RESTRUKTURALIZACE ČESKÉHO ROZHLASU V LETECH 2012 – 2014

26.4.2012 zveřejnil Český rozhlas na stránkách Rady Českého rozhlasu jako přílohu k zápisu  ze 4. veřejné schůze Rady ČRo v roce 2012

RESTRUKTURALIZACE ČESKÉHO ROZHLASU V LETECH 2012 – 2014

Prováděcí dokument s rozšířeným harmonogramem k materiálu

ČESKÝ ROZHLAS V ROCE 2012

Materiál s prioritami a koncepčními záměry ČRo v oblastech programu a vysílání, správy a provozu, strategického rozvoje a řízení lidských zdrojů v roce 2012

Předkládaný dokument navazuje na obsáhlý interní materiál se záměry ČRo v roce 2012 a se záměry přesahujícími do let 2013 a 2014, který vedení Českého rozhlasu předložilo Radě ČRo 5. března 2012,  a na první verzi harmonogramu předloženého Radě ČRo dne 29. března 2012. Představený harmonogram se zaměřuje zejména na vybrané ekonomické, personální, organizační a strategické aspekty celého restrukturalizačního procesu. Ten započal již v závěru roku 2011, a to schválením novely Statutu Českého rozhlasu Radou ČRo,  novelizací organizačního řádu ČRo, vznikem tří sekcí (programu a vysílání - SPAV, správy a provozu - SSP, strategického rozvoje - SSR) coby základních organizačních jednotek v řídící struktuře Českého rozhlasu, ustavením horizontálních rad (programová rada, strategická rada, správní rada a regionální rada) a grémia generálního ředitele coby poradních orgánů generálního ředitele a spuštěním standardních procesů změnového managementu. Řízením změny je pověřen řídící výbor v čele s náměstkem GŘ pro strategický rozvoj a změnový tým v čele se změnovým manažerem – náměstkem GŘ pro program a vysílání.

Restrukturalizační proces je rozvržen do období necelých dvou a půl let, tj. do konce 1. čtvrtletí roku 2014. Tento proces tak představuje zhruba polovinu funkčního období stávajícího generálního ředitele. To je zcela adekvátní čas a do jisté míry i maximálně možný čas na realizaci změn, mají-li tyto být efektivní. Cílem změnového procesu je, aby se na českém mediálním trhu v letech 2015, 2016 a dále vyjímal zcela stabilizovaný, efektivní, hospodárně fungující, produktivní a prosperující Český rozhlas coby dynamické a moderní médium veřejné služby.

Základním předpokladem pro úspěšnou realizaci změn v podobě portfolia stanic Českého rozhlasu, či v organizaci práce a struktuře v rámci sekce programu a vysílání je zcela stabilizované ekonomické, technické zázemí a efektivní fungování všech podpůrných a servisních složek Českého rozhlasu. Při reflexi trendu klesajících výnosů z rozhlasových poplatků coby základního finančního zdroje rozpočtu Českého rozhlasu, ale i poklesu příjmů z komerční činnosti jako reakce na globální ekonomickou recesi je vedle snahy hledat možné další zdroje víc a víc důležité generovat úspory a snižovat náklady. To vše však při plnohodnotném naplňování zákona a poslání Českého rozhlasu, tedy realizaci veřejné služby. Změny plánované vedením Českého rozhlasu v roce 2012 budou promítnuty částečně v dubnové a červencové aktualizaci rozpočtu; v obou těchto aktualizacích budou zahrnuty dílčí úspory, ta hlavní úspora však bude reflektována v nově strukturovaném rozpočtu na rok 2013.

Ke snížení nákladů přispějí jak započaté a v roce 2012 realizované změny v sekci programu a vysílání (např. sloučením tří stanic do jedné stanice mluveného slova nutně dojde k redukci celkových nákladů, podobný efekt očekáváme od nového modelu fungování center výroby a centra vysílání), ale také v ostatních neprogramových sekcích. Ke snížení nákladů jistě přispěje spuštění procesu centrálního nákupu (od dubna 2012) a s ním spojený proces většinového využívání elektronických aukcí v procesu veřejných zakázek, možná optimalizace kmitočtového spektra a distribuce signálu, spuštěný a probíhající proces integrace informačních systémů a v neposlední řadě i optimalizace v oblasti řízení lidských zdrojů spojená s případnou redukcí počtu pracovních míst.

V Praze dne 23. dubna 2012   

                                                                                                       Mgr. art. Peter  D u h a n

RESTRUKTURALIZACE ČESKÉHO ROZHLASU

Program a vysílání, strategický rozvoj, správa a provoz, personalistika

01. 04. 2012                         Spuštění procesu rebrandingu stanic Českého rozhlasu (samostatný změnový proces týkající se rodiny značek ČRo a mající vlastní mechanismy a dílčí procedury)

                                               Vznik centrálního Odboru obchodu v rámci Sekce strategického rozvoje – 1. fáze

                                               Vznik Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek – převedením uměleckých těles do Sekce strategického rozvoje s cílem lepší koordinace činností a hledání projektových synergií

                                               Spuštění procesu vzniku Centrálního nákupu – 1. fáze (realizace rámcových smluv)

01. 04. – 30. 04. 2012         Aktualizace rozpočtu 2012

01. 05. 2012                         Vznik programových center a jmenování jejich ředitelů

(Centrum vysílání, Centrum zpravodajství, Centrum výroby)

                                              

                                               Centrum výroby: první etapa vzniku dílčích center (Centrum režisérů, Centrum produkce)

01. 05. – 15. 05. 2012         Prezentace koncepce Sekce programu a vysílání na rok 2012 ve všech programových divizích ČRo

01. 05. – 31. 05. 2012         Práce na programových schématech platných 1. 1. 2013

                                               Práce na projektu technického zabezpečení jednotlivých programových center

                                               Zahájení procesu optimalizace v oblasti distribuce signálu s akcentem na ekonomické parametry – v průběhu dubna/května první dílčí postupy

                                               HR Reporting – příprava a spuštění HR reportingu pro jednotlivé sekce ČRo

                                              

                                               Revize systému honorářů a statut externích spolupracovníků ČRo – koncepce reflektující změny v organizaci ČRo s ohledem na záměr efektivnějšího využívání všech lidských zdrojů v ČRo. Součástí bude i revize honorářové politiky.

