neděle 20. prosince 2015

Kandidátské projekty očima posluchače

20. 12. 2015 napsal Tomáš Němec

   V těchto týdnech se připravuje volba dalšího generálního ředitele Českého rozhlasu. Podle zákona o Českém rozhlase z roku 1991 se vystřídali od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 čtyři generální ředitelé: Vlastimil Ježek, Václav Kasík, Richard Medek a Peter Duhan. Z toho pouze Ježek a Kasík dokončili celé jedno volební období  Kasík byl však odvolán Radou ČRo v průběhu druhého volebního období a Duhan již v průběhu prvního období. Medek rezignoval z funkce krátce po svém zvolení. Generálního ředitele Českého rozhlasu volí podle zákona Rada Českého rozhlasu. Je to v podstatě jedna z jejích nejdůležitějších pravomocí, kterou může jednou za šest let zásadně ovlivnit chod Českého rozhlasu. Rozvojem internetu je i jednání Rady Českého rozhlasu čím dál tím víc otevřenější veřejnosti. Od roku 1998 zveřejňuje Rada Českého rozhlasu zápisy z veřejných zasedání, od roku 2007 zvukové záznamy z veřejných schůzí, od roku 2013 zveřejňuje i stížnosti posluchačů, odpovědi své i odpovědi kompetentních vedoucích zaměstnanců Českého rozhlasu.

   V těchto dnech přistoupila Rada Českého rozhlasu i k naprosté otevřenosti při volbě generálního ředitele Českého rozhlasu. Nejenže dvoukolovou volbu ředitele realizuje na veřejné schůzi, jak tomu bylo zvykem i v minulosti. Letos zveřejnila na své internetové stránce na webu Českého rozhlasu kompletní kandidátské projekty všech zájemců ještě před vlastním výběrovým řízením. Odkaz - http://www.rozhlas.cz/rada/tiskovezpravy/_zprava/formalni-pozadavky-na-generalniho-reditele-splnilo-celkem-26-uchazecu--1565087
  
   Mám sice pocit, že to ani skalní posluchače Českého rozhlasu příliš nezajímá, avšak já jsem uvítal možnost seznámit je s těmito projekty ještě před zúžením výběru a udělám si v tomto článku takové soukromé hodnocení. Kromě dalších náležitostí, které rada specifikovala v podmínkách řízení, zadala i základní osnovu kandidátského projektu:
■     ■
„Situace a výhled Českého rozhlasu 2016-2021“.
Projekt by se měl věnovat především:
1) Hodnocení současné situace ČRo a výhledu do dalších 6 let,
2) Pohled na profilaci jednotlivých stanic ČRo, 3) Organizačně-provozním záležitostem (mj. ve vztahu k projektu předchozího generálního ředitele, jeho realizaci a důsledkům),
4) Definici motivace uchazeče a jeho přihlášky na pozici generálního ředitele ČRo. Rozsah projektu se předpokládá 5-10 normostran.
■     ■

   Na rozdíl od předchozí volby generálního ředitele, kdy Rada ČRo oslovila pouze šest vytipovaných osob, je nynější řízení otevřené, to znamená, že se do něj může přihlásit kdokoli, kdo splní formální kritéria a sepíše projekt.

   Bylo pro mě nesmírně zajímavé se s těmito projekty seznámit. U několika se mi zdálo, že autoři se zúčastňují výběrových řízení častěji a prostě zkouší, zda to někde vyjde. Ale u většiny jsem se setkal se znalostí Českého rozhlasu, ať „zevnitř“ nebo zvenčí. Potěšilo mě, že jsem polovinu uchazečů identifikoval jako současné nebo minulé zaměstnance Českého rozhlasu, u kterých lze předpokládat znalost vnitřního chodu. A to považuji za dost důležité, protože už jsme tak daleko od roku 1989, že nehrozí návaznost uvnitř rozhlasu na struktury předlistopadové komunistické strany. Na druhé straně je celkem jasné, že práce v Českém rozhlase je natolik odlišná od práce v jiných médiích, že mnozí zde strávili celý svůj profesní život, což může i nemusí být na škodu. Příkladem může být Jaromír Ostrý, současný ředitel Českého rozhlasu Brno a Zlín. Naštěstí jeho přihláška nesplnila formální požadavky řízení a tak byl již v úvodu vyřazen. Jaromír Ostrý strávil celý svůj život v Českém rozhlase a byl vytažen do pražského ústředí Českého rozhlasu, aby zde dokázal Pražákům, že vše, co dobrého bylo vytvořeno v uplynulých desetiletích, se dá postavit na hlavu. Morální škody, které způsobil změnou obsahového zaměření stanice Praha a následně i zrušením jejího názvu, se sice pomalu odstraňují, ale Ostrého myšlení honby za poslechovostí pomocí pokleslé až vulgární zábavy pevně zapustilo kořeny i na jiných stanicích a dokonce i v sekci tzv. nových médií. Jaromír Ostrý je ostatně příkladem dalšího omezení, které já vidím pro účely funkce generálního ředitele. Je mu už přes šedesát let. Takoví zájemci jsou mezi kandidáty ještě tři. Myslím, že by generálnímu řediteli Českého rozhlasu nemělo být při nástupu do funkce víc než 59 let, aby se mohl dožít konce funkčního období ještě relativně svěží ve věku 65 let. Peter Duhan nastoupil do funkce v 64 letech. Psychická zátěž na té pozici je opravdu enormní. Po dvou letech bylo vidět na panu Duhanovi, že už chřadne i fyzicky a poslední dva roky už byl i častěji nemocen. Samozřejmě, nemocen může být i podstatně mladší člověk, jak se ukázalo na Duhanově předchůdci Richardu Medkovi. Ale přece jen vyšší věk bych považoval za rizikový.  To ovšem neznamená, že starší kandidáti nemohou mít vynikající projekty. Proto jsem se seznámil i s těmi

   Zvolil jsem si však svoje vlastní kritéria hodnocení:
1. věk do 59 let
2. současný nebo bývalý zaměstnanec Českého rozhlasu
3. pozitivní nápad
4. negativní nápad
5. celkový dojem (pět stupňů)

Jméno
věk
zaměstnanec
Pozitivní nápad
Negativní nápad
Celkový dojem
Böhm Tomáš
54
ne
--
Rozhlas moc nezná. Opisuje Duhanův projekt
0
Brunclík Milan
63
ne
Krizový rozhlas.
Občan musí mít osobní přijímač
Přejmenoval by Dvojku na Prahu a vzal by zpět Duhanem vyhozené rozhlasáky – např. Jiřího Hrubce
Oceňuje současnou Vltavu

