Český rozhlas vyhlásil 2,5milionový tendr na nové logo

20. 8.2012 zveřejněno na portále Týden.cz

Český rozhlas vypsal výběrové řízení na nové logo. Zadávací dokumentaci pro tendr v hodnotě 2,5 milionu korun zveřejnil na svých internetových stránkách a na portále veřejných zakázek ministerstva pro místní rozvoj. Nové logo by se mělo začít používat v roce 2013, kdy Český rozhlas oslaví 90. výročí zahájení pravidelného vysílání.
Vítěz výběrového řízení by měl pro Český rozhlas vytvořit nejen logo, ale zcela novou korporátní identitu celého portfolia značek rozhlasových stanic, uměleckých těles, soutěží a projektů.
Uchazeči o zakázku musejí své žádosti podat nejpozději do 4. září.
"Sada logotypů by měla tvořit jeden vzájemně kompaktní a jednotný celek, který bude souznít s mateřskou značkou Český rozhlas, bude odpovídat charakteru a poslání instituce a působit moderním a nadčasovým vizuálním dojmem. V této souvislosti je cílem rovněž vytvoření odpovídajícího vizuálního stylu pro ČRo a výše uvedené portfolio značek," uvádí se v zadávací dokumentaci tendru.
Záměr změnit logo oznámil Český rozhlas již letos v dubnu. Kromě 2,5 milionu za právě zveřejněnou zakázku hodlá rozhlas investovat další miliony na nové přelepy aut, vizitky či změny interiérů a exteriérů budov. "Odhad celkových nákladů za zavedení všech nových prvků v praxi je pět až 7,5 milionu korun," uvedl tehdy mluvčí Českého rozhlasu Jakub Čížek.
Současné logo ČRo pochází z let 1995 až 1996, autorem je agentura Men on the Moon. V roce 1997 získalo ocenění Logo roku

odkaz: http://www.tyden.cz/rubriky/media/radia/cesky-rozhlas-vyhlasil-2-5milionovy-tendr-na-nove-logo_243510.html

Veřejná soutěž Českého rozhlasu - Nová korporátní identita ČRo

22.8. 2012 zveřejněno na webu Českého rozhlasu

V souladu s uvažovanou změnou korporátní identity Českého rozhlasu vyhlásil Český rozhlas na toto téma veřejnou soutěž.

Dne 20. 8. 2012 bylo ve Věstníku veřejných zakázek (www.isvzus.cz) zveřejněno Oznámení o veřejné soutěži na určitý výkon týkající se užší soutěže o návrh „Nová korporátní identita ČRo“. Tentýž den ČRo zveřejnil na svém profilu (https://verejnezakazky.rozhlas.cz) kvalifikační dokumentaci, která je podkladem pro doručení žádostí o účast v této soutěži a prokázání splnění zadavatelem požadované kvalifikace. Do 4. 9. 2012 tak mohou zájemci podávat žádost o účast spolu s prokázáním kvalifikace. Teprve poté budou ti zájemci, kteří prokážou splnění kvalifikace, vyzvání k podání soutěžních návrhů. 

Kvalifikační dokumentace tak není zveřejněna na webových stránkách ČRo, ale na jeho profilu a to z toho důvodu, že webové stránky ČRo nesplňují technické požadavky stanovené pro profil zadavatele vyhláškou č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele.
 

Autor:  Odbor komunikace a vnějších vztahů

odkaz  http://www.rozhlas.cz/informace/press/_zprava/verejna-soutez-ceskeho-rozhlasu--1101142

odkaz na stránku Věstníku veřejných zakázek Ministerstva pro místní rozvoj  ČR- http://www.isvzus.cz/cs/Form/Display/353248

„Odborný diskurs“ v pořadu ČRo 2-Praha Čaj pro dva

20. 8. 2012 napsal Tomáš Koloc na serveru Britské listy

   Na podporu článku "Nepřesnosti v Českém rozhlase" bych chtěl zmínit, že hrubé faktické chyby, jejichž používání bylo ještě donedávna výsadou internetových periodik jako je Aktuálně.cz, se už začínají objevovat i v takových médiích, jako je Český rozhlas (který se hrdě tváří, že je českou BBC). Ve středu 15. srpna jsem si náhodou naladil pořad ČRo 2-Praha Čaj pro dva, jehož předmětem byla debata o televizních seriálech. Debata se spíše než kvalitě jednotlivých děl věnovala jejich sledovanosti, což místy přecházelo až v marketingové přetahování mezi exponenty jednotlivých televizí.

Ve chvíli, kdy přece jen došlo na otázku kvality jednotlivých seriálů, vyslovil se účastník debaty pan Jaromír Volek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, že osobně považuje za nejlepší ze všech „Hubačův seriál Byl jednou jeden dům“. Vzhledem k tomu, že telefony do studia (neboť pořad je interaktivní a diskutující jsou během něj v kontaktu s posluchači) byly obsazené, využil jsem možnost zaslat na internetovou adresu pořadu (odkud jsou vzkazy ve vysílání obyčejně čteny) svou poznámku, že se seriálem Byl jednou jeden dům, který pan doktor Volek pokládá za svého favorita, nemá jinak fenomenální scenárista Jiří Hubač nic společného, neboť jej napsali spisovatel Jan Otčenášek spolu s režisérem a dramatikem převážně historických děl Oldřichem Daňkem za dramaturgie další skvělé televizní scenáristky (odbornice na dramatizace děl české literatury) Jany Dudkové. I laik, který má embryonální znalost české dramatické literatury 2. poloviny 20. století ze seriálu na první pohled pozná typické dějové zázemí tvorby Jana Otčenáška; meziválečný a válečný příběh z pražského pavlačového domu (srov. např. Romeo, Julie a tma, 1959, režie adaptace Jiří Weiss, druhá adaptace 1997, režie Karel Smyczek, či Lásky mezi kapkami deště, 1979, režie Karel Kachyňa).

Můj poukaz na základní neznalost účastníka diskuze, který byl redaktorkou traktován jako „odborník, mluvící o svém oblíbeném díle“ však v pořadu uveden nebyl.

Pokud chce Český rozhlas 2 zůstat práv sloganu, kterým charakterizuje svou programovou náplň „Evergreen, zábava i poznávání“ měl si dávat pozor, koho na svých vlnách nechá „plnit“ onu poslední poznávací funkci. Pokud by se totiž poslední slovo sloganu změnilo na „marketing“ byla by to škoda už proto, že novým šéfredaktorem stanice se stal Jaroslav Ostrý, dlouholetý režisér fenomenálního rozhlasového populárně-vzdělávacího pořadu Toulky českou minulostí, který už sedmnáct let neděli co neděli (za neutuchajícího zájmu posluchačů) přitažlivým způsobem vzdělává posluchače ČRo v kapitolách z české historie...

odkaz http://www.blisty.cz/art/64539.html

Nepřesnosti v Českém rozhlase

16.8. 2012 publikováno na serveru Britské listy

Stanovisko Národního kontaktního centra – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., k pořadu Českého rozhlasu 1 Dvacet minut Radiožurnálu ze dne 14. 8. 2012 s Cyrilem Höschlem

Dne 14. 8. 2012 proběhl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu rozhovor s psychiatrem Cyrilem Höschlem o jeho prohlášení, že v ČR není dost žen-expertek na vědecký výzkum, a proto o jeho dalším směřování rozhodují zejména muži. Rozhovor byl i o tom, zda by se mělo ve vědě dbát na rovné zastoupení mužů a žen.[1]

NKC – ženy a věda vítá, že se média a významné osobnosti české vědy i vědních politik, jako je Cyril Höschl, otevřeně začínají věnovat a vyjadřovat k problematice genderové rovnosti ve vědě a zastoupení žen v rozhodovacích pozicích vědy.

Rády bychom poukázaly na zásadní aspekty řečeného.