01. 05. – 30. 06. 2012         Stanovení konečné organizační struktury programových center a počtu pracovních míst v jednotlivých pozicích (tvorba popisů práce, kvalifikačních předpokladů, zásad hodnocení a odměňování)

                                               Adaptační proces nových zaměstnanců – orientační den, plány na období zkušební doby, systém hodnocení        

                                               Dobrovolné odchody – nabídka zaměstnancům ČRo směřující k přirozenému úbytku pracovních míst v ČRo

01. 06. 2012                         Spuštění systému evaluace programu

01. 06. – 30. 06. 2012         Uzavření dohod o objemu práce na rok 2013 mezi stanicemi a Centrem zpravodajství a Centrem výroby

30. 06. 2012                         Předložení materiálu Radě ČRo týkajícího se vzniku stanice mluveného slova (integrace ČRo 6 + Rádio Česko + ČRo Leonardo) a materiálu o podobě portfolia speciálních stanic ČRo

01. 07. 2012                         Centrum výroby: druhá etapa vzniku dílčích center (Centrum literární a dramatické tvorby, Centrum publicistiky a dokumentu, Centrum kreativity zvuku, Centrum pro děti a mládež, Centrum popularizace vědy a techniky, Centrum náboženských pořadů)

Vznik centra ekonomů – 1. fáze (sloučení pražských ekonomů do jednoho centra)

                                               Spuštění nového systému vnitřních předpisů

01. 07. – 31. 07. 2011                     Zvažovaná druhá aktualizace rozpočtu

                       

01. 07. – 30. 09. 2012         Nastavení a doladění procesů v Sekci programu a vysílání, resp. v rámci jednotlivých programových center

                                               Tvorba interních pravidel a předpisů v Sekci programu a vysílání, resp. v jednotlivých programových centrech coby podmnožina nové předpisové základny ČRo

                                               Centrum zpravodajství: úprava redakčního systému a newsroomu

                                               Sestavení týmů jednotlivých programových center, resp. týmů jednotlivých stanic (výběr pracovníků)

                                               Projekt:  Popis a ocenění pozic v ČRo vč. nastavení nového systému odměňování

                                               Příprava Rozpočtu SPAV pro rok 2013 vč. revize stávající struktury a způsobu rozpočtování Rozpočtu na lidskou práci

                                               Příprava koncepce rozvoje vzdělávání zaměstnanců v ČRo – nastavení kariérních map, soulad s vytvářeným Katalogem pozic – kompetenční profil pozice  - Představení návrhu v srpen-září 2012

                                               Příprava projektu rozvoje Personálního informačního systému 2013-2014

2. fáze procesu vzniku centrálního nákupu (rozšíření o veškeré zakázky, realizované prostřednictví Oddělení veřejných zakázek a prodejů)

01. 08. – 31. 12. 2012         Příprava a proces následného schvalování  

                                            návrhu rozpočtu 2013

30. 09. 2012                         Předložení materiálu Radě ČRo s návrhem nového Statutu ČRo

01. 10. 2012                         Centrum výroby: třetí etapa vzniku dílčích center (Centrum hudby a hudebních pořadů, Centrum experimentální tvorby, Centrum zábavy)

                                               Trainee program – pilotní projekt – zaměřeno na přípravu potenciálních zaměstnanců

01. 10. – 31. 12. 2012         Zkušební provoz Centra zpravodajství

                                               Katalog pozic a nový systém odměňování – příprava implementace

Vyhodnocení ukazatelů výkonnosti – 1. etapa, vyhodnocení nastavených kazatelů u vedoucích pracovníků v pilotním projektu

01. 01. 2013                         Plnohodnotné fungování systému programových center

                                               Spuštění implementace nového Katalogu pozic a Systému odměňování  - Kariérní řád, systém vzdělávání a hodnocení zaměstnanců, řízení talentů a příprava personálních náhrad

01. 01. 2013                         Nový Statut Českého rozhlasu, nový Organizační a Podpisový řád (plně reflektující realizované změny organizační struktury v sekci programu a vysílání, ale i v neprogramových sekcích v roce 2012)

Rozšíření centrálního Odboru obchodu – 2. fáze procesu vzniku centrálního obchodu (staniční obchodní zástupci přecházejí ze stanic do struktury Odboru obchodu)

Centralizace marketingových aktivit – rozšíření, resp. nová podoba Odboru komunikace a vnějších vztahů (staniční mktg pracovníci přecházejí do struktury OKVV, vzniká systémový a centrem řízený brand management)  

Závěrečná fáze procesu vzniku Centrálního nákupu (rozšíření na veškeré nákupy nebo nákupy od stanoveného finančního objemu)

Vznik centra ekonomů – 2. fáze (sloučení regionálních ekonomů do druhého centra)

28. 02. 2013                         Předložení materiálu Radě ČRo týkajícího se vzniku “Národního okruhu“, resp. stanice pro mladé (v případě optimalizace norem, resp. kmitočtového spektra)

01. 04. – 30. 04. 2013         Prezentace koncepce Sekce programu a vysílání na rok 2013 ve všech programových divizích ČRo

01. 04. – 31. 05. 2013         Práce na programových schématech platných od 1. 1. 2014

01. 05. 2013                         Ukončení procesu rebrandingu stanic Českého rozhlasu, představení nové architektury značek Českého rozhlasu veřejnosti u příležitosti 90. výročí zahájení pravidelního rozhlasového vysílání v českých zemích (paralelně bude probíhat několikaměsíční proces migračního marketingu)

