17. 3. 2015 zveřejněno
na webu Klubu rozhlasové analytické publicistiky (KRAP)
■ ■
[na základě výzkumu mezi členy Klubu v období:
listopad 2014 – leden 2015]
■ ■
Praha – 2015
[Klub rozhlasové
analytické
publicistiky (KRAP) – volné společenství existující od
roku 2008 /původně pod názvem Klub přátel Šestky (KPŠ)/ a sdružující posluchače
a přátele kvalitních současných a budoucích rozhlasových
analyticko-publicistických pořadů a rozhlasové novinařiny, která má kořeny v
Českém rozhlase 6 navazujícím na vysílání Rádia Svobodná Evropa]
Motto:
K březnovému dvouletému výročí počátku
vysílání stanice ČRo Plus
předkládáme v přátelském duchu soubor podnětů.
Úvod
Obecněji ke zvukové grafice
Stanice mluveného slova, přesněji řečeno
stanice lidskou řečí vyslovovaných myšlenek, za níž ČRo Plus považujeme,
využívá krátkých hudebních vložek k propojení a oddělení slovních vyjádření. Vžil
se pro to termín zvuková grafika.1 Snad odvozená od obrazového doplňování
knih a jiných obsáhlejších textů. Podobně jako v tomto případě, i zvuková
grafika má za úkol především přispět ke strukturování pořadů, komentářů a
jiných časově nebo obsahově složitějších slovních projevů. Zvuková grafika má
především pomáhat posluchači v orientaci, jakou stanici, jaký pořad a často i
jaké jeho části právě poslouchá. Předním úkolem zvukové grafiky má být podle
nás především výrazná a dle možností stanici charakterizující znělka i znělky
jednotlivých druhů pořadů v jinak složité architektuře programu vysílání.
Znělky svou funkci mohou dobře plnit jen tehdy, jsou-li užívány dlouhodobě.
Vytvoří pouto posluchače se stanicí i jednotlivými pořady. Je proto na místě varovat
před jejich častějšími změnami, k nimž bohužel v posledních letech dochází.
Hudební vložky mají, jak je tomu vždy u každého hudebního díla, svůj myšlenkový
obsah nebo alespoň v posluchači budí jistou představu. Myšlenkové obsahy
hudebních vložek by měly nebo mohly být v souladu s myšlenkou doprovázeného
pořadu. Není-li tomu tak, působí v určitém slova smyslu rušivě a vybočují ze
svého úkolu. Vložky by neměly být nikdy hlasitější než slovní projev a jejich
časová délka by měla být raději kratší. Pro posluchače – zvláště stanice
mluveného slova – je téměř nepřijatelné, aby hudba zněla současně s pronášením
textu, poněvadž hrozí snížení srozumitelnosti a i odvádění pozornosti za
hranice vlastního smyslu pořadu. A to se často děje a posluchači se stává rozhlasové
sdělení méně srozumitelné. Drží-li se tvůrce grafiky a režisér těchto zásad, je
grafika vítaným prostředkem ke strukturování vysílání a do určité míry je i
dekorujícím prvkem vysílání, i když nutno říci, že tato funkce grafiky je
druhořadá.
Názory členů Klubu zjištěné výzkumem
Zmíněné principy grafiky odpovídají mínění členské
základny Klubu a předkládané úvahy jsou výsledkem aktivních snah a vyslovených
názorů a stanovisek pětiny členů Klubu rozhlasové analytické publicistiky. 2 Rádi bychom poukázali i na tradici a odkaz stanice
Svobodná
Evropa a předchozích stanic, především ČRo 6, ale i ČRo Leonardo a ČRo Radio Česko,
na něž stanice ČRo Plus navazuje. Myslíme si, že zvuková grafika bude tím více úspěšná,
čím bude úspornější a čím méně bude plnit snahu jejích mnoha současných tvůrců
po originalitě a průraznosti.
------------------------------
1 Zvukovou
grafikou rozumíme veškerý formální projev stanice
mimo obsahové sdělení.
2 Z komunikace mezi některými členy Klubu v předchozích měsících vyplynula řada
kritických a zároveň podnětných názorů na zvukovou grafiku. U příležitosti
celoklubového Setkání, které se uskutečnilo v sobotu 8. listopadu 2014 v
Galerii Vinohradská 12, byli členové Klubu vybídnuti k účasti na anketě zjišťující
jejich názory na zvukovou grafiku ČRo Plus. Výsledky ankety se poté zabývali členové
Klubu i jádra Klubu a výsledkem je tento písemný podnět, kterým Klub navazuje
na obdobný text z listopadu roku 2013, ve kterém členové hodnotili pořady v březnu
téhož roku vzniklého ČRo Plus.