Bez účasti státu nerealizovatelné
Nápady k pořadům nejsou špatné, ale jejich podání je naivní.
+
Bureš Michal
39
ano
Celá práce je výborná. Detailní znalost chodu Českého rozhlasu. Navrhuje pět vysílacích okruhů s logičtějším rozčleněním než dnes a s jednotným názvem Česko. Koncepce je stručná, ale neobsahuje slovní balast jako většina ostatních prací.
Chybí pohled na technickou stránku vysílání
+++++
Duspiva Zdeněk
51
ano
Častá personální obměna je chybná. Forma vysílání by neměla překračovat obsah, jinak vyznívá komerčně až konzumně. Regiony jsou nedostatečně podporovány. Outsourcing mnoha činností byl nevhodně aplikován.
Dvojka se snaží podbízet známými obličeji. Do Vltavy byl nevhodně implementován program Wave.
Utlumit bulvární nádech propagace některých projektů, soustředit se na veřejnoprávnost.
Spolupráce s Českou televizí
Vyzná se v digitalizaci. Odstranit roztříštěnost techniky.
Celá práce je hodna přečtení
Nezná tolik rozhlas zevnitř.
+++++
Hazdrová Kopecká Eva
38
ano
Nutnost přehodnocení vnitřních finačních toků
Otevřít výši koncesionářských poplatků.
Poukazuje na nevyjasněné kompetence v řídící sféře a na rozbujelost marketingu na úkor vysílací sféry.
Kritizuje oddělení výroby od stanic.. Zvyšování poslechovosti se nemůže dít na úkor přibližování se ke komerčním rádiím.
Velmi pěkná analýza vysílání současných stanic včetně vědomí nevhodného názvu Dvojka. Dobře propracované definice úprav  programu stanic .
Velmi pěkná koncepce

+++++
Hladký Marek
44
Ne
Navrhuje návrat názvu stanice Praha-
Poukazuje na nesoučinnost stanic a nevyjasněnou kompetenci řízení.
Navrhne projekt sloučení Českého rozhlasu a České televize.
Kritizuje projekt Petera Duhana, ale svým způsobem navrhuje jeho realizaci od začátku.
++
Karmazín Vladimír
58
ano

Příliš mnoho slovního balastu. Je patrné, že přestože je zaměstnancem rozhlasu, ani se v něm nevyzná, ani ho neposlouchá.
0
Knotek Milan
47
ano

Koncepce mi přijde naprosto formální a ničím nepřínosná. Určitým způsobem dubluje Duhanovu koncepci.
0
Končelík Jakub
40
ne

Práce je naprosto nepřehledná. Jakoby se jednalo o jakousi populární zábavnou přednášku. Mám dojem, že autor o Českém rozhlase četl, ale ještě ho neslyšel.
0
Konrád Martin
45
ne
Je tu řada posluchačských námětů na zlepšení obsahu vysílání, pro které určitě stojí za to si tento materiál přečíst.
Soudí, že v rozhlase je málo marketingových pracovníků.
Nejsem si jist, že autor projektu má alespoň zásadní manažerské dovednosti.
++
Konvalina Miroslav
52
ano
Na první pohled je zvenčí patrný rozpor: management kyne a je se současným stavem ČRo spokojen, rádio vnímá v dobré kondici,  zatímco lidé podřízení, na kterých program stojí, jsou otráveni, demotivováni, a někteří možná ustrašeni.
Stanice ČRo by se měly odlišovat tím, že neslouží, na rozdíl od privátních, v prvé řadě ke kulisovému poslechu informací, zábavy a hudby, ale mají vyšší ambici přinášet unikátní služby.
Program v regionech trpí zbytečnou centralizací v Praze.
Naším nejlepším marketingem musí být samotné kvalitní vysílání stanic ČRo.
Tato koncepce stojí určitě za pozonost. Upozorňuje na mnohé vady uvnitř rozhlasu  a navrhuje jejich nápravu.
Některé formulace jsou příliš frázovité, ale to neubírá nic autorovi na znalosti prostředí ČRo
++++
Kopa Ondřej
44
ano
Kariérní řád
Práce působí prázdným a opsaným dojmem, přestože upozorňuje na některé často opakované náměty ke zlepšení.
++
Kralert Michael
45
ne
Chce sjednotit názvy stanic ČRo  1 – 5
Obsáhlá práce,která působí dojmem dobře prostudovaných podkladů

++
Kroc Vladimír
49
ano
ČRo mnohdy rezignuje na své prvvotní poslání, kterým je veřejná služba
Marně a zbytečně se snaží klopýtat za komerčními rozhlasovými stanicemi v honbě za poslechovostí.
Dvojce chce vrátit název Praha
Velmi podrobná analýza vysílání všech okruhů i organizace práce. Vynikající znalost veškeré problematiky, i když je patrno, že autor strávil nejvíce času na Radiožurnálu. Ale nepodceňuje ani Vltavu

+++++
Mrzena Jan
53
ne

Práce je poněkud formální a obecná. Autor vychází z předpokladu, že když byl před časem předsedou Rady České televize, že by mohl být i generálním ředitelem Českého rozhlasu.
+
Němeček Tomáš
42
ne
Navrhuje projekt rozhlasových kurzů češtiny pro cizince.
Český rozhlas by měl nabízet „to nejlepší z regionů“.
Zaměstnanci mají na základě letitých zkušeností hlubokou nedůvěru ve vedení rozhlasu.
Každoroční zveřejňování pracovních smluv managementu ČRo
Obsazování funkcí podle prokazatelných schopností.
Navrhuje poměrně hodně zajímavých zlepšení. Rozhodně stojí za přečtení.

+++++
Pancíř Tomáš
41
ano

Jakoby jen pokračoval v Duhanově rétorice. Nenašel jsem nic podnětného.
0
Ruml Jan
62
ne
Některé náměty pana Rumla mě přijdou zajímavé, práce stojí za přečtení, ale připomíná spíš hodnotící novinový článek než manažerskou koncepci

+
Skopalík, Jaromír
52
ne

Pan Skopalík srovnává to, jak vedl vydavatelství Vltava Labe-Přes s tím, jak by vedl Český rozhlas. Abych pravdu řekl, jeho argumentaci moc nerozumím, ale možná je to tím, že ve zveřejněné kopii chybí minimálně jedna stránka.
+
Skřivánek Tomáš
41
ne
Upozorňuje, že za předchozího ředitele bylo řečeno, že stav zaměstnanců bude snížen o 200 až 300, k čemuž nedošlo.
ČRo Plus trpí nesourodostí.
Chce zrušit nadbytečné manažerské posty (po auditu)
Zřízení zpravodaje v Číně.
Vymezit profilaci Radiožurnálu vůči Dvojce i vůči Plusu
Vzdělávání redaktorů
Projekt rozhodně stojí za přečtení

+++
Suchý Zbyněk
54
ne

Z tohoto projektu mě zaujala jen motivace autora: Asi před čtrnácti dny jsem viděl v programu České televize rozhovor s panem předsedou Rady Českého rozhlasu, ze kterého jsem se dozvěděl, že generální ředitel pan Duhan rezignoval a hledá se nástupce na tuto pozici. Stejně jako jsem kdysi pocítil potřebu opustit školu a začít pracovat, cítím jako výzvu tuto pracovní příležitost i nyní.
0
Vávra Jan
61
ne
Nějaká forma rozhovoru s hlavou státu by měla být součástí veřejnoprávního rozhlasu a ne komerčních stanic i přes problémy, které jsou známy,
Program Dvojky by měl být postaven nejen na osobnostech, ale i na samostatných pořadech.
Regionální stanice by se měly zaměřit na regionální zpravodajství.
Z vysílání by měla sálat pohoda a optimismus.
Uvádí, že byl určitou dobu generálním ředitelem TV Nova, což v souvislosti s jeho tehdejší úlohou v odstranění Vladimíra Železného z funkce považuji za velké minus.
Až na detaily mi koncepce Jana Vávry přijde nějak univerzální, bez znalosti prostředí.
+
Zavoral René
39
ano
Chce vytvořit pozici nezávislého rozhlasového ombudsmana, který by se intenzivně věnoval stížnostem posluchačů-
Přes znalost prostředí je Zavoralova práce plná Duhanovských marketingových  frází o Českém rozhlase jako sebevědomém médiu a je evidentně spokojen s tím, jak se rozhlas za Petera Duhana vyvíjel a svou úlohu v něm vytí jako pozitivní, zatímco já ji jako pozitivní nevidím.
+
Zýka Karel
48
ano
Dnes je Český rozhlas na první pohled v dobré kondici, jehož výstupy jsou kvalitní. Jedná se ale o kolos na hliněných nohách, jehož koncept odpovídá druhé polovině devadesátých let.
Český rozhlas se musí zapojit do projektů EBU (Evropská vysílací unie)
Český rozhlas potřebuje kvalitativně odlišné měření úspěšnosti, než jsou výsledky Radioprojektu. Navrhuje metody, které jsou dnes už připraveny. „Test veřejné hodnoty“
Na první místo řadí Plus, ne Radiožurnál. Uvažuje o důkladné revizi programu Dvojky a zvažuje návrat k názvu Praha.
Jako jediný uvažuje o obnovení vědeckého Leonarda.
Zýkova práce je plná námětů, které jsou realizovatelné, jak po stránce technické, programové a organizační. Hluboká znalost prostředí i toho, co je třeba zlepšit.