Z důvodu nízké obeznámenosti s problematikou genderové rovnosti i postavení žen v české vědě byly v pořadu uvedeny některé nepřesnosti, k nimž cítíme potřebu se alespoň z části vyjádřit:

Z hlediska podílu žen na rozhodování o vědě je ČR na 24., tedy na druhém místě od konce z evropských států. Co se týká rozhodování, je před ČR i Švýcarsko, které zmiňuje prof. Höschl jako příklad země, kde ženy získaly volební právo až velice pozdě, v roce 1971![2]

Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., od roku 2009 vydává Monitorovací zprávy o postavení žen v české vědě, které dokumentují nízké zastoupení žen jak na vertikální ose (tj. z hlediska postavení žen v rámci hierarchie pozic), tak horizontální ose (tj. z hlediska zastoupení žen v jednotlivých oborech). Tyto Monitorovací zprávy jsou distribuovány odpovědným orgánům, včetně Rady pro výzkum, vývoj a inovace jako poradnímu orgánu vlády. Je tedy nutné ohradit se proti nařčení z ideologie a nutnosti vrátit se k sociologii a demografii – tyty studie v ČR existují.[3]

Prof. Höschl poukazuje na nutnost evolučního přístupu, nenásilnost, na to, že věci se samy spraví postupně. Dostupná data však ukazují, že navzdory značnému nárůstu zastoupení žen mezi studujícími vysokoškolského studia, včetně doktorského stupně, v posledních dekádách, zůstává zastoupení žen ve vědě přinejmenším od roku 2001 naprosto neměnné.[4]

Prof. Höschl poukazuje na nedostatečný „pool“, ze kterého by bylo možné ženy vybrat, a na druhou stranu na fakt, že na pozicích, kde se provádějí nominace a výběr, ženy zastoupeny prakticky nejsou. Zde jsou smíšeny dva aspekty:

a) Pool žen je skutečně menší než pool mužů – ženy tvoří cca jednu třetinu výzkumných pracovníků a pracovnic ve vědě. Nicméně rozhodovací a poradní grémia sestávají z velice malého počtu osob – je proto otázka, zda je rozumné a smysluplné nemít v těchto pozicích ty nejlepší z nejlepších – ženy i muže. I když žen na těch nejvyšších pozicích je méně, měl by se výběr zaměřovat skutečně na kvalitu. Stávající praxe však spíše odráží určitý nerozumný přístup založený na „kvótě“ mužů v celkovém poolu vědců a vědkyň, a ne na té tak často traktované kvalitě. Pokud vybíráme do rozhodovacího grémia 20 nebo i 100 osob, je vysoce pravděpodobné, že na základě hlediska kvality by zastoupení žen mělo být blízko parity.[5] Prof. Höschl používá příměr pytlíku se 70 % červených a 30 % bílých kuliček. V případě výběru expertů ale nejde o náhodný výběr a pravděpodobnost, jde – jak sám prof. Höschl říká – o kvalitu. Lze předpokládat, že mezi těmi 30 % „bílých kuliček“ se najde dostatečný počet špičkových vědkyň na stejné kvalitativní úrovni jako v souboru 70 % „červených kuliček“. Z tohoto důvodu argumentaci celkovým poolem nepovažujeme za relevantní.

b) Druhým faktorem je vysoká maskulinizace rozhodovacích pozic. To, že na pozicích, kde probíhají nominace do expertních a poradních orgánů, jsou zastoupeni téměř výhradně muži, vede k tomu, že jsou do dalších pozic nominováni opět téměř výhradně muži. Tento proces je v odborné literatuře popsán jako „homosocialibilita“. Tento fakt například odráží i Akademická prémie AV ČR a Purkyněho stipendium AV ČR, které nebyly během své historie ani jednou uděleny ženě-vědkyni. Je ale reálné předpokládat, že v AV ČR není ani jedna vědkyně, která by v hodnocení obstála stejně dobře nebo lépe než mužští kolegové, kteří toto nejvyšší ocenění dostali? A stejně tak, je reálné předpokládat, že v zahraničí jsou pouze špičkoví badatelé se zájmem vrátit se zpět do Čech, ale žádné badatelky, které by bylo možné nominovat na Purkyněho stipendium? Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., v minulosti upozornilo AV ČR, že tento fakt bezpochyby bude mít dopad na to, jak jsou obě tato ocenění vnímána – jako hájemství určené pouze mužům.

Prof. Höschl poukazuje i na to, že v hornictví také není stejné zastoupení žen jako mužů a že ve školství je žen více, zejména na nižších stupních. Tuto argumentaci považujeme za demagogickou z několika důvodů:

a) Základní školství je dlouhodobě podfinancované, neprestižní a vysoce náročné. Tuto práci jsou v současných podmínkách ochotné vykonávat z mnoha důvodů spíše ženy (platy jsou na muže příliš nízké, nedostatečná sociální prestiž, předsudky týkající se práce mužů s malými dětmi). Pokud by například v politice byly platy a distribuované zdroje stejně nízké jako v základním školství, zcela jistě by došlo k velice rychlé feminizaci politiky.

b) Věda má zcela jiné postavení než hornictví. Není tak fyzicky náročná (i když o vysilující a náročné povolání v případě výzkumu zcela jistě jde). Především ale věda požívá nepoměrně větší prestiž a má ve společnosti nepoměrně větší moc. Ovlivňuje život celé společnosti, jak ostatně dokládá i dokument Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ale zejména jde v oblasti tvorby politiky výzkumu, vývoje a inovací a práce Rady pro výzkum, vývoj a inovace o značnou část veřejných prostředků ze státního rozpočtu – cca 25 miliard Kč ročně – které přispívají daňové poplatnice a poplatníci. Vzhledem k tomu, že jde o oblast veřejné politiky, je nutné, aby o jejím směřování rozhodovaly jak ženy, tak muži, neboť tvoří zhruba stejnou část české společnosti.

Prof. Höschl také přiznává, že se Rada pro výzkum, vývoj a inovace dosud tématem genderové rovnosti nezabývala. Podle jeho názoru to není v její kompetenci. Již v naší tiskové zprávě k dokumentu Národní priority orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ze dne 30. 7. 2012[6] uvádíme:

„Česká republika se k naplňování strategie genderového mainstreamingu zavázala hned v několika nadnárodních i národních dokumentech.[7] Také veškeré dokumenty, které jsou předkládány na jednání vlády, mají být posouzeny mimo jiné s ohledem na jejich případný dopad na ženy a muže.[8] To vše však selhává. Rada pro výzkum, vývoj a inovace, pod níž vědní politiky včetně dokumentu Priority VaVaI spadají, nejenže neplní, nebo není schopna tyto závazky plnit, nevyužívá ani možnost požádat o stanovisko Radu pro rovné příležitosti žen a mužů, která se genderovou problematikou na úrovni státních politik zabývá.[9]

Vzniklou situaci vnímáme jako pozitivní začátek diskuse, která povede ke zvýšení informovanosti i ke zvýšení genderové citlivosti k jednotlivým aspektům problematiky genderové rovnosti ve vědě.

Považujeme za klíčové vést debatu s odpovědnými orgány na téma mizivého zastoupení žen na rozhodovacích pozicích vědy a nutnosti vědní politiky reflektovat zájmy celé české společnosti, žen a mužů.

Národní kontaktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., je připraveno vést diskusi s odpovědnými orgány státní správy i výzkumných a univerzitních pracovišť o problematice nízkého zastoupení žen na rozhodovacích pozicích vědy i o problematice genderové rovnosti ve vědě. Uvítáme, pokud odpovědné orgány k této problematice přistoupí skutečně odpovědně a s vážností, jaké se tomuto tématu dostává v ostatních evropských zemích.

odkaz http://www.blisty.cz/art/64494.html

Úžasňákovi - osobnosti, které mají duši

zdroj - Český rozhlas

Studovat na moderátora je v Česku stále populárnější

19. 8. 2012 publikováno na serveru E15.cz

Vyzkoušet si čtecí zařízení, učit se správně vyslovovat nebo si natrénovat projev před kamerou. Takové možnosti nabízí obory českých vysokých a vyšších škol, na kterých lze studovat televizní a rozhlasové moderování. I když školné může stát i několik desítek tisíc korun, zájem o tohle zaměření roste, vyplývá z vyjádření zástupců škol.

