8. 10. 2015 napsal Filip Rožánek
na serveru Marketing a Media
Generální ředitel Českého rozhlasu raději rezignoval sám,než aby byl odvolán. Jeho problémy začaly po zimním jmenování nové dozorčí komise. Ekonomické pochybnosti ale mohou paradoxně přivést do problémů i Radu Českého rozhlasu.
Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan oznámil, že k 3. listopadu odejde ze své funkce. Formálním důvodem jsou „přetrvávající zdravotní komplikace“, reálně však Duhan neustál přetlačovanou uvnitř rozhlasu, které čelil celý letošní rok. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz řekl, že na rezignaci myslel poslední dva týdny. „Nechtěl jsem nadále čelit tlakům, kterým jsem byl vystavený od některých členů Rady Českého rozhlasu a dozorčí komise, která je jejím poradním orgánem,“ dodal otevřeně ve svém tiskovém prohlášení pro novináře.
Svou situaci probíral Duhan mimo jiné s předsedou sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD). Hamáček pondělní schůzku potvrdil. „Mluvili jsme o aktuální situaci v Českém rozhlase,“ odpověděl na otázku, o čem se s generálním ředitelem bavil.
Duhanovi reálně hrozilo, že pokud neodejde sám, odvolá ho Rada Českého rozhlasu. Hlavním důvodem mělo být porušení zákona o Českém rozhlase, který zakazuje, aby v rádiu pracovali příbuzní generálního ředitele. V rozhlase měl přitom externí smlouvu jeho syn Andrej.
Duhanův osud se snažil zvrátit bývalý poslanec ODS Petr Pleva, který po odchodu ze sněmovny působil v rozhlase jako tajemník generálního ředitele. V pondělí poslal všem členům Rady Českého rozhlasu e-mail, ve kterém je přesvědčoval, že se Duhan ničeho nedopustil a chyba není v generálním řediteli, ale ve výkladu zákona, který je špatně napsaný.
Ještě ve středu před mimořádnou schůzí Rady ČRo, na které se mělo porušení zákona projednávat, zkoušel Duhan údajně na dálku s radními vyjednávat. Nakonec ale půl hodiny před začátkem zasedání poslal po asistentce písemnou rezignaci datovanou 6. října.
Problém se synem přitom byl víceméně zástupný, Duhan je první generální ředitel veřejnoprávního média, u kterého se něco podobného aktivně řeší. Nenápadné kombinace dvou paragrafů v rozhlasovém zákoně si dosud nikdo nevšiml.
Duhanovi přitížila únorová obměna dozorčí komise Rady Českého rozhlasu. Pětičlennou komisi, která má právo nahlížet do účetnictví veřejnoprávního rádia, si vybírají přímo radní. Aktivně se své role ujal zejména nový člen Tomáš Kaňka, kterého pojí podnikatelská minulost s radním Tomášem Kňourkem. „Měl jsem problémy s několika členy dozorčích komisí. Ale to je naprosto běžné. Neříkám, že se to nepodepsalo na mém zdravotním stavu, zejména tlaku,“ připustil Duhan pro Aktuálně.cz.
Dozorčí komisi v novém složení začaly zajímat například velké výdaje Českého rozhlasu na marketing nebo externí právní služby. Management musel třeba vysvětlovat, co vlastně dělá vnitřní právní oddělení rozhlasu, když se u vnějších právních kanceláří objednává mnoho posudků. Proti výtkám vůči výdajům na reklamu se vedení rozhlasu hájilo tím, že vedly k nárůstu poslechovosti stanic Českého rozhlasu.
Právě Kaňka začal zpochybňovat některá rozhodnutí Duhanova managementu a distancoval se i od prověrky prodeje rozhlasového zámečku v Přerově nad Labem. Přitom zrovna u této veřejné zakázky neměla dozorčí komise původně žádné výhrady. Rada však na její doporučení nedala, transakci nakonec neschválila a z prodeje zámečku sešlo. Peter Duhan navíc kvůli průběhu zakázky podal trestní oznámení na svého vlastního ekonomického náměstka Michala Koliandra a dva měsíce poté ho odvolal z funkce.
Veřejnou zakázku v současnosti šetří hospodářská kriminálka. Vyšetřovatel Vlastimil Kacíř si do pražské Kongresové ulice zve ke svědeckým výpovědím i členy Rady Českého rozhlasu. Kromě bývalého ekonomického náměstka Koliandra jsou v případu další dva obvinění. Deník E15 uvedl, že jde konkrétně o bývalého ředitele ČT a TV Óčko Jiřího Balvína a podnikatele Jana Hnilicu. Hnilica měl zájem zámeček koupit a nabízel za něj 33 milionů Kč. Jeho nabídka vyšla jako nejlepší. Duhan však už dříve uvedl, že by náměstka odvolal, i kdyby rada prodej schválila. To naznačuje, že problém nebyl v ceně.
