Veřejná schůze Rady ČRo se koná dne 28. 11. 2012 ve 14:00 hod. v Českém rozhlase, místnost číslo 010, Římská 15, Praha 2.
Z programu:
- Zahájení
- Schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- Zpráva o činnosti Dozorčí komise Rady ČRo za 3. čtvrtletí 2012
- Poslechovost - výsledky Radioprojektu v období od 1. 4. - 30. 9. 2012
- Informace o předvolebních průzkumech využívaných ČRo pro krajské volby 2012
- Stížnosti/připomínky posluchačů
- Různé
- Závěr
pondělí 26. listopadu 2012
úterý 20. listopadu 2012
RadioProjekt II.+III.Q’12: Český rozhlas zazářil rovněž v denní poslechovosti
19. 11. 2012 napsal Jerry Prohaska na serveru radiotv.cz
ANALÝZA DENNÍ POSLECHOVOSTI - Rádio Impuls si denně naladí 1,053 milionu posluchačů, od minulého průzkumu polepšilo o 11 tisíc, meziročně o 46 tisíc posluchačů, jedná se však jen o minimální čísla v rámci statistické odchylky. Frekvence 1 je s výsledkem 949 tisíc posluchačů denně nadále druhou nejposlouchanější českou stanicí. Vyplývá to z průzkumu poslechovostiRadioProjekt II. + III. Q. 2012, který pro RS SKMO zpracoval STEM/MARK Median.
Dnes vás v analýze průzkumu poslechovosti seznámíme s výsledky denního ukazatele. V této vlně RadioProjektu bylo dotazováno asi 15 tisíc náhodně vybraných respondentů. Věková struktura vzorku se pohybuje v rozmezí 12-79 let ve sledovaném období 1. dubna až 30. září 2012.
Analýza týdenní poslechovosti: Radiožurnál mezikvartálně vyniknul s největším absolutním posílením
Všechna následující data udávají počet posluchačů v tisících, jedná se o denní ukazatel poslechovost, tedy počet posluchačů, kteří danou stanici ladili každý den. V článku jsou uvedena výhradně čísla z celostátního pohledu. V článku se věnujeme jen signifikantním posunům, kompletní výsledky přikládáme v přiloženém dokumentu.
Celoplošné stanice
Rádio Impuls si každý den naladí 1,053 milionu posluchačů, v mezikvartálním výsledku získává 11 tisíc, meziročně 46 tisíc. Druhá Frekvence 1 (949 / +14 / +12) i třetí Evropa 2 (877 / -13 / +25) nezaznamenaly v rámci měření poslechovosti žádné výkyvy poslechovosti a prakticky se jejich výkon nezměnil. Český rozhlas 1 - Radiožurnál (783 / +73 / +86) si připisuje signifikantní nárůst v obou srovnáních a dostává se velmi blízko k hranici 800 tisíc posluchačů. Velmi dobře se dařilo tentokrát také Českému rozhlasu 2 - Praha (437 / +49 / +66). ČRo 3 - Vltava (64 / -3 / +5) nevybočuje z normálu.
celý článek najdete v odkazu http://www.radiotv.cz/p_radio/radioprojekt-iiiiiq%E2%80%9912-cesky-rozhlas-zazaril-rovnez-v-denni-poslechovosti/
pondělí 12. listopadu 2012
Trialog B - rozhovor Jakuba Kamberského s rozhlasovými režiséry Weinlichem a Mančalem – čtvrtek 15.11. od 20. hod. v Praze
napsal Jakub Kamberský na facebookové stránce Trialog B
čtvrtek 15.11. 2012 od 20. hod. klubu Biograf v Praze 5,
Plzeňská 210
Budeme společně vzpomínat na profesní začátky obou hostů, tedy
rozhlasových režisérů Karla Weinlicha a Petra Mančala, vzpomeneme na
kolegy a lidi, kteří oba ovlivnili či někam nasměrovali, zamyslíme se nad
úlohou rozhlasu v jeho zlaté éře 60. let a dnes, zazní i ukázky z režijních
prací, dojde jistě i na nějaké veselé historky z natáčení, jak se s oblibou
říká.
Půjde o dílem připravený, dílem improvizovaný večer, jehož součástí budou i dotazy návštěvníků.
Půjde o dílem připravený, dílem improvizovaný večer, jehož součástí budou i dotazy návštěvníků.
Informace
Trialogy B jsou večery besedního charakteru, pořádané v nově
otevřeném klubu Biograf, Plzeňská 210 Praha 5, bývalé kino Na zámečnici. Poblíž
tramvajové zastávky č. 9, 10, 16, vedle rohové restaurace Ladronka.
Popis
Tyto komorní večery budou koncipovány tak, že autor a
moderátor v jedné osobě, kulturolog a rozhlasový publicista Jakub Kamberský si
vždy bude zvát dva hosty, kteří mají něco společného, nejen profesně, ale
hlavně pak lidsky. Mělo by jít o atraktivní zavedená jména, ale i začínající
umělce. Jednou podmínkou je, aby nešlo o celebritu, druhou pak, aby měli daní
hosté návštěvníkům co sdělit.
Trialogy b vzdáleně odkazuji na legendární televizní cyklus Miroslava Horníčka Hovory H z konce 60. let. Autor se nikterak nechce srovnávat s mistrem humoru a glosy, jde spíš o gesto piety a úcty.
Trialogy b vzdáleně odkazuji na legendární televizní cyklus Miroslava Horníčka Hovory H z konce 60. let. Autor se nikterak nechce srovnávat s mistrem humoru a glosy, jde spíš o gesto piety a úcty.
Dojmy z listopadového setkání Klubu přátel Šestky
11. 11. 2012 napsal Tomáš Němec
V sobotu 10. listopadu jsem měl možnost zúčastnit se setkání Klubu
přátel Šestky, to jest posluchačů stanice Český rozhlas 6. Pozval mě pan David Klíma, koordinátor Klubu. Já sám nejsem
členem tohoto klubu, i když zmíněnou stanici poslouchám velmi často. Pan Klíma
mě však pozval spíše jako zájemce o
činnost celého Českého rozhlasu, jehož aktivita se projevuje také správou a
editací tohoto blogu.
Nechci tady podávat kompletní informaci o
průběhu sobotního setkání, spíš se
podělit o několik dojmů a asociací. Klub
přátel Šestky se liší od jiných posluchačských seskupení tím, že má konkrétní
členskou základnu a úzkou skupinku dobrovolníků z různých míst republiky,
kteří častěji komunikují mezi sebou a zároveň schraňují náměty a názory, které
případně předávají redaktorům stanice Český rozhlas 6.
Celé setkání se neslo ve znamení nejistoty,
jaký bude osud jednotlivých pořadů stanice po jejím sloučení s dosud internetovou
a digitální vědeckopopulární stanicí Český rozhlas Leonardo, případně se
stanicí Český rozhlas Rádio Česko, která
v současné době ještě vysílá v síti BBC. Posluchači jsou už totiž poučeni změnami, které v minulosti dávnější
i nedávné ovlivnily stanice Radiožurnál
a Praha a které vedly ke zhoršení programu. Každý z přítomných přinesl nějaký
námět, na který chtěl znát odpověď od pracovníků rozhlasu. Diskutovalo se také
o právě proběhlé anketě „Moderátor roku“, která podle přítomných nebyla hodna
Českého rozhlasu a odporovala i některým bodům kodexu Českého rozhlasu. V tomto
smyslu byl sestaven dopis Radě Českého rozhlasu, který jsem podepsal i já.
Na druhou polovinu přišli i redaktoři
stanice Daniel Raus, Terezie Jirásková, Libor Dvořák , Ivan Štern a Jan Rejžek,
aby diskutovali o právě probíhajících změnách. Nejpodrobněji analyzoval celou
situaci první šéfredaktor ČRo6 Ivan Štern.
Pohovořil i o celém uplynulém
desetiletí od založení stanice po zrušení českého vysílání Svobodné Evropy. Připomněl, že tehdy se také vyskytly protesty
a nespokojenost s ukončením vysílání Svobodné Evropy, ale že posluchači si
pak zvykli na stanici ČRo6.
Členové Klubu přátel Šestky argumentovali
tím, že po direktivních změnách na stanici Praha došlo k výraznému snížení
kvality vysílání a zvýšení plytkosti pořadů. Rozhlasoví redaktoři však nedokázali dát konkrétnější
informace o pořadech na chystané stanici mluveného slova Český rozhlas Plus. Bylo patrné, že zatím ještě o ničem
nerozhodují. Líbil se mi dotaz jedné paní, zda pan Peter Duhan, nynější generální
ředitel, ale také bývalý šéfredaktor ČRo6 „nezblbnul“ a nekope proti
zájmům proti své „mateřské“ stanice. Na
to se jí ovšem nemohlo ze strany rozhlasových pracovníků dostat kladné
odpovědi. Naopak, ti se snažili pana
Duhana bránit prostřednictvím ne zcela jasných informací, které sami měli k dispozici.