01. 06. – 30. 06. 2013         Uzavření dohod o objemu práce na rok 2014 mezi stanicemi a Centrem zpravodajství a Centrem výroby

                                               Práce na rozpočtu Sekce programu a vysílání, resp. jednotlivých programových center na rok 2014

01. 08. – 31. 12. 2012                     Příprava a proces následného schvalování návrhu rozpočtu 2013

novela Organizačního a Podpisového řádu Českého rozhlasu (plně reflektující finální změny v portfoliu stanic ČRo realizované v letech 2012 a 2013)

01. 03. – 31. 03. 2014         Vyhodnocení restrukturalizačního procesu ČRo

-------------------------------------------------------------------    

odkaz dokumentu ke stažení ve formátu word http://media.rozhlas.cz/_binary/02616756.doc

odkaz na zápis ze 4. veřejné schůze Rady ČRo v roce 2012 http://www.rozhlas.cz/rada/zapisy12/_zprava/zapis-z-4-verejne-schuze-rady-ceskeho-rozhlasu-26-4-2012--1051741

Reforma Českého rozhlasu: propustit až 20 % lidí, snížit počet stanic, zaměřit se na mladé

26. 4. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz

„Patnáct až dvacet procent“ současných pracovníků Českého rozhlasu by mělo v dalších třech letech přijít o místo. Při představování reforem veřejnoprávního rádia před kontrolní radou to dnes odpoledne řekl generální ředitel rozhlasu Peter Duhan.

Peter Duhan. Foto: Český rozhlas

„Netýká se to jen kmenových zaměstnanců, ale i externistů, jde o jakousi kombinaci,“ upřesnil. Půjde tedy zhruba o 300 lidí, Český rozhlas měl k 1. lednu 2010 téměř 1500 zaměstnanců.

Od května se mají začít v rozhlasu formovat programová centra (zpravodajství, vysílání a výroby), od 1. října má začít zkušebně fungovat centrum zpravodajství, všechna pak plnohodnotně od 1. ledna 2013.

Na konci 2012 pak má začít vysílat nová stanice mluveného slova, vznikající na základech zpravodajského Rádia Česko. Nový okruh má pohltit digitální stanici Leonardo i publicistickou „Šestku“ – v souladu s plánem snižovat počet stanic rozhlasu.

„Chceme proměnit tento státní podnik v moderně fungující mediální firmu,“ prohlásil Duhan. Rozhlas se přitom chce víc zaměřit na mladé posluchače, které zatím neumí příliš oslovit.

Podle náměstka pro program Jana Mengera by měl rozhlas ideálně mít v poslechovosti podíl na trhu 25 %, tedy oslovovat čtvrtinu všech tuzemských posluchačů rádia.

Restrukturalizaci má provázet změna ústředního loga rozhlasu a všech dalších značek – stanic, těles i projektů. Uvedeny mají být v květnu 2013, kdy si rozhlas bude připomínat 90 let od začátku svého pravidelného vysílání. Kvůli novým značkám podnik vypíše soutěž, kvůli jejich implementaci už poptává reklamní agentury na další čtyři roky.

Duhanův tým

Rozsáhlé změny ve struktuře a programu Českého rozhlasu bude řídit tým, do něhož si Duhan už vybral náměstky

• Oldřicha Šestáka (správa a provoz)
• René Zavorala (strategický rozvoj)
• a zmíněného Jana Mengera (program).

Jasno má už Duhan taky o šéfech tří center v Mengerově divizi programu.

• Centrum zpravodajství povede nynější šéf domácí redakce Radiožurnálu Tomáš Pancíř,
• centrum výroby Miroslav Dittrich, dosavadní šéfproducent rozhlasu,
• centrum vysílání pak Ondřej Nováček, jehož Duhan dnes kvůli tomu stáhl z funkce ředitele regionální studia Vysočina (na jeho místo nastoupí od května dosavadní šéfredaktor stanice Petr Hladík).

odkaz http://www.mediar.cz/sef-ceskeho-rozhlasu-duhan-planuje-propustit-az-petinu-zamestnancu/

Po ČT změní logo také Český rozhlas. Poptává i reklamní služby, za 160 milionů na čtyři roky

25. 4. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz

Český rozhlas chystá rozsáhlou změnu designu. Jeho vedení v čele s ředitelem Peterem Duhanem hodlá změnit logo celého podniku, loga všech stanic, uměleckých těles, soutěží a projektů. Uvedl to dnešní deník E15.Změnu celkového designu představila minulý týden Česká televize.

Stávající logo Českého rozhlasu

„V oblasti corporate identity je nutná celková obměna a sjednocení grafické podoby značek ČRo a vytvoření jednotného vizuálního stylu,“ řekl deníku mluvčí rozhlasu Jakub Čížek. Termín zavedení nové korporátní identity je naplánován na rok 2013, kdy organizace oslaví 90. výročí zahájení pravidelného vysílání.

Autora nového designu chce rozhlas najít ve výběrovém řízení [vizpředběžné oznámení], které by mělo být vyhlášeno v květnu.

Předběžná hodnota zakázky bude kolem 2,5 milionu Kč bez DPH. „Předpokládáme však, že konečná cena bude nižší,“ uvedl Čížek. Další miliony půjdou na nové přelepy aut, vizitky či změny interiérů a exteriérů budov. „Odhad celkových nákladů za zavedení všech nových prvků v praxi je 5 až 7,5 milionu korun,“ doplnil mluvčí.

Současné logo rozhlasu pochází z let 1995 až 1996, autorem je agentura Men on the Moon. Z její dílny pochází také logotypy řady celoplošných i regionálních stanic. V roce 1997 nové logo získalo ocenění Logo roku.