---------------------------------
Hodnocení zvukové grafiky ČRo Plus (stav: zima
2014/2015)
- na základě výzkumu mezi členy KRAP
- výzkum proběhl v období 8. 11. 2014 - 10. 1. 2015
Všeobecně:
Drtivá většina respondentů konstatuje, že se dosud nepodařilo ani po
formální a zvukové stránce sjednotit bývalé stanice Šestku, Česko a Leonardo do
kompaktního vysílání nové společné stanice ČRo Plus. Tato nová stanice stále ještě
připomíná slepenec či kombinaci tří samostatných stanic a audioarchivu.
Znělka stanice:
Respondenti jednomyslně postrádají znělku stanice jako
hlavní identifikační značku. I jednotlivé pořady stanice by měly mít svou
výraznou specifickou znělku, aby byly okamžitě rozpoznatelné, tak jak tomu bylo
na stanici ČRo 6. To by umožnilo i účinnější reklamu pořadů na stanicích ČRo.
Reportáže:
Převážná část respondentů kritizuje rušivý vliv „vedlejších“ zvuků v pořadech
reportážního typu. Tyto zvuky jsou často tak hlasité, že znemožňují porozumění
mluveného slova. Důležitý je obsah sdělení a nikoliv akčnost prostředí.
Mezihry a jingly:
Většina respondentů považuje mezihry a jingly za příliš často vysílané. ČRo
je veřejnoprávním médiem, placeným koncesionáři, nemusí „soutěžit“ s privátními
médii ve frekvenci vysílaných jinglů, které mají posluchači permanentně připomínat,
jakou stanici právě poslouchají. Mezihry a jingly mohou být nepochybně užitečným
pomocníkem, jsou-li užívány s rozvahou a střídmě. Obecně by zvuková grafika měla
vždy především sloužit obsahu, nikoliv být samoúčelná. Posluchači ČRo Plus (dříve
ČRo 6, Česko a Leonardo) jsou natolik vyspělí, že tento rozdíl poznají.
Sebereklama a slogany:
Drtivá většina respondentů považuje sebereklamu a slogany typu „ČRo plus –
víc než informace“ za rušivé a nepatřičné. Většina posluchačů ví, jakou stanici
právě poslouchá.
Zprávy:
Většina posluchačů považuje zprávy ČRo Plus za podstatně horší, než bývaly
zprávy na stanici ČRo 6. Chybí logické řazení zpráv podle závažnosti, přibývá
zpráv bulvárního charakteru, přibylo sportovních zpráv, které kromě těch nejzávažnějších
(MS, ME, OH) do programu nepatří, zmizelo závěrečné shrnutí nejdůležitějších
titulků. Za problematické a neprofesionální je označováno vkládání originálních
citací (například politiků, mluvčích atd.), které zejména ve formě useknuté „půlvěty“
jen zbytečně opakují předchozí zprávu přednesenou hlasatelem, či jsou na tak špatné
technické úrovni či přednesené tak odpornou češtinou, že kazí dojem profesionálně
připravené zpravodajské relace.
Znělky vstupující do slova:
Přechod znělek a zvuků do mluveného slova je většinou respondentů považován
za vyloženě rušivý a nepatřičný. Podbarvování slova a spojování tematicky
nesouvisejících témat či bloků pomocí hudební grafiky především ztěžuje
orientaci v řečeném. Nejmarkantnější je tento nešvar v Ranním Plus, kde zvukové
vlnky mezi tématy pomáhají vytvořit doslova kontinuální chaos témat, bloků a střídajících
se hlasů. Zvuková grafika by měla vysílání strukturovat, jasně oddělovat
témata. Tento koncept formálního členění patřil k pozitivním specifikům někdejší
ČRo 6.
Zelená vlna:
Přerušování programu kvůli dopravním informacím Zelené vlny je považováno většinou
r-spondentů za velmi rušivé a program fragmentující. Jakkoliv lze pochopit, že
Zelená vlna je „přínosem“ frekvence FM ČRo Regina do programu ČRo Plus, měla by
se vysílat jen pro posluchače této frekvence. Pro ostatní frekvence by se mohla
vysílat znělka Plusu či upoutávky na další pořady stanice.
Jazyk, mluvený projev:
Většina respondentů považuje úroveň jazykového projevu za permanentně se
zhoršující. Zejména se zvyšuje rychlost jazykového projevu, která tento často činí
nesrozumitelným. Klesá úroveň gramatiky, dikce, interpunkce a melodie projevu.
Stoupá používání anglicismů (i tam kde máme české ekvivalenty!) a floskulí. Je
zřejmé, že noví moderátoři a redaktoři neprocházejí systematickou jazykovou přípravou,
že jejich texty nejsou čteny a korigovány a že jsou tolerovány projevy, které
svou úrovní do veřejnoprávního vysílání nepatří. Ceníme si však
vzorného jazykového projevu některých (většinou dlouholetých) pracovníků
rozhlasu, kteří svým kultivovaným projevem dosahují o mnoho větší pozornosti a
obsahového porozumění posluchači.