+++++
Žantovský Petr
53
Ne, ale zná prostředí ČRo dobře
Duhanova personální politika byla nekoncepční.
Upozorňuje na nesystémovost vysílání Dvojky, uvažuje, jestli tento způsob nepřenechat privátním stanicím.
Zdůrazňuje úlohu rozhlasového novináře

++++
Žůrek Petr
49
ne
Prosazuje ve výhledu dvanáctiletý horizont místo šestiletého.
Práce je příliš obecná bez znalosti rozhlasového prostředí. Přináší některé zajímavé náměty pro vysílání, ale není koncepční.
+


Zůžení výběru kandidátů cca na pět proběhne v pondělí 21. 12.  Mně připadlo zajímavých osm koncepcí, s jejichž autory by jistě stálo za to diskutovat. Jsou to 
Bureš Michal
Duspiva Zdeněk
Hazdrová Kopecká Eva
Konvalina Miroslav
Kroc Vladimír
Němeček Tomáš
Zýka Karel
Žantovský Petr

Je to můj osobní názor. Zde bych chtěl poukázat na kolektivní způsob rozhodování Rady ČRo. Hlasováním se sníží onen subjektivní názor jednotlivce, který je v takto důležité věci na škodu. Jsem přesvědčen, že v současné Radě ČRo je většina osobností, které nepodléhají politickému tlaku ve smyslu, že by Rada hlasovala jednotně. Jsem zvědav na zůžení výběru Radou ČRo.

čtvrtek 17. prosince 2015

Projekty kandidátů na funkci generálního ředitele Českého rozhlasu byly zveřejněny na stránce Rady ČRo

17. 12. 2015 zveřejněno na webové stránce Rady Českého rozhlasu

Rada Českého rozhlasu zveřejnila už všech 26 kandidátských projektů zájemců o funkci generálního ředitele Českého rozhlasu

Je zveřejněn jmenný seznam kandidátů a u většiny jmen je přiložen kandidátský projekt e formátu pdf. Je také zveřejněn notářský zápis z průběhu otevírání obálek.


středa 16. prosince 2015

POZVÁNKA na mimořádné zasedání Rady Českého rozhlasu v pondělí 21. prosince 2015

Pohled do galerie - Foto: Khalil Baalbaki
Mimořádné zasedání Rady Českého rozhlasu se koná dne 21. prosince 2015 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Galerie Vinohradská, suterén, Vinohradská 12, Praha 2.
Návrh programu:
1) Zahájení, schválení programu
2) Zúžení počtu kandidátů na generálního ředitele ČRo
3) Různé
4) Závěr

Formální požadavky na generálního ředitele splnilo celkem 26 uchazečů

16. 12. 2015 zveřejněno na internetové stránce Rady Českého rozhlasu

Rada Českého rozhlasu obdržela celkem 31 přihlášek do výběrového řízení na generálního ředitele Českého rozhlasu. V pondělí 14. 12. došlo za přítomnosti notáře k otevření obálek s přihláškami uchazečů. Ve středu 16. 12. Rada Českého rozhlasu dostala notářsky ověřený zápis, přičemž formální kritéria splnilo celkem 26 uchazečů.

Rada tímto zveřejňuje kompletní seznam kandidátů, a to včetně těch, kteří formální kritéria nesplnili. Rada zveřejní notářský zápis, kde budou k dohledání důvody nesplnění formálních požadavků.

Po předchozím souhlasu kandidátů začne dne 17. 12. Rada Českého rozhlasu zveřejňovat na svých webových stránkách v sekci tiskové zprávy kandidátské projekty.
V pondělí 21. 12. proběhne mimořádná veřejná schůze Rady Českého rozhlasu, na které bude podle Zákona o Českém rozhlase zúžen počet kandidátů. Ti postoupí k veřejné prezentaci svých projektů. Ta je plánována na 20. ledna 2016. Na této schůzi bude také volen generální ředitel Českého rozhlasu.
Bc. Ivan Tesař
tiskový mluvčí Rady Českého rozhlasu
Abecední seznam: 
Böhm Tomáš, Ing., ředitel Dobrá rodina, o.p.s., 54 let
Brunclík Milan, JUDr., ředitel regionální televize Bonus TV, 63 let
Bureš Michal, MgA., externí pedagog rozhlasové specializace, 39 let
Duspiva Zdeněk, Ing., ředitel regionální stanice ČRo, 51 let
Hazdrová Kopecká Eva, Mgr., redaktorka a moderátorka ČRo Vltava, 38 let
Hladký Marek, MgA., soukromý producent, 44 let
Karmazín Vladimír, Mgr., ředitel odboru správy a majetku ČRo, 58 let
Knotek Milan, Ing., Mgr., ředitel regionální stanice ČRo, 47 let
Končelík Jakub, PhDr., Ph.D., děkan fakulty SV UK, 40 let
Konrád Martin, Ing., soukromý podnikatel Rentalis, s.r.o., 45 let
Konvalina Miroslav, Ing., seniorní konzultant Newton Media, a.s., 52 let
Kopa Ondřej, Mgr., ředitel Centra vysílání ČRo, 44 let
Kralert Michael, Ing., ředitel portfolia strategických projektů a fin. řízení IT, 46 let
Kroc Vladimír, Ing., moderátor ČRo 1, 49 let
Mrzena Jan, Ing., producent JesuPrague Film, 53 let
Němeček Tomáš, Mgr., vedoucí právník psychiatrické nemocnice v Bohnicích, 42 let
Pancíř Tomáš, Mgr., ředitel Centra zpravodajství ČRo, 41 let
Ruml Jan, Mgr., generální ředitel společnosti SECAR Bohemia, a.s., 62 let
Skopalík, Jaromír, Dr.,CSc., bývalý předseda představenstva Vltava-Labe-Press, a.s., 52 let
Skřivánek Tomáš, Ing., MBA, ředitel divize EURO E15, Mladá fronta, a.s., 41 let
Suchý Zbyněk, Mgr., jednatel společnosti Regionální internetové noviny, 54 let
Vávra Jan, vedoucí kabinetu náměstka člena vlády MŠMT, 61 let
Zavoral René, Mgr., náměstek GŘ ČRo pro program, 39 let
Zýka Karel, Ing., prozatímní ředitel ČRo, 48 let
Žantovský Petr, Doc. mgr., PhD., ředitel Česko-slovenského institutu v Praze, 53 let
Žůrek Petr, Mgr., ředitel Místní akční skupiny Vizovicko a Slušovicko, 49 let

Nesplnili formální kritéria:
Augustin Miroslav, JUDr., soukromý podnikatel a externí redaktor ČRo, 57 let
Bittman Hubert, Ing., producent, 53 let
Krupička Miroslav, PhDr., šéfredaktor vysílání do zahraničí ČRo, 51 let
Ostrý Jaromír, Mgr., ředitel regionálního studia ČRo, 61 let
Štern Ivan, Ing., ředitel rozpočtu na ministerstvu pro místní rozvoj, 66 let 

úterý 15. prosince 2015

Předseda Rady ČRo: Český rozhlas musí dělat pluralitnější novinařinu

15. 12. 2015 napsal Vratislav Dostál v internetových novinách Deník Referendum

Ještě předtím, než byl znám oficiální seznam kandidátů na generálního ředitele Českého rozhlasu, jsme se sešli s předsedou Rady ČRo Petrem Šafaříkem. S odkazem na kodex tvrdí, že by měl Český rozhlas dělat kvalitnější a pluralitnější novinařinu.

