stálo za to diskutovat. Jsou to 
Bureš Michal
Duspiva Zdeněk
Hazdrová Kopecká Eva
Konvalina Miroslav
Kroc Vladimír
Němeček Tomáš
Zýka Karel
Žantovský Petr

Je to můj osobní názor. Zde bych chtěl poukázat na kolektivní způsob rozhodování Rady ČRo. Hlasováním se sníží onen subjektivní názor jednotlivce, který je v takto důležité věci na škodu. Jsem přesvědčen, že v současné Radě ČRo je většina osobností, které nepodléhají politickému tlaku ve smyslu, že by Rada hlasovala jednotně. Jsem zvědav na zůžení výběru Radou ČRo.