neděle 30. listopadu 2014

Posluchačka Kosíková analyzuje pořad Dobré ráno, Česko na stanici Český rozhlas Dvojka

30. 11. 2014 napsala posluchačka Kosíková v diskusi na webu stanice Český rozhlas Dvojka 

Během posledního měsíce jsem si poslechla Dobré ráno v různých dnech, hodinách a s různými moderátory.

1 průměrná hodina obsahuje:
stručné zprávy 2x celkem (asi 7 min)
zaznělo 9 - 11 písniček ( asi 30 min)
upozornění, že poslouchám Dvojku 11 - 17( asi 2 min)
počasí 2x - 4x (2 min)
upoutávky na jiné pořady, reklamy 4x - 5x( asi2 min)
téma (asi 8 min)
ostatní informace, zajímavosti ( asi 9 min)

   Alespoň jedny zprávy za den by mohly být obsáhlejší a podrobnější včetně předpovědi počasí doplněné biometeorogickou předpovědí.
Jaký smysl a přínos má stále četnější přerušování pořadů upozorněním, že poslouchám  tuto stanici 2 nechápu. Je to opravdu nutné? Vloudilo se do celého dne i do nedělních autorských Dobrých jiter, takže není jedině v pohádkách, četbě, bohuslužbách a ve hrách. Zatím ! !  Kdyby partner své partnerce a naopak, celý den 10x za hodinu tvrdil, jak ji má rád/a, pochybuji o dlouhém trvání vztahu. Dříve jsem Prahu poznala podle obsahu, známých hlasů a jejich kultivované mluvy. 

   Ranní témata jsou různá, věřím, že není snadné na každý den nějaké vymyslet. Tvůrci pak jsou vlastně především posluchači.

   Jestliže ve zbývající době asi 9 min moderátoři mluví jeden přes druhého, smějí se, nedozví se posluchač skoro nic. Dobré ráno trvá 3,5 hod. Hostům, kteří mohou posluchačům sdělit mnoho zajímavého je přidělen čas sotva půl hodiny.

   Nemám nic proti změnám, pokud to jsou změny k lepšímu. Jenže na Dvojce se měnily hlavně několikrát vlezlé znělky, názvy pořadů, moderátoři. 

   Za poslední téměř 4 roky nevznikl žádný nový, objevný, ucelený, vtipný, tvůrčí pořad. Snad jen Kupředu do minulosti, Slovo nad zlato, část bloku To je život (K. Čapek), který byl zrušen. Pokud se nějaký nový pořad objevil, je to většinou jen změna názvu původního nebo stále stejný scénář - písničky povídání, telefonáty. Samozřejmě jsou i tak některé z nich zajímavé, záleží jaký je host a hlavně jaký mu dá moderátor/ka prostor( na př. Kontakt J. Pešiny,některá Noční mikrofora, některé Je jaká je, Klub Evergreen ...).Málokdy se ale svou kvalitou vyrovnají dřívějším, těm, která je možné zaslechnout třeba v Rozhraní z archivu. Kdyby nešťastnou náhodou zmizel archiv rozhlasu, nevím co byste vysílali. Naštěstí pořady Meteor, Jak to vidí, Rozhraní, Toulky, Stopa fakta tajemství, četba, hra, pohádky ještě zůstávají a naštěstí je Vltava a jiné stanice. 

   Veškeré výhrady a přání již byly mnohokrát napsány, většinou bez reakce. Vedení a rada ČRo je nepovažuje za opodstatněné. Jen si klidně pište připomínky, my uznáváme jen kladné ohlasy a odpovídat budeme typizovaně a nekonkrétně nebo vůbec.