Šéfredaktor Daniel Raus se snažil
vysvětlit změny, které nastanou činností
programových center .
Myslím, že členům Klubu
přátel Šestky to mnoho neřeklo, protože těžko mohou být podrobněji zasvěceni do
chodu Českého rozhlasu. Stále zůstává
nepochopeno sloučení ČRo 6 a ČRo
Leonardo, kteréžto stanice mají zcela odlišnou programovou náplň. Daniel Raus
ujišťoval, že sloučení těchto programových náplní je reálné. Ivan Štern vysvětloval, že změny se budou dít za pochodu a že to ani jinak
nejde. Posluchačům nebylo jasné, jak se to
všechno vměstná do času, který bude jen o dvě hodiny delší než současné
vysílání ČRo6. Štern poukázal na to, že
v současné době je řada pořadů ČRo6 i Leonarda založena pouze na tom, že
si redaktor sedne do studia s hosty a naplní určený čas mluvením, protože
na hlubší zpracování materiálu není čas. Poukázal na to, že ke zvýšení
informační úrovně pořadů by bylo dobré, kdyby se s natočenými materiály
dalo pracovat jako se surovinou, ze které se vytvoří analytický pořad. Členové
Klubu přátel Šestky se úplně neshodli na
účelnosti kontaktních pořadů, tj. aby posluchači měli možnost telefonicky
vstupovat do vysílání. Někteří chtěli, aby tato možnost byla rozšířena, jiní
poukazovali na to, že v současnosti volají do pořadů často lidé, kteří
nemají k tématu co říci a pořad rozmělňují. Proti takovému rozmělňování
však byli jak posluchači, tak redaktoři. Ivan Štern uvedl příklad jedné německé
stanice, která dokáže i do filozofické debaty vhodně zapojit posluchače tím, že
hovory probíhají na účet volaného, tedy na účet stanice a režisér pořadu může
před vstupem posluchače do vysílání vyzpovídat a do debaty vpustit jen ty,
kteří umějí mluvit k tématu.
Přes vcelku otevřenou diskusi mi setkání s redaktory
ČRo6 připadlo poměrně rozpačité. Patrně se instrukce „zeshora“, tedy od
rozhlasového ředitele a jeho náměstků průběžně mění, takže se vlastní vysílání
začne připravovat až na poslední chvíli a pan ředitel Duhan bude sdělovat Radě
Českého rozhlasu, že si vysílání časem „sedne“, tak jako to udělal při změně
stanice Praha na stanici Dvojka. Princip změn na stanici Dvojka spočíval v tom, že program stanice Praha byl postaven na
hlavu a čekalo se, co to udělá s posluchači. Vedení stanice pak vyhodnocovalo
e-mailové i internetové reakce a nyní se pozvolna vrací k původnímu způsobu
vysílání. Tím nemyslím, jen rozhlasové formáty, ale hlavně používání spisovné
češtiny tzv. moderátory (dříve redaktory) a výběr hudby. Co
dnes stanici Dvojka chybí, jsou vědeckotechnické pořady, které byly na stanici
Praha před vznikem Leonarda. Vznikem
internetových (později digitálních) stanic
Leonardo, Radio Wave, D-Dur, ČRo
Jazz a Junior, byly obsahově ochuzeny dosud analogové stanice. Pamatuji, když
pan Miroslav Bobek zakládal Leonardo a internetovou sekci Českého rozhlasu ČRo
Online, měl to být předstupeň k úplné digitalizaci stanic Českého rozhlasu
a obecně rozhlasových stanic. Soukromé rozhlasové stanice však zájem o digitalizaci neprojevily, ani vysílací
podmínky nejsou ještě zdaleka pro přechod na digitalizaci připraveny a tak i
Český rozhlas zpomalil. Bohužel současné
polovičaté řešení vedlo ke snížení obsahové pestrosti stanic Českého rozhlasu.
Závěrem mohu napsat, že
to, jak bude vypadat stanice mluveného slova, bude možná překvapením nejen pro
posluchače, ale i pro pracovníky této stanice. Otázkou je, zda to nebude
překvapení nepříjemné.
-----------------------------------------
Pod čarou:
Klub přátel Šestky má svůj web, na který se dostanete kliknutím na zvýrazněnou první část této věty. Tam si jistě jeho členové vymění své názory. Pokud by však někdo z nich
chtěl svůj příspěvek umístit současně i na tomto blogu, bude vítán, A to
případně včetně informativní fotografie z tohoto setkání. Každé umístění bude mít jistě své čtenáře.Samostatné
příspěvky můžete zaslat na e-mailovou adresu nerustestanicipraha@seznam.cz
Dodatek 18. 11. 2012:
Na webu Českého rozhlasu najdete článek členů KPŠ Libora Pátého a Davida Klímxy o tomto setkání nazvaný Setkání Klubu přátel Šestky v listopadu 2012. Článek je doplněn fotografiemi.
Dodatek 18. 11. 2012:
Na webu Českého rozhlasu najdete článek členů KPŠ Libora Pátého a Davida Klímxy o tomto setkání nazvaný Setkání Klubu přátel Šestky v listopadu 2012. Článek je doplněn fotografiemi.
pondělí 5. listopadu 2012
Český rozhlas chystá „nový Radiožurnál“. Má to být proudové vysílání, s hudbou víc pro muže
30. 10. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz
"V obsahu už jsme na cestě k rolling news. Už teď dokážeme reagovat na události téměř online," tvrdí šéfredaktor stanice Jan Pokorný.
Rádio není náměstí pro revoluci, míní šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. Foto: Karel Šanda, Český rozhlas
Nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu pod vedením šéfredaktora Jana Pokorného se má k 1. lednu 2013 představit jako „nový Radiožurnál“. Tak o chystané modernizaci prvního okruhu veřejnoprávního rádia hovoří aktuální interní plány, které v říjnu předložil náměstek pro program a vysílání instituce Jan Menger a do nichž Médiář.cz nahlédl.
V rámci Mengerem vedené sekce programu a vysílání by zároveň začátkem příštího roku měla začít plnohodnotně pracovat tři centra – vysílání, zpravodajství a výroby. Už od 1. listopadu má fungovat dětský stream Rádio Junior a napřesrok 1. března pak odstartovat stanice mluveného slovaoznačovaná jako Český rozhlas Plus, vznikající ze tří dosud samostatných stanic ČRo 6, Rádio Česko a ČRo Leonardo.
Zatímco stanice ČRo4 Plus, která má vysílat na středních vlnách, se staví ve formátu news/talk a zahrne analytickou publicistiku, investigativu, dokument, diskuse, komentáře a vědu, modernizovaný Radiožurnál má ctít formát news/music a přinášet tedy zprávy, servisní informace a hudbu. To vše v proudovém vysílání, tedy bez pevně ohraničených pořadů.
„Ve všední dny už v programu žádné ‘magazíny’ nejsou ani večer. Večerní Radiožurnál začíná v 19.00 a trvá do 24.00, včetně Hosta Radiožurnálu před půlnocí,“ připomíná šéfredaktor Radiožurnálu Jan Pokorný. „V těchto dnech debatujeme o víkendovém schématu. Jak zachovat formát zpravodajského Radiožurnálu a přitom reflektovat víkendové rozpoložení posluchačů. Nechceme jít cestou ‘dva v jednom’, tedy přiblížit se o víkendu spíš formátu Dvojky. Na druhou stranu, některé dosavadní programy vysílané v sobotu nebo v neděli zejména večer pravděpodobně budou mít časem své místo na stanici mluveného slova.“
Na „proud“ už Radiožurnál najel. „V obsahu už jsme na cestě k rolling news. Máme silnější tým editorů. Už teď dokážeme mnohem operativněji reagovat na události téměř online. Častěji vysíláme mimořádná vystoupení k různým událostem – pro ilustraci: části tiskovek vyšetřovatelů k metanolové aféře, důležitá sdělení politiků. Tak, aby když někomu pípne na mobilu sms, že se někde něco děje, posluchač ‘návykově’ ladil Radiožurnál, protože ví, že tam o tom budou mluvit,“ představuje si šéfredaktor.
Novinky mají přijít též v dopravním zpravodajství Zelené vlny či ve zprávách o počasí, v tomto ale Pokorný zatím nebyl konkrétní. „Brzy se posluchači od nás dočkají častějších informací ze spotřebitelských témat všeho druhu,“ doplnil.
