Podobnost čistě náhodná - FAKTA ?
Komentáře
Článek je bez komentářů
středa 23. února 2011
Digizone
Digizone
Jan Potůček, 17.2.2011
Posluchači si stěžují na novou podobu ČRo 2 – Praha u vysílací rady
Stížnostmi na novou podobu programového schématu Českého rozhlasu 2 – Prahy, který od 31. ledna cílí na rodinné publikum, se zabývá Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Obrátilo se na ni několik posluchačů, kterým vadí, jakým směrem se druhý program veřejnoprávního rozhlasu ubírá. Stálým posluchačům Prahy vadí, že se změnilo programové schéma, z něhož vymizelo několik pravidelných pořadů.
"Rada se seznámila s podnětem posluchačky týkajícím se nevhodného oslovování hostů na stanici Český rozhlas 2, s podnětem posluchačky týkajícím se obecné nekvality vysílání Českého rozhlasu 2, s podnětem posluchače týkajícím se nekvality vysílání Českého rozhlasu Brno, s podnětem posluchačky týkajícím se nevhodnosti vysílání pořadu Dámský klub v době od 6 do 22 hodin, s informací na vědomí týkající se pořadu "Jak to vidí..", s podnětem posluchače týkajícím se pořadu Koule, s podnětem posluchače na špatnou programovou skladbu Českého Rozhlasu 2 a s informací Českého rozhlasu o způsobu vyřízení stížnosti," napsala RRTV v tiskové zprávě ze svého posledního zasedání.
Nespokojení posluchači si už po týdnu vysílání nového schématu vymohli návrat dopoledního pořadu Jak to vidí…, který od 31. ledna nahradil odpolední Čaj pro dva aneb jako to vidí?, vysílaný každý všední den od 16. hodiny živě z vestibulu historické budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě v Praze.
Komentáře
Článek je bez komentářů
úterý 22. února 2011
Paní Jana Pavelková oslovila redakci RTA - 2.část
Paní Jana Pavelková oslovila redakci RTA - 2.část
reakce na Nedělní videorozhovor s Jaromírem Ostrým
■ ■
Dobrý den, paní Pavelková,
přečetl jsem si Vaši reakci na můj rozhovor s šéfredaktorem ČRo2-Praha, panem Ostrým. Chápu, že se mohou objevovat různé pohledy na celou věc. Proto jsem dal, po negativních ohlasech v médiích, prostor pro vyjádření právě panu Ostrému. Vám také tímto nabízím prostor pro vyjádření v naší rubrice Hydepark formou psaného textu/komentáře/názoru.
Pokud budete mít zájem, prosím, pošlete mi Váš text na můj email a já zajistím jeho publikaci v uvedené rubrice, která se věnuje mediální problematice.
Velice Vám děkuji a jsem s přátelským pozdravem
Jan Bohdal
redaktor internetového deníku Česká média
bohdal@ceskamedia.cz
www.ceskamedia.cz
22.2.2011
■ ■
Dodatek editora blogu: Našel by se mezi posluchači ČRo2 někdo, kdo by byl ochoten ve spolupráci s paní Pavelkovou napsat článek pro Česká média?
T.N.
Komentáře
Článek je bez komentářů
Paní Jana Pavelková oslovila redakci RTA - 1.část
Paní Jana Pavelková oslovila redakci RTA - 1.část
reakce na Nedělní videorozhovor s Jaromírem Ostrým
■ ■
redakce.praha@rta.cz - odezva na reportáž
Pro pana redaktora, který vedl rozhovor 20.2.2011 s panem Ostrým:
Dobrý den,
dnes jsem ze záznamu viděla Váš rozhovor s panem Ostrým. Musím se Vám svěřit, že je mi smutno ze změn, které tento člověk, snad v dobré víře, udělal ve vysílání rozhlasové stanice ČRo 2 Praha. Taky je mi smutno z toho, jak pan Ostrý mluvil o reakcích posluchačů. Chci věřit tomu, že jste tuto anketu četl. Dnes je tam už cca 1000 příspěvků pod heslem Reaguj a cca 700 příspěvků pod heslem Co vás těší a schází ve vysílání ČRo 2 Praha. Málokterá odezva je kladná, takže Ti, kteří jsou spokojení, asi píší někam jinam, ale myslím, že tomu se nedá dost dobře věřit.