„Před třemi lety se touto specializací zabývalo dvanáct studentů, v současné době se jedná takřka o čtyři desítky účastníků dílen,“ řekla zástupkyně ředitele pro vnější vztahy a komunikaci Vyšší odborné školy publicistiky (VOŠP) Monika Hrubalová. V rámci dílen VOŠP, kde roční školné vyjde na 28 tisíc korun, se studenti účastní stáží, při kterých si v reálném prostředí rozhlasového studia trénují čtení zpráv, pohádek a dalších textů.

Speciální předmět Moderování lze v rámci oboru Sociální a mediální komunikace absolvovat na Univerzitě Jana Amose Komenského Praha (UJAK). Soukromá vysoká škola, na které roční školné vyjde na 50 tisíc korun, loni do bakalářského programu tohoto oboru přijala 256 studentů. „Počet nyní podaných přihlášek se tomuto číslu značně blíží, předpokládáme tedy stejný, nebo vyšší počet uchazečů,“ řekl Jan Červenka z oddělení komunikace UJAK.

Pod oborem Komunikace v médiích se lze na profesi moderátora připravit také na Literární akademii, kde rok prezenčního studia bakalářského oboru stojí 60 tisíc korun.

Speciální kurzy jsou i na Univerzitě Karlově

Předměty zaměřené na moderátorství lze ale absolvovat i na státních školách. Součástí bakalářského programu žurnalistiky na Univerzitě Karlově (UK) jsou například Mluvní a pohybová výchova nebo Základy správného mluvení.

Právě na UK vystudovala žurnalistiku řada známých televizních moderátorů. „Ve zprávách na České televizi je Marcela Augustová, Jakub Železný a Aneta Savarová, náš absolvent je i Václav Moravec,“ řekla Barbora Osvaldová z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK.

Platy jsou nadprůměrné, ty nejvyšší má pár celebrit

Se známou tváří souvisí nadstandardní platové ohodnocení, které do určité míry vyrovnává ztrátu soukromí. „Je to určitá kompenzace za to, že nasazují svůj obličej a své já,“ řekl mediální poradce Vojtěch Bednář. Výši honorářů podle něj ovlivňuje také fakt, že se moderátoři podílí na popularitě pořadu. „Televize tak do nich musí investovat a zaplatit je, aby neodešli ke konkurenci,“ doplnil Bednář.

Průměrná mzda rozhlasových a televizních moderátorů byla loni podle dat Českého statistického úřadu 55 486 korun. „Průměrné číslo je hezká věc, ale je vyhnáno několika 'celebritami',“ podotknul Bednář s tím, že do této kategorie spadají i moderátoři lokálních stanic, kteří jsou hodnocení spíše podprůměrně. 

odkaz http://zpravy.e15.cz/domaci/udalosti/studovat-na-moderatora-je-v-cesku-stale-popularnejsi-906272

Program veřejné schůze Rady ČRo 22. 8. 2012

Veřejná schůze Rady ČRo se koná dne 22. 8. 2012 ve 14:00 hod. v Českém rozhlase, místnost číslo 010, Římská 15, Praha 2.

Z programu:

- Zahájení
- Schválení zápisů z předsednictev Rady ČRo
- Výroční zpráva o hospodaření ČRo za r. 2011
- 2. aktualizace rozpočtu ČRo na r. 2012
- Výsledky hospodaření ČRo za 1.pololetí 2012
- Stížnosti, podněty, názory posluchačů
- Různé

Rozhlas bude i kvůli konci spolupráce s BBC propouštět. Šéf nové stanice má přijít zvenčí

17. 8. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru  Médiář.cz 

Ředitelem chystané stanice mluveného slova "určitě nebude" bývalý dlouholetý ředitel zpravodajství televize Nova Martin Ondráček.

Český rozhlas v souvislosti s plánovanou stanicí mluveného slova počítá s propuštěním až desetiny zaměstnanců, kteří se podílí na tvorbě programu v rámci celé instituce. ČTK to řekl náměstek generálního ředitele pro strategický rozvoj René Zavoral. Stanice mluveného slova vznikne do konce roku na základě sloučení stanic Český rozhlas 6, Český rozhlas Leonardo a Rádio Česko.

> Stanice mluveného slova Českého rozhlasu zřejmě odstartuje jen na středních vlnách

Se vznikem nové stanice souvisí personální změny. „Je jasné, že bude množina lidí, se kterými se Český rozhlas bude muset rozloučit. Ta množina se v celém součtu odhaduje mezi 8 až 10 procenty,“ řekl Zavoral. Podle něj jde o čísla za celou oblast programu. Někteří lidé sice přestanou pracovat v rámci stanic, nové pozice ale vzniknou v nově budovaných centrech zpravodajství a dalších programů.

Počet lidí, kteří pro rozhlas v rámci slučovaných tří stanic přestanou pracovat, podle něj nelze zatím přesně vyčíslit, protože tito zaměstnanci zároveň tvoří program i pro další stanice. Podle mluvčího rozhlasu Jakuba Čížka personální změny souvisí také s celkovou restrukturalizací v rámci veřejnoprávního rozhlasu.

Další vývoj dotčených stanic

Do konce roku sloučí stanice mluveného slova programy Český rozhlas 6 a Český rozhlas Leonardo, od nového roku pak zčásti převezme také program Rádia Česko. To dosud vysílá digitálně a v pásmu VKV prostřednictvím stanice BBC provozované firmou BBC Radiocom, kde má k dispozici šest hodin denně – od 8 do 11 a od 13 do 16 hodin.

V červenci rada pro vysílání nevyhověla žádosti BBC Radiocom o rozšíření vysílání Rádia Česko ze 6 na 12 hodin denně. V důsledku toho bude stanice mluveného slova vysílat zřejmě jen v pásmu středních vln.

Další detaily ke stanici mluveného slova představí rozhlas na podzim včetně názvu, programu i vedení. Zatím není potvrzeno, kdo se na nové stanici stane šéfredaktorem. Jisté je zatím jen to, že rozhlas o této pozici jedná s lidmi, kteří nepůsobí ve veřejnoprávní sféře. Konkrétní oslovený, který se momentálně rozmýšlí, podle ředitele Duhana nedělá ani v televizi, ani v rádiu.

„Je to proto, že mohou nabídnout jiný pohled na rozhlas a na moderní žurnalistiku 21. století, se kterou máme na některých stanicích trochu problémy,“ vysvětloval dnes Duhan, proč s kolegy vybral člověka zvenčí.