Změnit se má také zvukový obal stanice, tedy znělky: „Předpokládáme, že od Nového roku nasadíme inovovanou znělkovou grafiku, hlavní znělky, jingly a podobně a přijdeme i s novými claimy. To proto, že chceme mít Radiožurnál nejenom rychlý, pestrý, důvěryhodný, ale i hezký.“
A pokračuje též proměna playlistu – výběru a nasazování hudby. „Hudební složku bereme vážně. Obecně – playlist víc reflektuje složení publika. O něco víc ve prospěch mužů. Ti ve skladbě posluchačů mírně převažují. Ale jsem v debatách o hudbě navenek dlouhodobě opatrný. Ten diskusní kvas se odehrává uvnitř Radiožurnálu,“ přiblížil na dotaz Médiáře Pokorný. Hudební složka se podle něj mění průběžně: „Postupně. Rádio není náměstí pro revoluci. I ten nejzarputilejší odpůrce hudebního formátu Radiožurnálu musí uznat, že se výběr hudby proměnil.“
Aktuální změna se podle Pokorného neobejde bez personálních přesunů, nebudou prý ale převratné: „Už jsem říkal, že jsme doplnili tým editorů o další zkušené novináře. Průběžně hledáme i šikovné reportéry a zpravodajské moderátory. Ale žádný ‘přestup roku’ se zatím nerýsuje.“
sobota 27. října 2012
Český rozhlas přinesl unikátní on-line videopřenos z výzkumu se svými posluchači
27. 10. 2012 publikováno na webu Českého rozhlasu
odkaz http://www.rozhlas.cz/zpravy/clovek/_zprava/1127985?fb_action_ids=3857350596815&fb_action_types=og.recommends&fb_source=aggregation&fb_aggregation_id=288381481237582
27. října 2012 v 17:00
Současnost i budoucnost Českého rozhlasu - takové bylo téma diskuse posluchačů s vedením média veřejné službyFoto: Jakub Hritz
Moderovanou diskusi s posluchači-respondenty vyvrcholil kvalitativní výzkum, jak lidé hodnotí Český rozhlas a jeho vysílání. Celou debatu jsme přinesli v on-line videopřenosu.
Diskuse v budově ČRo v Praze na Vinohradech se účastnily čtyři desítky respondentů z výzkumu, generální ředitel ČRo Peter Duhan a další lidé z vedení Českého rozhlasu.
Debatu moderovali dva výzkumní odborníci, kteří už prováděli i analýzu a interpretaci více než desítky dílčích výzkumů s posluchači v Praze, Brně, Hradci Králové, Olomouci, Plzni a Ústí nad Labem.
Cílem tohoto výzkumu je zjistit, jak posluchači vnímají obsah pojmu „veřejnoprávní rozhlas“, jaká očekávání s veřejnoprávním médiem spojují, a jak vysílání stanic ČRo a Český rozhlas jako celek tato očekávání naplňuje.
Na otázky posluchačů odpovídalo vedení Českého rozhlasu v čele s generálním ředitelem Peterem DuhanemFoto: Jakub Hritz
Výzkum zahrnuje kvantitativní a kvalitativní část. Do kvantitativního dotazování se zapojil soubor tří tisíc respondentů, kteří reprezentují českou populaci ve věku od 15 do 70 let.
Kvalitativní část vychází z dvanácti diskusních skupin, tzv. Focus Groups. Těch se účastní posluchači jednotlivých stanic Českého rozhlasu včetně tzv. "ztracených" posluchačů, kteří přestali vysílání některé z našich stanic poslouchat.
Veřejný videopřenos z kvalitativního výzkumu ukazuje otevřený přístup vedení Českého rozhlasu k veřejnosti.
čtvrtek 25. října 2012
Online videopřenos diskuse s posluchači Českého rozhlasu se uskutečnil v sobotu 27. října 2012 od 14 hodin
24. října 2012
Český rozhlas očima posluchačů
Budova Českého rozhlasu Vinohradská 12Foto: Karel Šanda
Co posluchači očekávají od veřejnoprávního rozhlasu? Daří se Českému rozhlasu naplňovat jeho poslání?
V sobotu 27. října vyvrcholí výzkum, ve kterém se Český rozhlas veřejnosti ptá, jak je spokojena s jeho vysíláním a naplňováním jeho role média veřejné služby. Série dílčích debat s posluchači i neposluchači Českého rozhlasu zakončí závěrečná veřejná debata s vedením rozhlasu od 14 hodin. Sledovat ji můžete on-line na stránkách Zprávy.rozhlas.cz
Cílem výzkumu je zjistit, jak posluchači, ale i ti, kteří Český rozhlas neposlouchají, vnímají obsah pojmu „veřejnoprávní rozhlas“, co od veřejnoprávního média očekávají a jak jejich očekávání naplňuje vysílání jednotlivých stanic Českého rozhlasu.
Výzkum je standardně rozdělen na kvantitativní a kvalitativní část. Kvantitativní dotazování je realizováno na reprezentativním výběrovém souboru tří tisíc respondentů, reprezentujících českou populaci ve věku od patnácti do sedmdesáti let. Kvalitativní část vychází z dvanácti diskusních skupin, tzv. Focus Groups. Těch se účastní posluchači jednotlivých stanic Českého rozhlasu včetně tzv. "ztracených" posluchačů, kteří přestali vysílání některé ze stanic Českého rozhlasu poslouchat. Kvalitativní výzkum zakončí sobotní moderovaná diskuse čtyř desítek vybraných účastníků focus groups s vedením Českého rozhlasu.
„Český rozhlas v tomto roce odstartoval první ročník evaluačního výzkumu. Jeho cílem je zhodnotit, jak rozhlas plní očekávání posluchačů z hlediska cílů veřejnoprávního média. Podobné projekty jsou realizovány médii veřejné služby i v dalších evropských zemích Snažíme se tak najít nový způsob zpětné vazby na naše vysílání a potřeby rozhlasového publika“, dodáváVáclav Hradecký vedoucí Oddělení Výzkumu a analytiky ČRo.
Řízená diskuse se uskuteční v sobotu 27. října od 14 hodin a její průběh bude dostupný prostřednictvím přímého online videopřenosu na stránkách Českého rozhlasuZprávy.rozhlas.cz. Záznam poté naleznete na rozhlas.cz/press.
Další informace o Českém rozhlase i mnoho praktických tipů naleznete na webových stránkách rozhlas.cz.
úterý 23. října 2012
Pište a volejte řediteli ve středu 24. 10. 2012 !
4. října 2012 v 20:05
Kontakt Dvojky - 24. října
Pořad Dvojky přivítá vzácného hosta, generálního ředitele Petera Duhana.
Bude odpovídat na Vaše dotazy, připomínky, náměty a také bude informovat o změnách v Českém rozhlase. Ptát se bude moderátorka Ivana Denčevová.
Nalaďte si Dvojku Českého rozhlasu od 20:05 hodin.
Své dotazy můžete psát na e-mail:kontakt@rozhlas.cz.
odkaz na zvukový záznam z archivu - http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2751218
odkaz na zvukový záznam z archivu - http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2751218
"Minutovky" nedohrané i ze života
napsal Jakub Kamberský v Týdeníku Rozhlas 44/2012
Minutové hry k poslechu - odkaz http://www.rozhlas.cz/minutovehry/portal/
Chvála Facebooku
napsal Jan Burian v Týdeníku rozhlas 43 / 2012
Postoj veřejnosti k technickým novinkám a novotám vůbec je, jak známo, různý – fanatický, rezervovaný i odmítavý. Davy lidí prvního typu nemohou dospat a očekávají vteřinu, kdy se začne prodávat nějaký nový samomyslící mobil či vševědoucí sluchátko; vytvářejí proto fronty natolik mohutné, až máte pocit, že když si tam nestoupnete, váš život ztratí smysl. Na druhé straně lze i dnes sem tam potkat jedince, kteří řadu technických novinek vůbec nevyužívají – například nejezdí autem, ale na kole, televizi si pustí, leda když leží s chřipkou tak hroznou, že už jim je skoro všechno jedno, a k mobilnímu telefonu se chovají štítivě. Já sám jsem ovšem jakémukoli extremismu na hony vzdálen.
Začalo to, řekněme, televizí. Kulturymilovní lidé ji odsuzovali proto, že podstatná část národa každý večer zasedla a zírala na bednu a na její tehdy dva programy, jako se kdysi hledívalo do ohniště. Tisíce rozhořčených rodičů obviňovaly televizi z toho, že před ní jejich děti tráví většinu volného času. Jako by neměla knoflík a nedala se vypnout.
Pak přišla móda walkmanů, prvních přenosných krabiček, do nichž jste vložili kazetu s nahranou hudbou a mohli jste si nasadit sluchátka, procházet se po městě a zároveň se prodírat říší hudby. Na druhé straně se na některé lidi už skoro nedalo promluvit. Tehdy jsem navštívil přednášku pana faráře Miloše R., který všechny přítomné ovečky ohromil, neboť tento ďábelský vynález chválil a velebil s šarmem a citem sobě vlastním a vysvětloval, že to, že ho máme k dispozici, můžeme využít například k doučování cizích jazyků po cestě z práce. Přístroj sám přece nemůže být ničím vinen, to jen člověk nechce druhého poslouchat a zavírá se do sebe...