   Problém se může zdát malicherný ve srovnání s jinými důležitějšími událostmi kolem nás, ale souvisí s celkovým úpadkem kultury a to již malichernost není. Když si uvědomuji, co znamenal pro lidi rozhlas ve složitých situacích naší země, je mi to líto.


středa 26. listopadu 2014

Lživé vysvětlení Miroslava Dittricha, šéfredaktora stanice Český rozhlas Dvojka, týkající se změny názvu stanice Praha


Stížnost posluchače Zdeňka  Šimka Radě Českého rozhlasu na název stanice Dvojka

Projednáno na veřejné schůzi Rady Českého rozhlasu 26. 11. 2014

■     ■

Text e-mailové stížnosti
 
Již tři roky , jako ""platič"" nesouhlasím s přejmenováním stanice Praha na "" 2""" , ale odpověď žádná . Soudruh ředitel , který se ""přičinil" za zrušení PRAHY -Ostrý.. už zase v Pražském rozhlase není, ale vy neustále používáte název televizní stanice ČT dvojky. 
Zdeněk Šimek

 
 ■     ■

Odpověď Rady ČRo 
Vážený pane Šimku, 
jménem Rady Českého rozhlasu tímto reaguji na Vaši stížnost z 20. 10. 2014.
Rada ČRo si k ní vyžádala prostřednictvím generálního ředitele Českého rozhlasu vyjádření ze strany ČRo. Vypracoval je Ing. Miroslav Dittrich, šéfredaktor stanice ČRo Dvojka. Rada Českého rozhlasu toto vyjádření vzala na vědomí na své veřejné schůzi dne 26. listopadu 2014. Text připojujeme v příloze. 
Víme o tom, že část posluchačů stále těžce nese změnu názvu druhé nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu. Je to navíc prekérní i tím, že původně ohlašovaná celková změna názvů nebyla provedena a názvy stanic ČRo jsou značně různorodé. Budeme se na tuto záležitost vedení ČRo znovu ptát. 
S pozdravem 
Doc. PhDr. Michal Stehlík, Ph.D.
předseda Rady ČRo 
■     ■

Odpověď za Český rozhlas 
Vážený pane Šimku, 
dovolte mi, abych se vyjádřil k názvu stanice Dvojka. Víte, v Českém rozhlase se o tomto názvu dlouho diskutovalo a i váhalo, zda použít název Dvojka anebo ponechat Praha. V různých průzkumech nám totiž naši posluchači sdělovali, že Praha je moc pragocentristický název (hlavně na Moravě) anebo se domnívali, že Praha je regionální stanice pro hlavní město. 
A tak jsme se opět obrátili na naše posluchače. Nabídli jim asi deset možných názvů stanice (Praha, Dvojka, Vyšehrad, Pohoda, atd…). A posluchači svými hlasy vytvořili pořadí: Dvojka, Praha, a pak už dlouho nic. A tak jsme stanici Český rozhlas 2 – Praha přejmenovali na Český rozhlas Dvojka. To nám mimo jiné v budoucnu umožní sjednotit názvy všech regionálních stanic podle sídelních měst. 

Ing. Miroslav Dittrich
ČRo Dvojka, šéfredaktor 

■     ■

odkaz 

PRIX BOHEMIA RADIO - 26. listopadu - Mezinárodní konference „Proud vs. Tvar“

26. listopadu - Mezinárodní konference „Proud vs. Tvar“

Atrium Českého rozhlasu v Praze - Foto: Jan Vágner
Atrium Českého rozhlasu v PrazeFoto: Jan Vágner
Středa 26. listopadu, 10:00 – 17:00
Mezinárodní odborná konference na témaProud a tvar; dvě možnosti a dvě strategie vysílání rozhlasu veřejné službynabízí fundovanou reflexi aktuálních témat souvisejících s proměnami funkcí vysílání veřejné služby v postmoderní globalizované evropské společnosti. 
Tématem letošního ročníku konference je dvojí možné pojetí skladby programu, jakéhosi „dvourychlostního vysílání“: „rychlého“ vysílání, nabízející mediální obsahy rychle, koncentrovaně, ale zběžně, a naopak „pomalého“ vysílání, které by obsahy komplexně kontextualizovalo, probíralo do hloubky, a to nejen za cenu většího nároku na posluchačovo soustředění, ale také s rezignací na bezprostřední aktuálnost. 
Hosty letošní konference jsou Peter Duhan, Vilém Faltýnek, Andrea Hanáčková, Marek Hlavica, Milan Kruml, Josef Maršík, Eberhard Petschinka (Rakousko), Dmitri Plax (Švédsko), Martin Štoll, Jan Vedral. 
Simultánní tlumočení zajišťují Zdeněk Hofman a Marek Tomin. 
Konference se koná v Atriu Studiového domu Českého rozhlasu (Římská 13, 1. patro).  