Na dotaz Médiáře odmítl, že by se šéfem nové stanice měl stát bývalý dlouholetý ředitel zpravodajství televize Nova Martin Ondráček, který – jak Duhan připomněl – teď v rozhlasu radí v oblasti editoriálních postupů.

odkaz  http://www.mediar.cz/rozhlas-bude-kvuli-konci-spoluprace-s-bbc-propoustet-sef-nove-stanice-prijde-zvenci/

NEDĚLNÍ VIDEOROZHOVOR: TOMÁŠ PANCÍŘ (ČRO): JSEM PŘESVĚDČEN, ŽE ZAJISTÍME NEZAUJATÉ A NEZÁVISLÉ VOLEBNÍ ZPRAVODAJSTVÍ (1. ČÁST)

19. 8. 2012 zveřejněno na serveru Česká média

Hlavním cílem předvolebního a volebního vysílání Českého rozhlasu je letos na podzim splnění poslání tohoto média veřejné služby. Rozhlas chce zajistit nezaujaté nezávislé zpravodajství, které nebude nijak ovlivňovat předvolební kampaň. „Nebudeme v žádném případě neféroví, jsem přesvědčen, že to dokážeme,“ říká v aktuálním rozhovoru pro Česká média ředitel Centra zpravodajství ČRo Tomáš Pancíř. Ke klasickému zpravodajskému obsahu přibude již prověřená série diskusí Martina Veselovského s politiky z jednotlivých krajů České republiky. Anketním způsobem na základě přesně stanovených pěti otázek budou shromážděny medailony kandidátů do Senátu a lídrů jednotlivých politických stran v krajích. Pancíř odhaduje jejich počet na zhruba pět set. Vizitky začne ČRo vysílat v týdnu od 3. září. Novinkou je, že všechny vizitky budou dostupné na zpravodajském webu zpravy.rozhlas.cz. „Volič bude mít servis a bude mít možnost porovnat odpovědi skutečně všech, kteří budou kandidovat,“ dodává v rozhovoru s redaktorem ČM Janem Bohdalem Tomáš Pancíř.
Druhou část rozhovoru s Tomášem Pancířem, která se týká připravovaného Centra zpravodajství ČRo, připravujeme na neděli 26. srpna.

odkaz: http://www.ceskamedia.cz/media/stalo-se/440730/nedelni-videorozhovor-tomas-pancir-cro-jsem-presvedcen-ze-zajistime-nezaujate-a-nezavisle-volebni-zpravodajstvi-1-cast

Stanice mluveného slova ČRo na střední vlně? Mrtvý projekt, míní Miroslav Bobek

17. 8. napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz


Český rozhlas musel radikálně přehodnotit projekt nové stanice mluveného slova. Zákaz vysílání na frekvencích BBC ji posouvá na střední vlny, s omezeným rozsahem.


Na středních vlnách by nakonec měla vysílat nová stanice mluveného slova Českého rozhlasu, další plánovaný celoplošný okruh veřejnoprávního rozhlasu, který po Novém roce pohltí samostatný Český rozhlas 6, Rádio Česko a Český rozhlas Leonardo. Poté, co rozhlasu nevyšel plán rozšířit vysílání na frekvencích BBC World Service v krajských městech, který odmítla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), musel management ČRo svoji původní vizi výrazně přehodnotit.

Pokud se BBC nepodaří rozhodnutí RRTV zvrátit, Český rozhlas plánuje umístit stanici mluveného slova na střední vlny, kde nyní vysílá ČRo 6. Místo 12 hodin denně by ale vysílala jen o něco déle než současná Šestka, která denně odbaví šest hodin vysílání. Novinářům to na dnešním setkání, na které server DigiZone.cz nebyl pozván, řekl generální ředitel ČRo Peter Duhan. „Schéma nemá se současnou Šestkou mnoho společného, byť některé formáty zůstávají,“ citoval generálního ředitele ČRo server Médiář.cz.

Na plánovaném konci samostatného zpravodajského okruhu Rádio Česko, vědecko-populárního ČRo Leonardo a ČRo 6 se ale nic nemění. To se nelíbí bývalému šéfredaktorovi stanice Leonardo a nynějšímu řediteli pražské zoologické zahrady Miroslavu Bobkovi. „Stanice mluveného slova je podle mého názoru velmi problematický projekt. Na střední vlně je to mrtvý projekt. Ve spojení se zrušením Leonarda a Rádia Česko by to pro Český rozhlas byl neodčinitelný krok k bezvýznamnosti,“ řekl Bobek serveru DigiZone.cz.

Peter Duhan ale novinářům řekl, že vysílání na střední vlně by mělo být jen dočasným řešením. Rozhlas se nevzdal myšlenky vysílání stanice mluveného slova na VKV. Rozhodnutí „velké“ vysílací rady ale ohrožuje pokračování Rádia Česko na vlnách BBC už od letošního 1. září. BBC totiž hodlá vysílání v FM pásmu z ekonomických důvodů ukončit. Pokud by prošla žádost na úpravu licenčních podmínek BBC, která počítala s rozšířením vysílání v češtině v podobě nové stanice mluveného slova ČRo, rozhlas by toto vysílání plně hradil. Takto k tomu ale nemá důvod.

Jakmile by BBC od září ukončila vysílání na VKV, znamenalo by to i konec vysílání Rádia Česko na společné frekvenci a jeho odchod do digitálních platforem. Pro Rádio Česko by to ale stejně znamenalo jen pozvolný konec, protože ať by s BBC od září pokračovalo, nebo ne, ke konci roku by stejně jako samostatná stanice zaniklo.

Jan Potůček

Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

odkaz http://www.digizone.cz/clanky/stanice-mluveneho-slova-cro-na-stredni-vlne-mrtvy-projekt-mini-miroslav-bobek/

Stanice mluveného slova Českého rozhlasu zřejmě odstartuje jen na středních vlnách

17. 8. 2012 napsal Ondřej Aust na serveru Médiář.cz

Do konce letošního roku přestanou vysílat veřejnoprávní stanice Rádio Česko, Šestka a Rádio Leonardo a na tomto společném půdorysu odstartuje stanice mluveného slova Českého rozhlasu. A to nejspíš pouze na středních vlnách, pokud se do té doby nepodaří překonat problémy, které nastaly nedávným odmítnutím vysílání rozhlasu na kmitočtech BBC, ze strany rady pro vysílání.

Místo plánovaného rozšíření na 12 hodin bude nový program zpravodajsko-analytické stanice mít zpočátku menší rozsah, má začínat jen o něco dřív než současné šestihodinové vysílání Českého rozhlasu 6 na středních vlnách. „Schéma nemá se současnou Šestkou mnoho společného, byť některé formáty zůstávají,“ uvedl generální ředitel rozhlasu Peter Duhan na dnešním setkání s novináři. Pracovní název „SMS“ (stanice mluveného slova) není finální, řekl.

„Budeme muset jinak pracovat marketingově pracovat se střední vlnou. Není to šťastné, ale je to přechodné řešení,“ podotkl Duhan. „Nevzdali jsme se VKV a hledáme legální cesty, jak na velmi krátkých vlnách zůstat,“ uvedl taky. Mezitím chce rozhlas vymyslet, jak přeskládat všechny své VKV kmitočty efektivněji, aby postavila novou síť pro velká města, jakou v Česku disponuje BBC. To pak chce nechat zanést do zákona, což ale nebude dříve než za několik měsíců.

„Český rozhlas udělal vše, co bylo možné, co se dalo a co bylo legální,“ prohlásil Duhan. „Pouze jako obchodní společnost mohla žádat o licenci a pouze jako obchodní společnost ji získala,“ podotkl k zamítnutí návrhu BBC Radiocom, firmy, která je českou pobočkou britského veřejnoprávního rozhlasu, rozšířit spolupráci s Rádiem Česko.

„Nabourává to absolutně moji koncepci stanice mluveného slova, s Českem jsem počítal jako s její integrální součástí. Nás to nesmírně překvapilo, vznik jsme přizpůsobit. Je to škrt přes rozpočet, ale stanice mluveného slova se nevzdáme,“ pokračoval Duhan.

Pokud BBC najde peníze, bude společné vysílání Česka s BBC na VKV pokračovat i po 1. září, pokud ne, BBC se odmlčí a zároveň Rádio Česko přejde jen do digitálních televizních sítích, uvedlo vedení veřejnoprávního rozhlasu. Zatím prý není rozhodnuto.