Pak se objevily první mobilní telefony, počítačová revoluce zrodila elektronickou poštu a lidé si nezřídka začali nahrazovat zážitky z reálného života životem virtuálním. Někomu jeho nová přezdívka neboli nick dávala úplně nový prostor k seberealizaci, vznikl dokonce virtuální sex, jsou lidé, kteří žijí na internetu intenzivněji než ve skutečnosti. A zase bychom si mohli říct, že internet je „ďáblovo dílo“, případně že takhle zkoušejí žít jen ti, kterým ve skutečnosti něco chybí.
Když přišel na svět Facebook, bylo to totéž – na jedné straně rozradostnění přívrženci možnosti informovat svět o tom, jak se ráno probudili, kam jdou, co mají na sobě, případně co měli k obědu, a na druhé straně zděšená část veřejnosti, která neví, jak vymluvit Marušce, aby na ten Facebook nepsala pomalu každých deset minut a začala zas chodit do houslí...
Také já jsem byl Facebookem zpočátku trochu zaskočen. Když jsem zhlédl životopisný film o člověku, který tuhle sociální síť vynalezl, konstatoval jsem, že tak nesympatického hrdinu jdoucího chladně přes mrtvoly za svým cílem dlouho nepamatuji. Ale myslím, že jsem se už poučil, jak s Facebookem zacházet.
Docela dobře se bavím, dozvídám se, o čem diskutují moji přátelé z různých společenských vrstev – ti skuteční, které znám i v reálném životě –, a díky téhle sociální síti jsem našel i pár lidí, kteří se mi v životě skoro už ztratili. Kromě toho mohu částečně kontrolovat i to, čím se zabývají mé děti, když nejsem s nimi. A to je někdy opravdu zajímavé...
Vynálezy nám zkrátka mají sloužit tak, jak jim dovolíme. Když z některého z nich zblbneme, přátelé, je to jen a jen naše vina.
Jan Burian, písničkář a spisovatel
odkaz http://www.radioservis-as.cz/tydenik/43_glo.htm
Postoj veřejnosti k technickým novinkám a novotám vůbec je, jak známo, různý – fanatický, rezervovaný i odmítavý. Davy lidí prvního typu nemohou dospat a očekávají vteřinu, kdy se začne prodávat nějaký nový samomyslící mobil či vševědoucí sluchátko; vytvářejí proto fronty natolik mohutné, až máte pocit, že když si tam nestoupnete, váš život ztratí smysl. Na druhé straně lze i dnes sem tam potkat jedince, kteří řadu technických novinek vůbec nevyužívají – například nejezdí autem, ale na kole, televizi si pustí, leda když leží s chřipkou tak hroznou, že už jim je skoro všechno jedno, a k mobilnímu telefonu se chovají štítivě. Já sám jsem ovšem jakémukoli extremismu na hony vzdálen.
Začalo to, řekněme, televizí. Kulturymilovní lidé ji odsuzovali proto, že podstatná část národa každý večer zasedla a zírala na bednu a na její tehdy dva programy, jako se kdysi hledívalo do ohniště. Tisíce rozhořčených rodičů obviňovaly televizi z toho, že před ní jejich děti tráví většinu volného času. Jako by neměla knoflík a nedala se vypnout.
Pak přišla móda walkmanů, prvních přenosných krabiček, do nichž jste vložili kazetu s nahranou hudbou a mohli jste si nasadit sluchátka, procházet se po městě a zároveň se prodírat říší hudby. Na druhé straně se na některé lidi už skoro nedalo promluvit. Tehdy jsem navštívil přednášku pana faráře Miloše R., který všechny přítomné ovečky ohromil, neboť tento ďábelský vynález chválil a velebil s šarmem a citem sobě vlastním a vysvětloval, že to, že ho máme k dispozici, můžeme využít například k doučování cizích jazyků po cestě z práce. Přístroj sám přece nemůže být ničím vinen, to jen člověk nechce druhého poslouchat a zavírá se do sebe...
Pak se objevily první mobilní telefony, počítačová revoluce zrodila elektronickou poštu a lidé si nezřídka začali nahrazovat zážitky z reálného života životem virtuálním. Někomu jeho nová přezdívka neboli nick dávala úplně nový prostor k seberealizaci, vznikl dokonce virtuální sex, jsou lidé, kteří žijí na internetu intenzivněji než ve skutečnosti. A zase bychom si mohli říct, že internet je „ďáblovo dílo“, případně že takhle zkoušejí žít jen ti, kterým ve skutečnosti něco chybí.
Když přišel na svět Facebook, bylo to totéž – na jedné straně rozradostnění přívrženci možnosti informovat svět o tom, jak se ráno probudili, kam jdou, co mají na sobě, případně co měli k obědu, a na druhé straně zděšená část veřejnosti, která neví, jak vymluvit Marušce, aby na ten Facebook nepsala pomalu každých deset minut a začala zas chodit do houslí...
Také já jsem byl Facebookem zpočátku trochu zaskočen. Když jsem zhlédl životopisný film o člověku, který tuhle sociální síť vynalezl, konstatoval jsem, že tak nesympatického hrdinu jdoucího chladně přes mrtvoly za svým cílem dlouho nepamatuji. Ale myslím, že jsem se už poučil, jak s Facebookem zacházet.
Docela dobře se bavím, dozvídám se, o čem diskutují moji přátelé z různých společenských vrstev – ti skuteční, které znám i v reálném životě –, a díky téhle sociální síti jsem našel i pár lidí, kteří se mi v životě skoro už ztratili. Kromě toho mohu částečně kontrolovat i to, čím se zabývají mé děti, když nejsem s nimi. A to je někdy opravdu zajímavé...
Vynálezy nám zkrátka mají sloužit tak, jak jim dovolíme. Když z některého z nich zblbneme, přátelé, je to jen a jen naše vina.
Jan Burian, písničkář a spisovatel
odkaz http://www.radioservis-as.cz/tydenik/43_glo.htm
neděle 21. října 2012
VÝROČNÍ VIDEOROZHOVOR GENERÁLNÍHO ŘEDITELE ČESKÉHO ROZHLASU PETERA DUHANA PRO ČESKÁ MÉDIA
20. a 21. 10. 2012 zveřejnil Jan Bohdal na serveru Česká média
SOBOTNÍ VIDEOROZHOVOR: PETER DUHAN:
JAKO PROZATÍMNÍ ŘEDITEL JSEM BYL TROCHU NAIVNÍ, VÍCE OPTIMISTICKÝ. DNES JSEM
PODSTATNĚ REALISTIČTĚJŠÍ. OD VOLBY V MINULÉM ROCE JSME UDĚLALI OBŘÍ KUS PRÁCE
(1. ČÁST)
Výroční rozhovor poskytl redakci Českých médií generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Již v létě totiž uplynul rok od jeho zvolení do funkce, předtím ale již asi rok a půl vykonával stejnou funkci z pověření Rady ČRo.“ Jako prozatímní ředitel jsem byl trochu naivní, více optimistický. Dnes jsem podstatně realističtější,“ hodnotí v rozhovoru s redaktorem ČM Janem Bohdalem a shrnuje nejdůležitější okamžiky uplynulého roku a vyjadřuje se k některým aktuálním tématům. „To, co chystáme v příštím roce, jsou věci, které se týkají již přímo vysílání,“ zdůrazňuje Duhan s tím, že doposud sice nový management vykonal „obří kus práce“, která však navenek nění moc vidět. Změny se týkaly restrukturalizace včetně změn v samotném řízení. Šéf rozhlasu se také ve vyjádření věnuje konstrukci rozpočtu a například upozorňuje, že poddimenzovaná je v oblasti výdajů oblast obsahu. Dodává, že se vedení rozhlasu právě na posílení této nejdůležitější složky zaměří: „Nedá se to změnit z roku na to, protože to je proces. Provozní ředitel garnatuje, že již rozpočet na rok 2013 bude změnou, ale skutečná změna přijde až s rokem 2014.“ Český rozhlas se v období uplynulých krajských voleb potýkal s problémy předvolebních průzkumů a sklidil veřejnou kritiku. Podle Petra Duhana se nyní uvažuje o tom, že rozhlas rozváže spolupráci se současnou výzkumnou společností a bude hledat nové modely pro volební vysílání. „Pro nejbližší volby v roce 2014 změníme úplně filosofii a přístup k parlamentním stranám,“ prozrazuje generální ředitel. Vedení rozhlasu se na sklonku roku chystá uspořádat interní programovou konferenci, na které se bude projednávat zejména otázka regionálního vysílání a tzn. národního okruhu. Stranou ale nezůstává také otázka připravované stanice mluveného slova, která narazila na legislativní překážku. Nyní se řeší prioritně možnost změny současné legislativy, podle Petra Duhana ale existují i další prozatím nespecifikované možnosti.
Rozhovor s generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem publikují Česká média ve dvou částech, první v sobotu 20. října a druhou v neděli 21. října.