_esk__rozhlas
V Radě ČRo nikdo netlačí na to, aby se Český rozhlas hnal za vyšší poslechovostí, tvrdí Petr Šafařík. Foto Ondřej Kořínek, Wikimedia Commons

S předsedou Rady Českého rozhlasu Petrem Šafaříkem jsme hovořili o současnosti a budoucnosti Českého rozhlasu minulý týden ve čtvrtek, tedy ještě předtím, než byla radním známa jména kandidátů na pozici generálního ředitele Českého rozhlasu. Podle dostupných informací se o post uchází celkem jedenatřicet osobností.

Ještě tento týden Rada ČRo zveřejní oficiální seznam kandidátů. V tuto chvíli radní čekají na doručení notářského zápisu, který přinese také informaci o tom, zda uchazeči splnili formální kritéria přihlášky. Příští týden v pondělí pak radní na veřejné schůzi zúží počet kandidátů nejméně na pět. V průběhu ledna tento užší výběr kandidátů představí své projekty při veřejném slyšení. Jméno nového generálního ředitele Českého rozhlasu se veřejnost dozví nejspíš koncem ledna.

Rada ČRo bude zanedlouho vybírat nového generální ředitele Českého rozhlasu. Veřejnost by určitě zajímalo, co by měl nový ředitel splňovat, člověk jakého typu a s jakými zkušenostmi by to měl být? 
Úvodem: budu mluvit sám za sebe. Rada Českého rozhlasu dala v různých souvislostech jasně najevo, že od generálního ředitele a od Českého rozhlasu vůbec očekává velmi důsledné dodržování zákona o ČRo a respektování Kodexu Českého rozhlasu.

A konkrétněji? 
Věřím, že Rada ČRo bude vybírat nového generálního ředitele i s přihlédnutím ke svým kritickým usnesením a k takovým odpovědím na podněty posluchačů, kde dala stěžovatelům za pravdu. Opakovaně jsme se také vymezili proti některým vyjádřením ze strany vedení Českého rozhlasu, která jakákoli pochybení popírala nebo věc různými způsoby zlehčovala. 

Myslím, že v té agendě podnětů a stížností, kterou Rada už nějaký čas zveřejňuje na svém webu i s připojením vyžádaných vyjádření od vedení ČRo, je celá řada pozoruhodného materiálu pro ty, kdo se zajímají o úroveň české novinařiny.

Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?
Doporučil bych třeba texty k případu, kdy v den narozenin přišli do živého vysílání ČRo Dvojka přát moderátoru Daliboru Gondíkovi jeho sestra a další lidé. Na pár minut vysílání v ranní rozhlasové „špičce“ ovládlo jejich familiérní povídání ryze ve stylu „s moderátory o moderátorech pro moderátory (a snad ještě jejich blízké)“. 

Odsunula se tím přinejmenším jedna pravidelná relace Dvojky, dokonce tam zazněla i sebepropagace jakési akce Gondíkových v jednom soukromém médiu. Jeden posluchač si na to právempostěžoval, šéfredaktor Dvojky Miroslav Dittrich ale ve svém vyjádření napsal, že mu to přání přišlo „velmi milé a emotivní.“ 

Oproti tomu to pro radu bylo jedním z podnětů, kdy psala o nedostatcích spočívajících „ve familiární moderaci, pokleslém humoru, blazeovanosti a posluchačsky nepříjemných podobách sebepropagace“. 

Také bych doporučoval podívat se například na kritickou rozpravu o reportáži Norské fondy a norské trendy v praxi. I tam se frapantně lišilo hodnocení Rady ČRo a text, který k té věci předložilo tehdejší vedení ČRo.

A šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný se v jednom svém vyjádřenísnažil jasně prokázané pochybení hájit odkazem na heslo ve Wikipedii a na to, že stejnou chybu dělají i jiná média, k čemuž bylo ve vyjádření ČRo připojeno několik linků, mimo jiné i na dva články v Blesku...

To podle mého názoru není úroveň, kterou by mělo nabízet a garantovat médium veřejné služby.

Co z toho plyne? 
S nadsázkou bych vyslovil přání, aby se v Českém rozhlase konečně snížily blazeovanost a neoprávněné sebevědomí, které byly před pár lety bizarně zviditelněny v sebeprogačním sloganu Radiožurnálu „Se vší pokorou, jsme výborní“. 

Musím ale zároveň dodat, že v ČRo pracuje mnoho velmi kvalitních redaktorů a v nabídce Českého rozhlasu se najde řada vynikajících pořadů, dokonce učiněných skvostů. Například v literárních a dramatických pořadech Vltavy. 

Třeba právě teď do pondělí 14. prosince bude na webu v sekci „Hry a literatura ve streamu“ volně k poslechu velmi vydařená současná rozhlasová hra Chyba spojení.

A co politická a investigativní novinařina? Třeba právě na zmíněném Radiožurnálu? 
I tam bývají některé velmi podařené relace, byť jsou pro část náročnějšího publika asi „ztracené“ kvůli problematické hudební stránce stanice. 

Ale zpět k pozitivům: i na Radiožurnálu jsou ke slyšení pořady, které obzvlášť jasně dokazují, jak důležité je mít silné a odvážné médium veřejné služby. Mám na mysli například červnové reportáže Janka Kroupy a jeho týmu o korupci v českém hokeji, které přispěly k tomu, že tehdejší trenér české reprezentace Vladimír Růžička konečně odstoupil ze své funkce.

Čtenáři by taky určitě ocenili zmínku o tom, v jakém je Český rozhlas stavu, kam by měl směřovat? 
Zůstává otazníkem, zda Českému rozhlasu prospěla reorganizace, která ve vnitřním chodu oslabila stanice a vedla ke vzniku tří programových center – vysílání, zpravodajství a výroby. 

Podobná otázka či problém ‒ nazvěme to velmi zjednodušeně sklonem k centralizaci – se týká změn regionálního vysílání Českého rozhlasu. Zde se prý přestaly dělat delší, komplexnější publicistické žánry a někde se omezila náročnější rozhlasová výroba – i v těch regionálních studiích, kde měla cennou tradici. 

Mimochodem: v Radě ČRo nikdo netlačí na to, aby se Český rozhlas hnal za vyšší poslechovostí, tj. aby kvůli jejímu dosažení dělal velké kompromisy, banalizoval se a tak podobně. To, že byl podíl na rozhlasovém trhu jedním z kritérií při udělování odměn generálnímu řediteli, souviselo s tím, že si Peter Duhan při své kandidatuře v roce 2011 sám stanovil cíl podílu ČRo na pětadvacet procent.