„Čekáme na to, co teď udělá BBC Radiocom. Teď je míč na straně Víta Koláře. Rozhodně nejde o ekonomické důvody ze strany Českého rozhlasu. Jde o ekonomické důvody na straně BBC,“ uvedl Duhanův náměstek René Zavoral. Pokud podají žalobu na rozhodnutí rady, soud se podle něj povleče měsíce, s nejistým výsledkem.

odkaz http://www.mediar.cz/stanice-mluveneho-slova-ceskeho-rozhlasu-zrejme-odstartuje-jen-na-strednich-vlnach/

Stupně grilování - typický způsob práce "moderátorů" Ostré dvojky i Radiožurnálu

Poznámka editora blogu: Po přečtení článku Daniela Bímy ve 34 čísle Týdeníku Rozhlas mě přišel  název článku neúplný. Proto jsem si ho dovolil pro účely jeho zviditelnění na tomto blogu doplnit. Chápu, že "podnikový" časopis Českého rozhlasu by článek pod tímto názvem nemohl uveřejnit a autor sám by mohl namítnout, že takovýto smysl nechtěl ani svému článku dát, že článek ukazuje na obecný princip, laskavý čtenář že si může dosadit příklady podle svých zkušeností. Tak já jsem si je konkrétně dosadil. Tomáš Němec

Článek Daniela Bíny "Stupně grilování" byl publikován  13. 8. 2012 v Týdeníku Rozhlas č. 34/2012

ČRo 1 - Radiožurnál si v prvním pololetí polepšil nejvíc ze všech celoplošných rádií

10. 8. 2012 napsal Jan Potůček na serveru DigiZone.cz

Nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu zůstává v celkovém pořadí čtvrtá, oproti minulému měření si ale polepšila o 39 tisíc posluchačů denně.

Největší nárůst průměrného denního počtu posluchačů ze všech celoplošných rádií v Česku zaznamenal v prvním pololetí letošního roku Český rozhlas 1 – Radiožurnál. Ačkoli ztrácí na vedoucí trojku Rádia Impuls, Frekvence 1 a Evropy 2 stovky tisíc posluchačů, rostl nejvíce z nich. Oproti minulému měření Radioprojektu za poslední čtvrtletí loňského roku a první letošní kvartál mu přibylo 39 tisíc posluchačů denně na aktuálních 710 tisíc posluchačů.

Zdroj: MEDIAN – STEM/MARK

Porovnání vývoje průměrné denní poslechovosti čtyř největších celoplošných rozhlasových stanic

Vedoucí pozici tradičně obhájilo Rádio Impuls, které si ale oproti minulému měření pohoršilo o pět tisíc posluchačů denně na hodnotu 1,042 milionu lidí denně. Druhá Frekvence 1 si polepšila o devět tisíc na 935 tisíc posluchačů denně. Třetí pozici obsadila Evropa 2 s 890 tisíci posluchači denně, což je o sedm tisíc více oproti minulým výsledkům z května letošního roku. Meziročně ale nejvíc stoupal Impuls, který si polepšil o 66 tisíc posluchačů denně.

Zdroj: MEDIAN – STEM/MARK

Meziroční porovnání průměrné denní poslechovosti celoplošných stanic za první pololetí letošního a loňského roku

Jan Potůček

Autor je šéfredaktorem DigiZone.cz. Vedl mediální rubriky v Reflexu, Lidových novinách, Týdnu, DV Magazine a serveru Svět Namodro. Provozuje chovatelský web Ararauna.cz.

odkaz http://www.digizone.cz/clanky/cro-1-radiozurnal-si-v-prvnim-pololeti-polepsil-nejvic-ze-vsech-celoplosnych-radii/

Poslechovost celoplošných rádií v 1. pololetí 2012

z výzkumu  společností  STEM/MARK a MEDIAN

 Radio projekt je realizován společnostmi STEM/MARK a MEDIAN.

V období 1.1.2012 - 30.6.2012 bylo dotazováno celkem 14 805 náhodně vybraných respondentů z celé České republiky.

Poslechovost celoplošných stanic v ČR

odkaz  http://www.median.cz/index.php?lang=cs&page=1&sub=9

Členové Parlamentu České republiky ve službách Ostré dvojky

11. 8. napsali posluchači tothova55  a Tomáš Němec v diskusi na webu ČRo2 - Praha

odkaz http://www.rozhlas.cz/praha/diskuse/_zprava/322948#diskuse

Literární pořady v rozhlase

v roce 2011 napsala Alena Blažejovská na serveru Portál české literatury

Literatura na Vltavě

První vysílání přednášek, pohádek a poezie bylo v československém Radiojournalu realizováno v roce 1924. Jedním z prvních spisovatelů, který v rozhlase četl ze své tvorby, byl Petr Křička. Již v roce 1926 byla vypsána první soutěž o nejlepší rozhlasovou hru. Tradice vysílat v rozhlase současnou českou literaturu tedy trvá více než 85 let. Od počátku jde jednak o vysílání ukázek z rukopisů nebo již (časopisecky, knižně) publikovaných literárních děl, jednak o původní tvorbu pro rozhlas a dále publicistické pořady o literatuře. Bylo tomu tak v pražském Radiojournalu, ale i v brněnské a ostravské pobočce, které slovesnou tvorbu vysílaly ve vlastní dramaturgii. Adaptacím literárních děl pro rozhlas se věnovaly osobnosti jako E. F. Burian, Jindřich Honzl nebo František Kožík.

Množství i spektrum literárních či literárně-publicistických pořadů v rozhlase je značné. Pro tyto – kulturní – úkoly má veřejnoprávní rozhlas specializovanou stanici, jíž je Český rozhlas 3-Vltava. Tento tzv. 3. program, vysílající od začátku na VKV pro intelektuálnější vrstvy posluchačů, vznikl v roce 1960 a v lednu 1964 získal samostatnou redakci. V Brně s ní od počátku spolupracoval Antonín Přidal a mezi externisty 3. programu patřili Suchý a Šlitr, Miroslav Horníček, Jan Werich, Ivan Vyskočil a Emanuel Frynta. Roku 1972 po odloučení slovenského Devína byl okruh pojmenován Vltava a také v současnosti plní specifické úkoly jako stanice zaměřená na kulturní a umělecký program, která pro své posluchače zřídila i Klub Vltava.
Mezi cíle stanice Vltava přitom patří nejen o české literatuře informovat a přímo ji vysílat, ale i podílet se vlastní uměleckou tvorbou na rozvoji národní kultury a vytvářet podmínky k tvůrčím experimentům. Mezi pořady, které to umožňují, patří na stanici Český rozhlas 3-Vltava mezi posluchači oblíbená Četba na pokračování (denně v 18.30 hod.), půlhodinová Moderní (či také Klasická) povídka (čtvrtek 16 hod., resp. neděle 11.30 hod.), Noční bibliotéka (neděle 1:30 hod.), Stránky na dobrou noc (denně ve 23 hod.) nebo v prázdninovém vysílacím schématu Pokračování za pět minut. Verše (někdy doplněné recenzí, esejem či rozhovorem) uvádí čtvrthodinový Svět poezie (sobota 22.45 hod.), jediná báseň bývá náplní pětiminutového pořadu Nedělní verše (12.05 hod.), monotematicky je komponována desetiminutovka Poezie (všední dny ve 13.30 hod.). Hudba je poezii rovnocenným partnerem v pořadech Sladké je žít (jazz, sobota 17.45 hod.) a Souzvuk (klasika, neděle 9 hod.). Na pomezí uměleckých a publicistických žánrů se pohybuje Víkendová příloha (sobota 8 hod.) či cyklus fejetonů, esejů, úvah apod. Psáno kurzívou (všední dny 10 hod.). O událostech ve světě kultury se informuje v Mozaice (všední dny 7-9, 15-16 hod.)a diskutuje v Kritickém klubu (pondělí 16 hod.). K rozměrným programovým útvarům patří Páteční večer (20 hod.), kdysi až pětihodinový, dnes dvouhodinový, který seskupuje literární, hudební a publicistické segmenty v jeden, většinou monotematický celek. Nesmíme opomenout dramatickou literaturu – dramatizace kriminálních a humoristických knih nabízí Hra pro tento večer (čtvrtek 20 hod.). Dramatické maličkosti se vysílají v sobotu před polednem pod názvem Mikrohra. To nejlepší z českých i zahraničních původních rozhlasových her najdete v Klubu rozhlasové hry (úterý 21.30 hod.), který se chlubí autory jako Ludvík Aškenazy, Václav Havel, Milan Uhde či Ivan Vyskočil.