NEDĚLNÍ VIDEOROZHOVOR: PETER DUHAN:
DOSPĚLI JSME K ZÁVĚRU, ŽE MUSÍME ZMĚNIT NAŠÍ FORMU PŘEDVOLEBNÍHO VYSÍLÁNÍ.
UKÁZALO SE, ŽE VOLIČI ZCELA ZÁSADNĚ ZMĚNILI SVÉ CHOVÁNÍ (2. ČÁST)
Výroční rozhovor poskytl redakci Českých médií generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Již v létě totiž uplynul rok od jeho zvolení do funkce, předtím ale již asi rok a půl vykonával stejnou funkci z pověření Rady ČRo.“ Jako prozatímní ředitel jsem byl trochu naivní, více optimistický. Dnes jsem podstatně realističtější,“ hodnotí v rozhovoru s redaktorem ČM Janem Bohdalem a shrnuje nejdůležitější okamžiky uplynulého roku a vyjadřuje se k některým aktuálním tématům. „To, co chystáme v příštím roce, jsou věci, které se týkají již přímo vysílání,“ zdůrazňuje Duhan s tím, že doposud sice nový management vykonal „obří kus práce“, která však navenek není moc vidět. Změny se týkaly restrukturalizace včetně změn v samotném řízení. Šéf rozhlasu se také ve vyjádření věnuje konstrukci rozpočtu a například upozorňuje, že poddimenzovaná je v oblasti výdajů oblast obsahu. Dodává, že se vedení rozhlasu právě na posílení této nejdůležitější složky zaměří: „Nedá se to změnit z roku na to, protože to je proces. Provozní ředitel garnatuje, že již rozpočet na rok 2013 bude změnou, ale skutečná změna přijde až s rokem 2014.“ Český rozhlas se v období uplynulých krajských voleb potýkal s problémy předvolebních průzkumů a sklidil veřejnou kritiku. Podle Petra Duhana se nyní uvažuje o tom, že rozhlas rozváže spolupráci se současnou výzkumnou společností a bude hledat nové modely pro volební vysílání. „Pro nejbližší volby v roce 2014 změníme úplně filosofii a přístup k parlamentním stranám,“ prozrazuje generální ředitel. Vedení rozhlasu se na sklonku roku chystá uspořádat interní programovou konferenci, na které se bude projednávat zejména otázka regionálního vysílání a tzn. národního okruhu. Stranou ale nezůstává také otázka připravované stanice mluveného slova, která narazila na legislativní překážku. Nyní se řeší prioritně možnost změny současné legislativy, podle Petra Duhana ale existují i další prozatím nespecifikované možnosti.
Rozhovor s generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem publikují Česká média ve dvou částech, první v sobotu 20. října a druhou v neděli 21. října.
SOBOTNÍ VIDEOROZHOVOR: PETER DUHAN:
JAKO PROZATÍMNÍ ŘEDITEL JSEM BYL TROCHU NAIVNÍ, VÍCE OPTIMISTICKÝ. DNES JSEM
PODSTATNĚ REALISTIČTĚJŠÍ. OD VOLBY V MINULÉM ROCE JSME UDĚLALI OBŘÍ KUS PRÁCE
(1. ČÁST)
(první část rozhovoru Spustíte pouze z originálního odkazu pod videem)
Výroční rozhovor poskytl redakci Českých médií generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Již v létě totiž uplynul rok od jeho zvolení do funkce, předtím ale již asi rok a půl vykonával stejnou funkci z pověření Rady ČRo.“ Jako prozatímní ředitel jsem byl trochu naivní, více optimistický. Dnes jsem podstatně realističtější,“ hodnotí v rozhovoru s redaktorem ČM Janem Bohdalem a shrnuje nejdůležitější okamžiky uplynulého roku a vyjadřuje se k některým aktuálním tématům. „To, co chystáme v příštím roce, jsou věci, které se týkají již přímo vysílání,“ zdůrazňuje Duhan s tím, že doposud sice nový management vykonal „obří kus práce“, která však navenek nění moc vidět. Změny se týkaly restrukturalizace včetně změn v samotném řízení. Šéf rozhlasu se také ve vyjádření věnuje konstrukci rozpočtu a například upozorňuje, že poddimenzovaná je v oblasti výdajů oblast obsahu. Dodává, že se vedení rozhlasu právě na posílení této nejdůležitější složky zaměří: „Nedá se to změnit z roku na to, protože to je proces. Provozní ředitel garnatuje, že již rozpočet na rok 2013 bude změnou, ale skutečná změna přijde až s rokem 2014.“ Český rozhlas se v období uplynulých krajských voleb potýkal s problémy předvolebních průzkumů a sklidil veřejnou kritiku. Podle Petra Duhana se nyní uvažuje o tom, že rozhlas rozváže spolupráci se současnou výzkumnou společností a bude hledat nové modely pro volební vysílání. „Pro nejbližší volby v roce 2014 změníme úplně filosofii a přístup k parlamentním stranám,“ prozrazuje generální ředitel. Vedení rozhlasu se na sklonku roku chystá uspořádat interní programovou konferenci, na které se bude projednávat zejména otázka regionálního vysílání a tzn. národního okruhu. Stranou ale nezůstává také otázka připravované stanice mluveného slova, která narazila na legislativní překážku. Nyní se řeší prioritně možnost změny současné legislativy, podle Petra Duhana ale existují i další prozatím nespecifikované možnosti.
Rozhovor s generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem publikují Česká média ve dvou částech, první v sobotu 20. října a druhou v neděli 21. října.
NEDĚLNÍ VIDEOROZHOVOR: PETER DUHAN:
DOSPĚLI JSME K ZÁVĚRU, ŽE MUSÍME ZMĚNIT NAŠÍ FORMU PŘEDVOLEBNÍHO VYSÍLÁNÍ.
UKÁZALO SE, ŽE VOLIČI ZCELA ZÁSADNĚ ZMĚNILI SVÉ CHOVÁNÍ (2. ČÁST)
Výroční rozhovor poskytl redakci Českých médií generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan. Již v létě totiž uplynul rok od jeho zvolení do funkce, předtím ale již asi rok a půl vykonával stejnou funkci z pověření Rady ČRo.“ Jako prozatímní ředitel jsem byl trochu naivní, více optimistický. Dnes jsem podstatně realističtější,“ hodnotí v rozhovoru s redaktorem ČM Janem Bohdalem a shrnuje nejdůležitější okamžiky uplynulého roku a vyjadřuje se k některým aktuálním tématům. „To, co chystáme v příštím roce, jsou věci, které se týkají již přímo vysílání,“ zdůrazňuje Duhan s tím, že doposud sice nový management vykonal „obří kus práce“, která však navenek není moc vidět. Změny se týkaly restrukturalizace včetně změn v samotném řízení. Šéf rozhlasu se také ve vyjádření věnuje konstrukci rozpočtu a například upozorňuje, že poddimenzovaná je v oblasti výdajů oblast obsahu. Dodává, že se vedení rozhlasu právě na posílení této nejdůležitější složky zaměří: „Nedá se to změnit z roku na to, protože to je proces. Provozní ředitel garnatuje, že již rozpočet na rok 2013 bude změnou, ale skutečná změna přijde až s rokem 2014.“ Český rozhlas se v období uplynulých krajských voleb potýkal s problémy předvolebních průzkumů a sklidil veřejnou kritiku. Podle Petra Duhana se nyní uvažuje o tom, že rozhlas rozváže spolupráci se současnou výzkumnou společností a bude hledat nové modely pro volební vysílání. „Pro nejbližší volby v roce 2014 změníme úplně filosofii a přístup k parlamentním stranám,“ prozrazuje generální ředitel. Vedení rozhlasu se na sklonku roku chystá uspořádat interní programovou konferenci, na které se bude projednávat zejména otázka regionálního vysílání a tzn. národního okruhu. Stranou ale nezůstává také otázka připravované stanice mluveného slova, která narazila na legislativní překážku. Nyní se řeší prioritně možnost změny současné legislativy, podle Petra Duhana ale existují i další prozatím nespecifikované možnosti.
Rozhovor s generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem publikují Česká média ve dvou částech, první v sobotu 20. října a druhou v neděli 21. října.
čtvrtek 18. října 2012
Arogance ředitele rozhlasu Petera Duhana v Dobrém ránu ČR 2
18. 10. 2012 napsal Michal Donné na serveru ihned.cz
Do dnešního ranního vysílání ČR 2 (kolem tři čtvrti na sedm) zavítal ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan s příspěvkem o historii BBC, zařazeným v rámci připomenutí výročí 90 let Československého a Českého rozhlasu.
Do dnešního ranního vysílání ČR 2 (kolem tři čtvrti na sedm) zavítal ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan s příspěvkem o historii BBC, zařazeným v rámci připomenutí výročí 90 let Československého a Českého rozhlasu.