Hlavně ale dnes 21.2.2011 si program ještě "nesedl" a kdoví, jestli si sedne.
A proč Vám vlastně píšu? Ani přesně nevím, asi hledám pomoc, kde se dá.
S pozdravem
Jana Pavelková, 21.2.2011
■ ■
klikni - 2.část
Komentáře
Článek je bez komentářů
Dopis šéfredaktorovi ČRo2 a generálnímu řediteli ČRo - 9. část
Dopis šéfredaktorovi ČRo2 a generálnímu řediteli ČRo - 9. část
napsal Radek Svoboda, 21.2.2011
Sice poznamenám, že lidé se s pověrami střetávají nejspíše od nepaměti a je snad dokonce možné, že jimi nejsme postiženi více než generace předcházející, nicméně i tento stav nelze pokládat za uspokojivý – naopak, bojovat proti pověrám je nutné stále, i v 21. století. Stav relativně nedávný ostatně je možno ilustrovat citací z knihy Alberta Schweitzera Lidé v pralesích, kterou snad čistě jen pro odlehčení lze přidat:
■ ■
Černoši se živě zajímají o jednoho evropského kouzelníka, cestujícího podél celého západního pobřeží a pořádajícího svá představení také v Kap Lopezu. Zařídil si též poradní hodiny, ve kterých černochům za jistou odměnu prorokuje budoucnost a vykládá jim o ztracených předmětech. Doposud znali pouze ti černoši, kteří čtou evropské noviny, bujnou moderní pověrčivost bělochů. Jak často již se mne vyptávali „intelektuálové“ na význam všech těch inserátů jasnovidek a věštkyň evropských hlavních měst! A nyní vysílá ta evropská pověrčivost své zástupce dokonce k černochům!
Jak se musíme nyní stydět před těmi domorodci, proti jejichž pověrám jsme tolik bojovali!
„Vždyť běloši mají také své kouzelníky,“ vykládá mi jeden z domorodců. „Pročpak nám to misionáři tajili a proč ty jsi nám o tom nic neřekl?“
Vítězné tažení evropské pověrčivosti do kolonií je událostí dalekého významu. Naše duševní autorita, kterou válka beztak již značně otřásla, utrpěla novou strašnou ránu. Rozumní domorodci se pohoršují nad tím, že u nás ještě žije pověra; pohanská pověra pak triumfuje, vítajíc nečekaného spojence, který přichází přes moře na pomoc.
Řemeslná evropská pověrčivost záhy počíná černochy vykořisťovat. Domorodci našeho území, mezi nimi i ošetřovatelé nemocnice, obdrželi prospekt od Roxroy Studios, 42, Emmastraat v Haagu. Mají zaslat s přílohou padesáti franků několik svých vlasů a udat den narození, aby jim podle toho mohl být sestaven horoskop a zaslán talisman Ki-Magi, odpovídající jejich znamení v zvěrokruhu. V odpovědi mají uvést, přejí-li si talisman pro úspěch v obchodu, nebo pro štěstí v lásce, nebo pro dobré zdraví, či pro štěstí ve hře. Nabízí se jim také talisman, který slibuje úspěch ve všech oborech. Je ovšem mnohem dražší než ostatní.
■ ■
Se srdečným pozdravem,
Radek Svoboda
Komentáře
Tedy pane Svobodo, klobouk dolů. Jana
Opravdu úžasný elaborát, hluboce smekám, jenže mám oprávěnou obavu, že skončí tam, kde jsou už bez odezvy uloženy všechny naše stesky a výhrady. I přes to Vám mnohokrát děkuji.
Snad je ještě naděje, odpověděl mi na můj mejl redaktor, který vedl rozhovor s p. Ostrým pro RTA. Jestli máte zájem, odpovězte mi na tento komentář.