Za specificky rozhlasový pořad – a řekněme „výkladní skříň“ literatury v rozhlase – lze považovat cyklus Schůzky s literaturou (neděle 20 hod.). Ambiciózním cílem, přiznaným i na webu (www.rozhlas.cz/vltava/porady), je nabídnout v této hodině vysílacího času rozhlasové pásmo. Tento syntetický monotematický útvar je metodou promyšlené montáže vytvářen z různorodých drobnějších částí (žánrů) tak, že se jeho dynamická kompozice blíží výstavbě dramatu. Pásmo využívá publicistických i uměleckých žánrů, avšak jeho základní intence a vyznění je dokumentární, nikoli fiktivní. V historii vytvářeli rozhlasová pásma s rozličnými tématy také básníci (Dalibor Chalupa) či reportéři (František Gel). Dnes se však tento žánr používá nejčastěji k prezentaci literárních monografií – portrétů spisovatelů, doplněných ukázkami z jejich děl, a to často při jubilejní příležitosti. Nemělo by však jít o pouhý sled informací a ilustrativních citací, nýbrž o portrét. U žánru rozhlasového pásma platí, že ona konstitutivní přetržitost, střídání žánrů a hlasů, není samoúčelná. Cílem je konfrontace pohledů, stanovisek, co nejautentičtější a současně umělecky působivé zachycení života a díla s jeho rozpory, konflikty, dramatickým pnutím. Na tvorbě cyklu Schůzky s literaturou se podílejí rozhlasoví redaktoři i externisté, spisovatelé, překladatelé, literární vědci, vysokoškolští studenti. Samozřejmostí je spolupráce herců a rozhlasových režisérů. Často jsou součástí pořadu rozhovory či reportáže. V posledních letech byly jednotlivé pořady věnovány i osobnostem současné české literatury: Jiřímu Kuběnovi, Pavlu Švandovi, Janu Skácelovi, Karlu Křepelkovi, Václavu Vokolkovi, Petru Holmanovi, Josefu Jedličkovi, Miloši Vodičkovi, Bohumilu Nuskovi, Zdeňku Volfovi, Lence Reinerové, Jiřině Haukové, Věroslavu Mertlovi, Milanu Kunderovi, Janu Trefulkovi, Ivanu Blatnému, Zbyňku Hejdovi, Ludvíku Kunderovi, Věře Linhartové, Vladimíru Macurovi, Josefu Škvoreckému, Josefu Hiršalovi a Bohumile Grögerové, Zdeňku Rotreklovi, Markétě Pilátové, Radimu Vašinkovi, Pavlu Zajíčkovi, Janu Balabánovi a dalším.

Není možné vyjmenovat všechny současné české básníky a prozaiky, jejichž tvorba je v rozhlase prezentována nebo kteří se na rozhlasových pořadech přímo autorsky podílejí. Široké spektrum pořadů umožňuje najít prostor pro kterýkoli literární žánr, cyklus Osudy k tomu ve všední dny v 11.30 hod. přidává memoáry.

Z titulů, které byly v posledních pěti letech vysílány formou četby na pokračování, uveďme např. Ústně více Pavla Kosatíka, Aaronův skok Magdaleny Platzové, Volyňský dalekohled Jiřího Oliče, Stopy za obzor Pavla Kolmačky, Nad rovinou Marie Stryjové, Dědu Jana Nováka, Peníze od Hitlera Radky Denemarkové, Konec nylonového věku Josefa Škvoreckého, Nebeské jezdce Filipa Jánského, Bílé břízy na podzim Arnošta Lustiga, Komandanta Vladimíra Macury, Kalvárii Iva Vodseďálka, Fotra Ivana Landsmana, Rok kohouta Terezy Boučkové, Jedním okem Elišky Vlasákové, Starce a smrt Jiřího Stránského, Snovou existenci Dagmar Halasové, Jablko se kouše Ivana Jelínka, Trip do Čech Josefa Škvoreckého, Milostný dopis klínovým písmem Tomáše Zmeškala, O bílých slonech Ireny Douskové, Cesty na Sibiř Martina Ryšavého, Zmizet Petry Soukupové, Pravdivý příběh Plastic People I. M. Jirouse, Moje zmizelé město Pavla Brycze, Hliněné dny Stanislava Berana, Tvrdou zemi Zdeňka Němečka, U útulku 5 Edgara Dutky, Opilost z hloubky Lubomíra Martinka, Zeptej se táty Jana Balabána. Podobně v řadách věnovaných poezii je dotčena každá významnější básnická sbírka. Připomeňme alespoň, že básník Miloš Doležal je redaktorem stanice Český rozhlas 3-Vltava a kromě poezie je jeho výsostným žánrem rozhlasový dokument. Jeho kolegyní je dramatička a prozaička Alena Zemančíková a v brněnském studiu v letech 1991–95 pracoval spisovatel Jiří Kratochvil, jehož eseje, povídky, romány i hry rozhlas pravidelně vysílá.

Tak jako už v roce 1926, iniciuje Český rozhlas i dnes tvorbu původních rozhlasových her. Kromě výhradně rozhlasových tvůrců se do těchto výzev a soutěží zapojují také spisovatelé známí i svou poezií či prózou. V rámci projektu Hra pro třetí tisíciletí se tak vysílaly hry Pavel Pavel Pavel Arnošta Goldflama, Zjasněná noc Milana Uhdeho, Prodám ucho, prodám hrob Antonína Přidala, Cesta k pólu Daniely Fischerové, Cesta do Lo Ignota Hany Slavíkové a Vykřičené domy Davida Drábka. V současnosti je aktuální projekt Vinohradská 12, zahrnující dvanáct původních her vysílaných vždy v čase Klubu rozhlasové hry, a to poslední úterý v měsíci. Jejich autory jsou David Drábek, Pavel Brycz, Marek Epstein, Petr Kolečko, Lenka Lagronová, Marek Horoščák, Magdalena Frydrychová, Jaroslav Rudiš, Tomáš Zmeškal, Martin Františák, Bogdan Trojak a Emil Hakl.
Rozhlasové hry mladých českých autorů se navíc uplatňují v cyklu Hry a dokumenty nové generace v pořadu Čajovna, a to každou čtvrtou neděli v měsíci. Cyklus byl zahájen v lednu 2007 z iniciativy dramatiků a rozhlasových pedagogů Jana Vedrala a Antonína Přidala. Jeho cílem je podpořit původní tvorbu začínajících autorů, avšak byla zde odvysílána i hra etablovaného spisovatele Jáchyma Topola Cesta do Bugulmy. Ze spisovatelů známých i tvorbou jiných literárních žánrů vysílali v Čajovně svá dramatická díla např. Kateřina Rudčenková (Niekur, Čas třešňového dýmu) či Jaroslav Rudiš (Léto v Laponsku – s Petrem Pýchou). Mimo cyklus byla v téže době realizována hra Radka Malého Pocit nočního vlaku.
Jednotlivé programové řady mají své internetové stránky (na www.rozhlas.cz/vltava), přinášející kromě článků zhusta i zvukové záznamy odvysílaných pořadů. Kromě toho lze na stránce Hry a literatura ve streamu http://www.rozhlas.cz/vltava/stream poslouchat vybrané literární a dramatické pořady ještě týden po jejich odvysílání.

Do Čajovny si soudobé, zejména mladé literáty zvou k debatě nad jejich novými knihami většinou více než jednou měsíčně také moderátoři Jaroslav Rudiš a Jaroslava Haladová, Kateřina Rathouská nebo Igor Malijevský. 