Zahájil tím, že není zvyklý tak brzy stávat, na což reagoval moderátor Jiří Holoubek neškodnou replikou, že si dovoluje poznamenat, že oni (tedy moderátoři Dobrého rána) musí vstávat ještě o trochu dříve. Za to si ovšem vysloužil od pana ředitele poučení, že oni jsou za to přece placeni, aby vstávali brzy, zatím to on není placen za …
Tímto trapným a křupanským projevem arogance a ředitelské povýšenosti bezděčně charakterizoval způsob, jakým je v současnosti řízen Český rozhlas.
Za co je tedy pan ředitel Duhan vlastně placen? Podle odůvodnění rozhodnutí Rady českého rozhlasu, kterým radní snížili řediteli rozhlasu odměnu za druhé pololetí roku 2011 (novější rozhodnutí jsem nenašel), je to poslechovost. To, že poslechovost je hlavním kritériem komerčních rádií, zatímco pro veřejnoprávní rozhlas by měla být jen ukazatelem vedlejším, nyní ponechám stranou.
Před svým zvolením do funkce Peter Duhan vyjádřil nespokojenost s tím, že publikum Českého rozhlasu tvoří z osmdesáti procent posluchači starší padesáti let a důchodci. V případě ČR 2 (bývalé Prahy) a regionálního vysílání je to ještě horší. Změnou programového schémata ČR 2 a celkového stylu vysílání však ředitel Duhan nejen že prohloubil její orientaci na starší posluchačskou obec, ale dokonce jen na tu její, již infantilní a senilní část.
V zájmu zvýšení poslechovosti zvolil ředitel Duhan strategii nejpokleslejší líbivosti a podbízivosti, která se ovšem stejně minula podstatnějším účinkem (mimo Radiožurnálu). To se projevilo jak ve zrušení některých kvalitních pořadů na ČR 2 a zařazení odpudivých znělek, tak v příšerné hudební dramaturgii zejména na ČR 1 Radiožurnál. Vzorem pořadu, který reprezentuje styl ČR 2, kterým zřejmě ředitel Duhan bojuje o poslechovost a úroveň vysílání, je Noční Mikrofórum. Touto přeslazenou tukovou náhražkou se úporně a neuměle snaží např. Vlastimil Harapes, Zora Jandová, Ondřej Kepka a Jaroslav Svěcený, se svými, byť mnohdy zajímavými hosty, navodit kýčovitou atmosféru srdečné laskavosti, přátelství a pohody. Minimálně u houslisty Jaroslava Svěceného mě jeho přehrávaná snaha mrzí. Jedinou výjimku, kterou jsem z počátku po obnovení pořadu zaznamenal, byl jazzman Martin Kratochvíl, který si zachoval nevtíravou přirozenost. Pořad Noční Mikrofórum jsem dokázal poslouchat pouze krátkou dobu, než se pro mě tato dávka pozitivních emocí stala nesnesitelnou. Třeba je tomu ale již dnes jinak.
Stejného ražení je i pořad „Zpátky si dám tenhle film“ Karla Gotta, nebo „Felixír“ klarinetisty a kapelníka Felixe Slováčka, téměř neschopného zformulovat a přečíst více než holou větu a který nahradil báječný pořad „Černobílá mozaika“ bluesového zpěváka Jana Spáleného.
Ředitel Duhan se ze stejného důvodu také pouští, po špatném vzoru České televize, do změny vizuálního stylu veřejnoprávní korporace, tzv. korporátní identity (viz reakce odborné veřejnosti a vydařené parodie), když vypsal výběrové řízení na nové logo Českého rozhlasu za 2,5 mil. Kč.
Bylo by myslím dobré, kdyby pan ředitel Duhan, nebo lépe někdo jiný, začal být placen za kvalitu a kulturní úroveň vysílání rozhlasu, kterou se bude obracet na kulturně náročné a kultivované posluchače. Zábavu ve stylu telenovel a estrád s „národními umělci“, nechť ponechá komerčním stanicím.
středa 17. října 2012
ŠÉF ROZHLASU DUHAN K OTEVŘENÉMU DOPISU NESPOKOJENÝCH ZAMĚSTNANCŮ: JÁ S ANONYMEM JAKO S PROSTŘEDKEM ZATUCHLÉ BOLŠEVICKÉ ÉRY NECHCI MÍT NIC SPOLEČNÉHO
17. 10. 2012 publikováno na serveru Česká média
Na tzv. otevřený anonymní dopis zaměstnanců Českého rozhlasu (DigiZone.cz, 15.10.2012), kteří požadují odchod personálního ředitele Mariana Ferenčíka, reaguje v rozhovoru pro Česká média generální ředitel veřejnoprávního rozhlasu Peter Duhan. „Dopis byl odeslán z adresy, ze které může odesílat kdokoliv cokoliv, z domény Yahoo.com. Pokud má někdo nějaký problém, máme vlastní intranet, takže to mohl poslat ze svého pracoviště, nikomu by se nezkřivil ani vlas na hlavě. Je to pro mě navíc trochu úsměvné, protože ti nespokojení zaměstnanci rozeslali otevřený dopis generálnímu řediteli kde kam a kde komu, ale zapomněli na mě. Já jsem ho nedostal. V logistice je tedy chyba nebo záměr,“ říká šéf rozhlasu a dodává: „Já s anonymem jako s prostředkem zatuchlé bolševické éry nechci mít nic společného. Mně se anonym hnusí a tak se k tomu vyjádřili i všichni mí kolegové z vedení Českého rozhlasu.“ Podle Duhana se Ferenčík dostal do funkce několikakolovým náročným výběrovým řízením a dohání deficit, protože veřejnoprávní rozhlas neměl nikdy svého personálního ředitele. To ostatně považuje Peter Duhan za totální selhání předchozích managementů, protože právě personální záležitosti jsou v rozhlase mimořádně citlivé.
Pisatelé dopisu Ferenčíka obviňují z arogantního chování k podřízeným a vytýkají mu, že vyšší funkce v rozhlase jsou obsazovány bez soutěže. „Ukázalo se, že pan Ferenčík několikrát šířil nepravdivé a zavádějící informace. Personální pravidla používá účelově a netransparentně. Jedním z projevů těchto praktik je přijímání zaměstnanců. Většina pracovních pozic ve středním a vyšším managementu je obsazována bez výběrových řízení, zatímco na všechny nejnižší posty se konají stále byrokratičtější konkurzy. Jak si to máme vykládat?“ stojí v dopise, jehož výňatky zveřejnil server DigiZone.cz.
Pisatelé dopisu Ferenčíka obviňují z arogantního chování k podřízeným a vytýkají mu, že vyšší funkce v rozhlase jsou obsazovány bez soutěže. „Ukázalo se, že pan Ferenčík několikrát šířil nepravdivé a zavádějící informace. Personální pravidla používá účelově a netransparentně. Jedním z projevů těchto praktik je přijímání zaměstnanců. Většina pracovních pozic ve středním a vyšším managementu je obsazována bez výběrových řízení, zatímco na všechny nejnižší posty se konají stále byrokratičtější konkurzy. Jak si to máme vykládat?“ stojí v dopise, jehož výňatky zveřejnil server DigiZone.cz.
pondělí 15. října 2012
Anonymní skupina zaměstnanců Českého rozhlasu žádá odvolání personálního ředitele
15. 10. 2012 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz
Marián Ferenčík je podle otevřeného dopisu nespokojených zaměstnanců veřejnoprávního rozhlasu hrubý a arogantní. Žádají jeho odchod.
Odchod personálního ředitele Českého rozhlasu Mariána Ferenčíka žádá po generálním řediteli Petru Duhanovi skupina nespokojených zaměstnanců. Sepsali kvůli tomu otevřený dopis, pod který se ale z obavy z propuštění nepodepsali. Server DigiZone.cz má text dopisu k dispozici. Zaměstnanci v něm Ferenčíka obviňují z hrubého a arogantního chování k podřízeným a kritizují fakt, že zatímco na jakékoli nižší pozice v rozhlase je vypisováno výběrové řízení, vyšší funkce jsou obsazovány bez soutěže.
„Ukázalo se, že pan Ferenčík několikrát šířil nepravdivé a zavádějící informace. Personální pravidla používá účelově a netransparentně. Jedním z projevů těchto praktik je přijímání zaměstnanců. Většina pracovních pozic ve středním a vyšším managementu je obsazována bez výběrových řízení, zatímco na všechny nejnižší posty se konají stále byrokratičtější konkurzy. Jak si to máme vykládat?“ ptají se zaměstnanci generálního ředitele ČRo.