Dlouhodobě se přitom pohybuje někde mezi jedenadvaceti a třiadvaceti procenty. 

A co je tedy třeba vylepšit?
Dovolte mi připomenout: mluvím zde jen sám za sebe. Zdůraznil bych hlavně nutnost většího respektu ke Kodexu Českého rozhlasu. Ocituji jedno jeho místo, nad kterým se asi nejeden posluchač ČRo podiví – myslím ve vztahu k tomu, co vše lze z ČRo slyšet: „Redaktoři Českého rozhlasu si musí při vystupování ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech s výjimkou komentárů počínat tak, aby posluchač nemohl rozpoznat, jaký názor mají na věc, o níž informují.“

Neříkám to zdaleka poprvé, ale přece jen: Kodex Českého rozhlasu je poměrně dobře napsaný, může myslím dobře sloužit jako vodítko ke snaze o kvalitnější novinařinu. A také pluralitnější, to pokládám za velice důležité.
---------------------------------------
Petr Šafařík
_afa_k

Petr Šafařík vyučuje 
na Institutu mezinárodních studií 
Univerzity Karlovy. 
Předsedou Rady ČRo 
je od listopadu letošního roku.
---------------------------------------

čtvrtek 10. prosince 2015

Proklaté mono rozhlasových her a dokumentů v audioarchivu stanice ČRo Dvojka

10. 12. 2015 napsal Jakub Kamberský na facebooku

   Možná si řeknete, že řeším naprostou trivialitu, ale víte, nesnáším diletanty, méně pak už nahluchlé diletanty.

   Jedním takovým bude zřejmě webeditor rozhlasové stanice Dvojka. Objevil jsem totiž, že záznamy dokumentů, dobré vůle či rozhlasových her, jsou v audioarchivu mono. U Vltavy jsou hry a literatura ve streamu pochopitelně stereo. Podnítil jsem jednu rozhlasovou tvůrkyni, aby webeditorovi napsala, v zájmu jejího cyklu. Webeditor ovšem tvrdí, že sice měl jeden kolega omylem nastavený monovýstup, ale že to jsou výjimky a nahrávky posledních pořadů z daných cyklů jsou stereo, kontroloval to. Tak ať si nejprve vyčistí uši. Kladu si otázku, proč v rádiu pracuje tolik nahluchlých diletantů, kteří nejenom, že nerozeznají stereo mono zvuk, ale je jim to v podstatě jedno. Vidí značku 2 kanály, je to pro ně stereo. Tečka.

   Proč to píšu sem a ne editorovi? Protože spoléhám na to, že se mu tento poznatek donese z více stran, třeba i z těch, které bude respektovat. Pak se divte, proč si dvojkové pořady stáčím z éteru a nepoužívám iRadio.


POZVÁNKA na veřejnou schůzi Rady Českého rozhlasu 16. prosince 2015

Pohled do galerie - Foto: Khalil Baalbaki
Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 16. prosince 2015 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Galerie Vinohradská, suterén, Vinohradská 12, Praha 2. 
Program:
- zahájení, schválení programu
- schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- výsledky poslechovosti Radioprojekt z období duben - září 2015
- schválení rozpočtu ČRo na rok 2016
- informace o dosavadním průběhu výběrového řízení na GŘ ČRo
- neveřejný bod jednání
- nájemní smlouva
- stížnosti, podněty posluchačů
- různé
- závěr

O post ředitele ČRo se uchází 27 lidí. Pět postupujících vybere rada ještě do Vánoc

9. 12. 2015 zveřejněno na webu Českého rozhlasu

Zatím 27 lidí se přihlásilo do výběrového řízení na post generálního ředitele Českého rozhlasu. Čas na podání přihlášek měli uchazeči do dnešního poledne, další kandidatury s dnešním razítkem však mohou ještě přijít do pondělí poštou. Rada z těchto lidí ještě před Vánocemi vybere pětici, která postoupí do druhého kola. Jméno nového ředitele by mělo být známé nejpozději na začátku února.
Členové rady s notářem přihlášky otevřou v pondělí. Ověří, jestli kandidáti splnili všechna požadovaná kritéria včetně věcí, jako je zaslání životopisu, motivačního dopisu nebo výpisu z trestního rejstříku. 
Podmínkou pro účast ve výběrovém řízení je také vysokoškolský titul nebo negativní lustrační osvědčení. 
„Následně během dvou, tří dnů dostane Rada Českého rozhlasu notářské ověření se jmény všech kandidátů, kteří formálně splnili podmínky,“ popsal místopředseda rady Ivan Tesař. 
Z těchto lidí vybere rada 21. prosince na veřejné schůzi pět postupujících. „Kteří posléze absolvují veřejné slyšení a představení kandidátského projektu,“ doplnil Tesař. 
Projekt by měl obsahovat zhodnocení současné situace rozhlasu a vizi jeho budoucnosti na léta 2016 až 2021. 
Na veřejnosti se už objevila jména některých kandidátů. Agentura ČTK včera uvedla, že by mezi nimi mohl být třeba prozatímní generální ředitel Karel Zýka, ředitel Centra zpravodajství ČRo Tomáš Pancíř, ředitel Centra vysílání Ondřej Kopa, ředitel ČRo Sever Milan Knotek, náměstek generálního ředitele René Zavoral, šéf brněnského studia Jaromír Ostrý, ředitel ČRo České Budějovice Zdeněk Duspiva, bývalý zpravodaj v USA a šéf Radiožurnálu Miroslav Konvalina nebo externí sportovní redaktor a radní ČTK Miroslav Augustin. 
Jako o zájemcích, kteří mají angažmá mimo rozhlas, prý padají třeba jména ředitele E15 Tomáše Skřivánka, exministra vnitra Jana Rumla, bývalého ředitele Národní knihovny Tomáše Böhma, mediálního analytika Petra Žantovského nebo šéfredaktora zpravodajství ČT Petra Mrzeny. 
Nového generálního ředitele Českého rozhlasu musí rada zvolit do 3. února. Tedy do tří měsíců od rezignace bývalého řádného šéfa Petera Duhana. 

úterý 8. prosince 2015

Stanovisko předsednictva Rady Českého rozhlasu a všech dalších radních k výrokům bývalého generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana o dění v Českém rozhlase

8. 12 2015 zveřejněno na webu Českého rozhlasu, na stránce Rady ČRo

Rada Českého rozhlasu v uplynulých týdnech zaznamenala veřejné výroky bývalého generálního ředitele Mgr. Art. Petera Duhana o tlacích, které prý na něho vyvíjela část členů RČRo a část členů Dozorčí komise.
Předsednictvo Rady ČRo i další členové rady pokládají výroky Petera Duhana za nepodložené. To, co P. Duhan označuje za tlaky, byla standardní kontrolní činnost, které se rada a její Dozorčí komise mají věnovat.  Klíčové problémy týkající se P. Duhana Rada ČRo pojmenovala ve svém usnesení č. 114/15 na veřejné schůzi dne 25. listopadu 2015 (dostupné zde: http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy15/_zprava/zapis-z-11-verejne-schuze-rady-ceskeho-rozhlasu-25-11-2015--1558032 ).
Dozorčí komise (DK) Rady ČRo se dlouhodobě snaží plnit svoji roli, naopak byla vystavena ze strany předchozího vedení ČRo rozmanitým formám odmítání, průtahů a dalších forem komplikací ve věci součinnosti (jako příklad uveďme to, že některé materiály, u nichž chtěla DK posoudit efektivnost vynaložených prostředků, dostala od vedení ČRo začerněné z více než 90%).