Dobrý den pane Svobodo, děkuji za výstižný popis situace ve vysílání ČRo2. Lépe bych to neuměla a dalo Vám to určitě hodně práce. Kéž se tím bude pan Ostrý inspirovat a nezapadne to, jako kritické připomínky ostatních posluchačů. Ještě jednou děkuji a přeji Vám hodně zdaru.
[5]22.02.11 15:37:59Radek Svoboda
Re: (paní Jana Pavelková) - Dobrý den přeji, nejsem si zcela jistý, zda-li je Váš příspěvek směřován na mne, či na pana Němce. V prvním případě Vám zasílám e-mail (pardon, ale svoji emailovou adresu nerad umisťuji přímo na internet - nemaje v oblibě "spam"). :-) Se srdečným pozdravem, Radek Svoboda
Pane Svobodo, paní Pavelková se mi ozvala na zdejší e-mail. Pokud bude chtít něco vložit na blog, možná by to mohla zkonzultovat s vámi, protože máte dobrý přehled o situaci. Jinak, paní Pavelková - jak jsem napsal v mailu: Co pošlete, to vložím na blog. Tomáš Němec
Dopis šéfredaktorovi ČRo2 a generálnímu řediteli ČRo - 8.část
Dopis šéfredaktorovi ČRo2 a generálnímu řediteli ČRo - 8.část
napsal Radek Svoboda, 21.2.2011
Dalším „cílem“ je pořad Meteor, které pod vedením pánů Josefa Kleibla a později Ivo Budila dosahovaly úrovně, která později nebyla udržena a poněkud sklouzává k jisté povrchnosti – ostatně lze srovnávat, Meteory pana Budila je možné slyšet i na internetových stránkách ČRo, kde jsou zpětně dostupné až do roku 2005. K panu redaktorovi Marku Janáčovi směřuje také moje výhrada ze strany seriálu Válečný dekameron, který byl nedávno z části opět použit – tentokrát právě ve vysílání Meteoru. Onen seriál je k možné najít mj. zde –
– například již 2. díl „Válečná věda a technika, kapitola první: letectví“ obsahuje (zhruba v čase 05:35) poměrně zajímavou informaci, že „Američané v roce 1940 obohatili letectví o další novinku. Jejich dopravní letadlo Dakota DC‑3 bylo prvním, které vyrovnávalo tlak v kabinách. To přineslo pohodlí cestujícím a umožnilo, aby letadla létala ve větších výškách než dosud.“ Bohužel ale letoun Douglas DC-3 (původně známý jako Douglas DST, který Američané za války vyráběli pod vojenským označením C‑47 a C‑53 a které Britové během války používali pod asi nejznámějším jménem tohoto letounu, totiž jako Dakota) nikdy neměl přetlakovou kabinu – jak si ostatně lze poměrně snadno v literatuře ověřit. Navíc DC‑3 vznikl již dlouho před válkou, prvně se vznesl do vzduchu již 17. prosince 1935. Ale první letoun s přetlakovou kabinou, zavedený do sériové výroby a nasazený na linkách, byl čtyřmotorový Boeing 307 Stratoliner – na pravidelné dopravní linky se dostal skutečně v roce 1940, ovšem poprvé byl ve vzduchu již na Silvestra 1938 (po pravdě řečeno ovšem dopravní Boeing 307 má s „urychlením technického vývoje díky druhé světové válce“ pramálo společného ; podobně lze jisté výhrady vznést kupříkladu i k 4. dílu Válečného dekameronu, věnovanému vývoji atomové pumy – zejména v případě německého vývoje by věrohodnosti a kvalitě pořadu přispělo, kdyby se vedle historiků k celé problematice vyjádřil i nějaký fyzik ).