V červnu sepsal ekonom Kaňka z dozorčí komise devět dalších otázek pro management Českého rozhlasu. Jedním z dotazů byl výskyt osob blízkých na mzdových sjetinách. Právě zde se přišlo na shodu příjmení u generálního ředitele a jednoho z rešeršistů ve zpravodajském centru. Radní tvrdí, že o externí spolupráci Duhanova syna neměli tušení, ačkoliv uvnitř rozhlasu šlo o známou věc, protože Duhan mladší pracoval pro rádio pět let. Zároveň celou dobu nikdo nenamítal konflikt se zákonem, zřejmě proto, že v rozhlase podobně působí různí příbuzní různých zaměstnanců na různých pozicích.
Duhan mladší byl původně zařazen pod kancelář ředitelky zpravodajských stanic Hany Hikelové. Postupem času se kvůli organizačním změnám přesunul pod Centrum zpravodajství. Jeho smlouva byla ukončena k 31. srpnu letošního roku. Peter Duhan je přesvědčen, že zákon neporušil a zákaz osob blízkých se týká jen přímo radních Českého rozhlasu, kteří kontrolují činnost rozhlasu a schvalují jeho rozpočet. „V okamžiku, kdy jsem byl o možném rozporuplném vnímání angažmá mého syna v ČRo informován, bylo ukončeno, avšak především z důvodů etických, ne právních,“ prohlásil generální ředitel.
Týdeník Marketing & Media však disponuje informací, podle které kontrola neukázala jen na problém s Andrejem Duhanem. Mají se také například prověřit podezření, že si Duhan platil některé bývalé členy Rady Českého rozhlasu, jejichž mandáty vypršely na jaře 2012, resp. na jaře 2014. Podle zákona ale bývalí radní nesmějí mít po dobu dvou let od vypršení mandátu žádný příjem z rozhlasu. Kontrola souladu se zákonem probíhá za několik let zpětně. Předseda Rady ČRo Michal Stehlík obecně ve středu potvrdil, že dozorčí komise upozornila na další oblasti, o které by se měli radní zajímat, žádná konkrétní jména ale nepadla.
Prozatím se radní nezabývali ani případem vedoucí veřejných zakázek Lenky Kašové, která dostala odbor na starosti po květnovém odvolání náměstka Koliandra. Šestadvacetiletá Kašová má společnou adresu a podnikání s Duhanovým synem Andrejem, a de facto je další osobou blízkou rodině generálního ředitele.
Ekonomické pochybnosti mohou paradoxně přivést do problémů i Radu Českého rozhlasu. V polovině října bude muset na mediálním výboru sněmovny obhajovat výroční zprávu o hospodaření veřejnoprávního rozhlasu v loňském roce. Ačkoliv ji v srpnu radní jednomyslně schválili, jejich dozorčí komise už tak jednoznačný názor neměla. Schválení radním doporučila jen těsně, poměrem hlasů tři ku dvěma.
Důvodem sporů v dozorčí komisi byla právě přerovská kauza. Dva členové komise výroční zprávu o hospodaření rozporovali kvůli způsobu, jakým generální ředitel Duhan vysvětloval odvolání náměstka Koliandra. Duhan jim postupně poskytl dvě písemná vyjádření, která si vzájemně odporovala, a navíc kontrolorům napsal, že Koliandr vedl svou sekci neefektivně a neekonomicky. Pak se generální ředitel pokusil rozpory ve svých vyjádřeních vysvětlit dozorčí komisi osobně, ale ani to se mu nepovedlo a dva kontroloři proto nedoporučili výroční zprávu schválit.
Rada tedy bude před poslanci obhajovat zprávu, ve které na jednu stranu píše, že „hospodaření Českého rozhlasu je vedeno transparentním a nezkresleným účetnictvím“, ale na druhou stranu se část její dozorčí komise od dokumentu distancuje. Poslanci by takový materiál nemuseli schválit.
Mandát generálního ředitele Petera Duhana vyprší v úterý 3. listopadu. Důvod netypického data leží v Duhanově vysněném projektu. Jako jeden z cílů ve funkci si vytýčil spuštění celodenní stanice mluveného slova, a ta začne 2. listopadu vysílat na velmi krátkých vlnách. Slavnostní spuštění plnohodnotného provozu stanice Plus tak bude zároveň Duhanovým rozloučením s funkcí.
O tom, kdo ho ve funkci dočasně nahradí, rozhodnou radní 21. října. Obecně se předpokládá, že prozatímním ředitelem se na tři měsíce stane programový náměstek René Zavoral, který Duhana zastupuje. Ale během dvou týdnů, které do schůze rady zbývají, se může mnoho změnit. Předseda Rady ČRo Stehlík už upozornil, že pověření pro statutárního zástupce není automatická věc a radní mohou dočasné vedení rozhlasu svěřit komukoliv. V kuloárech se kromě Zavorala mluví například o jménech z vedení zpravodajství nebo správního úseku. Prozatímní ředitel bude ve funkci tři měsíce, poté musí Rada ČRo vybrat nového generálního ředitele. Vítěz výběrového řízení by se měl ujmout funkce na začátku února 2016.
Žádné komentáře:
Okomentovat