Další tendr: na komplexní reklamní služby

Český rozhlas se také rozhodl najít několik reklamních agentur, se kterými by uzavřel rámcovou smlouvu na dodávku reklamních služeb.

„Zákon o veřejných zakázkách umožňuje uzavřít rámcovou smlouvu buď pouze s jedním uchazečem nebo minimálně se třemi uchazeči. Český rozhlas zvolil variantu využívat služeb více agentur, přičemž počet tří agentur považujeme za optimální. V praxi budou vždy oslovováni s novým zadáním všichni smluvní partneři, kteří podepsali rámcovou smlouvu s Českým rozhlasem,“ sdělil Čížek včera Médiáři, který si informace o zakázkách též vyžádal.

Předběžná celková hodnota plnění je 160 milionů Kč bez DPH. Agentury se mohou hlásit do 11. května [viz zadání příslušné veřejné zakázky]. Rámcové smlouvy budou uzavřeny na čtyři roky, první zakázky by se měly objevit letos v červnu, napsal dnešní E15.

„Předmětem spolupráce bude zajišťování komplexních reklamních služeb v oblasti marketingu, corporate identity, nákupu médií a dalších ATL i BTL aktivit. Pro hodnocení nabídek Český rozhlas připravil případovou studii k 90. výročí svého působení,“ uvedl mluvčí Čížek.

Agentury, které chce rozhlas najít v tomto tendru, pro něj mají mimo jiné implementovat loga vytvořená v rámci výše zmíněného výběrového řízení – jak Čížek říká, „v průběhu celé doby trvání smlouvy, a to v případech, kdy například vznikne nová stanice nebo jiný produkt Českého rozhlasu, který bude potřebovat vytvořit logotyp a vizuální styl“.

Zajímavé je, že i po agenturách bude rozhlas chtít vytvořit novou značku, navrhnout logo. Přihlášené nabídky se totiž budou hodnotit podle následujících kritérií, citováno doslova ze zadávacích podmínek:

• 45 % – tvorba nové značky a kompletní brand marketing (komplexní kreativní grafický návrh komunikačního vizuálu, návrh loga, apod.)
• 35 % – kompletní mediamix (seznam všech médií, v nichž bude kampaň realizována, vč. formy a rozsahu konkrétní části reklamní kampaně (mediaplány pro každé jednotlivé médium), včetně nákupu reklamních ploch a nosičů, s ohledem na cílovou skupinu.
• 20 % – kompletní návrh projektu (vč. zapojení vhodných komunikačních prostředků)

Mluvčí rozhlasu také řekl, že předem nelze určit, kolik zakázek a v jakém objemu ten který uchazeč v průběhu trvání smlouvy získá. „Vždy zvítězí ten nejlepší návrh, který bude splňovat požadavky zadání,“ tvrdí.

odkaz http://www.mediar.cz/po-ct-zmeni-logo-take-cesky-rozhlas-poptava-i-reklamni-sluzby-za-160-milionu-na-ctyri-roky/

Program veřejné schůze Rady ČRo 26.4.2012

Veřejná schůze Rady ČRo se koná dne 26. 4. 2012 ve 14:00 hod. v Českém rozhlase, místnost číslo 010, Římská 15, Praha 2.

Z programu:
- Schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- Restrukturalizace ČRo
- Volby předsednictva Rady ČRo
- Stížnosti
- Různé

Rozhlasu kvůli tajným playlistům hrozí soud

 13. 4.  2012  napsal Ondřej Golis  na serveru Lidovky.cz

PRAHA - Kvůli tajným playlistům by se už brzy mohl Český rozhlas ocitnout před soudem. Chystá se ho tam hnát aktivista Svatopluk Bártík, který neuspěl se žádostí o vydání seznamu hraných skladeb na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Bártík žádal od Českého rozhlasu playlist za letošní únor, jenže narazil. "Právě jsem si byl vyzvednout rozhodnutí o odmítnutí informace s tím, že jde o jejich obchodní tajemství," krčí rameny.

Rozhlas ale trvá na svém. "Jaké skladby a kdy hrajeme považujeme za naše obchodní tajemství a jakési know-how, proto playlisty samovolně nezveřejňujeme," řekl serveru Lidovky.cz mluvčí Jakub Čížek. Bártíka ale takovým zdůvodněním neuspokokojil. "Je to naprosto úchylné a protiústavní argumentace," zlobí se.

Proti rozhodnutí se aktivista odvolá a pokud neuspěje, je rozhodnutý jít k soudu. "Já samozřejmě půjdu dál, zažaluji je a prolomím to, protože tohle není možné," říká rozhodně. Svoji žalobu chce opřít o ústavně zaručené právo přijímat a šířit informace.  "Český rozhlas je podle zákona veřejnoprávní subjekt a i hudbu vysílá za veřejnoprávním účelem, ne za účelem konkurence s komerčními rádii, jak argumentuje," tvrdí Bártík.

Jaká píseň vás nejvíc štve? Server Lidovky.cz vyhlašuje anketu o nejhorší píseň, kterou Radiožurnál pouští. Jaká skladba vám nejvíc vadí? Pište své postřehy a názory na e-mailovou adresu internet@lidovky.cz.