Poslední moje výhrada, ovšem nikoli výhrada nejmenší, je k byť jen občasným, nicméně ve veřejnoprávním médiu naprosto přijatelným zmínkám (doufejme, že ne prezentování) vysloveně pseudovědeckých přístupů. Do veřejnoprávního rozhlasu zcela nepochybně nepatří ani astrologie, scientologie, ani jakékoli horoskopy či cokoli podobného – ba dokonce ani numerologie. (Byť je pravda, že již řadu let v ČRo 2 nemá – ano, svého času měla – pořad numeroložka a psychoterapeutka RNDr. Jana Tamchynová, zabývající se mj. alternativní léčbou ; s jistou skepsí a sarkasmem se ovšem skorem můžeme pídit po tom, kde že snad lze získat titul RNDr. v oboru numerologie. ) Se značným překvapením a jistým rozčarováním jsem ovšem právě v pondělí 31. ledna 2011 v ranním vysílání zaznamenal telefonát moderátora numeroložce paní Tamchynové (v pondělním ranním vysílání tato zajímavost zazněla v čase kolem 08:18). Bohužel v do značné míry obdobném duchu se rovněž neslo v týdnu od 7. února dopolední vysílání krátce před 11. hodinou, kde dostala prostor paní doktorka Marie Kramaříková (pouze předpokládám, že jde o Paed. Dr. Marii Kramaříkovou). Tady skutečně mohu jedině vyjádřit značnou nevoli – toto si snad může dovolit komerční stanice, ovšem nikoli veřejnoprávní Český rozhlas. Podobné zvláštnosti ve vysílání by zasloužily jediné ocenění – a to kandidaturu na Bludný balvan, známé a populární ocenění udělované Českým klubem skeptiků Sisyfos. Oproti numerologii bych mnohem spíše dal přednost rozhovoru například s někým ze Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů, nepochybně by to bylo mnohem přínosnější.
klikni - 9.část
Komentáře
Článek je bez komentářů
Dopis šéfredaktorovi ČRo2 a generálnímu řediteli ČRo - 7.část
Dopis šéfredaktorovi ČRo2 a generálnímu řediteli ČRo - 7.část
napsal Radek Svoboda, 21.2.2011
Dále bych poukázal na příspěvek Ing. Dragounové z 9. února 2011, vložený do diskuse v 14:47, s kterým se do posledního písmene ztotožňuji.
■ ■
Dětské rozhlasové pořady. Považuji za velmi důležité, jako i většina diskutujících, aby byla věnována maximální pozornost kvalitě pořadů pro děti. Nebudu uvádět opakované připomínky k současným a již neuváděným pořadům. Jsem český občan a tak mi není jedno, že v naší zemi klesá vzdělanost mladých lidí. Odborníci přece vědí jak negativnímu trendu zabránit, musí jim ale pomoci i Český rozhlas. Podívejte se na Čínu, která v oblasti školství postupuje cílevědomě, takže výsledky jsou už dnes vidět. Čínské vysoké školy začínají patřit k nejlepším na světě. Čína má jednu výhodu oproti nám, je jich mnoho, takže mají z čeho vybírat. Náš národ je malý a proto si musíme vážit každého nadaného dítěte a umožnit všem dětem, i těm nejchudším, přístup ke kvalitnímu vzdělání. Úkolem rozhlasu by mělo být probouzet zájem dětí o nejrůznější obory lidské činnosti, o vědu, o touhu něco docílit a ne je nechat na pospas komerčním sdělovacím prostředkům. Rodiče vám budou vděčni, pokud se o to pokusíte. Navrhuji, aby do nového schéma byl zařazen pořad, který by se např. mohl jmenovat Vědci si hrají. Zde by zkušení popularizátoři mohli zábavnou formou děti seznamovat s novinkami nebo i s problémy s nimiž se děti během studia setkávají. Oslovte zkušené učitele, rektory vysokých škol a ředitele vědeckých ústavů. Jsem přesvědčená, že vám vyjdou vstříc. Dalším důležitým problémem mladých lidí jsou drogy, včetně alkoholu a kouření. Např. v pořadu Drogy nejsou moderní by bylo možné upozorňovat na nebezpečnost těchto drog a jak se jim bránit. Je třeba vytvářet kladné vzory. Rodí se málo dětí a my ještě nečinně přihlížíme k tomu, jak se různé nezodpovědné skupiny lidí podílejí na poškozování zdraví našich dětí. Věřím, že si rozhlas uvědomí svou moc a že bude kladně reagovat na podnětné připomínky posluchačů. Ing. N. Dragounová
■ ■
Na podporu tohoto názoru navíc znovu poukážu na již zmíněný KODEX ČESKÉHO ROZHLASU a rovněž naSTATUT ČESKÉHO ROZHLASU. (Zde opakovaně ocituji slova z druhého bodu Programových zásad: „Program Českého rozhlasu tvoří tři pilíře – zpravodajství, kultura a vzdělání.“) Vzhledem k tomu, že ČRo v podstatě má jakýsi zpravodajský a kulturní okruh na celoplošných stanicích (ČRo 1 Radiožurnál a ČRo 3 Vltava), pak se nabízí otázka, zda‑li by u ČRo 2 spíše neměla být také významně posílena ona třetí funkce veřejnoprávního Českého rozhlasu, tj. vzdělávání, která se dnes naopak spíše postupně dostává na okraj či do pozadí.