Marián Ferenčík je podle otevřeného dopisu nespokojených zaměstnanců veřejnoprávního rozhlasu hrubý a arogantní. Žádají jeho odchod.Odchod personálního ředitele Českého rozhlasu Mariána Ferenčíka žádá po generálním řediteli Petru Duhanovi skupina nespokojených zaměstnanců. Sepsali kvůli tomu otevřený dopis, pod který se ale z obavy z propuštění nepodepsali. Server DigiZone.cz má text dopisu k dispozici. Zaměstnanci v něm Ferenčíka obviňují z hrubého a arogantního chování k podřízeným a kritizují fakt, že zatímco na jakékoli nižší pozice v rozhlase je vypisováno výběrové řízení, vyšší funkce jsou obsazovány bez soutěže.
„Ukázalo se, že pan Ferenčík několikrát šířil nepravdivé a zavádějící informace. Personální pravidla používá účelově a netransparentně. Jedním z projevů těchto praktik je přijímání zaměstnanců. Většina pracovních pozic ve středním a vyšším managementu je obsazována bez výběrových řízení, zatímco na všechny nejnižší posty se konají stále byrokratičtější konkurzy. Jak si to máme vykládat?“ ptají se zaměstnanci generálního ředitele ČRo.
„Probíhající změny Marián Ferenčík obhajuje poučkami a frázemi o potřebě restrukturalizace a efektivizace. Vystupuje jako mesiáš, který přichází šířit osvětu mezi nevzdělaný lid. Jeho nejoblíbenější metodou jsou vedle frází příkazy a výkazy. Je to správné? Byl jste to vy, kdo po svém nástupu prohlašoval, že je třeba vážit si dobrých vztahů mezi lidmi a že jako zaměstnanci musíme držet pohromadě. Udělal pro to něco pan Ferenčík?“ pokračují autoři otevřeného dopisu určeného Petru Duhanovi.
Výzva generálními řediteli se podle jejích autorů výsledkem neformálního setkání řady rozhlasových zaměstnanců. „Dlouho jsme zvažovali, zda dopis podepsat nebo nechat bez podpisu. Nakonec jsme se rozhodli podpisy nepřipojit. Hlavním důvodem je strach. V atmosféře propuštění a nejistoty by se lehce mohlo stát, že obsah dopisu bude použit proti nám. Neradi bychom se dožili toho, aby naši výzvu a stížnost řešil ten, na koho si stěžujeme,“ píší.
Zjišťujeme oficiální reakci Českého rozhlasu
Jan Potůček
Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.
úterý 2. října 2012
Pro moderátora roku 2012 hlasovat nebudu
1.10.2012 napsal Tomáš Němec
Dnes jsem slyšel na Radiožurnálu výzvu ke
hlasování o nejlepšího moderátora roku
2012. Podíval jsem se na odkazované internetové
stránky http://www.moderatorroku.cz/jak-hlasovat a byl
jsem zklamán. Možnosti hlasování jsou omezeny pouze na 17 osob, které jakýmsi
nevysvětleným způsobem byly předvybrány z Českého rozhlasu a ze soukromích
rádií Frekvence 1, Impuls a Evropa 2.
Je pravda, že
celostátních rozhlasových stanic je v České republice málo: Radiožurnál,
Praha, Vltava, Frekvence 1 a Impuls, ale
jinak má v České republice vysílací licenci přes 70 stanic. Ale tři společnosti, které loni založily
Asociaci rozhlasových organizací (Český rozhlas, Lagardère Active ČR a Londa) se rozhodly, že budou v soutěži o
moderátora 2012 většinu rozhlasových stanic ignorovat a posluchačům definují výběr osob, pro které je možno
hlasovat. Loni při prvním ročníku této soutěže bylo možno hlasovat pro
jakéhokoli moderátora. Do letošního výběru nebyl zařazen ani loňský vítěz Jiří Pomeje, protože má patrně jakési interní
problémy na Frekvenci 1. Mým neoblíbenějším moderátorem je tak jako loni Marcel
Šůcha z rádia Kiss98, ale pro něj mi výběr neumožňuje hlasovat. V nabidce 17 moderátorů či jejich skupin nemám nikoho, kdo by mě vzal
za srdce, jak praví reklama na Radiožurnálu.
Za nejlepšího moderátora považuji Marcela Šůchu. Ale nemohu pro něj hlasovat, proto se hlasování nezúčastním. Jistě nějak dopadne i toto předepsané hlasování i beze mne. Já dám fotografii Marcela Šůchy aspoň sem.
Marcel Šůcha
Tolik je moderátorů oblíbeného Country Rádia, pro které nebudou moci hlasovat posluchači v anketě "Moderátor roku 2012".
Dodatek 4. 10. 2012:
Z článku Jana Potůčka na serveru DigiZone.cz se dnes dozvídáme, že Jiří Pomeje opustil vysílání na Frekvenci 1 v rozporu s uzavřenou smlouvou. Článek je doplněn audiozáznamem toho, co řekl Jiří Pomeje do svého posledního vysílání ve středu 3.10.2012. Jeho projev mi připadá poněkud patetický. Jeho noční telefonáty na F1 byly velmi zajímavé, avšak ve věci musíme mít na zřeteli, že ve vztahu k F1 byl Pomeje pouhým zaměstnancem. článek mě však utvrzuje v přesvědčení, že letošní anketa o nejlepšího moderátora roku 2012 se stala předvýběrem určitých osob zcestná.
Odkaz na článek Jana Potůčka "Jiří Pomeje odešel z Frekvence 1. Neunesl, že nebyl nominován na Moderátora roku" je http://www.digizone.cz/clanky/jiri-pomeje-odesel-z-frekvence-1-neunesl-ze-nebyl-nominovan-na-moderatora-roku/
sobota 22. září 2012
Ráda bych řekla panu šéfredaktorovi Ostrému v jeho kanceláři u kafe, jak to vidím jako obyčejný posluchač
21. 9. 2012 napsala posluchačka Ivana Hoffmann v diskusi
na ČRo2 - Praha
Já denně poslouchám při
usínání "Noční mikrofórum" a musím říct, že - podle mého názoru -
nejhorší moderátoři jsou Vlastimil Harapes a Gabriela Vránová. Oba mám ráda,
když vykonávali své původní povolání, pan Harapes byl výborný tanečník a paní
Vránová byla (a snad ještě je) dobrá herečka. Ale jako moderátoři jsou oba
NEVYHOVUJÍCÍ !! Tuhle volala jistá dáma
do mikrofóra k paní Vránové a řekla, že sice nemá žádný dotaz na jejího hosta,
ale prosí paní Vránovou, aby MLČELA a DALA PROSTOR HOSTOVI. Ta paní mně mluvila
z duše. Během mikrofora s paní Vránovou se dovíme více o ní (včetně zdlouhavé
recitace) než o jejím hostovi !!! A pan Harapes po každém slovu hosta dělá
"hm", "aaaano", "jo", ehmmmm" a doslova plká
minuty o ničem a uměle protahuje trapnou konverzaci. Připomíná mně to
nepovedený uměle prodlužovaný small talk o ničem. To není kritika na jejich
hosty, ale na moderátory. Naopak velmi příjemný je pan Svěcený a syn paní
Vránové, který za ní někdy čtvrteční vysílání převezme.
Dále je pro mě naprosto
nepřijatelná - to SKUTEČNĚ VYPÍNÁM RÁDIO - přesladká Hanka Švejnohová v
sobotním pořadu "Nic nezapírat", Ta když mluví, tak DOSLOVA TEČE !!!
Sice má milé hosty, minulý týden např. Carmen Mayerovou, ale snad i té Carmen
byla ta její sladkost nepříjemná, měla jsem z toho alespoň ten pocit.
Další hrůzou je bohužel
nově zavedený pořad "Tlučhořovi". Přestože mám jak pana Kaisera, tak
pana Lábuse ráda, jejich pořad, resp. konverzace je PŘÍŠERNÁ !! a pod jejich
hereckou úroveň. Jaký smysl má tento pořád mít? Máme se smát? Máme se nad
tématem zamyslet? Co nám má dát? Mně osobně teda nedává vůbec nic, jen mě
přivádí k zoufalství.
Zajímalo by mě - a to teď
vůbec nemyslím jízlivě - jestli si šéfredaktor své podřízené někdy
poslechne nebo když se baví se svými kamarády či rodinou, zda mu k pořadům jím
řízeného rádia řeknou upřímný názor. Já bych si s ním ráda sedla v jeho
kanceláři u kafe a řekla mu, jak to vidím jako obyčejný posluchač. Já bych snad
do všech pořadů obsadila jen pana Rosáka, ten je zkrátka NEJLEPŠÍ !! A
pak je taky velmi vtipný a duchapřítomný Aleš Cibulka. Škoda, že se nedají
naklonovat.
Mějte se hezky, Ivana
Mnoho prázdných a zbytečných slov na „Dvojce“
22. 9. 2012 napsala
posluchačka Jaroslava v diskusi na ČRo2 - Praha
Dobrý den, už jsem
nemínila žádné příspěvky přidávat, tento bude asi poslední, na podporu již
mnohokrát napsaného. Poslech "Dvojky"jsem podstatně omezila, ačkoliv
jsem před 1. únorem 2011 jinou stanici neposlouchala. Na tuto diskusi se občas
podívám, hledám kladně hodnocené pořady, bych si je poslechla na iRadiu, pokud
tam jsou. Díky tomu jsem objevila i jiné stanice a jiné pořady, za což děkuji.