Rozhlas neplánuje zveřejňovat playlisty ani do budoucna, na internetu dokonce vznikla webová stránka, kde posluchači Radiožurnálu vytváří databázi hraných skladeb sami. A nasbíraný vzorek podle provozovatele  Ladislava Ševcůje ukazuje, že Radiožurnál nahrazuje ohrané skladby novou muzikou. 

odkaz  http://www.lidovky.cz/rozhlasu-kvuli-tajnym-playlistum-hrozi-soud-fan-/ln-media.asp?c=A120412_164921_ln-media_ogo

---------------------------------------------------------
Doporučujeme k přečtení též článek (klikněte na)

Lidovky.cz získaly část tajného playlistu Radiožurnálu, podívejte se

Vzpomínka na jeden pláč

16. 4.2012 napsal Jan Burien v Týdeníku Rozhlas. číslo 17/2012

Před nedávnem jsem prodělal „významné životní jubileum“, a tak mě pozvali i na několik rozhovorů do médií. V Radiožurnálu sice nepustili žádnou mou píseň, ale při vyprávění o své nové desce jsem si zase mohl vyslechnout zpěváka Petra Koláře, uleželý hit skupiny Alphaville a píseň z filmu Pretty Woman, což také mělo svůj půvab. Na ČT24 i na Frekvenci 1 se mě pak moderátoři shodně zeptali, jak se dneska dívám na to, že jsme kdysi v televizním pořadu rozplakali mistryni světa v aerobiku Olgu Šípkovou. Asi je to důležitá otázka, tak se pokusím na ni odpovědět trochu zeširoka.

Mám za sebou zhruba sto padesát televizních rozhovorů s různými lidmi a vždycky jsem tu práci považoval za jakýsi doučovací kroužek života. Ty rozhovory se dají rozdělit na dva typy. První byla takzvaná Posezení, k nimž jsme si s režisérkou Janou Hádkovou zvali hosty, které jsem obdivoval, a chtěl jsem, aby se tyto pocity přenesly i na diváctvo. Říkal jsem si vždycky, že chci být kobercem, na kterém by moji hosté mohli tančit, a byla to radostná práce.

Druhý typ rozhovorů byl pro mne naopak někdy až utrpením. Pořad se jmenoval Burianův den žen a hlavními spoluautory byli Vít Klusák a Filip Remunda. V tomto případě nebylo cílem informovat o životě a díle našich hrdinek ani jim dělat reklamu, ale spíš jim položit na první pohled jednoduchou otázku: Proč děláte to, co děláte, právě tím způsobem, jakým to děláte?

Hned v prvním pořadu, jehož protagonistkou byla pornoherečka, která zrovna shodou okolností očekávala potomka, jsem zjistil, že je to úplně jiný druh práce, než jsem dosud dělal. Když mi pornomanželé pohoršeně vyprávěli, jak se chtěli vzít v kostele, ale panu faráři se to nelíbilo a chtěl po nich, aby alespoň projevili lítost nad svým způsobem obživy, přistihl jsem se, že mám tendenci tomu faráři před kamerou souhlasně přikyvovat. Byl jsem zvyklý se zvědavě vyptávat, ale ne totálně nesouhlasit, jenže jsem se to musel rychle naučit, abych nevypadal, jako že jsme všichni jedna prima parta. A pak přišly ty neslušné otázky: těhotné pornoherečky jsem se zeptal, co řekne, až se její dítě zeptá, čím se živí maminka a tatínek. Řekla, že „rejpu“, a jestli prý nepřestanu, nebude dál natáčet. Slavného moderátora jsem se zeptal, jestli mu nepřipadá nechutné, když v televizním pořadu žoviálně konverzuje s Českou Miss o tom, jestli je opravdu ještě panna. Řekl, že ne a že to diváky zajímá. Zpěvačky spotřebních šlágrů pop-music jsem se zeptal, jestli jí nepřipadá divné zpívat takové kýče, když vystudovala kulturologii na Filozofické fakultě. Namísto odpovědi se mě zeptala, kolik mi je let. Ministryně kultury, která odstoupila z funkce po dvou týdnech úřadování, jsem se zeptal, proč to vzdala. Pravila, že je to tajemství. A tak jsem se i majitelky fitness centra ptal podobným způsobem – chtěl jsem, aby mi jako podnikatelka vysvětlila, proč dělá to, co dělá, právě tím způsobem, kterým to dělá. Ptal jsem se tak dlouho, až se rozplakala před kamerou a zrušila natáčení. Byla to oboustranná prohra, nedozvěděli jsme se nic, a tak abychom to celé zlehčili, šli jsme si s panem režisérem raději zaběhat do fitka. Pro některé lidi jsem se tehdy stal hulvátem roku. Já, ne ten moderátor, který si posiloval ego žertováním o panenství oné dívky.

Náš pořad naštěstí nekončil jen prohrami, dosáhli jsme i mnohých zajímavých vítězství, například tehdy, když nám ambiciózní ultrapravicová politička před kamerou přiznala, že na parlament ještě není zralá, nebo když manželka tehdejšího předsedy významné politické strany před kamerou během jedné minuty změnila názor. Ale na vítězství se zapomíná snadněji než na pláč a slzy. Poučení, které z toho všeho plyne, je, že ona otázka „proč děláte to, co děláte, právě tím způsobem, kterým to děláte“ je u nás považována za nemravnou a hlavně nežádoucí. Co z toho plyne a proč to tak je, to si musí domyslet každý sám.

Jan Burian, písničkář a spisovatel

odkaz http://www.radioservis-as.cz/tydenik/17_glo.htm

Čeština ve veřejném prostoru

16.4.2012 napsala posluchačka Eva Ondřejová  v diskusi na webu stanice Praha/Ostrá dvojka

Tak jsme to v Čaji pro dva všichni slyšeli, jsem zvědavá, jestli si pan Ostrý Čaj poslechne a konečně s moderátory, hlavně však moderátorkami, začne pracovat.

-----------------------------------------------------------

poslechněte si Čaj pro dva ze 16. dubna 2012 na téma „Čeština ve veřejném prostoru“ - http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2607409

16.4.2012 16:05 Čeština ve veřejném prostoru - nakolik ovládáme náš mateřský jazyk? Jak umí mluvit politici, moderátoři v médiích? Odpovědi přinesl Martin Ježek s herečkou Janou Postlerovou a Karlem Hanzelkou.
 --------------------------------------------------------------

Slyšeli jsme, že nejlépe jsou poslouchatelné níže posazené hlasy. Proto je Dvojka plná žen, které nezřídka posazují hlas ještě výše, než by musely. Přitom jsem už psala, že mužský hlas se poslouchá daleko lépe.