Opakování pořadů během dne:
Za nevyhovující považují respondenti nepravidelnost opakování pořadů
stanice během dne. Některé příspěvky jsou během 24 hodin vysílány až 5x. Opakování
se však neděje v „blocích“, ale v nepravidelných intervalech různé délky. To činí
program nepřehledným a brání to například celovečernímu poslechu tak, jak to
bylo možné v případě ČRo 6. Za opakování hodné by měly být považovány zejména
ty nejhodnotnější pořady jako Lidé pera, Kořeny a pořady vyjadřující odezvu
posluchačů na vysílání. ČRo Plus vlastně supluje již existující audioarchiv ČRo.
Osobnosti Plusu:
Respondenti postrádají častější projevy těchto pracovníků: Ivan Štern,
Markéta Ševčíková, Marek Janáč, Václav Sochor, Goranka Oljača, Rudolf Kučera,
Daniel Kroupa (i zesnulý Petr Příhoda).
Příjmové podmínky:
Respondenti poslouchají ČRo Plus v tomto pořadí: SV, internet, DAB (digitální
vysílání). Někteří navrhují využití frekvence SV stanice ČRo 2 výhradně pro ČRo
Plus.
Obecné připomínky k vysílání:
→ zpomalit mluvený projev
→ rozšířit tematickou pestrost
→ omezit plytké marketingové projevy
→ zvýšit věcnost
→ zlepšit spolupráci jednotlivých redakcí
→ vrátit se k elementární funkci vysílání
veřejnoprávního rozhlasu – jeho osvětové
funkci formou kombinace informace, vzdělávání, zábavy,
„hlídacího psa“ demokracie a stmelování naší inteligence
Shrnující nejdůležitější body vyplývající z výzkumu
názorů členů Klubu
- znělka stanice (neexistence znělky a tím i
nedostatečná identifikace stanice)
- výrazné znělky jednotlivých pořadů, vzájemné
odlišení
- reportážní pořady: omezit vedlejší zvuky, klást
důraz na mluvené slovo
- mezihry a jingly omezit, ČRo Plus NENÍ komerční
stanicí
- omezit či zrušit sebereklamu a slogany, sebereklamu
jen na další pořad
- jasně rozdělit znělky či hudební projevy a mluvené
slovo (nesměšovat)
- Zelenou vlnu ponechat jen na frekvenci VKV Reginy,
pro ostatní znělku stanice Plus či upoutávku na následující pořady
- zprávy: řazení dle priorit, vypustit bulvár, sport
omezit na výjimečné výsledky, nezařazovat „půlvěty“ respondentů, na závěr
zopakovat hlavní titulky a myšlenky
- celkový mluvený projev: ZPOMALIT (!), nepoužívat
anglicismy a floskule, gramatika, dikce, interpunkce, melodie, normotvorná
funkce jazyka ČRo
- do doby zavedení celodenního vysílání vysílat v pravidelných blocích
Závěrem
Konkrétní závěrečné náměty
Je zřejmé, že současný stav zvukové grafiky není
nejlepší a potřebuje mnohá zlepšení. Především je potřeba věnovat pozornost
znělkám. Předkládáme k úvaze nechat vytvořit několik souborů znělek (tj. znělky
stanice a znělek pořadů) a podrobit je výběru posluchačů, přirozeně s využitím
co nejširšího okruhu takto posuzujících. Důraz klademe na uskutečnění požadavku
vyloučení současně vysílaného a prolínajícího se mluveného slova a hudby.
Uvítali bychom omezení současného znění slov pronášených cizojazyčným řečníkem,
byť s nižší zvukovou intenzitou, a česky mluveného překladu. Posluchači žádají,
aby se režiséři snažili vcítit do situace posluchačů, kteří ne vždy mají
možnost dokonalého a srozumitelného poslechu vysílaných pořadů a každé překrývání
méně významným zvukem je pro ně zátěží hraničící s nesrozumitelností.
Přání členů Klubu
V samém závěru si dovolujeme vyjádřit přesvědčení, že s předloženými
posluchačskými náměty učiní stanice dobré zkušenosti a že i ty stanice, které
využívají zvukovou grafiku, se budou moci naším názorovým textem inspirovat.
Jsme si vědomi toho, že v uvedeném textu jsou zmíněny i postoje našich posluchačů
k vysílání mimo oblast zvukové grafiky. Je to proto, že posluchači využili této
příležitosti k vyjádření svých připomínek.
Děkujeme
všem zúčastněným členům Klubu za přispění k výsledné podobě tohoto písemného
podnětu.
■
■
■
■
© Klub rozhlasové analytické
publicistiky, Praha 2015
Koordinátor: David Klíma
Kontaktní informace:
e-mail – krap2014@email.cz
nebo davkli@post.cz
klubový web –
https://sites.google.com/site/klubrozhlasanalytpubl/home
klubová
sekce na webu ČRo Plus – http://www.rozhlas.cz/plus/klubposluchacu
■
■
■
■
Žádné komentáře:
Okomentovat