Mgr. Art. Peter Duhan uvedl pro masmédia, že Český rozhlas byl událostmi posledních měsíců a týdnů destabilizován. Je zjevné, že ukončení mandátu generálního ředitele je složitým okamžikem v životě veřejnoprávního média. Rada ČRo je přesvědčena, že změna ve vedení ČRo nevedla k destabilizaci a že Český rozhlas i nadále zajišťuje veřejnou službu dle dikce zákona. O standardním chodu ČRo svědčí i fakt, že prozatímní ředitel ČRo Ing. Karel Zýka nalezl s odborovou organizací ČRo rychle shodu na kolektivní smlouvě pro rok 2016.
  
Pokud by Mgr. Art. Peter Duhan pokračoval v mediálních aktivitách, kde by prezentoval zkreslené informace a poškozoval Český rozhlas a některé členy Dozorčí komise, je předseda Rady ČRo PhDr. Petr Šafařík připraven zbavit dle litery zákona členy DK mlčenlivosti, aby mohli vůči nekorektním výrokům reagovat dle svého uvážení.


Předsednictvo Rady ČRo a všichni další členové rady                      7. 12. 2015


středa 25. listopadu 2015

Rezignoval šéf Rady Českého rozhlasu Stehlík, nahradí ho Šafařík

25. 11. 2015 publikováno na serveru iDnes.cz

Předseda rady Českého rozhlasu Michal Stehlík rezignoval ve středu na svou funkci. Oznámil to na začátku jednání rady. Nahradí ho její dosavadní místopředseda a vysokoškolský pedagog Petr Šafařík.

 „U příležitosti ukončení jedné etapy (mandátu bývalého generálního ředitele) dalo předsednictvo Rady ČRo své funkce k dispozici. Předseda ani já jsme už o další kandidaturu neprojevili zájem,“ uvedl pro iDNES.cz dosavadní místopředseda a mluvčí rady Jiří Vejvoda.

Do čela Rady ČRo byl zvolen stávající místopředseda Petr Šafařík. Jeho zástupci budou Ivan Tesař a Milan Badal. První jmenovaný bude nově působit jako mluvčí Rady ČRo.
K 3. listopadu rezignoval Petr Duhan na funkci generálního ředitele. Rozhodl se tak kvůli zdravotním důvodům. Rada rozhlasu zároveň řešila jeho údajné pochybení v případě zaměstnání vlastního syna Andreje Duhana (více čtěte zde).

Český rozhlas proto bude na přechodnou dobu řídit Karel Zýka, dnes už bývalý šéf odboru techniky. Od 4. listopadu do 9. prosince pak běží lhůta pro přihlášky do výběrového řízení na nového generálního ředitele Uchazeči musejí předložit projekt na období 2016 až 2021. Do druhého kola postoupí pět kandidátů, kteří absolvují veřejné slyšení. Volba generálního ředitele se uskuteční nejpozději 3. února 2016 (více zde).

Rada také schválila výši mzdy prozatímního generálního ředitele Karla Zýky 150 000 korun měsíčně. Jeho předchůdce bral o 10 000 Kč více.

Rada schvaluje dlouhodobé programové plány ČRo a volí ředitele rozhlasu. Projednává také stížnosti týkající se programu a vydává doporučení. Rozhodnutí vždy závisí na řediteli. Celkově má rada devět členů a k ekonomické kontrole Českého rozhlasu využívá pětičlennou Dozorčí komisi.

Autoři:fer,ČTK


pátek 20. listopadu 2015

POZVÁNKA na veřejnou schůzi Rady Českého rozhlasu 25. listopadu 2015

Pohled do galerie - Foto: Khalil Baalbaki
Veřejná schůze Rady Českého rozhlasu se koná dne 25. listopadu 2015 od 14:00 hod. v Českém rozhlase, Galerie Vinohradská, suterén, Vinohradská 12, Praha 2. 
Program:
- zahájení, schválení programu
- schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- zpráva o činnosti dozorčí komise Rady ČRo za 3. čtvrtletí 2015
-
dodržování zákona o ČRo
- analýzy pro Radu ČRo
- stanovení výše mzdy prozatímního ředitele ČRo
- kritéria hodnocení výkonu prozatímního ředitele za období listopad 2015 – leden 2016
- informace o postupu výběrového řízení na pozici generálního ředitele ČRo
- neveřejný bod jednání
- nájemní smlouvy
- stížnosti, podněty posluchačů
- různé
- závěr

čtvrtek 19. listopadu 2015

Má Dvojka problém?

19. 11. 2015 napsal Jakub Kamberský

   Sobotní hra pro mládež a nedělní pohádka jsou po řadu let stálé dominanty ve vysílání Českého, dříve Československého rozhlasu, a to na stanici Praha, dnes Dvojka.

   Jako posluchač her pro mládež sice nepamatuji, co se vysílalo před rokem 1992, kdy jsem jako malý propadl kouzlu dobrodružných příběhů, ale z četných repríz a četného bádání si obrázek udělat dokážu.

   Sám mám moc rád archivní verneovky, těší mě, že jsou často reprízovány, oceňuji i více či méně zdařilé pokusy o současné adaptace klasických příběhů. Ovšem, dětský čtenář, divák, posluchač je dle mého soudu docela někde jinde.  Mládež už jen těžko ohromí fantaskní verneovky, Neffovy sci-fi příběhy z 80. let, westerny typu Bezhlavý jezdec, apod. Tím ale rozhodně netvrdím, že by tyto klasiky neměly čas od času v éteru zaznít, naopak.

   Jen by to chtělo posun od klasické dobrodužné hry pro mládež k současným tématům, aby jednak rozhlas přitáhl mládež ke kultivovanému poslechu, aby rodičům dramatickou tvorbou přibližoval, co jejich ratolesti pálí, jak mezi sebou žijí, komunikují, uvažují. Je přeci všeobecně známo, že dcera či syn v pubertě se rodičům o svých problémech povětšinou nezmiňuje.

   Vhodným příkladem přínosné hry by mohla být dramatizace divadelního textu Zuzy  Ferenczové: Problém (Vyskočit z kůže), pojednávající o šestnáctileté studentce, předčasně otěhotnělé.

   V čem je problém, když hru rozhlas odvysílal?
Právě ve zvoleném čase. Hru totiž Dvojka zařadila 17. listopadu, od osmi večer.
Jako rozhlasový publicista jsem byl v záři přizván k pracovnímu poslechu a následné diskusi nad touto hrou. Z té vyplynulo, že by všichni tvůrci, míněno dramaturgové a režisérka, vlastně celé auditorium neváhalo zařadit hru v sobotu po 13. hodině.  Ovšem, zároveň se objevily jisté obavy, zdali by zařazení hry s takto závažným tématem nevyvolalo stížnosti posluchačů.  Důvodem by mohlo být rovněž několik expresivních výrazů, které v nahrávce zazněly. Je logické, že zazněly.  Jak jinak přiblížit současnou mluvu v plné šíři? Nutno dodat, že jich nezazní mnoho, naopak, autorka v hojné míře pracuje s básnickým jazykem, který má podtrhnout sklíčenost vnitřních pochodů hrdinky.