Kritika častého ééé, hmmm zazněla také.

Ač nerada, musím jmenovat. Paní Lukešová je příkladem, jak moderátorka mluvit nemá. Všechny ženy na této stanici hovoří tímto způsobem - některé více, některé méně. Tvoří z věty zvlněný oceán ve snaze být moderní. Mnohokrát jsme zde na to zbytečně poukazovali. Světlou výjimkou je paní Brůhová.

Výslovnost na této stanici je, řekla bych správná, to je snad to jediné, co lze pochválit.
Také není ve větší míře používána vata (jako, jakoby, vlastně....)

Na přirozené tempo řeči také není brán zřetel. Předem si rozmyslet, co chtějí říci, někteří moderátoři také nepovažují za důležité, z toho pak vznikají půvabné věty, typu:  

"Roztomilá panenka oblečená do bílého trička s dlouhými vlasy.",    "Chtěl po pokladní s pistolí v ruce peníze." ,

 "Evropa se připravuje na konferenci o budoucnosti Talibanu v evropském Bonnu.",  

" Památník si prohlédl v doprovodu jednoho z jeho tvůrců, Olbrama Zoubka, den před jeho otevřením." (tento případ ozřejmují čárky, ale přečteno rychle bez pauz je to nesmysl),     "Zjistili nelegálně zadržené zbraně." ,

 " O knížce si budeme povídat s Markétou Křížovou, která jak je útlá, tak je zábavná.",     "Vysvobozovali oběti z pokrouceného kovu."

Nemohu uvést všechno, co jsem nasbírala ve vysílání nejen rozhlasu, ale i televize. Napsala jsem však tyto příklady hlavně kvůli těm, kteří si myslí, že věta o vstávání z Dvojky ČRo je snad ojedinělá.

odkaz na diskusi http://www.rozhlas.cz/praha/diskuse/_zprava/322948#diskuse

Dvojky dvojky na facebooku

Na obrázku samé dvojky našeho veřejnoprávního bulváru

odkaz http://www.facebook.com/CRoDvojka

Radním rozhlasu se může stát neúspěšný kandidát na šéfa Matoulek či ředitel Národního muzea

13.4.2012  napsal server Médiář.cz

Sněmovní volební výbor na svém čtvrtečním zasedání vybral celkem 12 kandidátů na uprázdněná místa v radách České televize a Českého rozhlasu. Do každé z těchto rad budou poslanci z navržených kandidátů volit po dvou nových členech. Výbor zúžil původní celkový počet 27 kandidátů do obou rad tak, že poslancům na jedno volné místo v radě nabídl v souladu se zákonem tři jména.

Do Rady ČT členové výboru navrhli například dosavadního člena této rady Jana Brandejse, jemuž mandát vypršel loni v listopadu. Spolu s ním navrhli Richarda Kořána, odborníka na svobodný přístup k informacím Oldřicha Kužílka, Milenu Mackovou, Daniela Nováka a Petra Žantovského.

Do rozhlasové rady pak výbor na kandidátku zařadil Petra Burdu, generálního ředitele Národního muzea Michala Lukeše, Jaroslava Kravku, Petra Matoulka, který se v minulosti neúspěšně ucházel o místo generálního ředitele rozhlasu, Jaroslava Růžičku a dosavadního člena rady Petra Šafaříka, jemuž v březnu vypršel mandát.

Poslanci by měli nové členy rad zvolit na dubnové schůzi sněmovny. Na návrhu programu, který ve čtvrtek schválil sněmovní organizační výbor, však tento bod zatím ještě zařazen není, poslanci ho tam ale můžou dodatečně zařadit.

Rada ČT má mít 15 členů, Rada ČRo devět členů. Jejich funkční období je šest let. Vždy po dvou letech se třetina rady obměňuje.

K posláním obou rad patří kontrola hospodaření veřejnoprávního média, projednávání stížností veřejnosti nebo jmenování a odvolávání jeho generálního ředitele. Obě rady tuto funkci obsazovaly loni.

odkaz http://www.mediar.cz/radnim-rozhlasu-se-muze-stat-neuspesny-kandidat-na-sefa-matoulek-ci-reditel-narodniho-muzea/

24. 2. 2012 napsal Jan Potůček na serveru digizone.cz

Chci méně stanic a více posluchačů, říká nový šéf programu Českého rozhlasu

24. 2. 2012 0:00 Jan Potůček

Český rozhlas bude mít od 1. března nového šéfa programu. Stane se jím Jan Menger, nynější ředitel krajského studia ČRo Region Středočeský kraj. Oficiálně bude jedním ze tří náměstků generálního ředitele ČRo Petra Duhana a jedním ze čtyř členů nejvyššího vedení veřejnoprávního rozhlasu. Pod Mengera budou spadat ředitelé připravovaných center výroby, zpravodajství a vysílání. „Chci posílit kvalitu vysílání na úkor kvantity,“ řekl Menger v rozhovoru pro server DigiZone.cz krátce poté, co jej v nové funkci potvrdila Rada ČRo.

S jakou vizí přicházíte do funkce náměstka generálního ředitele Českého rozhlasu pro program?

Chci preferovat kvalitu, nikoli kvantitu. To je základ, ze kterého je třeba vycházet. Moje vize je navázaná na vznik tří center – výroby, zpravodajství a vysílání – v nichž dojde ke koncentraci kvalitních lidí, zaměřených na jednu z těchto konkrétních oblastí. Povede to ke zkvalitnění obsahu vysílání a také k zefektivnění celého provozu.

Jaký bude vztah ředitelů center s řediteli jednotlivých stanic Českého rozhlasu?