To ale může bez problémů udělat ten, kdo může poslouchat přes internet. Jak k
tomu ale přijdou ti starší, kteří byli na úroveň "Prahy" zvyklí a s
počítačem již nemají z různých důvodů šanci pracovat. Musí se spokojit s
předkládanými pořady - údajně pro ně - a mají volbu ladit a hledat, nebo
vypnout. Jsou asi jako já rozmazlení posluchači, kterým vadí mnoho zbytečných a
prázdných slov, hihňání se nevím čemu, telefonáty posluchačů nevím o čem, hudba
o větší hlasitosti než je mluvené slovo, které je navíc často překotné a
splašené. Přemýšlím, kam se poděli bývalí moderátoři, redaktoři a další
pracovníci, jejichž jména ani neznám, bohužel mne to nezajímalo, brala jsem
jako samozřejmost soustředit se na obsah vysílání. Kam se poděla např.
Universita třetího věku a jiné vzdělávací pořady? Proč se rolí moderátorů
ujímají umělci z jiných oborů, ve kterých jsou uznávaní a nyní si často jen
kazí své jméno? Jako občasní hosté, kteří mluví o tom, čemu rozumí, by v pořadu
zářili. Nyní jako moderátoři nepustí ke slovu hosta, aby on mluvil o tom, čemu
rozumí, nebo by pro ostatní bylo zajímavé. A když již host dostane slovo a mohl
by plynule mluvit, je mu skákáno do řeči, je překřikován a pouštěna hlasitá
hudba, která nemá s obsahem nic společného. Je to neúcta jak k hostovi, tak k
posluchačům, raději vypínám, a přemýšlím, zda bych příště přijala pozvání, být
v kůži hosta. Proč se někteří "moderátoři" snaží tolik zviditelnit?
Co je k tomu vede? Od koho se učili, od koho se budou učit jejich nástupci?
Slyšela jsem pořad s učitelkou řeči, která zdůrazňovala, že se může mluvit
současně srozumitelně i rychle. To by se využilo při komentování sportovního
přenosu, nechápu, proč se musí mluvit rychle jindy. Důležitý je snad obsah
sdělovaného, nikoliv rychlost, a obsah se lépe tvoří i vstřebá při volnějším
přednesu. Snad se svět nezboří, když nezbyde čas na mnohokrát již opakovanou
"písničku", která nahodile odněkud vyskočí a většinou už ani
nepotěší, stejně jako hlášky, jakou stanici posloucháme. Zdravím a přeji
uváženost. Tato stanice měla svoji hodnotu, své posluchače, možná jich nebylo
tolik, jak byste potřebovali, ale je jich nyní opravdu víc?
22.9.2012, 17:02
čtvrtek 13. září 2012
Úvaha o vhodnějším využití vysílacích možností Českého rozhlasu
13. 9. 2012
napsal Mirek Tengler
Přemýšlel jsem o tom, jak by bylo možné nově
strukturovat vysílání Českého rozhlasu mezi jeho jednotlivé stanice. Výsledkem
je tento můj návrh.
V pásmu VKV
bych si vystačil se čtyřmi okruhy. Názvy "nových" stanic jsem
ponechal pouze s číslem - tedy Český rozhlas + číslo. V závorkách je stručně
napsáno, kterou se stávajících sítí VKV vysílačů bych pro ten který okruh
použil. V podstatě by nebylo zapotřebí usilovat o dnešní síť BBC, bez
větších problémů bychom vystačili s tím, co už má Český rozhlas k dispozici.
Český rozhlas 1 (dnešní síť vysílačů ČRo 1 – Radiožurnálu). Náplň: kombinace aktuálního zpravodajství a publicistiky s menším podílem hudby (65 % slova + 35 % hudby). Přes den více hudby 50:50, večer naopak výrazně méně 80:20. Jednalo by se o spojení dnešních stanic ČRo 1+ ČRo Česko a ČRo 6). Publicistika by byla více ve večerních hodinách, aktuální zpravodajství po celých 24 hodin. Zachován by byl hlavní publicistický pořad z dnešního okruhu ČRo 6 – Názory a argumenty. Hudbu by měl vybírat zkušený hudební redaktor a to spíše mezi žánry, které nenabízejí jiné komerční stanice. Na stanici složenou čistě z mluveného slova bych tedy rezignoval.
Český rozhlas 2 (dnešní síť vysílačů regionálních studií + vysílače SV). Náplň: vysílání pro rodinu s výrazným zastoupením programu regionálních studií (5:00 – 11:00, 15:00-19:00). V ostatních časech společné vysílání z Prahy – vzdělávací pořady pro děti a mládež, kvalitní (!!) zábavné pořady, kontaktní pořady, hudba (spíše 60-80 léta). Večerní program v pracovní dny: 19:00 Domino, 20:00 – hlavní večerní program (rozhlasové hry, nebo zábavné programy, nebo hudební pořady) 21:00 – to nejlepší z vybraných regionů (každý den jiný region), 22:00 četba na pokračování, 22:30 hudba, 23:00 – pořad k usínání (tichá hudba + příjemné mluvené slovo). O víkendu více mluveného slova, zajímaví hosté. V sobotu Meteor, večer zábavné pořady. V neděli Toulky českou minulostí, pořad Stopy, fakta, tajemství, večer rozhlasové hry, poklady z archívu, …
Český rozhlas 3 (dnešní síť vysílačů ČRo 3 – Vltava). Náplň: V podstatě beze změn.
Český rozhlas 4 (dnešní síť VKV vysílačů ČRo 2 – Praha doplněná některými vhodnými vysílači ze stávajících sítí ČRo1 – Radiožurnálu a ČRo 3 - Vltavy, které mají značný přesah) Náplň: stanice pro mládež na půdorysu dnešní stanice ČRo Wave. Možná by mohla mít trochu větší hudební záběr.
Internetové stanice:
Český rozhlas 1 (dnešní síť vysílačů ČRo 1 – Radiožurnálu). Náplň: kombinace aktuálního zpravodajství a publicistiky s menším podílem hudby (65 % slova + 35 % hudby). Přes den více hudby 50:50, večer naopak výrazně méně 80:20. Jednalo by se o spojení dnešních stanic ČRo 1+ ČRo Česko a ČRo 6). Publicistika by byla více ve večerních hodinách, aktuální zpravodajství po celých 24 hodin. Zachován by byl hlavní publicistický pořad z dnešního okruhu ČRo 6 – Názory a argumenty. Hudbu by měl vybírat zkušený hudební redaktor a to spíše mezi žánry, které nenabízejí jiné komerční stanice. Na stanici složenou čistě z mluveného slova bych tedy rezignoval.
Český rozhlas 2 (dnešní síť vysílačů regionálních studií + vysílače SV). Náplň: vysílání pro rodinu s výrazným zastoupením programu regionálních studií (5:00 – 11:00, 15:00-19:00). V ostatních časech společné vysílání z Prahy – vzdělávací pořady pro děti a mládež, kvalitní (!!) zábavné pořady, kontaktní pořady, hudba (spíše 60-80 léta). Večerní program v pracovní dny: 19:00 Domino, 20:00 – hlavní večerní program (rozhlasové hry, nebo zábavné programy, nebo hudební pořady) 21:00 – to nejlepší z vybraných regionů (každý den jiný region), 22:00 četba na pokračování, 22:30 hudba, 23:00 – pořad k usínání (tichá hudba + příjemné mluvené slovo). O víkendu více mluveného slova, zajímaví hosté. V sobotu Meteor, večer zábavné pořady. V neděli Toulky českou minulostí, pořad Stopy, fakta, tajemství, večer rozhlasové hry, poklady z archívu, …
Český rozhlas 3 (dnešní síť vysílačů ČRo 3 – Vltava). Náplň: V podstatě beze změn.
Český rozhlas 4 (dnešní síť VKV vysílačů ČRo 2 – Praha doplněná některými vhodnými vysílači ze stávajících sítí ČRo1 – Radiožurnálu a ČRo 3 - Vltavy, které mají značný přesah) Náplň: stanice pro mládež na půdorysu dnešní stanice ČRo Wave. Možná by mohla mít trochu větší hudební záběr.
Internetové stanice:
ČRo Leonardo
– stanice pro zájemce o vědu
ČRo Junior
– stanice pro děti a mládež od 5 do 15 let (kontaktní pořady, rozhlasové hry,
četba z knížek pro děti, hudba) v pracovní dny 15:00 - 22:00, o víkendu: 8:00 -
22:00
ČRo D-Dur
– klasická hudba
ČRo Jazz
– jazzová hudba
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)