   V uzavřené diskusi padaly relevantní argumenty pro odvysílání v exponovaném čase.  Například s poznámkou vystoupila  jedna  přítomná paní a řekla, že je maminkou stejně staré ratolesti, jako je hrdinka hry.  Tato paní kvitovala, že jí poslech hodně napověděl, jak mladí žijí  Další silné argumenty zazněly od zástupců dětského rádia Junior, kdy v rámci Klubu rádia Junior zařazují četby a diskuse na mnohem závažnější a odvážnější témata už léta a nikdo si nestěžoval. Zmiňme večerní Linky důvěry po 19. hodině na téma drogy, sexuální život dospívajících, intimní hygiena, zneužívání dětí, apod. Tyto pořady připravuje Junior pro děti a nově i pro jejich rodiče, což je velmi záslužný počin.
Faktem ale zůstává, že je-li posluchač vystaven určité konfrontaci, např. ve formě rozhlasové dramatizace či četby, dovede si udělat mnohem plastičtější představu, dovede se víc vžít do předestřených pocitů aktérů hry, je-li samozřejmě tato hra napsaná věrohodně, což Problém určitě je.

   Dodám, že nikdo z vedení, krom slovesného dramaturga, nebyl poslechu přítomen, tedy nikdo z těch, kteří v rozhlasu rozhodují co a kdy a kde se bude vysílat. V diskusi zazněla i jedna podstatná myšlenka, že bude třeba hru víc promovat, pozvat novináře k poslechu, atd. Nic takového se ovšem nestalo. V Týdeníku Rozhlas vyšla klasická anonce hry, v pořadu Erko hru stručně přiblížila představitelka titulní postavy příběhu. Sám jsem chtěl napsat do Týdeníku Rozhlas rozsáhlejší anonci s vysvětlením, proč by tato a možné další hry tohoto typu měly být zařazovány v čase sobotní hry pro mládež, nedávno konečně přejmenované na hru pro celou rodinu. Návrh zůstal bez reakce, což rozhodně ale nevyčítám ani Týdeníku Rozhlas, se kterým je pro mě radost a čest spolupracovat, ani dramaturgům, tedy slovesnému dramaturgovi Liboru Vackovi a dramaturgyni hry Zuzaně Vojtíškové.  Vyčítám to strachu, který obchází budovou rozhlasu jak mlsný kocour, strachu do něčeho občas říznout, strachu zdravé sebereflexe a sebekritiky, je-li tato na místě, viz nedávná reakce Jana Vedrala k cyklu Hrdinové s otazníkem, která vyvolala silně nezdravé reakce.

   Je sice hezké, že bude hra k poslechu ve streamu pouhý týden, je fajn, že Vltava zařazuje brzkou reprízu na 1. prosinec v rámci pravidelného klubu rozhlasových her, ale to jsou všechno zástupná řešení problému, který nad sobotní popolední hrou visí už řadu let.

   Budu doufat, že přejmenování řady na Hru pro celou rodinu konečně posune určité hranice, že v této řadě zazní alespoň repríza hry Problém, či další počiny, reflektující současné strasti a radosti dospívajících, ovšem, v premiérovém uvedení.
Moc bych si přál, aby zvítězil zdravý rozum nad připosraností, aby si už konečně odpovědní uvědomili, že je nesmysl honit se za poslechovostí a bát se stížností, které beztak povětšinou sepisují notoričtí stěžovatelé, kterým bude vadit i hovno nebo prdel ve Švejkovi a Hrabalovi, v půl sedmé na Vltavě.
■     ■

odkaz na informaci o hře na webu Českého rozhlasu Dvojka  - http://www.rozhlas.cz/dvojka/cetby/_zprava/zuza-ferenczova-problem-vyskocit-z-kuze--1553258
 odkaz na audiozáznam diskutované hry Zuzy Ferenczové: Problém (Vyskočit z kůže) 

k poslechu do úterý 24. listopadu 2015. - http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3510257

pátek 6. listopadu 2015

POZVÁNKA na program do Českého rozhlasu v Praze – 7. listopad 2015 - celodenní poslech dvacetidílné četby Osudů dobrého vojáka Švejka a premiérové části druhého dílu






Dodatek:
Na skvěle připravené Švejkově rozhlasové anabázi vystoupil i pražský harmonikář Josef Čečil a svým nezapomenutelným způsobem zazpíval i několik dobových písní, z nichž některé budou doprovázet i zvukové zpracování druhého dílu Osudů dobrého vojáka Švejka.  Na krátké videoukázce zpívá Pepíček Čečil známou píseň“Když jsme táhli k Jaroměři“ a přitom rozmlouvá s režisérkou Markétou Jahodovou a hudebním režisérem Igorem Tausingrem.





Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války II. - Na frontě 
(1/22)    On-line do pátku 13. listopadu 2015. 
                 odkaz na audio http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3506855
 (2/22)   On-line do soboty 14. listopadu 2015.
                odkaz na audio  http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3506854 
 (3/22)    On-line do neděle 15. listopadu 2015.
                 odkaz na audio   http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508073
(4/22)     On-line do pondělí 16. listopadu 2015.
                 odkaz na audio   http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508075
(5/22)     On-line do úterý 17. listopadu 2015.
                 odkaz na audio   http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508076
(6/22)     On-line do středy 18. listopadu 2015.
                 odkaz na audio    http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508077
(7/22)     On-line do čtvrtka 19. listopadu 2015.
                  odkaz na audio     http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508079
(8/22)     On-line do pátku 20. listopadu 2015.
                 odkaz na audio   http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508080
(9/22)     On-line do soboty 21. listopadu 2015.
                 odkaz na audio   http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508081
(10/22)   On-line do neděle 22. listopadu 2015.
                   odkaz na audio   http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508082
(11/22)   On-line do pondělí 23. listopadu 2015.
                  odkaz na audio   http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508083
(12/22)    On-line do úterý 24. listopadu 2015.
                  odkaz na audio    http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508084
(13/22)   On-line do středy 25. listopadu 2015.
                  odkaz na audio    http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508085
(14/22)    On-line do čtvrtka 26. listopadu 2015.
                    odkaz na audio    http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508086
(15/22)    On-line  do pátku 27. listopadu 2015.
                   odkaz na audio    http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508087
 (16/22)    On-line do soboty 28. listopadu 2015.         
                   odkaz na audio     http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508088
(17/22)   On-line do neděle 29. listopadu 2015.
                   odkaz na audio     http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508089
(18/22)    On-line do pondělí 30. listopadu 2015.
                   odkaz na audio      http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508090
(19/22)     On-line do úterý 1. prosince 2015.
                    odkaz na audio     http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508091
(20/22)    On-line do středy 2. prosince 2015.
                    odkaz na audio      http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508092
(21/22)    On-line do čtvrtka 3. prosince 2015.
                    odkaz na audio     http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508093
(22/22)     On-line do pátku 4. prosince 2015.
                    odkaz na audio      http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3508094

středa 4. listopadu 2015

Dnes začíná vysílat Rádio Retro o vědě !

Obecná teorie relativity byla Einsteinem zveřejněna v roce 1916 (ovšem předtím ji v cyklu čtyř přednášek, konaných od 4. do 25. listopadu 1915, prezentoval před Pruskou akademií věd).

Před sto lety Albert Einstein poprvé představil světu svou teorii relativity, kterou od té doby nikdo nepřekonal. Toto úžasné „století hledání a nalézání“ připomene Český rozhlas tematickým internetovým streamem, který od 4. listopadu do 6. prosince přináší 28 hodin autentických historických nahrávek hlasů českých vědců a příběhů o biologii, filosofii či vesmíru. Archivní zvukové fólie a pásky uvádějí a komentují Lucie Výborná a astrofyzik Jiří Grygar.