K posledním připomínkám opět patří právě úroveň vzdělávacích pořadů. Prvním je bývalá Univerzita třetího věku, která by – ovšem i tak s některými výhradami – mohla posloužit za vzor takového vysílání, i když byla poněkud necitlivě nahrazena úterním „Kontaktem“, který je vysílán po dvacáté hodině.
Za příklad může posloužit Kontakt Dvojky z úterý 8. února, kde byl hostem pořadu dr. Antonín Vítek. Ona kontaktní forma je zcela nevhodná, host sice měl téma, nicméně díky telefonickým dotazům na ono téma ani nedošlo. Než pořad typu „celoživotního vzdělávání“ – jak alespoň je pořad deklarován v novém programovém schématu – lze toto vysílání s jednotlivou návštěvou hosta (byť tento skutečně má k tématu co říci – má-li k tomu ovšem prostor) označit za vybírání jednotlivých náhodných „střípků“ informací, navíc zcela rozdrobené průběžnými vstupy posluchačů, kteří se sice ptali na věci „z oboru“, nicméně na míle daleko od původně deklarovaného tématu pořadu. Skutečně vzdělávací pořad by měl danou tematiku probírat do mnohem větší hloubky a to v několika pokračováních – úplně stejně, jako se předem vybranému tématu v sérii předem pečlivě připravených pořadů věnovala předešlá Univerzita třetího věku. To by zároveň umožnilo smysluplně reagovat, byť by to nebyla „reakce v přímém přenosu z živého vysílání“, na smysluplné dotazy posluchačů, kteří by do pořadu napsali buď přes e-mail nebo běžnou poštou. Jednak by to zabránilo rozbití pořadu dotazy, jednak by tak byly odfiltroványdotazy jdoucí zcela mimo téma – přiznejme si, že zdaleka ne všechny telefonáty míří přímo k tématu, popřípadě mohou být v řadě případů k tématu zcela jinému, na které konkrétní pořad vůbec nebyl zaměřen.
Také – byť spíše jen na okraj, či jako námět k úvaze – zmíním že v knihovničce mám dvě knihy, které před dlouhým časem vydal právě Český (vlastně tehdy ještě Československý) rozhlas. Obě tehdy připravil k vydání pan Ivo Budil, jednalo se o publikace sestavené z rukopisů 23. (a 30.) rozhlasové university, obě zaměřené na témata výzkumu vesmíru (první vyšla pod titulem Do blízkého i vzdáleného vesmíru, druhá pak jako Základy kosmonautiky). Jako velice pozoruhodný (samozřejmě – až po tom, nakolik do hloubky byla témata jednotlivými autory zpracována) se může jevit neobyčejně široký autorský kolektiv prvotřídních odborníků. Namátkou z desítek vybírám alespoň tato jména: Zdeněk Ceplecha, Milan Codr, Josip Kleczek, Vladimír Kopal, Jiří Mrázek, Rudolf Pešek, Luboš Perek, Miroslav Plavec, Josef Sadil, Boris Valníček či Vladimír Vanýsek. Nabízí se otázka, zda-li by vzdělávací pořady skutečně neměly jít do mnohem větší hloubky, než jak činí dnes – rozhlas to uměl a to způsobem obdivuhodným.
klikni - 8.část
Komentáře
Článek je bez komentářů
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)