Program konference „Proud a tvar. Dvě možnosti a dvě strategie programu rozhlasu veřejné služby“

Jan Vedral - Foto: Tomáš Vodňanský
Jan VedralFoto: Tomáš Vodňanský
Mezinárodní odborná konference v rámci festivalu Prix Bohemia Radio 2014
Český rozhlas, Atrium, středa 26. listopadu 10.00 – 15.00
Vědecký tajemník a moderátor: Jan Vedral, organizační tajemnice: Helena Eliášová 
10:00 První blok: Kontexty
- Zahájení – René Zavoral, programový ředitel ČRo
- Tvar, proud, vířivka – úvod do jednání – Jan Vedral, ČRo a DAMU Praha
- Programové tendence ve vysílání rozhlasu veřejné služby - Josef Maršík, FSV UK Praha
- Vstříc Oknu, kde proud a tvar jedno jsou – Martin Štoll, FSV UK Praha
Diskuse, přestávka 
11:40 Druhý Blok: Zahraniční reflexe
- Blick
- Petschinka
Diskuse, přestávka 
13:00 Třetí blok: Polemické podněty a inspirace
- Autor stržený proudem a stísněný tvarem – Marek Hlavica, DiFA Jamu Brno
- Možnosti tekutých krystalů – Vilém Faltýnek, Sonosféra o.s. Kladno
- Tvar v programu stanice Vltava – Martin Velíšek, ČRo 3 Praha
- Rychle a přijatelně. Proud ve veřejnoprávních, komerčních a komunitních médiích – Andrea Hanáčková, FF UP Olomouc
- Dají se holky balit na traktor? Martin Ondráček, ČRo 1 Praha
- Zažijeme renesanci rozhlasu? Milan Kruml, ČT Praha
Diskuse 
Očekávaný konec jednání v 15. 00 hod.
Kromě začátku jednání jsou všechny uvedené časy orientační. 
Autor:  Centrum uměleckých těles, soutěží a přehlídek

úterý 25. listopadu 2014

Přijďte si poslechnout rozhlasové hry a literární pořady ve dnech 25. a 26. listopadu 2014 do Café Strop v Balbínově ulici 14, Praha 2 !

V rámci rozhlasového festivalu PRIX BOHEMIA RADIO

V úterý 25. a ve středu 26. listopadu vždyť 17 hodin se tu setkáte s rozhlasovými Tvůrci a společně se zaposloucháme do nejlepších  českých rozhlasových her a dokumentů.

Úterý 25. listopadu 17.00 Prix Bohemia Festival Bar
Poslech rozhlasových dokumentů Tomáše Černého „Dar podpory, dar poznání, dar inspirace“ a Daniela Moravce „Ahoj, chci umřít“ na ostře současná témata.
Místo: Café STROP, Balbínova 14, 120 00 Praha (naproti vchodu do garáží Českého rozhlasu)
Spolupořádá Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, z. s.
Moderace: Michal Bureš 

Středa 26. listopadu 17.00 Prix Bohemia Festival Bar
Poslech dramatizace prózy Davida Vaughana „Slyšte můj hlas“ věnované Mnichovu 1938 a
jednomu rozhlasovému osudu.
Následuje křest stejnojmenné knihy, která právě vychází.
Místo: Café STROP, Balbínova 14, 120 00 Praha (naproti vchodu do garáží Českého rozhlasu)
Spolupořádá Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, z. s.
Moderace: Michal Bureš 


Mimo toho se můžete v Café Strop, pohodlně usazeni u šálku kávy či čaje, kdykoliv sami zaposlouchat do toho nejlepšího, co bylo v rozhlase za uplynulá léta natočeno. Ve výběru ze Zlatého fondu je 30 rozhlasových her a 30 literárních pořadů.