V čele každého centra bude ředitel, přičemž veškeré stanice Českého rozhlasu, kromě regionálních, které ze zákona spadají přímo pod generálního ředitele, budou spadat pod centrum vysílání. Kompetence budou naprosto jasné: u centra zpravodajství není třeba nic vysvětlovat, centrum výroby bude vyrábět komponované pořady náročnějšího charakteru, a na centru vysílání bude jasná odpovědnost za tvorbu programových schémat a zároveň bude jeho ředitel zodpovídat za dohled nad stanicemi, aby si takzvaně „nelezly do zelí“, ale programově se doplňovaly.

Když se tedy zeptám polopaticky, kdo bude přímým nadřízeným šéfredaktorů jednotlivých stanic Českého rozhlasu? Ředitelé jednotlivých center, nebo přímo náměstek generálního ředitele pro program, tedy vy?

Přímým nadřízeným by pro ně měl být ředitel centra vysílání. Ale šéfové regionálních studií budou přímo řízeni generálním ředitelem, což vyplývá ze zákona o Českém rozhlase.

Na včerejším zasedání Rady ČRo jste prohlásil, že uvažujete o redukci počtu stanic Českého rozhlasu. Máte už nějakou představu, jak by to mělo vypadat?

Upřímně, o tom bych teď nechtěl moc hovořit, jelikož je slušné tyto věci nejdříve probrat s lidmi, kterých se to bude týkat. Je to součást určité koncepce a vychází to i z projektu pana generálního ředitele. Jsou to tedy věci, které jsou všeobecně známy. Na konci března, respektive začátkem dubna tyto záležitosti představíme podrobněji.

Připadá v úvahu i redukce počtu krajských studií, respektive omezení některých studií na roli krajské redakce, jak to funguje v případě Karlových Varů, Liberce nebo Zlína?

Naše úvahy se v tuto chvíli tímto směrem vůbec neubírají.

Takže byste redukovali spíše speciální stanice, mezi které spadá Rádio Česko, D-dur, Leonardo a Radio Wave?

Počkejte si na začátek dubna.

Před třemi lety jste se zúčastnil naší veřejné debaty o Radiu Wave v pražském Divadle Archa. Tehdy jste Wave podporoval, jak si představujete jeho budoucnost?

Obecně si myslím, že stanici pro mladé Český rozhlas potřebuje. Na druhou stranu se ve mně míchají dva pocity, že sice takovou stanici potřebujeme, ale nejlepší období pro její vznik Český rozhlas lehce propásl. Takže z mé strany má stanice pro mladé podporu, i s ohledem na to, že Český rozhlas by měl oslovovat široké spektrum všech obyvatel České republiky, ale konkrétněji to teď nebudu komentovat.

Český rozhlas nedávno vypsal výběrové řízení na vedoucího centra pro děti a mládež a v zadání je i předložení koncepce stanice pro děti. Počítáte s jejím vznikem už v letošním roce? A bude spadat mezi tzv. speciální stanice, které vysíláte přes digitální platformy, nebo to bude čistě internetové rádio?

Zatím o tom diskutujeme, takže vás znovu odkážu na začátek dubna. Nicméně naše debaty se skutečně pohybují v pozici internetového rádia. Český rozhlas 2 bude samozřejmě dál oslovovat rodiny s dětmi, nicméně vnímám, že je nešťastné, když na ČRo 2 skončí dechovka a hned po ní začíná pořad pro děti Domino. Toto by měl být speciální projekt zaměřený výhradně na děti.

Nebojíte se, že dětské posluchače k sobě už stáhl provozovatel Frekvence 1 a Evropy 2, který před rokem spustil dětské Pigy rádio na internetu a žádá pro něj i FM frekvenci v Praze?

Právě proto se musíme hnout dopředu. V některých věcech dýcháme kolegům z komerčních rádií na záda, a oni přitom rozvíjejí projekty, které jsou z mého pohledu dosti veřejnoprávní. Musíme přidat.

Pigy rádio vysílá i mluvené pohádky, které nakoupil od Radioservisu, tedy z archivu Českého rozhlasu.

Na to vám nedokážu odpovědět, protože tyto informace nemám a teprve se s nimi budu seznamovat.

Jaké budou vaše první kroky po nástupu do funkce náměstka generálního ředitele pro program?

Nejdřív se seznámím s veškerou agendou a pohovořím s kolegy. Máme pevně dané záležitosti, které se týkají koncepce restrukturalizace Českého rozhlasu. Budeme na ní intenzivně pracovat a komunikovat o ní s lidmi z rozhlasu tak, aby byla skutečně koncem března hotová a generální ředitel ji na začátku dubna mohl prezentovat veřejnosti.

Bavíte se v nejvyšším vedení rozhlasu o digitalizaci a digitálním vysílání ČRo?

V Českém rozhlase existuje speciální tým, který se digitalizací průběžně zabývá. Závěry ze svých jednání průběžně předkládá vedení Českého rozhlasu.

Nemyslel jsem z technického hlediska, ale ohledně obsahu, zda neuvažujete o tom, které stanice by měly být šířeny digitálně v rozhlasových sítích a nikoli v televizním multiplexu, jako je to nyní.

To je hodně daleká budoucnost, musím se s těmito věcmi detailně seznámit. Teď bych jen fabuloval.

Takže se nejdřív soustředíte na celoplošné stanice v FM pásmu?

Určitě ano. Musím si být stoprocentně jist, že to, co vysíláme v analogu, je kvalitní, a teprve potom se můžeme bavit, zda v rámci našeho portfolia zřídíme třeba stanici pro děti. Musíme si vyhodnotit, zda v tomto případě zůstaneme jen u internetového projektu, nebo zda se bude do budoucna zamýšlet něco víc.

Jak velkou roli pro vás bude hrát poslechovost jednotlivých stanic Českého rozhlasu?

