Plán týmu generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana dostat novou veřejnoprávní stanici Plus do pásma velmi krátkých vln (VKV) narazil. Vláda zřejmě nepodpoří poslaneckou novelu, která by místo v éteru pro Český rozhlas Plus zajistila. Vyplývá to z návrhu stanoviska na vládním webu. Český rozhlas plánuje čtvrtým okruhem pokrýt 40 % území zejména hlavně ve velkých městech a oslovit 50 tisíc lidí. Novelu sice doporučilo třeba ministerstvo kultury, stanovisko ale obsahuje „zásadní“ námitky ministerstva průmyslu a obchodu a také ministerstva pro místní rozvoj.
Přijetí novely by podle něj vedlo k omezení prostoru pro provozovatele komerčních rozhlasových stanic. „Volných kmitočtů v pásmu velmi krátkých vln je pouze omezené množství a v některých lokalitách nejsou volné vůbec. Může proto hrozit zablokování jakéhokoli dalšího rozvoje komerčního vysílání,“ uvádí resort pod vedením místopředsedy ODSMartina Kuby.
„Narušení hospodářské soutěže může být o to větší, že financování nového programu Českého rozhlasu je zajištěno prostřednictvím veřejných prostředků,“ uvádí se také ve stanovisku. Kubův resort má za to, že místo poslanců by mantinely veřejné služby měla určovat vláda, nikoli poslanecká sněmovna. Postoj vlády však bude pouze doporučením pro Sněmovnu, která bude mít poslední slovo.
STANOVISKA MINISTERSTEV K NOVELE ZÁKONA O ČESKÉM ROZHLASU
Ministerstvo kultury ve svém vyjádření uvedlo, že navrhovaná novelizace zákona o Českém rozhlasu umožňuje Českému rozhlasu výrazně zkvalitnit naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Ministerstvo proto poslanecký návrh zákona vítá a doporučuje vyslovit s ním souhlas.
Ministerstvo průmyslu a obchodu doporučilo vyslovit s předloženým návrhem zákona nesouhlas a současně uplatnilo řadu zásadních připomínek. Podle jeho názoru je problematika obsahu a formy vysílání médií veřejné služby společensky velmi citlivá, a proto by ke změnám právních předpisů vztahujících se na tuto problematiku mělo docházet po široké diskuzi všech zainteresovaných subjektů s tím, že by se mělo jednat o iniciativu vlády, resp. věcně příslušného resortu, kterým je Ministerstvo kultury. Ministerstvo nesouhlasí s tvrzením předkladatelů, že nový program Českého rozhlasu nezasahuje do podnikatelského prostředí, neboť na něm nebude vysílána reklama a teleshopping, a to s odůvodněním, že každý nový program Českého rozhlasu ovlivní trh rozhlasového vysílání zejména tím, že se omezí prostor pro ostatní soutěžitele uplatnit se na trhu se svým programem obsahujícím podobnou náplň jako nový program Českého rozhlasu, přičemž deformace trhu může být tím větší, že financování nového programu Českého rozhlasu je zajištěno prostřednictvím veřejných prostředků. Český rozhlas je přitom soutěžitelem na trhu rozhlasového vysílání nejen prostřednictvím obchodních sdělení, které bude na novém programu omezeno, ale např. i tím, že může nakupovat rozhlasové pořady nebo zaměstnávat odborníky v dané oblasti. Do podnikatelského prostředí zasahuje nový program rovněž tím, že bude využívat rádiové spektrum v pásmu velmi krátkých vln, tudíž bude nutné zajistit patřičný počet kmitočtů pro pokrytí území, jež je stanoveno značně neurčitě (od 1 % do 80 % obyvatel) a nároky Českého rozhlasu se proto mohou průběžně v čase měnit a tím vzniká značná nejistota, kolik volných kmitočtů je k dispozici pro komerční sféru. Volných kmitočtů v pásmu velmi krátkých vln je totiž omezené množství a v některých lokalitách nejsou volné vůbec. Pokud by Český rozhlas požádal o kmitočty tak, aby mohlo vysílání nového programu přijímat 80 % obyvatel, je možné, že dojde k zablokování jakéhokoliv dalšího rozvoje komerčního vysílání v tomto pásmu.
Ministerstvo rovněž zdůraznilo, že předkládaný návrh nestanovuje obsahovou náplň programu (ani kolik obyvatel jej má přijímat), a tudíž nebude možné kontrolovat naplňování tohoto úkolu, ani efektivní čerpání veřejných prostředků na jeho výrobu a šíření. Současně se připomíná, že Protokol o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech, který je připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, stanoví, že „ustanovení Smluv se nedotýkají pravomocí členských států financovat veřejnoprávní vysílání, pokud je takové financování poskytováno organizacím pro veřejnoprávní vysílání k plnění veřejných služeb, jak jsou svěřeny, vymezeny a organizovány v každém členském státě, a pokud takové financování neovlivňuje obchodní podmínky a hospodářskou soutěž v Unii v míře, která by byla v rozporu se společným zájmem, přičemž se přihlíží k plnění veřejné služby“; z Protokolu tedy vyplývá, že financování médií veřejné služby má svá pravidla i na úrovni Evropské unie, a není tedy možné tato média financovat, aniž by se zkoumalo narušení hospodářské soutěže. Kromě toho se důvodová zpráva nevyrovnává se skutečností, že na tvorbu, provozování a šíření nového programu bude potřeba vynaložit určité finanční prostředky a vzhledem k tomu, že návrh zákona nepředpokládá zvýšení rozhlasového poplatku, hrozí omezení financování na ostatních programech Českého rozhlasu a případné snížení jejich kvality.
Ministerstvo pro místní rozvoj doporučilo vyslovit s předloženým návrhem zákona nesouhlas s odůvodněním, že umožněním dalšího vysílání Českého rozhlasu v pásmu velmi krátkých vln by mohlo dojít k omezení prostoru pro vysílání na velmi krátkých vlnách pro ostatní soutěžitele na tomto trhu. Tato skutečnost není v návrhu zohledněna, přestože prostor pro navrhované rozšíření vysílání je v současné době velmi malý. Kromě toho se důvodová zpráva nevyrovnává se skutečností, že na tvorbu, provozování a šíření nového programu Českého rozhlasu na velmi krátkých vlnách budou potřebné odpovídající finanční prostředky. Z důvodové zprávy přitom není zřejmé, z jakých zdrojů by byly pokrývány náklady na rozšíření vysílání Českého rozhlasu, aby nedošlo k nárůstu současných poplatků za příjem rozhlasového vysílání.
Zdroj: vlada.cz
Veřejnoprávní rozhlas o novelu usiluje kvůli tomu, že jeho stanice mluveného slova Český rozhlas Plus nyní může vysílat pouze na méně sledovaných středních vlnách. Důvodem pro předložení novely bylo rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která loni v létě odmítla žádost BBC o rozšíření společného vysílání s někdejší stanicí Rádio Česko z 6 na 12 hodin denně. Podle předsedkyně rady Kateřiny Kalistové totiž platný zákon už neumožňuje rádiu, které vysílá na základě licence, přebírat program veřejnoprávního rozhlasu.
Veřejnoprávní rozhlas následně Rádio Česko spojil se stanicemi ČRo – 6 a ČRo Leonardo v novou stanici Český rozhlas Plus, která zahájila vysílání letošního 1. března. Vysílá 8 hodin denně v pásmu středních vln, digitálně a na internetu. Rozhlas si od sloučené stanice také sliboval finanční úsporu zhruba 20 milionů Kč ročně. O tolik víc ale nakonec utratí za mzdy.
Žádné komentáře:
Okomentovat