K poslechu jsou připraveny například tyto pořady:



pondělí 24. listopadu 2014

Režisérka Hana Kofránková vstoupila do síně slávy Českého rozhlasu a zároveň ji Český rozhlas propustil pro nadbytečnost

24. 11. 2014 zveřejněno na kanálu You Tube Českéko rozhlasu

Podívejte se na záznam  slov Hany Kofránkové při slavnostním ocenění na zahajovacím koncertu 31. ročníku festivalu Prix Bohemia Radio  (od času 2 hodiny 05 minut záznamu)




odkaz https://www.youtube.com/watch?v=qSNVCvRLB38

neděle 9. listopadu 2014

"Český rozhlas si váží názoru posluchačů" Ano? Opravdu? Jste si jistí?

6. - 9. 10. 2014 napsali v diskusi na webu stanice Český rozhlas Dvojka posluchači a posluchačky Marie, Marie_1, Vladimír Lohniský a Jiří 12
■     ■
Marie_1 
 Cituji: "Český rozhlas si váží názoru posluchačů" Ano? Opravdu? Jste si jistí?
■     ■

Jiří 12 
Ono je zajímavé citovat i dál, o příspěvcích které ... "poškozují dobré jméno českého rozhlasu, nebo mají reklamní charakter". Myslím, že dobré jméno si poškozuje současný ČRo sám a to takovým způsobem, že to porušuje i platný zákon o veřejnoprávních médiích a ještě si sám na tento typ vysílání v případě "dvojky" opakovaně dělá onu nemožnou vkládanou reklamu o tom jak je dvojkovým kamarádům spolu dobře. Takže pokud si dvojkoví "manažeři" neuvědomují, že takto popírají své vlastní zásady a nepomáhá ani tato diskuse, ani stížnosti na Radu pro vysílání, co kdybychom zkusili najít zkušeného právníka, který by podal na způsob vysílání současné "dvojky" žalobu pro porušování zákona. Možná by dokazování bylo složité a chvíli by trvalo, ale my bychom nemuseli už jen poplakávat na tomto špatném hrobě, ale svědčit o jednoznačně špatném působení této stanice na všechny skupiny posluchačů, jejímž posláním určitě není současné přispívání k debilizaci národa. Mimochodem, všímáte si jak upadá i úroveň Meteoru (včetně násilné změny znělky tohoto klasického pořadu). Způsob vystupování paní Březinové mi v poslední době bohužel začíná připomínat paní Švejnohovou, jejíž debaty s herci neposlouchám už vůbec, ale Meteor (kde to vypadá, že jeho těžištěm budou čápi imitované panem Lábusem), bych přece jen nerad začal ignorovat také.
■     ■

Marie 
Včera v nočním Mikroforu mně velmi vadil slovní projev pana Harapese. Není schopen říci souvisle jednu větu, aniž by se nezakoktal. Také dával málo prostoru p. Martinové a celkově pořad působil nepřipraveně a neprofesionálně.
■     ■

Vladimír Lohniský 
Naši předkové měli takové úsloví: "Ševče, drž se svého kopyta". Ó, jak byli moudří. Po nás zbude heslo: "Všichni dělají všechno, aniž to umí, hlavně když to sype".
Dovolím si odcitovat televizní moderátorku Michaelu Jílkovou z Magazínu Práva: "Docela mě uráží, že hlavním požadavkem na moderátora je, aby byl mladý a hezký, a nikoliv výše jeho intelektu, znalostí a verbálních schopností. Mám někdy pocit, že moderátora tady může dělat úplně každý, nemusí nic vědět o tom, co povídá, mít znalosti, dikci, pohotovost".
Ještě mluví o tom, že tito moderátoři jsou ve svém projevu nudní. Má na mysli sice televizní moderátory, ale vlastně trefně vystihla současné dění na Dvojce. Asi ji poslouchá. Či spíše poslouchala a při svých "přehnaných" nárocích na moderátory přeladila. Jako řada z nás.
■     ■