Připravil Tomáš Černý.




odkaz na program (první sloupec) http://www.rozhlas.cz/program/portal/#/1/2015-11-04

čtvrtek 29. října 2015

Program stanice Český rozhlas Dvojka se od 2. listopadu 2015 promění

29. 10. 2015 napsal Tomáš Němec

   V posledních dvou týdnech jsem zaslechl, jak někteří „moderátoři“ Nočního mikrofóra  říkali, že toto Noční mikrofórum je jejich poslední. Byli to Jaroslav Svěcený, Roman Šmucler a Apolena Veldová. Zvláště pan Svěcený nemohl pochopit, že se s ním už do budoucna nepočítá a vyslovil naději, že se snad v budoucnu časy obrátí k lepšímu a zase dostane u mikrofonu nějakou pravidelnější příležitost. Roman Šmucler to vzal pragmaticky, protože už toho má za posledních 25 let v roli rozhlasového nebo televizního moderátora víc a ví, že všechno v médiích pro konkrétní osobu jednou končí, ale že se jistě objeví jiná příležitost jinde. Marta Elefteriadu se neloučila navždy, ale řekla, že jak jistě víme, dochází k určitým změnám a napříště že nebude možno do Nočního mikrofóra telefonovat, jen se tam budou moci posílat e-maily.  

   Přestože vysílání většiny stanic ruší každou chvíli nějaká sebechvalná či vtíravá upoutávka, o změnách na Dvojce jsem zatím nic neslyšel.  Všechny výkřiky jakoby se soustředily na celoplošné vysílání stanice Český rozhlas Plus, které začne od 2. listopadu na velmi krátkých vlnách.

   Proto jsem se  jal zkoumat program stanice Dvojka na webu Českého rozhlasu a zjistil jsem, že i zde dochází od. 2 listopadu k proměnám během celého dne. Nejsou tak postavené na hlavu, jako když v roce 2011 měnil pan Jaromír Ostrý stanici Praha na stanici Dvojku, ale přece jen jsou patrné a řekl bych, že mohou být i k lepšímu. Na webu Dvojky je rámcový program až do konce listopadu, tak tady napíšu jen to, co mě uhodilo do očí na první pohled.

   Ranní vysílání, které se ještě dnes jmenuje Dobré ráno, Česko, začíná v 5:00 hodin a je uváděno švitořivou dvojicí moderátorů, bude začínat až v 6:00 a bude se jmenovat „Dobré ráno s Dvojkou“. K jeho uvádění se vrátí jen jeden člověk, a tím bude každý všední den Jan Kovařík, v sobotu pak Roman Víšek. V neděli pak zůstanou asi „dobrojitrníci“,  jak je nazval svého času pan František Novotný. Tedy celebrity a oblíbení lidé odjinud.  Jejich harmonogram patrně ještě není vytvořen, avšak prvním bude Ondřej Kepka, který jistě pro svou snaživost nebyl odstraněn ani z Nočního mikrofóra. Nedělní dobrojitrníci budou začínat jako dosud už v pět hodin ráno.

   O půl deváté zůstává pořad „Jak to vidí“ se Zitou Senkovou a jejími komentátory.  Nově tento pořad bude reprízován týž den půl hodiny před půlnocí.

   Od devíti do dvanácti zůstává proudové Dopoledne s Dvojkou se všelijakými vmezeřenými vsuvkami jako „Dvojka na cestách“ nebo „Příběhy slavných“. V tomto proudu se budou střídat  Martina Kociánová  Jan Rosák, Marie Retková, Tereza Stýblová, Stanislava Lekešová a Jolana Voldánová.

   Takový ten polední Kolotoč nazvaný 12 ve 12 zůstává a střídat se v něm budou Petr Jančařík, Tereza Kostková, Petr Rajchert a Richard Pachman.

   V odpoledni s Dvojkou od 13:00 do 16:30 se budou střídat Jiří Holoubek a  Václav Žmolík a páteční odpoledne v témže čase  se bude jako dosud jmenovat Šťastnou cestu a bude jako dosud s Janem Rosákem.

   Ostatní pořady přeskočím, protože jsou v podstatě stejné jako dosud a dostávám se k Nočnímu Mikrofóru, které bude Jen hodinové od 22: 30 do 23:30 a vystřídají se v něm některé staré a některé nové celebrity. Našel jsem tyto: Jana Smutná, Ondřej Kepka, Marie Retková, Alena Kumstýřová, Jan Cimický, Tereza Pokorná, Marta Elefteriadu, Jiří Mejstřík, Jitka Novotná, Michal Prokop, Jiří Petrášek – Werich, Zuzana Maléřová, Vasil Fridrich, Zora Jandová, Martin Kratochvíl, Magdalena Švecová, Pavel Šporcl.  

   Půl hodiny před půlnocí se bude opakovat, jak jsem psal už výše, pořad „Jak to vidí“, v sobotu pak nedělní pořad Františka Novotného a Luďka Munzara „Okouzleni slovem“. V neděli pak bude pravděpodobně noční mikrofórum až do půlnoci, protože se počítá s delším dokumentem od 22 hodin.

   Od půlnoci do dvou hodin se pak bude vysílat Noční proud, který sem přejde ze stanice Regina Praha. Regina Praha totiž přestane vysílat od 2. listopadu na VKV a ponoří se do temnot digitálního vysílání. Používám výraz „temnoty digitálního vysílání“, protože v této době je ještě jen málo posluchačů vybaveno digitálním DAB přijímačem jako já a noční proud by vlastně už téměř nikdo neslyšel.  A bývalí diskžokejové by vlastně vysílali „do zdi“. Tím se čas pro vysílání repríz pořadů z regionálních studií zmenší z pěti hodin na pouhé tři. Od pěti do šesti totiž bude vysílat noční moderátor něco, co už se bude také nazývat „Dobré ráno s Dvojkou“, Ale co to vlastně bude, není mi jasné

   Závěrem bych chtěl zopakovat, co vidím jako klady upraveného programu Dvojky. Ráno nebudou švitořit dva moderátoři nesmysly a večer se zkrátí plané plácání celebrit v tak zvaném Nočním mikrofóru. Klidně mohlo být celé Noční mikrofórum nahrazeno Nočním proudem. Ne, že by to byl nějaký obsahový přínos, ale v nočních hodinách by to byl příjemnější poslech.


   Myslím, že to je maximum, čeho mohl dosáhnout současný šéfredaktor Dittrich při svých schopnostech a nulové iniciativě.   Vnímám, že po odstoupení velkého škůdce Českého rozhlasu Petera Duhana bude teď určitá doba stagnace. Pokud by se vysílání stanic Českého rozhlasu mělo do budoucna zlepšit, musel by nový generální ředitel, který bude, doufejme,  zvolen počátkem roku 2016, odstranit z vedení Českého rozhlasu takové lidi, jakými jsou René Zavoral, Jan Menger, Miroslav Dittrich a Jiří Mejstřík. Náhodnému čtenáři tato jména nic neřeknou, ale lidé z Českého rozhlasu, kteří si chodí na tento blog číst, jistě vědí, o koho jde. Záměrně neuvádím druhého největšího škůdce Jaromíra Ostrého. Ten v této chvíli už nemá vliv na vrcholové řízení rozhlasu a pevně věřím, že už ho nikdy mít nebude.