Poslechovost vnímám jako důležitý faktor hlavně z hlediska efektivity vynaložení prostředků. Samozřejmě na rozdíl od komerčních stanic bych rozhodně nechtěl cílit na masové publikum. Je tady duální systém, a ten bych chtěl plně respektovat. Nicméně i veřejnoprávní rozhlas by měl být rád, že ho poslouchá dostatek posluchačů, a proto je důležité oslovovat určité penzum lidí, které vyjadřují výsledky poslechovosti. Český rozhlas by podle mne do budoucna měl mít 25procentní podíl na trhu.

Dnes má podíl 20 procent.

Ano.

Také jste radním Českého rozhlasu řekl, že za poslední léta přibyla třetina stanic, ale celková poslechovost rozhlasu o třetinu klesla.

Ano, to považuji za dost nešťastné.

Čili chcete snížit počet stanic a zvýšit celkovou poslechovost Českého rozhlasu?

Upřímně řečeno, ono to přece není o počtu stanic. Záleží na tom, jaké děláte produkty a jak jsou kvalitní. Při větším počtu stanic se také může kvalita vysílání rozmělnit. Ale zase mě nechytejte za slovo, tyto záležitosti nyní debatujeme, analyzujeme a začátkem dubna se určitě dozvíte více.

Také jste řekl, že hlavní prioritou programu pro letošní rok je vznik nové stanice mluveného slova, o které se hovoří už několik let. V jaké fázi je tento projekt? Pokud by měla stanice mluveného slova odstartovat letos, patrně byste ho už museli mít hotový.

Konkrétní představa, včetně člověka, který by tuto stanici vedl, existuje. Ale opět – podrobnosti zveřejníme v dubnu.

Jakým způsobem budete ony změny, které dopracujete do konce března, komunikovat? Chystáte nějakou tiskovou konferenci, setkání s novináři, kampaň?

Tuto otázku je lepší směřovat na kolegu Jakuba Čížka, který je zodpovědný za komunikaci Českého rozhlasu, ten by vám k tomu určitě řekl více.

Foto: Ondřej Hošt, DigiZone.cz


odkaz http://www.digizone.cz/clanky/chci-mene-stanic-a-vice-posluchacu-rika-menger/

Diskuse posluchačů

Ostré názory

navazuje na  (klikněte na) Diskuse posluchačů – archiv č. 9

Zde si mohou vyměňovat posluchači jakékoli názory na vysílání stanice PRAHA/Ostrá dvojka Českého rozhlasu.

Klikněte v modrém pruhu pod článkem na počet komentářů (např. "0 komentářů" , „1 komentářů“, „7 komentářů“ a ty se  rozbalí. Pod komentáři je odpovědní okénko, kam můžete vložit svůj příspěvek.

Aby se nad Vaším komentářem objevilo vaše jméno,  musíte si před odesláním komentáře vybrat pod  odpovědním okénkem  v roletce "Komentovat jako".  Vyberte "Název/adresa URL". Jako název vyplníte svoje jméno, adresa URL necháte prázdné. Po odeslání se vaše jméno objeví nad příspěvkem,

SOBOTNÍ VIDEOREPORTÁŽ: Veřejné slyšení kandidátů do Rady ČT a Rady ČRo

7. 4. 2012 zveřejněno na serveru Česká média


Volební výbor poslanecké sněmovny v úterý vyslechl kandidáty do Rad Českého rozhlasu a České televize. Po výzvě předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové navrhly neziskové organizace do těchto rad celkem dvacet sedm lidí. Nečekaně svižné jednání překvapilo nakonec přítomné kandidáty i poslance. A nezpůsobila to jen nepřítomnost pěti kandidátů. Z patnácti členů volebního výboru na veřejné slyšení přišlo jen šest poslanců. A jejich otázky byly tak sporadické, že v průměru stačily na posouzení názorů každého z uchazečů o místo radního pouhé čtyři minuty.
Václav Mencl a Vítězslav Jandák (ČSSD) měli občasné připomínky k představám kandidátů o náplni práce radního.
Ivana Levá (KSČM) si brala slovo nejčastěji. Petra Burdy se ptala na regionální vysílání Českého rozhlasu, současného člena dozorčí komise Rady ČRo Jaroslava Růžičku na zahraniční vysílání, Mileny Mackové jaké mám mít radní vlastnosti.
Walter Bartoš (ODS) se dotazoval kulturního kritika Vladimíra Hendricha na hudbu hranou Českým rozhlasem a právníka Jaroslava Kravky, jak by definoval veřejnou službu. Daniela Nováka požádal o bližší vysvětlení, v čem vidí rezervy ČT oproti BBC.
Petr Tluchoř nepromluvil.
Otázky bývalého ministra kultury Jiřího Bessera na rozdíl od jeho kolegů směřovaly nikoliv na věcný obsah práce člena mediální rady, nýbrž přímo na osobu. Vybral si tři cíle. Dostatek času pro výkon funkce zpochybnil jen u ředitele Národního muzea Michala Lukeše. Nad organizací, která kandidáta navrhla, se pozastavil jen u Vladimíra Kuby (rybáři jsou asi divnější než včelaři), a jen u Petra Žantovského se podivil, proč chce do Rady ČT, když byl dříve v radě jiné.
Jak probíhalo celé veřejné slyšení můžete zhlédnout ve videozáznamu. (127 minut, část věnovaná Českému rozhlasu je v úvodu záznamu a trvá 62 minuty)

odkaz http://www.ceskamedia.cz/media/429789/sobotni-videoreportaz-verejne-slyseni-kandidatu-do-rady-ct-a-rady-cro

Básničková soutěž na téma TÁTA, MÁMA, RÁNO, DVOJKA pokračuje i v dubnu

Po ránu je pro tatínka, máma jenom dvojka.

Nepomůže valentinka, nepomůže ČOIka.

Snídaně,  pak kafe, rtěnka

a už je tu zase Lenka.

Žádná dvojka, ale máma,

až do rána bude s náma.

A teď s pravdou ven:

proč chcete být místo Prahy

dvojka celý den?