odkaz http://www.rozhlas.cz/dvojka/diskuse/_zprava/1189825#comment-1683317997

čtvrtek 6. listopadu 2014

„Dismančata“ dokončí sezónu v nezměněné podobě

5. 11. 2014 zveřejněno na webu Českého rozhlasu
Budoucí podoba i případné rozšíření činností Dismanova dětského rozhlasového souboru (DRDS) vzejde po diskusi Českého rozhlasu s rodiči dětí, stávajícím vedením i zástupci odborné veřejnosti. Letošní uměleckou sezonu soubor dokončí pod svým nynějším vedením a jeho struktura se měnit nebude. Na nového vedoucího DRDS pak bude v následujících týdnech vypsané otevřené výběrové řízení. Vedení Českého rozhlasu se na tomto postupu dohodlo na úterní schůzce s rodiči a příznivci Dismanova souboru.
„Vedení Českého rozhlasu znovu přezkoumalo navrhovaný koncept, který se zabýval změnami v DRDS. Po zvážení všech skutečností jsme se rozhodli otevřít diskusi s rodiči a dalšími subjekty nad budoucí podobou souboru. Výsledná podoba DRDS by tak měla být známa po společných jednáních, a to do konce nynější umělecké sezóny. Jasné v této chvíli je, že Dismanův rozhlasový dětský soubor zůstane samostatným tělesem. Nebudeme ho slučovat s Dětským pěveckým sborem a aktuální sezóna se uskuteční beze změn,“ řekl náměstek generálního ředitele pro program a vysílání René Zavoral
Soubor nadále ponese svůj název, bude fungovat pod značkou DRDS a stavět na svých tradičních hodnotách. Nově bude v rámci Českého rozhlasu soubor převeden pod Centrum výroby s cílem ještě více přiblížit DRDS ke slovesné a hudební složce programu ČRo. Jeho dosavadním vedoucím bude nabídnuta další forma spolupráce do konce letošní umělecké sezóny, budou se rovněž moci podílet na výběru svého nástupce. Stávající rozpočet DRDS zůstane dle plánu zachován. 
Český rozhlas by nadále rád Dismanův soubor více zapojil do svého programu a vysílání. K další diskusi bude rozšíření činností pro děti, které by měly vycházet z nároků, které na rozhlasové vysílání klade vývoj ve společnosti i ve světě médií. To vše při respektu k charakteru a tradici souboru. 
Jiří Hošna
tiskový mluvčí 

středa 5. listopadu 2014

Český rozhlas ustoupil od reorganizace Dismanova souboru

4. 11. 2014 zveřejněno na webu Zachraňte DRDS

Veřejnoprávní rádio nechá v čele "Dismančat" dlouholeté vedoucí tělesa, manžele Fleglovy. Výpověď vzal zpět po protestech veřejnosti.

Výsledná podoba Dismanova rozhlasového dětského souboru vzejde s diskuse vedení Českého rozhlasu s rodiči jeho členů. Plánovaná reorganizace a případné sloučení souboru a Dětského pěveckého sboru se přitom 1. ledna 2015 neuskuteční.

„Umělečtí vedoucí souboru, manželé Zdena a Václav Fleglovi, zůstanou u souboru do konce sezony 2014/2015,“ informoval ČTK mluvčí rozhlasu Jiří Hošna po dnešní schůzce rodičů a vedení veřejnoprávního rádia. „Jednání se uskutečnilo v klidné atmosféře, o podobě rozhlasového souboru budeme v průběhu sezony s rodiči diskutovat,“ podotkl.

Podle dřívějšího prohlášení zástupců rozhlasu propojením těles měl 1. ledna vzniknout subjekt, který by nabídl svým členům zejména lepší zázemí. Rodiče a sympatizanti souboru sdružení v iniciativě Zachraňte DRDS vyjadřovali obavy, že reorganizace povede ke zrušení souboru a vadilo jim, že dlouholetí umělečtí vedoucí souboru Fleglovi dostali výpověď. Svůj nesouhlas vyjádřili peticí a happeningem konaným 29. října, kdy symbolicky položili před vchod do budovy rozhlasu pestrobarevné záchranné kruhy.

Sloučení rozhlasového dětského souboru a Dětského pěveckého sboru by podle Rady Českého rozhlasu mělo zachovat dosavadní charakter a tradice obou souborů. Rozhlas má při obsazování vedoucích postů zároveň postupovat maximálně otevřeně.