Literatura na dalších stanicích ČRo a na soukromých rádiích

Český rozhlas však není jen stanice Vltava, byť má v oblasti adaptace literatury výjimečné postavení. Četby na pokračování vysílá od pondělí do soboty ve 22.05 hod. i Český rozhlas Dvojka (dříve Praha), kde platí preference populárnější literatury, nyní zvláště memoárové. Poezii se nyní věnuje Poetické nokturno (neděle 22.05 hod.) literárního kritika, editora a svébytného recitátora Mirka Kováříka, který zde po léta vysílal pořad Zelené peří. Tradiční je na této stanici Nedělní pohádka (13.05 hod.) a také sobotní Hra pro děti a jejich rodiče (rovněž 13.05 hod.). Dvojka vysílá i rozhlasové hry pro dospělé a publicistický dvouměsíčník „o knihách a životě“ Lenoška Iva Šmoldase.


Český rozhlas 6 uvádí ve čtvrtek diskusní Kritický klub Jana Rejžka (čtvrtek 20.10 hod.), zaměřený na aktuality z naší i zahraniční kultury. Umělcům může být věnován i nedělní cyklus Portréty.
Rádio Česko, stejně jako Český rozhlas 1-Radiožurnál,připravuje publicistická ohlédnutí v pořadu Týden v kultuře a Radio Wave nabízí středeční „pořad o literatuře, o knihách, o čtení a psaní“ Liberatura se sloganem: „Osvobozujeme literaturu od všeho, od čeho je třeba.“


Také regionální stanice veřejnoprávního Českého rozhlasu mají pro své posluchače poměrně širokou nabídku pořadů o literatuře či přímo literárních. Plzeň vysílá každý všední den před polednem Literární doteky – četbu drobných literárních textů souvisejících povětšinou s regionem západních Čech. Kromě toho je každou sobotu a neděli připraveno půlhodinové Víkendové čtení.

České Budějovice sází na osvědčenou Četbu na pokračování (třicet minut každý všední den), jednou týdně se objeví v premiéře Rozhlasová povídka. Kromě Kulturní revue se zde v minulosti vysílal Putnův jihočeský literární místopis, kde literární historik Martin C. Putna představoval autory inspirované jižními Čechami anebo s regionem spjaté.

V ostravském vysílání Českého rozhlasu se objevují dva sobotní pořady se čtením v názvu: Čítárna (průvodce knižními novinkami) a Podvečerní čtení (autorská četba především moravskoslezských spisovatelů).

Olomouc vysílá pořad Knižní kurýr, který připravuje literární vědec Petr Hanuška, a cyklus Počteníčko, který je specifický účastí mladých autorů, povětšinou studentů oboru Rozhlasová a televizní dramaturgie a scenáristika na Divadelní fakultě JAMU. Hanuška se podílí i na výběru titulů pro cyklus Setkání s literaturou, zaměřený na novinky české prózy.

Brněnské studio Českého rozhlasu se literatuře věnuje v sobotním literárně-publicistickém magazínu Zelný rynk a v cyklu Sobotní listování, představujícím nově vydané knižní tituly. Host ze světa literatury se může objevit i v nedělním pořadu Sedmé nástupiště. Četbám je otevřen také nedělní programový blok Račte vstoupit k Josefu Veselému.


Na rozhlasových vlnách mimo veřejnoprávní Český rozhlas se literatura objevuje sporadicky. Je tedy příjemným překvapením, že soukromé Radio 1 vysílá každé úterý desetiminutový Knižní servis (úterý 17.00), informující o knižních novinkách a nabízející i čtení a rozhovory. Literatuře se příležitostně věnují také internetová rádia, jako např. internetový rozhlasový projekt studentů Divadelní fakulty JAMU Black Box či partnerské Rádio R na Masarykově univerzitě v Brně.

Alena Blažejovská
Autorka textu je redaktorka literárně-dramatické redakce Českého rozhlasu Brno a docentka v ateliéru Rozhlasové a televizní dramaturgie a scenáristiky na Divadelní fakultě JAMU.

odkaz http://www.czechlit.cz/odkazy/literarni-porady-v-rozhlase/?allInMonth=1&month=7&day=1&year=2014

Rádio Regina Praha, 3.8.2012: Dopravní zpravodajství na Regině nemá v republice obdoby, tvrdí generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan

3. 8. 2012 zveřejněno na serveru rozhlas.cz

Peter DuhanFoto: Český rozhlas

Před časem spustil Český rozhlas kampaň na podporu koncesionářských poplatků. Platit by je měla každá domácnost, která vlastní rozhlasový přijímač. Jedná se o 45 korun měsíčně. Za tyto peníze vy, posluchači, dostáváte kvalitní informační servis. Velkou devizou Reginy je podle generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana její dopravní zpravodajství. Česká metropole se prý bez něho nemůže obejít. Řekl v rozhovoru s naší redaktorkou Annou Königsmarkovou.

Ukázkou veřejné služby jsou podle generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana buď zprávy o počasí nebo dopravní zpravodajství. A rozhodně to prý není levná služba. 

Dopravní zpravodajství na Regině nemá v republice obdoby, tvrdí generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan

DOWNLOAD (STÁHNOUT)

"Musíme také spolupracovat s jinými organizacemi, protože sami bychom si to neobstarali. Pochopitelně musíme také platit a platíme to ve prospěch posluchačů, protože to je veřejnoprávní služba a zejména pražská Bezstarostná jízda. Praha jako velkoměsto, které je zasekané a orientovat v něm řidiče, to pokládám za ukázku veřejnoprávní služby. Vaše stanice to dělá brilantním způsobem." 

I Peter Duhan si Reginu při své cestě po Praze často pouští. 

"Můj řidič, který mě vozí po ucpané Praze, nejdřív poslouchá Reginu, aby věděl kudy se dostat na místo, kam se potřebuji dostat velice brzo, takže oceňuji to i já. Když jezdím po Praze soukromým vozem v sobotu a v neděli využívám těchto služeb, mám vždy zapnutou Reginu." 

Znamená to, že by se Regina měla i do budoucnosti profilovat jako stanice s dopravním zpravodajstvím? 

"Regina je metropolitní rádio, Regina je stanice pro hlavní město, pro velkoměsto a vedlejším produktem života ve velkoměstě je hustý automobilový provoz a nepříjemnosti s tím spojené. A já si myslím, že každý posluchač metropolitního rádia zcela logicky bude požadovat po této stanici, aby tam ta služba byla. Takže Bezstarostná jízda má před sebou skvělou budoucnost."
 
 Peter Duhan navíc prý patří k těm řidičům, kteří nejsou v dlouhé koloně úplně trpěliví. Je prý štěstí, že Bezstarostná jízda poskytuje vedle čerstvých informací také dobrou hudbu. 

Autor: Anna Königsmarková

odkaz: http://www.rozhlas.cz/regina/denik/_zprava/dopravni-zpravodajstvi-na-regine-nema-v-republice-obdoby-tvrdi-generalni-reditel-ceskeho-rozhlasu-peter-duhan--1093713

Stanice Vltava, 2. 8. 2012 - Hostem Mozaiky byl Peter Duhan

2. srpna  2012 zveřejněno na serveru rozhlas.cz

Generální ředitel Českého rozhlasu Peter DuhanFoto:  ČTK

Generální ředitel Českého rozhlasu mluvil o rozhlasových poplatcích, kampani za jejich vybírání, jejich smyslu a souvislostech v Evropě i u nás.

Český rozhlas, nezávislé veřejnoprávní médium, zajišťuje vysílání 21 rozhlasových stanic, celoplošných, speciálních i regionálních. A kromě toho také stále rozšiřuje své zpravodajství i uměleckou tvorbu na internetu. 

Jen Český rozhlas 3-Vltava kromě publicistiky nabízí, a to i teď v létě, řadu přímých přenosů z prestižních hudebních akcí (některé jsou pak dále k poslechu v záznamu na novém webu klasika), uvádí dramatické i literární premiéry – aktuálně se chystá série minutových dramatických premiér a byla vyhlášena soutěž o původní dramatický text k 90. rozhlasu. 

O rozhlasových poplatcích s generálním ředitelem Českého rozhlasu Petrem Duhanem.

DOWNLOAD (STÁHNOUT)

Autor:  Petr Gojda

odkaz - http://www.rozhlas.cz/mozaika/hudba/_zprava/hostem-mozaiky-byl-peter-duhan--1093359

Český rozhlas vypsal soutěž o původní rozhlasovou hru

31. července 2012 zveřejněno na serveru rozhlas.cz

Český rozhlas vyhlašuje k výročí devadesáti let svého založení autorskou soutěž o původní rozhlasovou hru

Soutěž je koncipovaná jako kreativní autorská soutěž o původní autorskou dosud nepublikovanou rozhlasovou hru určenou k rozhlasovému nastudování. Účastníkům soutěže nejsou kladena žádná omezení ani tematická, ani žánrová, akcentuje se však požadavek, aby přihlášené texty nabízely výrazné, originální, imaginativní a pro rozhlasovou realizaci inspirativní vidění světa, aby dávaly příležitost k bohaté zvukové kompozici a odvážnému využití nejmodernějších rozhlasových technologií. Významným kritériem hodnocení je schopnost reflektovat závažná témata současnosti i moderní historie naší země. 

odkaz - http://www.rozhlas.cz/festivaly/aktualne/_zprava/--1091039

Pravidla autorské soutěže o původní rozhlasovou hru, vypsanou k 90. výročí založení Českého rozhlasu (dále jen jako „Pravidla“)

1. Pořadatelem soutěže je Český rozhlas, který byl zřízen z. č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, se sídlem Vinohradská 12, Praha 2 120 99, IČ: 45245053 (dále jen jako „Pořadatel“ nebo „ČRo“). 
2. Soutěž probíhá na území České republiky v období od 1. 8. 2012 do 18. 5. 2013 00.00 hod (dále jen jako „Soutěž“).  


3. Soutěže se může účastnit každá fyzická osoba bez omezení věku. V případě účasti osob mladších osmnácti let je však k jejich zařazení do Soutěže nutný souhlas jejich zákonného zástupce, který se uděluje formou spolupodpisu přihlášky do Soutěže.
4. Soutěž je koncipovaná jako kreativní autorská soutěž o původní autorskou dosud nepublikovanou rozhlasovou hru určenou k rozhlasovému nastudování. Účastníkům soutěže nejsou kladena žádná omezení ani tematická, ani žánrová, akcentuje se však požadavek, aby přihlášené texty nabízely výrazné, originální, imaginativní a pro rozhlasovou realizaci inspirativní vidění světa, aby dávaly příležitost k bohaté zvukové kompozici a odvážnému využití nejmodernějších rozhlasových technologií. Významným kritériem hodnocení je schopnost reflektovat závažná témata současnosti i moderní historie naší země. 
Účast v soutěži 
5. Zájemce o účast v soutěži se do soutěže zapojuje zasláním soutěžního příspěvku. Soutěžní příspěvky ve formě textu v rozsahu cca 40 stran A4 (maximálně však 60 stran s omezením maximálního počtu 2000 znaků na stránku) předpokládaná stopáž 60 minut, budou zasílány doporučeně, přičemž na obálce bude uvedeno: 
Český rozhlas
CUTSP , soutěž o rozhlasovou hru – k rukám tajemnice
Vinohradská 12
120 99 Praha 2 – Vinohrady

 a to nejpozději do 18.2.2013. Rozhodné datum je datum přijetí na podatelně ČRo resp. datum doručení soutěžního příspěvku Českému rozhlasu. Soutěžní příspěvek se skládá ze soutěžního textu a přihlášky do soutěže.
- Soutěžní text bude zaslán výhradně na nosiči CD ve formátu DOC nebo PDF. Text musí obsahovat v úvodu název hry. 
- Soutěžní text resp. CD nebude označeno jakýmkoliv jménem ani adresou, aby byla splněna podmínka anonymního hodnocení soutěžních příspěvků. 
- Společně se soutěžním textem bude v zalepené obálce i vyplněný a vlastnoručně podepsaný formulář přihlášky do soutěže, jehož vzor je přílohou č. 1 těchto pravidel. 
Soutěžní příspěvky, které nesplňují výše uvedené požadavky nebudou do soutěže zařazeny.  

Přihláška do soutěže
 

   Přihláška do soutěže o původní rozhlasovou

   
Hodnocení soutěžních příspěvků, kritéria hodnocení


7. Anonymní soutěžní příspěvky vyhodnotí odborná porota ve třech fázích, jejíž personální složení určí ředitel CUTSP na základě návrhu náměstka pro program Českého rozhlasu, a to nejpozději do 1. 9. 2012. 
a) 1. fáze hodnocení – tříčlenná porota složená z předsedy (externista) a 2 odborných pracovníků ČRo v době od 1.3. 2013 do 22.4.2013 přečte všechny soutěžní texty a vybere maximálně 10 soutěžních příspěvků, které postupují do druhé fáze hodnocení. 
b) 2. fáze hodnocení – sedmičlenná porota složená ze 3 odborných pracovníků ČRo a 4 nezávislých odborníků v době od 23.4. 2013 do 10.5.2013 vyhodnotí postoupivší soutěžní příspěvky vybrané pro hodnocení v druhé fázi a určí maximálně 3 soutěžní příspěvky, které postupují do třetí fáze hodnocení. 
c) 3. fáze hodnocení – konečné zasedání sedmičlenné poroty shodné s porotou druhé fáze se bude konat dne 10.5.2013 a určí konečné pořadí soutěžních příspěvků vybraných pro třetí fázi hodnocení. Po určení pořadí odtajní tajemník soutěže autory oceněných soutěžních textů. 
8. Kritériem hodnocení soutěžích příspěvků je v souladu s odst. 4 těchto pravidel originalita imaginativnost, inspirativní vidění světa, příležitost k bohaté zvukové kompozici a odvážnému využití nejmodernějších rozhlasových technologií. Významným kritériem hodnocení je rovněž schopnost reflektovat závažná témata současnosti i moderní historie naší země. 
Ceny  
9. Do soutěže jsou Pořadatelem vloženy následující peněžní ceny rozdělené dle pořadí umístění soutěžních příspěvků: 
1. cena pro vítěze soutěže prvního v pořadí – 90.000 Kč
2. cena pro vítěze soutěže druhého v pořadí – 60.000 Kč
3. cena pro vítěze soutěže třetího v pořadí – 40.000 Kč 
10. Porota si vyhrazuje právo nevyhlásit vítěze soutěže na kterémkoliv pořadí. Ceny podléhají srážkové dani platné v daném účetním období a v souladu s platnými právními předpisy se cena se vyplatí výherci po snížení o provedenou srážku daně. 
11. Soutěžící podáním přihlášky přijímá návrh na uzavření licenční smlouvy, jejíž podmínky jsou uvedeny v přihlášce do soutěže, která je přílohou č. 1 k těmto Pravidlům. Licenční smlouva nabývá účinnost okamžikem předání ceny vítězi soutěže tj. podpisem předávacího protokolu o převzetí ceny. 
Prohlášení pořadatele 
15. Účastí v této soutěži soutěžící bez výhrad přijímá tato pravidla a zavazuje se je dodržovat. 
16. Soutěže se nesmějí účastnit členové poroty, jejich rodinní příslušníci a osoby blízké. 
17. Pořadatel si vyhrazuje právo kdykoliv v průběhu soutěže změnit její pravidla popř. soutěž zrušit. 
18. Plné znění pravidel je uloženo v kanceláři ředitele ČRo CUTSP a je k dispozici rovněž na internetové adrese www.rozhlas.cz/festivaly 

19. Osobní údaje účastníků budou zpracovávány pouze za účelem vyhodnocení soutěže, předání cen a statistického vyhodnocení výzkumu a poté budou zlikvidovány. 

Autor:  Centrum uměleckých těles, soutěží a přehlídek

odkaz - http://www.rozhlas.cz/festivaly/aktualne/_zprava/1091036